33 C 15/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 23 542 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka a náhradu nákladů řízení ve výši částka. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem obytného domu v adresa, stojícího na pozemku parc.č. hodnota, katastrální území adresa, obec adresa, zapsaného u právnická osoba pro hlavní město adresa, Katastrální pracoviště adresa. Žalovaná je členkou žalobce a současně nájemnicí bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno předmětného bytového domu. Žalovaná již několik let řádně nehradí nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, včetně ročního vyúčtování a dluží tak žalobci částku celkem ve výši částka, která představuje vyúčtování záloh na nájemné a služby spojené s užíváním bytu za rok Anonymizováno ve výši částka, dále nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíc Anonymizováno ve výši částka a za měsíc Anonymizováno rovněž ve výši částka. Dále pak žalobce krom samotné žalované částky požaduje i zákonný úrok z prodlení v celkové výši částka. Při jednání dne datum žalobce uvedl, že v mezidobí došlo k vyúčtování služeb za rok Anonymizováno, z něhož vyplynulo, že žalovaná má na zálohách přeplatek v celkové výši částka, žalobu tedy vzal v tomto rozsahu, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v plném rozsahu, tedy v rozsahu částka. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum, ke kterému se žalovaná, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalované bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne datum s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaná, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, žalobce, která se k jednání dostavil, navrhnul vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. V posuzované věci se jedná o nárok žalobce vycházející ze smlouvy o nájmu bytu dle § 2201 ve spojení s § 2235 a násl zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) na zaplacení nájemného (§ 2246 odst. 1) a úhrad za služby poskytované pronajímatelem v souvislosti s nájmem bytu (§ 2247 o.z.). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Spolu s požadovanou dlužnou částku přiznal soud žalobci i náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť byť žalobce bral žalobu částečně zpět ( a v tomto rozsahu bude rozhodnuto samostatným usnesením), má soud zato, že důvody, které k tomu vedly, nelze přičítat žalobci k tíži, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobce v daném případě nebyl právně zastoupen, hotové výdaje nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. výslovně nepožadoval, proto mu soud přiznal toliko náhradu nákladů řízení ve výši částka představující soudní poplatek. Proti výroku rozsudku pro zmeškání lze podat odvolání pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát (§ 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), případně, že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153b o.s.ř.). V takovém případě lze proti výroku I. rozsudku pro zmeškání podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná strana podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškala prvé jednání z omluvitelných důvodů (§ 153b odst.4 o.s.ř.). Proti výroku rozsudku pro zmeškání o náhradě nákladů řízení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.