33 C 189/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně, Slovenská republika b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně, Slovenská republika c) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně, Slovenská republika všichni zastoupeni advokátem JUDr. Ing. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: určovací žaloba

I. Určuje se, že žalobce a/ a žalobce b/ jsou dědici po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, narozeném datum, zemřelém datum, posledně bytem adresa, obec a číslo.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně c/ je dědicem po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, narozeném datum, zemřelém datum, naposledy bytem adresa, obec a číslo, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci a/ náhradu nákladů řízení ve výši 15 939,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce a) JUDr. Ing. jméno jméno.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci b/ náhradu nákladů řízení ve výši 15 939,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce b) JUDr. Ing. jméno jméno.

V. Mezi žalobkyní c/ a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobci domáhali shora uvedeného určení s tím, že usnesením název soudu, č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, vydaného pověřenou soudní komisařkou JUDr. jméno příjmení, notářkou, ve věci dodatečného projednání pozůstalosti po zůstavitelovi jméno celé jméno žalovaného, naposledy bytem adresa, ulice a číslo, datum narození, který zemřel datum (dále jen„ zůstavitel“), bylo rozhodnuto, že žalobci si mají právo uplatnit své dědické právo u název soudu, a to žalobou na určení, že jsou dědici po zůstaviteli proti dědicovi celé jméno žalovaného.

2. Žalobce a/ a b/ jsou synové zůstavitele a žalobkyně c/ je jeho manželka, teda jsou potencionálními dědici ze zákona v první skupině dědiců. Žalobkyně c) v roce rok podala návrh na projednání nově objeveného majetku po zůstaviteli, kterým jsou nemovitosti vedené anonymizována dvě slova okres — okolí, katastrální odbor, okres okres — okolí, územní celek anonymizována dvě slova, k. ú. ulice anonymizováno, zapsané na LV číslo to: rodinný dům adresa, postavený na pozemku parcela KN„ C“ číslo druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 800 m2, a pozemek - parcela KN„ C“ číslo druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 800 m2, přičemž zůstavitel byl spoluvlastníkem těchto nemovitostí s velikostí spoluvlastnického podílu ½.

3. Zůstavitel nechal pro případ smrti vyhotovit závěť a listinu o vydědění ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. příjmení příjmení, se sídlem adresa, pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, na základě které určil jako jediného svého dědice žalovaného. Zároveň vydědil žalobce a/ a b/ podle § 469a ods. 1 písm. b) zákona číslo Zb., občianskeho zákoníka SR, ve znění pozdějších předpisů, protože neměli o něj projevovat skutečný zájem, který jako potomci měli projevovat.

4. Žalobci mají především za to, že v listině o vydědění absentuje konkrétní skutkový popis, je tu jen odkaz na citované ustanovení, a proto je důvod vydědění neurčitý a nepřezkoumatelný. Dále žalobci nesouhlasí s důvodem vydědění, neboť ten v době sepsání závěti a listiny o vydědění neexistoval, a to především proto, že zůstavitel neprojevoval žádný zájem o své syny a svůj pobyt, soukromý život a jakékoliv informace o sobě utajoval, resp. jim neoznámil. Žalobci tedy ani neměli reálnou možnost projevovat o zůstavitele zájem, když jeho pobyt byl neznámý, přestože se snažili jej zjistit. Zůstavitel odešel ze společné domácnosti v roce rok, žalobkyně c) pak řešila úprava poměrů nezletilých dětí (žalobce a/ a b/) u anonymizována tři slova, kterému se již v roce rok nepodařilo zjistit poměry zůstavitele, neboť jeho pobyt zůstal přes provedené šetření neznámý. Skutečnost, že žalobci neměli žádné informace o tom, kde se zůstavitel zdržuje, pak svědčí i skutečnost, že v roce rok probíhalo u anonymizována dvě slova okres – okolí probíhalo řízení o prohlášení zůstavitele za mrtvého, v jehož průběhu bylo zjištěno, že zůstavitel měl být zapletený v mafiánských kruzích, měl být svědkem vraždy a obávat se o svůj život, objevil se v roce rok a poté až v roce rok Ani rodiče zůstavitele nevěděli, kde se zůstavitel zdržuje. Žalobci rodiče zůstavitele pravidelně navštěvovali. Z uvedeného vyplývá, že to byl zůstavitel, kdo neumožnil žalobcům projevovat o něj opravdový zájem a z toho důvodu neexistuje reálný důvod vydědění. Žalobkyně c) má nadto za to, že bude potřeba se zabývat i zkoumáním, zda předmět dodatečného projednání dědictví nespadá do společného jmění manželů.

5. Pokud jde o naléhavý právní zájem na požadovaném určení, odkázali žalobci především na výrok usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ale i na četnou judikaturu, v níž se hovoří o tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobců nebo by se jejich postavení stalo nejistým 6. Žalovaný nárok žalobců neuznal a požadoval žalobu zamítnout. Uvedl, že především je třeba respektovat poslední vůli zůstavitele, včetně jeho vůle žalobce vydědit. Dále uvedl, že tvrzení žalobců, že neměli možnost projevit o zůstavitele opravdový zájem, neboť jeho pobyt jim nebyl znám, se nezakládá na pravdě. Žalobcům muselo být známo, že zůstavitel má trvalý pobyt v domě svých rodičů na adrese adresa, přičemž neexistuje jediný list, telefonát, připadne jiný důkaz, který by svědčil o skutečném zájmu žalobců o zůstavitele. Rovněž poukázal, že žalobkyně c/ nemůže být dědičkou ze zákona, když nemovitosti, jež jsou předmětem dodatečného projednání dědictví, nabyl zůstavitel v rámci dědictví po svém otci jméno celé jméno žalovaného a žalobkyně c/, byť nebyla vyděděna, nemůže nabýt zákonný dědický podíl, neboť zůstavitel určil svého závětního dědice, který má přednost před dědici ze zákona. Žalovaný dále sporoval, že by žalobci své prarodiče pravidelně navštěvovali, neboť své prarodiče navštěvovali sporadicky, naposledy je navštívili v anonymizováno rok, kdy byli na pohřbu svého dědy, přičemž žalobce a/ tehdy odmítl komunikovat se svým otcem, zůstavitelem, že s ním nemá o čem hovořit.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Ke dni datum byli zůstavitel a žalovaný vlastníky nemovitosti vedené anonymizována dvě slova okres — okolí, katastrální odbor, okres okres — okolí, územní celek anonymizována dvě slova, k. ú. ulice anonymizováno, zapsané na LV číslo to: - rodinný dům adresa, postavený na pozemku parcela KN„ C“ číslo druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 800 m2, a pozemek - parcela KN„ C“ číslo druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 800 m2, každý s velikostí spoluvlastnického podílu ½, a to na základě usnesení anonymizována dvě slova okres – okolí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací rok – anonymizováno, vydaného ve věci pozůstalosti po panu jméno celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelém datum, otci zůstavitele a žalovaného. Na základě kupní smlouvy ze dne datum se vlastníkem jedné poloviny uvedených nemovitostí stala spolu se zůstavitelem paní jméno příjmení, roz. celé jméno žalobkyně (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí katastrální uzemí, územní celek anonymizována dvě slova, okres okres okolie z listu vlastnictví číslo ze dne anonymizováno rok, usnesením anonymizována dvě slova okres okolí ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, výpisem z listu vlastnictví číslo z katastru nemovitostí katastrální uzemí, územní celek anonymizována dvě slova, okres okres okolie ke dni datum).

9. Zůstavitel, sepsal pro případ smrti závěť a listinu o vydědění ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. příjmení příjmení, se sídlem adresa, pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, na základě které určil jako jediného svého dědice žalovaného a vydědil žalobce a/ a b/ podle § 469a ods. 1 písm. b) zákona číslo Zb., občianskeho zákoníka SR, ve znění pozdějších předpisů, protože o něj neprojevují skutečný zájem, který jako potomci měli projevovat, v notářském zápise je zůstavitel označen adresou trvalého pobytu: adresa a adresou přechodného pobytu: adresa, ulice a číslo (prokázáno notářským zápisem ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka).

10. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, bylo rozhodováno o svěření tehdy nezletilých žalobců a/ a b/ do výchovy a páče jejich matky, žalobkyně c/ a bylo rozhodnuto o výživném pro otce tehdy nezletilých žalobců a/ a b/ - zůstavitele. Ten byl v dané době nezaměstnaný a se žalobci nežil ve společné domácnosti. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizováno / číslo anonymizováno, bylo rozhodnuto o zvýšení výživného pro tehdy nezletilé žalobce a/ a b/, matka tehdy nezletilých žalobců a/ a b/, žalobkyně c/ v řízení sdělila, že o otci nezletilých nic neví, výživné hrazeno není, otec nezletilých s nimi nežije ve společné domácnosti. Zůstavitel nežil s rodinou ve společné domácnosti od roku 2001, byť již předtím dlouhodobě pobýval po určitou dobu mimo, žalobce b/ si ani svého otce z dob svého útlého dětství nepamatuje, žalobkyni c/ pomáhali s péčí o svého času nezletilé žalobce a/ a b/ rodiče žalobkyně c/, za rodinou z manželovy (zůstavitelovy) strany jezdila žalobkyně c/ se syny asi jednou za rok, prarodiče pak žalobce navštívili asi čtyřikrát (prokázáno uvedenými rozhodnutími, výpovědí žalobců a/ a c/).

11. V rámci informativního výslechu sepsaného dne datum u anonymizována dvě slova okres okolí uvedla žalobkyně c/, že manžela (zůstavitele) viděla naposledy v anonymizováno rok, kdy odjel na pohřeb svého strýce, poté se už neozval a žalobkyně c/ se od své tchýně dozvěděla, že měl odejít do obec. U anonymizována dvě slova okres - okolí probíhalo z podnětu žalobkyně c/ řízení o prohlášení nezvěstného zůstavitele za mrtvého, řízení však byl zastaveno, neboť dne datum navrhovatelka (žalobkyně c/) sdělila, že nezvěstný jméno celé jméno žalovaného, datum narození, žije a zdržuje se v České republice (prokázáno zápisem ze dne datum, usnesení anonymizována dvě slova okres okolí ze dne datum rozhodnutí číslo jednací anonymizováno číslo).

12. V rámci dodatečného projednání pozůstalosti po zůstaviteli byli pozůstalí synové celé jméno žalobce a celé jméno žalobce a pozůstalá manželka jméno celé jméno žalobkyně (žalobci a/, b/, c/) odkázáni notářkou – soudní komisařskou JUDr. jméno příjmení, aby nejpozději do datum uplatnili své dědické práv u název soudu, a to žalobou proti pozůstalému bratrovi celé jméno žalovaného (žalovaný), na určení, že žalobci a/, b/ a c/ jsou dědici po zůstaviteli (prokázáno usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí číslo jednací anonymizována dvě slova rok – anonymizováno).

13. Na žádost žalovaného vystavila územní celek anonymizována dvě slova Potvrzení o tom, že zůstavitel měl poslední trvalý pobyt na adrese adresa, a to v období datum - datum. Zůstavitel zemřel dne datum na adrese adresa, kde měl pronajatý služební byt správce ubytovny (prokázáno potvrzením ze dne datum, spisem anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova rok).

14. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo. Skutkový stav je tak prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Pokud jde o výpověď žalovaného, má soud za to, že skutečnosti, které z ní vyplývají, tedy že to měli být naopak žalobci, kteří o zůstavitele neprojevovali skutečný zájem, zůstávají ve světle ostatních provedených důkazů osamocené a obrana žalovaného spočívajíc na uvedeném jí prokázána není. V průběhu dokazování vyplynulo totiž především z listinných důkazů, kterými jsou z větší části rozhodnutí soudů, že zůstavitel od rodiny odešel, aniž by cokoliv sdělil o místě, kde se hodlá zdržovat, výživné nehradil, byl neznámého pobytu jak pro žalobce, tak i pro soudy, jimž se v různých řízeních nepodařilo několikrát faktický pobyt žalovaného dohledat, což dokonce vyústilo i k vedení zůstavitele jako nezvěstného a zahájení řízení o jeho prohlášení za mrtvého. Výpověď žalobce b/ a žalobkyně c/ pak skutkový obraz vytvořený na základě listinných důkazů toliko dokresluje. Bez pozornosti soudu pak nezůstalo ani to, že ve výpovědi žalovaného jsou i určité rozpory, když žalovaný nejdříve popírá, že by na straně žalovaného ležel nedostatek zájmu o žalobce, zároveň však uvádí, že zůstavitel nechtěl, aby žalobci věděli, kde žije. Pokud jde o potvrzení ze dne datum, má soud za to, že potvrzení o trvalém pobytu nijak nevyvrací další učiněná zjištění, týkají se faktického pobytu zůstavitele v době jeho smrti.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

16. Pan anonymizováno celé jméno žalovaného zemřel dne datum (zůstavitel) na adrese adresa, kde měl pronajatý služební byt správce ubytovny Ke dni datum byl spolu se žalovaným, každý se spoluvlastnickým podílem ½, vlastníkem nemovitosti vedené anonymizována dvě slova okres — okolí, katastrální odbor, okres okres — okolí, územní celek anonymizována dvě slova, k. ú. ulice anonymizováno, zapsané na list vlastnictví, které nabyl jako dědic v rámci pozůstalostního řízení po otci. Zůstavitel sepsal pro případ smrti závěť a listinu o vydědění ve formě notářského zápisu sepsaného, na základě které určil jako jediného svého dědice žalovaného a vydědil žalobce a/ a b/ podle § 469a ods. 1 písm. b) zákona číslo Zb., občianskeho zákoníka SR, ve znění pozdějších předpisů, protože o něj neprojevují skutečný zájem, který jako potomci měli projevovat. Zůstavitel nežil s rodinou ve společné domácnosti od roku rok, výživné nehradil, pobyt zůstavitele se nepodařilo zjistit ani v rámci řízení o zvýšení výživného, které probíhalo v roce rok, v roce rok bylo zahájeno řízení o prohlášení zůstavitele coby nezvěstného za mrtvého. V rámci dodatečného projednání pozůstalosti po zůstaviteli, byli pozůstalí synové celé jméno žalobce a celé jméno žalobce a pozůstalá manželka celé jméno žalobkyně (žalobci a/, b/, c/) odkázáni notářkou – soudní komisařskou JUDr. jméno příjmení, aby nejpozději do datum uplatnili své dědické práv u název soudu, a to žalobou proti pozůstalému bratrovi celé jméno žalovaného (žalovaný), na určení, že jsou dědici po zůstaviteli. Zůstavitel v době smrti pobýval na adrese adresa, ulice a číslo.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. V dané věci soud nejdříve s ohledem na mezinárodní prvek v řízení, když účastníci jsou slovenské státní příslušnosti s bydlištěm mimo území ČR posuzoval, zda je dána jeho pravomoc rozhodovat a jaké právo je rozhodné pro posouzení žalobou uplatněného nároku. S ohledem na znění §§ 74 a násl. § 74 a násl. zákona 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zmps“) ve spojení s čl. 4 a čl. 21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 2012, o příslušnosti, rozhodném právu a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření dědického osvědčení (dále jen„ Nařízení o dědictví“) dospěl k závěru, že v dané věci je dána pravomoc českých soudů, neboť zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice a ze stejného důvodu je rozhodným právem je český právní řád.

19. Podle § 1646 odst. 1 zák. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o.z.) lze ze zákonných důvodů nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

20. Podle § 1643 a násl. o.z. jsou děti zůstavitele nepominutelnými dědici a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

21. Podle § číslo odst. 1 o.z, věta prvá, nemá nepominutelný dědic právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.

22. Jedním z důvodů, pro který zůstavitel může potomka vydědit je - jak výše uvedeno - skutečnost, že potomek o něj trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.9.1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod číslo ročník 1998; rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp. zn. 6 Co 10/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo ročník 1998). Judikatura Nejvyššího soudu pak zůstala v tomto směru konstantní (viz např. rozsudek NS ČR ze dne datum, 21Cdo číslo 2006) a je aplikovatelná i na právní úpravu platnou od datum.

23. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že objektivní důvody pro vydědění žalobců a/ a b/ dány nebyly. Byl to naopak zůstavitel, který žalobce a/ a b/ a svou manželku, žalobkyni c/, opustil v době, kdy byli žalobci a/ a b/ natolik v útlém věku, že si ani jeho přítomnost a dokonce ani jeho vzhled nepamatují. Po dlouhou dobu pak zůstal zůstavitel nekontaktní a neplnil ani svou zákonnou vyživovací povinnost. Přístup zůstavitele dokonce vyústil i ve vedení jeho osoby jako osoby nezvěstné a zahájení řízení o jeho prohlášení za mrtvého. Byť se následně, již v roce rok, zjistilo, že žije a že žije v České republice, ani poté nedošlo k obnovení vzájemných kontaktů, resp. k jejich budování a nelze přičítat žalobcům a/ a b/ k tíži, že je nezájem zůstavitele o jejich osobu a úplná absence jakékoliv možnosti navázat se zůstavitelem citový vztah, odradil od snahy zůstavitele kontaktovat a zájem o něj projevovat. Tuto možnost jim dle názoru soudu zůstavitel zcela upřel. Za této situace pak dle názoru soudu není možné shledat, že žalobci a/ a b/ byli vyděděni důvodně, neboť opravdový zájem o zůstavitele ani projevovat nemohli a proto soud žalobě žalobců a/ a b/ na určení, že jsou dědici po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelém datum, vyhověl (výrok I.). příjmení potomci zůstavitele jsou neopomenutelnými dědici a ani pořízení závěti, v níž je ve odkazováno žalovanému, nemůže nic změnit na tom, že žalobcům a/ a b/ přísluší zákonný dědický podíl. Jeho rozsah pak bude předmětem zkoumání v rámci pozůstalostního řízení.

24. Jiná situace pak je dle názoru soudu u žalobkyně c/. Byť žalobkyně c/ odůvodňovala svou účast v řízení potřebou zkoumat, zda nemovitosti, které jsou předmětem dodatečného projednání dědictví, nespadají do SJM, a zda z toho titulu nemá být dědičkou ze zákona stejně jako žalobci a/ a b/, má soud za to, že právní titul nabytí nemovitostí, které jsou předmětem dodatečného projednání dědictví, jednoznačně vyplývá z dostupných listin a vylučuje úvahu, že by nemovitosti měli spadat do společného jmění manželů. Žalobkyně c/, coby manželka zůstavitele, zároveň není neopomenutelným dědicem a ani se jí netýkala listina o vydědění, existuje zde závěť, jejíž platnost není nijak sporována a za této situace neexistuje dle názoru soudu žádný zákonný důvod pro požadované určení. Proto byla žaloba žalobkyně c/ jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobci a) a b) byli ve věci úspěšní a náleží jim každému náhrada nákladů řízení spočívající 1/ v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč (vzhledem k úhradě soudního poplatku v EUR a aktuálnímu kurzu byla na účet soudu připsána za každého žalobce částka 2 156,32 Kč, o vrácení přeplatku bude rozhodnuto samostatným usnesením), 2/ v odměně advokáta ve výši 1 200 Kč za úkon právní služby dle § 9 odst. 1 vyhl. 177/ 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), dále jen adv. tarif, ve spojení s §12 adv. tarifu přičemž učinil celkem 5 úkonů, 3/ paušální náhradě hotových výdajů 5 x 300 Kč za úkony právní služby: příprava a převzetí věci; žaloba vč. jejího doplnění, písemné vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum a účast u jednání dne datum (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), 4/ ½ náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu ve výši 2 000 Kč (2 x 10 půlhodin strávených na cestě), tedy 1 000 Kč, 5/ ½ cestovného advokáta dle § 13 odst. 4 adv. tarifu, při použití osobního automobilu s průměrnou spotřebou 5 l benzínu/ 100 km při cestě 2 x obec - obec a zpět, tedy 820 km, při ceně za 1 litr PHM 51,40 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce 4,70 Kč v roce 2022 dle vyhl. 511/ 2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a ceně za 1 litr PHM 45,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce 5,20 Kč v roce 2023 dle vyhl. 467/ 2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, ve výši 6 040 Kč, t.j. 3 020 Kč, 6/ a náhradě za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši 2 419,20 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).

26. Celkem má každý ze žalobců a) a b) nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 15 939,20 Kč, a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

27. Jen pro úplnost soud doplňuje, že pro určení tarifní hodnoty rozhodné pro stanovení výše odměny advokáta postupoval soud primárně dle § 9 odst. 1 adv. tarifu, neboť předmětem tohoto řízení bylo určení, zda žalobci jsou nebo nejsou dědici ze zákona, aniž by bylo rozhodné, co tvoří předmět (dodatečného) projednání dědictví. Hodnota nemovitosti, která je předmětem dodatečného projednání dědictví, byla proto dle názoru soudu zcela bez významu, nadto žalobci, kteří při vyčíslení nákladů řízení při určení tarifní hodnoty odměny advokáta z této hodnoty vycházeli, zcela opomenuli znění § 1644 občanského zákoníku. Na základě shora uvedeného rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. a IV..

28. Ve vztahu mezi žalobkyní c) a žalovaným by měl žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení, žádné mu však nevznikly, resp. jejich vznik se ze spisu nepodává. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.