33 C 217/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem (údaje o zástupci) proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem (údaje o zástupci) pro: vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt (číslo) v prvním nadzemním podlaží domu (adresa), který je součástí pozemku parcelní (číslo) (katastrální uzemí), obec Praha, sestávající ze čtyř pokojů, kuchyně, předsíně, WC, koupelny, lodžie, komory a sklepní kóje a vyklizený ho předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši (částka) k rukám právního zástupce žalobkyně (příjmení) (jméno) (příjmení).

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne (datum) domáhala po žalovaném vyklizení a předání shora uvedeného bytu. Žalobu odůvodnila tím, že jí byl (anonymizováno) (územní celek) svěřen majetek ve výlučném vlastnictví (územní celek), nacházející se v obvodu městské části (obec a číslo), a to budova s (adresa), která je součástí pozemku parcelní (číslo) (katastrální uzemí), (územní celek). Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne (datum) nájemní smlouva (číslo) která byla uzavřena k pronájmu bytu (číslo) který je situovaný ve 1. nadzemním podlaží domu č. p.: (anonymizováno). Nájem byl uzavřen na dobu určitou od (datum) do (datum). Dopisem ze dne (datum) a ze dne (datum) byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu. Žalovaný byt nevyklidil a nepředal a sdělil žalobkyni, že tak ani neučiní. Při jednání žalobkyně doplnila, že žalobkyně dodržuje (obec) Městské části (obec a číslo) týkající se pronájmu bytu, byty jsou pronajímány dvěma skupinám, první skupinou jsou sociálně potřební, podmínky ověřuje sociální odbor, přičemž smyslem poskytování pronájmu bytů těmto osobám je poskytnutí dočasné pomoci osobám, které se dostaly do nepříznivé sociální situace, tak aby se jim podařilo se znovu postavit na vlastní nohy. Druhou skupinou bytů jsou byty, které jsou poskytovány osobám, u nichž je naplněn veřejný zájem, jde zejména o profese, jako jsou hasiči či učitelé, policie, těchto profesí, respektive zástupců těchto profesí je na (obec a číslo) nedostatek a žalobkyně se tímto způsobem snaží motivovat osoby z těchto profesí, aby působily i na (obec a číslo). Žalovaný je dle zjištění žalobkyně jediným společníkem společnosti s ručeným omezeným, která je vlastníkem několika bytových jednotek, které jsou pronajímány za tržní nájemné, tedy nelze hovořit o tom, že jsou splněná kritéria sociální potřebnosti.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že s požadavkem na vyklizení bytu nesouhlasí. Nesporuje, že s žalobkyní uzavřel nájemní smlouvu na dobu určitou, kterou se žalobkyně rozhodla neprodloužit, nicméně má za to, že v daném případě je řada okolností, které tento stav podstatným způsobem mění. Uvedl, že žalobkyně, tj. (název žalobkyně), má určitá pravidla pro poskytování bytů do pronájmu. Rozhodnutí uzavřít či neuzavřít nájemní smlouvu s konkrétním člověkem (v daném případě rozhodnutí neprodloužit nájemní smlouvu) není a nemůže být svévolným rozhodnutím jednoho pracovníka městské části, nýbrž musí být založeno na výše zmíněných pravidlech, kterými jsou v daném případě (obec) k pronájmu bytů ve správě MČ (obec a číslo), které jsou dostupné na webové stránce žalobkyně.

3. Žalovaný obdržel dokument označený jako Sdělení pronajímatele k ukončení nájemního vztahu ze dne (datum). V předmětném sdělení žalobkyně neuvedla žádný důvod, který jí vedl k ukončení nájemního vztahu. Žalovaný se následně pokoušel zjistit příčiny takového rozhodnutí žalobce, nejdříve telefonicky, poté písemně. Žalobkyně žalovanému sdělila s odkazem na zásady (obec a číslo) pro pronájem bytů, že bylo zjištěno, že žalovaný je jediným společníkem společnosti (právnická osoba), která je vlastníkem několika bytových jednotek, které pronajímá třetím osobám za tržní nájem a nesplňuje tak podmínky pro přidělení bytu. Dalším argumentem pak bylo, že žalovaný nesplňuje sociální kritéria. Jaká sociální kritéria to mají být, však žalobkyně nikdy žalovanému přes dotazy nesdělila a dle žalovaného to ani nebylo zkoumáno. Žalovaný má za to, že je nutno důsledně rozlišovat mezi žalovaným jako fyzickou osobou a společností (právnická osoba) jako právnickou osobou, kdy žalobkyně se ani nesnažila zjistit, jaké jsou vztahy v předmětné společnosti, jaký má charakter jeho vlastnická struktura, zda žalovaný má možnost využívat nemovitosti vlastněné touto společnosti pro své bytové potřeby, ostatně ani to, zda jsou tyto nemovitosti vhodné pro bytové potřeby žalovaného. Žalovaný se domnívá, že nebylo dostatečně zkoumáno, zda žalovaný splňuje zásady žalobkyně pro poskytování bytů do pronájmu a rozhodnutí žalobkyně neprodloužit žalovanému nájemní smlouvu bylo přinejmenším předčasné.

4. Dále žalovaný poukázal na trestní řízení, které bylo vedeno proti žalovanému, avšak následně bylo zastaveno a komunikaci žalobkyně s Policií České republiky. Dle názoru žalovaného i toto řízení posloužilo žalobkyni přinejmenším jako záminka pro rozhodnutí žalobce neprodloužit se žalovaným nájem. Žalovaný má informace, že bylo šetřeno, zda skutečně předmětný byt užívá a pracovník žalobkyně měl Policii ČR sdělit, že v bytě zastihl osoby, které nebyly příslušníky rodiny, což považuje žalovaný za záměrné zkreslování situace a 5. V neposlední řadě žalovaný argumentoval také usnesením Vlády České republiky (číslo) ze dne (datum), společně s koncepcí integrace azylantů, z nichž vyplývá, že smlouvy o nájmu bytu s azylanty (což byl v době uzavření nájemní smlouvy případ žalovaného, kdy žalovaný byl v této době osobou, které byla poskytnuta mezinárodní ochrana dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) měly být po 5 letech uzavírány na dobu neurčitou. Z výše uvedeného vyplývá, že nebýt tohoto pochybení na straně žalobce, resp. v té době na straně Magistrátu hl. m. Prahy, a kdyby byla nájemní smlouva se žalovaným uzavřena na dobu neurčitou, jak stanoví předmětné usnesení vlády, tak by předmětné soudní řízení nemohlo být zahájeno, neboť by žalobkyně neměla možnost neprodloužit, resp. zrušit nájemní smlouvu uzavřenou se žalobkyní.

6. Soud svá skutková zjištění čerpal z následujících listinných důkazů:

7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne (datum) uzavřena nájemní smlouva (číslo) jejím předmětem byl pronájem bytu (číslo) situovaného v 1. nadzemním podlaží domu č. p.:

756. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od (datum) do (datum). V čl. 4 je uvedeno, že pokud bude mít nájemce zájem o prodloužení doby nájmu, zavazuje se požádat písemně pronajímatele nejméně 2 měsíce před uplynutím nájmu. Na prodloužení nájmu není právní nárok. Přílohou smlouvy je Přehled drobných oprav a údržby (Příloha 1), Domovní řád (Příl. 2/), Usnesení RMČ (Příl. 3) a Evidenční list (Příl.4/). Dopisem ze dne (datum) a ze dne (datum) byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu. Žalovaný byt nevyklidil a nepředal a požádal žalobkyni o prodloužení nájmu s poukazem, že byt je již od roku (rok) užíván členy rodiny žalovaného, žalovaný vždy řádně plnil povinnosti nájemce, nadto do bytu investoval nemalé částky a poukázal, že měl vždy zájem o dlouhodobě užívání předmětného bytu a je pro něj nepředstavitelné, aby se po tolika letech se třemi dětmi a družkou byl nucen vystěhovat (prokázáno smlouvou o nájmu (číslo) rozhodnutím Rady, evidenčním listem ze dne (datum), dopisem ze dne (datum), sdělením pronajímatele k ukončení nájemního vztahu ze dne (datum) včetně dodejky ze dne (datum), vyjádřením k sdělení o ukončení nájmu ze dne (datum), žádost o prodloužení nájmu ze dne (datum), reakcí na dopis ze dne (datum), výzvou k vyklizení a předání bytu z (datum) komunikací mezi účastníky z (anonymizováno) a (anonymizováno) roku (rok), emailovou komunikací mezi žalovaným a (jméno) (příjmení) z Úřadu městské části (obec a číslo)).

8. Orgány činné v trestním řízení vedly trestní stíhání žalovaného pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, rozhodnutím Obvodního státního zastupitelství pro (část [obec]) dne (datum), sp. zn. (anonymizována dvě slova) (rok), bylo zrušeno usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání žalovaného a bylo uloženo nové projednání a rozhodnutí (prokázáno usnesením (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) ze dne (datum rozhodnutí) (číslo jednací)).

9. Usnesením Vlády České republiky (číslo) ze dne (datum), byla mj. schválena Koncepce integrace azylantů, podle níž smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylanty se uzavírají na dobu 1 roku s možností postupné prolongace. Po uplynutí 5 let, pokud azylant řádně plní ustanovení smlouvy, se obec zavazuje s azylantem uzavřít smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou (prokázáno Usnesením vlády České republiky (číslo) včetně přílohy (číslo) obsahující koncepci integraci azylantů s účinností od (datum)).

10. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Z ostatních listinných důkazů, zejm. oznámení ze dne (datum), výzva k podání vysvětlení ze dne (datum), žádost o podání informací z (datum), dopis OSZ (obec a číslo) ze dne (datum) soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, především proto, že samotné trestní stíhání žalovaného a postup orgánů činných v trestním řízení při dožadování se součinnosti, bylo pro rozhodnutí ve věci irelevantní. Skutkový stav byl prokázán v rozsahu potřebném pro rozhodnutí s dostatečnou mírou jistoty.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne (datum) uzavřena nájemní smlouva (číslo) jejím předmětem byl pronájem bytu (číslo) situovaného v 1. nadzemním podlaží domu č. p.:

756. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od (datum) do (datum). V čl. 4 je uvedeno, že pokud bude mít nájemce zájem o prodloužení doby nájmu, zavazuje se požádat písemně pronajímatele nejméně 2 měsíce před uplynutím nájmu. Na prodloužení nájmu není právní nárok. Přílohou smlouvy je Přehled drobných oprav a údržby, Domovní řád, Usnesení RMČ a Evidenční list. Dopisy ze dne (datum) a ze dne (datum) byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu. Žalovaný byt nevyklidil a nepředal a požádal žalobkyni o prodloužení nájmu, s tím, že má za to, že pro to splňuje podmínky. Orgány činné v trestním řízení vedly trestní stíhání žalovaného pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, rozhodnutím Obvodního státního zastupitelství pro (část [obec]) dne (datum), sp. zn. (anonymizována dvě slova) (rok), bylo zrušeno usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání žalovaného a bylo uloženo nové projednání a rozhodnutí. Usnesením Vlády České republiky (číslo) ze dne (datum), byla mj. schválena Koncepce integrace azylantů, podle níž smlouvy o nájmu bytu mezi obcí a azylanty se uzavírají na dobu 1 roku s možností postupné prolongace. Po uplynutí 5 let, pokud azylant řádně plní ustanovení smlouvy, se obec zavazuje s azylantem uzavřít smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

15. V daném případě nebylo od počátku mezi účastníky řízení nijak sporné, že žalobkyni byl svěřen majetek ve výlučném vlastnictví hlavního města Prahy, a to budova s (adresa), která je součástí pozemku parcelní (číslo) (katastrální uzemí), (územní celek), ani to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne (datum) nájemní smlouva (číslo) jejímž předmětem byl pronájem bytu (číslo) přičemž nájem byl uzavřen na dobu určitou od (datum) do (datum). Provedeným dokazováním pak byly tyto skutečnosti bez pochybností prokázány. (příjmení) žalovaného spočívala především v tom, že žalobkyně při zvažování, zda dojde k prolongaci nájemní smlouvy či nikoliv, vzala nesprávně v potaz probíhající trestní stíhání, ač toto bylo vůči žalovanému zastaveno, dále, že nepřihlédla k rodinné situaci žalovaného a době, po kterou žalovaný a jeho rodina byli nájemci bytu ve vlastnictví či správě žalobkyně, a dále že žalovaný vždy řádně plnil povinnosti nájemce. Dalším argumentem žalovaného pak byla skutečnost, že v minulosti žalobkyně, resp. Magistrát hl. m. Prahy (pro potřeby posouzení dané situace je dle žalovaného nutno na tyto dvě osoby nahlížet jako na jeden subjekt), nepostupovala v souladu s usnesením Vlády České republiky (číslo) ze dne (datum), společně s Koncepcí integrace azylantů, a nebýt tohoto pochybení, byla by nájemní smlouva se žalovaným uzavřena na dobu neurčitou, a toto řízení by se nemuselo vést.

16. Soud je však toho názoru, že v řízení o vyklizení bytu má zkoumat toliko, zda žalobci svědčí vlastnické právo, jehož ochrany se domáhá, a zda dochází k jeho narušení. Důvody, pro které nedošlo k prodloužení smlouvy, či (řádné) chování žalovaného za trvání smlouvy, považuje soud v daném případě, kdy bylo prokázáno uplynutí doby, na níž byl nájem uzavřen, pro posouzení nároku žalobkyně za irelevantní. O pokud soud odhlédne – li od uplynutí doby více než 15 let, přezkum postupu Magistrátu hl. m. Prahy při uzavírání nájemních smluv s azylanty a dodržování usnesení Vlády České republiky (číslo) ze dne (datum) a Koncepce integrace azylantů, jde mimo rámec občanskoprávního řízení. Soud má tedy za to, že obrana žalovaného není způsobilá zvrátit to, co ostatně byla mezi stranami svobodně ujednáno, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, bez právního nároku na prodloužení smlouvy a doba nájmu již uplynula a žalovaný tak užívá byt bez právního důvodu. Proto soud uzavírá, že žaloba na vyklizení byla podána důvodně a žalobkyni náleží ochrana vlastnického práva dle § 1040 a násl. o.z. a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, přičemž lhůta k vyklizení bytu byla stanovena na 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a náleží ji náhrada nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši (částka), odměně advokáta ve výši (částka) za úkon právní služby dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, přičemž učinil celkem 4 úkony, paušální náhradě hotových výdajů 4 x (částka) za úkony právní služby: příprava a převzetí, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u jednání (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), náhradě za promeškaný čas v rozsahu 7 půlhodin, tedy (částka) (dle § 13 odst. 4 a § 14 odst. 1 adv. tarifu) a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši (částka) Celkem má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši (částka), a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).