33 C 63/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka pro zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od , datum, do zaplacení v roční výši 14,75%.

II. Žaloba se zamítá, pokud jde o částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a roční úrok 20,88% z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, náhradu nákladů ve výši a ve lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se žalobou soudu došlou dne , datum, domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ( společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, ) a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .

3. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, dále úrokem ve výši 20,88 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku , částka, .

4. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

5. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku , částka, . Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky , částka, je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje.

6. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

7. Ke kapitalizovanému úroku ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 20,88 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši , částka, žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do , datum, .

8. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka tak, že považuje danou smlouvu za neplatnou s ohledem na sjednané smluvní pokuty, úroky a příslušenství. Tedy kapitalizované úroky, kapitalizované úroky z prodlení, vysoké úroky 20,88% a požadované zákonné úroky z prodlení 11,75%. Pokud jde o samotnou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru zdůraznil opatrovník, že tato smlouva o úvěru byla zřejmě uzavřena za naprosto nevýhodných podmínek pro žalovaného, když z dané smlouvy opatrovník dochází k závěru, že může jednoznačně naplňovat skutkovou podstatu lichvy zakládající neplatnost smlouvy. Ve smyslu ust. § 1796 zák. 89/2012 Sb. NOZ je “neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru”. Opatrovník poukázal také na ustanovení § 577 zák. 89/2012 Sb. NOZ.

10. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

11. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaný uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , který se zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách á , částka, spolu s poplatkem ve výši , částka, , jež se skládá z úroku ve výši , částka, a částky za zpracování spotřebitelského úvěr ve výši , částka, . Z poskytnutého úvěru ve výši , částka, byla část použita na refinancování dřívějšího spotřebitelského úvěru dle smlouvy č. , hodnota, , a to v rozsahu , částka, a ve zbylém rozsahu , částka, , byl poukázán na účet žalovaného. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 69%, RPSN ve výši 97,52%. Žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je , částka, , celkový příjem domácnosti je pak , částka, , pravidelné měsíční výdaje jsou , částka, . K žádosti doložil žalovaný výpis z veřejné části živnostenského rejstříku, faktury, které vystavil žalovaný společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . ze dne , datum, a , datum, , na částky , částka, a , částka, , splatné , datum, a , datum, . Dále žalovaný doložil výpisy ze svého účtu vedeného u , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, za období prosinec 2020, leden 2021, z nichž vyplývá, že celkový měsíční příjem v prosinci 2020 byl , částka, a celkové výdaje , částka, , v lednu 2021 byl celkový měsíční příjem , částka, a celkové výdaje , částka, ( prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek, výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku na žalovaného, výpisem z účtu žalovaného vedeného u , Anonymizováno, za období prosinec 2020, leden 2021, potvrzením o provedení transakce ze dne , datum, , faktury, které vystavil žalovaný společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . ze dne , datum, a , datum, , podstatným obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a přehled plateb k půjčce , Anonymizováno, , potvrzením o provedení transakce ze dne , datum, ).

12. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, v období od , datum, do , datum, provedl celkem , hodnota, plateb v celkové výši , částka, , které byly v rozsahu , částka, započteny na příslušenství a v rozsahu , částka, na jistinu. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho a to ani přesto, že k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzýván ( prokázáno tabulkou umoření ze dne , datum, , podstatným obsahem smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , vč. seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. podacího lístku ze dne , datum, , výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku).

13. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako plně věrohodné, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , který se zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách á , částka, spolu s poplatkem ve výši , částka, , jež se skládá z úroku ve výši , částka, a částky za zpracování spotřebitelského úvěr ve výši , částka, . Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 69%, RPSN ve výši 97,52%. Žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je , částka, , celkový příjem domácnosti je pak , částka, , pravidelné měsíční výdaje jsou , částka, . K žádosti doložil žalovaný výpis z veřejné části živnostenského rejstříku, faktury, které vystavil žalovaný společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . ze dne , datum, a , datum, , na částky , částka, a , částka, , splatné , datum, a , datum, , a výpisy ze svého účtu vedeného u , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, za období prosinec 2020, leden 2021, z nichž vyplývá, že celkový měsíční výdaje převyšují měsíční příjmy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, v období od , datum, do , datum, provedl celkem , hodnota, plateb v celkové výši , částka, , které byly v rozsahu , částka, započteny na příslušenství a v rozsahu , částka, na jistinu. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho, a to ani přesto, že k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzýván16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně17. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle § 588 věty prvé o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

23. Dle § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

24. Dle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve 24 měsíčních splátkách, přičemž úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 69% a RPSN ve výši 97,52%. Ač je možnost ujednat si výši úrokové sazby obsahovým projevem smluvní volnosti stran a případný zásah soudu do autonomie vůle stran pro rozpor s dobrými mravy by měl představovat zásah výjimečný a vždy odůvodněný mimořádnými okolnostmi daného případu, nelze v dané věci odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný se smlouvou zavázal k úhradě poplatku, jež soud chápe jako úplatu za poskytnutí úvěru, tedy ekvivalent úroku, ve výši, která se blíží výši poskytnutého úvěru. Vzhledem k tomu, že podstatným znakem lichvy je hrubý nepoměr vzájemných plnění představující rozpor s ústavní zásadou přiměřenosti ( srovnej také nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 3308/16), dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva vykazuje znaky smlouvy lichevní, jež jí činí v celém rozsahu neplatnou. Posouzení platnosti smluv optikou korektivu dobrých mravů se opakovaně zabýval jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud, lze zmínit např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

27. Zde je nutno doplnit, že i pro případ, že by smlouva nebyla vyhodnocena jako lichevní a z toho důvodu absolutně neplatná, zabýval by se soud i zkoumáním otázky, zda právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti s odbornou péčí náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr ve sjednaných splátkách. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání totiž nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Aktuální judikatura Ústavního soudu pak stojí na tom, že obecné soudy by „měly poskytovatele úvěrů vést … k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Úvěr má být spotřebiteli poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobkyně v dané věci řádně a s odbornou péčí nesplnil, neboť posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, pokud vůbec proběhlo, tak toliko formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Za řádné podklady totiž nelze mít doložení dvou vyfakturovaných částech žalovaným jako podnikatelem, aniž by se to promítlo i do stavu na účtu, který byl rovněž dokládán, a z nichž vyplynuly výdaje vyšší než příjmy. Takové zjištění by soud vedlo jednoznačně k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál povinnosti odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, což činí rovněž smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když odporuje § 86 odst. 1 ZSÚ; a k této neplatnosti soud musí přihlédnout bez návrhu (§ 87 odst. 1 ZSÚ).

28. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žalovaný převzal předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je tedy povinen tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou , částka, a částkou , částka, , tedy celkem uhrazenou částkou, byť nebyla započtena na jistinu. Úhrada částky , částka, vyplynula z listinných důkazů.

29. Soud proto žalobě vyhověl pouze částečně, kdy žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši , částka, (výrok I.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítnul, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok II.).

30. Výrok III. o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení, žádné mu však nevznikly, když pobyt žalovaného není znám, opatrovník byl žalovanému ustanoven soudem a jeho odměna je hrazena státem, přičemž náklady státu budou vypořádány v souladu s výrokem IV. rozsudku.

31. Výrok IV. o nákladech řízení ve vztahu mezi státem a žalobkyní je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř.. Státu v průběhu řízení vzniknou výdaje při placení odměny ustanoveného opatrovníka. Podle výsledku řízení má stát vůči účastníkům právo na náhradu takto vynaložených nákladů. Výše náhrady nákladů řízení a splatnost bude určena v samostatném usnesení dle § 155 odst. 1 o.s.ř..