34 C 17/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Kruliš Hejdovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně ze strany žalované, doručené žalobkyni dne , datum, , je neplatné.

II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně ze strany žalované, doručené žalobkyni dne , datum, , je neplatné. K odůvodnění žaloby uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, (den nástupu do práce , datum, ) u žalované pracuje na pozici administrativního pracovníka. , adresa, výkonu práce byla sjednána , adresa, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, se zkušební dobou v délce trvání 3 měsíců, která již uplynula dnem , datum, . V čl. I odst. 7 pracovní smlouvy bylo sjednáno, že práce na dálku bude upravena samostatnou dohodou. Ačkoliv taková samostatná písemná dohoda nikdy nebyla uzavřena, skutečnost byla taková, že žalobkyně po celou dobu trvání pracovního poměru pracovala pouze a výlučně na dálku. Žádné pracoviště, na kterém by měla práci konat, jí nikdy nebylo přiděleno, ani jinak určeno, a to ani v Praze, ani na žádném jiném místě. Žalobkyně dne , datum, na adrese svého bydliště obdržela doporučenou poštovní zásilku, jejímž obsahem bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované, jakožto zaměstnavatele) s odůvodněním, že bez jakékoli omluvy nenastoupila do práce a v období od , datum, do , datum, , tj. po celou dobu nevykonávala práci, zaměstnavatele nekontaktovala, nepředložila žádnou překážku v práci ani jiný relevantní důvod své nepřítomnosti. Žalobkyně s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasí a považuje jej za neplatné. Dne , datum, zaslala žalované oznámení, že trvá na tom, aby ji zaměstnavatel nadále zaměstnával. Píše-li žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru o nepřítomnosti žalobkyně na pracovišti, žalobkyni není vůbec jasné, k jakému místu by se tato její údajná nepřítomnost měla vztahovat, jelikož jí žádné pracoviště nebylo určeno. K žádnému jinému výkonu práce, než na dálku nikdy nedocházelo. Žalobkyně dále uvedla, že skutečnost je taková, že v období od , datum, do , datum, žalovaná žalobkyni žádnou práci nepřidělovala. Žalobkyně se však zdržovala většinu času doma, s připojením k internetu, připravena plnit pracovní úkoly, ze strany žalované jí však žádné nebyly zadány. Žalobkyně v okamžitém zrušení pracovního poměru shledává zejména snahu žalované vyhnout se na úkor žalobkyně peněžitým povinnostem spojeným s řádným skončením pracovního poměru, dále však také snahu o mstu ze strany jejího manžela, s nímž se žalobkyně rozvádí a jenž je jednatelem a menšinovým společníkem žalované.

2. Žalovaná v podání ze dne , datum, k žalobě uvedla, že již dopisem ze dne , datum, žalobkyni výslovně sdělila, že na ukončení pracovního poměru netrvá. V tomto dopise žalovaná taktéž přistoupila k přidělení práce a určila žalobkyni místo výkonu práce. Na tento přípis žalobkyně reagovala s tím, že zadaný druh práce v určeném místě výkonu práce odmítá vykonávat. Žalovaná dále uvedla, že má za to, že podaná žaloba je zcela šikanózní a jde o čistě účelovou snahu žalovanou poškodit. Předmětem sporu, kterým má být případná neplatnost zrušení pracovního poměru totiž fakticky odpadl tím, že žalovaná na zrušení pracovního poměru zcela zjevně netrvá.

3. Žalobkyně na vyjádření žalované dne , datum, reagovala s tím, že i přes vyjádření žalované nemůže vzít žalobu zpět, neboť dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, jednostranné odvolání okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem nemá právní účinky a rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením je neplatné pouze tehdy, jestliže byla jeho neplatnost určena pravomocným soudním rozhodnutím.

4. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den , datum, , na kterém žalovaná potvrdila, že na okamžitém zrušení pracovního poměru netrvá a tuto skutečnost potvrdila i konkludentně, když žalobkyni nadále vyplácí mzdu. Smírné řešení sporu, nicméně, nebylo možné, neboť strany nedospěly k dohodě ohledně nákladů řízení.

5. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná žalobkyni řádně uhradila mzdu za měsíce leden, únor, březen, duben a květen 2026.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z výpisu z obchodního rejstříku na žalovanou soud zjistil, že jednatelem společnosti je , jméno FO, a , jméno FO, . Tyto osoby jsou zároveň i společníky společnosti, přičemž podíl , jméno FO, činí 5 % a podíl , jméno FO, činí 95 %.

8. Z Pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovanou, jakožto zaměstnavatelem a žalobkyní, jakožto zaměstnancem. Den nástupu do práce je , datum, , druh práce byl sjednán: administrativní pracovník. , adresa, výkonu práce je , adresa, . Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Smluvní strany se dohodly na zkušební době v délce 3 měsíců. Práce na dálku bude upravena samostatnou dohodou.

9. Z Informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 odst. 1 zákoníku práce soud zjistil, že dle čl. II. s nadpisem „Bližší označení místa výkonu práce“ v rámci místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě bude zaměstnanec vykonávat práci zejména na následujícím pracovišti: , adresa, .

10. Z Okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, včetně kopie obálky a informace o sledování zásilky soud zjistil, že žalovaná tímto v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce žalobkyni doručuje okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci. Je zde uvedeno, že bylo zjištěno, že žalobkyně bez jakékoliv omluvy a bez předchozího souhlasu zaměstnavatele nenastoupila do práce a nevykonávala práci v období od , datum, do , datum, , tj. po dobu přesahující 1 měsíc. Po celou tuto dobu zaměstnavatele nekontaktovala, nepředložila žádnou překážku v práci ani jiný relevantní důvodu své nepřítomnosti. Takové jednání je zaměstnavatelem posuzováno jako neomluvená absence a představuje zvlášť hrubé porušení pracovních povinností ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Pracovní poměr končí dnem doručení tohoto písemného oznámení. Listina obsahuje poučení o možnosti u příslušného soudu podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Dle sledování zásilky byla zásilka dodána , datum, .

11. Z Oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně tímto oznámila žalované, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a trvá na tom, aby jí žalovaná nadále zaměstnávala v souladu s pracovní smlouvou ze dne , datum, . Z podacího lístku včetně sledování zásilky soud zjistil, že zásilka byla přijata k poštovní přepravě dne , datum, . Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že zásilka byla žalované opětovně doručena dne , datum, , tentokrát z datové schránky právní zástupkyně žalobkyně.

12. Z Dopisu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v tomto žalobkyni sděluje, že chápe obsah dopisu její právní zástupkyně ze dne , datum, tak, že žalobkyně trvá na tom, aby její pracovní poměr nadále pokračoval. Žalovaná dále v dopise žalobkyni stanovila místo výkonu práce v Berouně a dále pracovní dobu od 8:00 do 16:30 hodin a přestávkou na jídlo a oddech od 12:00 do 12:30 hodin. Uvedla, že pracovní úkoly na první týden budou spočívat ve vypracování interního řádu BOZP, vytvoření zásad ochrany osobních údajů pro chystané webové stránky společnosti, vytvoření všeobecných obchodních podmínek pro zákazníky společnosti spotřebitele a podnikatele a vytvoření všeobecných obchodních podmínek pro dodavatele zboží společnosti.

13. Z Výzvy k úhradě dlužné mzdy za měsíc leden 2026 a předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř. ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k nápravě před podáním žaloby.

14. Z Potvrzení o úhradě mzdy za leden a únor 2026 soud zjistil, že žalobkyni byla ze strany žalované mzda za tyto měsíce uhrazena.

15. Z Reakce na stanovení místa výkonu práce a přidělení pracovních úkolů zaměstnanci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s určením místa výkonu práce v Berouně, jelikož toto neodpovídá místu výkonu práce sjednanému v pracovní smlouvě. Rovněž nesouhlasila s určenou pracovní náplní, neboť tato neodpovídá sjednanému druhu práce dle pracovní smlouvy, jelikož spočívá v tvorbě právních dokumentů, ačkoliv dle pracovní smlouvy byl ujednán druh práce administrativní pracovník. Z dodejky datové zprávy soud zjistil, že listina byla žalované dodána dne , datum, .

16. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené nesporné skutečnosti a provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci neprovedl k důkazu následující listiny, a sice návrh manželky na rozvod manželství a úpravu poměrů nezletilých dětí manželů a stanovení výživného ze dne , datum, , návrh na stanovení výživného na manželku za trvání manželství ze dne , datum, a dodejku datové zprávy Okresnímu soudu v Berouně, úřední záznam o podání vysvětlení, notářský zápis a čestné prohlášení, a to z důvodu, že žalobkyně při jednání soudu dne , datum, výslovně uvedla, že na těchto důkazních návrzích nadále netrvá. Žalovaná dále navrhla účastnický výslech žalobkyně, tato však při jednání dne , datum, odmítla vypovídat, což je však plným právem žalobkyně, neboť v souladu s § 131 odst. 1 o. s. ř. důkaz výslechem účastníka může soud nařídit (jestli dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak) a především, jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Soud má za to, že stěžejním důkazem v tomto řízení bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze dne , datum, (které bylo žalobkyni doručeno dne , datum, ), kterým žalovaná projevila svoji vůli se žalobkyní okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností. Zásadní pro rozhodnutí soudu byl však dále dopis žalované ze dne , datum, (adresovaný žalobkyni), ve kterém žalovaná žalobkyni sdělila, že obsah jejího dopisu chápe tak, že žalobkyně trvá na tom, aby její pracovní poměr pokračoval a dále žalobkyni určila místo výkonu práce, rozvržení pracovní doby a pracovní úkoly. Sama žalovaná ve svém vyjádření zdejšímu soudu doručeném dne , datum, provedla výklad tohoto dopisu, když v tomto uvedla, že „již dopisem ze dne , datum, žalobkyni výslovně sdělila, že na ukončení pracovního poměru netrvá“. Tato skutečnost, tedy, že žalovaná na okamžitém zrušení pracovního poměru nadále netrvá byla žalovanou potvrzena v tomto řízení výslovně opakovaně, a to jak v již zmíněném vyjádření žalované ze dne , datum, , tak i při jednání soudu dne , datum, . Podstatné pro rozhodnutí této věci soud dále považoval skutečnost, kterou účastníci řízení při jednání dne , datum, učinili nespornou, a sice, že žalovaná žalobkyni řádně uhradila mzdu za měsíce leden, únor, březen, duben a květen 2026. Z takového jednání je totiž implicitně žalovanou potvrzeno, že pracovní poměr žalobkyně nadále pokračuje (a tedy neskončil v únoru 2026), jinak by žalovaná neměla důvod žalobkyni platit mzdu (pakliže by pracovní poměru nepokračoval). Soud má za to, že z provedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, aby mohl ve věci rozhodnout a za takové situace je nežádoucí řízení prodlužovat. Provedené listinné důkazy tak tvoří spolehlivý a úplný podklad pro rozhodnutí soudu.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

18. Žalovaná, jakožto zaměstnavatel, a žalobkyně, jakožto zaměstnanec, uzavřely dne , datum, pracovní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně pro žalovanou vykonávala práci, jejíž druh byl v pracovní smlouvě definován jako administrativní pracovník. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a místem výkonu práce byla sjednána , adresa, ; ve smlouvě bylo dále ujednáno, že práce na dálku bude upravena samostatnou dohodou. Žalobkyni bylo ze strany žalované dne , datum, doručeno okamžité zrušení pracovního poměru datované , datum, , které bylo odůvodněno zvlášť hrubým porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, konkrétně tím, že žalobkyně bez jakékoliv omluvy a bez předchozího souhlasu zaměstnavatele nenastoupila do práce a nevykonávala práci v období od , datum, do , datum, , tj. po dobu přesahující 1 měsíc; po celou tuto dobu zaměstnavatele nekontaktovala, nepředložila žádnou překážku v práci ani jiný relevantní důvodu své nepřítomnosti. Žalobkyně žalované dopisem datovaným , datum, oznámila, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trvá na tom, aby ji žalovaná nadále zaměstnávala, a to v souladu s pracovní smlouvou ze dne , datum, . Žalovaná reagovala dopisem ze dne , datum, , ve kterém žalobkyni sdělila, že obsah jejího dopisu chápe tak, že žalobkyně trvá na tom, aby její pracovní poměr pokračoval a dále žalobkyni určila místo výkonu práce, rozvržení pracovní doby a pracovní úkoly. Žalovaná ve vyjádření zdejšímu soudu doručeném , datum, provedla výklad sdělení uvedeného v tomto dopisu, dle kterého tímto žalobkyni sdělila, že na ukončení pracovního poměru nadále netrvá. Žalovaná následně i při jednání soudu dne , datum, výslovně sdělila, že na okamžitém zrušení pracovního poměru netrvá. Žalovaná žalobkyni mzdu na měsíce leden, únor, březen, duben a květen 2026 v plné výši zaplatila.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

21. Dle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 3 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 15 měsíců ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

22. Dle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

23. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

24. Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané žaloby ve smyslu § 72 zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru datované , datum, bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru byla ze strany žalobkyně podána dne , datum, . Žaloba byla proto podána včas, tedy ve dvouměsíční zákonné lhůtě ve smyslu § 72 zákoníku práce.

25. Žalobkyně, jakožto zaměstnanec, pro žalovanou, jakožto zaměstnavatele, pracovala na základě pracovní smlouvy mezi stranami uzavřené dne , datum, . Okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, datované , datum, , bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Žalovaná v dopise ze dne , datum, , který je tedy datován až po dni podání žaloby (tj. po dni , datum, ) sdělila, že obsah jejího dopisu chápe tak, že žalobkyně trvá na tom, aby její pracovní poměr pokračoval a dále žalobkyni určila místo výkonu práce, rozvržení pracovní doby a pracovní úkoly. V podání zdejšímu soudu doručeném dne , datum, žalovaná provedla autentický výklad projevu její vůle vyjádřené v dopise ze dne , datum, , když uvedla, že „již dopisem ze dne , datum, žalobkyni výslovně sdělila, že na ukončení pracovního poměru netrvá“. Při jednání soudu konaném dne , datum, žalovaná znovu zopakovala, že na okamžitém zrušení pracovního poměru netrvá.

26. Popsanou problematikou se zevrubně zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1619/2017, dle kterého platí následující:

27. Podle ustálené judikatury soudů je rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením neplatné (a nemá tak žádné právní účinky) jen tehdy, jestliže byla jeho neplatnost určena pravomocným soudním rozhodnutím vydaným v řízení podle ustanovení § 72 zák. práce. Chce-li zaměstnanec zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z okamžitého zrušení pracovního poměru provedeného zaměstnavatelem, musí ve lhůtě dvou měsíců podat u soudu žalobu o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné; nebyla-li taková žaloba podána, skončil pracovní poměr účastníků podle tohoto právního úkonu, i kdyby objektivně šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po marném uplynutí dvouměsíční lhůty, kterou zákon stanoví v zájmu právní jistoty obou stran pracovního poměru, právo na určení neplatnosti právního úkonu o rozvázání pracovního poměru zanikne (srov. § 330 zák. práce) a soud se již nemůže otázkou platnosti rozvazovacího úkonu zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou; nebyla-li neplatnost právního úkonu o rozvázání pracovního poměru určena pravomocným rozhodnutím soudu, musí soud vždy (i v případném jiném řízení mezi účastníky) vycházet z toho, že pracovní poměr účastníků byl rozvázán platně (k tomu srov. ve vztahu k dřívější obsahově shodné právní úpravě např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96, který byl uveřejněn pod č. 75 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 5/68, které bylo uveřejněno pod č. 40 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969).

28. V soudní praxi nejsou pochybnosti ani o tom, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, které bylo doručeno zaměstnanci, nemůže být zaměstnavatelem dodatečně odvoláno (zrušeno, vzato zpět). Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné nebo na základě dohody o sporných nárocích (dohody o narovnání) uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále.

29. Z uvedeného vyplývá, že za neplatné (a tedy nemající žádné právní účinky) lze považovat okamžité zrušení pracovního poměru jen tehdy, jestliže soud žalobě na určení neplatnosti tohoto rozvázání pracovního poměru vyhověl. Skončilo-li řízení před soudem jinak (např. zamítnutím žaloby nebo – tak jako v projednávané věci – zastavením řízení po zpětvzetí žaloby), je okamžité zrušení pracovního poměru platným důvodem rozvázání pracovního poměru (pracovní poměr účastníků skončil podle tohoto zrušovacího projevu). V takovém případě odvolání (zrušení či „uznání“ neplatnosti) okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v průběhu řízení nemůže na těchto zákonných důsledcích nic změnit. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1619/2017).

30. Na základě shora uvedené citace rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1619/2017, proto soud dospěl k jednoznačnému závěru, že za situace, kdy žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr dopisem žalobkyni doručeným dne , datum, a následně výslovně a opakovaně uvedla, že na okamžitém zrušení pracovního poměru netrvá, nelze za dané situace jinak, než aby soud autoritativně určil, že toto okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Pro úplnost pak soud konstatuje, že sama žalovaná svým jednáním konkludentně dává najevo, že pracovní poměr žalobkyně pokračuje, neboť (jak strany v tomto řízení učinily nesporným) žalovaná žalobkyni i nadále platí mzdu, když jí tuto zaplatila za měsíce leden, únor, březen, duben a květen 2026 (tedy několik měsíců po okamžitém zrušení pracovního poměru).

31. Z uvedených důvodů soud o žalobě žalobkyně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za každý z dvou úkonů právní služby, tj. 2x , částka, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu v trvání 9:09 - 10:10 hodin) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Pouze pro úplnost pak soud konstatuje, že neshledal důvod, pro který by neměla být žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (jí doručeného dne , datum, ) žalobou ze dne , datum, , přičemž žalovaná až po zahájení řízení, tedy dopisem ze dne , datum, , jehož jasný výklad ozřejmila až v rámci podání zdejšímu soudu doručeném dne , datum, , uvedla, že na tomto netrvá.