34 C 216/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Hejdovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 39 306 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum utrpěla pracovní úraz spočívající v akutní stresové reakci vyvolané jednáním s nadřízeným adresa, vedoucím vozovny adresa. Žalobkyně se dne datum dostavila k panu jméno FO k projednání směn (s ohledem na její plánovaný nástup do práce po pracovní neschopnosti). jméno FO žalobkyni sdělil, že po dobu čekání na odborná vyšetření jí v termínu 11. 7. – datum nařizuje dovolenou, čímž implicitně došlo ke zrušení dlouhodobě plánované a schválené dovolené v termínu 7. 8. – datum (neboť dovolená by již žalobkyni nestačila). Jednání pana jméno FO bylo hrubé a žalobkyni nejvíce zasáhla jeho arogance s tím, že žalobkyni nepřímo zrušil dlouho dopředu naplánovanou a zaplacenou dovolenou, aby ji mohl určit jinou dovolenou. Ještě téhož dne žalobkyně následně s panem jméno FO hovořila telefonicky (o čemž má nahrávku). Následujícího dne, tj. datum, žalobkyně telefonicky hovořila se zástupcem pana jméno FO, panem jméno FO, a vysvětlila si s ním situaci. Zástupce pana jméno FO žalobkyni sdělil, že už o věci ví a situace bude napravena hned datum, což se také fakticky stalo. Zhruba hodinu po jednání s panem jméno FO dne datum se žalobkyně zhroutila natolik, že její přítel jméno FO měl obavy o její zdravotní stav a odvezl ji na pohotovost. Akutní stresová reakce se u žalobkyně projevila tím, že přestávala vnímat okolí, bušilo jí srdce, hlava hledala rychlé řešení nastalé situace, jelikož nařízená/zrušená dovolená zasahovala nejen do jejího soukromí, ale i do soukromí celé její rodiny; pořád se jí v hlavě točila věta vedoucího „jsem vedoucí, jsem se tak rozhodl“. Dne datum byl žalovanou sepsán záznam o evidenci pracovního úrazu a dne datum záznam o úrazu. Dle lékařského posudku o ohodnocení bolesti vypracovaného tituly před jménem jméno FO ze společnosti právnická osoba ze dne datum došlo u žalobkyně k poškození zdraví spočívajícím v akutním stresovém syndromu s ohodnocením 100 bodů. Jelikož výše jednoho bodu pro bolestné a ztížení společenského uplatnění v roce 2023 odpovídala částce částka, domáhá se proto žalobkyně částky částka představující pouze bolestné (což žalobkyně upřesnila u jednání datum). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě požadované částky předžalobní výzvou ze dne datum.

2. Žalovaná v podání ze dne datum uvedla, že činí nesporným, že žalobkyně je její zaměstnankyní, s ostatním však nesouhlasí. Aby se v daném jednalo o pracovní úraz ve smyslu jeho zákonné definice, musí jít v případě duševního poškození zdraví o působení vnějších vlivů prostředí, které vybočuje z určité normy, je nestandardní, mající prokazatelně stresový faktor, který se jinak v daném prostředí nevyskytuje. V případě žalobkyně však žádné násilné působení zevních vlivů nenastalo, neboť dle svědkyně popisující prostředí, paní jméno FO, ve kterém dle slov žalobkyně mělo dojít k vyvolání stresové poruchy, bylo toto prostředí zcela standardní, ničím nevybočující z běžného normálu. Pakliže by byl přijat závěr, že i zcela standardní situace v běžném pracovním prostředí může vyvolat pracovní úraz vyvolávající duševní poruchu, tak by v podstatě každý labilnější zaměstnanec běžně míval pracovní úraz, s čímž nelze souhlasit. Záznam o evidenci pracovního úrazu byl sepsán pouze proto, že se stalo poškození zdraví na pracovišti a žalovaná v té době nedisponovala žádným jiným formulářem. Žalovaná má za to, že nebyly naplněny znaky vzniku pracovního úrazu, neboť v daném případě šlo o běžný konflikt na pracovišti. Žalovaná dále doplnila, že zákoník práce zaměstnavateli umožňuje změnit čerpání dovolené, pročež nebyl důvod, aby se žalobkyně rozčilovala, když pan jméno FO jednal v mantinelech zákona. Žalobkyně se dne datum dostavila do kanceláře pana jméno FO a sdělila mu, že aktuálně nemá způsobilost k řízení tramvaje a je nutno provést doplňková vyšetření, což potrvá cca měsíc. Očekávala, že jí na celou tuto dobu pan jméno FO přidělí placenou překážku na straně zaměstnavatele. jméno FO uplatnil běžný postup v souladu se zákoníkem práce a pravidly žalované, tj. přidělil překážku na maximálně 14 dní a poté nařídil dovolenou. Stačilo, aby žalobkyně panu jméno FO sdělila, že má již naplánovanou zahraniční dovolenou v srpnu. jméno FO by tomu přiložil maximální prioritu a žalobkyni by vyšel vstříc tak, jak to v obdobných případech činí standardně. Žalobkyně však pana jméno FO neinformovala o tom, že plánuje cestu do zahraničí, chovala se arogantně bez možnosti celkově situaci dořešit a pouze prohlásila, že si věc vyřídí jinak a svévolně bez jakéhokoliv dalšího závěru kancelář opustila. Celé události byla svědkem tehdejší ekonomka paní jméno FO. Druhý den, tj. datum, se žalobkyně vrátila do kanceláře pana jméno FO, kde úřadoval jeho zástupce pan jméno FO, který se žalobkyní celou věc znovu otevřel a vše nastavili k oboustranné spokojenosti.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání, na kterém strany setrvaly na svých stanoviscích a smírné řešení sporu tak nebylo možné.

4. Účastníci učinili nesporným, že předmětný incident proběhl dne datum a že žalobkyně měla naplánované pracovně lékařské prohlídky na dny datum a datum. Účastníci dále učinili nesporným, že žalobkyně na schůzce dne datum panu jméno FO sdělila pouze to, že s čerpáním dovolené v jím nařízené termínu nesouhlasí. Pouze podepsala, že se čerpáním dovolené nesouhlasí a neuvedla proč. jméno FO tedy žalobkyně nesdělila, že jí vadilo nařízení dovolené kvůli tomu, že má zaplacenou dovolenou v srpnu. Účastníci dále učinili nesporným, že hned následujícího dne, tj. dne datum, byla věc telefonicky komunikována s panem jméno FO a žalobkyni bylo přislíbeno, že věc bude uvedena do stavu, který žalobkyni vyhovoval, tedy panem jméno FO nařízená dovolená byla zrušena a žalobkyni byl vrácen termín dovolené v srpnu. Učiněno tak bylo fakticky dne datum.

5. Účastníci dále učinili nesporným, že dne 21. 6. měla žalobkyně pracovní volno, dne 22. 6. a 23. 6. byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 24. 6. a 25. 6. měla žalobkyně pracovní volno, dne 26. 6. a dne 27. 6. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 28. 6. měla žalobkyně pracovní volno, dne 29. 6. byla žalobkyně na školení (obecná překážka), dne 30. 6. byla žalobkyně 4 hodiny na jednání odborové organizace za 4 hodiny na jednání se zaměstnavatelem, dne 1. 7. a 2. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 3. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 4. 7. měla žalobkyně dovolenou, dne 5. 7. a 6. 7. měla žalobkyně náhradu na neodpracovaný svátek, dne 7.

7. čerpala dovolenou, dne 8. 7., 9. 7. a 10. 7. žalobkyně měla pracovní volno, dne 11. 7. a 12. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 13. 7. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 14. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 15. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 16. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 17. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 18. 7. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 19. 7. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře, zde byla uznána pracovně schopnou a 4 hodiny pracovala, dne 20. 7. žalobkyně pracovala, dne 21. 7. a 22. 7. měla žalobkyně pracovní volno, 23. 7. až 27. 7. žalobkyně pracovala, dne 28. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 29. 7 a 30. 7. žalobkyně pracovala a dne 31. 7. byla žalobkyně 4 hodiny na odborové organizaci a 4 hodiny měla jednání se zaměstnavatelem ohledně BOZP.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z Lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne datum soud zjistil, že se jednalo o lékařskou prohlídku z důvodu konce platnosti lékařské prohlídky. Žalobkyně byla tituly před jménem právnická osoba shledána zdravotně způsobilá s podmínkou: korekce zraku brýlemi/kontaktními čočkami (Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti ze dne datum).

8. Z Lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne datum soud zjistil, že se jednalo o mimořádnou prohlídku pro nemoc delší než 8 týdnů. Žalobkyně byla tituly před jménem právnická osoba shledána zdravotně způsobilá s podmínkou: korekce zraku brýlemi/kontaktními čočkami + pouze ranní směny (Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti ze dne datum).

9. Z listiny Dovolenka ze dne datum soud zjistil, že vedoucí vozovny adresa žalobkyni dle § 217 odst. 1 zákoníku práce určil čerpání dovolené ve dnech od datum do datum. Svědek: ekonomka vozovny p. jméno FO. Na listině je podpis adresa a parafa jméno FO. V dolní části listiny je rukou vepsáno: „Nesouhlasím s čerpáním nařízené dovolené během probíhající mimořádné lékařské prohlídky.“ Následuje podpis žalobkyně (listinou Dovolenka ze dne datum).

10. Ze Zprávy o ambulantním vyšetření na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice ze dne datum soud zjistil, že pacientka přichází sama bez objednání po konfliktu se šéfem se žádostí o medikaci. Dle zprávy „potřebuje nějaké prášky, protože se dneska pohádala se šéfem a nezvládá to. Závěr: reakce na stres. Doporučení: Pravidelná psychiatrická medikace neindikovaná, při úzkosti a nespavosti lze jako SOS užít Atarax 25 mg 1 tabletu (Zprávou o ambulantním vyšetření na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice ze dne datum).

11. Z Lékařského posudku o ohodnocení bolesti ze dne datum soud zjistil, že tento byl vystaven tituly před jménem jméno FO, právnická osoba Jako příčina úrazu je uvedena hádka s vedoucím – akutní reakce na stres. Klasifikace poškození zdraví: akutní stresový syndrom, č. položky 22, počet bodů 100 (Lékařským posudkem o ohodnocení bolesti ze dne datum).

12. Ze Záznamu o evidenci pracovního úrazu pořadové číslo 13/2023 ze dne datum soud zjistil, že k úrazu mělo dojít datum v 9:30 hodin. Druh zranění je uveden jako duševní, a to akutní stresová reakce. K úrazu mělo dojít při vyřizování pracovních záležitostí s vedoucím vozovny. Popis úrazového děje: Při nařízení dovolené zaměstnavatelem došlo k vyhrocení situace z psychického hlediska. Záznam sepsal jméno FO (Záznamem o evidenci pracovního úrazu pořadové číslo 13/2023 ze dne datum).

13. Ze Záznamu o úrazu ze dne datum soud zjistil, že dle této listiny došlo dne datum v 9:30 hodin k úrazu v kanceláři vedoucího vozovny adresa při jednání ohledně pracovních záležitostí. Druh zranění: reakce na stres, zdroj úrazu: stresová situace. Nebylo zjištěno žádné porušení předpisů ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele. Listina je podepsána žalobkyní (úrazem postižený zaměstnanec) a jméno FO (za zaměstnavatele) (Záznamem o úrazu ze dne datum).

14. Z Interního sdělení – Šetření pracovního úrazu ze dne datum soud zjistil, že tato listina byla sepsána adresa. Na žádost žalobkyně byl sepsán pracovní úraz a prošetřeny jeho okolnosti vedoucím vozovny. Po zjištění všech okolností tuto událost p. jméno FO jednoznačně nepovažuje za pracovní úraz, ani ji tak nehodlá kvalifikovat. V konkrétním případě pouhé projednání dovolené nepovažuje za důvod k psychické nestabilitě. Řidič tramvaje musí v rámci zdravotní způsobilosti k výkonu své profese vykazovat přiměřený stupeň psychické odolnosti. Jednání žalobkyně považuje za nevhodné, vypočítavé a manipulativní (Interním sdělením – Šetřením pracovního úrazu ze dne datum).

15. Ze Zápisu z projednání stížnosti podané zaměstnancem na jiného zaměstnance podle bodu 8.5 KS soud zjistil, že se jednalo o zápis z projednání stížnosti ze dne datum v době od 12:00 do 13:00 hodin, kterou podala žalobkyně na adresa. Dle listiny se pan adresa omlouvá žalobkyni za svůj výrok, že je její jednání manipulativní a vypočítavé a vzájemně se dohodli že se pokusí po pracovní stránce spolupracovat. Nedorozumění s nadřízenou dovolenou v roce 2023 bylo též vykomunikováno a považuje se za uzavřené. Žalobkyně i adresa se budou navzájem snažit do budoucna hledat nové komunikační cesty ve svém pracovním vztahu (Zápisem z projednání stížnosti podané zaměstnancem na jiného zaměstnance podle bodu 8.5 KS).

16. Z Oznámení o registraci pojistné události ze dne datum soud zjistil, že tímto bylo žalobkyně ze strany pojišťovny Kooperativa sděleno, že dne datum zaregistrovali na základě předložených dokladů pojistnou událost pod číslem pojistné události Anonymizováno (Oznámením o registraci pojistné události ze dne datum).

17. Z Docházky žalobkyně soud zjistil, v jakých jednotlivých dnech byla žalobkyně (zejména v měsících červnu a červenci) na překážkách na straně zaměstnavatele, v jakých dnech byla u lékaře, v jakých dnech čerpala dovolenou a v jakých dnech pracovala. Účastníci při jednání soudu dne datum skutečnosti v této listině uvedené učinili nespornými, viz bod 5. odůvodnění tohoto rozsudku (Docházkou žalobkyně).

18. Z Pokynu Anonymizováno soud zjistil zejména bod 4.27, dle kterého po ukončení dočasné pracovní neschopnosti je řidič tramvaje povinen tuto skutečnost bez zbytečného průtahu oznámit vedoucímu provozovny (Pokynem Anonymizováno).

19. Ze Směrnice SM 2011-066-09 soud zjistil, že zaměstnanci, který žádá o čerpání dovolené, je zaměstnavatel povinen zajistit bezodkladnou informaci o termínu čerpání dovolené v elektronické nebo písemné podobě (Směrnicí SM 2011-066-09).

20. Z Fotografie nástěnky s nadpisem „Dovolená pro rok 2026“ soud zjistil, že pokud budou mít zaměstnanci nějaké zvláštní požadavky, nechť kontaktují vedoucího provozovny. Na konci listiny adresa sděluje, že doufá, že dovolenou na rok 2026 s vynaložením maximálního společného úsilí zvládnou naplánovat ke spokojenosti všech (Fotografií nástěnky s nadpisem „Dovolená pro rok 2026“).

21. Z Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobkyně byla uznána dočasně pracovně neschopnou v období od 30. 3. do datum (Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti).

22. Z Výzvy k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy ze dne datum, dále z Výzvy k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy a k vyřízení jejího služebního hlášení a žádosti o prošetření ze dne datum, dále z Výzvy k vyřízení služebního hlášení dle platných předpisů ze dne datum, dále ze Žádosti o prošetření ze dne datum, z Výzvy k náhradě mzdy za poskytnutí pracovního volna ze dne datum, z Výzvy k vydání záznamu o pracovním úrazu a žádosti o prošetření postupu vedoucího vozovny a osobní projednání věci ze dne datum, ze Žádosti o proplacení kolektivní výkonnostní odměny za prosinec 2019 ze dne datum a z Výzvy ke smíru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně v letech 2018 až 2025 opakovaně vyzývala žalovanou k prošetření či vyřízení záležitostí uvedených v titulu příslušných výzev (Výzvou k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy ze dne datum, Výzvou k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy a k vyřízení jejího služebního hlášení a žádosti o prošetření ze dne datum, Výzvou k vyřízení služebního hlášení dle platných předpisů ze dne datum, Žádostí o prošetření ze dne datum, Výzvou k náhradě mzdy za poskytnutí pracovního volna ze dne datum, Výzvou k vydání záznamu o pracovním úrazu a žádosti o prošetření postupu vedoucího vozovny a osobní projednání věci ze dne datum, Žádostí o proplacení kolektivní výkonnostní odměny za prosinec 2019 ze dne datum a Výzvou ke smíru ze dne datum).

23. Z Předžalobní výzvy ze dne datum včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě bolestného za utrpěný pracovní úraz dne datum a dne datum (Předžalobní výzvou ze dne datum včetně doručenky datové zprávy).

24. Z listiny Výpověď jméno FO v záležitosti paní Anonymizováno ze dne datum soud zjistil její následující obsah: Byla jsem pozvána vedoucím vozovny panem adresa k jednání s paní Anonymizováno. jméno FO dne datum projednával s paní Anonymizováno přidělení dovolené poté co ukončila pracovní úraz. jméno FO předložil paní Anonymizováno tiskopis dovolenky a doprovodný dopis. jméno FO Anonymizováno se značně rozrušila a dle mého názoru s ní nebylo možné věcně jednat. jméno FO Anonymizováno nesouhlasila s předloženými dokumenty, zvyšovala hlas a odešla s tím, že si záležitost bude řešit svým způsobem. jméno FO s ní jednal slušně, nezvyšoval na ni hlas a nechal ji odejít. To je vše, co si z uvedené záležitosti pamatuji.“ Listina je podepsána paní jméno FO (listinou Výpověď jméno FO v záležitosti paní Anonymizováno ze dne datum).

25. Ze Záznamu telefonního hovoru žalobkyně s adresa ze dne datum na CD soud zjistil, že na tomto pan jméno FO navrhuje žalobkyně 2 varianty řešení její situace ohledně pracovně lékařských prohlídek a dovolené. Žalobkyně navrhuje panu jméno FO třetí variantu, kdy chce, aby jí pan jméno FO do provedení pracovně lékařských prohlídek dal na překážky na straně zaměstnavatele a zrušil nařízenou dovolenou s tím, že to pak bude v klidu bez právníků. Dovolenou by si pak vzala v září nebo v říjnu. Následuje diskuze různých variant, kdy žalobkyně na panem jméno FO v klidu navrhované řešení zvýšeným hlasem autoritativně prohlašuje „Ne, takhle to nebude!“. Sděluje, že věc pošle právníkovi a právník jí na to napíše vyjádření a podle toho budou postupovat dál. jméno FO po celou dobu telefonního hovoru hovoří klidným hlasem. Žalobkyně v druhé části hovoru na pana jméno FO opakovaně zvyšuje hlas a autoritativně prosazuje jí navrhované řešení nastalé situace (Záznamem Záznamu telefonního hovoru žalobkyně s adresa ze dne datum na CD).

26. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne datum podstoupila lékařskou prohlídku, na které jí tituly před jménem jméno FO objednal ještě na další 2 prohlídky, a to ve dnech 13. 7. a 18.

7. Žalobkyně se proto následujícího dne (tj. datum) dostavila za vedoucím vozovny adresa, aby mu sdělila, že z důvodu nutnosti absolvování dalších lékařských prohlídek v červenci 2023 nebude moci nyní nastoupit do práce. Dne datum byla celý den na překážkách na straně zaměstnavatele. Jelikož byly letní prázdniny, byly dostupné termíny prohlídek až 13. 7. a 18. 7. a bylo nutno vyřešit, jakým způsobem bude administrována nemožnost práce žalobkyně do té doby. jméno FO se na žalobkyni podíval a sdělil „A co teď teda dál?“ a nařídil žalobkyni dovolenou v termínu od datum do datum. Žalobkyně na to reagovala s tím, že to nepodepíše. Žalobkyně uvedla, že pan jméno FO poté zavolal paní jméno FO, aby podepsala, že žalobkyně odmítá převzít převzetí dovolené. Žalobkyni to rozlítilo, tak z jednání odešla domů. Uvedla, že poté, co přišla domů, zrudla a přítel jí chtěl zavolat záchrannou službu. Nakonec ji odvezl na pohotovost do Vojenské nemocnice. Žalobkyně ohledně toho, co jí fakticky a fyzicky bylo, vypověděla, že se jí zvedl tlak, bolela jí hlava a nerozuměla tomu, jak s ní někdo může tímto způsobem jednat. Ohledně toho, zda má žalobkyně z této události nějaké následky, uvedla, že se dodnes klepe, když si na to vzpomene. Žalobkyně roli paní jméno FO v předmětném incidentu hodnotí tak, že paní jméno FO je vždy indiferentní. Ohledně pana jméno FO žalobkyně uvedla, že tento dal následujícího dne po incidentu (tj. datum) věci do pořádku; ve věci byl indiferentní, nemůže říci, že by pro ni měl pochopení. Ohledně následků události do jejího života žalobkyně uvedla, že se o zásah jednalo, neboť měli naplánovanou dovolenou (5 dospělých a 2 děti). Žalobkyně uvedla, že jí vedoucí pana jméno FO sdělila, že s ním nikdo problém nemá, stěžuje si na něj vždy pouze ona. Žalobkyně uvedla, že pan jméno FO nikdy nekřičí, jedná se o tichý nátlak, který nedokáže blíže popsat (účastnickou výpovědí žalobkyně).

27. Ze svědecké výpovědi adresa soud zjistil, že tento je nadřízeným žalobkyně, vedoucím vozovny. V zaměstnání u žalované nestačí ukončit pracovní neschopnost, ale pro nástup do práce je nezbytný posudek jejich lékaře. Svědek věděl, že bude měsíční prodleva mezi vyšetřením, které je nutno, aby žalobkyně podstoupila, tudíž měl dvě možnosti, tj. nařídit překážku na straně zaměstnavatele nebo dovolenou (to však lze až po 14 dnech). Svědek se rozhodl, že půjde cestou, že žalobkyni nejprve nařídí překážku na straně zaměstnavatele a po uplynutí 14 dnů žalobkyni nařídí dovolenou. Po 14 dnech může žalobkyni nařídit dovolenou, aniž by se kohokoli ptal; nařídit jí může i dříve, to však pouze se souhlasem žalobkyně (tento mu však nebyl udělen). Žalobkyně svědkovi sdělila, že to tak nechce, načež jí svědek odvětil, že tím nesouhlasit může, ale z titulu své pracovní pozice (vedoucí) jí to nařídit může. Žalobkyně na to reagovala tak, že aniž by se svědkem jakkoli dále diskutovala, že si to zařídí jinak a zvedla se odešla. Kdyby žalobkyně svědkovi sdělila, že tam jsou nějaké osobní záležitosti, tak by to určitě řešil a snažil by se jí vyjít vstříc – údajně to prý mělo spočívat v tom, že žalobkyně měla dlouhodobě domluvenou cestu na Ukrajinu, o čemž však svědek nevěděl, protože mu to žalobkyně neřekla. Svědek se snažil vést rozhovor klidně a věcně, žalobkyně naopak věc klidně neřešila a nejednala tak, jak by se očekávalo při jednání zaměstnance se svým nadřízeným. Svědek uvedl, že se žalobkyní nesepsal žádný záznam o pracovním úrazu, jelikož z jeho pohledu se o žádný pracovní úraz nejednalo. Svědek považuje za v pořádku, že se za ním žalobkyně datum dostavila osobně; neměla věc řešit jiným způsobem, např. telefonicky. Ohledně toho, zda si na svědka někdo jiný stěžuje, svědek uvedl, že by to bylo divné, kdyby si na něj v kolektivu 250 lidí nikdo nestěžoval. Svědek vychází zaměstnancům ohledně nařizováno dovolené vždy vstříc. Celému incidentu byla přítomna jméno FO. Po incidentu odjel na dovolenou a věc se žalobkyní následně řešil jeho zástupce, pan jméno FO. Svědek uvedl, že mu po události paní jméno FO řekla, že byla velmi překvapena chováním žalobkyně a svědka ocenila v tom směru, že se nenechal strhnout situací, a i přes negativní chování žalobkyně jednal nadále korektně. Svědek dále uvedl, že žalobkyně často dělá to, že vtrhne do kanceláře a začne jednání ve stylu „Já chci…“ a takové jednání s nadřízeným svědek nepovažuje za standardní. Svědek má ke všem zaměstnancům stejný vztah a všem se snaží vyhovět nebo naopak nevyhovět stejným způsobem. Pakliže by vyhověl požadavkům žalobkyně, byli by tím ostatní zaměstnanci znevýhodněni. Žalobkyně na svědka působí nestabilním způsobem. Zažil s ní i situaci, kdy si žalobkyně vzala léky a řekla mu, že si teď vzala léky a nemůže pracovat. Svědek má za to, že po řidičích tramvaje se vyžaduje vyšší stupeň psychické odolnosti. Pakliže by drobná neshoda s vedoucím mohla způsobit pracovní úraz, lze si jen těžko představit, jak by řidič tramvaje zvládl situaci, když mu např. někdo vejde nebo vjede před tramvaj (svědeckou výpovědí adresa).

28. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědkyně byla předmětnému incidentu přítomna od samého začátku. jméno FO si ji standardně volal k jednání, aby měl nějakého svědka ohledně toho, jak jednání probíhá, aby tam nebyl se řidičem sám. Na jednání se nic zvláštního nedělo, pan jméno FO žalobkyni předložil dovolenku, jenom ta z toho byla rozrušená. jméno FO na žalobkyni nijak hlas nezvyšoval, naopak na něj zvyšovala hlas žalobkyně (nelze však říct, že by na něj přímo křičela). jméno FO se všemi zaměstnanci řeší věci klidně, se všemi zaměstnanci vždy postupuje stejně a ani obsah tohoto jednání se nějak nevymykal ostatním jednáním s jinými řidiči. Rozrušení žalobkyně se projevovalo tak, že žalobkyni se nelíbila dovolenka a nechtěla ji; rozhodně si ale nestěžovala, že by jí bylo nějak špatně. Žalobkyně se poté zvedla a řekla, že bude věc řešit po svém (svědeckou výpovědí jméno FO).

29. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že tento je zástupcem vedoucího adresa. Svědek incidentu dne datum přítomen nebyl. jméno FO nastupoval na dovolenou, tudíž svědek měl věc se žalobkyní dořešit, a to tak, aby byli zaměstnanci vždy (pokud možno) spokojeni. Pokud za svědkem přijde zaměstnanec, že se mu něco událo na pracovišti ze zdravotního hlediska, tak to s ním sepíše a poté to odešle na příslušné oddělení. Když za ním žalobkyně přišla, že má za to, že si jí stal pracovní úraz a stalo se to na pracovišti, svědek to byl povinen s ní sepsat, a to v intencích formuláře tak, jak je to standardní. Svědek sám nehodnotí, zda jde či nejde o pracovní úraz, neboť lékařským zprávám nerozumí. Pouze to sepíše a pošle to příslušnému oddělení dál. Zjišťuje pouze to, zda k tomu došlo na pracovišti a pokud ano, věc sepíše. Svědek hodnotí pana jméno FO jako bezproblémovou osobu, neví o tom, že by měl ještě s někým dalším nějaké konflikty. Svědek uvedl, že mezi panem jméno FO a žalobkyní však existuje jistá antipatie, ale pan jméno FO s ní vždy jedná korektně (svědeckou výpovědí jméno FO).

30. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že je kamarád žalobkyně. Dne datum byl svědek u žalobkyně. Žalobkyně přišla domů rozrušená a začala vyprávět, co se stalo v práci při jednání s nadřízeným. On ji utěšoval, že se to určitě nějak vyřeší. Následně žalobkyni volal vedoucí, hovor volal cca 5 minut. Svědek uvedl, že se poté žalobkyně nervově zhroutila. Svědek žalobkyni odvezl do ÚVN, kde žalobkyně podstoupila různá vyšetření. Posílali je z oddělení na oddělení, nikde však nic nezjistili, až na psychiatrii, kde žalobkyni dali léky. Rozrušení žalobkyně svědek popsal tak, že žalobkyni bolela hlava, zčervenala, byla celá rozhozená, jelikož měla zaplacenou dovolenou (svědeckou výpovědí jméno FO).

31. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci zamítl důkazní návrh žalobkyně na zadání a vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti vedení řízení. Soud v daném případě při svém rozhodování vycházel jak z (mezi účastníky) nesporných skutečností, tak i z listinných důkazů, dále však především ze svědeckých výpovědí, resp. též účastnické výpovědi žalobkyně. Pokud jde o listinné důkazy, důležitým pro rozhodnutí ve věci je listina nazvaná Dovolenka ze dne datum, ze které skutečně vyplynulo, že pan jméno FO, jakožto nadřízený žalobkyně, žalobkyni při jednání totožného dne nařídil dovolenou v období od 11. 7. do datum dovolenou a žalobkyně s tímto nesouhlasila. Z interního sdělení – šetření události ze dne datum je zřejmé, že událost byla v minulosti šetřena ze strany adresa a ze zápisu z projednání stížnosti ze dne datum je pak patrné, že nedorozumění ohledně nařízené dovolené v roce 2023 mělo být stranami vykomunikováno a je považováno za uzavřenou událost. Soud v dané věci pro rozhodnutí považoval za klíčový též důkaz nahrávkou telefonního hovoru mezi žalobkyní a adresa ze dne datum (krátce po předmětném incidentu), ze kterého si učinil obraz o tom, že se pan jméno FO situaci ohledně dovolené se žalobkyní snažil řešit konstruktivně, mluvil klidným a vstřícným hlasem a žalobkyni nabídl různá řešení. Oproti tomu žalobkyně na svého nadřízeného zvyšovala hlas, autoritativně se snažila prosadit svoje řešení situace (např. nekompromisním sdělením: „Takhle to nebude!“) a namísto věcného řešení avizovala to, že věc předá svému právníkovi a podle toho budou postupovat dál. Pokud jde o svědkyni Evu jméno FO, tato při svém výslechu zcela potvrdila to, co uvedla v listině Výpověď v záležitosti paní Anonymizováno ze dne datum. Soud jí uvěřil v tom směru, že byla přítomna celému jednání (nikoli pouze jeho konci tak, jak tvrdí žalobkyně), neboť tato osoba nemá zájem na výsledku řízení, při jejím výslechu byl zřejmý její nestranný přístup k věci a soud shledal přesvědčivým její vysvětlení, že byla v minulosti k jednáním s řidiči ze strany pana jméno FO zvána standardně, aby měl tento pro případ nedorozumění či jiných událostí svědky. Sama žalobkyně tuto osobu v rámci svého účastnického výslechu označila jako indiferentní. Skutečnost, že jméno FO byla přítomna celé věci byla potvrzena též svědkem adresa, jehož výpověď soud rovněž shledal věrohodnou. Svědkyně jméno FO a svědek jméno FO nezávisle na sobě potvrdili, že adresa vždy jedná se svými zaměstnanci korektně a nemají povědomí o tom, že by měl ještě s někým (kromě žalobkyně konflikt). Sama žalobkyně v rámci svého výslechu potvrdila, že jí nadřízená adresa sdělila, že kromě ní si na pana jméno FO nikdo nestěžuje. Vzhledem k tomu, že (jak již bylo uvedeno výše) soud shledal výpovědi svědků jméno FO a jméno FO věrohodnými, má za prokázané, že adresa se žalobkyní jednal korektně, situaci se snažil řešit klidným hlasem a věcně. Byla to naopak žalobkyně, kdo v momentě, kdy nadřízený zcela nevyhověl jejím požadavkům, na něj zvýšila hlas a aniž by sdělila, že je skutečným problémem to, že nechce dovolenou v červencovém termínu to, že má již v srpnu zaplacenou zahraniční dovolenou (to, že žalobkyně toto panu jméno FO nesdělila, strany učinili nesporným), zvedla se a z jednání odešla s tím, že to bude řešit jinak. Soud shledal rovněž věrohodným i prohlášení adresa v rámci jeho svědecké výpovědi v tom směru, že pakliže by věděl, že má žalobkyně zaplacenou dovolenou v srpnu, pak by ji dovolenou v červenci nenařídil. Snaha vycházet zaměstnancům vstříc při určení čerpání dovolené pak vyplývá i fotografie nástěnky, na které jsou deklarovány postupy při nařizovaní dovolené zaměstnancům, kterou žalobkyně sama předložila k důkazu. Soud žalobkyni nikterak neupírá, že může být osobu citlivější na určité podněty, nicméně, jednání s nadřízeným ohledně dovolené (za situace, kdy s ní nadřízený jedná klidně a je to naopak žalobkyně, kdo na svého nadřízeného zvyšuje hlas) nemůže být pracovním úrazem, nýbrž pouhou provozní záležitostí, která obecně není na pracovišti ničím nestandardním. Tím spíše pak za situace, kdy hned následující den (datum) byla věc telefonicky komunikována se zástupcem pana jméno FO, panem jméno FO, který přislíbil, že situace bude vyřešena k plné spokojenosti žalobkyně a fakticky se tak stalo, což strany rovněž učinily nesporným. Konečně svědek jméno FO sice uvedl, že žalobkyně po jednání s nadřízeným rozrušená, nicméně, sám pak v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že po příjezdu do Ústřední vojenské nemocnice byla žalobkyně posílána z oddělení na oddělení, nikde nic nezjistili, až na psychiatrickém oddělení jí napsali určité léky. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že pokud by se v daném případě nejednalo o pracovní úraz, jistě by pak žalovaná nemohla vyhotovit záznam o úrazu a záznam o evidenci pracovního úrazu, soud v tomto směru uvěřil svědkovi jméno FO, který věrohodně vysvětlil, že pakliže za ním někdo ze zaměstnanců přijde, že se mu na pracovišti něco přihodilo a chce to sepsat, tak to s ním sepíše a posléze záznamy pošle příslušnému oddělení žalované, a to vše aniž by zkoumal oprávněnost, tedy to, zda se skutečně jedná či nejedná o pracovní úraz (neboť sepis listin k žádosti osoby je jeho pracovní povinností). Soud má proto za to, že z provedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, aby mohl ve věci rozhodnout. Provedené listinné důkazy, svědecké výpovědi, záznam telefonního hovoru, jakož i nesporné skutečnosti tak tvoří spolehlivý a úplný podklad pro rozhodnutí soudu.

32. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

33. Žalobkyně se dne datum v dopoledních hodinách dostavila do kanceláře svého nadřízeného adresa, vedoucího vozovny adresa, aby s ním projednala svůj nástup do práce, resp. aby mu sdělila, že do práce v současnosti nastoupit nemůže, neboť je nezbytné, aby ještě předtím, konkrétně ve dnech datum a datum, absolvovala další pracovně lékařské prohlídky. Celému jednání byla přítomna tehdejší ekonomka jméno FO. Bylo nutné vyřešit, jak bude administrativně vyřešena absence žalobkyně do té doby. adresa věc po celou dobu řešil klidně a konstruktivně, a to s výsledkem, že v prvních dnech bude žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele a v období od datum do datum žalobkyni nařídil dovolenou. Žalobkyně chtěla být po celou dobu na překážkách na straně zaměstnavatele. Žalobkyni se nařízení dovolené v tomto termínu nelíbilo, neboť měla v období od datum do datum již schválenou a zaplacenou zahraniční dovolenou a pakliže by musela čerpat dovolenou již v období od datum do datum, tak už by jí dovolená na srpnový termín nevystačila a musela by ji zrušit. jméno FO žalobkyni srpnovou dovolenou nezrušil. Tento konkrétní důvod (tj. že má zaplacenou zahraniční dovolenou v srpnu) však svému nadřízenému nesdělila, pouze zvýšeným hlasem autoritativně prohlásila, že jí to nelíbí a věc si vyřeší jinak a posléze se zvedla a odešla. adresa žalobkyni následně telefonoval, kdy jí opět klidným hlasem a konstruktivně nabídl dvě varianty řešení, žalobkyně však na svého nadřízeného zvyšovala hlas, prosazovala své vlastní řešení situace a prohlásila, že věc předá svému právníkovi. jméno FO žalobkyni po ukončení hovoru odvezl do Ústřední vojenské nemocnice, kde je posílali z oddělení na oddělení, nikde nic nezjistili, až na psychiatrii žalobkyni předepsali Atarax pro SOS případy (pravidelná psychiatrická medikace však nebyla indikována). adresa poté nastoupil na dovolenou, proto byla následujícího dne, tj. datum věc telefonicky řešena s jeho zástupcem jméno FO, který žalobkyni přislíbil, že věc bude uvedena do stavu, který žalobkyni zcela vyhovoval, a to hned dne datum, což se také fakticky stalo.

34. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

35. Dle § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Dle odst. 3 tohoto ustanovení zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Dle odst. 4 tohoto ustanovení zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu61), ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.

36. Dle § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

37. Dle § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

38. Soud v daném případě shledal, že žaloba není důvodná. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce, jsou pracovní úraz (poškození na zdraví zaměstnance nebo jeho smrt úrazem, k němuž došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním), vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody (jeho základu) je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. V řízení o odškodnění pracovního úrazu má tedy žalobce (poškozený) procesní povinnost tvrdit [srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a posléze i prokázat [srov. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.] všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik nároku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 21 Cdo 967/2022 nebo dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2026, sp. zn. 21 Cdo 2130/2025.

39. Žalobkyně při jednání soudu dne datum výslovně upřesnila úrazový děj, dle kterého ji zasáhla arogance a hrubé jednání adresa při jednání dne datum, který ji autoritativně nařídil dovolenou v termínu od datum do datum. Žalobkyně totiž měla v období od datum do datum schválenou a zaplacenou dovolenou, a pokud by měla červencová dovolená tak, jak ji nařídil adresa, platit, musela by žalobkyně srpnovou dovolenou zrušit, a to z důvodu, že už by jí dovolená nevystačila. jméno FO, nicméně, žalobkyni srpnovou dovolenou nezrušil.

40. Soud má za to, že v řízení bylo zcela prokázáno, že k žádnému arogantnímu ani hrubému jednání ze strany adresa vůči žalobkyni nedošlo. Z výpovědí svědků jméno FO, jakož i jméno FO, vyplynulo, že adresa se svými zaměstnanci vždy jedná korektně a těmto osobám není známo, že by měl s jinými zaměstnanci nějaké konflikty. Sama žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi potvrdila, že na ní adresa při jednání datum nezvýšil hlas (pouze popsala, že se z jeho strany jedná o „tichý nátlak“, který však nedokázala blíže popsat) a že jí nadřízená adresa sdělila, že je to pouze žalobkyně, kdo si na adresa stěžuje, přičemž s nikým jiným tato osoba konflikty nemá. Svědkyně jméno FO, která byla celému incidentu přítomna, potvrdila, že adresa jednal se žalobkyní dne datum zcela korektně a byla to naopak žalobkyně, kdo na svého nadřízeného zvyšoval hlas a následně se zvedl a odešel s tím, že si věc vyřeší jinak. Strany pak v řízení učinily nesporným, že žalobkyně svému nadřízenému sdělila pouze to, že s čerpáním dovolené v termínu nařízeném adresa (tj. 11. 7. – datum) nesouhlasí a neuvedla proč (tj. z důvodu zaplacené zahraniční dovolené v termínu 7. 8. – datum). Konečně pak nahrávkou telefonního hovoru, který následoval po osobní schůzce, pak bylo zcela prokázáno, že o hrubém či arogantním jednání ze strany adresa nelze vůbec hovořit. Nahrávkou bylo naopak prokázáno, že žalobkyně se svým nadřízeným hovoří autoritativně a zvyšuje na něj hlas.

41. Pokud jde o obsahovou stránku jednání mezi žalobkyní a adresa dne datum, i tato byla zcela v souladu se zákoníkem práce. Dle § 217 odst. 1 zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, je však při určení čerpání dovolené povinen přihlížet vedle provozních důvodů i k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Strany v řízení učinily nesporným, že žalobkyně panu jméno FO nesdělila důvod, pro který nesouhlasí s čerpáním dovolené v jím nařízeném červencovém termínu. Svědeckou výpovědí adresa má soud za prokázané, že pokud by tento věděl o tom, že žalobkyně má již v srpnu zaplacenou dovolenou, určitě by žalobkyni nenařídil dovolenou na červenec, aby musela srpnovou dovolenou v důsledku této zrušit. Snaha vycházet zaměstnancům vstříc byla prokázána i deklarací adresa na listině na nástěnce, dle které tento vyslovil snahu vynaložit maximálně společné úsilí a dovolené všech zaměstnanců naplánovat ke spokojenosti všech. Jeho svědeckou výpovědí pak bylo prokázáno, že jeho cílem je postupovat v případě všech zaměstnanců stejně a všem se snažit vyhovět, popř. nevyhovět ve stejném rozsahu tak, aby to bylo spravedlivé. Soud proto dospěl k závěru, že adresa neporušil povinnost ve smyslu § 217 odst. 1 věta druhá zákoníku práce, tj. povinnost při určení dovolené přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Konečně pak soud uzavřel, že adresa dostál i poslední povinnosti stanovené v § 217 odst. 1 zákoníku práce, a to určenou dobu čerpání dovolené žalobkyni písemně oznámit alespoň 14 dní předem, neboť jednání, na kterém byla k podpisu předložena „dovolenka“ (a na kterou žalobkyně vepsala, že s ní nesouhlasí), proběhlo dne datum a počátek čerpání nadřízeným určené dovolené byl od datum, tj. zákonem stanovená 14ti denní lhůta byla nepochybně dodržena. Námitku žalobkyně, že nařízení dovolené bylo v rozporu s § 217 odst. 4 zákoníku práce soud rovněž neshledal důvodnou, neboť žalobkyně v době nadřízeným nařízené dovolené nebyla uznána dočasně práce neschopnou. Ustanovení § 217 odst. 4 zákoníku práce navíc hovoří o překážkách na straně zaměstnance, nikoli o překážkách na straně zaměstnavatele. Komentářová literatura k této problematice konstantně uvádí následující: „Nastanou-li překážky v práci na straně zaměstnavatele, nebrání nic tomu, aby zaměstnavatel na jejich dobu určil čerpání dovolené, pokud je to možné zejména při dodržení povinnosti určit čerpání dovolené nejméně 14 dnů předem.“ (VRAJÍK, Michal. § 217 [Rozvrh čerpání; určení; žádost]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

9. Dostupné na beck-online.cz.); nebo dále „Překážky v práci na straně zaměstnavatele určení čerpání dovolené nebrání. Zaměstnavatel ale musí splnit podmínky možného nařízení čerpání, zejména povinnost určení alespoň 14 dnů předem“ (BOGNÁROVÁ, Věra. § 217 [Určení čerpání dovolené]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1006, marg. č. 5.).

42. Stranou pozornosti nemůže zůstat ani skutečnost, že požadavkům žalobkyně bylo hned následujícího dne po předmětném incidentu, tj. datum, zcela vyhověno. Strany v řízení učinily nesporným, že dne datum žalobkyně telefonicky hovořila se zástupcem adresa, jméno FO, který jí přislíbil, že věc bude uvedena do stavu, který žalobkyni vyhovoval, tj. adresa nařízená dovolená byla zrušena a žalobkyni byl vrácen termín dovolené v srpnu, přičemž fakticky tak bylo učiněno dne datum. Ze zápisu z projednání stížnosti podané zaměstnancem na jiného zaměstnance podle bodu 8.5 KS ze dne datum pak soud zjistil, že dle tohoto bylo nedorozumění mezi žalobkyní a adresa ohledně nařízené dovolené v roce 2023 vykomunikováno a považuje se za uzavřené, přičemž žalobkyně a pan jméno FO se budou do budoucna navzájem snažit hledat nové komunikační cesty v pracovním vztahu. Soud poukazuje na skutečnost, že dle tohoto zápisu je předmětný incident označen pouze jako „nedorozumění“, přičemž listina je podepsána i žalobkyní, z čehož lze usuzovat, že s tímto souhlasí.

43. Soud žalobkyni neupírá, že některé osoby mohou reagovat na jisté situace citlivěji. Svědek jméno FO, který žalobkyni dne datum odvezl do Ústřední vojenské nemocnice však sám vypověděl, že je po příjezdu do nemocnice posílali z oddělení na oddělení, nikde nic nezjistili a až na psychiatrii ji předepsali jistou medikaci. Dle zprávy o ambulantním vyšetření Psychiatrického oddělení Ústřední vojenské nemocnice ze dne datum pacientka (žalobkyně) přišla sama bez objednání po konfliktu se šéfem se žádosti o medikaci, přičemž závěrem vyšetření je reakce na stres s tím, že pravidelná psychiatrická medikace není indikována, pouze při úzkosti a nespavosti lze jako SOS využít Atarax 1 tabletu. Žalobkyně se tedy mohla v důsledku nedorozumění s nadřízeným, jakožto osoba citlivější rozrušit, objektivně je však nutno uzavřít, že daný incident nijak významně nevybočoval ze standardních situací, ke kterým na pracovišti běžně dochází.

44. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022: „Posttraumatická stresová porucha, která se u poškozeného zaměstnance vyvinula v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl tento zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel (svědek) vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která současně extrémně vybočovala z běžných, každodenních podmínek výkonu jeho práce, je poškozením zdraví způsobeným pracovním úrazem, za které zaměstnavatel odpovídá podle § 269 odst. 1 ZPr….Podstatné je, že traumatizující události byl zaměstnanec vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že událost u něj vyvolala (byla způsobilá vyvolat) mimořádně intenzivní stresující zážitek (spojený například s obavou o osud zasažených spoluzaměstnanců nebo s uvědoměním si fatálních následků, jež by zaměstnance postihly, kdyby se v místě působení události sám nacházel), který vedl k poškození jeho psychického zdraví..“ Pro dokreslení celkové kontextu je nutno uvést, že v citovaném případě šlo o situaci, kdy při razících pracích došlo k sesuvu zeminy a zavalení bagristy (spolupracovníka žalobce) v okamžiku, kdy se žalobce chystal vjet nákladním vozem do vyhloubené jámy pro zeminu, tudíž k poškození jeho psychického zdraví došlo v důsledku obavy o jeho vlastní život.

45. Z uvedeného je zřejmé, že judikatura Nejvyššího soudu obecně připouští, že i poškození psychického zdraví může být za určitých podmínek pracovním úrazem. Musí se však jednat o extrémně vybočující situaci z běžných každodenních podmínek výkonu práce zaměstnance, popř. mimořádně intenzivní stresující zážitek. Tímto však dle přesvědčení soudu nařízení dovolené v souladu se zákoníkem práce, a to navíc za situace, kdy nadřízený jedná klidně, zatímco zaměstnankyně s nadřízeným hovoří autoritativně a zvyšuje na něj hlas, nepochybně není. Pro úplnost soud dále znovu odkazuje na výše citovaný judikát, dle kterého subjektivní emociální prožitek úrazovým dějem není (k tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1792/2004).

46. Vzhledem ke všemu výše uvedenému proto soud uzavřel, že v daném případě se o pracovní úraz ve smyslu § 271k odst. 1 zákoníku práce nejedná a předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci ve smyslu § 269 odst. 1 zákoníku práce naplněny nebyly, a proto žalobu jakožto nedůvodnou zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý z jedenácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. odpor ze dne datum, vyjádření po podaném odporu ze dne datum a vyjádření ze dne datum (úkony dle § 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.), dále příprava na jednání dne datum, datum, datum a datum (neboť příprava účasti na jednání je samostatným úkonem dle § 1 odst. 3 písm. b/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a dále samotná účast na jednáních před soudem konaných ve dnech datum, datum, datum a datum (§ 1 odst. 3 písm. c/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Částka ve výši částka za úkon namísto částky částka za úkon uvedené v § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 S., byla aplikována v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Lhůta k plnění byla soudem určena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.