34 C 38/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Hejdovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 24 861 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě bylo žalované poskytnuto na její bankovní účet č. , č. účtu, celkem , částka, . Žalovaná se naopak zavázala ve sjednané době poskytnutou částku vrátit společně se smluvními úroky, což dosud neučinila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Žalobkyně se podanou žalobou domáhá částky v celkové výši , částka, sestávající z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvala předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, , č. j. EPR , RČ, -10, obsahujícímu doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř., v soudem určené lhůtě nevyjádřila, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z Exportů ze systému České národní banky ARAD ze dne , datum, byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru v červenci a srpnu 2024 ve výši 9,02 % a 8,81 % ročně a RPSN ve výši 9,45 % a 9,25 %.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve znění Dodatků č. 1 až 11 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, . Původně byl předmětem této smlouvy úvěr ve výši , částka, , roční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 %, celkově měla žalovaná vrátit právní předchůdkyni žalobkyně , částka, a smlouva byla uzavřena se splatností ke dni , datum, . RPSN činilo 1141,20 %. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet označený žalovanou č. , č. účtu, . Dodatky ke smlouvě byla úvěrovaná částka postupně navýšena na , částka, s tím, že celkově měla žalovaná zaplatit , částka, , úrok se postupně dodatky snižoval na 39,52 % ročně, RPSN se zvýšilo na 1433,30 %. Splatnost byla dodatky odložena na , datum, .

7. Z Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně žalované na její bankovní účet poukázala dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tj. celkem , částka, . Žalovaná žalobkyni uhradila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , tj. celkem , částka, .

8. Z výpisu z účtu s daty , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalované č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši , částka, .

9. Ze Sdělení , Anonymizováno, , ze dne , datum, soud zjistil, že majitelkou účtu č. , č. účtu, je žalovaná.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a souvisejícího Seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětnou pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně. Z Oznámení o postoupení pohledávky a Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno a žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou.

11. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se jí je postupně zavázala vrátit do , datum, společně s úrokem, jehož výše se na základě dodatků ke smlouvě pohybovala od 279,83 % do 39,52 % ročně. Žalovaná žalobkyni zaplatila celkem částku , částka, . V období, kdy byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru a její dodatky, tj. červenec a srpen 2024, činila průměrná úroková sazba u úvěrů na spotřebu 9,02 % a 8,81 % ročně a RPSN pak 9,45 % a 9,25 %. V smlouvě o úvěru bylo sjednáno RPSN 1141,20 %.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli13. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly v počátku sjednány ve výši 279,83 % ročně a žalovaná-spotřebitel (§ 419 o. z.) se zavázala zaplatit po skončení ujednaného měsíčního období 121 % z původní úvěrované částky (a to ještě bez sankčních poplatků vymáhaných žalobou). Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy a dodatků navyšujících poskytovanou částku a měnících ujednání o úroku, tj. červenec až srpen 2024, byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 9,02 % a 8,81 % ročně, sjednaný úrok (a to i ve své nejnižší ujednané sazbě 39,52 % ročně, již navíc nelze izolovat od přechozích sazeb sjednaných výrazně výše) tak tuto hodnotu převyšuje, stejně jako průměrnou RPSN (9,45 % a 9,25 %). Dalším zásadním ujednáním pak v tomto ohledu byly poplatky, jež žalobkyně žalované účtovala za smluvní modifikace (dodatky), a jež v konečném důsledku vedly žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni celkově , částka, , tedy v úhrnu o 240 % více, než kolik původně činila úvěrovaná částka. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků a poplatcích je zjevně v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož se však v obou případech jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a jako absolutně neplatnou je tedy třeba hodnotit smlouvu celou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2021, č. j. 24 Cdo 1611/2021-598, proti němuž byla ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 3142/21, odmítnuta).

16. Vzhledem k výše uvedenému závěru by tak byl žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o. z.), tj. , částka, , nicméně jak vyplynulo ze skutkových zjištění učiněných shora, žalovaná žalobkyni z neplatné smlouvy již plnila, a to v celkové částce , částka, . Soud proto bez žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně zcela úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.