34 C 77/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Kruliš Hejdovou ve věci žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 55 408 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu súrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení aúrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o nájmu bytu č. , č. účtu, , jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, umístěného v domě na adrese , adresa, . Na základě čl. V. smlouvy byla žalovaná povinna hradit žalobkyni nájemné, jehož výpočet byl stanoven v evidenčním listu. Dále byla žalovaná povinna hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které jsou rovněž stanoveny v evidenčním listu. Dle smlouvy byly tyto platby splatné posledním dnem kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle evidenčního listu činilo nájemné a záloha na služby za měsíc srpen 2025 částku ve výši , částka, , za měsíc září 2025 částku ve výši , částka, , za měsíc říjen 2025 částku ve výši , částka, a za měsíc listopad 2025 částku ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, , žalovaná však na dluh neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobkyně, jakož ani žalovaná se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -9, s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřily, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Účastníci spolu dne , datum, uzavřeli „smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. , č. účtu, “, na jejímž základě byl žalované přenechán k úplatnému užívání byt č. , hodnota, ve 4. podlaží v domě na adrese , adresa, . Výpočet nájemného, stejně jako záloh na služby spojené s užíváním bytu (v rozsahu vyjmenovaném smlouvou), jež byla žalovaná povinna žalobkyni platit, pak byl v čl. V smlouvy ujednán odkazem na příslušný evidenční list. Splatnost těchto plateb byla stanovena vždy k poslednímu dni měsíce, za nějž měly být hrazeny (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne , datum, ).

6. Nájemné bylo společně se zálohami na služby stanoveno za srpen 2025 ve výši , částka, a poté od září 2025 ve výši , částka, měsíčně. Jak za srpen 2025, tak za období od září 2025 stvrdila žalovaná stanovení výše nájemného a záloh svým podpisem (zjištěno z podepsaného evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu pro 08/2025 a z podepsaného evidenčního listu platného od , datum, ).

7. Byt byl žalované předán k užívání dne , datum, (zjištěno z protokolu o předání bytu).

8. Žalobkyně žalovanou dne , datum, upomenula k úhradě plateb za poměrnou část měsíce srpna 2025 a za měsíce září až listopad 2025. Poté jí dne , datum, zaslala prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu k plnění (zjištěno z upomínky a předžalobní výzvy k plnění, včetně podacího archu).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Dle § 2236 odst. 1 o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

12. Dle § 2246 odst. 1 strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle odst. 2 tohoto ustanovení neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

13. Dle § 2247 odst. 1 části před středníkem o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Dle odst. 3 tohoto ustanovení stanoví způsob rozúčtování cen a úhrady služeb jiný právní předpis, konkrétně zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“).

14. Dle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle odst. 2 tohoto ustanovení pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.

15. Dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, a dle písm. b) příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

16. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

17. Dle § 9 zákona č. 67/2013 Sb. lze částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají.

18. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně, předložené listinné důkazy a shora uvedená zákonná ustanovení, soud shledal žalobu v plném rozsahu za důvodnou. Soud v řízení zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně, jakožto pronajímatel, zavázala přenechat žalované, jakožto nájemci, k zajištění její bytové potřeby do užívání byt a žalovaná se jí za to zavázala platit nájemné a zálohy na služby. Nájemné a související zálohy na služby byly za měsíc srpen 2025 ujednány dle evidenčního listu (který žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem) ve výši , částka, . Počínaje měsícem září 2025 bylo dle evidenčního listu (který žalovaná rovněž stvrdila svým podpisem) nájemné a zálohy na služby sjednáno ve výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni neuhradila nájemné za měsíce srpen až listopad 2025, tj. 5 860 + 3x , částka, , vznikl tak žalobkyni nárok na zaplacení částky v celkové výši , částka, (§ 2251 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že nájemné a zálohy na služby bylo v souladu s čl. V bodem 6. splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné a žalovaná je k tomuto dni (ani později) za shora uvedené měsíce nezaplatila, tudíž se ocitla dle § 1968 o. z. v prodlení, vznikl žalobkyni též v souladu s § 1970 o. z. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení, a to počínaje dnem následujícím po dni, kdy měla být předmětná platba zaplacena.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Soud proto vycházel ze zvláštního právního předpisu (vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), neboť za účelné zastoupení žalobkyně advokátem v daném případě nepovažoval. Žalobkyně je statutárním městem a k hájení svých zájmů je vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o úhradu nájemného, záloh na služby a neuhrazeného nedoplatku z vyúčtování služeb. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Soud tak z těchto důvodů vycházel z výše citované vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž v dané věci se nejednalo o tzv. formulářovou žalobu, a bylo tak nutné aplikovat rovněž závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, podle nějž paušální částka za 1 úkon nečiní , částka, (§ 2 odst. 3 vyhlášky), nýbrž , částka, . Žalobkyni pak náleží náhrada za úkony 2 (výzva k plnění a podání žaloby), stejně jako náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí , částka, , které je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Za vyjádření ze dne , datum, soud žalobkyni náhradu nepřiznal, neboť jím bylo reagováno toliko na imperfektní žalobu. , adresa, plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř. a neshledal důvod k jejich prodloužení.