40 C 126/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2 372,26 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 1 080 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 1 292,26 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 10 400 Kč na náhradu nákladů řízení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Obvodní soud pro Prahu 9 po právní moci tohoto rozsudku žalovaným vrací částku 422 Kč, která představuje nevyužitou část zálohy na vypracování znaleckého posudku.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 2 372,26 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovaným na úkor žalobce, tím, že v období od [datum] do [datum] (dále jen žalované období) užívali bez právního důvodu pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Pozemek“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je od [datum] výlučným vlastníkem Pozemku, kdy žalobce [příjmení] nabyl originárním způsobem, na základě usnesení soudního exekutora o příklepu ve veřejné dražbě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů (dnes zaniklém) rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalované], který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Dům“). Dům je připojen na zdroj pitné vody prostřednictvím stavby vodovodní přípojky, jejíž část - úsek o délce 1,86 m je umístěn pod povrchem Pozemku bez řádného soukromoprávního titulu, kdy vnější průměr potrubí vodovodní přípojky je 40 mm. Dům je odkanalizován prostřednictvím sdružené vodovodní přípojky, jejíž část - úsek o délce 13,46 m je umístěn pod povrchem Pozemku bez řádného soukromoprávního titulu, kdy vnější průměr potrubí kanalizační přípojky je 200 mm. Vodovodní přípojka a kanalizační přípojka byly v žalovaném období součástí společného jmění žalovaných. Mezi žalobcem a žalovanými není uzavřena žádná smlouva o bezplatném umístění staveb vodovodní a kanalizační přípojky v Pozemku a na straně žalovaných tak dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za bezesmluvní umístění vodovodní a kanalizační přípojky v Pozemku v období od [datum] do [datum] ve výši 2 372,26 Kč.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že se ze strany žalobce jedná o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žalobce nabyl příklepem ve veřejné dražbě Pozemek, kdy Pozemek představuje obslužnou komunikaci vybudovanou v letech 2000 2001 v rámci projektu výstavby developerem [právnická osoba] pro přilehlé parcely s rodinnými domy. Pozemek je součástí celé ulice [ulice]. Pozemek, včetně umístěných staveb, měl být po skončení této fáze projektu předán do užívání Městské části [část obce], stejně jako tomu bylo u ostatních obslužných komunikací projektu [právnická osoba], avšak k danému nedošlo. Na Pozemku byla developerem v rámci projektu vystavěna stavba silnice a jsou na/v něm umístěny inženýrské sítě, tedy vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, elektrické vedení. Vše je řádně zkolaudováno a evidováno příslušnými úřady. [příjmení] staveb je Hlavní město Praha, popř. některá z jejích organizací. Nabytí předmětného pozemku ve veřejné dražbě bylo zcela evidentně spekulativní, kdy v rámci dražební vyhlášky byly výše uvedené skutečnosti týkající se účelu pozemku a staveb inženýrských sítí prezentovány případným zájemcům. Ještě před účastí v dražbě bylo možno dovodit, že Pozemek není možné užívat k jinému než určenému účelu. Žalobce se po nabytí vlastnického práva snažil podněty k odstranění stavby vodovodu a kanalizace přimět Hlavní město Prahu k odkoupení Pozemku s výrazným profitem.

3. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Vodovodní a kanalizační přípojka žalovaných k jejich domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], je umístěna pod povrchem Pozemku bez soukromoprávního titulu a na straně žalovaných tak dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno. Pod jednu ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, a to plnění bez právního důvodu, lze podřadit i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka, bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu, a v takovém případě prospěch vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil a jehož majetkový prospěch se tudíž nezmenšil, ačkoliv by se tak za obvyklých okolností stalo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4250/2014, 28 Cdo 4558/2014, 28 Cdo 2509/2012, nález Ústavního soudu III. ÚS 3822/2015). V daném případě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu, když žalobce je vlastníkem Pozemku, i pasivní legitimace žalovaných, kdy kanalizační a vodovodní přípojky umístěné pod [příjmení], byly v žalovaném období součástí jejich společného jmění manželů. Současně má soud za prokázané, že neexistuje smlouva o umístění stavby kanalizační a vodovodní přípojky mezi žalovanými a žalobcem, případně jeho právním předchůdcem, ani neexistuje jiný soukromoprávní titul k umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky. Okolnosti nabytí vlastnického práva žalobcem v rámci veřejné dražby, jsou pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení bez právního významu. Shora uvedené přípojky byly v žalovaném období ve vlastnictví žalovaných, jsou pod povrchem Pozemku žalobce umístěny bez existence titulu k umístění těchto staveb, a na straně žalovaných je tak dána pasivní legitimace ve sporu, když žalovaní užívají Pozemek žalobce, aniž by jim svědčil právem aprobovaný titul k užívání. Odpovědnost z bezdůvodného obohacení je odpovědností objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád reprobuje. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku pak dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1405/2005, 28 Cdo 408/2019). Jestliže tedy žalovaní vlastnili v žalovaném období vodovodní a kanalizační přípojky umístěné pod povrchem Pozemku ve vlastnictví žalobce, získávají bezesmluvním užíváním pozemku na úkor žalobce majetkový prospěch, který jsou povinni žalobci vydat jakožto bezdůvodné obohacení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2155/2012). Lichá je námitka žalovaných, že došlo k vydržení věcného břemene, které žalovaní zřídili na základě ústní smlouvy s právním předchůdcem žalobce, jehož obsahem bylo bezplatné užívání předmětných přípojek. Předpokladem vydržení je mj. nutnost prokázat právní důvod (titul), který by jinak vedl k získání vlastnictví. Žalovaní tvrdí, že tímto právním důvodem (titulem) má být ústně uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene k nemovité věci, zákon však vyžaduje písemnou formu u zřízení věcného břemene k nemovitosti (viz § 151o odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 29. 6. 2001 – žalovaní tvrdili, že k uzavření smlouvy o věcném břemeni došlo v roce 2001). Takové smlouva uzavřená v zákonem požadované formě tedy neexistuje a proto žalovaným ani nesvědčí právní důvod (titul), na základě kterého by mohlo k vydržení předmětného práva dojít. Soud se s ohledem na námitku žalovaných zabýval otázkou, zda výkon práva žalobce je souladu s dobrými mravy. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená„ nastoupení cesty nalézání spravedlnosti“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3467/2016, 26 Cdo 2539/2017, 28 Cdo 2480/2019, nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 299/18, II. ÚS 1344/2019). V daném případě žalovaní poukazovali na okolnosti nabytí vlastnického práva žalobce a na jím uplatněné nároky vůči dalším subjektům. V samotné skutečnosti, že žalobce nabyl předmětný pozemek v rámci veřejné dražby, nelze rozpor s dobrými mravy spatřovat, kdy žalobce nabyl pozemek řádně, originárním způsobem a pokud se v jiných řízení domáhá svých práv (vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k dalším vlastníkům vodovodních a kanalizačních přípojek), tak tímto jen realizuje svá vlastnická oprávnění. V dané věci soud tak uzavřel, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebyl uplatněn v rozporu s dobrými mravy a nejsou naplněny důvody pro odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2 odst. 3, § 6 zák. č. 89/2012 Sb.). Navíc je třeba zdůraznit, že při posuzování sporu ve smyslu souladu či rozporu s dobrými mravy, je zapotřebí dbát toho, že odepření výkonu práva pro rozpor s dobrými mravy by mělo zůstat postupem výjimečným a tento postup by měl vést k nalezení spravedlnosti v případech nepřiměřené tvrdosti zákona, nikoliv však k oslabování právní jistoty a ochrany subjektivních práv stanoveným zákonem. Na straně žalovaných je dán majetkový prospěch získaný užíváním cizí věci bez právního důvodu, přičemž není rozhodující, na kolik intenzivně je skutečně pozemek užíván, jak často a zda držba tohoto pozemku v daném rozsahu přinesla žalovaným nějaký zisk (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 49/2006, 33 Odo 924/2003, 33 Odo 1175/2004, 30 Cdo 1789/2000). Vzhledem k tomu, že spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci nelze vrátit, je uživatel povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Judikatura Nejvyššího soudu je jednotná v závěrech, že majetkovým vyjádřením prospěchu získaného subjektem, který užíval cizí věc, aniž ho k tomu opravňoval platný právní titul, je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobné věci, kdy výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, kterou by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2323/2017, 26 Cdo 2534/2018, 26 Cdo 5577/2016, 33 Odo 1785/2006, sp. zn. 30 Cdo 933/2007, sp. zn. 26 Cdo 3663/2007, sp. zn. 28 Cdo 1959/2008). K určení výše obvyklého nájemného za předmětné období byl vypracován znalecký posudek, který určil výši nájemného za období od [datum] do [datum] v částce 1 800 Kč (znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] vypracovaný znalcem [celé jméno znalce]). Při svém výslechu pak znalec doplnil, že nově vyčíslil výši nájemného za období od [datum] do [datum], a to na částku v rozmezí 900 – 1080 Kč. Dále znalec uvedl, že výslednou výši nájemného korigoval s cenou podle cenové vyhlášky, která činila 1 155 Kč za m2 pozemku. Jako třetí ukazatel pak použil i porovnání s pozemky v širším okolí v [obec] a tam určoval poměr ceny komunikací s cenou podle cenové mapy, a takto mu vyšla cena 1 373 Kč za m2. K citovanému znaleckému posudku a k výpovědi znalce soud uvádí, že soud sice hodnotí znalecký posudek jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení podle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek daným kritériím plně vyhovuje a soud se s ním zcela ztotožňuje, kdy si znalec navíc svůj znalecký posudek dostatečně obhájil, a i se vypořádal k námitkám k posudku ze strany žalovaných. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaným za období od [datum] do [datum] vzniklo bezdůvodné obohacení, které jsou žalovaní povinni žalobci dle § 2991 odst. 1 a § 2999 o.z. vydat, resp. poskytnout peněžitou náhradu, a to ve výši obvyklé (tržní) ceny za umístění vodovodní přípojky (úsek o délce 1,86 m, vnější průměr potrubí 40 mm) ve vlastnictví žalovaných a sdružené kanalizační přípojky (úsek o délce 6,73 m, vnější průměr potrubí 200 mm) ve spoluvlastnictví žalovaných v rozsahu ideální poloviny, jakožto vlastníků domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Újezd nad Lesy, umístěných v pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v obci [obec], v obci [obec], katastrální území Újezd nad Lesy určené znaleckým posudkem ve spojení s výpovědí znalce. Soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 1 080 Kč, když se přiklonil k horní hranici rozmezí určené znalcem, a to na základě způsobu výpočtu, který znalec uvedl při svém výslechu, když soudu sdělil, že výsledné rozmezí korigoval s cenami, které se pohybovali nad horní hranicí rozmezí, které následně určil. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovaným rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není v zák. č. 89/2012 Sb. splatnost stanovena, je třeba vycházet z § 1958 odst. 1 o.z., tj. splatnost nastává na základě výzvy věřitele a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Za výzvu k plnění soud považoval výzvu ze dne [datum] O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. (výrok I.). Nad rámec částky 1 080 Kč s příslušenstvím, tj. co do částky 1 292,26 Kč s příslušenstvím, soud pak žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

4. Na daný případ aplikoval soud zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum]. Dle § 151o odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum], věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném případě náklady řízení žalobce spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v osmi paušálních náhradách po 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast pří jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast pří jednání dne [datum] - § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Součástí nákladů řízení byla rovněž žalobcem uhrazená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 7 000 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí 10 400 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. K aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř. soud dále uvádí, že rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř. je i za splnění podmínek vymezených v tomto ustanovení postupem toliko možným, a soudy jsou tudíž nadány diskrecí při posuzování otázky, zda je vhodné k němu s přihlédnutím k okolnostem věci přikročit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 258/2014, 28 Cdo 5183/2014, sp. zn. 28 Cdo 399/2016). Přiznání veškerých vynaložených nákladů dle § 142 odst. 3 o. s. ř. přichází v úvahu tehdy, pokud částečně úspěšný účastník na počátku řízení přesnou výši uplatněného nároku neznal a výše plnění tak byla závislá na znaleckém zkoumání. V daném případě dle názoru soudu byly splněny předpoklady pro aplikaci daného ustanovení, když žalobce ani neuplatňoval (při zohlednění závěru znaleckého posudku) částku zjevně nepřiměřenou.

6. Výrok IV. je pak odůvodním tím, že dle usnesení zdejšího soudu ze dne 19. 8. 2021, č. j. 40 C [tel. číslo], byla od žalobce i žalovaných vybrána záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 7 000 Kč. Následně soud přiznal znalci odměnu za vypracování znaleckého posudku ve výši 11 378 Kč a znalečné za účast při jednání dne [datum] ve výši 2 200 Kč Celkem tak odměna znalci činí částku ve výši 13 578 Kč. Jak je uvedeno výše, soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a tedy mj. i to, že žalovaní jsou povinni uhradit částku ve výši 7 000 Kč představující zálohu na znalecký posudek. Po odečtení odměny znalce ve výši 13 578 Kč od uhrazených záloh ve výši 14 000 Kč, zbývá částka ve výši 422 Kč, která představuje nevyužitou část zálohy na vypracování znaleckého posudku, kdy v souladu s § 141 odst. 1 o.s.ř., bude tato částka vrácena z účtu zdejšího soudu po právní moci tohot rozsudku žalovaným.

7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř.