40 C 183/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupen advokátem Jméno advokáta B, sídlem Adresa advokáta B o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli jméno FO, narozeném dne datum, zemřelém dne datum, a to neopominutelným dědicem v první třídě dědiců.

II. Žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že je dědicem po zůstaviteli jméno FO, narozeném datum, zemřelém dne datum, naposledy bytem adresa, a to z toho důvodu, že je jeho vnukem. Žalobce je dědicem v první třídě dědiců, a to namísto svého zemřelého otce, jméno FO, nar. datum, který byl synem zůstavitele. V průběhu dědického řízení, které je vedeno pod sp. zn. spisová značka, byla předložena listina, která je nadepsána jako „Testament“ a která je označována za závěť sepsanou zůstavitelem. Žalobce v průběhu namítl, že tato závěť je neplatná, a tudíž by tak on měl být jediným dědicem, a to na základě zákonné posloupnosti. Žalobce má za to, že předložená závěť je neplatná a nemůže tak posloužit jako dědický titul žalované.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že listinu označenou jako „Testament“ zůstavitel skutečně vlastnoručně sepsal a podepsal a že z členění textu této listiny jednoznačně vyplývá, že se jedná o jednu závěť obsahující jednoznačný projev vůle zůstavitele. Dále žalovaná namítávala, že žalobce neprokázal, že je vnukem zůstavitele.

3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. jméno FO, nar. datum, posledně bytem adresa, zemřel dne datum (úmrtní list ze dne datum na č. l. 2 – spis sp. zn. spisová značka). jméno FO zanechal vlastnoručně sepsanou poslední vůli označenou jako „Testament“ ze dne datum (dále jen závěť, ve které povolal jako dědice svého majetku žalovanou. Závěť obsahuje dovětek, že pokud zůstavitel neprodá garáž, stane se jejím dědicem Jméno žalované (Testament na č. l. 17 - spis sp. zn. spisová značka). Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka Obvodní soud pro adresa dle §170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních odkázal žalobce, aby do tří měsíců ode dne doručení tohoto usnesení podal u Obvodního soudu pro adresa proti závětní dědičce Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, že je dědicem po zůstaviteli jméno FO. Usnesení nabylo právní moci dne datum a bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne datum (č. l. 85 - spis sp. zn. spisová značka). jméno FO se narodil dne datum, a jeho otcem je jméno FO, nar. datum. jméno FO zemřel dne datum v Anonymizováno (rodný list jméno FO ze dne datum, úmrtní list jméno FO ze dne datum). Žalobce se narodil dne Datum narození žalobce, že jeho matkou je jméno FO, nar. datum a otcem je jméno FO, nar. datum (kopie rodného listu jméno FO ze dne datum). V zápise o narození žalobce je jako otec uveden jméno FO, nar. dne datum, a jako prarodič je uveden jméno FO (zápis o narození na č. l. Anonymizováno - spis sp. zn. spisová značka). Znaleckým posudkem č. č. účtu ze dne datum vypracovaným znalcem tituly před jménem jméno FO byla posuzována závěť. Znalkyně došla k závěru, že závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána jméno FO, o tomto znaleckém závěru nemá znalkyně žádnou pochybnost. Znalkyně měla k dispozici dostatečné množství srovnávacích materiálů, srovnávací materiály pocházely z různých zdrojů, znalkyně neměla žádnou pochybnost o pravosti a autentičnosti srovnávacích materiálů, některé ze srovnávacích materiálů vznikly v souvislosti s řízením o pozůstalosti manželky zůstavitele. Závěť vykazuje jednotnost, má ucelené členění, jednotnou kvalitu vyhotovení a nic nenasvědčuje tomu, že by bylo v závěti něco doplňováno dodatečně. Pokud se týče kvality psacího tahu, tento vykazuje tzv. tremor (narušení jistoty a plynulosti psaného projevu, zpravidla jej způsobuje stáří či zdravotní stav), který se však vyskytuje i ve srovnávacím materiálu (znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum, výpověď znalkyně tituly před jménem jméno FO). Dle sdělení Obvodního soudu pro adresa nebyl u tohoto soudu veden opatrovnický spis či spis o adopci žalobce (sdělení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. l. 77 spisu spisová značka). Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Soud se nezabýval existencí naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť žaloba podaná ve smyslu ust. § 170 odst.1 z.ř.s. není určovací žalobou dle ust. § 80 o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 2561/2006). Je věcí notáře, koho odkáže k podání žaloby, toto není předmětem tohoto soudního řízení. Žaloba na určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli, byla podána v zákonné lhůtě, tj. do dvou měsíců od právní moci usnesení zdejšího soudu z datum, č. j. spisová značka, kterým byl žalobce odkázán na podání žaloby na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotně právní lhůtu (ust. § 1672 o.z.), je třeba, aby nejpozději v poslední den soudem stanovené dvouměsíční lhůty byla žaloba doručena soudu, nepostačuje její předání poštovní přepravě. V daném případě byla zákonná lhůta zachována, neboť předmětné usnesení nabylo právní moci dne datum a doručeno právnímu zástupci žalobce bylo datum (č. l. 85 spisu spisová značka). Žaloba byla podána dne datum, lhůta stanovená tímto usnesením tedy byla dodržena. Žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, protože je v příbuzenském vztahu se zůstavitelem jméno FO. Z rodného listu žalobce vyplynulo, že se narodil dne Datum narození žalobce, že jeho matkou je jméno FO, nar. datum a otcem je jméno FO, nar. datum. Z rodného listu jméno FO pak vyplynulo, že ten se narodil dne datum, a jeho otcem byl jméno FO, nar. datum. jméno FO následně zemřel dne datum v Kanadě. Z matričních dokumentů žalobce pak vyplynulo, že v zápise o narození žalobce je jako otec žalobce uveden jméno FO, nar. dne datum, a jako prarodič je uveden jméno FO. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobce je vnukem zůstavitele jméno FO a současně má soud za prokázané, že v době smrti zůstavitele, byl již po smrti otec žalobce. Poté soud přistoupil k posouzení otázky platnosti závěti. Dle § 476 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Dle § 476a zákona č. 40/1964 Sb., vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Dle § 476 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Závěť, kterou zůstavitel povolal za dědičku veškerého svého majetku svou švagrovou Jméno žalované, je napsána i podepsána vlastní rukou zůstavitele a je datována datum, tudíž předepsané náležitosti obsahuje a je platnou závětí. Soud text na závěti posoudil jako jednu závěť, přičemž text označený „Anonymizováno. Anonymizováno.“ v rámci závěti posoudil jen jako upozornění, že není jisté, zda garáž č. hodnota v adresa bude majetkem zůstavitele i v době jeho smrti. Otázku, zda závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána jméno FO, řešila znalkyně tituly před jménem jméno FO, která ve svém znaleckém posudku č. č. účtu ze dne datum jednoznačně konstatovala, že závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána jméno FO. Znalec byl ve věci slyšen, setrval na svých znaleckých závěrech a rovněž objasnil, jakým způsobem při vypracování znaleckého posudku postupoval. Znalecký posudek vyhovuje i z formálního hlediska § 28 zák. č. 254/2019 Sb. Znalec vyhověl znaleckému úkolu tak, jak byl uložen soudem, v rámci svého výslechu srozumitelně a logicky objasnil, jakým způsobem došel ke svému závěru a objasnil, z jakých podkladů vycházel. Soud tak při určení platnosti závěti vycházel ze závěrů znaleckého posudku, když tento posudek soud považuje za věcně i formálně správný, soud nemá pochybnosti o správnosti jeho závěru. Soud hodnotil znalecký posudek jako každý jiný důkaz dle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení dle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry v posudku obsažené jsou dostatečně odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek daným kritériím plně vyhovuje. Protože soud má za prokázané, že žalovaná je právoplatnou závětní dědičkou, přistoupil k posouzení postavení žalobce jakožto zákonného dědice zůstavitele, a to s ohledem na příbuzenský vztah mezi žalobcem a zůstavitelem (prarodič-vnuk). Vzhledem k tomu, že nedošlo k osvojení žalobce ani dle § 794 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. a ani dle § 833 odst. 1 věty první zák. č. 89/2012 Sb., nedošlo ani k zániku práv a povinností s původní rodinou, dědické právo žalobce trvá. Dle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zůstavitel zemřel dne datum, tedy již za účinnosti o.z. Dle § 1635 odst. 1 o.z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Zůstavitel byl vdovec, měl dvě děti, dceru jméno FO, narozenou dne datum, která zemřela jako bezdětná, a syna jméno FO, narozeného dne datum, zemřelého dne datum v Kanadě. jméno FO jméno FO (jméno FO) měl syna, zůstavitelova vnuka jméno FO (jméno FO) - žalobce, narozeného dne Datum narození žalobce. Dle § 1642 o.z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Dle § 1643 odst. 1 o.z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Dle § 1643 odst. 2 o.z. věty druhé je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Dle § 1492 OZ pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. Platná závěť zůstavitele ze dne datum zkracuje povinný díl nepominutelného dědice, žalobci jako zletilému vnukovi zůstavitele tedy náleží povinný díl. Dle § 1635 odst. 1 OZ v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Dle odst. 2 nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka. Vzhledem k tomu, že žalobce by byl dle zákonné dědické posloupnosti jediným dědicem a jeho zákonný dědický podíl by byl jedna, jeho povinný díl jako nepominutelného dědice je jedna čtvrtina. Žalobci tedy jako dědici první třídy a zletilému vnukovi zůstavitele náleží povinný díl ve výši jedné čtvrtiny, a to ve smyslu § 1654 a násl. o.z. S ohledem na právě uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle § § 476 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Dle § § 476 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Dle § § 476a zák. č. 40/1964 Sb. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Dle § 1492 zák. č. 89/2012 Sb. pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. Dle § 1635 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Dle § 1635 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka. Dle § 1642 zák. č. 89/2012 Sb. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Dle § 1643 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Dle § 1643 odst. 2 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Dle § 1672 zák. č. 89/2012 Sb. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Dle § 3069 zák. č. 89/2012 Sb. při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

6. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka a náklady zastoupení žalobce advokátem částka včetně DPH (odměna advokáta za 17 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši částka a 17 paušálních částkek po částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.). Soud vyšel z tarifní hodnoty ve výši částka dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996, advokátní tarif. Ustanovení § 8 odst. 7 vyhlášky č. 177/1996, advokátní tarif, nelze v daném případě aplikovat, když dopadá na dědické věci a projednání pozůstalosti podle hlavy III. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti žalované, která byla usnesením soudu z datum č.j. spisová značka osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 30%, právo na náhradu 70 % nákladů řízení, které platil a které spočívají v odměně a náhradě nákladů znalce ve výši částka (odměna za podaný znalecký posudek ve výši částka podle usnesení z datum čj. spisová značka a odměna za účast znalce při jednání dne datum ve výši částka podle usnesení z datum čj. spisová značka) a v nákladech ve výši částka za dožádání velvyslanectví ČR v Kanadě ohledně vystavení kopie úmrtního listu. Protože 70 % nákladů řízení, které stát zaplatil činí částku částka a protože žalovaná zaplatila zálohou na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši částka, byl žalované usnesením z datum čj. spisová značka vrácen přeplatek zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem zaplacené žalovanou ve výši částka a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný povinnost stanovenou tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.