40 C 183/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupen advokátem Jméno advokáta B , sídlem Adresa advokáta B o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, , a to neopominutelným dědicem v první třídě dědiců.

II. Žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, , k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení , částka, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že je dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, , naposledy bytem , adresa, , a to z toho důvodu, že je jeho vnukem. Žalobce je dědicem v první třídě dědiců, a to namísto svého zemřelého otce, , jméno FO, , nar. , datum, , který byl synem zůstavitele. V průběhu dědického řízení, které je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, , byla předložena listina, která je nadepsána jako „Testament“ a která je označována za závěť sepsanou zůstavitelem. Žalobce v průběhu namítl, že tato závěť je neplatná, a tudíž by tak on měl být jediným dědicem, a to na základě zákonné posloupnosti. Žalobce má za to, že předložená závěť je neplatná a nemůže tak posloužit jako dědický titul žalované.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že listinu označenou jako „Testament“ zůstavitel skutečně vlastnoručně sepsal a podepsal a že z členění textu této listiny jednoznačně vyplývá, že se jedná o jednu závěť obsahující jednoznačný projev vůle zůstavitele. Dále žalovaná namítávala, že žalobce neprokázal, že je vnukem zůstavitele.

3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci., jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřel dne , datum, (úmrtní list ze dne , datum, na č. l. 2 – spis sp. zn. , spisová značka, )., jméno FO, zanechal vlastnoručně sepsanou poslední vůli označenou jako „Testament“ ze dne , datum, (dále jen závěť, ve které povolal jako dědice svého majetku žalovanou. Závěť obsahuje dovětek, že pokud zůstavitel neprodá garáž, stane se jejím dědicem , Jméno žalované, (Testament na č. l. 17 - spis sp. zn. , spisová značka, ).Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, Obvodní soud pro , adresa, dle §170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních odkázal žalobce, aby do tří měsíců ode dne doručení tohoto usnesení podal u Obvodního soudu pro , adresa, proti závětní dědičce , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , že je dědicem po zůstaviteli , jméno FO, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, a bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne , datum, (č. l. 85 - spis sp. zn. , spisová značka, )., jméno FO, se narodil dne , datum, , a jeho otcem je , jméno FO, , nar. , datum, . , jméno FO, zemřel dne , datum, v , Anonymizováno, (rodný list , jméno FO, ze dne , datum, , úmrtní list , jméno FO, ze dne , datum, ).Žalobce se narodil dne , Datum narození žalobce, , že jeho matkou je , jméno FO, , nar. , datum, a otcem je , jméno FO, , nar. , datum, (kopie rodného listu , jméno FO, ze dne , datum, ).V zápise o narození žalobce je jako otec uveden , jméno FO, , nar. dne , datum, , a jako prarodič je uveden , jméno FO, (zápis o narození na č. l. , Anonymizováno, - spis sp. zn. , spisová značka, ).Znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, byla posuzována závěť. Znalkyně došla k závěru, že závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána , jméno FO, , o tomto znaleckém závěru nemá znalkyně žádnou pochybnost. Znalkyně měla k dispozici dostatečné množství srovnávacích materiálů, srovnávací materiály pocházely z různých zdrojů, znalkyně neměla žádnou pochybnost o pravosti a autentičnosti srovnávacích materiálů, některé ze srovnávacích materiálů vznikly v souvislosti s řízením o pozůstalosti manželky zůstavitele. Závěť vykazuje jednotnost, má ucelené členění, jednotnou kvalitu vyhotovení a nic nenasvědčuje tomu, že by bylo v závěti něco doplňováno dodatečně. Pokud se týče kvality psacího tahu, tento vykazuje tzv. tremor (narušení jistoty a plynulosti psaného projevu, zpravidla jej způsobuje stáří či zdravotní stav), který se však vyskytuje i ve srovnávacím materiálu (znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne , datum, , výpověď znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ).Dle sdělení Obvodního soudu pro , adresa, nebyl u tohoto soudu veden opatrovnický spis či spis o adopci žalobce (sdělení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. l. 77 spisu , spisová značka, ).Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu.Soud se nezabýval existencí naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť žaloba podaná ve smyslu ust. § 170 odst.1 z.ř.s. není určovací žalobou dle ust. § 80 o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 2561/2006).Je věcí notáře, koho odkáže k podání žaloby, toto není předmětem tohoto soudního řízení.Žaloba na určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli, byla podána v zákonné lhůtě, tj. do dvou měsíců od právní moci usnesení zdejšího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byl žalobce odkázán na podání žaloby na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotně právní lhůtu (ust. § 1672 o.z.), je třeba, aby nejpozději v poslední den soudem stanovené dvouměsíční lhůty byla žaloba doručena soudu, nepostačuje její předání poštovní přepravě. V daném případě byla zákonná lhůta zachována, neboť předmětné usnesení nabylo právní moci dne , datum, a doručeno právnímu zástupci žalobce bylo , datum, (č. l. 85 spisu , spisová značka, ). Žaloba byla podána dne , datum, , lhůta stanovená tímto usnesením tedy byla dodržena.Žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, protože je v příbuzenském vztahu se zůstavitelem , jméno FO, . Z rodného listu žalobce vyplynulo, že se narodil dne , Datum narození žalobce, , že jeho matkou je , jméno FO, , nar. , datum, a otcem je , jméno FO, , nar. , datum, . Z rodného listu , jméno FO, pak vyplynulo, že ten se narodil dne , datum, , a jeho otcem byl , jméno FO, , nar. , datum, . , jméno FO, následně zemřel dne , datum, v Kanadě. Z matričních dokumentů žalobce pak vyplynulo, že v zápise o narození žalobce je jako otec žalobce uveden , jméno FO, , nar. dne , datum, , a jako prarodič je uveden , jméno FO, . Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobce je vnukem zůstavitele , jméno FO, a současně má soud za prokázané, že v době smrti zůstavitele, byl již po smrti otec žalobce.Poté soud přistoupil k posouzení otázky platnosti závěti. Dle § 476 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Dle § 476a zákona č. 40/1964 Sb., vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Dle § 476 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Závěť, kterou zůstavitel povolal za dědičku veškerého svého majetku svou švagrovou , Jméno žalované, , je napsána i podepsána vlastní rukou zůstavitele a je datována , datum, , tudíž předepsané náležitosti obsahuje a je platnou závětí. Soud text na závěti posoudil jako jednu závěť, přičemž text označený „, Anonymizováno, . , Anonymizováno, .“ v rámci závěti posoudil jen jako upozornění, že není jisté, zda garáž č. , hodnota, v , adresa, bude majetkem zůstavitele i v době jeho smrti. Otázku, zda závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána , jméno FO, , řešila znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která ve svém znaleckém posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, jednoznačně konstatovala, že závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána , jméno FO, . Znalec byl ve věci slyšen, setrval na svých znaleckých závěrech a rovněž objasnil, jakým způsobem při vypracování znaleckého posudku postupoval. Znalecký posudek vyhovuje i z formálního hlediska § 28 zák. č. 254/2019 Sb. Znalec vyhověl znaleckému úkolu tak, jak byl uložen soudem, v rámci svého výslechu srozumitelně a logicky objasnil, jakým způsobem došel ke svému závěru a objasnil, z jakých podkladů vycházel. Soud tak při určení platnosti závěti vycházel ze závěrů znaleckého posudku, když tento posudek soud považuje za věcně i formálně správný, soud nemá pochybnosti o správnosti jeho závěru. Soud hodnotil znalecký posudek jako každý jiný důkaz dle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení dle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry v posudku obsažené jsou dostatečně odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek daným kritériím plně vyhovuje.Protože soud má za prokázané, že žalovaná je právoplatnou závětní dědičkou, přistoupil k posouzení postavení žalobce jakožto zákonného dědice zůstavitele, a to s ohledem na příbuzenský vztah mezi žalobcem a zůstavitelem (prarodič-vnuk). Vzhledem k tomu, že nedošlo k osvojení žalobce ani dle § 794 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. a ani dle § 833 odst. 1 věty první zák. č. 89/2012 Sb., nedošlo ani k zániku práv a povinností s původní rodinou, dědické právo žalobce trvá. Dle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zůstavitel zemřel dne , datum, , tedy již za účinnosti o.z. Dle § 1635 odst. 1 o.z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Zůstavitel byl vdovec, měl dvě děti, dceru , jméno FO, , narozenou dne , datum, , která zemřela jako bezdětná, a syna , jméno FO, , narozeného dne , datum, , zemřelého dne , datum, v Kanadě. , jméno FO, , jméno FO, (, jméno FO, ) měl syna, zůstavitelova vnuka , jméno FO, (, jméno FO, ) - žalobce, narozeného dne , Datum narození žalobce, . Dle § 1642 o.z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Dle § 1643 odst. 1 o.z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Dle § 1643 odst. 2 o.z. věty druhé je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Dle § 1492 OZ pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. Platná závěť zůstavitele ze dne , datum, zkracuje povinný díl nepominutelného dědice, žalobci jako zletilému vnukovi zůstavitele tedy náleží povinný díl. Dle § 1635 odst. 1 OZ v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Dle odst. 2 nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.Vzhledem k tomu, že žalobce by byl dle zákonné dědické posloupnosti jediným dědicem a jeho zákonný dědický podíl by byl jedna, jeho povinný díl jako nepominutelného dědice je jedna čtvrtina. Žalobci tedy jako dědici první třídy a zletilému vnukovi zůstavitele náleží povinný díl ve výši jedné čtvrtiny, a to ve smyslu § 1654 a násl. o.z. S ohledem na právě uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.Dle § § 476 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.Dle § § 476 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.Dle § § 476a zák. č. 40/1964 Sb. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.Dle § 1492 zák. č. 89/2012 Sb. pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.Dle § 1635 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.Dle § 1635 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.Dle § 1642 zák. č. 89/2012 Sb. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.Dle § 1643 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.Dle § 1643 odst. 2 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.Dle § 1672 zák. č. 89/2012 Sb. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.Dle § 3069 zák. č. 89/2012 Sb. při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

6. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, a náklady zastoupení žalobce advokátem , částka, včetně DPH (odměna advokáta za 17 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, a 17 paušálních částkek po , částka, dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.). Soud vyšel z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996, advokátní tarif. Ustanovení § 8 odst. 7 vyhlášky č. 177/1996, advokátní tarif, nelze v daném případě aplikovat, když dopadá na dědické věci a projednání pozůstalosti podle hlavy III. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti žalované, která byla usnesením soudu z , datum, č.j. , spisová značka, osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 30%, právo na náhradu 70 % nákladů řízení, které platil a které spočívají v odměně a náhradě nákladů znalce ve výši , částka, (odměna za podaný znalecký posudek ve výši , částka, podle usnesení z , datum, čj. , spisová značka, a odměna za účast znalce při jednání dne , datum, ve výši , částka, podle usnesení z , datum, čj. , spisová značka, ) a v nákladech ve výši , částka, za dožádání velvyslanectví ČR v Kanadě ohledně vystavení kopie úmrtního listu. Protože 70 % nákladů řízení, které stát zaplatil činí částku , částka, a protože žalovaná zaplatila zálohou na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, , byl žalované usnesením z , datum, čj. , spisová značka, vrácen přeplatek zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem zaplacené žalovanou ve výši , částka, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.