40 C 403/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 59 143 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 59 143 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 34 552 Kč, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 59 143 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] ve 20:20 hodin způsobil dopravní nehodu, kdy na [obec a číslo], v ulici [ulice], poblíž sloupu [anonymizováno] [číslo] narazil do před ním jedoucího osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] poškozené [jméno] [příjmení]. V době dopravní nehody bylo vozidlo žalovaného pojištěno u žalobce, a ten z titulu pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] vyplatil poškozené [jméno] [příjmení] pojistné plnění ve výši 59 143 Kč, které odpovídalo škodě na vozidle zn. VW Passat, [registrační značka], kterou ji způsobil žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost dle zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, má žalobce právo na náhradu toho, co za žalovaného vyplatil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dopravní nehodu nezpůsobil, žalobce vyplatil pojistné plnění předčasně, a že neporušil povinnost danou mu zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla 3. Účastníci učinili nesporným, že vozidlo zn. Fiat Punto, [registrační značka], jehož je žalovaný provozovatelem, bylo v době nehody řízeno žalovaným a bylo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

4. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Žalobce pojistil vozidlo žalovaného (pojistníka) zn. Fiat Punto, [registrační značka] (pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo]). Dne [datum] v 20:20 hod žalovaný řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], byl účasten dopravní nehody s předním jedoucím vozidlem. Žalovaný neoznámil dopravní nehodu Policii ČR. Žalovaný opustil místo nehody, vrátil se na toto místo až v cca 22:15 hod. Žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost za předním jedoucím vozidlem (úřední záznam ze dne 10. 3. 2022, [číslo jednací] [číslo]). Dne [datum] v 20:20 řídil doposud nezjištěný řidič, v [obec a číslo] [část obce], na místní komunikaci [ulice], vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], kdy z důvodu neponechání dostatečné bezpečností vzdálenosti narazil do před ním jedoucího os. vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které ve stejném směru řídil [anonymizována dvě slova], který vozidlo zastavil před přechodem pro chodce. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na obou zúčastněných vozidlech. Odborné měření na zjištění alkoholu bylo provedeno pouze u [anonymizována dvě slova], žalovaný místo nehody opustil. [ulice] závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna. Majitelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] je [jméno] [příjmení] (detail dopravní nehody č. j [anonymizováno] [číslo]). Z titulu pojistné smlouvy [číslo] o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno], uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ke shora uvedenému vozidlu zn. Fiat Punto, [registrační značka], vyplatil žalobce prostřednictvím [jméno] [příjmení] v souvislosti s pojistnou událostí vedenou pod [číslo] poškozenému majiteli automobilu ([jméno] [anonymizováno]) dne [datum] pojistné plnění ve výši 59 143 Kč za škodu na jejím vozidle (doklad o vyplacení pojistného plnění). Proti žalovanému bylo vedeno správní řízení Magistrátem hl. m. Prahy pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení odloženo s tím, že odpovědnost za přestupek zanikla (spis hl. m. [obec] sp. zn. [anonymizováno]). Žalovaný oznámil dne [datum] žalobci dopravní nehodu, která se stala dne [datum] (potvrzení o registraci škodní události ze dne [datum]). Dle potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum] byla Policií ČR škoda způsobená na vozidle poškozeného odhadnuta na částku 50 000 Kč, s tím, že bylo poškozeno víko zavazadlového prostoru, zadní nárazník a tažné zařízení (potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum]). Rozsah poškození vozidla [jméno] [příjmení] vyplynul ze zápisu o poškození motorového vozidla, kalkulací opravy, identifikací vozidla, soupisu náhradních dílů a dalších fotodokumentací vozidla. Došlo k poškození zadního nárazníku, spojleru zadního nárazníku, držáků parkovacích senzorů, zadního víka, zadních světel, znaku výrobce, větrací mřížky blatníku. Následně došlo k opravě těchto poškozených dílů a k lakování. Celková výše opravy byla výčíslena fakturou ze dne [datum], a to na částku ve výši 70 931 Kč, kterou vyčíslil [jméno] [příjmení], který opravy vozidla provedl (faktura [číslo] zápis o poškození vozidla [značka automobilu], [registrační značka], kalkulace opravy [číslo] kalkulace opravy č. [anonymizováno] včetně soupisu náhradních dílů). Žalovaný se nechtěl účastnit šetření na místě za účasti Policie, protože nechtěl přijít o body a nechtěl dostat pokutu. Když se dopravní nehoda stala, hodně pršelo, viditelnost byla dobrá, provoz nebyl žádný, v místě bylo příkré klesání, žalovaný měl odstup od před ním jedoucího [anonymizováno] cca 40 metrů. Když [anonymizováno] zabrzdil, žalovaný zprvu nereagoval, následně přibrzdil a pak zabrzdil prudce. Passat začal blikat levým blinkrem a pořád intenzivně brzdil. Následně vozidlo žalovaného dostalo smyk a narazilo do [anonymizováno], tak, že přední část vozidla žalovaného narazila do levé zadní části [anonymizováno]. Žalovaný řidiči [anonymizováno] navrhl, že se dohodnou, že škoda je malá, a to proto, že žalovaný nechtěl přijít o body a dostat pokutu. Řidič [anonymizováno] trval na tom, že Policii přivolá. Žalovaný se nechtěl účastnit šetření na místě za účasti Policie, místo nehody opustil, na místo nehody se vrátil až cca za dvě od nehody. Žalovaný pracoval více než 40 let v pojišťovně, tedy ví, jak se v případě dopravní nehody postupuje (výpověď žalovaného). Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

5. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] po 20:00 hod způsobil žalovaný, který vozidlo řídil [značka automobilu], [registrační značka], dopravní nehodu, kdy z důvodu neponechání dostatečné bezpečností vzdálenosti narazil do před ním jedoucího os. vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které ve stejném směru řídil [anonymizována dvě slova], který vozidlo zastavil před přechodem pro chodce. Majitelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] byla v době nehody [jméno] [příjmení]. Žalovaný po dopravní nehodě místo nehody opustil, nenahlásil dopravní nehodu PČR a ani nesepsal společný záznam o dopravní nehodě. V době dopravní nehody měl žalovaný uzavřenu pojistnou smlouvu s žalobcem o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo]. Na základě této smlouvy pak žalobce vyplatil pojistné plnění [jméno] [příjmení], které odpovídalo vzniku škody na jejím vozidle, kdy vznik škody způsobil žalovaný. Podle ustanovení § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), je škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, povinen nahradit poškozenému, co tím způsobil. Podle ustanovení § 2820 odst. 1 o.z. vzniklo-li v souvislosti s nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka, včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. Otázku odpovědnosti za porušení citovaného ustanovení § 2910 o.z. má soud za dostatečně prokázánu. Soud má za prokázané, že došlo ke vzniku škody na vozidle [jméno] [příjmení], a že tuto škodu zavinil přinejmenším nedbalostně žalovaný. Soud má za prokázané, že žalovaný škodu způsobil tím, že porušil svou povinnost dle § 19 odst. 1 zák č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu“), a mezi jeho protiprávním jednáním a vznikem škody je příčinná souvislost, kdy neponechal za vozidlem jedoucím předním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, tak aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním, neučinil opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody dle § 47 odst. 2 písm. c/ zákona o silničním provozu. Dále žalovaný porušil svou povinnost tím, že neumožnil obnovení provozu na pozemních komunikacích dle § 47 odst. 3 písm. d/ zákona o silničním provozu, kdy jak sám žalovaný vypověděl, že opustil místo nehody na několik hodin a současně porušil povinnost danou mu dle § 47 odst. 3 písm. g/ zákona o silničním provozu, kdy pokud nezavolal k dopravní nehodě Policii ČR, měl sepsat společný záznam o dopravní nehodě. Z provedených důkazů vyplynulo, že poškozený zavolal Policii ČR; co se týká společného záznamu o dopravní nehodě, tak ten nebyl sepsán z důvodu na straně žalovaného, kdy ten místo nehody opustil. Soud tak má za prokázané, že žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil poškozenému škodu, kdy mezi jednáním žalovaného a vznikem škody je dán kauzální nexus. Dle § 2 písm. f/ zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), platí, že je pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Dle § 10 odst. 1 písm. b/, c/ a e/ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění., b) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, c) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst.

3. Soud má za prokázané, že žalovaný porušil své povinnosti dané mu zákonem o silniční dopravě, tak jak porušení soud popsal výše, kdy dovodil, že mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody na vozidle [jméno] [příjmení] je příčinná souvislost, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný svým jednáním porušil povinnosti mu dané dle § 10 odst. 1 písm. b/, c/ a e/ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud došel k závěru, že žalovaný jednak bez zřetele hodného nesplnil povinnost sepsat společný záznam o dopravní nehodě, v důsledku čehož byla ztížena žalobci možnost řádného šetření, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný jednak nesepsal společný záznam a ani neohlásil dopravní nehodu Policii. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že opustil místo nehody s tím, že dojde do svého bydliště, které bylo blízko místa nehody, kde vyzvedne formulář pro záznam a vrátí se. Námitku žalovaného, že se na místo dopravní nehody vrátil až s odstupem cca 2 hodin a to proto, že po návratu domů byl zdravotně indisponován, soud považuje za právně bezvýznamnou, když žalovaný vůbec neměl opouštět místo dopravní nehody, když druhý účastník dopravní nehody trval na přivolání policie. Dále žalovaný uvedl, že se nechtěl účastnit šetření nehody Policií, protože by přišel o body a musel zaplatit pokutu. Na místo nehody se pak žalovaný vrátil po minimálně 2 hodinách. Z tohoto jednání má soud za prokázané, že žalovaný objektivně ztížil možnost šetření nehody, když se úmyslně chtěl šetření Policie vyhnout, a ta tak nemohla žalovaného vyslechnout, ani ho případně podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi, případně zjistit, zda žalovaný neřídil vozidlo pod vlivem omamné či psychotropní látky. Stejně tak se žalovaný nemohl Policii vyjádřit k technickému stavu vozidla, či k dalším okolnostem dopravní nehody. Soud tak má za prokázané, že žalovaný výše popsaným jednáním porušil své povinnosti, když bez zřetele hodného důvodu nesepsal záznam o nehodě, ani neohlásil nehodu, kdy navíc z místa nehody odešel, čímž objektivně znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody a možnost jejího řádného šetření (§ 10 odst. 1 písm. b/ a c/ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Vedle výše popsaného jednání žalovaný ztížil šetření dopravní nehody tím, že nesplnil povinnosti dle § 8 odst. 1 až 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy bez zbytečného odkladu písemně neoznámil žalobci, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, kdy žalobci oznámil dopravní nehody více než měsíc poté, co se stala (§ 8 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Stejně tak žalovaný porušil svou oznamovací povinnost, kdy žalobci bezodkladně neoznámil, že proti němu bylo zahájeno správní řízení. Pojem„ bezodkladně“ či„ bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 314/05) s tím, že je třeba, aby se jednalo o bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů). Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost splnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu však vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního úkonu či jiného projevu vůle (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, 23 Cdo 113/2012) a pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při učinění právního úkonu, který je na tuto lhůtu vázán, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou. Žalovaný oznámil žalobci dopravní nehodu ze dne [datum] až dne [datum] aniž by toto prodlení jakkoliv odůvodnil. S ohledem na povahu předmětné věci je nutno v tomto případě vykládat pojem bezodkladně v řádu několika hodin až několika mála dnů, tak aby mohla být dopravní nehoda vyšetřena co nejrychleji, a aby od vzniku škodní události a počátku jeho šetření uplynul co nejkratší časový úsek, a nikoliv řádu týdnů, tak jak jednal žalovaný. S ohledem na shora uvedené došel soud k závěru, že ze strany žalovaného se nejednalo o právní úkon učiněný bez zbytečného odkladu, když byl učiněn s odstupem více než tří týdnů, a z důvodu promeškání lhůty„ bez zbytečného odkladu“ tak žalovaný svou povinnost nesplnil. (§ 8 odst. 2 písm. b/ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Stejně tak žalovaný vůbec nesplnil svou povinnost vůči poškozenému, když mu nesdělil své identifikační údaje, ačkoliv dle § 8 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je tak povinen učinit bezodkladně. Soud tak má za prokázané, že shora popsaným jednáním, kdy žalovaný porušil své povinnosti dané mu zákonem, znemožnil žalobci možnost řádného šetření dopravní nehody, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu pojistného plnění, které žalobce vyplatil [jméno] [příjmení]. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobci, co svým jednáním způsobil, protože žalobce škodu nahradil z titulu pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobcem, a tím, že žalobce vyplatil poškozenému pojistné plnění, přešlo právo na náhradu škody na pojistitele, tj. na žalobce, a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud se týče poškození a výše škody na vozidle [značka automobilu], [registrační značka] tato má soud za prokázané ze zápisu o poškození motorového vozidla, z kalkulací opravy, z identifikací vozidla, ze soupisu náhradních dílů a dalších fotodokumentací vozidla. Žalobcem vyčíslená škoda koresponduje i s odhadem policie na místě dopravní nehody (viz. potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum]). Žalovaný byl při jednání dne [datum] vyzván, aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení, že žalobcem vyplacené pojistné plnění je vyšší než skutečná škoda na vozidle, žalovanému byla poskytnuta 45 denní lhůta a žalovaný byl poučen podle § 118b odst. 1) o.s.ř. o tom, že ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po uplynutí shora uvedené lhůty, může být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1) o.s.ř. Přes to žalovaný pouze setrval na svém obecném tvrzení, že žalobcem vyplacené pojistné plnění je vyšší než skutečná škoda na poškozeném vozidle, žádný důkaz k prokázání tohoto tvrzení soudu nenabídl. Nečinnost žalovaného ohledně označení důkazů shora jde tedy k tíži žalovaného. Soud nemá žádnou pochybnost ohledně výše škody na vozidle [značka automobilu], [registrační značka], tuto považuje za prokázanou z důkazů předložených žalobcem.

6. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2820 odst. 1 o.z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Dle § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním. Dle § 47 odst. 2 písm. c/ zákona o silničním provozu řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody. Dle § 47 odst. 3 písm. d/ zákona o silničním provozu účastníci dopravní nehody jsou povinni umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob. Dle § 47 odst. 3 písm. g/ zákona o silničním provozu účastníci dopravní nehody jsou povinni v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem. Dle § 2 písm. f/ zákona č. 168/1999 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Dle § 8 odst. 2 písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb. pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku. Dle § 8 odst. 3 písm. a/ zákona č. 168/1999 Sb. pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo. Dle § 10 odst. 1 písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Dle § 10 odst. 1 písm. c/ zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.Dle § 10 odst. 1 písm. e/ zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst.

3. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžního dluhu, má žalobce právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroků z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 366 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem 32 186 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 7 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 24 500 Kč a 7 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.). Návrhy žalovaného, aby soud nepřiznal žalobci náklady za právní zastoupení, když žalobce má své právní oddělení, které mohl v daném řízení využít, případně, aby soud postupoval dle § 150 o.s.ř., tyto soud posoudil v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, kdy Nejvyšší soud judikoval, že„ Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou samy o sobě vždy náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje (srov. § 2 o. s. ř.), by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník. V tomto případě by sice účastník jednal v mezích svého práva nechat se v řízení zastoupit advokátem, ale prostřednictvím svého chování jinak právem dovoleného by sledoval poškození jiného účastníka; šlo by proto o výkon práva, kdy jednání a jeho výsledek se snad zcela shodují s výsledkem, který mělo právo na zřeteli, ale kdy jednání bylo učiněno nikoliv za účelem dosažení výsledků, k jejichž docílení byla jednajícímu účastníku propůjčena ochrana, nýbrž aby bylo dosaženo výsledků jiných, které jsou jinak považovány za nevítaný vedlejší následek tohoto jednání. Takový výkon práva, i když je se zákonem formálně v souladu, je ve skutečnosti výkonem práva jen zdánlivým, neboť účelem zde není vykonat právo, ale poškodit jiného, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou zůstává pro jednajícího účastníka vedlejší a je z jeho hlediska bez významu.“ V daném případě s ohledem na složitost daného případu nelze považovat skutečnost, že se žalobce nechal zastoupit v řízení advokátem, ačkoliv žalobce disponuje právním oddělením, za zneužití práva, neboť právo na zastoupení advokátem má každý účastník řízení, a tedy i právnická osoba, bez ohledu na svou velikost a na to, zda zaměstnává i osoby s právnickým vzděláním, pokud zastoupení nepředstavuje zneužití práva. Stejně tak není namístě, aby soud postupoval dle § 150 o.s.ř., kdy se jedná o výjimečný institut, a žalovaný dostatečně nedoložil tvrzenou nepříznivou životní situaci. Stejně tak soud nemůže odhlédnout od toho, jak byl žalovaný pasivní ve věci smírného řešení předmětného sporu, kdy nereagoval na předžalobní výzvu. Stejně tak žalovaný nepřistoupil na nabídku smírného řešení sporu, kterou učinil žalobce po první jednání ve věci, kdy žalobce navrhoval, že se vzdá části náhrady na právní zastoupení, a ani se žalobcem o smírném řešení nejednal.