40 C 62/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozená dne Datum narození žalobce , občanka Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa žalobce , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Žaloba s návrhem na určení, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, náleží do společného jmění manželů žalobce a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení , částka, , k rukám zástupce žalovaného, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen nemovitosti) náleží do společného jmění manželů žalobce a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobu odůvodňuje tím, že manžel žalobce převedl nemovitosti na žalovaného bez souhlasu žalobce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žaloba byla podána opožděně, žalovaný namítl promlčení, navíc žalovanému svědčí ochrana nabyvatele v dobré víře a zejména namítl, že nemovitosti nejsou součástí společného jmění manželů žalobce a , jméno FO, , ale že jsou výlučným majetkem , jméno FO, .

3. S ohledem na žalobní návrh, dle kterého se žalobce domáhá určení, že nemovitosti jsou součástí společného jmění žalobce a jejího manžela, za situace, kdy žalobce a její manžel jsou občany Ruské federace, a jejich manželství a jejich společné jmění vzniklo dle práva Ruské federace, přistoupil nejprve soud ke zkoumání podmínek řízení dle § 103 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a to za situaci, kdy se nemovitosti nacházejí na území České republiky. Dle článku 37 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen „smlouva“) se vlastnické právo k nemovitostem řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. K rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů této smluvní strany. Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto řízení je určení vlastnického právo k nemovitostem, které se nachází na území České republiky, je proto dána pravomoc k rozhodnutí soudům České republiky. Dle stejného principu je pak rozhodným právem právní řád České republiky, s ohledem na větu prvou shora citovaného článku smlouvy.

4. Dle § 80 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud ve věci neprováděl dokazování z důvodu nadbytečnosti, neboť dospěl k závěru, že žalobce nemá na určení vlastnického práva k nemovitostem naléhavý právní zájem. Absence naléhavého právního zájmu odůvodňuje bez dalšího zamítnutí žaloby z procesního hlediska.

5. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně legitimován. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení, práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky, vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvracení budoucích sporů účastníků. Reálné možnosti soudního výroku o žalobě podle § 80 o.s.ř. ovlivnit ohrožené či nejisté právo nebo právní vztah se pojí též s hlediskem subjektovým. O splnění uvedených podmínek naléhavého právního zájmu lze uvažovat v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude závazný pro všechny jeho subjekty. Tak tomu může být v dané věci pouze tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku, nejde-li o rozsudek o osobním stavu a případy uvedené v § 159a odst. 2 o.s.ř., je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o.s.ř.).

6. Jelikož v dané věci jde o určení, že nemovitosti tvoří součást společného jmění žalobce a jeho manžela s tím, že tento výrok má mít důsledky vážící se k zápisu do katastru nemovitostí, musí být manžel žalobce v řízení účasten ať již na straně žalobce nebo na straně žalované. Manžel žalobce však účastníkem tohoto řízení není a proto žalobce nemám na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2614/2008, které stanovilo, že „je-li předmětem řízení určení, že zcizené nemovitosti tvoří součást společného jmění žalobce a jeho manželky, musí být manželka žalobce v řízení účastna ať již na straně žalobce nebo na straně žalované.“ S ohledem na výše uvedené judikaturní závěry proto soud uzavřel, že žalobce na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem, když účastníkem řízení není manžel žalobce, a žalobu bez dalšího zamítl, aniž by se zabýval věcí samou (výrok I. tohoto rozsudku).

7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených náklady zastoupení žalovaného advokátem 92 202 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 75 300 Kč a 3 paušální částky po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.), když soud vyšel z hodnoty nemovitostí zjištěné z kupní smlouvy uzavřené mezi manželem žalobce a žalovaným dne 9.1.2023 ve výši 4 200 000 Kč.