40 C 7/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 170 000 Kč s přísl. a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 170 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 70 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 72 905,60 Kč, k rukám zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 170 000 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zápůjčky poskytnuté žalobcem žalované podle ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce s tím, že zápůjčka byla poskytnuta ve dvou bezhotovostních převodech z účtu žalobce na účet žalované a to dne datum v částce 150 000 Kč a dne datum v částce 20 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a vznesla vzájemný návrh na zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zápůjčky ve výši 240 000 Kč poskytnuté žalovanou žalobci podle ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce s tím, že zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostním převodem z účtu žalované na účet žalobce dne datum a žalobce se zavázal zápůjčku splatit nejpozději dne datum.

3. Účastníci učinili nesporným, že bankovním účtem žalobce je účet č. bankovní účet a bankovním účtem žalované je účet č. bankovní účet.

4. Důkazy v řízení provedenými zjistil soud následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Dle výpisu z bankovního účtu žalobce č. bankovní účet, za období od datum do datum, zaslala žalovaná žalobci částku ve výši 240 000 Kč. Žalobce následně zaslal žalované dne datum částku ve výši 150 000 Kč a dne datum částku ve výši 20 000 Kč (výpis z bankovního účtu č. bankovní účet za období od datum do datum ze dne datum, potvrzení o provedení platby z bankovního účtu č. bankovní účet ze dne datum). Žalobce dne datum uzavřel se společností právnická osoba, IČO rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě které byl žalobci zřízen bankovní účet č. bankovní účet (rámcová smlouva o poskytování platebních služeb ze dne datum). Žalobce dne datum uzavřel se právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO jako úvěrujícím smlouvu o úvěru číslo kdy předmětem této smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků až do výše 1 640 000 Kč. V úvěrové smlouvě bylo mj. ujednáno, že část úvěru ve výši 257 807,99 Kč bude poukázána na účet žalované (smlouva o úvěru číslo ze dne datum). Dle komunikace mezi účastníky vedené skrze platformu WhatsApp ze dne datum žalovaná iniciovala sepsání prohlášení, které bude potvrzovat, že finanční prostředky jí zaslané dle pokynu dle článku I. shora uvedené úvěrové smlouvy číslo představují vrácení půjčky žalované (otisk obrazovky mobilního telefonu s komunikací účastníků skrze platformu WhatsApp ze dne datum). Dle prohlášení ze dne datum podepsaného žalobcem, byla částka ve 250 000 Kč dle pokynu žalobce poskytnutá právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO na bankovní účet žalované, kdy platba byla přijata dne datum, splátkou půjčky poskytnuté žalovanou žalobci v minulosti (prohlášení žalobce ze dne datum). Žalovaná dne datum zaslala žalobci na jeho bankovní účet částku ve výši 240 000 Kč (potvrzení o provedení platby z bankovního účtu č. bankovní účet ze dne datum, výpis z bankovního účtu č. bankovní účet za období od datum do datum ze dne datum). Dle komunikace mezi účastníky vedené skrze platformu WhatsApp ze dne datum žádal žalobce po žalované poskytnutí částky ve výši 160 000 Kč na platbu makléřce (otisk obrazovky mobilního telefonu s komunikací účastníků skrze platformu WhatsApp ze dne datum). Dne datum a datum poskytla žalovaná žalobci půjčky v částkách dvakrát po 25 000 Kč, s tím, že žalobce vrátil žalované tuto půjčku v celkové výši 50 000 Kč dne datum (potvrzení o provedení platby z bankovního účtu č. bankovní účet ze dne datum – 2x, výpis z bankovního účtu č. bankovní účet za období od datum do datum ze dne datum). Dle sdělení banky, u které je veden účet žalované, měla žalovaná ke dni datum zůstatek na bankovním účtu ve výši 2 024 044,78 Kč a ke dni datum ve výši 1 100 949,21 Kč (potvrzení o zůstatku na bankovním účtu žalované ze dne datum). Z dalších v řízení provedených důkazu nebyly řízení zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Soud neprovedl důkaz opisem rejstříku trestů žalobce z důvodu, že z opisu rejstříku trestů žalobce nelze zjistit žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci. Z důkazů předložených žalobcem v podání ze dne datum nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z tohoto důvodu se soud nezabýval otázkou možného prolomení koncentrace řízení, které žalovaná namítala.

5. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a žalobcem byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které žalovaná poskytla žalobci částku ve výši 240 000 Kč a žalobce se zavázal vrátit tuto částku žalované nejpozději do datum. Žalovaný však svou povinnost vrátit zápůjčku splnil jen částečně, když dne datum zaslal žalované částku ve výši 150 000 Kč a dne datum částku ve výši 20 000 Kč. Soud pak dovodil, že dle obsahu smlouvy se jedná o smlouvu o zápůjčce, kdy tato smlouva splňuje všechny náležitosti dle § 2390 až 2394 zákona č. 89/2012, občanská zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky dne datum uzavřena ústně. Žalovaná unesla břemeno tvrzení a důkazní, když dostatečně prokázala na základě předložených listinných důkazů, že fakticky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, žalovaná prokázala obsah této smlouvy, když prokázala, co bylo předmětem dané smlouvy, v jaké výši byla zápůjčka poskytnuta, a kdy byla ujednaná splatnost zápůjčky. Při posouzení dané věci soud nemohl odhlédnout ani od finančních vztahů účastníků, kdy žalovaná žalobci opakovaně poskytovala zápůjčky a sama nebyla prokazatelně ve finanční nouzi, kdy by sama potřeba poskytnout finanční prostředky od třetích osob. Žalobce neunesl břemeno důkazní, když se mu na základě provedených důkazů ani jeho výslechu nepodařilo prokázat, že částky ve výši 150 000 a 20 000 Kč, které zaslal na bankovní účet žalované, byly zápůjčky, které žalobce poskytl žalované a nikoliv splátky zápůjčky, kterou žalovaná poskytla žalobci. I v tomto případě soud přihlédl ke vzájemným finančním vztahům mezi účastníky, kdy to byla žalovaná, která žalobci opakovaně poskytovala finanční prostředky (viz 2 zápůjčky dvakrát 25 000 Kč). Stejně tak se žalobci nepodařilo prokázat, že částka ve výši 240 000 Kč, které žalovaná zaslala žalobci, není zápůjčkou, když argumentace žalobce, že tato částka má původ ve smlouvě o úvěru číslo ze dne datum, kdy část poskytnutého úvěru nechal žalobce zaslat na bankovní účet žalované, s tím, že její účet je pouze platebním místem, a žalovaná mu následně, až si žalobce zřídil bankovní účet v České republice, peníze zašle na jeho nově zřízení bankovní účet, neobstojí, a to vzhledem k tomu, že žalobce sám v prohlášení ze dne ze dne datum, které vlastnoručně podepsal, což ani sám nesporuje (viz výslech žalobce na č. l. 56 spisu), prohlásil, že částka zaslaná na bankovní účet žalované právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO ve výši 250 000 Kč, a to na pokyn žalobce, představuje pouze splátku půjčky, kterou žalovanou poskytla v minulosti žalobci. Na základě shora uvedených skutečností tedy soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobcem byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaná poskytla žalobci částku ve výši 240 000 Kč a žalobce se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do datum, kdy tuto povinnost žalobce nesplnil. Současně má soud za prokázané, že žalobce dne datum neuzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, která měla být splatná dne datum, kdy žalobce nedostatečně prokázal tuto skutečnost a neunesl břemeno důkazní. Zároveň se žalobci nepodařilo prokázat, že částka ve výši 240 000 Kč, kterou žalovaná dne datum zaslala na bankovní účet žalobce, představovala pouze v podstatě přeposlání finančních prostředků z úvěrové smlouvy uzavřené, které byly dle žalobcova pokynu zaslány na účet žalované, a to s ohledem na prohlášení žalobce ze dne datum, ve kterém žalobce stvrdil, že prostředky zaslané na účet žalované úvěrujícím, dle pokynu žalobce, představují pouze splacení půjček, které v minulosti žalovaná poskytla žalobci. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl (výrok I.). Soud zároveň vyhověl vzájemnému návrhu žalované na zaplacení 70 000 Kč, když žalobce nezaplatil řádně a včas celou dlužnou částku, a proto byla žalobci uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 70 000 Kč (§ 2390 o.z.). Protože je žalobce v prodlení s plněním peněžního dluhu, má žalovaná právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroků z prodlení je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.).

6. Na daný případ aplikoval soud § 2390 až 2394 o.z. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu plně úspěšné žalované přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 500 Kč a náklady zastoupení žalované advokátem 69 405,60 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 6 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 55 560 Kč a 6 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalobce povinnost stanovenou tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.