40 C 80/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o vydání věci <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci funkční řídící jednotku (tj. software a hardware [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] plus [anonymizováno] 7 + Programátorský modul umožňující až 255 individuálně programovatelných procesů pro řízení profily teploty a tlaku, jakož i jednotlivých kroků procesů) [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], výr. [číslo] to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 21 602 Kč, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení 1 443 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhá vydání funkční řídící jednotky (tj. software a hardware [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] plus [anonymizováno] 7 + Programátorský modul umožňující až 255 individuálně programovatelných procesů pro řízení profily teploty a tlaku, jakož i jednotlivých kroků procesů) [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], výr. [číslo] (dále jen„ zařízení“), a to s odůvodněním, že vlastnické právo k zařízení nabyl na základě smlouvy o dílu č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] uzavřené dne 6. února 2015 (dále jen„ smlouva o dílo“).

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v kupní smlouvě se společností [anonymizováno] s.r.o., [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) byla sjednána výhrada vlastnického práva, a vzhledem k tomu, že nebyla zaplacená celá sjednaná cena, je žalovaný stále vlastníkem shora specifikovaného zařízení, a žalobce tak nemohl platně nabýt vlastnické právo k zařízení.

3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.Žalovaný dne [datum] učinil žalobci nabídku na koupi [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], blíže specifikovaného v nabídce (nabídka [anonymizováno] [číslo] z [datum]) .Na základě nabídky ze dne [datum] žalobce dne [datum] objednal zařízení (objednávka z [datum]) .Na základě potvrzení objednávky [anonymizováno] ze dne [datum] byla odběratelem zařízení společnost [anonymizováno] (potvrzení objednávky [anonymizováno] z [datum]). Žalovaný a společnost [anonymizováno] uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] [číslo] 2015 [spisová značka]. Předmětem smlouvy byla dodávka a montáž zařízení dle nabídky ze dne [datum]. Kupní cena byla sjednána ve výši 14 975 145 Kč. V čl. 4 smlouvy byla ujednána výhrada vlastnictví, dle které nabyde společnost [anonymizováno] vlastnické právo k zařízení až zaplacením kupní ceny. Výhrada vlastnického práva nebyla sjednána ve formě veřejné listiny, ani nebyla pořízena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy (kupní smlouva ze [datum]). Žalovaný vystavil společnosti [anonymizováno] dne [datum] zálohovou fakturu č. [anonymizováno], a to na částku 3 623 985 Kč. Následně vystavil další zálohovou fakturu ze dne [datum] č. [anonymizováno], a to na částku 12 683 948 Kč (zálohové faktury z [datum] a ze [datum]). Žalovaný vystavil dne [datum] daňový doklad o přijetí platby č. [anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši 3 000 000 Kč, a to dne [datum], kdy dle sdělení žalovaného tuto platbu přijal od žalobce. Následně vystavil dne [datum] fakturu [číslo] dle které přijal platbu na zařízení ve výši 1 755 105 Kč. Dne [datum] vystavil daňový doklad o přijetí platby č. [anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši 1 750 000 Kč, a to od žalobce (faktury z [datum], z [datum], z [datum]). Dne [datum] provedl žalovaný instalaci zařízení na místě určení, kdy zařízení převzala zástupkyně žalobce [jméno] [příjmení]. Instalace nebyla plně dokončena, a to z důvodu technických překážek na místě instalace. Dne [datum] pokračoval žalovaný v instalaci zařízení, provedl testy a školení. Byly zjištěny nedostatky v servisní zprávě blíže specifikované. Dne [datum] žalovaný dokončil instalaci zařízení, které bylo uvedeno do provozu. Dle servisní zprávy bylo zařízení funkční v nouzovém provozu, instalační podmínky nebyly splněny, instalace byla dokončena (servisní zprávy z [datum], z [datum], z [datum]). Dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel se společností [anonymizováno] jako zhotovitelem smlouvu o dílo č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka]. Předmětem smlouvy byla dodávka velkokapacitního lyofilizačního zařízení pro farmaceutický průmysl. Cena díla byla sjednána ve výši 36 288 00 Kč Součástí smlouvy bylo v čl. 5 ujednání výhrady vlastnického práva, dle kterého je zhotovitel vlastníkem věci až do okamžiku úplného zaplacení ceny za díly. Zhotovitel se zavázal předat objednavateli dílo do [datum] (smlouva o dílo z [datum]). Žalobce společnosti [anonymizováno] zaplatil cenu dílu v několika splátkách. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 3 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 3 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti eNZI dne [datum] částku ve výši 2 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 2 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti eNZI dne [datum] částku ve výši 2 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 2 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti eNZI dne [datum] částku ve výši 2 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 2 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti eNZI dne [datum] částku ve výši 1 288 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti eNZI dne [datum] částku ve výši 1 250 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 1 850 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 1 750 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 1 600 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [anonymizováno] dne [datum] částku ve výši 5 000 000 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti eNZI dne [datum] částku ve výši 549 900 Kč, jakožto úhradu za zařízení. Z daňových dokladů společnosti [anonymizováno] pak plyne, že tato společnost jednotlivé platby přijala (výpisy z účtu vedeného u [právnická osoba], faktury z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum]). Dle oznámení o započtení pohledávky ze dne [datum] žalobce započetl částku ve výši 5 000 000 Kč vůči pohledávce, kterou měla společnost [anonymizováno] ve výši 5 549 900 Kč vůči žalobci. Po započtení měla společnost [anonymizováno] pohledávku vůči žalobci ve výši 549 900 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] (oznámení o zápočtu z [datum]). Dle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobce v letech 2014 [číslo], společnost [anonymizováno] předala dne [datum] zařízení žalobci bez zjevných vad a nedodělků. Následně docházelo pouze k odstraňování nedostatků, které vznikly v průběhu instalace zařízení (čestné prohlášení z [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že pokud nedojde k dohodě o zaplacení, bude zařízení demontováno a odvezeno. Následně došlo v prosinci 2015 k odmontování řídící jednotky zařízení (dopis z [datum]). Z výslechu svědka [celé jméno svědka], zaměstnance žalovaného, vyplynulo, že zařízení bylo předáno zaměstnankyni žalobce paní [jméno] [příjmení]. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], jednatele společnosti [anonymizováno] od roku 2009 do února 2018, vyplynulo, že žalobce na kupní cenu zařízení poslal eNZi částku řádově ve výši 36 milionů Kč. Svědek dále uvedl, že společnost [anonymizováno] se nestala vlastníkem zařízení, protože neuhradila celou kupní cenu. Z výslechu [jméno] [příjmení], zakladatele a jediného společníka žalovaného, vyplynulo, že [anonymizováno] [příjmení] (jednatel žalobce) na počátku roku 2015 zařízení u žalovaného objednal jménem žalobce. Následně RNDr. [příjmení] žalovanému sdělil, že smlouva bude uzavřena s [anonymizováno]. Dále uvedl, společnost [anonymizováno] zaplatila žalovanému pouze menší část nasmlouvané zálohy. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], jednatele společnosti [anonymizováno] od roku 2009 do 2018, vyplynulo, že společnost [anonymizováno] dostala od žalobce na celkovou investici částku kolem 40 milionů Kč. Dále uvedl, že věděl, že obě smlouvy obsahují výhradu vlastnického práva. Současně sdělil, že [anonymizováno] předala žalobci funkční zařízení. Z dalších v řízení provedených důkazu nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] učinil žalobci nabídku na koupi [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Na základě nabídky ze dne [datum] žalobce dne [datum] objednal zařízení. Následně došlo ke změně, a na základě potvrzení objednávky [anonymizováno] ze dne [datum] byla odběratelem zařízení společnost [anonymizováno]. Žalovaný tak neuzavřel smlouvu přímo s žalobcem. Žalovaný a společnost [anonymizováno] uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] [číslo] [rok] [spisová značka]. Předmětem smlouvy byla dodávka a montáž zařízení dle nabídky ze dne [datum]. Kupní cena byla sjednána ve výši 14 975 145 Kč. V čl. 4 smlouvy byla ujednána výhrada vlastnictví, dle které nabyde společnost e [právnická osoba] vlastnické právo k zařízení až zaplacením kupní ceny. Výhrada vlastnického práva nebyla sjednána ve formě veřejné listiny, ani nebyla pořízena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Žalovaný vystavil společnosti [anonymizováno] dne [datum] zálohovou fakturu č. [anonymizováno], a to na částku 3 623 985 Kč. Následně vystavil další zálohovou fakturu ze dne [datum] č. [anonymizováno], a to na částku 12 683 948 Kč. Žalovaný vystavil dne [datum] daňový doklad o přijetí platby č. [anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši 3 000 000 Kč, a to od žalobce. Následně vystavil dne [datum] fakturu [číslo] dle které přijal platbu na zařízení ve výši 1 755 105 Kč. Dne [datum] vystavil daňový doklad o přijetí platby č. [anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši 1 750 000 Kč, a to od žalobce. Z provedených výslechů svědků a z provedených důkazů vyplynulo, že společnost [anonymizováno] žalovanému neuhradila kupní cenu v plné výši. Dne [datum] provedl žalovaný instalaci zařízení na místě určení, kdy zařízení převzala zástupkyně žalobce [jméno] [příjmení]. Instalace nebyla plně dokončena, a to z důvodu technických překážek na místě instalace. Dne [datum] pokračoval žalovaný v instalaci zařízení, provedl testy a školení. Byly zjištěny nedostatky v servisní zprávě blíže specifikované. Dne [datum] žalovaný dokončil instalaci zařízení, které bylo uvedeno do provozu. Dle servisní zprávy bylo zařízení funkční v nouzovém provozu, instalační podmínky nebyly splněny, instalace zařízení byla dokončena. Dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel se společností [anonymizováno] jako zhotovitelem Smlouvu o dílo č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka]. Předmětem smlouvy byla dodávka velkokapacitního lyofilizačního zařízení pro farmaceutický průmysl. Cena díla byla sjednána ve výši 36 288 00 Kč Součástí smlouvy bylo v čl. 5 ujednání výhrady vlastnického práva, dle kterého je zhotovitel vlastníkem věci až do okamžiku úplného zaplacení ceny za dílo. Zhotovitel se zavázal předat objednavateli dílo do [datum]. Z provedených důkazů ve formě výpisů z účtu žalobce vyplynulo, že ten uhradil společnosti [anonymizováno] cenu za zařízení ve výši 31 287 900 Kč. Současně také na cenu zařízení započetl pohledávku ve výši 5 000 000 Kč, kterou měl žalobce vůči společnosti [anonymizováno]. Dále také žalobce uhradil žalovanému, místo společnosti [anonymizováno] částku ve výši 3 000 000 Kč, kdy tuto částku měla společnost [anonymizováno] uhradit přímo žalovanému dle shora uvedené kupní smlouvy. Následně došlo k započtení této částky ze strany žalobce vůči společnosti [anonymizováno]. Žalobce tak přímo na účet společnosti [anonymizováno] uhradil 31 287 900 Kč, kdy poslední platba je ze dne [datum], dne [datum] započetl pohledávku ve výši 5 000 000 Kč vůči společnosti [anonymizováno] a dne [datum] uhradil místo společnosti [anonymizováno] žalovanému částku ve výši 3 000 000 Kč, kdy následně došlo k započtení této částky mezi společností [anonymizováno] a žalobcem. S ohledem na právě uvedené tak má soud za prokázané, že žalobce nejpozději dne [datum] uhradil společnosti [anonymizováno] plnou cenu za zařízení. Dopisem ze dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že pokud nedojde k dohodě o zaplacení, bude zařízení demontováno a odvezeno. Následně došlo v prosinci 2015 k odmontování řídící jednotky zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení sporoval, že žalobce nabyl vlastnické právo k zařízení, kdy argumentoval výhradou vlastnického práva, která byla sjednána v kupní smlouvě uzavřené mezi společností [anonymizováno] a žalovaným, přistoupil soud k řešení otázky nabytí vlastnického práva k zařízení. Žalovaný se společností [anonymizováno] uzavřel kupní smlouvu, jejíž součástí bylo ujednání výhrady vlastnického práva, dle které společnost [anonymizováno] nabyde vlastnické právo k zařízení v okamžiku úplného zaplacení kupní ceny. Dle § 2134 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran úředně ověřeny, leč tehdy až ode dne úředního ověření podpisů. Je-li však výhrada vlastnického práva ujednána ohledně věci zapsané do veřejného seznamu, působí vůči třetím osobám, jen byla-li do tohoto seznamu zapsána. Strany smlouvy si ale výhradu vlastnického práva v této formě nesjednali. Sjednání výhrady vlastnického práva ve zmíněných formách dle § 2134 o.z. má vést prodávajícího k tomu, aby při sjednání výhrady vlastnického práva postupoval dostatečně obezřetně. Mělo by být v zájmu prodávajícího zřídit výhradu vlastnického práva buď ve formě veřejné listiny, nebo soukromou listinou s ověřenými podpisy. Sjednaná výhrada vlastnického práva v kupní smlouvě uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným, tak nemá účinky vůči věřitelům kupujícího (v daném případě vůči společnosti [anonymizováno]). Výhrada vlastnického práva tak působí pouze inter partes, tedy pouze mezi účastníky závazku, a nemá účinky erga omnes, a tedy nepůsobila ani na žalobce, ani na třetí osoby. Ačkoliv tedy společnost [anonymizováno] neuhradila žalovanému kupní cenu v plné výši a nestala se tak vlastníkem zařízení dle kupní smlouvy, byla pouze detentorem zařízení, platí tento stav pouze v rámci závazkového vztahu mezi žalovaným a společností [anonymizováno], a to právě s ohledem na to, že výhrada vlastnického práva nebyla sjednána v požadované formě tak, aby působila i vůči třetím stranám. Žalovaný uzavřel se společností [anonymizováno] kupní smlouvu. Dle § 2079 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Kupní smlouva je tzv. smlouvou konsenzuální, tedy k jejímu vzniku dochází již souhlasným projevem vůle smluvních stran, není nutné reálné konání (např. poskytnutí určité věci). Předmětem kupní smlouvy pak byla individuálně určená věc (zařízení). Dle § 1099 o.z. se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. S ohledem na právě uvedené, se tak z pohledu třetí osoby, vůči které je výhrada vlastnického práva neúčinná, stala společnost [anonymizováno] vlastníkem zařízení již v okamžiku uzavření smlouvy, tedy ke dni [datum]. Žalovaný argumentoval tím, že přestože výhrada vlastnického práva nebyla sjednána v souladu s § 2134 o.z., stále zavazuje i žalobce, který o sjednané výhradě věděl. Tato argumentace je ale v přímém rozporu s ustanovením § 2134 o.z, což je podpořeno i komentářovou literaturou, dle které je vůči věřitelům kupujícího výhrada vlastnictví bez splnění formálních náležitostí právně neúčinná. Současně z komentářové literatury plyne, že i když je věřiteli či potenciálnímu kupujícímu známa existence výhrady vlastnictví a tedy okolnost, že vlastníkem věci je stále prodávající, mohou se po právu domáhat uspokojení svých nároků pohledávek z věci, kterou má v držení kupující, ačkoli není jejím vlastníkem, resp. platně uzavřít s kupujícím kupní smlouvu o této věci. Do okamžiku ověření podpisu stran na smlouvě o výhradě vlastnictví lze nároky třetích osob řádně prosadit (Občanský zákoník: komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část) Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, k § 2134 o.z.). S ohledem na shora uvedené tedy soud uzavřel, že ačkoliv si žalovaný a společnost eNZI sjednali výhradu vlastnického práva, tak ta nebyla sjednána v takové formě, aby měla účinky vůči věřitelům společnosti eNZI, a byla proto účinná pouze v rámci závazkového vztahu žalovaného a společnosti eNZI. Zároveň nebyla účinná ani vůči žalobci, který byl v postavení věřitele společnosti eNZI, i když o sjednané výhradě mohl vědět, a to z důvodů uvedených výše, dle kterých i když je věřiteli či potenciálnímu kupujícímu známa existence výhrady vlastnictví a tedy okolnost, že vlastníkem věci je stále prodávající, mohou se po právu domáhat uspokojení svých nároků pohledávek z věci, kterou má v držení kupující, ačkoli není jejím vlastníkem, resp. platně uzavřít s kupujícím kupní smlouvu o této věci. V návaznosti na uvedené tedy soud dovodil, že z pohledu třetích osob je ode dne uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [anonymizováno], nutno nahlížet na společnost [anonymizováno] jako na vlastníka zařízení. Nad to soud uvádí, že je bez právní relevance i argumentace žalovaného, že žalobce věděl, že společnost [anonymizováno] neuhradila žalovanému plnou kupní cenu a nestala se tak vlastníkem věci. Žalobce je právnickou osobou, jejím statutárním orgánem je jednatel společnosti. V rozhodném období tedy v letech 2015 -2016 nebyl žalobce ani její jednatel jakkoliv propojen se společností [anonymizováno], kdy tuto skutečnost lze snadno ověřit náhledem do obchodního rejstříku, a nelze tak po žalobci spravedlivě požadovat, aby měl povědomí o tom, jak společnost [anonymizováno] plní své závazky vůči jiným osobám. Tato argumentace je bezpředmětná i s ohledem na závěry soudu výše uvedené. Poté, co soud dovodil, že z pohledu žalobce byla společnost [anonymizováno], právoplatným vlastníkem zařízení, soud přikročil k posouzení otázky, zda žalobce nabyl od společnosti [anonymizováno] vlastnického právo k zařízení. Žalobce uzavřel se společností [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o dílo. Předmětem smlouvy byla dodávka velkokapacitního lyofilizačního zařízení pro farmaceutický průmysl. Z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyplynulo, že předmětem této smlouvy bylo stejné zařízení, které bylo předmětem smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným. Cena díla byla sjednána ve výši 36 288 00 Kč Součástí smlouvy bylo v čl. 5 ujednání výhrady vlastnického práva, dle které je společnost [anonymizováno] vlastníkem věci až do okamžiku úplného zaplacení ceny díly. Soud proto posuzoval, zda došlo k naplnění výhrady vlastnického práva, a zda žalobce uhradil společnosti [anonymizováno] sjednanou cenu v plné výši. Soud se zde již nezabýval otázkou, zda společnost [anonymizováno] mohla platně převést vlastnické právo k zařízení, když výše uzavřel, že z pohledu žalobce byl žalovaný vlastníkem zařízení. Vzhledem k tomu, že cena díla byla sjednaná ve výši ve výši 36 288 00 Kč, soud prověřoval, zdali tuto částku žalovaný společnosti uhradil. Z provedených listinných důkazů pak vyplynulo, že žalobce odeslal na úhradu ceny zařízení na účet společnosti [anonymizováno] částku v souhrnné výši 31 287 900 Kč, kdy poslední platba je ze dne [datum], dne [datum] započetl pohledávku ve výši 5 000 000 Kč vůči společnosti [anonymizováno], a dne [datum] uhradil místo společnosti e [právnická osoba] žalovanému částku ve výši 3 000 000 Kč, kdy následně došlo k započtení této částky na pohledávku, kterou měl žalobce vůči společnosti [anonymizováno]. S ohledem na právě uvedené tak má soud za prokázané, že žalobce nejpozději dne [datum] uhradil společnosti [anonymizováno] plnou kupní cenu za zařízení. Tím tak došlo k naplnění výhrady vlastnického práva sjednané ve shora citované smlouvě o dílo, a žalovaný tak nejpozději dne [datum] nabyl od společnosti [anonymizováno] vlastnické právo k zařízení. Dle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Žalovaný od konce roku 2015 neprávem zadržuje část zařízení, konkrétně řídící jednotku zařízení. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že žalobce je vlastníkem zařízení, má právo na vydání jeho části, která mu je neprávem zadržována. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a vydal žalovanému řídící jednotku zařízení, tak jak je specifikována v citovaném výroku.

5. Na daný případ aplikoval soud zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Podle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2132 o.z. vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím. Podle § 2134 o.z. výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran úředně ověřeny, leč tehdy až ode dne úředního ověření podpisů. Je-li však výhrada vlastnického práva ujednána ohledně věci zapsané do veřejného seznamu, působí vůči třetím osobám, jen byla-li do tohoto seznamu zapsána.

6. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem 19 602 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 9 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 13 500 Kč a 9 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.).

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které platil a které spočívají ve svědečném vyplaceném [celé jméno svědka] ve výši 1 443 Kč (usnesení z 17.5.2021, které nabylo právní moci dne 17.5.2021).