5 C 299/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce , zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované , za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , na straně žalované: IČO se sídlem adresa vedlejší účastnice , o zaplacení částky 610 730,25 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 134 218,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 134 218,30 Kč ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobní návrh, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 469 511,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 22 230 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 9 částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení.

V. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 9 částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 9 odpovídající část soudního poplatku za žalobu ve výši 4 746 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 603 730,25 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne [datum] po [údaj o čase] hodině na tramvajové zastávce [ulice] v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici, nastoupila do 1. vozu soupravy tramvaje [číslo] poř. [číslo] jejichž majitelem a provozovatelem je žalovaná. Žalobkyně nastupovala do tramvaje jako poslední a po nástupu do vozidla se pokoušela posadit na volné sedadlo. Ještě před usednutím na sedadlo však došlo k prudkému rozjezdu tramvaje z výše uvedené zastávky [ulice] ke křižovatce s ulicí [ulice]. V důsledku tohoto prudkého rozjezdu tramvaje žalobkyně ztratila rovnováhu, pustila se madla, kterého se předtím přidržovala a upadla na podlahu tramvaje. Žalobkyně utrpěla pádem uzavřenou zlomeninu sedmého až dvanáctého žebra v levé části hrudníku, poškození obratle a traumatický hemotorax levé plíce. Při lékařském vyšetření dne [datum] byly zjištěny trvalé poúrazové následky v podobě nefunkční levé poloviny plic. V důsledku těchto následků se významným způsobem zhoršila kvalita života žalobkyně. Žalobkyně žila před úrazem aktivním životem. Pravidelně navštěvovala hodiny cvičení pro zaměstnance a bývalé zaměstnance Ministerstva financí a byla rovněž aktivní členkou Klubu českých turistů a turistice se pravidelně věnovala. Po prodělaném úrazu trpí žalobkyně zvýšenou dušností v důsledku nefunkční levé poloviny plic. Zvýšená fyzická námaha rovnající se chůzi po schodech do prvního patra způsobuje žalobkyni zvýšenou dušnost. Nemůže tedy ani cvičit a věnovat turistice nebo podobné zvýšené fyzické zátěži. To ji samozřejmě velmi omezuje v jejích aktivitách po úrazu. Žalobkyně byla nucena vyrovnat se po úrazu a v průběhu léčby a rekonvalescence úrazu se stresovými podmínkami při hospitalizaci, bolestí, omezením pohybu a omezenou schopností obstarávat běžné záležitosti denní potřeby. V důsledku úrazu tak došlo k zásahu do jejích přirozených práv, a to práva na zdraví a tělesnou integritu. Žalobkyně byla v důsledku prodělaného úrazu hospitalizována na chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice, a to ve dnech [anonymizováno] - [datum]. V souvislosti s touto hospitalizací byla žalobkyně nucena vynaložit náklady v podobě poplatku za třídenní hospitalizaci v nadstandardním pokoji Všeobecné fakultní nemocnice ve výši 3 150 Kč, neboť byla hospitalizována společně s inkontinentní pacientkou a trvale přítomný zápach v nemocničním pokoji řešil nemocniční personál permanentním větráním otevřeným oknem, což pro žalobkyni znamenalo vzhledem k ročnímu období nebezpečí prochladnutí a vzniku zápalu v druhé poloviny plic, což by pro žalobkyni mělo fatální následky. Přestěhování na jiný pokoj nemocnice se standardní péčí nebylo z kapacitních důvodů reálné. Žalobkyně rovněž v souvislosti s dopravou k hospitalizaci do Všeobecné fakultní nemocnice a zpět do místa svého bydliště byla nucena vynaložit poplatek za použití taxi služby v celkové výši 600 Kč, neboť pro dopravu z místa bydliště do nemocnice a zpět po ukončení hospitalizace již nebyla poskytnuta přeprava sanitním vozem. Žalobkyně byla také nucena uhradit poplatek za pobyt v nemocnici ve výši 100 Kč za každý den hospitalizace, tedy v celkové výši 600 Kč. Žalobkyně rovněž po celou dobu léčby vynaložila na pořízení léků a s tím spojenými zdravotnickými poplatky částku v celkové výši 15 642 Kč, a to dne [datum] částku 4 391 Kč, dne [datum] částku 314 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 644 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 490 Kč, dne [datum] částku 3 050 Kč, dne [datum] částku 2 189 Kč a dne [datum] částku ve výši 564 Kč. Žalobkyně podstoupila ve dnech 11. - [datum] rehabilitační poúrazovou léčbu v [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [číslo] v [obec], za tento rehabilitační pobyt vynaložila žalobkyně, včetně dopravy z místa bydliště do lázeňského sanatoria a zpět částku ve výši 18 520 Kč. Popsaným úrazem byla žalobkyni způsobena škoda zvláštní povahou provozu tramvaje dle ustanovení § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku Touto škodou je ublížení na zdraví, za nějž náleží žalobkyni nárok na peněžitou náhradu podle ustanovení § 2958 OZ za vytrpěnou bolest a další nemajetkovou újmu. Dle metodiky přijaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu náleží žalobkyni peněžitá náhrada, a to dle diagnózy S2230 – zlomenina sedmé až dvanácté žebro vlevo-20 bodů, 6 × 20 bodů [číslo] bodů a dle diagnózy S2710 – traumatický hemotorax-75 bodů. Hodnota jednoho bodu činí dle výše uvedené metodiky 1 % hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství dle statistických údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok, tedy pro rok 2014 - 250,35 Kč. Celkový počet bodů dle zmíněné metodiky činí 195 bodů. Žalobkyně tedy požaduje za utrpěnou újmu na zdraví peněžitou náhradu v celkové výši 48 818,25 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky výši 500 000 jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu na jejích přirozených právech způsobených úrazem, jakož i způsobené duševní útrapy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k náhradě této újmy, kdy žalovaná tyto nároky odmítla jako neodůvodněné. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že ve dne [datum] - [datum] podstoupila rehabilitační poúrazovou léčbu v [anonymizováno] nemocnice na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se sídlem [adresa]. Tento lázeňský pobyt byl žalobkyni předepsán za účelem rehabilitace poúrazového zdravotního stavu v důsledku úrazu, který žalobkyně utrpěla při pádu v tramvaji, jehož provozovatelem je žalovaný. Za tento rehabilitační pobyt žalobkyně vynaložila finanční částku ve výši 16 400 Kč, včetně DPH.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobkyně porušila prevenční povinnost a sobě se tak stala osobou, která výlučně nese odpovědnost za způsobenou újmu. Prevenční povinnost žalobkyně spočívala v tom, že při nástupu do tramvaje byla, dle jí akceptovaných podmínek přepravy, povinna se držet, eventuálně jednat za daných okolností tak, aby si nepřivodila újmu. Žalovaná uvedla, že žalobkyní úrazový děj nebyl prokázán a považuje tvrzení žalobkyně za vykonstruované s účelem domoci se na žalované finančního plnění. Pokud by se žalobkyně držela madla, respektive při nástupu a usedání do tramvaje jednala standardně, tak je nesporné, že je vyloučeno, aby došlo k pádu. Skutečnost, že tramvaje jsou vybaveny madly, eventuálně sedadly, kterých se může cestující pohodlně držet, považuje žalovaná za fakt, který nemá smysl dále rozvádět. Žalovaná uvedla, že předložila, že z výpisu z tachografu vyplývá, že pokud došlo k rozjezdu tramvaje, tak se jednalo o rozjezd plynulý, mírný a bez známek abnormalit. Dále žalovaná poukázala na to, že v průběhu řízení žalobkyně opakovaně uvedla, že se v okamžiku rozjezdu tramvaje žádného madla nedržela. Dále žalovaná uvedla, že neexistuje příčinná souvislost mezi okolností, za níž žalovaná odpovídá a vznikem újmy na straně žalobkyně. Žalovaná se neztotožňuje s argumentem založeným na absolutní odpovědnosti žalované za provoz dopravního prostředku, neboť má za to, že v daném případě je to žalobkyně, která výlučně způsobem nese díl odpovědnosti na její újmě. Žalovaná také sporovala požadovanou výši náhrady škody, kdy žalobkyně dle žalované neprokázala, že veškeré jí vynaložené výdaje spojené s léčbou souvisí s úrazovým dějem, respektive s důsledkem jednání žalované. Dále pokud jde o žalobkyní předložené faktury, nebylo žalobkyní prokázáno, že finanční prostředky byly vynaloženy v přímé souvislosti s léčbou, tedy že byly pro léčbu nezbytné. Dále žalovaná nesouhlasila s požadavkem na zaplacení částky 48 818,25 jako peněžité náhrady za utrpěnou újmu na zdraví, rovněž namítla neopodstatněnost nároku ve výši 500 000 představující újmu na přirozených právech, protože měla žalobkyně duševně strádat v důsledku poúrazové léčby a hospitalizace. Dále namítla, že ačkoliv má za to, že žalovaná nijak nenese žádný díl odpovědnosti na újmě žalobkyně, respektive že neexistuje příčinná souvislost mezi tímto údajným jednáním a údajnou škodou, z důvodu procesní opatrnosti uvedla, že požadovaná výše nemajetkové újmy je neodůvodněná a současně nepřiměřeně vysoká.

3. Vedlejší účastník na straně žalované uvedl, že taktéž navrhuje žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobkyně si škodu přivodila výlučně svým vlastním zaviněním. Uvedl, že dle Policie České republiky bylo šetření přestupku odloženo, neboť nebylo shledáno cizí zavinění a v daném případě se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu. Také byl proveden rozbor záznamu z elektronického tachografu, evidence evidenčních vozů [číslo] a [číslo]. Na zranění cestující, tedy žalobkyně, nebylo šetřením události shledáno cizí zavinění. U řidiče tramvaje [celé jméno svědka] nebylo šetřením zjištěno porušení předpisů D1/2. Na základě provedeného šetření nebyla zjištěna skutečnost, že by došlo k jednání majícímu znaky přestupku, popřípadě trestného činu, respektive, že by se přestupku, popřípadě trestného činu dopustila určitá osoba. [ulice] účastník uvedl, že na základě provedení revize události nebylo shledáno, že by příčinou pádu byla okolnost mající původ v provozu tramvaje. Nebylo prokázáno, že by došlo k nějakému nestandartnímu zrychlení tramvajové soupravy při rozjetí. Dle popisu žalované se tramvajová souprava ze zastávky rozjížděla normálním způsobem a rychlostí, nikoliv prudce. Řidič tramvaje se rozjel zadáním jízdy, což bylo prokázáno provedeným rozborem záznamů z elektronického tachografu. Policií ČR nebylo shledáno cizí zavinění pádu žalobkyně, řidič tramvaje předpisy neporušil. Dle vedlejšího účastníka si žalobkyně škodu způsobila výlučně svým vlastním zaviněním. Žalobkyně uvedla, že pokud v tomto případě řidič viděl cestující v seniorském věku, byl povinen zvýšit ohled a vyčkat, než se všichni cestující řádně ústředí. Vina řidiče, dle názoru žalobkyně spočívala v tom, že řidič nepočkal, až senioři bezpečně nastoupí a usadí se. K tomu vedlejší účastník uvedl, že žádná taková povinnost ze smluvních přepravních podmínek ani z přepravního řádu nevyplývá. Ve většině případů, s ohledem na vytíženost městské hromadné dopravy, by takovýto postup ani nebyl prakticky možný.

4. Soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z odložení věci (přestupku) ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin došlo v [obec a číslo], v ulici [ulice] k pádu cestující [jméno] [příjmení] v tramvaji [číslo] pořadí [číslo] (evidenční čísla vozu [číslo] a [číslo]) (majitel [ulice] podnik hlavního města Prahy a.s.), kterou řídil [celé jméno svědka]. Při rozjíždění tramvaje ze zastávky došlo k pádu cestující [příjmení] v prvním voze soupravy (vůz či [číslo]) cestující při pádu utrpěla zlomeninu žeber, se kterou byla z místa události odvezena RZS k vyšetření do ZN [anonymizováno] [část obce], odkud byla po skončení ošetření propuštěna domů do domácího léčení. Další zranění osob nebylo na místě události jinými účastníky uplatněno. U řidiče [celé jméno svědka] byla provedena dechová zkouška s negativním výsledkem. [ulice] závada jako příčina události nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna. Při události nebyla ohledáním zjištěna žádná hmotná škoda. V místě události bylo provedeno vlastní šetření, fotodokumentace místa události, náčrtek místa události. Na místě předmětné události se nenachází žádný kamerový systém, který by předmětnou událost zaznamenal. Dále bylo provedeno vytěžení cestující [jméno] [příjmení]. Výslech řidiče tramvaje [celé jméno svědka]. Byla vyžádána lékařská zpráva na zranění paní [příjmení] a byl proveden rozbor záznamu z elektronického technografu evidenčního vozu či v [číslo] a [číslo]. Na zranění cestující [příjmení] nebylo šetřením události shledáno cizí zavinění. U řidiče tramvaje [celé jméno svědka] nebylo šetřením zjištěno porušení předpisů D1/2. Na základě provedeného šetření nebyla zjištěna skutečnost, že by došlo k jednání majícímu znaky přestupku, popřípadě trestného činu respektive, že by se, popřípadě trestného činu dopustila určitá osoba. Přestupek dle ustanovení § 58 odst. 3 písm. b) zákona či 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších předpisů byl odložen, neboť není dáno podezření z přestupku/přestupek se vůbec nestál.

6. Ze sdělení krajského [stát. instituce] ze dne [datum] týkající se událostí v silničním provozu ze dne [datum] – sdělení k odložení věci soud zjistil, že krajské [stát. instituce] sdělilo žalobkyni k věci týkajícího se odložení věci ze dne [datum], že ze zjištěného záznamu elektronického tachografu tramvaje orgánem policie bylo zjištěno, že se tramvaj v době pádu žalobkyně pohybovala rychlostí maximálně do 11 km/h, přičemž rychlost jízdy tramvají a autobusů na pozemních komunikacích při zajíždění a vyjíždění ze zastávky je upravena obecně zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s přepravním řádem je cestující povinen se za jízdy držet ve vozidle zařízeních k tomu určených. Není však, konkrétně popsáno, jakým způsobem a silou, to vždy záleží na konkrétním cestujícím a jeho možnostech a schopnostech a na konkrétní situaci. Žalobkyni bylo sděleno, že provedeným prověřováním bylo zjištěno, že spisový materiál dopravní nehody obsahuje všechny dostupné důkazy k tomu, aby mohl být objektivně posouzen skutkový stav věci a ani opakovaným prověřováním nebylo na straně řidiče tramvaje zjištěno podezření z porušení jakéhokoliv ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších novel, a to ani interních předpisů. Nezbylo tedy než konstatovat, že orgán policie v uvedeném případě věc dne [datum] odložil v souladu s ustanovení § 58 odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb. a odložení věci v současné době trvá.

7. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se dne [datum] dostavila k podání vysvětlení na krajské [stát. instituce]. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] kolem [údaj o čase] byla na zastávce tramvaje [ulice], kde společně s pěti turisty z turistického oddílu [příjmení], jehož je členkou, čekala na [anonymizováno], tyto lidi jmenovitě ani osobně neznám. Po chvilce přijela [anonymizováno] linky či [anonymizováno], která na již zmíněné zastávce zastavila, tato [anonymizováno] jela směrem k zastávce [ulice], na které chtěla žalobkyně dále přestoupit. Původně chtěla jet [anonymizována dvě slova] či [anonymizováno], ale to by na již zmíněné zastávce zůstala sama, a to vzhledem k okolí zastávky nechtěla. Do tramvaje linky či [anonymizováno] tedy nastoupila společně s lidmi z turistického oddílu. Nastupovala jako poslední, nastupovala do 1. vagónu soupravy prostředními dveřmi, při nástupu měla na zádech batoh. Při nastupování se těsně za ní zavřely dveře, ona byla nucena s batohem trhnout, aby nedošlo k jeho přivření dveřmi tramvaje. Poté se chtěla posadit vedle ostatních turistů v řadě protějších sedadel před tyto turisty. Tramvaj byla v době příjezdu bez cestujících. Od prvního vstupu do tramvaje cítila agresivní způsob chování řidiče, už jen tím, jak brzo zavřel dveře tramvaje. Když přecházela od dveří k sedadlu (asi 2 kroky) se tramvaj mimořádně prudce rozjela, pro ní s nečekanou akcelerací, kterou se jí podařilo ustát a zachytit se. Proto došlo k jejímu pádu. Padala asi 2-3 m a spadla na levý bok. Už po dopadu měla pocit, že umírá, protože se nemohla nadechnout. Dále si vybavila, že se na ni přišel podívat řidič tramvaje, stál od ní asi 2 m a díval se zlostně a neřekl ani slovo, pak na místo přijela RZS, jež jí poskytla první pomoc.

8. Ze závady na vozech od [datum] do [datum] soud zjistil, že obsahují informace o číslo vozu [číslo] a [číslo].

9. Ze smluvních přepravních podmínek platných od [datum], že v článku 4.2 bod 10 je uvedeno, že cestující je povinen přidržovat se v ve vozidle zařízení k tomu určených.

10. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že k úrazu došlo dne [datum], byla tehdy 4 měsíce v důchodu a užíval si to, vždy sportovala, byla členkou turistického odd. a ten den měli procházku okolo [anonymizována dvě slova], asi 10 km, což ji nezpůsobilo žádnou únavu. Poté chtěla jet tramvají domů, asi se 6 kolegy z toho turistického odd. nastupovala do tramvaje. Byla to první stanice po konečné, tramvaj byla prázdná, nastupovalo jich asi 6, žalobkyně nastupovala poslední. Pamatuji si, že řídil mladý řidič. Byla to stará tramvaj, nastupovala prostředními dveřmi. Nastupovala poslední, dávala přednost pěti kolegům, kteří už byli starší a měli třeba potíže s kyčlemi, chodili o holích. Uvedla, že tramvaj se prudce rozjela. V době, kdy ještě stála na schůdcích, jednou nohou byla ještě na schůdcích, jednou už na plošině. Nestačila se ještě chytit a tramvaj se najednou prudce rozjela. Pustila se madla u dveří, chtěla přejít plošinu a posadit se na sedadlo, které je proti dveřím a v momentu, kdy se pustila, tak se tramvaj rozjela a ona upadla. Držela se pravou rukou, pustila se, chtěla se levou rukou chytit madla na druhé straně, tramvaj se v tom momentu prudce rozjela a ona spadla. Spadla na levou část hrudníku, současně na ruce a nemohla najednou dýchat. Řidič zastavil, přišel se na ni z dálky podívat, ale blíž ke ní nepřišel. Hledala mobil s tím, že si musí zavolat záchranku, pak přišla jedna kolegyně z turistického odd. a řekla, že sanitka už je zavolána. Na jednání konaném dne [datum] žalobkyně upřesnila, že když se vstupovala do tramvaje po dvou schůdkách, se držela tyče napravo s tím, že má široké ruce a poté přeručkovala k druhé tyči, jakoby směrem k okénku naproti dveřím, kde sedělo 5 jejich známých, volné místo bylo směrem dopředu k řidiči tramvaje, proto žalobkyně, když se držela na druhé straně, přeručkovala, opět se držela, k volnému sedadlu směrem dopředu, kde když se držela, již byla v podřepu a chtěla si sednout, došlo k cuknutí tramvaje a žalobkyně spadla.

11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl u žalované v pracovním poměru, pracoval ve funkci vedoucího odboru technická kontrola, jakožto vedoucí odboru. Žalobkyni neznal. U úrazového děje přítomen nebyl, k tomu úrazu se vyjadřoval na žádost právního oddělení, uvedl, že se dotazoval doktor [příjmení]. Měl se vyjádřit ohledně dynamických parametrů tramvaje typu [anonymizováno], tyto hodnoty můžou zjistit podle exaktních dat z tachografu vozidla, jako technická kontrola archivují všechny tyto technické údaje z každé mimořádné události po dobu deseti let a více, tyto údaje jsou běžně k dispozici. Tyto údaje jsou přístupné pracovníkům technické kontroly, kteří mají podepsanou mlčenlivost, nejsou tedy přístupny všem, údaje může vyžadovat Policie České republiky, anebo útvary v Dopravním podniku, které šetří mimořádné události, když dojde k mimořádné události, tak dispečeři píší hlášení o mimořádné události přímo na místě, pakliže jde o zranění ve voze, tak vždy se sepisuje záznam o mimořádné události. Dispečer přijíždí vozem na místo mimořádné události, po [obec] je takovýchto vozidel asi 28, různě jsou umístěny logisticky tak, aby to měly co nejblíž. Záznam z tachografu nelze nikdy pozměnit, je takto nastaven, aby byl záznam zachován beze změny. V souzené věci jde o tramvaj typu [anonymizováno], která má odporovou výzbroj, takže žádným škubnutím, trhnutím netrpí, jízda je tedy plynulá, u ostatních tramvají jiného typu je nějaké škubnutí možné, ale u této je to technicky vyloučeno, pokud by nebyla závada technického charakteru na voze, například kdyby byl porušen zrychlovač na zadním voze, což v tomto případě nebylo. Tachograf se sestává ze dvou částí, první část je graf s rychlostní výchylkou a ve druhé části je textový výpis těch parametrů, což je čas, dráha a rychlost, z těchto údajů lze dopočítat způsob jízdy předmětné tramvaje, řidič může využít maximální kapacity vozidla, zrychlení je stanoveno na maximálně 1,8 metrů krát sekunda na mínus prvou, větší zrychlení technicky není možné. Svědkovi byla předestřena kopie obsahu policejního spisu č. j. KRPA-19360/P 2014 [číslo] a rozbor záznamu elektronického tachografu čl. 11 a násl. spisu, svědek uvedl, že jde o rozbor, který za technickou kontrolu u Dopravních podniků vyhotovuje pan [jméno] [příjmení], jak se podává na čl. 11 téměř dole [datum]. Co se týče podpisu pana [příjmení] a [příjmení], k dotazu soudu svědek uvedl, že ty údaje, které vyhodnotil pan [jméno] [příjmení] podléhají dvojí kontrole pana [příjmení] a pana [příjmení], na straně druhé 11 PV spisu uvedl svědek, že u [číslo] je patrný plynulý rozjezd na zastavení té tramvaje.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl u Dopravního podniku zaměstnán asi od roku 2013 do roku 2017 jako řidič tramvaje. Uvedl, že si paní žalobkyni matně uvědomuje, že byla účastna nehody, když se rozjížděl, tak mu upadla v tramvaji, bylo to někdy koncem roku 2013, mohlo to být ovšem počátkem roku 2014. Jel tramvají z konečné tramvají v [část obce], byly to dva spojené vagóny tramvaje typu [anonymizováno], starej typ tramvaje ještě s odporovou regulací, tramvaje s odporovou regulací nejsou tak hospodárné, nemají tolik stupňů jízdy, tyto tramvaje měly při rozjezdu tendenci cukat. Tramvaje nemají tak plynulý rozjezd jako třeba tramvaje s tyristorovou regulací. U první zastávky, která se myslí jmenovala [ulice], od první zastávky od konečné nastupovala skupina lidí, když se zavřely dveře, tak se rozjel, pak slyšel nějaký hluk, tak hned zastavil a viděl, že tam leží nějaká paní, svědek k paní běžel, zeptal se jí, zda je v pořádku, či zda má volat záchranku, chtěla zavolat záchranku, o této události sepsal záznam a pak byl u policie na výslechu, protože to byla v podstatě dopravní nehoda, žalobkyně s asistencí těch ostatních nastupujících lidí vstala, sedla si na sedačku vpravo ve směru jízdy. Vlastní pád paní navrhovatelky neviděl, pak zastavil a pak ji viděl ležet na zemi. Svědek žalobkyni volal sanitku, když mluvil s operátorkou u záchranné služby, tak se ho ptala, jak na tom paní je, on šel paní obhlédnout a seděla, zrovna telefonovala, říkala někomu [jméno], já jsem měla nehodu, upadla jsem v tramvaji, on tedy operátorce u záchranky nahlásil, že je paní snad v pořádku, ale že si přeje, aby byla zavolána sanitka. Pak se k paní žalobkyni vrátil, ona ukončila telefonický hovor a stěžovala si, že nemůže dýchat, blíže potíže či poranění žalobkyně nespecifikovala, akorát si stěžovala, že nemůže dýchat, to bylo po tom pádu, vlastní úrazový děj a pád paní žalobkyně neviděl. Několik dní poté byl vyslechnut u policie dopravce na [část obce], v [anonymizováno] ul. Policie to uzavřela jako dopravní nehodu, z jeho strany nebylo shledáno žádné pochybení. Uvedl, že si myslí, že při rozjezdu šlo o standardní, normální rozjezd. Pokud ví, tak si po nehodě stahovali tachograf, takže kdyby tam bylo něco špatně, jinak by mu to někdo řekl, šlo by to za ním.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalcem [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec velmi podrobně popsal poškození na zdraví, které utrpěla žalobkyně v důsledku úrazu ze dne [datum]. K dotazu, zda byl tento úraz příčinou následných zdravotních obtíží, které žalobkyně popisuje v žalobě a doplnění znalec uvedl, že je třeba uvést, že žalobkyně byla léčena před úrazem na celou řadu chronických onemocnění a z toho vyplývajících zdravotních obtíží, které nemají příčinu v předmětném úrazu. Mohlo ale předmětným úrazem přechodně dojít k jejím zhoršením. Dále uvedl, že vlastní úraz, ke kterému došlo pádem na záda a ke zlomení žeber, byl dál komplikován výskytem poúrazového hemoragického výpotku v levé polovině hrudníku, který postupně narůstal a stav se vyvíjel způsobem tak, jak je uvedeno ve zdravotnické dokumentaci. V závěrech klinického vyšetření znalec uvedl, pokud jde o klasifikaci, že se jedná o stav po následujících úrazech a terapiích: mnohočetně zlomeniny žeber zavřené, traumatický hemotorax bez otevřené rány do hrudní dutiny, syndrom vertebrogenes lumbalis algicum a pád na rovině po uklouznutí. V souvislosti s úrazem byla hospitalizace žalobkyně dne [datum] až [datum] na chirurgické klinice Fakultní nemocnice [část obce] a lázeňský pobyt dne [datum] až [datum] v lázních [anonymizováno] [obec]. Dále znalec uvedl, že velmi podrobně prostudoval veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci, která je citována ve znaleckém posudku a ze které je zcela jednoznačně patrno, že již před úrazem se žalobkyně léčila pro celou řadu závažných onemocnění. K objektivnímu posouzení tohoto stavu nechal znalec, po dohodě se soudem, vypracovat znalecký posudek, z odvětví interna, specializace kardiologie. Jedná se především o opakované záněty průdušek (od roku 2001, vysoký krevní tlak od roku 1997), poruchu metabolismu krevních tuků (od roku 1994), prolaps dvojcípé srdeční chlopně, obtíže s páteří (od roku 2001). Všechna tato onemocnění se výrazně podílejí na zdravotním stavu žalobkyně a nesouvisejí s následky předmětného úrazu. Předmětným úrazem mohlo s velkou pravděpodobností dojít k přechodnému zhoršení těchto onemocnění po úraze, ale během léčení došlo ke zhojení zlomenin žeber, k odstranění pohrudničního výpotku i k opětovnému rozvinutí levé plíce. Hodnocení bolestného bylo znalcem provedeno podle metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku, kterou vzalo na vědomí obchodní a občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu a která byla vypracována kolektivem zástupců odborných lékařských společností, soudců, zástupců komerčních pojišťoven a další. Bolestné za vlastní úraz bylo hodnoceno celkem 145 body. Dále bolestné za operace celkem 10 body, celkem tedy finanční vyjádření bolestného za rok 2014 činí 155 bodů x 251, 28 Kč, tj. 38 943,40 Kč. Ztížení společenského uplatnění bylo vypracováno dle metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví- R 63/2014. Byly poškozeny tyto tělesné struktury a znalcem byly oklasifikovány takto: struktura plic prý je neurčená lehká porucha, kvalitativní změna struktury vlevo a dýchací svaly blíže neurčené, lehká porucha, blíže neurčená vlevo, a struktura trupu lehká porucha přerušená kontinuita vlevo. D1-D9 byl stanoven ve výši 1, 396 %, snížení vzhledem k věku o 10 %, (úraz se stal v 69 roce života žalobkyně). Z výchozí z rámcové částky rok 2014 10 274, 400 Kč, tj. 143 843,60 Kč snížení o 10 %, tedy za ztížení společenského uplatnění podle metodiky. K náhradě nemajetkové újmy na zdraví dospěl znalec k závěru celkem k částce 129 179 Kč. Dále znalec uvedl, že od předmětného úrazu ze dne [datum] uplynulo při hodnocení znalce již 8 let a lze konstatovat, že zdravotní stav, resp. následky úrazu jsou již stabilizovány a není pravděpodobné, že by dále ještě více negativně ovlivňovaly zdravotní stav žalobkyně. Podle názoru znalce došlo podle zdravotní dokumentace – k jeho stabilizaci cca 1 rok od úrazu, tj. s konstatováním zhojením zlomenin žeber ze dne [datum]. Dále znalec uvedl, že fyzický stav žalobkyně je limitován celou řadou faktorů a není významně ovlivněn v současné době předmětným úrazem, od kterého uběhlo již 8 let, ale je ovlivněn z větší částí ostatními faktory, týkající se jejího zdravotního stavu. Jedná se především o věk žalobkyně, chronická onemocnění, pro které byla léčena ještě před předmětným úrazem, která zcela nepochybně měly vliv na průběh hojení předmětného úrazu a je pro tato chronická onemocnění léčena i nadále, tak jak je blíže popsáno ve znaleckém posudku. Dále znalec uvedl, že lék Wobenzym se používá pro zlepšení hojení po operacích a úrazech, Enterosolventní tablety Wobenzym N poskytují spolehlivou, systémovou enzymoterapii, napomáhají přirozeně zdravým kloubům. Dále uvedl, že Atraven patří do skupiny léků známých jako statiny, což jsou léky, které upravují hladinu lipidů (tuků v těle), částečně je hrazen ze zdravotního pojištění. Lék Stilnox patří mezi tzv. hypnotika, tedy léky navazující spánek. Není hrazen ze zdravotního pojištění. Lexaurin v menší dávce snižuje duševní napětí a úzkost. Není hrazen ze zdravotního pojištění. Dále uvedl, že potravinové doplňky: Geriavit Pharmatom doplněk stravy obsahující vitamíny, minerály a standardizovaný výtažek ženšenu G115, který pomáhá udržovat vytrvalost, pocit energie a vitality fyzické a psychické pohody. Koenzym Q10 je přípravek určený pro posílení vitality, a energie. [jméno] omega, je doplněk stravy bohatý na omega 3 mastné kyseliny, jmenovitě na kyselinu. Jak vyplývá z dostupné zdravotní dokumentace, většina z výše uvedených léčivých přípravků nebyla ošetřujícími léky předepisována a když byla, jsou z části hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Co se týče doplňků stravy, rovněž tak není v dostupné dokumentaci zmínka o jejím doporučení ze strany ošetřujících lékařů. Žalobkyně samozřejmě chtěla co nejvíce urychlit hojení po předmětném úrazu, a proto si tyto doplňky kupovala. V doplňku znaleckém posudku znalec uvedl, že jak již uvedl ve znaleckém posudku, žalobkyně používala léčivé přípravky Wobenzym, Lokren, Atraven, Stilnox, Lexaurin. Všechny tyto léčivé přípravky jsou na lékařský předpis a kromě Wobenzymu se používají tzv. chronické medikaci základních interních onemocnění, kterými žalobkyně trpí. Jedná se o vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu, léků na celkové zklidnění. Pouze Wobenzym se používá pro zlepšení hojení po operacích a úrazech. I uvedené potravinové doplňky jako Geriavit Pharmatom, Koenzym Q10, Marine Omega jsou doporučována ke zlepšení průběhu chronických onemocnění, především starších z pacientů, i mohou být použity k podpoře hojení po úrazech.

14. Z faktury [číslo] soud zjistil, že na této faktuře je označen dodavatel [právnická osoba] a odběratel žalobkyně s tím, že za Pharamatom Geriavit 100 byla účtována částka za 3 ks celkem částka 1 947 Kč a za Koenzym drg 800 částka ve výši 2 444 Kč, celkem tedy 4 391 Kč. Datum splatnosti této faktury je [datum].

15. Z účtenky Vitaland ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o účtenku prodejny Vitaland s tím, že se jedná o platbu za Koenzym Q10, která činí částku 314 Kč.

16. Z účtenky Vitaland ze dne [datum] soud zjistil, že je na ní uvedena prodejna Vitaland s tím, že za lék Koenzym Q10 byla účtována částka 449,02 Kč za 1 ks. Dále za Omega [číslo] částka 409,02 Kč (2 ks), dále za [příjmení] [jméno] za 1 ks 249,01 Kč (byly účtovány 2x) a za vápník + hořčík + zinek částka 215 Kč (celkem 2 ks), celkem platba za tyto léky činila 2 644 Kč.

17. Z daňového dokladu [číslo] [obec] lékárny Holding soud zjistil, že za lék Wobenzym byla účtována částka 2 490 Kč.

18. Z faktury č. IN [číslo] soud zjistil, že je na ní uveden dodavatel [právnická osoba] a odběratelem byla žalobkyně, jedná se o fakturu za Pharamatom Geriavit celkem 5 ks za celkovou cenu 3 050 Kč s DPH. Splatnost faktury byla dne [datum].

19. K příkazu k úhradě a údaje o zásilce [číslo] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila za doplněk [příjmení] [jméno] [příjmení] plus 360 částku ve výši 2 189 Kč.

20. Z účtenky lékárny dr. [jméno] ze dne [datum] soud zjistil, že za lék Lokren byla účtována částka 97,45 Kč za lék Stilnox částka 380 Kč a za lék Lexaurin částka 149 Kč.

21. Z listiny obsahující údaje o pobytu žalobkyně v lázních [obec] – Bohemia – xanon [číslo], [obec] soud zjistil, že obsahuje údaje o příjezdu dne [datum] a odjezdu dne [datum] s tím, že cena za tento pobyt činila částku 17 520 Kč.

22. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za pobyt od [datum] do [datum] v léčebně Mánes byla žalobkyni účtována částka 16 400 Kč.

23. Z příjmového dokladu Všeobecné fakultní nemocnice soud zjistil, že žalobkyni bylo účtováno za nadstandardní pokoj částka 3 150 Kč.

24. Z předžalobní výzvě k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzval jménem žalobkyně žalovanou k zaplacení náhrady škody a jiné újmy na zdraví ve výši 557,772, 08 Kč.

25. Právní posouzení:

26. Dle ust. § 2927 odst. 1 a 2 o.z. (1) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

27. Dle ust. § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

28. Ze shora uvedených zjištění soud zjistil, že žalobkyně cestovala dne [datum] okolo [anonymizováno] hodiny tramvají [číslo] jenž provozoval žalovaný. Před rozjezdem tramvaje se žalobkyně chtěla posadit vedle ostatních turistů v řadě protějších sedadel před tyto turisty a při tomto přechodu, kdy žalobkyně postupně se držíce („ přeručkovávala“) v momentu pokusu přiblížení k sedačce, se tramvaj rozjela a došlo k pádu žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že se jednalo o žalobkyní tvrzený„ prudký“ rozjezd tramvaje (toto bylo zjištěno ze spisu Policie ČR, rozboru záznamu z elektronického technografu evidenčního vozu či v [číslo] a [číslo], rovněž i výpovědí svědků [celé jméno svědka] a řidiče [celé jméno svědka]). Odpovědnost za škodu z provozu dopravních prostředků dle § 2927 o.z. je odpovědností objektivní, tedy odpovědností, která není založena na porušení právní povinnosti a nepočítá ani se zaviněním. Provozovatel je povinen nahradit škodu nejen tehdy, pokud bylo nepříznivé působení dopravního prostředku spojeno s porušením zákona (např. zákona č. 361/2001 Sb. o provozu na pozemních komunikacích), ale i tehdy, pokud se projevila tzv. zvláštní povaha provozu, tj. došlo-li k nežádoucímu projevu vlastností vozidla, které jsou pro jeho provoz typické. Existují v zásadě dvě situace, které mohou tuto odpovědnost snížit nebo zcela eliminovat. První z nich je tzv. liberace, jež nastává v případě, že provozovatel vozidla prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat. Kromě této situace ovšem existuje ještě další důvod, jenž může vést k závěru o absenci odpovědnosti provozovatele, a totiž důvod konstruovaný ust. § 2918 o.z. Uvedené ustanovení je ustanovením obecným, které se však vztahuje ke všem typům povinností k náhradě škody, odpovědnost z provozu dopravních prostředků nevyjímaje. Právě uvedené ustanovení počítá se situací, kdy ke vzniku či navýšení škody dojde částečně, převážně nebo zcela v důsledku okolností, které se přičítají poškozenému. V řízení nebylo zjištěno, že jedinou příčinou úrazového děje a následně vzniklé újmy na straně žalobkyně byl fakt, že žalobkyně postupně se držíce („ přeručkovávala“), tedy v určitých okamžicích se nedržela zařízení k tomu v tramvaji určených tak, jak jí to ukládá ustanovení přepravních podmínek, jež cestující akceptuje již nástupem do dopravního prostředku. Při cestování v tramvaji jako prostředku hromadné dopravy musí cestující předvídat možnost určitých nepravidelností v plynulosti jízdy, najmě jedná-li se o městkou hromadnou dopravu, jež je provozována na komunikacích v dopravně vytíženém hlavním městě. Ani objektivně odpovědný provozovatel prostředku městské hromadné dopravy nemůže cestujícím zaručit naprostou plynulost pohybu dopravního prostředku. Žalobkyně jako cestující vázaná přepravními podmínkami věděla a musela vědět o povinnosti se za jízdy držet zařízení k tomu v tramvaji určených (tyčí, madel…), je však pochopitelné, že před rozjezdem tramvaje si chtěla sednout, kdy se přemisťovala s částečným jištěním, a právě při tomto pohybu došlo k pádu a k jejímu zranění a újmě. Proto soud vzal v daném případě s ohledem na výše uvedené v úvahu spoluzavinění žalobkyně spočívající pouze v částečném jištění při předmětném přeručkováním, když s ohledem na okolnosti případu dospěl k závěru, že odpovědnost žalobkyně za vznik škody je vzhledem k objektivní odpovědností žalované, tedy v rozsahu 30 %, proto si žalobkyně nese škodu v tomto rozsahu sama.

29. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná v rozsahu 70 %, v jakém žalovaná za škodu odpovídá. Pokud jde o výši škody, žalobkyně požadovala za ztížení společenského uplatnění částku 500 000 Kč. Ze znaleckého posudku znalce bylo zjištěno, že ztížení společenského uplatnění žalobkyně v důsledku jejího pádu, odpovídá částce 129 179 Kč, přičemž soud nemá o správnosti tohoto posudku žádné pochybnosti. S přihlédnutím ke spoluzavinění žalobkyně v rozsahu 30 % (tj. 129 179 – 38 753,70 = 90 425,30 Kč) soud žalobě v této části vyhověl co do částky 90 425,30 Kč. Dále v případě odškodnění bolesti, které žalobkyně požadovala v částce 48 818,25 Kč soud žalobkyni přiznal taktéž bodové hodnocení podle znaleckého posudku, které činilo 38 943,40 Kč, a to taktéž s přihlédnutím ke spoluzavinění žalobkyně v rozsahu 30 % (tj. 48 818,25 – 11 683 = 27 260,40 Kč). V této části představující bolestné soud tedy žalobě vyhověl co do částky 27 260,40 Kč. Konečně poslední nárok žalobkyně představující účelně vynaložené náklady vzniklé v příčinné souvislosti s předmětným pádem shledal soud důvodným též pouze částečně. Pokud jde o platby za léky shledal soud důvodnými pouze platby za léky na lékařský předpis a za přípravek Wobenzym, který se se používá pro zlepšení hojení po operacích a úrazech, a to v souladu se závěry znalce k těmto výdajům (tj. dle faktury [číslo] tedy částku 2 444 Kč za wobenzym, dle daňového dokladu [číslo] [obec] lékárny Holding částku 2 490 Kč a dle účtenky lékárny dr. [jméno] ze dne [datum] za lék lokren částku 97,45 Kč, za lék stilnox částku 380 Kč a za lék lexaurin částku 149 Kč), celkem tedy částku 5 498 Kč. Dále soud shledal důvodnou platbu za lázeňský pobyt v [anonymizována dvě slova] ve výši 17 520 Kč, který byl, jak uvedl znalec v souvislosti s předmětným pádem a taktéž částku 600 Kč představující regulační poplatek vynaložený v souvislosti s hospitalizací žalobkyně v nemocnici. Důvodnými naopak neshledal soud částku za pobyt v léčebně [anonymizováno], jenž dle znalce nebyl v souvislosti s předmětným pádem. Rovněž neshledal důvodnou platbu za nadstandartní pokoj žalobkyně, kdy nebylo prokázána nutnost tohoto výdaje a ani platby za použití taxi služby, kdy žalobkyně ani o k těmto výdajům nedisponovala žádnými doklady. Žalobkyně se domáhala za tyto výdaje částku 54 912 Kč, kdy soud dospěl k závěru, že důvodně byla vynaložena pouze částka 23 618 Kč, přičemž taktéž s přihlédnutím ke spoluzavinění žalobkyně v rozsahu 30 % (tj. 23 618 – 7 085,40 Kč = 16 532,60 Kč). V této části nároku byla tedy žalobkyně úspěšná co do částky 16 532,60 Kč. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v části 134 218,30 Kč vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši ode dne [datum], jak bylo žalobkyní požadováno, a to v souladu s ustanovením § 563 a § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády číslo 142/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2013. Ve zbývajícím rozsahu žalobu, co do částky 469 511,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, zamítl.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 za použití § 142 odst. 3 o. s. ř., když s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se v tomto řízení domáhala tří nároků. V případě první dvou nároků nebyla žalobkyně plně úspěšná, avšak dané rozhodnutí záviselo na výši plnění dle znaleckého posudku. Dále žalobkyně vznik škody spoluzavinila, a to v rozsahu 30 %. V případě bolestného a ztížení společenského uplatnění tedy nemůže jít k tíži žalobkyně částečný neúspěch v části, kde záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku, ale pouze v části spoluzavinění tj. 30 %. V případě částky 54 912 Kč toto nezáviselo na znaleckém posudku byla žalobkyně úspěšná ve výši 43 % tohoto nároku s tím, že dále musí být ještě zohledněno spoluzavinění žalobkyně v rozsahu 30 %. S ohledem na tři nároky, kdy byla žalobkyně úspěšná 1x 70 %, 1x 70 % a 1 x 30 % nároku, činí celkový úspěch žalobkyně aritmetickým průměrem 57 %. Žalobkyni proto proti žalované a proti vedlejšímu účastníku, který žalovanou ve sporu podporoval, náleží poměrná část nákladů řízení v procentní výši rozdílu procenta jejího úspěchu a procenta jejího neúspěchu, což činí 13 %, soud jí proto přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení, tedy 22 230 Kč. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení ztížení společenského uplatnění a bolestného, přičemž jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1989/2015, nebo v usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, odměna advokáta se v těchto případech vypočte z tarifní hodnoty stanovené po [datum] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. z 50 000 Kč a dále částky 54 912 Kč. Po součtu těchto nároku činí punktum 154 912 Kč, přičemž dle § 7 bod 5 advokátního tarifu představuje hodnota jednoho úkonu právní služby částku 7 300 Kč. Advokát úspěšného účastníka v dané věci vykonal 22,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby ve věci samé, návrh na změnu žaloby, porada s klientkou přesahující jednu hodinu, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne 24 5. 2017, [datum], [datum], porada s klientkou přesahující jednu hodinu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], nahlédnutí do spisu dne [datum], porada s klientkou přesahující jednu hodinu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], porada s klientkou přesahující jednu hodinu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a účast na jednání soudu dne11. 5. 2023, na kterém byl pouze vyhlášen rozsudek, tj. 0,5 úkonu) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), h), odst. 2 písm. f) advokátního tarifu). Odměnu advokáta dále představuje náhrada hotových výdajů ve výši 6750 Kč za uvedené úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Souhrnem tak původní výše nákladů činila 171 000 Kč.

31. Výroky o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a státem vycházejí z ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud oběma účastníkům uložil povinnost nahradit státu vynaložené náklady řízení, a to v poměru, který odpovídá poměru jejich procesního neúspěchu (žalobkyně 22 %, žalovaná 78 %). Státem vynaložené náklady představují náklady vynaložené státem, a to znalečné ve výši 73 924,95 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne 10. 10. 2022 č.j. 5 C 299/2015-333, znalečné ve výši 4 950 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne 14. 2. 2023 č.j. 5 C 299/2015-387 a znalečné ve výši 2 250 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne 12. 5. 2023 č.j. 5 C 299/2015-411.

32. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za řízení vychází z ust. § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše poplatku byla určena dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a položky 1 písm. b) a položky 3 sazebníku soudních poplatků, jenž tvoří přílohu uvedeného zákona.