52 C 103/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované v ČR naposledy bytem adresa žalované, nyní s pobytem v Nizozemí, při ústních jednáních zastoupena zmocněncem, Ing. jméno příjmení, narozeného dne datum, bytem adresa, o zaplacení částky 6.855,60 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 6.855,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.300,32 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne datum se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 7.300,32 Kč s příslušenstvím (po částečném zastavení 6.855,60 Kč), z titulu uhrazených zdravotních služeb. Žalovaná byla od datum s pojištěncem žalobkyně, ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uhradila zdravotní služby, poskytnuté žalované dne datum u právnická osoba s.r.o., IČO, dále zdravotní služby poskytnuté žalované dne datum u právnická osoba, IČO a zdravotní služby poskytnuté žalované dne datum u anonymizována dvě slova, IČO. Za zdravotní služby čerpané žalovanou ve výše uvedených dnech uhradila žalobkyně, výše uvedeným poskytovatelům, celkovou částku 7.300,32 Kč. Žalovaná byla do datum evidována u žalobkyně jako zaměstnanec společnosti právnická osoba, kdy zaměstnavatel dne datum oznámil ukončení zaměstnání žalované k datum. Poté neměla žalobkyně žádné informace o plátci pojistného žalované. Výzvami ze dne datum a datum byla žalovaná opakovaně vyzývána k doložení pojistných vztahů, na tyto však nijak nereagovala. Teprve dne datum se žalovaná na žalobkyni obrátila, prostřednictvím e-mailu, kdy sdělila, že od datum je zaměstnaná v Nizozemí a pojištění od datum hradí v zahraničí. Jako přílohu emailové zprávy poslala žalovaná pracovní smlouvu, uzavřenou se právnická osoba B.V. se sídlem v Nizozemí, s místem výkonu práce v Amsterodamu (Nizozemí), z níž vyplývá, že pracovní poměr na základě smlouvy vznikl od datum. Žalovaná nesplnila své informační povinnosti zaměstnance a pojištěnce zdravotního pojištění, dle čl. 11odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 883/2004, dále čl. 76 odst. 4, odst. 5 nařízení (ES) č. 883/2004 a čl. 3 odst. 2 nařízení příjmení číslo § 10 zákona č. 48/1997 Sb.. Jestliže žalovaná byla od datum zaměstnána v Nizozemí, vzniklo jí k tomuto dni zdravotní pojištění v Nizozemí, a zároveň ke dni datum jí zaniklo zdravotní pojištění na území České republiky (dále jen ČR) u žalobkyně. Žalovaná jako pojištěnec žalobkyně, výše uvedenou informační povinnost včas nesplnila, v dubnu 2018, ani v květnu 2018, když začala pracovat v jiném členském státě EU (Nizozemí), a tuto povinnost splnila až dodatečně v únoru 2021 (emailem). Žalovaná však poté, co jí pojištění u žalobkyně zaniklo, a předtím, než o zaměstnání v zahraničí žalobkyni informovala, čerpala zdravotní služby na účet žalobkyně. Protože žalovaná nesplnila svou informační povinnost, žalobkyně nemohla vědět, že pojistný vztah již zanikl a uhradila tedy výše uvedené zdravotní služby poskytnuté žalované výše uvedenými poskytovateli zdravotních služeb, protože se domnívala, že žalovaná je stále jejím pojištěncem. Tímto svým jednáním žalovaná způsobila škodu ve výši provedené úhrady za žalovanou čerpané zdravotní služby, tedy ve výši 7.300,32 Kč. Pokud žalovaná namítala, že zdravotní služby čerpané v ČR v době, kdy pracovala v Nizozemsku, hradila sama, k tomu žalobkyně tvrdila, že doklad o provedení platební transakce není důkazem, že platba sloužila k úhradě týchž zdravotních služeb, které žalobkyně hradila za žalovanou. Žalobkyně, žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky, naposledy dne datum předžalobní výzvou, avšak žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná, v odporu ze dne datum proti elektronickému platebnímu rozkazu, žalovanou částku neuznala, neboť namítala, že všechny zdravotní úkony provedené v České republice si sama hradila. Náklad za zdravotnické služby u právnická osoba s.r.o, poskytnuté dne datum žalovaná uhradila na místě platební kartou, a to ve výši 2.500 Kč. K nákladu za zdravotnické služby u společnosti právnická osoba, poskytnuté dne datum, žalovaná nejprve uvedla, že si ho není vědoma, v uvedeném termínu již byla v zahraničí a jediný úkon v té době, podstoupila v anonymizováno ordinaci MUDr. příjmení v obec, a to dne datum (po podání žaloby, částku za toto ošetření žalovaná uhradila ve výši 444,72 Kč). Náklad za zdravotnické služby u právnická osoba s.r.o, poskytnuté dne datum žalovaná uhradila na místě platební kartou, a to ve výši 316,19 EUR. Vzhledem k tomu, že od počátku května 2018 nastoupila na pracovní pozici, v rámci právnická osoba, do místa výkonu příjmení, a pracovní smlouvu se právnická osoba Netherlands uzavřela ke dni datum, všechny zdravotní úkony provedené v České republice si sama hradila. Před jejím odjezdem do Nizozemí, se telefonicky dotazovala ve Vojenské zdravotní pojišťovně, zda má zdravotní pojištění zrušit, či jak má postupovat, když její pracovní poměr bude pokračovat v zahraničí. Žalobkyně jí na dotaz sdělila, že zdravotní pojištění v České republice bude ukončeno, na základě ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem v České republice a že není nutné podstupovat písemná oznámení. Žalovaná na výzvy ze dne datum a ze dne datum reagovat nemohla, protože o výzvách nevěděla, z důvodu pobytu v zahraničí. Ke konci roku 2020 nebylo možné cestovat do České republiky, vzhledem k celosvětovým omezením, kvůli pandemii COVID 19 a do České republiky se žalovaná dostala až v únoru 2021, kontaktovala Vojenskou zdravotní pojišťovnu s dotazem, co bylo obsahem jejích zásilek. Žalovaná pak emailem ze dne datum, na elektronickou adresu email, doložila pracovní smlouvu. Na odeslanou zprávu, předložené podklady a žádost o uzavření dlužného řízení, nikdo nereagoval. S ohledem na výše uvedené, žalovaná navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu.

3. Soud řízení nejprve částečně zastavil, v části zaplacení částky 444,72 Kč, a to usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 52 C 103/2022-287 ze dne 15. 9. 2022. Neboť žalovaná byla ošetřena u společnosti právnická osoba, dne datum, za což uhradila žalobkyni po podání žaloby částku 444,72 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Předmětem sporu tak zůstala nižší částka 6.855,60 Kč.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná byla ošetřena u společnosti, právnická osoba, dne datum, dále že žalovaná byla ošetřena u právnická osoba S.R.O., dne datum, tedy v době, kdy již nebyla zaměstnána v České republice.

5. Mezi účastníky bylo sporné, za jaké konkrétní zdravotní služby v České republice, poskytnuté zdravotním zařízením dne datum a dne datum, pro žalovanou, žalobkyně uhradila žalovanou výši.

6. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně i žalované, dále zejména z přehledu výdajů za hrazené zdravotní služby ze dne datum, má soud prokázáno, že žalovaná byla ošetřena u společnosti, právnická osoba, IČO - zdravotní služby poskytnuté dne datum, dále u společnosti právnická osoba, IČO zdravotní služby poskytnuté dne datum a u právnická osoba S.R.O., IČO - zdravotní služby poskytnuté dne datum. Tvrzením žalobkyně i žalované, z informačního systému žalobkyně dokládající období zaměstnání žalované, z emailové zprávy od žalované ze dne datum, z pracovní smlouvy žalované ze dne datum, výzvou k doložení pojistných vztahů ze dne datum, výzvou k doložení pojistných vztahů ze dne datum, má soud prokázáno, že žalovaná ukončila zaměstnání v České republice dne datum. Žalovaná prokázala, že je od datum zaměstnána v zahraničí u právnická osoba anonymizována dvě slova, na základě pracovní smlouvy ze dne datum (žalovaná sice v emailu ze dne datum, tvrdila že již od datum je zaměstnána v zahraničí, ale toto jiné a dřívější datum z pracovní smlouvy nevyplývá), avšak tuto skutečnost oznámila žalobkyni poprvé emailem až dne datum, i když byla žalobkyní opakovaně na posledních známých kontaktech, vyzývána k doložení pojistných vztahů. Tvrzením žalované a z potvrzení o platbách žalované ze dne datum a ze dne datum, má soud prokázáno, že žalovaná za ošetření ze dne datum u právnická osoba s.r.o., uhradila přímou platbu zdravotnickému zařízení, ve výši 2.500 Kč. Dále žalovaná prokázala, že za ošetření ze dne datum u právnická osoba S.R.O., uhradila přímou platbu zdravotnickému zařízení, ve výši 316,19 EUR. Tvrzením žalobkyně, výzvou k úhradě ze dne datum, včetně kopie vrácené zásilky, fakturou číslo ze dne datum, Předžalobní upomínkou ze dne datum, včetně kopie vrácené zásilky, dále emailem ze dne datum, má soud prokázáno, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 7.300,32 Kč, za neoprávněné čerpání zdravotní péče v ČR.

7. Tvrzením žalobkyně a z listinných důkazů žalobkyně (zejména ve spise na č.l. 80 – 284, ale i z dříve předložených listinných důkazů žalobkyní, a ani z přehledu výdajů za hrazené zdravotní služby ze dne datum) nemá soud prokázáno, za jaké konkrétní zdravotní služby, poskytnuté dne datum u právnická osoba s.r.o., a dne datum u právnická osoba S.R.O., byla žalobkyní účtována, žalovaná částka ve výši 6.855,60 Kč, když za lékařská ošetření, poskytnutá žalované dne datum u právnická osoba s.r.o., a dne datum u právnická osoba S.R.O., žalovaná uhradila plnou výši (2.500 Kč a 316,19 EUR), účtovanou těmito 2 zdravotnickými zařízeními. Z přehledu výdajů za hrazené zdravotní služby ze dne datum, má soud prokázáno, že právnická osoba S.R.O., účtovala žalobkyni i za dřívější ošetření ze dne datum, i když předmětem sporu je ošetření až ze dne datum.

8. Na základě výše uvedených listinných důkazů má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaná byla ošetřena u společnosti, právnická osoba, dne datum, za což uhradila přímou platbu zdravotnickému zařízení, ve výši 316,19 EUR, a to dne datum. Žalovaná byla dále ošetřena u právnická osoba S.R.O., dne datum, za což uhradila přímou platbu zdravotnickému zařízení, ve výši 2.500 Kč, a to dne datum. Žalovaná ukončila zaměstnání v České republice dne datum, o čemž měla být žalobkyně poprvé informována, oznámením dřívějšího zaměstnavatele žalované již ze dne datum (jak tvrdila žalobkyně v žalobě). Žalovaná hradí zdravotní pojištění, nejpozději od datum v zahraničí, když současně je žalovaná zaměstnána od datum v zahraničí, na základě pracovní smlouvy ze dne datum, avšak tuto skutečnost (a svou informační povinnost) žalovaná oznámila žalobkyni, poprvé emailem až dne datum. Žalovaná částku 6.855,60 Kč neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

9. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, když žalovaná byla od datum pojištěncem žalobkyně, a to až do datum. Žalovaná, jako zaměstnanec a pojištěnec veřejného zdravotního pojištění, hradila veřejné zdravotní pojištění v Nizozemí (v zemi EU), nejpozději od datum. Pokud žalovaná čerpala zdravotní služby v České republice, dne datum a dne datum, nebyla již prokazatelně účastníkem veřejného zdravotního pojištění v České republice, a pokud žalobkyně za tyto lékařské služby uhradila zdravotním zařízení žalovanou částku, neboť žalobkyně se domnívala, že žalovaná je nadále účastníkem veřejného zdravotního zařízení, tyto platby soud posoudil, jako škodu, dle § 2952 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

10. Dále soud řízení posuzoval, dle ustanovení čl. 11odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, se na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu. Ustanovení čl. 76 odst. 4) nařízení (ES) č. 883/2004 a čl. 3 odst. 2) nařízení příjmení číslo kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je osoba, na niž se nařízení č. 883/2004, na něž se nařízení vztahují, pak stanoví výslovně povinnost osob, informovat instituce členského státu o skutečnostech, které jsou významné pro stanovení jejich práv a povinností a určení použitelných právních předpisů. Také ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb., zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil. Tedy toto ustanovení stanoví plátcům pojistného povinnost, informovat zdravotní pojišťovnu o skutečnostech významných pro posouzení otázky vzniku, trvání a zániku zdravotní pojištění a platební povinnosti plátce pojistného, a to neprodleně (nikoliv do 8 dnů, jak tvrdila žalobkyně). Již z oznámení zaměstnavatele žalované ze dne datum (na které odkazovala žalobkyně) měla být žalobkyně obeznámena, že žalovaná ukončila zaměstnání v České republice, dne datum. Je pravdou, že žalovaná tuto svoji informační povinnost, splnila až emailem ze dne datum, kterým prokázala, že u právnická osoba anonymizována dvě slova, je zaměstnána od datum, a od stejného data hradí i veřejné zdravotní pojištění v zahraničí.

11. Podmínkami vzniku odpovědnosti žalované za škodu, je prokázání existence odpovědnostního titulu (porušení zákonné povinnosti žalované), dále prokázání vzniku škody a současně i prokázání existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny současně, aby bylo možno odpovědnost žalovaného za škodu vyslovit. V tomto řízení žalobkyně prokázala, existenci odpovědnostního titulu (porušení zákonné informační povinnosti žalované, dle § 10 z.č. 48/1997 Sb.). Avšak žalovaná v řízení neprokázala, že by tvrzená škoda v žalované výši skutečně vznikla, v důsledku zavinění žalované, když naopak žalovaná prokázala, že vyúčtované zdravotní služby za svá lékařská ošetření v ČR, uhradila v požadované výši.

12. Na základě výše označených listin, tvrzením žalobkyně i žalované, dále s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. S ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobkyně a předložené listinné důkazy ze strany žalobkyně, taktéž s ohledem na procesní obranu strany žalované a předložená potvrzení o úhradě lékařských zpráv o lékařských službách ze strany žalované, má tak soud za prokázané, že žalovaná v České republice navštívila zdravotnická zařízení, kde jí byla poskytnuta lékařská ošetření a žalovaná si byla vědoma, že pojištění u anonymizována dvě slova země již nemá. Proto, za svá lékařská ošetření, vždy uhradila částku, která jí byla sdělena ze strany zdravotnických zařízení. V řízení tak bylo nesporné, že v době, kdy žalovaná čerpala žalované služby za lékařská ošetření v České republice, nebyla již účastníkem veřejného zdravotního pojištění v České republice, když toto skutkové tvrzení nebylo mezi účastníky ani sporné. Není již podstatné, jaký konkrétní den žalovaná přestala být plátcem veřejného zdravotního pojištění, zda již dne datum (když žalovaná v emailu ze dne datum tvrdila, že si hradí veřejné zdravotní pojištění v zahraničí od datum), nebo dne datum (když pracovní poměr žalované v Nizozemí započal dne datum). Podstatné je, že lékařské úkony byly žalované poskytnuty v době, kdy již nebyla účastníkem veřejného zdravotního pojištění v ČR. Mezi účastníky, nebylo dále sporné, že žalovaná byla ošetřena u společnosti, právnická osoba, dne datum, a u právnická osoba S.R.O., dne datum. Žalovaná v řízení prokázala, že za ošetření u společnosti, právnická osoba, dne datum, uhradila přímou platbu zdravotnickému zařízení, ve výši 316,19 EUR, a to dne datum. Žalovaná v řízení dále prokázala, že za ošetření u právnická osoba S.R.O., dne datum, uhradila přímou platbu zdravotnickému zařízení, ve výši 2.500 Kč, a to dne datum. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná ukončila zaměstnání v České republice, dne datum, o čemž měla být žalobkyně poprvé informována, oznámením dřívějšího zaměstnavatele žalované již ze dne datum (jak tvrdila žalobkyně v žalobě). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná hradí zdravotní pojištění nejpozději od datum v zahraničí (Nizozemsku), a současně, že žalovaná je zaměstnána v zahraničí od datum, avšak tuto skutečnost oznámila žalobkyni, poprvé emailem až dne datum. Pokud žalobkyně v řízení od počátku tvrdila, že žalovaná neuhradila zdravotní služby za lékařská ošetření v České republice v plné výši, žalobkyně neprokázala, za jaké konkrétní zdravotní služby, byla účtována právě žalovaná částka. I když soud žalobkyni vyzýval k doplnění skutkových tvrzení a zejména listinných důkazů, která by prokázala celý žalovaný nárok, žalobkyně žádnými listinnými důkazy neprokázala oprávněnost žalovaného nároku. Při ústním jednání ze dne datum bylo činěno dokazování důkazy strany žalované (ve spise na č. l. 80-284), kdy přítomný právní zástupce žalobkyně, nebyl schopen soudu vysvětlit, co předložené listinné důkazy znamenají, a která skutková tvrzení žalobkyně, předložené důkazy prokazují. Z předložených listinných důkazů tak nevyplynula oprávněnost žalobou dotčeného nároku, když předložené listinné důkazy se týkaly především prokázání vztahu mezi žalobkyní a tamními zdravotními zařízeními a celkovými úhradami těmto zařízením. Tedy ani po poučení chybějících skutkových tvrzení a důkazů, dle § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobkyně neprokázala, za jaké konkrétní úkony zdravotních služeb, účtuje žalobkyně žalovanou částku ve výši 6.855,60 Kč. Pokud tedy žalovaná v řízení namítala, že zdravotní služby čerpané v ČR v době, kdy pracovala v Nizozemsku, hradila sama, k tomu žalobkyně pouze tvrdila (avšak neprokázala), že doklad o provedení platební transakce není důkazem, že platba sloužila k úhradě týchž zdravotních služeb, které žalobkyně hradila za žalovanou. Soud tak nemá zejména prokázáno, tvrzením žalobkyně a z listinných důkazů žalobkyně (ve spise na č.l. 80 – 284, ani z přehledu výdajů za hrazené zdravotní služby ze dne datum), za jaké konkrétní zdravotní služby, poskytnuté dne datum u právnická osoba s.r.o., a datum u právnická osoba S.R.O., byla žalobkyní účtována, žalovaná částka ve výši 6.855,60 Kč, když za lékařská ošetření, poskytnutá žalované dne datum u právnická osoba s.r.o., a datum u právnická osoba S.R.O., žalovaná uhradila plnou výši (2.500 Kč a 316,19 EUR), účtovanou zdravotnickými zařízeními. Pokud žalovaná uhradila zdravotním zařízením za poskytnutou zdravotní péči, vyúčtované částky zdravotními zařízeními (což žalovaná prokázala), a pokud přesto zdravotnická zařízení za tuto péči účtovala poplatky i žalobkyni (pravděpodobně v žalované výši), pak nevznikla žalobkyni škoda v důsledku zavinění žalované, ale spíše došlo ke vzniku bezdůvodné obohacení ze strany zdravotnických zařízení. To, že by případně zdravotnická zařízení účtovala žalobkyni za jiné zdravotní úkony pro žalovanou, než které žalovaná uhradila, pak tyto„ jiné“ úkony nebyly v řízení nikterak žalobkyní konkretizovány. Žalobkyně tak neunesla zejména své břemeno důkazní a taktéž částečně i břemeno tvrzení. Naopak strana žalovaná své břemeno tvrzení a důkazní prokázala, když předložila listinné důkazy, které prokazují úhradu za lékařská ošetření v České republice. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

13. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení neprokázala žalovanou jistinu, soud zamítl žalobu i v části celého příslušenství.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Avšak žalovaná nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem, ani nehradila žádný soudní poplatek, či jiné náklady řízení (svědečné, znalečné), a především žalovaná ani žádné náklady řízení nepožadovala, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.