52 C 148/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalovaného a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , země , oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného v současné době neznámého pobytu, zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa , o zaplacení 23.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 23.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům zákonný úrok z prodlení z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 24.344 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhali na žalovaném zaplacení částky, původně ve výši 29.000 Kč s příslušenstvím, a po částečném zastavení ve výši 23.000 Kč, z titulu dlužného nájemného a původně i z nedoplatku za služby, spojené s užíváním bytu (po částečném zastavení, již jen z dlužného nájemného). Žalobci jsou spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] s adresou [adresa], v [obec a číslo], který se nachází v 6. podlaží domu [adresa], na pozemku parc. čísla [číslo], zapsaného na LV [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], o velikosti 3+kk (dále jen„ byt“). Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], uzavřené mezi žalobci a žalovaným (dále jen„ nájemní smlouva“) pronajali žalobci byt žalovanému, na základě které měl žalovaný po dobu trvání nájemního vztahu, povinnost hradit pravidelné měsíční nájemné ve výši 23.000 Kč do 15.dne daného měsíce, včetně záloh na služby s nájmem bytu spojenými, ve výši 6.000 Kč měsíčně. Žalovaný měl dále povinnost, dle článku 5.4 nájemní smlouvy, uhradit pronajímateli jistotu (k zajištění nájemného a úhrad poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu) ve výši 46.000 Kč, kterou však neuhradil. Nepřipsání jistoty na účet pronajímatelů v den podpisu smlouvy (ani následně ve lhůtě 2 dnů), bylo stranami nájemní smlouvy určeno, jako zvlášť závažný způsob porušení smluvních povinností nájemce, proto pronajímatelé nájemní smlouvu dne [datum] vypověděli, bez výpovědní doby. K námitce místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 9, žalobci uvedli, že příslušnost zdejšího soudu, vyplývá z článku 24 bodu 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I.), kdy bez ohledu na bydliště stran, mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Žalovaný do dnešního dne neuhradil nájemné za měsíc březen [rok] ve výši 23.000 Kč (žalovaný neuhradil ani poplatek za služby ve výši 6.000 Kč, který však žalobci v závěru řízení již nepožadovali), ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzýván, výzvami ze dne [datum], ze dne [datum] a emailem ze dne [datum].

2. Žalovaný, s ohledem na jeho neznámý pobyt, když žalovaný nikdy neměl na území České republiky, jako cizinec, povolen žádný druh pobytu (viz zpráva Cizinecké policie ze dne [datum], spis č.l. 11), byl v řízení zastoupen opatrovnicí. Opatrovnice v podání ze dne [datum] zejména namítala, že není dána příslušnost právě Obvodního soudu pro Prahu 9, když příslušnost dle polohy nemovitosti (článek 24 odst. 1 nařízení Brusel I.) se neaplikuje, ani v případě krátkodobého nájmu, kdy jsou příslušné soudy toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, pokud je nájemce fyzická osoba a pronajímatel a nájemce mají bydliště v témže státě a ze spisu vyplývá, že přinejmenším jeden z pronajímatelů měl ke dni podání žaloby, bydliště v témže členském státe, jako žalovaný. Opatrovnice dále namítala, že ze spisu jednoznačně nevyplývá, že žalovaný byl tou osobou, která tuto nájemní smlouvu, stejně tak jako předávací protokol, opravdu podepsal. Neboť nelze vyloučit to, že nedošlo k nějakému zneužití identity žalovaného. Opatrovnice po celou dobu řízení trvala, aby k ověření pravosti podpisů, na nájemní smlouvě a předávacím protokolu, byl vyhotoven znalecký posudek, který by prokázál, že žalovaný skutečně nájemní smlouvu podepsal, že to byl skutečně on, kdo se k tomuto závazku hrazení nájemného zavázal a kdo i ten byt převzal. I když vyhotovení znaleckého posudku, je velmi komplikované v době, kdy tady žalovaný není, avšak opatrovnice žalovaného nepožadovala provedení důkazu na náklady žalovaného, když je pouze na zvážení soudu, pokud by si něco takového z vlastní iniciativy nechal vypracovávat sám. Opatrovnici překvapilo, že k žalovanému a jeho pobytu nebyla vyzvána třeba jeho rodina, zejména otec, matka a manželka, kteří by mohli disponovat nějakými důležitými informacemi, buď o pobytu žalovaného, nebo o jeho přítomnosti v inkriminovanou dobu v ČR. Žalobci v řízení předložili emailovou komunikaci, ve které je zmiňováno, že žalovaný se nachází ve [anonymizováno], a proto se opatrovnice domnívá, že ani švýcarské soudy nebyly osloveny, ohledně zjišťování pobytu žalovaného. V řízení nebylo ani prokázáno, že by žalobci neobdrželi ty předmětné částky, protože neposkytly požadované výpisy z bankovních účtů, a to nejenom z bankovního účtu, který je uveden na nájemní smlouvě, a na který mělo být hrazeno nájemné (stejně tak jistota), tak samozřejmě ani žádné jejich další bankovní účty, na kterých eventuálně mohlo být teoreticky také plněno. V řízení nebylo prokázáno, zda žalobci doručili žalovanému vyúčtování k nájmu. Proto opatrovnice žalovaného vznesla, v rámci procesní obrany, vzájemný protinávrh žalovaného, kterým je 50 Kč denně z prodlení, za nedodání účtování a úroky z prodlení. Neboť zákon [číslo] hovoří o povinnosti pronajímatele, poskytnout nájemci vyúčtování vždy po ukončení každého zúčtovacího období, a to nejpozději do 4 měsíců od ukončení toho zúčtovacího období. Pokud pronajímatel toto vyúčtování včas nájemci neposkytne, tak má nájemce nárok na smluvní pokutu. Pokud by bylo předpokládáno, že zúčtovací období končí posledním prosincem roku [rok], což je rok, kdy byl placen nájem, tak 4 měsíce na to, kdy má pronajímatel povinnost zaslat vyúčtování, skončí k poslednímu dubnu [rok]. To znamená, že nájemce má od [datum] nárok na smluvní pokutu ve výši 50 Kč na 1 den, plus úroky z prodlení a dle výpočtů opatrovnice žalovaného, od [datum] až do dnešního dne (poznámka soudu, ústní jednání se konalo [datum]), je to 781 dní, a dlužná činí výši 39.050 Kč. V rámci procesní obrany, navrhovala opatrovnice žalovaného, smluvní pokutu ve výši žalované částky, tedy v částce 23.000 Kč. Pro nedostatek zjištěných skutečností, opatrovnice žalovaného navrhovala, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

3. Žalobci, ani jejich právní zástupce, se k ústnímu jednání dne [datum] nedostavili, avšak právní zástupce žalobců učinil řádnou omluvu a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Proto soud jednal v nepřítomnosti žalobců a jejich právního zástupce, a to v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, zákona číslo 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.).

4. Část řízení, co do částky 6.000 Kč, usnesením, Obvodní soud pro Prahu 9, pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], zastavil a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Řízení tak již trvalo jen pro nedoplatek nájemného ve výši 23.000 Kč.

5. Námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 9, vznesenou opatrovnicí žalovaného, soud zamítl, usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Zde v tomto případě, žalovaný nikdy neměl povolen žádný pobyt v [anonymizováno], také na [země] byl žalovaný v době podání žaloby (a nadále je), neznámého pobytu (když dle slovenské policie se zdržuje na neznámé adrese v [anonymizováno]) a není tudíž prokázáno, že by se žalovaný skutečně zdržoval na konkrétní adrese v [země], či na konkrétní adrese ve [země]. [jméno], žalobce b) má trvalé bydliště také ve [země] (tedy shodně, jako žalovaný), avšak žalobkyně a) má nejen trvalé bydliště v [země], ale získala i občanství [země] a žalobkyně a) se na své adrese v [obec] i trvale zdržuje (viz prohlášení právního zástupce žalobců ze dne [datum]). Pravidla alternativní výlučné příslušnosti v čl. 24 odst. nařízení Brusel I. bis, nebyly splněny současně. Když nemovitost byla žalobci pronajata za účelem podnikatelského zisku žalobců, i když žalobce dle nájemní smlouvy měl byt užívat jen k soukromým účelům. Dále když dle nájemní smlouvy se mělo jednat o nájem na dobu delší než 6 měsíců, až do [datum], tedy o nájem na dobu 2 let. I když je zde žalovaný fyzickou osobou. Avšak oba pronajímatelé (žalobkyně a)), nemají oba bydliště ve stejném členském státě, jako je trvalé bydliště žalovaného, když na [země] má trvalé bydliště jen žalobce b) a údajně i žalovaný. V tomto případě tak nelze použít alternativní výběr místní příslušnosti a pro věc je příslušný soud, kde se nemovitost nachází. S ohledem na základě shora uvedených skutečností, a dále na to, že nemovitost se nachází v [země] a žalobkyně a) se trvale v [země] i zdržuje, soud použil ustanovení čl. 24 odst. 1 Brusel I. bis a dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 9 je místně příslušným pro tento spor.

6. Mezi účastníky byly všechny skutečnosti sporné, zejména skutečnost, zda byla mezi nimi uzavřena nájemní smlouva, zda právě žalovaný skutečně byt převzal a užíval, a zda žalobcům vznikl nárok na dlužné nájemné ve výši 23.000 Kč.

7. Z tvrzení žalobců, dále z výpisu z katastru nemovitostí a z nájemní smlouvy, má soud prokázáno, že žalobci se žalovaným uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na dobu určitou od [datum] do [datum], jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] s adresou [adresa], v [obec a číslo], která se nachází v 6. podlaží domu [adresa], na pozemku parcelního čísla [číslo], zapsaného na LV [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], o velikosti 3+kk. Žalovany byl, dle článku 4.1. nájemní smlouvy, povinen hradit nájemné ve výši 23.000 Kč měsíčně, dále úhradu za služby, dle článku 4.2 nájemní smlouvy, částku ve výši 6.000 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně a zejména z předávacího protokolu o převzetí bytu ze dne [datum], má soud prokázáno, že k převzetí předmětného bytu žalovaným došlo dne [datum]. Pokud opatrovnice žalovaného namítala, že na nájemní smlouvě, či předávacím protokole nemusí být podpis právě žalovaného, z tvrzení žalobců, z nájemní smlouvy, z předávacího protokolu, z lustrácie v Registri obyvateľou ze dne [datum] a z předloženého občianského preukazu Slovenské republiky číslo [anonymizováno], platného od [datum] do [datum] pak má soud zjištěno, že podpis osoby, která podepsala nájemní smlouvu a předávací protokol, má velmi obdobný podpis, jako žalovaný na předložené kopii občianského preukazu, proto má soud prokázáno, že žalovaný nájemní smlouvu a předávací protokol skutečně podepsal. Z lustrácie v Registri obyvateľou ze dne [datum] má pak soud prokázáno, že osoba žalovaného existuje, má trvalé bydliště ve [země], je narozen [datum], má státní příslušnost [země] a není u něj evidováno datum úmrtí. Tvrzením žalobců, z výpovědi nájemní smlouvy, má soud prokázáno, že žalobci dne [datum] vypověděli žalovanému nájemní smlouvu, z důvodu, že neuhradil jistotu, dle článku 5.1 nájemní smlouvy ve výši 46.000 Kč, a to bez výpovědní lhůty, neboť se jedná o zvlášť závažný způsob porušení smluvních povinností nájemce dle článku 5.4 nájemní smlouvy. Tvrzením žalobců, z výpovědi nájemní smlouvy a z sms komunikace mezi účastníky z března [rok], že žalovaný do dnešního dne neuhradil žalobcům nájemné za užívání shora uvedeného bytu, ve výši 23.000 Kč, za měsíc březen [rok], ani na základě předžalobní upomínky (ze dne [datum]), či výpovědi z nájmu bytu.

8. Z tvrzení žalovaného nemá soud prokázáno, že by žalovaný uhradil žalovanou částku za nájemné, pro měsíc březen [rok], v žalované výši 23.000 Kč.

9. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobci a žalovaný uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu na předmětnou bytovou jednotku [číslo] s adresou [adresa], v [obec a číslo], která se nachází v 6. podlaží domu [adresa], na pozemku parcelního čísla [číslo], zapsaného na LV [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], o velikosti 3+kk. Žalobce tento byt převzal dne [datum] k užívání, avšak žalovaný do dnešního neuhradil jistotu ve výši 46.000 Kč, proto žalobci oprávněně vypověděli žalovanému nájemní smlouvu, dopisem ze dne [datum]. Žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobcům uhradil nájemné za měsíc březen [rok] ve výši 23.000 Kč.

10. Dle § 2201 a následující ustanovení zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), žalobci se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu a konkrétní obsah práv a povinnosti účastníků z nájmu bytu byl sjednán v písemné nájemní smlouvě. Nájemci jsou povinni, dle § 2251 o.z., spolu s nájemným platit náklady na služby poskytované jim spolu s užíváním bytu. Žalovaný byl povinen platit nájemné ve výši 23.000 Kč měsíčně, dále úhradu za služby ve výši 6.000 Kč měsíčně. Dle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, pokud nájemce neodevzdá byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Pokud má pronajímatel právo na úhradu nájemného až do dne, dokud nájemce neodevzdá byt pronajímateli, tuto povinnost má nájemce současně i k nákladům na služby, spojené s užíváním bytu. Zde však žalobci požadují nájemné jen za 1 měsíc, březen [rok].

11. Po právní stránce byl předmětem sporu, dluh na nájemném za měsíc březen [rok], v žalované výši 23.000 Kč, který je žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 2251 o.z., a v souladu s článkem IV. nájemní smlouvy.

12. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, má soud prokázáno, že tato žaloba je v plném rozsahu důvodná. Předmětem této žaloby, je po částečném zastavení, již jen dlužné nájemné za měsíc březen [rok], ve výši 23.000 Kč. Soud má ze skutkových tvrzení žalobců, dále zejména i z kopie občianského preukazu žalovaného, z předávacího protokolu o užívání bytu a z nájemní smlouvy, prokázáno, že mezi účastníky byla nájemní smlouva uzavřena dne [datum]. Byt byl předán žalovanému do užívání, již dne [datum], což vyplývá nejen z předávacího protokolu, ale i z následně doložené SMS komunikace mezi účastníky v březnu [rok]. Navíc podpis osoby, která podepsala nájemní smlouvu a předávací protokol, má velmi obdobný tvar a délku, jako podpis žalovaného na předložené kopii občianského preukazu, proto má soud prokázáno, že žalovaný nájemní smlouvu a předávací protokol skutečně podepsal. S ohledem na to, že žalovaný je neznámého pobytu, není v souladu s hospodárnosti řízení, aby soud zadával znalecký posudek, na který žalovaný nemůže uhradit ani zálohu. Znalecký posudek by měl, dle návrhu opatrovnice žalovaného, zkoumat pravost podpisu žalovaného na nájemní smlouvě a na předávacím protokolu, když z sms komunikace v březnu [rok] mezi účastníky vyplývá, že žalovaný (podepsán [jméno]) si byl vědom, že byla uzavřena nájemní smlouva, a dále si byl vědom, že je dlužen za nájemné v měsíci březnu [rok], když byl žalovaný ochoten uhradit nájemné i za měsíc duben (apríl) dopředu, spolu s dlužnou jistotou, v celkové výši 104.000 Kč, které přislíbil žalovaný ve čtvrtek [datum], vložit na účet v ČR. S ohledem na námitky opatrovnice žalovaného, která namítala, že podpis žalovaného na nájemní smlouvě nemusí být podpisem žalovaného, soud neshledal žádné skutečnosti, které by neuzavření smlouvy vyvracely. Onen navrhovaný znalecký posudek je navíc nemožné provést, když žalovaný je neznámého pobytu a nemůže poskytnout žádné další aktuální podpisy, které by k porovnání mohly být předloženy. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl dále povinnost, dle článku 5.4 nájemní smlouvy, uhradit pronajímateli jistotu (k zajištění nájemného a úhrad poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu) ve výši 46.000 Kč, kterou však včas neuhradil. Dluh za nájemné ve výši 23.000 Kč, tedy nemohl být odečten z jistoty, když jistota nebyla uhrazena. Nepřipsání jistoty na účet pronajímatelů v den podpisu smlouvy (ani následně ve lhůtě 2 dnů), bylo stranami nájemní smlouvy určeno jako zvlášť závažný způsob porušení smluvních povinností nájemce (článek 5.4 nájemní smlouvy). Proto soud uzavřel, že pronajímatelé nájemní smlouvu dne [datum] oprávněně vypověděli, bez výpovědní doby. Dle § 2295 o.z. má pronajímatel navíc právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, pokud nájemce neodevzdá byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá, zde však žalobci požadují nájemné jen za 1 měsíc, březen [rok].

13. Co se týká námitky opatrovnice žalovaného, k nedoručení vyúčtování za služby, pouze za měsíc březen [rok] a procesní obrany opatrovnice žalovaného, že naopak žalobci by měli být povinni uhradit žalovanému smluvní pokutu nejméně ve výši 23.000 Kč, když žalovanému do dnešního dne nebylo doručeno vyúčtování za služby, tuto soud neshledal za důvodnou. Opatrovnice žalovaného vznesla v rámci procesní obrany, nárok na smluvní pokutu, za včasné nedodání vyúčtování služeb za měsíce březen [rok] a úroky z prodlení, neboť zákon [číslo] stanoví povinnost pronajímateli, poskytnout nájemci vyúčtování vždy po ukončení každého zúčtovacího období, a to nejpozději do 4 měsíců od ukončení toho zúčtovacího období. Pokud by bylo, dle opatrovnice žalovaného, předpokládáno, že zúčtovací období končí posledním prosincem roku [rok], tak 4 měsíce na to, kdy má pronajímatel povinnost zaslat vyúčtování, skončí k poslednímu dubnu [rok]. To znamená, že nájemce má od [datum] nárok na smluvní pokutu ve výši 50 Kč na 1 den, plus úroky z prodlení a dle výpočtů opatrovnice žalovaného, od [datum] až do dnešního dne (poznámka soudu, ústní jednání se konalo [datum]), je to 781 dní, a dlužná činí výši 39.050 Kč. V rámci procesní obrany, navrhovala opatrovnice žalovaného, smluvní pokutu ve výši žalované částky, tedy v částce 23.000 Kč. Soud k této procesní obraně, po provedeném dokazování, má za prokázané, že žalobci touto žalobou žádné dlužné poplatky za služby spojené s užíváním bytu, po žalovaném neuplatňují, neboť tuto část žaloby vzali zpět. Pakliže tedy žalobci nepožadují žádné dlužné poplatky za služby za měsíc březen [rok] (ani za jiný další měsíc), nelze tedy přiznat žalovanému, že by měl nárok na smluvní pokutu, dle § 13 odst. 2 zákona [číslo] za nedodané vyúčtování, když žádné dlužné poplatky za užívání bytu, po žalovaném nejsou předmětem této žaloby.

14. Pokud se týká námitek nedostatečného šetření k pobytu žalovaného, soud učinil dostupné šetření v [země], poté ustanovil opatrovníka v dané věci. Pakliže opatrovník nevznesl tyto námitky po ustanovení a nepodal odvolání proti usnesení, ve kterém byl žalovanému ustanoven opatrovník, ustanovení opatrovníka je tak pravomocné a nelze v tomto stádiu řízení neustále zjišťovat jakékoliv pobyty žalovaného, když ve [anonymizováno], jak vyplývá z SMS komunikace, byl v roce [rok]. V současné době je to o tři roky více, a naopak z vyjádření slovenské policie vyplývá, že v roce [rok], či [rok], by se měl zdržovat v [anonymizováno] na neznámém místě pobytu. Žalovaný je tak osobou, která neustále mění svá bydliště, nezdržuje se ani na adrese uvedené v [země], nezdržuje se ani na adrese trvalého bydliště na [země]. Není zde k dispozici ani žádná konkrétní adresa ve [anonymizováno], proto soud shledal ustanovení opatrovníka pro toto řízení žalovanému, advokátem za vhodné a správné řešení, v souladu s občanským soudním řádem.

15. Žalobci tak v řízení prokázali, že nájemní smlouva byla uzavřená, byt byl předán žalovanému k užívání, avšak žalovaný neprokázal, že by nájemné za měsíc březen [rok], do dnešního dne uhradil, i když k této skutečnosti byla opatrovnice žalovaného, soudem vyzývána, při ústním jednání dne [datum], výzvou dle § 118a odst. 1a a 3 o.s.ř.. Opatrovnice žalovaného na tuto výzvu ničeho nedoplnila, neboť není se žalovaným v kontaktu a žádnými listinnými důkazy k této nájemní smlouvě nedisponuje. Na základě shora uvedeného soud shledal žalobu důvodnou, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům žalovanou částku.

16. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu částečně důvodnou i v této části. Nezaplacením nájemného do dne splatnosti (do [datum]), tedy do 15-tého dne daného měsíce, za který se nájemné hradí, se žalovaný dostal do prodlení, s hrazením nájemného a ode dne následujícího (od [datum]) vzniklo žalobcům právo dle § 1970 o.z. požadovat vedle jistiny nájmu též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Když soud žalobcům přiznal i zákonný úrok z prodlení, z částky 23.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

17. Soud však neshledal za důvodný, zákonný úrok z prodlení z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, když se jednalo o zákonný úrok z původně požadované částky i za služby, a když řízení bylo v části, pro dluh za služby, vzato žalobci zpět, nelze tak žalobcům přiznat zákonný úrok z poplatků za služby. Proto soud v této části příslušenství zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

18. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch strana žalobců. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.160 Kč, dle Sazebníku soudních poplatků ke dni podání žaloby. Dále odměnu právního zástupce žalobců, snížené o 20 %, za 5 úkonů právní služby pro každého ze žalobců (tedy 2x5 úkony, celkem 10 úkonů), z tarifní hodnoty 23.000 Kč, ve výši 16.160 Kč (plná výše úkonu by činila [číslo], snížená o 20%, snížená o 404 Kč, činí 1.616 Kč), tedy 10 x 1.616 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka ze dne [datum] zaslaná na kontaktní email v nájemní smlouvě, vyjádření k příslušnosti soudu ze dne [datum] a vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum]) dle § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Dále 10x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, celkem ve výši 3.000 Kč. Dále 21% DPH ve výši 4.023,60 Kč (z částky 19.160 Kč) dle § 13 odst 4 vyhlášky, neboť právní zástupce žalobců je jejich plátcem. Proto soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 24.344 Kč (před zaokrouhlením 24.343,60 Kč), jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

20. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, ze strany opatrovnice žalovaného, a to na vyhotovení znaleckého posudku, který by prokázal pravost podpisu žalovaného na nájemní smlouvě a předávacím protokole, z důvodu hospodárnosti řízení, když žalovaný je neznámého pobytu a když z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný nájemní smlouvu uzavřel. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, ze strany opatrovnice žalovaného, a to na poskytnutí blíže nespecifikovaných výpisů z účtu žalobců, za blíže nespecifikované období, které by mělo prokázat, zda žalovaný dlužné nájemné již neuhradil, z důvodu hospodárnosti řízení, když naopak žalovaný má povinnost prokázat, že dlužné nájemné již uhradil a nelze tuto povinnost přenést na žalující stranu, navíc návrh na tento důkaz byl neurčitý. <i>21. O výši odměny, ustanovené opatrovnice, soud rozhodne po právní moci tohoto rozhodnutí, v samostatném usnesení.</i>