52 C 148/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce, zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, zastoupený anonymizováno. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa, o vyklizení bytu,

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt o velikosti 3+1, ve druhém nadzemním podlaží domu adresa, ulice ul., obec a číslo, na pozemku parc. číslo územní celek, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno územní celek, stát. instituce, na list vlastnictví a vyklizený byt odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce, anonymizováno jméno příjmení, ve výši 8.900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9, ze dne datum, domáhal proti žalovanému vyklizení bytové jednotky. Žalobce je spoluvlastníkem nemovitosti - rodinného domu v ulici adresa na pozemku pare. číslo územní celek zapsané u anonymizována čtyři slova část Prahy na list vlastnictví. Žalobce tvrdil, že spolu se žalovaným uzavřeli ústní nájemní smlouvu (dne datum), na základě, které žalovaný užíval samostatný byt v 1. patře rodinného domu a garáž ve dvoře. V září rok byla žalovanému osobně předána písemná výpověď a odeslána doporučenou poštou dne datum, a to výpověď z důvodu potřeby dalšího využití bytu pro účely rodiny. Žalovaný vyzvedl výpověď na poště dne datum. Žalovaný se v nájemní smlouvě zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 12.000 Kč, které bylo splatné vždy k 5. dni kalendářního měsíce spolu se zálohou na služby ve výši 3.000 Kč. Žalovaný, do okamžiku, než se seznámil s výpovědí, nájemné a zálohy na služby splácel, byť mnohdy s četným zpožděním. Od podání výpovědi však nehradil ničeho a nereagoval na urgence ze strany žalobce. Ke dni datum dluží žalovaný na nájemném 105.630 Kč, včetně příslušenství. Při ústním jednání dne datum právní zástupkyně žalobce doplnila, že původní nájemní smlouva skončila, podle ustanovení § 710 tehdy platného občanského zákoníku číslo dnem datum. Nebylo možné obnovení podle § 486, neboť zákon číslo ustanovil nový odstavec paragrafu, ve kterém je uvedeno, že nelze pro nájemní smlouvy bytu použít § 676 o opakovaném prodlužování nájemného. Od té doby nedošlo k jednání o žádné smlouvě a žalobce nechal bydlel žalovaného v bytě, aniž si dohodli jakékoliv podmínky nové smlouvy. Nicméně chovali se oba dva účastníci tak, jako kdyby nájemní smlouva uzavřena byla. V současné době platí § 2237 o.z., kdy je uvedeno, že nájemní smlouva vyžaduje písemnou formu, avšak pronajímatel nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Přestože byl žalovaný několikrát vyzýván, aby po skončení výpovědní lhůty, tj. po datum, byt vyklidil a řádně předal, užívá nadále byt bez právního důvodu a odmítá komunikovat. Žalovaný se však do dnešního dne z bytu neodstěhoval, a vyklizený byt nepředal žalobci, a to ani přes opakované výzvy ze strany žalobce, proto žalobce po celou dobu řízení trval, aby soud uložil žalovanému povinnost, byt vyklidit.

2. Žalovaný, žalobou dotčený nárok, neuznal. Žalovaný potvrdil, že užívá byt o velikosti 3+1, ve 2. nadzemním podlaží budovy adresa, v ul. ulice č.or. anonymizováno, v obec a číslo, na základě nájemního vztahu s žalobcem, již od datum. Nájemné bylo po celou dobu sjednáno ve výši 9.000 Kč měsíčně a zálohy na služby byly sjednány na 1.500 Kč měsíčně. Nájemné ve výši 12.000 Kč měsíčně ani zálohy na služby 3.000 Kč měsíčně nebyly nikdy mezi žalobcem a žalovaným sjednány. Žalovaný si vyššími dobrovolnými úhradami, nad rámec dohodnutého nájemného 9.000 Kč, v minulosti nájemné předplatil, ačkoli to žalobce odmítá připustit. Ke dni datum činilo žalovaným předplacené nájemné částku 97.000 Kč, a tedy ani dluh na nájemném minimálně v následujících 9 měsících vzniknout nemohl. Žalovaný sporuje vznik existence dluhu na nájemném ke dni datum ve výši 105.630 Kč. Žalovanému není známo, že by ostatní spoluvlastníci nemovitosti, ve které se nachází byt, pan jméno celé jméno žalobce, příjmení příjmení, jméno celé jméno žalobce anonymizováno celé jméno žalobce, pověřili žalobce správou společné věci a záležitostmi ohledně pronajímání bytu, včetně vymáhání dlužného nájemného a sjednávání a ukončování nájemního poměru. Žalovaný zejména sporuje zánik nájmu bytu, v důsledku výpovědi z nájmu bytu. V roce rok došlo ke zhoršení vztahů mezi žalobcem a žalovaným, z důvodů sporů o práva a povinnosti z nájemního vztahu, zejména ve vztahu k povinnosti pronajímatele udržovat byt a dům, v němž se byt nachází ve stavu způsobilém k užívání, když v důsledku promáčení nemovitosti, docházelo v bytě ke vzniku plísní, dále z důvodů přeplatků z nájemného a nesprávného vyúčtování služeb. Žalovaný je přesvědčen, že žaloba na vyklizení je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce nepotřebuje byt pro potřeby rodiny, ostatně sám žalobce v žalobě ani nespecifikoval, pro koho konkrétně byt potřeboval. Žalobce dlouhodobě, min. od přijetí zákona č. 67/2013 Sb., nevyúčtovává zálohy na služby spojené s užíváním bytu v souladu s právními předpisy. Žalovaný v posledních dvou zúčtovacích obdobích rok rok a rok rok vyúčtování reklamoval. Žalobce reklamace (námitky) žalovaného proti vyúčtování služeb za zúčtovací období rok rok neuznal. Žalobce zatahuje do svého sporu s žalovaným i zaměstnavatele žalovaného, které mu zasílá dehonestující sdělení o zavrženíhodném jednání žalovaného, jen má spočívat v jeho jednání, které je předmětem tohoto sporu. Žalovaný navrhuje, aby soud nepřiznal žalobou uplatněnou ochranu vlastnického práva v podobě vyklizení bytu v nemovitosti, jejímž je žalobce spoluvlastníkem, protože zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku) a každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nesmí těžit z takového svého jednání (§ 6 občanského zákoníku). Proto žalovaný navrhuje žalobu zamítnout v plném rozsahu.

3. Soud jednal, dne datum v nepřítomnosti žalovaného (avšak za přítomnosti jím zvoleného právního zástupce), který byl s ohledem na pravděpodobnou nákazu onemocněním covid-19, řádně omluven (emaily v den jednání, ze dne datum), avšak žalovaný si pro toto řízení zvolil řádného právního zástupce, kterému udělil plnou moc. Právní zástupce žalovaného byl pro dané řízení řádně předvolán, když předvolání bylo právnímu zástupci doručeno dne datum a právní zástupce žalovaného byl na ústním jednání, dne datum, přítomen.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je spoluvlastníkem žalobou dotčené nemovitosti, ve které se nachází byt ve 2. nadzemním podlaží, o velikosti 3+1, když byt obývá žalovaný již do datum, až doposud (i ke dni vyhlášení rozsudku, dne datum).

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda byla výpověď z nájmu bytu řádně doručena žalovanému, a zda již uplynula výpovědní lhůta pro vyklizení bytu.

6. Z tvrzení žalobce, dále z písemné nájemní smlouvy ze dne datum, z pověření spoluvlastníků a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že žalobce je jeden ze spoluvlastníků domu adresa, ulice ul., obec a číslo, nacházející se na pozemku parc. číslo územní celek, zapsané u Katastrálního úřadu anonymizována dvě slova územní celek, stát. instituce, na list vlastnictví (dále také„ nemovitost“). Žalobce vlastní podíl na této nemovitosti ve výši číslo, dále tuto nemovitost vlastní anonymizováno jméno celé jméno žalobce jehož podíl má výši číslo, dále jméno celé jméno žalobce ve výši 1/3, jméno celé jméno žalobce, anonymizováno ve výši číslo a podíl na této nemovitosti mají v SJM, jméno celé jméno žalobce příjmení příjmení ve výši 1/6. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum nájemní smlouvu, s účinností od datum do datum, na základě, které žalovaný užíval ve shora specifikované nemovitosti, byt v 1. patře, o velikosti 3 + 1, o velikosti 60,92m2 (dále jen byt), tento byt žalovaný užíval i ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce byl ostatními spoluvlastníky pověřen, k zastupování v řízení o vyklizení bytu, který dlouhodobě obývá žalovaný. Dle tvrzení žalobce, které žalovaný nesporoval, pak má soud prokázáno, že účinnost nájemní smlouvy byla prodloužena účastníky, do datum. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným, na základě písemné nájemní smlouvy, trval od datum do datum. Dále nájemní vztah mezi účastníky, trval od datum až do datum (tedy do konce výpovědní lhůty, jak je prokázáno v odstavci 7), pouze na základě ústní dohody, mezi žalobcem a žalovaným.

7. Z tvrzení žalobce, dále z výpovědi nájmu bytu pronajímatelem ze dne datum, z informační sms České pošty ze dne anonymizováno, z podacího lístku ze dne datum a z reklamace u České pošty, má soud prokázáno, že žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu předmětného bytu, z důvodu že byt potřebuje pro ubytování příbuzné, dle § 2288 odst 2 písm. b) o.z., a to s 3-měsíční výpovědní lhůtou, která počala běžet od datum. Pro doručování zásilky byla odesílatelem zahájena i reklamace číslo ID číslo, když ze zápisu reklamace a z podacího lístku, spolu s výzvou k vyzvednutí zásilky pro žalovaného a z druhopisu dodejky, má soud prokázáno, že doporučené psaní číslo anonymizována dvě slova bylo žalobcem podáno datum, pro adresáta jméno celé jméno žalovaného (žalovaného), tato zásilka byla uložena na obec poště dne datum, a výše uvedená zásilka byla řádně dodána adresátovi dne datum, když ji osobně převzal žalovaný. Doporučená zásilka žalovanému, která obsahovala výpověď z nájmu bytu ze dne datum, byla doručena žalovanému dne datum, pod číslem zásilky anonymizováno.

8. Z tvrzení žalobce a z další výpovědi z nájmu bytu ze dne datum, soud zjistil, že žalobce dal žalovanému opakovanou výpověď z nájmu bytu, ze stejného důvodu, když byt potřeboval pro svého příbuzného, v souladu s § 2288 odst. 2 písm. b) o.z.. A žalovaný byl touto písemností vyzván k neprodlenému předání nemovitosti. Dle emailu jméno celé jméno žalobce ze dne datum (zasílaný žalovanému) vyplývá, že žalovanému měla být tato okamžitá výpověď předána za přítomnosti stát. instituce, dne datum. Avšak tato výpověď byla bez výpovědní lhůty a nebylo listinným důkazem prokázáno, že by byla řádně doručena žalovanému, proto soud tuto výpověď z nájmu bytu ze de datum nepoužil pro vyklizení z nájmu bytu.

9. Soud má prokázáno, že žalovaný se do dnešního dne neodstěhoval z předmětného bytu a vyklizený byt do dnešního dne nepředal žalobci ani jinému ze spoluvlastníků, a to ani přes opakované výzvy žalobce (emailová komunikace mezi účastníky z datum a předžalobní výzva ze dne datum). V předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu na nájemném a službách v celkové výši 58.842 Kč, a zejména k vyklizení bytu.

10. Z tvrzení žalovaného nemá soud prokázáno, že by nájemní vztah, ke dni vyhlášení rozsudku, dne datum, trval.

11. Soud nemá prokázánu výši měsíčního nájemného, ani výši dlužného nájemného, ke dni podáni výpovědi z nájmu bytu, ani ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, když předmětem tohoto řízení je vyklizení bytu, a nikoliv dlužné nájemné. Výše sjednaného měsíčního nájemného a výše dlužného nájemného, prokazatelně neplyne z námitek proti vyúčtování služeb energií za rok rok a rok, učiněné dne datum. Výše sjednaného měsíčního nájemného a výše dlužného nájemného neplyne ani z emailové komunikace ze dne datum mezi celé jméno žalobce a žalovaným, kde se účastníci vyjadřují k požadavku na úpravu vyúčtování za rok rok a rok. Výše sjednaného měsíčního nájemného a výše dlužného nájemného neplyne ani z tabulky (spis č.l. 61-63 spisu), která obsahuje přehled plateb nájemného za rok rok, rok, rok, rok, rok a rok.

12. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobce je jedním ze spoluvlastníků nemovitosti, ve které se nachází byt v 2. nadzemním podlaží, o velikosti 3+1, který obývá žalovaný od datum až doposud. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum nájemní smlouvu, na základě, které žalovaný byt užíval, do datum, v této již neúčinné nájemní smlouvě bylo mezi účastníky sjednáno nájemné ve výši 9.000 Kč a poplatky za služby ve výši 1.500 Kč měsíčně. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným, na základě písemné nájemní smlouvy, trval od datum a byl prodloužen ústní dohodou stran, do datum. Z důvodu, že žalobce potřeboval byt pro svého příbuzného, dal žalobce dne datum výpověď z nájmu bytu žalovanému, která byla žalovanému doručena dne datum. Tříměsíční výpovědní lhůta, pro výpověď z nájmu bytu, počala plynout od datum a uplynula dnem datum. Nájemní vztah, který trval na základě ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným, od datum, byl ukončen uplynutím výpovědní lhůty, dne datum. Žalovaný do dnešního dne (ke dni datum) byt nevyklidil.

13. Žalobce se domáhal oprávněně ochrany svého spoluvlastnického práva cestou vyklizení, dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), proto soud tento spor posuzoval, jako vyklizení z bytu, dle ust. § 1040 o.z., které poskytuje ochranu vlastníku nemovité věci (pozemku v k.ú. část obce, obec a číslo), na které se nachází dům adresa, ve kterém žalovaný neoprávněně obývá byt ve anonymizováno nadzemním podlaží, o velikosti 3+ 1.

14. Zjištěný skutkový stav, týkající se výpovědi z nájmu bytu, soud právně posoudil v souladu s § 2288 odst. 2 písm. b) o.z. kdy pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, potřebuje-li pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v linii přímé nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. V § 2286 o.z. jsou upraveny povinné náležitosti výpovědi., když výpověď musí být a v tomto případě i byla, písemná. Žalobce potřeboval byt pro svého nemocného příbuzného, proto žalobce zaslal žalovanému písemnou výpověď ze dne datum, ve které žalobce popsal důvod výpovědi a výpověď rovněž obsahovala nutné poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi u soudu. Žalovanému byla výpověď prokazatelně doručena datum, zásilkou číslo anonymizováno, jak vyplývá i z potvrzení od anonymizováno. Nájem bytu skončil ke dni datum, kdy uplynula 3-měsíční výpovědní lhůta k vyklizení bytu, a k vyklizení bytu žalovaným mělo dojít nejpozději do datum, a žalovaný tudíž obývá byt od datum bez právního důvodu. Žalovaný však byt k uvedenému datu nevyklidil a dál jej užívá bez právního důvodu, a to již déle než 1 rok. Dle § 2237 o.z., platí, že nájemní smlouva vyžaduje písemnou formu, avšak pronajímatel nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Dle § 2238 o.z., užívá-li nájemce byt po dobu 3 let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Soud proto uzavřel, že i když dříve sepsaná písemná smlouva nebyla již mezi účastníky prodloužena, žalovaný dlouhodobě obýval byt na základě ústní dohody (od datum), v dobré víře po dobu déle než tři roky (zde déle než 15 let), a takováto ústní nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovaným se považuje za řádně uzavřenou.

15. Soud po provedeném dokazování, s ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobce i žalovaného a s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, dospěl k závěru, že žaloba, která byla podána v souladu s ustanovením §1040 o.z., kdy vlastníkovi, kterému neprávem byla věc (část nemovitosti) zadržována, byla podána oprávněně. V tomto sporu bylo prokázáno, že mezi účastníky byla nejprve uzavřena písemná smlouva o nájmu (dle § 685 zákona číslo 40/1964 Sb.), s účinností, prokazatelně od datum do datum, tato písemná nájemní smlouva byla mezi účastníky prodlužena jen do datum ulice písemná smlouva mezi účastníky, pak již nebyla po skončení prvé nájemní smlouvy uzavřena. Dále bylo v řízení prokázáno, že mezi účastníky existovala ústní dohoda o užívání bytu v žalobou dotčené nemovitosti, v rodinném domě na adrese ulice a číslo v obec a číslo, kde užíval žalovaný byt v druhém nadzemním podlaží, byt o velikosti 3+1, a to již od datum. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, zejména z výpovědi z nájmu bytu ze dne datum, že předmětem tohoto sporu je pouze výpověď ze dne datum, která byla podána z důvodu, dle § 2288 odst. 2 písm. b) o.z., a to, když v době podání výpovědi žalobce potřeboval byt pro příbuzného. V podání ze dne datum, pak žalobce doplnil, že daný příbuzný (švagr), pro kterého byt potřeboval, byl nemocný, avšak v mezidobí, tento příbuzný již s ohledem na délku vyklizení ze strany žalovaného, zemřel. Žalobce při ústním jednání dne datum, prokázal kopiemi doručenek a reklamačním zápisem, že daná výpověď byla doručena žalovanému dne datum, o čemž svědčí i sms-potvrzení anonymizováno. Pakliže výpověď byla doručena v říjnu rok, tříměsíční výpovědní lhůta pro vyklizení bytu, začala běžet od datum a skončila dnem datum. Žalovaný tak od datum cizí byt užívá neoprávněně. Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaný je povinen hradit nájemné ve výši 15.000 Kč měsíčně, žalovaný naopak tvrdil, že je povinen hradit nájemné nižší (ve výši 9.000 Kč měsíčně). S ohledem pouze na ústní dohodu o užívání dané nemovitosti (bytu žalovaným) nebylo jednoznačně prokázáno, jaká je výše nájemného. Nájemné bylo sjednáno, v již neúčinné, nájemní smlouvě ze dne datum, když v roce rok a rok činilo nájemné, výši 9.000 Kč měsíčně a poplatek za služby, pak výši 1.500 Kč měsíčně. Je nepochybné, nejen na plynutí času, ale i s ohledem na současnou bytovou krizi, nejen v hlavním městě obec, že obvyklé nájemné v rodinném domě v obec a číslo, je v současné době mnohem vyšší a mohlo by být klidně i dvojnásobné. Stejně tak i poplatky za služby, by v současné době, ve výši 1.500 Kč nemohly být považovány za dostatečné. Pokud mezi účastníky byl spor o hrazení výše nájemného a úhrad za služby, toto nebylo předmětem tohoto sporu, neboť nebylo ani důvodem pro výpověď z nájmu bytu a soud k tomuto rozdílnému tvrzení účastníků nečinil další dokazování, poněvadž by to bylo v rozporu s hospodárnosti řízení. Předmětem sporu na vyklizení bytu, není však zkoumat ani oprávněnost výpovědi (což by mohlo být pouze předmětem jiného řízení, dle § 2290 o.z., tedy přezkumu výpovědi soudem), ale pouze to, zda výpověď z nájmu bytu byla řádně doručena nájemci, tedy žalovanému. Jak je uvedeno shora, doručení výpovědi z nájmu bytu žalovanému, bylo žalobcem řádně prokázáno.

16. Žalovaný v řízení namítal, že se v tomto sporu jedná o šikanózní výkon práva, a jednání žalobce je tak v rozporu s dobrými mravy. Soud tuto námitku ze strany žalovaného neshledal za důvodnou, neboť žalobce byl ve výpovědi z nájmu bytu ze dne datum poučen, že může podat žalobu, dle § 2290 o.z., a do dvou měsíců od dojití výpovědi (tedy do datum) mohl žalovaný podat žalobu, jejímž předmětem by bylo posouzení, zda je výpověď z nájmu bytu, oprávněná, či nikoliv. Žalovaný tak neučinil, a sám se vzdal svého práva, aby výpověď z nájmu bytu byla posuzována nezávislým soudem. Na tomto posouzení nezmění ničeho ani dopis žalobce ze dne datum, který žalobce zaslal zaměstnavateli žalovaného, z důvodu podezření ze spáchání trestného činu podle § 208 tr. zákona č. 40/2009 Sb.. A pokud spoluvlastník nemovitosti (žalobce) podal žalobu na vyklizení bytu, chrání tak své vlastnické právo a nemůže se v žádném případě jednat o šikanózní výkon práva, proto soud námitku žalovaného, týkající se šikanózního výkonu práva, neshledal za důvodnou.

17. Právní zástupce žalovaného při ústním jednání dne datum dále namítal, že není jednoznačné, kterou výpověď měla obsahovat poštovní zásilka (předmětem sporu byla pouze zásilka číslo anonymizováno, jiné číslo zásilky není soudu známo a žalovaným nebylo tvrzeno), když žalobce učinil výpověď ze dne datum (spis č.l. 2), která je předmětem sporu. I když žalovaný učinil další výpověď ze dne datum (spis č.l. 6), která však není předmětem sporu, neboť k ní nebylo žádným dokazováním, prokázáno její doručení. Z dokazování je jednoznačně prokázáno (odstavec 7 a 15), že zásilka anonymizováno, byla žalobcem odesílána žalovanému dne datum a doručena byla žalovanému dne datum, a je tudíž nemožné, aby zásilka ze září rok obsahovala výpověď z nájmu bytu z pozdějšího data, z prosince rok (ze dne datum). Proto soud námitku žalovaného, týkající se obsahu zásilky anonymizováno, neshledal za důvodnou.

18. S ohledem na to, že žalobce v řízení prokázal existenci písemné výpovědi z nájmu bytu ze dne datum, která byla řádně doručena žalovanému dne datum, žalobce tak unesl své důkazní břemeno, když prokázal, že výpovědní lhůta pro vyklizení bytu uplynula již dnem datum. Tudíž žalovaný obývá byt v žalobou dotčené nemovitosti, déle jak 1 rok neoprávněně, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost byt vyklidit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., jelikož žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem dle položky 4.1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby ve výši 5.000 Kč a odměnou právní zástupkyni žalobce dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a účast na ústním jednání dne datum), která činí dle § 9 odst. 1) částku ve výši 3.000 Kč (2 x 1.500 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobců za 10 úkonů právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky v celkové výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Dále žalobci, který nebyl v době podání žaloby právně zastoupen, soud přiznal náklady řízení v celkové částce 300 Kč, sestávající z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, představující 300 Kč za úkon, dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (v daném případě podaní žaloby). Soud nepřiznal náhradu 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobců, dle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť právní zástupkyně žalobce není jejím plátcem a DPH ani nepožadovala. Proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 8.900 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl, dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. Soud žalovanému uložil povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť žalovaný měl povinnost, byt vyklidit do datum, nyní však byt užívá více jak 1 rok neoprávněně, proto mu soud již nestanovil delší lhůtu pro vyklizení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.