52 C 148/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec a číslo zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem ulice a číslo , obec , PSČ , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec a číslo , přechodně bytem adresa , obec , o zrušení věcného břemene,

I. Věcné břemeno chůze přes pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] a obec Praha dle Smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene ze dne [datum], ve prospěch žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo], se zrušuje.

II. Věcné břemeno užívání, váznoucí na pozemku [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [číslo], rodinný dům, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] a [územní celek], dle Smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene ze dne [datum], ve prospěch žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo], se zrušuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], ve výši 18.036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhal zrušení věcného břemeno k nemovitostem. Žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [číslo], rodinný dům a pozemku parcelní [číslo] o výměře 545 m2, zahrada, to vše v [katastrální uzemí], zapsané na LV [číslo] (dále jen nemovitosti). Výše uvedené nemovité věci jsou zatíženy věcnými břemeny, a to tak, že pozemek parcelní [číslo] je zatížen věcným břemenem chůze ve prospěch žalované, a pozemek parcelní [číslo] je zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch žalované. Věcná břemena byla sjednána smlouvou o úplatném zřízení věcného břemene ze dne [datum], která byla uzavřena mezi tehdejšími vlastníky nemovitých věcí, a to žalobcem a paní [jméno] [příjmení] ([rodné číslo]) na jedné straně a žalovanou na straně druhé. Touto smlouvou bylo úplatně zřízeno věcné břemene výlučného doživotního užívání, pokoje v přízemí stavby číslo popisné [číslo], a to 2. pokoje od vstupu do domu na konci chodby, a dále oprávnění ve prospěch žalované, společně s dalšími osobami, užívat vstup do domu, chodbu, WC, koupelnu a kuchyň. Současně bylo sjednáno právo chůze přes pozemek parcelní [číslo]. Žalovaná od okamžiku zřízení věcného břemene ke dni podání této žaloby nevyužila své právo užívání části stavby a k využití práva chůze přes výše uvedené pozemky, také nikdy nedošlo. Žalovaná se trvale zdržuje na jiné adrese a žalobce má proto za to, že došlo k promlčení práva z věcného břemene tak, jak je uvedeno v ustanovení § 632 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), neboť žalovaná své právo po dobu posledních deseti let nevykonávala. Dle § 1299 odstavec 2 o.z., se činí zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, zde však k vyplacení náhrady není rozumný důvod, neboť by vyplacení bylo v rozporu s dobrými mravy. Zároveň žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 346/2006, který dovodil, že promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni, spolu se vznesenou námitkou promlčení, zakládá takovou změnu poměrů, pro kterou lze žádat soud, aby na základě § 151 odst. 3 ObčZ 1964 věcné břemeno zrušil, a to i bez přiznání náhrady (s ohledem na § 3 odst. 1 ObčZ 1964). Žalobce proto navrhuje, aby byla věcná břemena – užívání a chůze, zrušena v souladu s ustanovením § 1299 odstavec 2 o.z., z důvodu trvalé změny poměrů, která je dána nevykonáváním práva ze strany žalované.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu, v podání ze dne [datum]. Soud uvádí, že toto podání bylo učiněno emailem, bez elektronického podpisu a nebylo doplněno originálem (případně písemným podáním shodného znění) ve lhůtě 3 dnů, dle § 42 odst 2 zákona číslo 99/1993 Sb, občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.. V řízení žalovaná namítala, že věcné břemeno využila jedenkrát, rok 2016 na tři měsíce, poté jí bylo užívání znemožněno.

3. Soud dne [datum] jednal, dle § 101 odst 3 o.s.ř., v nepřítomnosti žalované, která byla řádně k ústnímu jednání předvolána na její evidovanou adresu, v souladu s § 49 odst 4 o.s.ř., když předvolání k ústnímu jednání jí bylo doručeno dne [datum]. Zásilka s předvoláním pak byla žalované dodána do její označené poštovní schránky. Navíc žalovaná o sporu věděla, když do spisu dne [datum] nahlížela a když do řízení učinila i vyjádření emailem ze dne [datum]. Žalovaná se však k ústnímu jednání bez omluvy a včas nedostavila.

4. Žalovanou nebylo v řízení sporováno, že žalobce je vlastníkem žalobou dotčených nemovitostí a že žalované svědčí věcné břemeno chůze a věcné břemeno užívání na části žalovaných nemovitostech.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná využila věcné břemeno užívání a věcné břemeno chůze, zejména v promlčecí lhůtě. Žalobce tvrdil, že žalovaná práva z věcného břemene nikdy nevyužila. Naopak žalovaná tvrdila, že práva z věcného břemene využila jedenkrát v roce 2016.

6. Z tvrzení žalobce a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [číslo], rodinný dům a pozemku parcelní [číslo] o výměře 545 m2, zahrada, to vše v [katastrální uzemí], zapsané na LV [číslo] (dále jen nemovitosti). Výše uvedené nemovité věci jsou zatíženy věcnými břemeny, pozemek parcelního čísla [číslo] je zatížen věcným břemenem chůze ve prospěch žalované, a pozemek parcelního čísla [číslo] je zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch žalované. Tvrzením žalobce a ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], má soud prokázáno, že práva z věcného břemene chůze a věcného břemene užívání, byla sjednána smlouvou o úplatném zřízení věcného břemene ze dne [datum], která byla uzavřena mezi tehdejšími vlastníky nemovitých věcí, tedy žalobcem a paní [jméno] [příjmení] (na jedné straně) a žalovanou (na straně druhé). Předmětem smlouvy bylo úplatně zřízeno věcné břemene výlučného doživotního užívání pokoje v přízemí stavby číslo popisné [číslo], a to 2. pokoje od vstupu do domu na konci chodby, a dále oprávnění ve prospěch žalované, společně s dalšími osobami, užívat vstup do domu, chodbu, WC, koupelnu a kuchyň. Společně s tím pak bylo sjednáno právo chůze přes pozemek parcelní [číslo] také ve prospěch žalované.

7. Soud nemá prokázáno, že by žalovaná v minulosti využila své právo z věcného břemene užíváním a právo z věcného břemene chůze, na žalobou dotčených nemovitostech, v období od roku 2006 až do roku 2016, ani dále od roku 2017 až do roku 2022 (tedy ke dni vyhlášení [datum]).

8. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalované nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce. Na žalovaných nemovitostech bylo na základě smlouvy ze dne [datum] zřízeno věcné břemeno užívání a věcné břemeno chůze. Žalovaná [příjmení] nevyužila své právo z věcného břemene užíváním a ani právo z věcného břemeno chůze, na žalobou dotčených nemovitostech.

9. Po právní stránce, soud posoudil vznik smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], dle § 151o a násl. zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč.zák.), starého občanského zákoníku, ve znění účinném k okamžiku uzavření smlouvy, tedy v roce 2006 (ale od [datum] a také v současné době, by bylo zřízení věcného břemeno posuzováno, dle § 1260 odst 1 zákona číslo 89/2012 Sb.).

10. Dle § 3036 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb., dále jen o.z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Proto po právní stránce, soud posoudil promlčení věcného práva (práva užívání a práva chůze), dle § 109 obč.zák., kdy právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. (nově, od [datum] by bylo promlčení posuzováno, dle § 631 o.z., kdy bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé). Lhůta pro promlčení práva z věcného břemene, je tak podle starého občanského zákoníku (§ 109 obč.zák.) i podle nového občanského zákoníku (§ 631 o.z.), stejná, a to 10 let. V posuzovaném případě, v žalobě podané v roce 2022, došlo k promlčení práva z věcného břemene pro jeho neužívání oprávněnou (žalovanou) osobou, až v období po [datum] (tedy za účinnosti o. z.), když právo z věcného břemene nebylo žalovanou (oprávněnou) využíváno více jak 10 let od jeho zřízení (tedy od [datum] do [datum], ani v dalším období), a žalobci tak vzniklo právo domáhat se zrušení věcného břemene, rozhodnutím soudu (dle § 1299/1 o. z.), neboť po [datum] se právní vztahy řídí již úpravou v novém občanském zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.), s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2, části věty před středníkem o.z. (není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných).

11. Soud v řízení vycházel zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 3732/2014 (C 14610) ze dne 24. 2. 2015, které se zabývalo zrušením služebnosti při změně poměrů způsobené povinným a ojedinělý výkon služebnosti jako změna poměrů. Kdy, jestliže vlastník služebného pozemku vytvoří stav bránící výkonu služebnosti, a oprávněný proto nemůže služebnost vykonávat, nejde o změnu poměrů, která by umožňovala zrušení služebnosti (zde v řízení 52 C, dle jediného tvrzení žalované učiněné v emailu, bylo žalované bráněno, právo z věcného břemene využívat). Skutečnost, že oprávněný v desetileté promlčecí době služebnost (věcné břemeno) nevykonává, není důvodem k jejímu zrušení pro změnu poměrů, ale může vést k jeho promlčení (viz také analogicky usnesení Nejvyššího soudu, 22 Cdo 2231/2007). Soud tak zde v řízení 52 C, nezrušil právo věcného břemene z důvodu změny poměrů, ale soud věcné břemeno zrušil z důvodu jeho promlčení.

12. Soud v řízení dále vycházel z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 25 Co 343/2015 ze dne 5. 11. 2015, týkající se neužívání služebnosti a náhrady za zrušení služebnosti. Kdy neužívání služebnosti ze strany oprávněné osoby nemůže být důvodem pro odepření náhrady za její zrušení.

13. Soud v řízení, na základě shora uvedených důkazů a na základě skutkových tvrzení účastníků, shledal žalobu za důvodnou. V řízení bylo nesporné, kdo je vlastníkem žalobou dotčených nemovitostí, když vlastníkem je žalobce. V řízení bylo dále nesporné, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, na základě, které bylo zřízeno pro oprávněnou (žalovanou) právo věcného břemene užívání a právo chůze, k žalobou označeným částem nemovitostí. Mezi účastníky nebylo sporu o rozsahu věcných břemen. Mezi účastníky však bylo sporné, zda žalovaná od zřízení věcných břemen, tato svá práva využila v zákonné promlčecí lhůtě, tedy v 10-leté lhůtě. Pokud žalovaná v řízení učinila pouze jediné vyjádření, emailem ze dne [datum], navíc bez elektronického podpisu, když emailové podání nebylo žalovanou písemně doplněno v 3 denní lhůtě, soud by neměl k takovému podání přihlížet. Avšak jedná se o jediné písemné vyjádření žalované, ve kterém jsou namítány podstatné skutečnosti pro toto řízení, soud proto jediné podání žalované, v řízení zohlednil. Žalovaná v řízení uvedla, že„ věcné břemeno využila jedenkrát, v roce 2016 na 3 měsíce, po-té jí bylo využívání znemožněno“. Avšak tato skutková tvrzení, nebyly žalovanou v řízení prokázána, navíc žalovaná se k ústnímu jednání dne [datum] bez omluvy nedostavila, proto soud žalovanou nemohl při ústním jednání poučit, dle § 118a odst 1, 3) o.s.ř., k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, které by prokázaly užívání práva věcného břemene žalovanou. V řízení nebylo žalovanou prokázáno, že by práva z věcného břemene prokazatelně využila v 10-leté promlčecí lhůtě, tedy kdykoliv od jejich zřízení (na základě smlouvy ze dne [datum]), až do [datum], ani kdykoliv později od [datum] do [datum] (tedy ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí), proto došlo k jeho promlčení. S ohledem na promlčení práv z věcného břemeno, soud neurčil za zrušení práva z věcného břemene, žádnou náhradu, neboť jeho zrušením nevzniká žalované žádná újma. Žalovaná tak v řízení neunesla břemeno tvrzení, když blíže nespecifikovala, v jakém termínu věcná břemena užívala. Žalovaná v řízení neunesla ani břemeno důkazní, když neprokázala, že by práva z věcného břemene v promlčecí lhůtě skutečně využila. S ohledem na shora uvedené, soud dospěl k závěru, že tato žaloba je zcela důvodná, když žalovaná v řízení neprokázala, využití práv z věcného břemeno v 10-leté promlčecí lhůtě, a došlo tak k promlčení práv z věcného břemene, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

14. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch, a tím byl žalobce, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které má povinnost uhradit neúspěšná žalovaná. Tato odměna je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4.000 Kč dle zákona [číslo] Sb, zákona o soudních poplatcích, ve znění ke dni podání žaloby. Dále odměnou advokáta ve výši 10.000 Kč (4 úkony právní služby, vždy ve výši 2.500 Kč za 1 úkon pr. služby), dle § 9 odst. 3 písm. c), § 7, § 11 odst 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky) a to za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby a účast na ústním jednání dne [datum], když předmětem řízení byla tarifní hodnota 35.000 Kč. Dále soud přiznal žalobci 4 režijní paušály po 300 Kč za 4 úkony právní služby, celkem tedy 1.200 Kč (4x 300Kč), dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Dále soud přiznal náhradu za ztrátu času, při cestě ze sídla advokátní kanceláře ([obec]) k soudu ([obec]) na ústní jednání dne [datum] ve výši 400 Kč (4x 100 Kč), za 4 půlhodiny, dle § 14 odst 3 vyhlášky. Dále soud přiznal 21% DPH ve výši 2.436 Kč (z částky 11.600 Kč) dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.. Právní zástupce žalobce se vzdal nároku na cestovné ze sídla advokátní kanceláře ([obec]) k soudu ([obec]), za cestu na ústní jednání dne [datum]. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 18.036 Kč, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Dle § 160 o.s.ř. soud stanovil žalované běžnou lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.