52 C 16/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce ulice a číslo , PSČ , obec a číslo zastoupený JUDr. jméno jméno , Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem ulice a číslo , obec , PSČ , proti žalované: osobní údaje žalované ulice a číslo , PSČ , obec a číslo – část obce , zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem ulice a číslo , obec a číslo , PSČ , o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, I) Žaloba, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu, podaná dne [datum], týkající se bytu [anonymizováno 14 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce] II., [obec a číslo], je neplatná, se ZAMÍTÁ. II) Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce, Mgr. [jméno] [příjmení], ve výši 8.400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9, ze dne [datum] domáhal určení, že výpověď z nájmu bytu, je neplatná. Žalobce se svojí rodinou (dvěma dcerami) užívá byt, a [anonymizováno 15 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce], [obec a číslo] (dále jen jako„ byt“). Dcery žalobce se narodily již v okamžiku, kdy žalobce [příjmení] užíval, tudíž své užívací právo odvozují od užívacího práva žalobce. Žalobce a jeho rodina [příjmení] užívají již celkem 27 let, a to na základě ústní dohody mezí ním, jeho sestrou – žalovanou, a jeho zemřelým otcem panem [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným [datum], posledně bytem [adresa]. Žalobce dne [datum] od žalované převzal, prostřednictvím doporučené pošty dopis, nazvaný jako„ Výzva k opuštění Bytu“. Žalovaná v zaslaném dopise žalobci a jeho rodině sděluje, že jim byl na základě ústní dohody zapůjčen byt, [anonymizováno] [anonymizováno 15 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce], [obec] (dále jen jako„ Byt“). Dále uvádí, že z tohoto Bytu dává žalobci a jeho rodině výpověď ke dne [datum], z důvodu vlastního užívání. Dopis nebyl podepsán vlastní rukou. Žalobce dne [datum], prostřednictvím svého právního zástupce podal námitky proti výpovědi z nájmu Bytu. Žalovaná do dnešního dne své stanovisko, k výzvě žalobce nesdělila. Žalobce je přesvědčený, že žalované nenáleží nájemní právo k Bytu, a z tohoto důvodu není oprávněna podávat výpověď z nájmu Bytu, neboť žalobce bydlí se svojí rodinou v předmětném Bytě již více jak 27 let a řádně hradí pronajímateli nájemné a služby. Žalobce je přesvědčený, že právo nájmu k Bytu svědčí jemu a nikoliv žalované. Žalobce je dále přesvědčený, že v daném právním vztahu žalovaná nevystupuje ani jako„ pronajímatel“ a již z tohoto důvodu není aktivně oprávněna podávat výpověď z nájmu Bytu. Žalobce dále považuje výpověď za neurčitou a za neplatnou. S ohledem na shora uvedené, má žalobce navrhoval, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

2. Žalovaná s podanou žalobou v průběhu celého sporu nesouhlasila a nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Dle názoru žalované, žalobce není nájemcem předmětného bytu. Nájemcem bytu je dosud žalovaná, a to na základě nájemní smlouvy, uzavřené s pronajímatelem, [územní celek], dne [datum]. Žalobce užíval předmětný byt, pouze na základě ústní dohody uzavřené s žalovanou, což je mezi účastníky nesporné. Nevznikl zde tedy žádný přímý vztah mezi žalobcem a pronajímatelem. Ústní dohodu o umožnění užívání bytu, žalovaná vypověděla přípisem ze dne [datum], označeným jako výzva k opuštění bytu. Žalobce v tuto chvíli byt užívá bez právního důvodu. Z dikce ust. § 2290 občanského zákoníku potom jasně plyne, že aktivně věcně legitimován k podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu bytu, je pouze nájemce bytu. Jelikož žalobce není nájemcem předmětného bytu, není ani aktivně věcně legitimován k podání příslušného návrhu, o kterém je vedeno toto řízení. Tento názor je potvrzen i konstantní judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 588/2020, nebo sp. zn. 26 Cdo 2464/2021). Pro úplnost, ani z přípisu žalované ze dne [datum] nevyplývá, že jeho předmětem měla být výpověď nájmu bytu. Hovoří se zde o zapůjčení bytu na základě ústní dohody, nikoliv o nájmu, tudíž pro tento spor, není dána ani pasivní věcná legitimace žalované pro tento spor, když žalovaná není vlastníkem předmětného bytu. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhuje, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítnul a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dlouhodobě užívá byt [číslo] byt [anonymizováno 14 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce] II., [obec a číslo], (dále jen„ byt“). Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalobci byl doručen dopis ze dne [datum] (výzva k opuštění bytu).

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda je žalobce nájemcem bytu. Dále bylo sporné, zda je listina ze dne [datum] neplatná a neurčitá.

5. Z nesporného tvrzení žalobce a žalované, z výpisu z katastru nemovitostí, z výzvy k opuštění bytu ze dne [datum] a z dopisu žalobce ze dne [datum], má soud prokázáno, že vlastníkem bytu [anonymizováno 14 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce] II., [obec a číslo], je [územní celek]. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalobci byl doručen dopis ze dne [datum], kterým byl žalobce vyzván k opuštění bytu. Dále bylo mezi stranami nesporné, že na výzvu, žalobce reagoval dopisem ze dne [datum], kterým vznesl námitky proti„ výpovědi z nájmu bytu“, dopis adresoval přímo žalované, [celé jméno žalované].

6. Tvrzením žalované a z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud prokázáno, že nájemcem bytu je žalovaná.

7. Všechny důkazy soud posoudil samostatně, ale i spolu s ostatními důkazy, proto soud z písemné výzvy k opuštění bytu ze dne [datum], z písemných námitek žalobce ze dne [datum], z nájemní smlouvy ze dne [datum] a z účastnického výslechu žalobce ze dne [datum], nemá prokázáno, že by se žalobce stal řádným nájemcem bytu [anonymizováno 14 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce] II., [obec a číslo].

8. Po provedeném dokazování soud učinil soud tento skutkový závěr. Žalobce dlouhodobě užívá byt [číslo] [anonymizováno 15 slov], nacházející se v domě [adresa] [obec a číslo], v ulici [ulice], [část obce] II., [obec a číslo]. Žalobci byl doručen dopis ze dne [datum] (výzva k opuštění bytu). Žalobce dopisem ze dne [datum] vznesl námitky, proti„ výpovědi z nájmu bytu“. Nájemcem bytu je žalovaná a žalobce se nikdy nestal řádným nájemcem bytu.

9. Soud po právní stránce spor posoudil, jako žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, dle § 2290 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012, (dále jen o.z.), kdy nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Dle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně.

10. Dle § 556 odst 1 o.z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Dle § 559 o.z., každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 560 o.z., písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

11. Soud posoudil listinu, výzvu k opuštění z bytu ze dne [datum], ve které se jedná o písemný projev, kterým byl žalobce vyzván k opuštění bytu. Soud tuto listinu neposoudil, jako výpověď z nájmu bytu, jak se mylně domníval i žalobce, ale jako prostou výzvu, pro kterou zákon nestanoví nezbytnou písemnou formu (§ 559 o.z.), žalovaná tedy mohla výzvu učinit, byť jen ústně. Je pravdou, že listina není opatřena podpisem žalované, ale žalobce jednoznačně pochopil, kdo výzvu vyhotovil, když dne [datum] na výzvu písemně reagoval a učinil proti ní námitky, a zejména tuto písemnou výzvu ze dne [datum] adresoval přímo žalované, [celé jméno žalované]. Při účastnickém výslechu dne [datum], pak žalobce potvrdil, že pochopil i obsah výzvy, když sdělil, že na základě výzvy, by měl opustit byt, a dále při své účastnické výpovědi uvedl, že v bytě bydlí již 27 let se svými 2 dcerami (ve věku 27 let), řádně hradí nájemné a služby, byt na své náklady udržuje, a nemá jinou možnost bydlení. S ohledem na to, že žalobce pochopil, kdo učinil výzvu ze dne [datum], dále s ohledem na to, že žalobce pochopil i obsah této výzvy, soud shledal výzvu ze dne [datum] za platnou a určitou.

12. Soud s ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobce a ze strany žalované, s ohledem na dokazování a s ohledem i na provedenou účastnickou výpověď žalobce, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že vlastníkem bytu je [územní celek], vlastníkem tak není žalobce ani žalovaná. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dlouhodobě užívá byt. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalobci byl doručen dopis ze dne [datum], kterým byl žalobce vyzván k opuštění bytu. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci byla doručena písemná výzva ze dne [datum] k opuštění bytu (žalobce se však mylně domníval, že se jedná o výpověď z nájmu z bytu), když dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce na tuto výzvu reagoval podáním ze dne [datum], kterým vznesl námitky proti„ výpovědi z nájmu bytu“, dopis adresoval přímo žalované, [celé jméno žalované]. K posouzení listiny ze dne [datum], viz odstavec 11. Při účastnickém výslechu dne [datum], pak žalobce sdělil, že na základě výzvy, by měl opustit byt, a dále při své účastnické výpovědi uvedl, že v bytě bydlí již 27 let se svými 2 dcerami (ve věku 27 let), řádně hradí nájemné a služby, byt na své náklady udržuje, a nemá jinou možnost bydlení. Poznámka soudu, jiná možnost bydlení, byla při jeho účastnickém výslechu i vyvrácena, když na dotaz právního zástupce žalované, sdělil, že je správcem dědictví po zemřelých rodičích (pravděpodobně otci), a má přístup k domu po rodičích, dále žalobce sdělil, že neví, kde nyní žalovaná bydlí, ale bydlela v domě rodičů. Skutková tvrzení žalobce v písemné žalobě a při účastnickém výslechu byla protichůdná, když v žalobě tvrdil, že byt užíval na základě ústní dohody mezi ním, jeho sestrou (žalovanou) a jeho zemřelým otcem [jméno] [celé jméno žalobce]. Avšak při účastnické výpovědi uvedl, že se sestrou, se na užívání bytu nedohadoval, řešil to s rodiči, sestra šla tehdy bydlet jinam. Skutková tvrzení žalobce v písemné žalobě a při účastnickém výslechu byla dále protichůdná, i v části namítané neurčitosti dopisu ze dne [datum], když neurčitost namítal pouze v podané žalobě. Avšak při účastnickém výslechu žalobce potvrdil, že z výzvy pochopil, aby opustil byt, tedy žalobce pochopil obsah výzvy, který byl dostatečně určitý. Tvrzením žalované a z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo v řízení prokázáno, že nájemcem bytu je žalovaná. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce neunesl v řízení své břemeno tvrzení a důkazní, když dosavadní tvrzení a důkazy, neprokázaly důvodnost žaloby, proto byl při prvním ústním jednání žalobce vyzván, dle § 118a odst 3 o.s.ř., aby doplnil skutková tvrzení a důkazy, která prokáží, že žalobce je nájemcem bytu [číslo] kdy se stal nájemcem, dále byl žalobce vyzván k doplnění, že výzva k opuštění bytu je neplatná a neurčitá. Žalobce na výzvu ničeho nedoplnil, navrhl jen provést účastnický výslech žalobce, a zopakoval, že žalobce užívá byt již 27 let, o byt se řádně stará. K neurčitosti a neplatnosti namítaného právního úkonu, žalobce ničeho nedoplnil. Stejně tak ničeho nedoplnil, ke skutečnosti, kdy a jakým způsobem se žalobce stal řádným nájemcem bytu, k této skutečnosti se žalobce pouze okrajově vyjádřil v přednesu žaloby, když uvedl, že žalobce se stal nájemcem na základě mimořádného vydržení, po 20 letech užívání bytu. Jen na okraj soud uvádí, že skutková tvrzení žalobce, pak nemůže nahradit účastnická výpověď žalobce, avšak ani při účastnické výpovědi žalobce, nebyla skutková tvrzení doplněna, naopak byla vyvrácena skutková tvrzení žaloby, týkající se neurčitosti a neplatnosti namítaného právního úkonu (viz odstavec 11). Žalobcem navrhované důkazy však samostatně, ani v souhrnu s ostatními důkazy, neprokázaly, že by žalobce daný byt v [obec a číslo], obýval, jako řádný nájemce. Žalobce v řízení neprokázal, že by měl aktivní legitimaci pro tento spor, tedy podat žalobu dle § 2290 o.z., když se žalobce nikdy nestal řádným nájemcem, na základě písemné smlouvy s vlastníkem nemovitosti ([anonymizováno] [obec]) a žalobci tak nenáleží ochrana, kterou zákon poskytuje nájemcům. Žalobce v řízení dále neprokázal, že by právě žalovaná měla pasivní legitimaci pro tento spor, neboť žalovaná není vlastníkem dané nemovitosti (ani bytu [číslo]), tím je pouze [anonymizováno] [obec], jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí. V řízení bylo prokázáno, že by žalovaná byla pronajímatelem bytu, když toto vyloučila nejen žalovaná, ale i žalobce v písemné žalobě. Na základě shora uvedeného, a dále i s ohledem na závěry soudu v odstavci 11, soud posoudil předmětnou výzvu k opuštění bytu, dopis ze dne [datum], doručenou žalobci, za platný a určitý právní úkon. Závěrem soud podotýká, pokud měl žalobce v úmyslu, od počátku sporu, podat žalobu, dle § 2290 o.z., petit by měl znít, že výpověď z nájmu bytu je neoprávněná, nikoliv neplatná. Bohužel závěry soudu v tomto řízení, nemohou vést k definitivnímu vyřešení sporu mezi účastníky, když posouzení listiny ze dne [datum], za určitou a platnou, nemohou být právním titulem pro vyklizení žalobce z bytu, který byt obývá bez právního důvodu. S ohledem na to, že žalobce neunesl své břemeno tvrzení, ani důkazní, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

13. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch strana žalovaná. Tato odměna je tvořena odměnou za 3 úkony právní služby, za přípravu a převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum], dle § 9 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) ve výši 7.500 Kč (3 úkony x 2.500 Kč). Dále se náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby, dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Soud žalované nepřiznal, dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu nákladů řízení představující 21% DPH z částky 8.400 Kč, když právní zástupce žalované neprokázal, že je jejím plátcem, a ani v písemném vyjádření, či při ústním jednání, o její přiznání nežádal. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit úspěšné žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 8.400 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.