52 C 177/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa , obec a číslo , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec – část obce ( obec a číslo ), o zaplacení 4.176 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.155 Kč ve výši 8. 25 % ročně, od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, k rukám jeho právního zástupce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve výši 2.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9, dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 4.176 Kč, z titulu nájemní smlouvy. Žalobce se žalovanou uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl nebytový prostor [číslo] v domě na ulici [ulice], [adresa], [obec a číslo] – [anonymizována dvě slova]. [příjmení] pozemku p. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], na kterém se dům nachází, je žalobce. Žalovaná se nájemní smlouvou zavázala hradit nájemné a zálohy na úhrady služby spojené s užíváním předmětného nebytového prostoru (článek IV. odst. 2, ve spojení s článkem V. odst 1 Nájemní smlouvy), nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, za něž je placeno. Úhrada za měsíce leden až prosinec [rok] činila 1.759 Kč měsíčně. Žalobce však eviduje, u žalované, dluh na službách, za rok [rok] ve výši 4.155 Kč, a dále úrok za pozdní úhradu v období roku [rok] v celkové výši 21 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána dopisem ze dne [datum], žalovaná však do dnešního dne, žalovanou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v odporu proti platebnímu rozkazu ze dne [datum], neboť nedoplatek za vyúčtování služeb uhradila vzájemným zápočtem, a vzhledem k tomu, že jí [právnická osoba] neuhradila přeplatek za vyúčtování služeb za nebytový prostor [číslo] ve výši 6.199 Kč, a toto jim oznámila dopisem ze dne [datum]. Dále v podání ze dne [datum] uvedla, že se nejedná o přeplatek teoretický, neboť na vyúčtování je jasně napsáno„ Přijaté zálohy“ 8.689 Kč, které byly skutečně přijaté, takže tam byl skutečný přeplatek a zálohy byly skutečně uhrazeny. Nebylo jí žádným způsobem sděleno, na co byl přeplatek použit. Protiprávního jednání se dopouští Centra a nikoliv ona. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila.

3. Žalovaná se k ústnímu jednání dne [datum] nedostavila, k jednání se sice omluvila podáním ze dne [datum], s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav, avšak o odročení ústního jednání nepožádala a svůj nepříznivý zdravotní stav nikterak neprokázala. Proto soud jednal v nepřítomnosti žalované, a to v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, zákona číslo 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.).

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně i žalované, dále zejména ze Smlouvy o nájmu bytu na dobu neurčitou, č. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí, z Evidenčního listu a z Výpočtového listu od [anonymizováno] [rok], má soud prokázáno, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa] na ulici [ulice], žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum], smlouvu o nájmu nebytového prostoru, který se nachází v uvedeném domě. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalované nebytový prostor, označeného č. [anonymizována dvě slova], s celkovou výměrou podlahové plochy 21,77 m2, a to na dobu neurčitou, a žalovaná se zavázala hradit za jeho užívání měsíční nájemné, stanovené v Evidenčním listě, a v období od [anonymizováno] [rok] činilo nájemné výši 600,28 Kč za 1m2 ročně. [ulice] nájemné, zahrnující i služby, činilo od [datum] až do [datum], částku 1.759 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla sjednána nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, za něž je placeno. Tvrzením žalobce a z Vyúčtování služeb k nebytovému prostoru [číslo] za období [datum] do [datum], včetně kopie doručenky, má soud prokázáno, že žalované vznikl nedoplatek za vyúčtování služeb za celý rok [rok], v celkové výši 4.155 Kč. Celkový náklad za služby v roce [rok] činil 12.075 Kč a žalovaná uhradila zálohy ve výši 7.920 Kč. Z tvrzení žalobkyně, z Evidence předpisu a plateb za období [číslo] [rok], dále z Upomínky ze dne [datum] a Výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a související Podacího archu, má soud prokázáno, že nedoplatek na službách činí 4.155 Kč a úrok z prodlení za pozdní úhrady nájemného za období [rok] činí výši 21 Kč, celkem dluh žalované činí 4.176 Kč. Nájemné za leden [rok] mělo být uhrazeno do [datum], avšak bylo uhrazeno dne [datum] a úrok z prodlení tak činí 9,61 Kč. Nájemné za prosinec [rok] mělo být uhrazeno do [datum], avšak bylo uhrazeno dne [datum] a úrok z prodlení tak činí 11,51 Kč. Přičemž žalovaná byla k úhradě žalovaného dluhu vyzvána opakovaně, naposledy dopisem ze dne [datum].

5. Z tvrzení žalované, z dopisu ze dne [datum], adresovaný [právnická osoba] a z dopisu ze dne [datum], adresovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nemá soud prokázáno, že by žalovaná již uhradila žalovanou částku, z dopisů není prokázáno, že by žalované vznikl přeplatek ve výši 6.199 Kč, za jiný nebytový prostor [číslo].

6. Tvrzením žalobce i žalované, dále z Vyúčtování služeb, k nebytovému prostoru [číslo] za období [datum] do [datum], má soud prokázáno, že nedoplatek za služby v roce 2019 činil 1.668 Kč a nikoliv 6.199 Kč, jak tvrdila žalovaná.

7. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobce se žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytového prostoru [číslo] na ulici [anonymizováno] [adresa], [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. [ulice] nájemné, včetně služeb, bylo stranami sjednáno za období od ledna [rok] ve výši 1.759 Kč. Žalovaná neuhradila žalobci nedoplatek za služby pro rok [rok] ve výši 4.155 Kč a úrok z prodlení ve výši 21 Kč, celková dlužná výše činí 4.176 Kč.

8. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 3028 odst 3) a násl. zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 3 zákona číslo 116/1990 Sb., zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, účinného do 31. 12. 2013, když nájemní smlouva na nebytový prostor byla uzavřena v roce 2003, před účinností nového občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014). Nájemné bylo sjednáno v souladu s § 7 z. [číslo] v pevné výši, v souladu se zněním článku IV. Nájemní smlouvy. V článku V. pak byla sjednána povinnost žalované, hradit žalobci úhradu za služby spojené s nájmem, a žalobce se zavázal vyhotovit vyúčtování služeb nejpozději do 31. 8 následujícího kalendářního roku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce doručoval žalované [příjmení] služeb za rok [rok], již v dubnu [rok] a žalované bylo Vyúčtování vhozeno do její označené schránky dne [datum], přičemž žalovaná výši nedoplatku za Vyúčtování služeb pro rok [rok], ani doručení Vyúčtování služeb za rok [rok], nikterak nesporovala.

9. Po provedeném dokazování, soud shledal tvrzený přeplatek žalované ve výši 6.199 Kč, který by pravděpodobně mohl být předmětem zápočtu, z důvodu neurčitosti a tudíž i z důvodu nejistoty této pohledávky, za nezpůsobilou pohledávku k započtení. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že přeplatek za služby, za jiný nebytový prostor [číslo] činil výši 1.668 Kč a nikoliv 6.199 Kč, jak tvrdila žalovaná. Navíc existence pohledávky žalované, i ke dni vyhlášení rozsudku ([datum]) nebyla žalovanou tvrzena, ani prokázána. Soud proto nemohl k námitce žalované, týkající se existence přeplatku ve výši 6.199 Kč (na jiném nebytovém prostoru [číslo]) přihlédnout, a to s ohledem na zákonné ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., kdy pohledávka nejistá a neurčitá, není způsobilá k započtení.

10. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobce a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobce se žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytového prostoru [číslo] na dobu neurčitou. Žalovaná však, po řádně doručeném vyúčtování služeb za rok [rok], neuhradila nedoplatek za služby za rok [rok], týkající se nebytového prostoru [číslo] ve výši 4.155 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala hradit měsíční nájemné v lednu [rok] a v prosinci [rok] nehradila včas, a proto žalobkyni vznikl oprávněný nárok na úrok z prodlení ve výši 21 Kč Celkem tak činí dluh žalované za žalobcem částku ve výši 4.176 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzvána. Žalovaná v řízení neprokázala, že by jí vznikl přeplatek za vyúčtování jiného nebytového prostoru [číslo] právě ve výši 6.199 Kč, naopak z dokazování vyplynulo, že přeplatek za vyúčtování jiného nebytového prostoru [číslo] činil výši 1.668 Kč (viz odstavec 9). Pokud měla žalovaná v úmyslu učinit zápočet přeplatku, oproti žalované částce tento pravděpodobný zápočet, byl neurčitý a nejasný. Tím, že se žalovaná nedostavila k ústnímu jednání, dne [datum], soud ji nemohl poučit, dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., k doplnění chybějících skutkových tvrzení. Žalovaná tak v řízení neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když neprokázala, že by žalovaná částka byla z její strany žalobci již uhrazena nebo že by již zanikla (z důvodu tvrzeného přeplatku). S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované povinnost, zaplatit žalovanou částku 4.176 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

11. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ustanovení § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. S ohledem na to, že žalovaná dluh neuhradila do [datum], ocitla se od [datum] v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužného nedoplatku služeb ve výši 4.155 Kč od [datum] do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

12. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch strana žalobce. Soud při rozhodování použil opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu, viz nález Ústavního soudu I. ÚS 2929/07 ze dne [datum], II. ÚS 2396/09 ze dne [datum], III. ÚS 2984/09 ze dne [datum] a I. ÚS 2310/13 ze dne [datum]:„ Kdy u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. [příjmení] o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.“ Z uvedeného je zřejmé, že město nebo městská část část má právo nechat se v řízení zastoupit právním zástupcem-advokátem, avšak náklady za tyto právní služby nemohou jít k tíži žalované, i když žalovaná nebyla ve sporu úspěšná. Předmětem tohoto sporu byl dluh na nájmu a vyúčtovaných službách. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, avšak s ohledem na shora specifikovaná rozhodnutí ústavního soudu, který opakovaně stanovil, že tyto instituce, mají dostatek administrativního aparátu, který může žalobci v řízeních zastupovat, nepřiznal soud žalobci plnou náhradu nákladů řízení, kterou žalobce navrhl. Soud se domnívá, že část nákladů za právní zastoupení žalobce nebyly účelně vynaloženými náklady. Proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.200 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč dle položky 2, bod 1, písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby a dále paušální náhradu nákladů za 4 úkony právní služby (předžalobní upomínka, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum] k odporu žalované a účast na ústním jednání dne [datum]) v celkové výši 1.200 Kč (4 x 300 Kč), dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., sice se jednalo o návrh podaný na obdobném vzoru, uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, avšak žalobce se v řízení musel vypořádat s neběžnými námitkami žalobkyně (dlužné nájemné).

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.