52 C 184/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ulice a číslo, obec anonymizováno obec, zastoupená anonymizováno jméno příjmení příjmení, anonymizováno, advokátkou ulice a číslo, obec a číslo, PSČ, proti žalované: osobní údaje žalované ulice a číslo, obec a číslo – část obce, PSČ, o zaplacení 121.976,13 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 121.976,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 121.976,13 Kč ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení příjmení, anonymizováno, ve výši 54.454 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne datum domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 121.976,13 Kč, za neoprávněně odebranou elektřinu. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny, dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky právnická osoba, anonymizováno (od datum, právnická osoba a od datum právnická osoba), zplnomocněnou žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie, bylo dne datum, kontrolou číslo zjištěno, že žalovaná provádí na adrese, obec a číslo, obec, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, dle § 51 energetického zákona, čímž žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody, v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena dne datum, s odhadovými stavy VT anonymizována dvě slova kWh, NT anonymizována dvě slova kWh. Stav zjištěný na měřidle, při kontrole montérem dne datum a ověřením v autorizovaném metrologickém středisku, byl VT anonymizována dvě slova kWh, NT anonymizována dvě slova. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo rozdílem uvedených stavů, tedy číslo kWh. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že k neoprávněnému odběru došlo od datum až datum. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou, pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši, podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ( (26 957,0 kWh - 23 831,0 kWh) + (149 578,0 kWh - 130 990,0 kWh)) x 5, číslo Kč/kWh = 119.620,26 Kč s DPH. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 122.006,38 Kč a skládá se ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 119.620,26 Kč, vypočítané dle vyhlášky, a dále z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 2.355,87 Kč s DPH. Žalobkyní byla vystavena dne datum faktura číslo splatná dne datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, z titulu náhrady škody doporučeným dopisem, ze dne datum Ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně škodu neuhradila, proto žalobkyně požaduje, aby žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši 121.976,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, neboť je přesvědčena, že se jedná o omyl na straně žalobkyně. Tuto skutečnost tvrdila i ve svém odporu ze dne datum, proti elektronickému platebnímu rozkazu, který vydal Obvodní soud pro Prahu 5, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že v nemovitosti (památkově chráněná - zámeček/tvrz), kde mělo docházet k údajnému neoprávněnému odběru energie, se nenachází a navštěvuje jí maximálně 1 x za rok. Tuto nemovitost užívá pouze 1 osoba, a to údržbář. Osobou, která má povědomí o údajném„ neoprávněném" odběru energie, je otec žalované, pan celé jméno svědka, narozen datum, trvale bytem adresa svědka a žalované. Dle informací, které má žalovaná od svého otce, žalobkyně ukončila Smlouvu o dodávkách elektřiny datum, aniž by ji však tuto skutečnost dala na vědomí. Po údajném ukončení této smlouvy, žalobkyně neodmontovala elektroměr. S ohledem na tuto skutečnost nemohla ani žalovaná tušit, že by neoprávněně elektřinu odebírala. V současné době, je nemovitost, od této doby již pět let, připojena a je uzavřena i smlouva. Žalovaná nárokovanou částku považuje i za nepřiměřeně vysokou, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že tato částka je za období od datum do datum, tedy za 128 dnů. Při tomto údajném zjištění žalobkyně by to znamenalo, že jedna osoba v nemovitosti, odebere v průběhu 128 kalendářních dnů, elektřinu za 953 Kč každý den. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v plném rozsahu.

3. Soud jednal dne datum v nepřítomnosti žalované i v nepřítomnosti bývalého právního zástupce žalované, když k ústnímu jednání byl bývalý právní zástupce řádně předvolán dne datum a k oznámení o ukončení právního zastoupení žalované došlo až dne datum. Řádně předvolaná žalovaná se k ústnímu jednání nikterak neomluvila, ani nedostavila. Navíc sám bývalý právní zástupce žalované dne datum soudu sdělil, že žalovaná (klientka) s ním žádným způsobem nekomunikuje, nezná ani její současnou adresu.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná odebírala elektřinu na odběrném místě obec a číslo, obec - PSČ.

5. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody, za neoprávněný odběr elektřiny, na odběrném místě obec a číslo, obec a číslo anonymizováno, za období od datum do datum. Mezi účastníky bylo sporné, zda skutečně došlo k ukončení odběru elektřiny, na odběrném místě obec a číslo, obec a číslo anonymizováno, dne datum. Mezi účastníky byl sporný i výpočet náhrady škody v žalované výši 121.976,13 Kč, a zda žalobkyně má právo požadovat náhradu škody právě po žalované.

6. Tvrzením žalobkyně, z nesporovaného tvrzení ze strany žalované, a ze smlouvy ze dne datum, má soud prokázáno, že celé jméno žalované (žalovaná) uzavřela dne datum smlouvu na připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, s provozovatelem distribuční soustavy právnická osoba, pro odběrné místo obec a číslo, PSČ. Tvrzením žalobkyně, z odstoupení od smlouvy ze dne datum, včetně dodejky ze dne datum, má soud prokázáno, že došlo k odstoupení od smlouvy o sdružených službách a dodávky elektřiny, dopisem ze dne datum, současně byla učiněna i výzva k zpřístupnění odběrného místa, pro zákaznické číslo když dlužná částka byla vyčíslena na výši 28.987 Kč. Toto odstoupení bylo doručeno do vlastních rukou žalované, když žalovaná převzetí zásilky vlastnoručně i podepsala. Z tvrzení žalobkyně, z pracovního příkazu ze dne datum, z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a z fotografií o stavu elektroměru, má soud prokázané, že na adrese adresa žalované, třífázového elektroměru, typ přístroje anonymizováno číslo, výrobní číslo při kontrole dne datum byl ve výši 21.714 kWh. Z barevných fotografií, pořízených při kontrole, je patrný stav odebrané elektřiny, číslo kWh označený T1, a číslo kWh označený jako T2, spolu s čitelným typem přístroje (anonymizováno číslo). Tvrzením žalobkyně, z výpočtu náhrady škody a z faktury číslo ze dne datum, z opravného daňového dokladu ze dne datum, má soud za prokázané, že právnická osoba, vystavila dne datum fakturu číslo pro příjemce, celé jméno žalované, na částku ve výši 122.006,38 Kč, skládající se z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 98.045,21 Kč, z nákladů spojených s NO ve výši 620 Kč, z přezkoušení elektroměru ve výši 1.350 Kč a z daně z elektřiny ve výši 614,51 Kč, vše včetně DPH. Opravným daňovým dokladem (dobropisem) od dodavatele právnická osoba, adresovaný celé jméno žalované (žalované), pod variabilní symbol ze dne datum, byla účtována cena bez DPH ve výši 25 Kč, za náklady spojené s NO a tento dobropis byl žalované i doručen. Z tvrzení žalobkyně, ze žádosti žalované na přezkoušení elektroměru ze dne datum, z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla a ze zkušebního protokolu, má soud prokázáno, že dne datum, bylo vydáno osvědčení pod číslem anonymizováno číslo, kdy bylo posuzováno měřidlo 3F-statický elektroměr přímý, třífázový elektroměr, typ přístroje anonymizováno číslo, výrobní číslo (na žádost žalované číslo), po přezkoušení bylo uzavřeno, že uvedené měřidlo splňuje stanovené požadavky, elektroměr měří v souladu meteorologickou legislativou a původní ověření měřidla zůstává v platnosti. Tvrzením žalobkyně, z předžalobní upomínky ze dne datum a ze dne datum (včetně podacího archu) adresovaná žalované, má soud prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána za neoprávněný odběr elektřiny a byla vyzvána k úhradě částky 122.006,38 Kč do datum.

7. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaná odebírala elektřinu na odběrném místě obec a číslo, obec - PSČ, na základě smlouvy na připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne datum, uzavřenou s provozovatelem distribuční soustavy právnická osoba, na odběrném místě obec a číslo, obec a číslo anonymizováno. S ohledem na to, že žalovaná byla v prodlení s úhradou plateb za odebranou elektřinu ve výši 29. 987 Kč, došlo dopisem ze dne datum k odstoupení od této smlouvy, odstoupení žalovaná osobně převzala dne datum. Žalovaná, i když došlo k řádnému odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny, na odběrném místě obec a číslo, obec a číslo anonymizováno, nadále v období od datum do datum, neoprávněně odebírala elektřinu, aniž by za její odběr uhradila dodavateli sjednanou cenu. Při kontrole ze dne datum byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny žalovanou, na odběrném místě obec a číslo, ve výši 21.714 kWh a žalobkyni tak vznikl nárok na náhrady škody v žalované výši 121.976,13 Kč.

8. Po právní stránce, soud spor posoudil, jako škodu za neoprávněný odběr elektřiny, zejména dle § 51 odst 3 zákona číslo 458/2020 Sb., energetického zákona, v souladu s § 2952 občanského zákoníku, z.č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.). Předmětem řízení, byla škoda, kterou žalobkyně požadovala po žalované z důvodu, že žalovaná po ukončení smlouvy na dodávku elektřiny, nadále čerpala elektřinu, na odběrném místě obec a číslo, obec - PSČ, aniž by za ní uhradila sjednanou cenu. Žalovaná je tak v souladu s energetickým zákonem, považována za neoprávněného odběratele elektřiny, který odebíral elektřinu v daném odběrném místě obec a číslo, v období od datum do datum.

9. Dle § 51 zákona číslo 458/2020 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, které prochází neměřená elektřina, odběr měřený měřícím zařízením, které prokazatelně zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo 1. provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

10. Dle § 2952 občanského zákoníku, z.č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

11. S ohledem na to, že k neoprávněnému odběru došlo po datum, soud postupoval, při posuzování výpočtu náhrady škody, dle § 9 vyhlášky číslo o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. K neoprávněnému odběru došlo od datum až datum, tedy po dobu čtyř měsíců a sedmi dnů. I když dle § 9 odstavec 10 této vyhlášky číslo lze výši náhrady škody sjednat i dohodou, mezi účastníky řízení, tedy mezi žalobkyní a žalovanou, nedošlo v průběhu řízení k uzavření dohody o výši náhrady škody.

12. Podmínkami vzniku odpovědnosti žalované za škodu, je prokázání existence odpovědnostního titulu (porušení zákonné povinnosti žalované), dále prokázání vzniku škody a současně i prokázání existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny současně, aby bylo možno odpovědnost žalovaného za škodu vyslovit. V tomto řízení žalobkyně prokázala, že tvrzená škoda vznikla, v důsledku zavinění žalované, když mezi vznikem škody a odpovědnostním titulem žalované byla prokázána existence příčinné souvislosti, a žalobkyně také prokázala vznik škody v žalované výši 121.976,13 Kč.

13. S ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobkyně, ale i žalované, dále s ohledem na důkazy předložené pouze ze strany žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně v řízení prokázala nárok na přiznání náhrady škody, za neoprávněný odběr elektřiny v roce rok ze strany žalované, a to ve výši 21.714 kWh, na adrese adresa žalované, když neoprávněný odběr byl prokazatelně zjištěn na základě kontroly ze dne datum. Žalovaná nejprve oprávněně odebírala elektřinu na odběrném místě obec a číslo, obec - PSČ, na základě smlouvy na připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, ze dne datum, uzavřené s provozovatelem distribuční soustavy právnická osoba, pro odběrné místo obec a číslo, obec a číslo anonymizováno, a tato skutečnost byla mezi účastníky i nesporná. Avšak s ohledem na to, že žalovaná byla v minulosti (prosinec rok) v prodlení s úhradou plateb za odebranou elektřinu ve výši 29.987 Kč, došlo dopisem ze dne datum k odstoupení od této smlouvy na dodávku elektřiny. I když žalovaná ukončení smlouvy o odběru elektřiny sporovala, v řízení bylo žalobkyní prokázáno (zejména dopisem ze dne datum, včetně doručenky ze dne datum), že žalovaná odstoupení od smlouvy na dodávku elektřiny, osobně převzala již dne datum. Přestože žalovaná, na základě doručení odstoupení od této smlouvy, věděla, že došlo k ukončení odběru elektřiny, když žalovaná nepředložila důkaz, který by prokazoval uzavření smlouvy nové se stejným distributorem elektřiny (či s distributorem elektřiny jiným), žalovaná, na odběrném místě obec a číslo, obec a číslo anonymizováno, nadále v období od datum do datum, již neoprávněně odebírala elektřinu, aniž by za její odběr uhradila dodavateli sjednanou cenu. Žalovaná nepředložila žádný důkaz, který by prokázal, že k neoprávněnému odběru z její strany nedošlo. Pakliže by se žalovaná k ústnímu jednání dne datum dostavila, soud by ji poučil v souladu s ustanovením §118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby svá skutková tvrzení o nedůvodnosti této žaloby, zejména k prokázání, že nedošlo k neoprávněnému odběru elektřiny z její strany. Tím, že se bez omluvy k poslednímu ústnímu jednání nedostavila, sama se tak vzdala práva, být poučena k doplnění skutkových tvrzení a unést tak své břemeno důkazní a tvrzení. Naopak žalovaná v řízení prokázala, s ohledem na platné odstoupení od smlouvy na dodávku elektřiny, že smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena dne datum, s odhadovými stavy VT 23 831 kWh, NT 130 990 kWh. Později, stav zjištěný na měřidle, při kontrole montérem dne datum a po ověření elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku, byl zjištěn stav odebrané elektřiny ve výši VT 26 957 kWh, NT 149 578. Následné množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo rozdílem uvedených stavů (ze dne datum a ze dne datum), tedy číslo kWh. Naměřený stav byl prokázán i po přezkumu měřidla, který byl proveden an základě žádosti žalované. Dle § 51 odst 3) energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, když v řízení bylo zjištěno, že neoprávněnou osobou byla žalovaná, která je tak povinna uhradit žalobkyni vzniklou škodu. Neoprávněným odběrem elektřiny byla způsobena škoda, žalobkyni, v celkové výši 122.006,38 Kč a skládá se ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 119.620,26 Kč, vypočítané dle § 9 vyhlášky číslo dále z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 2.355,87 Kč s DPH. Od částky 122.006,38 Kč pak byla dobropisem pod variabilní symbol ze dne datum, odečtena cena ve výši 25 Kč, za náklady spojené s neoprávněným odběrem. Žalobkyně vystavila dne datum fakturu číslo splatnou dne datum, ve znění dobropisu ze dne datum, na základě kterých byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu, z titulu náhrady škody doporučeným dopisem, ze dne datum. S ohledem na shora uvedené, bylo v řízení prokázáno, že žalobkyni tak vznikl nárok na náhrady škody v žalované výši 121.976,13 Kč, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit škodu v žalované výši, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

14. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu za důvodnou, dle § 1970 o.z., kdy lze požadovat vedle jistiny, též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Žalovaná měla povinnost uhradit škodu nejpozději do datum, a však neučinila tak, čímž se od dne následujícího, od datum dostala do prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze žalované částky, od datum do zaplacení.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2, 3 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit úspěšné žalobkyni náklady řízení. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.880 Kč, dle zákona číslo 549/1991 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby. Dále soud žalobkyni přiznal odměnu za zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna za 6,5 úkonů právní služby, ve výši 5.980 Kč za 1 úkon (ze žalované částky a z tarifní hodnoty 121.976,13 Kč) a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 3x účast na ústním jednání dne datum, dne datum a dne datum, ½ právního úkonu za zmařené ústní jednání dne datum), v celkové výši 38.870 Kč (6x číslo + ½ z číslo číslo). Dále 7x paušální náhradou hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, celkem ve výši 2.100 Kč (7x 300 Kč). Soud přiznal 21% DPH ve výši 8.603,70 Kč (z částky číslo) dle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za promeškaný čas ve výši 800 Kč, představující 8 půlhodin po 100 Kč, neboť ve svém návrhu (a výpočtu) na přiznání náhrady nákladů řízení, nikterak tuto částku neodůvodnila, soudu není zřejmé, kdy a z jakého důvodu mělo dojít ke vzniku promeškaného času, zda například dopravou po obec k soudu a zpět, či například účastí na ústních jednáních. Soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 54.454 Kč (před zaokrouhlením 54.453,70 Kč), tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

16. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, výslechem otce žalované (jméno celé jméno svědka), který se na adrese označené žalovanou nezdržuje, když soud zjistil, že se jedná i o jeho trvalé bydliště. Soud se neúspěšně 2x pokusil o jeho předvolání, avšak bez výsledku. Jinou adresu žalovaná soudu nesdělila. Nicméně žalovaná ani jednoznačně neuvedla, k jakým skutkovým tvrzením by měl být svědek konkrétně vyslechnut, když dle tvrzení žalované, by měl„ objasnit celou situaci“, na poslední ústní jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila a tato chybějící tvrzení, týkající se výslechu svědka, zůstala žalovanou nedoplněná, soudu nadále není zřejmé, jakou situaci by měl svědek jednoznačně prokázat. Proto soud, důkaz (výslech svědka), z důvodu nejasných tvrzení žalované, a také z důvodu hospodárnosti řízení, když by jednání muselo být opětovně odročováno, zamítl.

17. Lhůtu k plnění, soud uložil v souladu s ustanovením dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.