52 C 199/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem ulice a číslo , obec , PSČ , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec – anonymizováno ( obec a číslo ), o zaplacení 12.545,91 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12.545,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.416,66 Kč od [datum] do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.999,9 Kč, se ZAMÍTÁ.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala na žalovaném, zaplacení částky 12.545,91 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalovaný si dne [datum] zřídil osobní uživatelský účet, na internetovém portálu společnosti [právnická osoba], když vyplnil registrační formulář, v němž uvedl své identifikační a kontaktní údaje a vyjádřil vůli být vázán všeobecnými obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] (dále jen„ VOP“). [právnická osoba] při registraci ověřila jeho totožnost, mimo jiné i kontrolou shody identifikačních údajů žalovaného a identifikačních údajů, náležejících k bankovnímu účtu [bankovní účet], na který by následně měl být poskytnut úvěr, čímž bylo zřízení osobního účtu úspěšně dokončeno. Po zřízení osobního účtu dle čl. 4 VOP, žalovaný zažádal u společnost [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč [právnická osoba] žádost žalovaného přijala, ověřila na základě zajištěných podkladů jeho úvěruschopnost, zhodnotila ji jako dostatečnou pro požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání a žádost o poskytnutí úvěru akceptovala. Dne [datum] pak žalovanému schválenou výši spotřebitelského úvěru poskytla, na jeho ověřený bankovní účet, čímž byla za pomoci prostředku komunikace na dálku uzavřena smlouva o půjčce a společnost [právnická osoba] splnila svou povinnost z takové smlouvy plynoucí. V souladu s čl. 2 smlouvy o půjčce si společnost [právnická osoba], sjednala s žalovaným povinnost žalovaného uhradit administrativní poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 2.500 Kč. Závazkem žalovaného bylo vyplacenou půjčku, spolu s administrativním poplatkem vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti dlužnou částku uhradil pouze částečně a dostal se tak do prodlení. Pro případ prodlení žalovaného, si společnost [právnická osoba] a žalovaný sjednali v čl. 8 smlouvy o půjčce nárok společnosti [právnická osoba] na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, v článku 9 pak úhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku, který je přílohou [číslo] smlouvy o půjčce a dle článku 12 smlouvy o půjčce zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávky se žalobkyní, na základě, které došlo k postoupení pohledávky [právnická osoba], na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení se dluh žalovaného skládal z neuhrazené jistiny ve výši 8.333,33 Kč, neuhrazeného administrativní poplatku ve výši 2.083,33 Kč, dále z účelně vynaložených nákladů na vymožení dlužné pohledávky ve výši 1.999,90 Kč, ze smluvní pokuty a z úroku z prodlení v kapitalizované výši 348 Kč Celkem tedy dluh žalovaného činil částku ve výši 12.764,56 Kč. Žalobce požaduje úhradu pohledávky v postoupené výši, zvýšenou o kapitalizovanou smluvní pokutu ode dne postoupení do dne podání této žaloby ve výši 1.781,56 Kč, tedy konkrétně částku ve výši 14.545,81Kč. Žalovaný doposud žalovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a v podání ze dne [datum], předložil soudu listiny a rozhodnutí, týkající se insolvenčního řízení žalovaného.

3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně i žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný odporoval, když současně soudu předložil listiny, týkající se insolvenčního řízení, soud zjistil, zejména ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], spolu se Splátkovým kalendářem a Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, a z Obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 10.000 Kč, a žalovaný se zavázal částku 10.000 Kč vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 2.500 Kč, ve 3 splátkách. Žalovaný se tak zavázal vrátit právní předchůdkyně žalobkyně celkovou částku ve výši 12.500 Kč, a to nejpozději do [datum]. Tvrzením žalobkyně a z přehledu transakcí soud zjistil, že [příjmení] [jméno] uhradila dne [datum] na účet právní zástupkyně žalobkyně (společnosti [právnická osoba]) číslo [bankovní účet], částku 1 Kč, a to z účtu číslo [bankovní účet]. Dále dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení] poskytla částku ve výši 3.000 Kč, na účet číslo [bankovní účet]. Tvrzením žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla zaslat žalovanému částku 10.000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, postoupena na žalobkyni, přičemž o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Tvrzením žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh pravděpodobně něčeho uhradil, když ke dni postoupení měl dluh žalovaného představovat neuhrazenou jistinu ve výši 8.333,33 Kč, neuhrazený administrativní poplatek ve výši 2.083,33 Kč, dále účelně vynaložené náklady na vymožení dlužné pohledávky ve výši 1.999,90 Kč, smluvní pokutu a z úrok z prodlení v kapitalizované výši 348 Kč Celkem tedy dluh žalovaného měl činit částku ve výši 12.764,56 Kč. Z Výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

5. Tvrzením žalobkyně i žalovaného a dále zejména z listin z insolvenčního řízení žalovaného, soud zjistil, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a současně bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Dále usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo schváleno oddlužení. V závěru insolvenčního řízení, usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo vydáno usnesení o splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek, v důsledku kterého, dle § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, soud vzal na vědomí splnění oddlužení. A dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, byl dlužník osvobozen od placení pohledávek (usnesení nabylo právní mocí dne [datum], v části vzetí na vědomí splnění oddlužení a v části osvobození dlužníka, výrok I. + V.). Čímž skončilo insolvenční řízení (oddlužení) žalovaného. Řízení tak bylo z důvodu insolvenčního řízení žalovaného přerušeno více jak 3 roky a 5 měsíců (od [datum] do [datum]).

6. Soud má prokázán následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě, které se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 10.000 Kč, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkovou částku 12.500 Kč (10.000 Kč poskytnutá částka + 2.500 Kč poplatek). Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet [jméno] [příjmení], dne [datum], částku ve výši 3.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dluh žalovaného na žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jako smlouvu o zápůjčce, dle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovaný) zastupitelnou věc (10.000 Kč) tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, pak soud posoudil v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z., na základě, kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka postupníkovi.

8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně, tvrzením žalovaného a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, zejména i s ohledem na rozhodnutí v insolvenčním řízení žalovaného, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud v řízení zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně, zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 10.000 Kč, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkovou částku 12.500 Kč (10.000 Kč poskytnutá částka + 2.500 Kč poplatek), a to nejpozději do [datum]. Předloženými důkazy žalobkyně osvědčila, že odeslala na účet číslo [bankovní účet], účet označený jménem [jméno] [příjmení], dne [datum], částku ve výši 3.000 Kč. Avšak v žalobě, žalobkyně uvedla, že zaslala částku 10.000 Kč na účet žalovaného, na odlišný účet číslo [bankovní účet]. Tedy finanční částka nebyla zaslána žalovanému, ale osobě odlišné, a v řízení tak nebyla dostatečně osvědčena pasivní legitimace žalovaného pro tento spor. Navíc právní předchůdkyní žalobkyně byla poskytnuta jiná a zejména nižší částka, ve výši 3.000 Kč a nikoliv ve výši 10.000 Kč, jak bylo tvrzeno v podané žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně pak postoupila dluh žalovaného na žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes to, že k její úhradě byl vyzván předžalobní výzvou. Podstatné pro tento spor však je, že v insolvenčním řízení žalovaného dlužníka, vedeného u [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo vydáno usnesení o splnění oddlužení a osvobození žalovaného dlužníka od placení pohledávek, v důsledku kterého, dle § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, soud vzal na vědomí splnění oddlužení. A dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, byl dlužník osvobozen od placení pohledávek. Je sice pravdou, že usnesením [název soudu], č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo učiněno zpětvzetí přihlášky pohledávky [číslo] [právnická osoba] s.r.o. (tedy žalobkyně), [IČO], pro pohledávku [anonymizováno] ve výši 135,90 Kč a pohledávku [anonymizováno] ve výši 1.261,24 Kč, čímž účast věřitele ([právnická osoba]) v rozsahu označené pohledávky v insolvenčním řízení skončila. Avšak jednalo se o pohledávku v původní výši 15.865,86 Kč, a po odečtení pohledávky která byla předmětem částečného zpětvzetí přihlášky, nadále pohledávka žalobkyně zůstala součástí insolvenčního řízení žalovaného. Pokud by soud žalobkyni pohledávku přiznal, bylo by to v rozporu se závěrečným rozhodnutím v insolvenčním řízení, kterým byl žalovaný osvobozen od zbývajících pohledávek. Žalobkyně v řízení navíc ani neosvědčila pasivní legitimaci žalovaného pro tento spor (a zejména, že by mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku ve výši 10.000 Kč), ale soud je zejména vázán rozhodnutím v insolvenčním řízení, kterým byl žalovaný osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých v oddlužení, v němž dosud nebyly uspokojeny. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu v plném rozsahu zamítl.

9. Podle § 142 odst 1 o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení, když plný úspěch ve sporu měl žalovaný. Žalovaný byl osvobozen (v insolvenčním řízení, od placení pohledávek), bez zřetele k tomu, že jde o příslušenství tvořené nárokem na náhradu nákladů řízení vedeného o pohledávce za trvání oddlužení u nalézacího soudu, přiznaným věřiteli v době, kdy jej již nelze přihlásit do insolvenčního řízení, byl dlužník osvobozen od placení pohledávek (včetně náhrady nákladů řízení). Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] totiž plyne, že před právní mocí rozhodnutí, kterým soud přizná účastníku občanského soudního řízení nárok na náhradu nákladů řízení (před okamžikem vzniku nároku na náhradu nákladů řízení), nelze takový nárok přihlásit do insolvenčního řízení ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky. Shodně, o nákladech řízení rozhodl, [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když žalobkyni, při zastavení řízení nelze přiznat náhradu nákladů řízení proti žalovanému, neboť i od tohoto příslušenství pohledávky je žalovaný osvobozen (obdobně nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3250/14). S ohledem na shora uvedené odůvodnění, soud by přiznal náhradu nákladů řízení úspěšnému žalovanému, avšak ten nebyl v řízení zastoupen právním zástupcem, ani náhradu nákladů řízení nežádal, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.