52 C 228/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , t.č. neznámého pobytu zastoupen opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení 9.045 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 9.045 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.045 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Soud přiznává opatrovníkovi žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odměnu za zastupování žalovaného v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, [spisová značka], ve výši 5.100 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala zaplacení částky 9.045 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně je právním subjektem poskytujícím zdravotní služby. Žalovaný byl u žalobkyně hospitalizován od [datum] do [datum] a byly mu poskytnuty zdravotní služby odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Žalovaný je cizím státním příslušníkem, který v době hospitalizace nepředložil průkaz zdravotního pojištění, ani potvrzení o sjednání komerčního pojištění. S ohledem na to je žalovaný povinen uhradit náklady poskytnutých zdravotních služeb sám ve smyslu § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. Žalobkyně vyúčtovala náklady za zdravotní péči dle cenového předpisu ministerstva zdravotnictví 2/ 2013 o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb. Dlužná částka byla vypočtena jako počet bodů vykázaných za zdravotní péči vynásobený hodnotou jednoho bodu ve výši 1,12 Kč, přičemž tato výše odpovídá maximální ceně jednoho bodu, kterou stanovil s účinností od [datum] uvedený cenový předpis ministerstva zdravotnictví. Způsob vykazování bodů za zdravotní péči a příslušný počet bodů stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Dlužná částka tak činí 9.045 Kč, na níž byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný nebyl v době hospitalizace schopen uhradit celou dlužnou částku, proto s ním žalobkyně uzavřela uznání dluhu a dohodu o splátkách ze dne [datum]. V uznání dluhu se žalovaný zavázal plnit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč, první splátka byla splatná ke dni [datum], a další vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Strany si ujednaly, že dluh se stane splatným v případě neuhrazení jednotlivé měsíční splátky a dluh se stal splatný dne [datum], kdy měla být uhrazena první měsíční splátka. K námitce žalovaného, týkající se rozdílného rodného čísla žalovaného, žalobkyně uvedla, že občané cizích států nemají standardní rodné číslo, jako občané České republiky, a proto se u cizinců nemusí rodné číslo shodovat s číslem pojištěnce. Pokud žalobkyně přijme do péče občana cizího státu, který není účasten zdravotního pojištění, je takové osobě z informačního systému vygenerováno číslo pojištěnce, které slouží pouze pro evidenční účely žalobkyně a rozhodující je datum narození pacienta. Pokud se jedná o podpis na uznání dluhu, žalobkyně předložila podepsaný dokument uznání dluhu a rovněž také předložila podepsaný souhlas s hospitalizací, kde je rovněž podpis žalovaného, tyto dva podpisy nevykazují zásadní rozdíly a na první pohled jedná o podpis jednoho člověka. Pokud se jedná o to, zda je žalovaný osobou plně svéprávnou a zda byl v takovém zdravotním stavu, aby porozuměl obsahu uznání dluhu, žalobkyně uvedla, že žalovaný byl hospitalizovaný na IV. interní klinice, což je klinika gastroenterologie a hepatologie, kdy v rámci hospitalizace nevznikla pochybnost o absenci nebo narušení schopnosti žalovaného chápat smysl svého jednání a posoudit důsledky podpisu takového dokumentu. Navíc žalovaný uznání dluhu podepisoval při ukončení hospitalizace, tudíž ve stabilizovaném stavu, jinak by k propuštění nedošlo. Pokud jde o tvrzení, že žalovaný jako občan Ukrajiny nebyl schopen rozumět podepisovaným dokumentům, žalovaný v té době již delší dobu pobýval na území [země], pracoval jako dělník, měl dokonce v [země] povolen přechodný pobyt. Žalovaný v roce [rok] založil společnost, ve které je jediným společníkem a jednatelem. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že uznaný dluh žalovaného, vůči žalobkyni, se promlčuje až ve lhůtě 10 let, nárok tak není promlčen. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum] a dne [datum].

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalovanému ustanoven opatrovník z řad advokátů, a to s ohledem na to, že pobyt žalovaného není znám.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka dne [datum], a uvedl, že žalobní návrh neuznal. Namítal, že nebylo dostatečně prokázáno, že zdravotní služby byly skutečně poskytnuty žalovanému, když nesouhlasí rodné číslo žalovaného, uváděné žalobkyní, s rodným číslem žalovaného v registru vozidel. Není jednoznačné, že uznání dluhu bylo skutečně podepsáno žalovaným. Pokud žalovaný uznání dluhu podepsal, nebylo prokázáno, že by žalovaný byl plně svéprávný a v takovém zdravotním stavu, aby porozuměl obsahu činěného jednání, a dále zda žalovaný jako cizinec rozuměl obsahu podepsaného uznání dluhu. Dále není patrno, jaké služby byly žalovanému konkrétně poskytnuty a zda cena za ně účtovaná je odpovídající a správná. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení, a to jak k dluhu samotnému, tak i pro požadované příslušenství. K uznání dluhu mělo dojít dne [datum] (resp. [datum]) a dle žaloby nastala splatnost dluhu dne [datum], přičemž při neplatnosti uznání dluhu, by došlo k promlčení již v roce [rok]. Z textu uznání dluhu plyne, že předmětem uznání dluhu je pouze jistina a nikoliv její příslušenství, a dle ust. § 110 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. z.“), se úroky promlčují ve třech letech. Žalovaný, jako osoba neznámého pobytu se na adrese, na kterou byla předžalobní upomínka zaslána, již několik let nezdržuje, navíc předžalobní upomínka hovoří o tom, že zdravotní služby měly být žalovanému poskytnuty v období od [datum] do [datum], což žádným způsobem neodpovídá v žalobě tvrzenému období poskytování zdravotních služeb žalovanému. Soud by se měl zabývat otázkou pravomoci českých soudů, když žalovaný není ani občanem [země], ani občanem jiného státu Evropské unie, ani nemá na území [země] povolen žádný druh pobytu.

4. Soud se nejprve zabýval, zda je ve věci dána pravomoc soudů České republiky, přičemž z ust. § 86 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád dále jen „o.s.ř.“) plyne, že proti tomu, kde nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek, kdy z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 939/2011, plyne, že„ Pravomoc českých soudů v majetkových věcech může být založena i tím, že žalovaný má obchodní podíl v obchodní společnosti se sídlem v České republice, popř. tím, že má pohledávku za obchodní společností se sídlem v České republice“. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. má soud za prokázané, že jednatelem a jediným společníkem této společnosti je žalovaný. S ohledem na výše uvedené tak soud uzavřel, že pravomoc soudů České republiky je dána.

5. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni, zda byl tento dluh, ke dni podání žaloby, již promlčen, a zda byl žalovaný žalobkyní předžalobně upomenut.

6. Po provedeném dokazování, má soud má prokázáno, z tvrzení žalobkyně, dále ze Souhlasu s hospitalizací ze dne [datum], z Hlášení o léčení cizího státního příslušníka a z Propouštěcí zprávy ze dne [datum], že žalovaný, státní příslušník Ukrajiny, který pracuje na území České republiky, byl od [datum] do [datum] hospitalizován u žalobkyně, přičemž jeho číslo pojištěnce pro potřeby nemocnice, je [číslo]. Tvrzením žalobkyně, z Emailové komunikace žalobkyně s pojišťovnou VZP ze dne [datum] a ze Souhlasu s hospitalizací ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn a zdravotní péče nebyla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tvrzením žalobkyně, z Uznání dluhu ze dne [datum] a z faktury č. [rok] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému dne [datum] vyúčtovala poskytnutou zdravotní péči v celkové výši 9.045 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 9.045 Kč uznal v Uznání dluhu a Dohodě o splátkách ze dne [datum] (žalovaným podepsáno již dne [datum]) a zavázal se svůj dluh, z titulu poskytnutých zdravotních služeb, vůči žalobkyni splatit formou měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje dnem [datum], a to až do úplného splacení dluhu. Zároveň bylo ujednáno, že pro případ prodlení byť s jedinou splátkou se stává celý dluh splatným. Soud nemá prokázáno, že by došlo k uznání dluhu i v části příslušenství (zákonného úroku z prodlení), když bylo pouze dohodnuto, že žalobkyně je oprávněna požadovat od žalovaného zaplacení úroku s prodlením s úhradou dluhu, za dobu plnění měsíčních splátek.

7. Z Výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. má soud za prokázané, že žalovaný je jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba] s.r.o. Z Čestného prohlášení a podpisového vzoru ze dne [datum] a z Notářského zápisu č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] má soud za prokázané, že žalovaný je plně způsobilý k právním úkonům, žalovaný rozumí českému jazyku, když listiny jsou založeny v českém jazyku, přitom zakladatelská listina byla sepsána i před notářem, jako právním odborníkem. Založen je i podpisový vzor žalovaného, který má podobné znaky, jako podpis na souhlasu s hospitalizací. Z výpisu z evidence vozidel má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem automobilu tov. zb. Volkswagen, [registrační značka], kdy rodné číslo žalovaného je [číslo]. Z přípisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný měl na území [země] povolen pobyt, od [datum] do [datum] nahlásil adresu pobytu na [obec a číslo], následně dne [datum] podal žádost o povolení k přechodnému pobytu, a toto řízení bylo zastaveno, právní moc rozhodnutí nabylo dne [datum]. Žalovanému bylo uloženo správní vyhoštění s dobou platnosti od [datum] do [datum], z území ČR však vyhoštěn nebyl.

8. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] a související dodejky ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomenut o úhradu dluhu, a tato upomínka byla žalobkyní zaslána na adresu, kterou žalovaný uvedl při hospitalizaci u žalobkyně. V upomínce je uvedeno, že žalovanému měla být zdravotní péče poskytnuta od [datum] do [datum], a žalovaný byl upomenut k úhradě částky 9.045 Kč. Žalovaný dluh ve výši 9.045 Kč do dnešního dne neuhradil.

9. Na základě shora provedeného dokazování, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaný, státní příslušník Ukrajiny, byl v období od [datum] do [datum] hospitalizován u žalobkyně. Žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění, a proto žalobkyně žalovanému vystavila za poskytnutou zdravotní péči fakturu na výši 9.045 Kč, se splatností dne [datum]. Ještě než se stala faktura splatnou, žalovaný svůj dluh dne [datum] uznal (žalobkyní poté [datum] připojila podpis na Uznání dluhu) vůči žalobkyni, ve výši 9.045 Kč a zavázal se jej uhradit v pravidelných splátkách. Žalobkyně žalovaného naposledy dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], žalovaný je dle dostupných evidencí a jím podepsaných listin, plně svéprávný a žalovaný již v roce [rok] byl schopen natolik rozumět českému jazyku, že u notáře sepsal zakladatelskou listinu [právnická osoba] [anonymizováno]

10. Soud však nemá za prokázané, že by uznání dluhu podepsala osoba odlišná do žalovaného, nebo že by žalovaný nerozuměl českému jazyku, nebo že by žalovaný nebyl plně svéprávný a nemohl rozumět svému jednání, nebo že zdravotní stav žalovaného nebyl takový, aby mohl rozumět obsahu uznání dluhu, neboť žalovaný v řízení nepředložil žádné důkazy, kterými by svá tvrzení podložil.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, jako uznání dluhu, § 558 obč. z., v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), dle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že zdravotní služby byly žalovanému poskytnuty v roce [rok] a uznání dluhu bylo žalovaným podepsáno dne [datum], soud dále postupoval, dle obč. z.. Otázku promlčení soud posoudil, dle ustanovení § 110 odst. 1 obč. z., dle kterého, bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. A dle § 110 odst. 3 obč. z. se úroky a opětující se plnění promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání. Dle § 558 obč. z., uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.

12. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na skutková zjištění, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná v části příslušenství, které je již promlčeno. Soud výrokem I. tohoto rozhodnutí, žalobu v části požadovaného příslušenství zamítl, a to s ohledem na ust. § 110 odst. 3 obč.z., když uznání dluhu obsahovalo ujednání pouze týkající se jistiny, a nikoliv požadovaného příslušenství. Soud má za prokázané, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, čímž se žalovaný dostal do prodlení s úhradou hned první splátky, splatné dne [datum], a stal se tak splatným celý dluh. Žalobkyně v řízení požadovala příslušenství, zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky, avšak uznání takového budoucího příslušenství listina„ uznání dluhu“ neobsahuje. S ohledem na výše uvedené a na výše uvedené zákonné ustanovení, tak došlo k promlčení požadovaného příslušenství, když promlčecí doba uplynula po třech letech od splatnosti, tedy již v roce [rok].

13. Soud se dále v řízení zabýval námitkou strany žalované, zda byl žalovaný dluh (jistina ve výši 9.045 Kč) promlčen. Dohoda o uznání dluhu byla sepsána dne [datum]. Žaloba byla v tomto sporu podána dne [datum]. S ohledem na ustanovení § 110 odst. 1 obč. z., se nejedná o promlčený dluh, když v případě uznání dluhu se tento dluh promlčí za deset let od tohoto uznání. Vzhledem k tomu, že žalovaným byl dluh uznán dne [datum], došlo by k promlčení dluhu až v roce [rok].

14. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na skutková zjištění, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl hospitalizován a ošetřen u žalobkyně, aniž by byl zdravotně pojištěn, čímž mu vznikl dluh na poskytnutých zdravotních službách. V řízení bylo prokázáno, že zdravotní služby byly poskytnuty přímo žalovanému, i když rodné číslo uvedené na propouštěcí zprávě je odlišné, než rodné číslo v evidenci motorových vozidel. Navíc žalobkyně logicky vysvětlila, že v případě propouštěcí zprávy se nejedená o rodné číslo žalovaného, ale o číslo pojištěnce, které v případě nepojištěných, cizích státních příslušníků, slouží pouze pro evidenční účely žalobkyně. Žalovaný následně svůj dluh ve výši 9.045 Kč vůči žalobkyni uznal, jak prokazatelně vyplývá z Dohody o uznání dluhu ze dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, zejména z listin založených v obchodním rejstříku a ze souhlasu s hospitalizací, že žalovaný byl zdravotně způsobilý, aby českému textu rozuměl, neboť již v roce [rok] žalovaný zakládal v České republice společnost, a již tehdy byl schopen porozumět textu notářského zápisu v českém jazyku, když zároveň při této příležitosti (sepisu notářského zápisu) žalovaný prohlásil, že je zcela svéprávný. Nadto se podpis žalovaného na uznání dluhu, i laickým pohledem, shoduje s podpisovým vzorem, který byl žalovaným založen do obchodního rejstříku u jeho společnosti. Vzhledem k tomu, že soud shledal uznání dluhu žalovaným za platné, soud se dále v řízení nezabýval otázkou, zda byly zdravotní služby žalovanému skutečně poskytnuty a jejich správným vyúčtováním, neboť z ust. § 558 obč.z., vyplývá, že pokud žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku do dnešního dne neuhradil a opatrovník žalovaného v řízení neprokázal, že by bylo ze strany žalovaného plněno. Soud tak s ohledem na shora uvedené, uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.045 Kč, ja k je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

16. Co se týče otázky zaslání předžalobní výzvy žalovanému, tato byla žalovanému zaslána žalobkyní, v souladu s ustanovením 142a o.s.ř., na poslední známou adresu žalovaného, a vzhledem k tomu, že v této výzvě byla uvedena správně dlužná částka 9.045 Kč, kterou měl žalovaný uhradit, není na překážku, pokud bylo ve výzvě uvedeno nesprávné datum hospitalizace žalovaného.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, co do jistiny, její neúspěch byl pouze nepatrný, když se týkal pouze příslušenství žalované částky. Žalobkyni, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 800 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2.1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč a dále paušální náhradou nákladů za čtyři úkony (předžalobní výzva ze dne [datum], podání návrhu ve věci samé, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum]) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 400 Kč (4 úkony x 100 Kč), když se jednalo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (dluh za poskytnuté zdravotní služby). Peněžité plnění zároveň nepřevyšovalo 50.000 Kč.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

19. Žalovaný byl v řízení zastoupen opatrovníkem, kterému náleží odměna za jeho zastupování. Ustanovený opatrovník vykonal pro žalovaného 3 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška”), vyjádření k žalobě ze dne [datum], dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, a účast na ústním jednání dne [datum], dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Soud při výpočtu odměny ustanoveného opatrovníka vycházel v souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 4/19, z tarifní hodnoty ve výši 9.045 Kč. [příjmení] za 1 úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, právní moc ustanovení opatrovníka nastala dne [datum]) pak byla snížena o 20 % dle § 12a vyhlášky, přičemž při snížení odměny opatrovníka o 20 % soud postupoval v souladu s ust. čl. II vyhlášky č. 406/2021 Sb., které stanoví, že za úkony právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, náleží advokátovi odměna podle dosavadních právních předpisů. Opatrovníkovi tak za zastupování žalovaného náleží odměna stanovená, dle § 8 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky, ve výši 4.200 Kč (2 x 1.500 Kč, 1 x 1.200 Kč) za 3 úkony právní služby. Dále opatrovníkovi náleží paušální náhrada výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za 3 úkony právní služby, dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Proto soud opatrovníkovi přiznal odměnu ve výši 5.100 Kč.