52 C 286/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou, se sídlem Thunovská 192/27, 118 00, Praha 1, proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČ: IČO žalovaného , se sídlem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 200.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, z titulu smluvní pokuty z nesplacené zápůjčky. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne , datum, , číslo , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, (dne , datum, ). Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a z důvodu prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého dluhu, ke dni , datum, . S ohledem na to, že žalovaný neplnil své závazky, v předchozím soudním řízení u Obvodního soudu pro , adresa, , byl vydán rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s návrhem na opravné usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, kterém soud rozhodl rozsudkem (ve výroku III., rozsudkem pro uznání), že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dlužné částky, zejména i částku představující smluvní pokutu dle čl. 8.7 Smlouvy, ve výši , částka, (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného, a to do , datum, ). Žalovaná částka pak, ve výši , částka, představuje DALŠI smluvní pokutu, dle článku 8.4 smlouvy o zápůjčce v kapitalizované výši, za následující období, které nebylo předmětem předchozího rozsudku v řízení , spisová značka, . V tomto řízení, tak žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, (která byla postupnými úhradami žalovaného, snížena na , částka, ) za každý den prodlení žalovaného, a to od , datum, do , datum, . Žalovaný neuhradil žalovanou částku ani na základě předžalobní výzvy ze , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K prvému jednání, které soud ve věci nařídil na den , datum, , se žalovaný, ačkoliv byl řádně předvolán v souladu s ustanovením § 51 o.s.ř. (dále jen o.s.ř.) nedostavil a ani nepožádal z „důležitého“ důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného, podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez dalšího.

4. Provedeným dokazováním, tvrzením žalobkyně, když žalovaný byl po celou dobu řízení zcela nečinný, dále zejména ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s opravným usnesením č.j. , spisová značka, z , datum, , má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , kterou měl žalovaný splácet v 60 měsíčních splátkách, vždy ve výši , částka, . Mezi účastníky byl sjednán úrok za poskytnutí každého revolvingu v celkové výši , částka, a celková splácená částka Vydlužitelem, na poskytnutí revolvingu byla sjednána ve výši , částka, . Tvrzením žalobkyně a dopisem o zesplatnění ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, proto žalobkyně celý dluh dopisem ze dne , datum, zesplatnila, a vyzvala žalovaného k úhradě , částka, . Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , má soud prokázáno, že ve výroku I. byla připuštěna změna žaloby ze dne , datum, . Ve výroku II. bylo řízení zastaveno pro částku , částka, . Ve výroku III., byla žalovanému rozsudkem pro uznání uložena povinnost, aby zaplatil žalobci , částka, s 9,75 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, . A ve výroku V. byly stanoveny splátky pro splácení dluhu, když částku uvedenou ve výroku III. a IV. je žalovaný povinen zaplatit žalobci pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, . Rozsudek 40 C nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaná částka ve výši , částka, v řízení 52 C, představuje další smluvní pokutu dle článku 8. 4 smlouvy, ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, (která byla postupnými úhradami žalovaného, snížena na , částka, ) za každý den prodlení žalovaného, a to od , datum, do , datum, . Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , svůj dluh do dnešního dne v plné výši neuhradil (tvrzení žalobkyně, předžalobní výzva, podací arch).

5. Na základě provedeného dokazování a na základě skutkových tvrzení žalobkyně, má soud prokázán následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným, byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla finanční částka , částka, . Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, čímž došlo k zesplatnění celého dluhu, dnem , datum, . Pravomocným rozsudkem pro uznání (ve výroku III.), rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve výroku I. byla připuštěna změna žaloby ze dne , datum, . Ve výroku II. bylo řízení zastaveno pro částku , částka, . Ve výroku III., byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci , částka, s 9,75 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, . A ve výroku V. byly stanoveny splátky pro splácení dluhu, když částku uvedenou ve výroku III. a IV. je žalovaný povinen zaplatit žalobci pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, . Žalovaný do dnešního dne nezaplatil žalobkyni dlužnou částku (další smluvní pokutu) v žalované výši , částka, .

6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, jako smluvní pokutu. Dle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 1796 o.z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

7. Normy občanského práva, jsou podle výslovné úpravy § 1 odst. 2 o.z., zásadně normami dispozitivního charakteru. Jen tak je totiž subjektům občanskoprávních vztahů umožněno, aby si v souladu s uplatňujícím se principem autonomie mohly v podmínkách tržního hospodářství, volné soutěže a konkurence smlouvou svobodně uspořádat občanskoprávní vztahy a jejich obsah, tj. souhrn vzájemných subjektivních občanských práv a povinností, odchylně od občanského zákoníku. Tak mohou subjekty občanskoprávních vztahů nejlépe realizovat vlastní osobní a hospodářské představy a záměry v souladu s jejich individuálními zájmy a potřebami, neboli realizovat je po svém. Což znamená, že v prvé řadě je rozhodující to, co si smluvní subjekty dohodly. Tato smluvní svoboda má však své meze a nemůže se dostat, pod sankcí absolutní neplatnosti, do rozporu se zákonem (§ 580 odst.1 o.z.). Aby se právní úkon příčil dobrým mravům ve smyslu § 547 o.z., musel by se jeho obsah ocitnout v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami , podezřelý výraz, řádu demokratické společnosti. , adresa, mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu k žalobě na vrácení zaplaceného nájemného ze strany nájemce, v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Ustanovení § 547 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními (vztahujícími se nejen k žalovanému, nýbrž i k žalobci) a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod C 2084 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). Dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 523/07 (obdobně pak i rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ), porušení zásad poctivého obchodního styku při uplatnění nároku na úrok z prodlení je nutno zkoumat ve vazbě na konkrétní okolnosti, na zásadu řádného a včasného plnění závazků a že rozpor právního úkonu s dobrými mravy je třeba posuzovat v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení, je samozřejmě taková úvaha potud správná, pokud sama výše těchto úroků nemá spíše než motivační charakter právě charakter šikanózní.

8. Soud v řízení vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , který ve svém odůvodnění uvedl: Pro závěr, zda poškozený jednal v tísni, kterou pak pachatel , podezřelý výraz, činu lichvy zneužil, není podstatné, zda se do tísně poškozený dostal vlastním přičiněním, nebo vlivem okolností nezávislých na jeho vůli. Pokud poškozený mohl hrozícímu stavu tísně předejít například uhrazením splatných pohledávek z jiných finančních zdrojů a neučinil tak a do stavu tísně se nakonec reálně dostal, nevylučuje to , podezřelý výraz, odpovědnost pachatele (lichváře). Podstatné je, aby pachatel, vědom si tísnivé situace poškozeného, jí zneužil a poskytl mu řešení např. ve formě krátkodobého úvěru nebo půjčky, za něž si nechá smluvně slíbit takové plnění, které je co do povahy a výše v hrubém nepoměru s jím poskytnutým plněním.

9. S ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobkyně, po provedeném dokazování, dále s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, soud shledal žalobu za nedůvodnou. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne , datum, , na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Mezi účastníky byl sjednán úrok za poskytnutí každého revolvingu v celkové výši , částka, V předchozím řízení, o stejné smlouvě o zápůjčce, Obvodní soud pro , adresa, , rozhodl rozsudkem, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve kterém byla žalobkyni dlužná jistina (ve výši , částka, ) již přiznána a v této části se tak jedná o pravomocně přiznaný nárok, tedy věc pravomocně rozhodnutou (rei iudicatae), a tuto jistinu již soud žalobkyni opakovaně přiznat nemůže. Ostatně žalobkyně v tomto sporu ani přiznání jistiny již nepožaduje. V řízení 52 C bylo prokázáno, že žalovaná částka ve výši , částka, představuje DALŠÍ smluvní pokutu, dle článku 8.4 smlouvy o zápůjčce v kapitalizované výši, za následující období, které nebylo předmětem předchozího rozsudku v řízení , spisová značka, . V tomto řízení, tak žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru , částka, (která byla postupnými úhradami žalovaného, snížena na , částka, ) za každý den prodlení žalovaného, a to za období od , datum, do , datum, . Z důvodu opakovaného požadování úhrady další smluvní pokuty, která značně převyšuje původně sjednanou výši poskytnuté zápůjčky, soud shledal projednávaný případ v rozporu s dobrými mravy, dle § 580 odst 1 o.z., § 588 o.z., navíc když značně vysoká dlužná částka byla žalobkyni již pravomocně přiznána v řízení , spisová značka, . Sama skutečnost, že byla poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, a pravomocným rozsudkem (40 C) byla žalobkyni přiznána dlužná částka , částka, se značně vysokým příslušenstvím (tedy ve výši trojnásobně (3x) převyšující poskytnutou zápůjčku), a pokud žalobkyně v dalších řízeních před soudy bude „opakovaně“ požadovat navýšení dalších závazků z původní smlouvy o zápůjčce, stane se závazek žalovaného nesplatitelným a může žalovaného uvést do dluhové pasti, případně do insolvenčního řízení, čímž by se vymahatelnost pohledávky stala pro žalobkyni velmi nejistou. I když se na straně žalovaného jedná o podnikatele, lze jednání žalobkyně, označit za rozporné v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , když žalobkyně si mohla být vědoma tísnivé situace poškozeného (žalovaného), který žádal o poskytnutí zápůjčky ve vyšší částce (, částka, ), svého postavení žalobkyně zneužila a poskytla žalovanému řešení ve formě zápůjčky, za niž si nechá smluvně slíbit takové plnění (zejména v části, týkající se „nekonečné“ smluvní pokuty), které je co do povahy a výše v hrubém nepoměru se žalobkyní poskytnutým plněním (shodně § 1796 o.z., týkající se lichvy). Pokud žalobkyně při ústním jednání (, datum, ) namítala, že o původním dluhu ze smlouvy o zápůjčce v řízení 40 C, bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání a své závazky co do základu uznala, k tomu soud uvádí, pokud žalovaný uznal v řízení 40 C dluh ve výši , částka, s tehdy požadovaným příslušenstvím, ke dni , datum, , rozhodně to neznamená, že by svým jednáním, žalovaný uznal další budoucí dluhy ze shodné smlouvy o zápůjčce. A proto, takovému jednání žalobkyně, které lze označit za jednání v rozporu s dobrými mravy (dle § 580 odst 1 o.z., § 588 o.z.), když žalobkyně nad rámec již jednou přiznané pravomocné částky, převyšující původní výši zápůjčky, požaduje v dalších civilních soudních řízeních, další úhradu dlužných částek (za smluvní pokutu, převyšující téměř dvojnásobek původně poskytnuté zápůjčky), nelze vyhovět. Žalobkyně v řízení netvrdila, ani neprokazovala, zda dluh z původní smlouvy o zápůjčce (pravomocně přiznaný v řízení 40 C), vymáhá po žalovaném v exekučním řízení, neboť na dotaz soudu, k tomuto neměla žádné informace. Soud zamítnutím této žaloby nechrání žalovaného dlužníka, když žalobkyně může dlužný nárok z řízení 40 C, vymoci po žalovaném, v exekučním řízení a sama tak přispět k ukončení prodlení žalovaného, s úhradou původního dluhu ze zápůjčky. S ohledem na shora uvedené, soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak v řízení byl nečinný a neučinil žádné vyjádření, nebyl zastoupen právním zástupcem a nepožadoval náhradu nákladů řízení. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.