52 C 295/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec a číslo ; zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem ulice a číslo , PSČ , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem: adresa , obec a číslo o výživné nerozvedené manželky,

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni výživné mezi manžely v částce 4.800 Kč měsíčně, a to vždy do 15 dne v měsíci, od [datum], až do doby trvání manželství.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen přispívat žalobkyni výživné mezi manžely v částce 3.700 Kč měsíčně, a to vždy do 15 dne v měsíci, od [datum], až do doby trvání manželství, se zamítá.

III. Dluh na splatném výživném manželky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 19.440 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v 10. splátkách, vždy ve výši 1.944 Kč měsíčně, spolu s běžným výživným, tedy vždy do 15 dne v měsíci, a to po d ztrátou výhody splátek, s účinností o d právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení, k rukám jejího právního zástupce, Mgr. [jméno] [příjmení], ve výši 29.280 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, aby soud uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni výživné na nerozvedenou manželky, od podání žaloby, tedy od [datum] (na výši 8.500 Kč měsíčně) a současně se žalobou učinila i návrh na vydání předběžného opatření (výživné na výši 4.000 Kč měsíčně). Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a v manželství účastníků se narodil nezletilý syn, [celé jméno žalovaného], dne [datum]. Manželství účastníků procházelo krizí, způsobenou zejména závislosti žalovaného na návykových látkách a krize vyústila v přestěhování účastníků, společně s nezletilým synem, do místa bydliště matky žalobkyně, a to na adrese [adresa], na této adrese účastníci bydleli přibližně od konce března roku 2021. Krize mezi účastníky přetrvávala, zejména z důvodu stupňující se agrese žalovaného. Žalovaný pak opustil společnou domácnost, žalovaný je prakticky nekontaktní. V období vedení společné rodinné domácnosti žalobkyně přispívala na chod domácnosti téměř celým svým příjmem. V současné době se žalobkyně, společně s nezletilým [celé jméno žalovaného], nachází v bytě své matky, zde přispívá na chod domácnosti veškerými dostupnými prostředky z rodičovského příspěvku. Před nástupem na mateřskou dovolenou žalobkyně byla zaměstnána jako barmanka v [příjmení] [příjmení] ve [část obce]. Žalobkyně je v současné době na rodičovské dovolené s nezletilým synem, rodičovský příspěvek činí 8.300 Kč měsíčně, o rodičovský příspěvek matka zažádala dne [datum]. V třetím týdnu po narození, syn [obec] [anonymizováno 16 slov]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 16 slov]. Žalobkyně není schopna zajistit dalších příjmů, neboť zdravotní stav nezletilého vyžaduje prakticky nepřetržitou péči žalobkyně. Poměry k nezletilému byly pravomocně upraveny rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 1. 2022, pod sp. zn. 64 Nc 2587/2021-31 a nezletilý byl svěřen do výlučné péče matky (tedy žalobkyně). Manžel doposud neuhradil dluh na výživném ve výši 35.000 Kč, ani výživné za období od 01/ 2022 do 03/ 2022, a to ve výši 3.500 Kč měsíčně, celkem 10.500 Kč a žalobkyně byla nucena podat návrh na zahájení exekuce. Ve vztahu k výživnému, nebylo o žádosti na náhradní výživné doposud vyhověno. Žalobkyni je známo, že v minulosti žalovaný pracoval jako kurýr pro [právnická osoba] a [anonymizováno], v minulosti dosahoval příjmů okolo 30.000 - až 35.000 Kč měsíčně čistého. Žalobkyně uvádí, že je zcela dobře možné, aby žalovaný i nadále pracoval na shodných pracovních pozicích. Možné příjmy v [obec] na pozici kurýr se pohybují v pásmu od 25.000 - 42.000 Kč měsíčně čistého. Měsíční náklady, které žalobkyně pokrývá ve vztahu k vlastnímu bydlení s nezletilým synem, jsou následující. Náklady spojené s bydlením 6.000 - 8.000 Kč měsíčně, Ošacení 1.000 Kč měsíčně, Drogistické potřeby 2.000 Kč měsíčně, Léky pro nezletilého 1.000 Kč za čtvrtletí a Dávkovače léků 600 Kč za čtvrtletí. Celkem 11.530 - 13.530 Kč. Z výše uvedeného je zřejmé, že i nejzákladnější potřeby žalobkyně nejsou pokryté dostupnými dávkami sociálního zabezpečení a žalobkyně je odkázána na výpomoc svých rodinných příslušníků. Za účelem dosažení shodné hmotné a kulturní úrovně manželů ve srovnatelné míře, manželka považuje výživné pro nerozvedenou manželku ve výši 8.500 Kč, počínaje ode dne podání tohoto návrhu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena do jeho vlastních rukou (dne 14. 7. 2022).

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 10 C 29/2022-9 ze dne 7. 6. 2022, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, č.j. 25 Co 276/2022-32 ze dne 12. 8. 2021, žalovanému byla předběžným opatřením, uložena povinnost, platit žalobkyni výživné na nerozvedenou manželku, ve výši 2.000 Kč měsíčně, od 2. 6. 2022. Soud toto výživné, zohlednil ve výpočtu dlužného výživného (viz odstavec 11). Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 8. 2022.

4. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, všechny skutečnosti tvrzené žalobkyní, tak nebyly žalovaným sporovány.

5. Tvrzením žalobkyně, z oddacího listu manželů, z rodného listu nezletilého syna účastníků a z usnesení č.j. 15 C 234/2022-15 ze dne 18. 7. 2022, má soud prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a účastníci jsou nadále manželé, dne [datum] se manželům narodil syn [celé jméno žalovaného]. Žalovaný opustil společnou domácnost účastníků a ničeho žalobkyni (své manželce) nepřispívá. Řízení o rozvod manželství účastníků, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9, pod sp. zn. 15 C 234/2022, bylo zastaveno. Tvrzením žalobkyně a z rozhodnutí Úřadu práce České republiky Krajská pobočka pro hlavní město Prahu, má soud prokázáno, že žalobkyni byla dne [datum] přiznána dávka státní sociální podpory, rodičovský příspěvek ve výši 8.300 Kč od [datum]. Tvrzením žalobkyně a z potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalobkyni byly za období od [datum] do [datum], vyplaceny dávky nemocenského pojištění v celkové výši 86.395 Kč (za leden 2021 ve výši 14.477 Kč, za únor ve výši 13.076 Kč, za březen ve výši 14.477 Kč, za duben ve výši 14.010 Kč, za květen ve výši 14.477 Kč, za červen ve výši 14.010 Kč a za 4 dny v červenci 1.868 Kč). Soud z tvrzení žalobkyně, která žalovaný nesporoval, má prokázáno, že měsíční náklady žalobkyně, činí náklady spojené s bydlením ve výši 6.000 - 8.000 Kč měsíčně, náklady na ošacení 1.000 Kč měsíčně a náklady na drogistické potřeby 2.000 Kč měsíčně. Ve výdajích však nejsou zahrnuty náklady na potraviny, či MHD v [obec]. Celkové výdaje žalobkyně činí měsíční výši 9.000 - 11.000 Kč.

6. Tvrzením žalobkyně a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 64 Nc 2587/2021-31, má soud prokázáno, že nezletilý syn účastníků byl svěřen do výlučné péče matky (tedy žalobkyně), žalovanému otci byla stanovena povinnost hradit výživné ve výši 3.500 Kč měsíčně, doposud však neuhradil rozsudkem uloženou povinnost, zaplatit dluh na výživném ve výši 35.000 Kč. Z odůvodnění tohoto opatrovnického rozsudku, má soud prokázány, poměry žalovaného, když příjmy žalovaného na pozici kurýr v [obec] se pohybují v minimální výši [číslo] měsíčně hrubého. Tvrzením žalobkyně a z lékařských zpráv o zdravotním stavu nezletilého, má soud prokázáno, že [role v řízení] [anonymizováno 8 slov], a tudíž nezletilý syn účastníků vyžaduje 24h péči matky, která si tak nemůže zajistit jiné příjmy.

7. Na základě shora provedeného dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a doposud trvá., předmětem sporu je tak výživné na nerozvedenou manželku. Žalobkyně v řízení prokázala, že její příjem činil od [datum], a dále zejména od podání návrhu [datum], vždy 8.300 Kč měsíčně a představuje rodičovský příspěvek. Příjem žalovaného činí minimální výši 23.000 Kč měsíčně hrubého. Žalovaný v řízení neprokázal, jaké jsou jeho nezbytné, měsíční výdaje. Žalobkyně v řízení prokázala, že její nezbytné výdaje, za bydlení, ošacení a drogerii, činí 9.000 11.000 Kč měsíčně.

8. Dle § 697 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen o.z.), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Dle 2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. Dle § 911 o.z. platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

9. V posuzovaném případě je předmětem tohoto řízení vyživovací povinnost manžela (žalovaného) k nerozvedené manželce (žalobkyni), dle § 697 odst. 1 o.z.. Dle metodiky vyšších soudů a v souladu s rozhodováním soudů o výživném, náleží oprávněné osobě, výživné ve výši 22- 24 % z průměrného měsíčního čistého příjmu povinného.

10. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na skutková zjištění, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Soud v řízení vycházel zejména z ustanovení § 697 odst. 1 o.z., kdy manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost, nebo-li neschopnost sám se živit, jak vyplývá z ustanovení § 911 o.z., když zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba oprávněného, jeho neschopnost sám se o sebe postarat. Vyživovací povinnost je tu omezena pravidlem dobrých mravů. Neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (nebo jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. V tomto řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků nadále trvá, žalovaný opustil společnou domácnost účastníků a ničeho žalobkyni (své manželce) nepřispívá, proto žalobkyně bydlí u své matky a žalobkyně sama a celodenně pečuje o nezletilého syna. Jediným příjmem žalobkyně, zejména od podání návrhu (od [datum]) je dávka státní sociální podpory, rodičovský příspěvek ve výši 8.300 Kč, která jí byla přiznána od [datum]. Žalobkyně v řízení prokázala (žalobkyně tyto skutečnosti tvrdila a žalovaný je nikterak nesporoval), že její měsíční náklady představují náklady spojené s bydlením ve výši [číslo] - 8.000 Kč měsíčně, náklady na ošacení 1.000 Kč měsíčně, náklady na drogistické potřeby 2.000 Kč měsíčně. Ve výdajích však nejsou zahrnuty náklady na potraviny, či MHD v [obec], soud tak dospěl k závěru, že celkové výdaje žalobkyně činí měsíční výši [číslo] - 11.000 Kč. Z odůvodnění opatrovnického rozsudku, má soud prokázány, poměry žalovaného, a proto soud uzavřel, že příjmy žalovaného na pozici kurýr v [obec] se pohybují v minimální výši [číslo] měsíčně hrubého. S ohledem na nedostatečná skutková tvrzení a žádné předložené důkazy ze strany žalovaného, by soud vyzval žalovaného k jejich doplnění, dle § 118a) odst. 1 o. s. ř., aby prokázal, jaké jsou jeho příjmy a výdaje, avšak žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil. Z provedeného dokazování lze již učinit závěr, že nárok žalobkyně na výživné nerozvedené manželky, lze žalobkyni přiznat, neboť minimální příjmy žalovaného by činily výši 23.000 Kč hrubého a jsou vyšší než příjmy žalobkyně (rodičovský příspěvek 8.300 Kč měsíčně). Soud zohlednil, že žalovaný má 1 vyživovací povinnost ke svému nezletilému synovi [jméno], ve výši 3.500 Kč měsíčně. Pokud výživné pro dospělou osobu, může být přiznáno ve výši 22- 24 % z čistého průměrného příjmu povinného, pak 24 % z příjmu cca 20.000 Kč čistého (23.000 Kč hrubého), činí maximální výživné pro žalobkyni, jako nerozvedenou manželku, ve výši 4.800 Kč měsíčně. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného, aby žalobkyni hradil výživné nerozvedené manželky ve výši 4.800 Kč měsíčně, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající výši 3.700 Kč měsíčně, která je specifikována ve výroku II. tohoto rozhodnutí, pak soud část této žaloby, jako nedůvodnou zamítl.

11. Výpočet dlužného a splatného výživného za období od podání žaloby, tedy ode dne [datum] do [datum] (neboť splatnost za výživné na leden 2023 nastane až [datum]), tedy více jak za 6 měsíců (červenec – prosince 2022) a 30 dnů v červnu 2022, soud vypočetl následovně. Žalobkyně požadovala na každý měsíc výživné ve výši 8.500 Kč měsíčně, avšak soud ji přiznal výživné v částce 4.800 Kč a je nutné zohlednit i předběžné opatření, kterým byla žalovanému uložena povinnost, hradit žalobkyni výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně od [datum]. Oprávněná částka za 1 den výživného v měsíci červen 2022 (měl 30 dnů) z částky 4.800 Kč činí výši 160 Kč denně ([číslo]: 30 dnů= 160), výživné za červen je požadováno za29 dnů x 160 Kč a oprávněné výživné za červen tak činí 4.640 Kč (160 x 29 dnů). K tomu je nutné připočíst dlužné výživné za červenec 2022, srpen 2022, září 2022, říjen 2022, listopad 2022 a za prosinec 2022, vždy ve výši 4.800 Kč x 6 měsíců, tedy výživné ve výši 28.800 Kč. Avšak od celkového dluhu 33.440 Kč (4.640 Kč + 28.800 Kč), je nutno odečíst částku 14.000 Kč, stanovenou předběžným opatřením za 7 splatných měsíců (od [datum] do [datum]), tedy [číslo] x 7 měsíců, což činí výslednou 19.440 Kč ([číslo] – [číslo]). Soud proto uložil žalovanému povinnost, dlužné výživné v celkové výši 19.440 Kč, zaplatit žalobkyni spolu s běžným výživným, ve výroku III. tohoto rozsudku, v 10. splátkách, vždy ve výši 1.944 Kč měsíčně, s účinností od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný tak bude po dobu 10 měsíců (od právní moci tohoto rozsudku) hradit žalobkyni celkové výživné ve výši 6.744 Kč měsíčně (běžné výživné 4.800 Kč + 1.944 Kč dlužné výživné). Dluh soud umožnil žalovanému splácet pod ztrátou výhody splátek, tedy pokud žalovaný neuhradí byť jedinou splátku, stane se celý dluh splatným.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně, i když měla ve věci částečný úspěch, soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když výše výživného závisela na úvaze soudu. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení, a to odměnu advokáta ve výši 28.380 Kč (3 úkony právní služby po 9.460 Kč) a to za převzetí zastoupení, podání žaloby, odvolání do předběžného opatření, dle § 7, § 8 odst. 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen vyhlášky), kdy tarifní hodnota činí pětinásobek ročního plnění ve výši 288.000 Kč, (tedy 5x 12 měsíců x 4.800 Kč) a za 1 úkon náleží odměna ve výši 9.740 Kč. Dále 3 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 4 vyhlášky, za 4 úkony právní služby (3x 300 Kč) ve výši 900 Kč. Právní zástupce žalobkyně neprokázal, že by byl plátcem 21 % DPH a tuto náhradu v řízení ani nepožadoval, proto nebyla přiznána. Náhrada nákladů řízení tak představuje celkovou částku 29.280 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal, tak jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

13. S ohledem na to, že žalovaný byl v řízení téměř ve výši 50 % úspěšný (viz výrok II. rozsudku, neboť soud žalobu zamítl, co do částky 3.700 Kč měsíčně), soud nemohl uložit žalovanému povinnost, zaplatit České republice účet Obvodního soudu pro Prahu 9, soudní poplatek ve výši 500 Kč, a to v souladu s položkou [číslo] písm. a), Přílohy z.č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně, jako navrhovatel je od soudního poplatku v tomto řízení, dle § 11 odst., 2 písm. c) z.č. 549/1991 Sb., osvobozena.

14. Soud stanovil, dle § 160 odst. 1 o.s.ř., možnost hradit dlužné výživné, ve splátkách, neboť se jedná o vyšší částku a žalovanému již vznikl dluh i na výživném pro nezletilého syna účastníků, proto soud umožnil žalovanému splácet dluh 19.444 Kč, v měsíčních 10 splátkách, vždy ve výši 1.944 Kč měsíčně, spolu s běžným výživným, a to s účinností od právní moci rozsudku.