52 C 3/2022

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo – obec právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa , obec a číslo – část obce , proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec a číslo – obec , o zaplacení částky 18.969,67 Kč s příslušenstvím, částečným rozsudkem pro uznání: I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.890 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. a dále běžným rozsudkem: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.069,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.890 Kč od datum do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.079,67 Kč od datum do zaplacení, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne4. 1. 2022 domáhala na žalované, zaplacení částky ve výši 18.969,97 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o užívání obchodního prostoru. Žalobkyně (poskytovatel) a žalovaná (příjemce), uzavřely dne datum smlouvu, která byla sjednána na dobu určitou, a to do datum , a ukončena byla na základě výpovědi žalované, se 14-denní výpovědní lhůtou (dle čl. 10 Smlouvy), přičemž tato výpověď byla žalobkyni doručena dne datum . Předmětem Smlouvy byl zejména závazek žalobkyně přenechat žalované k užívání prostory, specifikované v článku 1. Smlouvy a závazek žalované hradit žalobkyni za užívání prostor poplatky spolu s platbami za jeho užívání. Žalovaná se tak podle ustanovení čl. 4 Smlouvy zavázala měsíčně uhradit částku ve výši 8.000 Kč + DPH, jako poplatek za užívání a částku ve výši 1.000 Kč + DPH, jako fixní podíl na provozních nákladech. Podle ustanovení číslo Smlouvy byly tyto poplatky splatné předem, a to na základě daňového dokladu vystaveného žalobkyní. Proto žalobkyně vystavila žalované fakturu číslo na výši 10.890 Kč, za užívání a fixní podíl na provozních nákladech v období 11/ rok , se splatností datum a dále fakturu číslo na výši 8.079,67 Kč, za užívání a poměrná část fixního podílu na provozních nákladech v období 12/ rok , také se splatností datum , ve spojení s dobropisem číslo . Žalobkyně potvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo přistoupeno, k projednání návrhu na snížení výše nájemného, avšak k samotnému snížení výše nájemného nedošlo. Žalovaná o své žádosti informovala pouze osobu pověřenou správou nemovitosti, která však není osobou oprávněnou v takové věci jednat. Vzhledem k tomu, že je na uvážení samotného pronajímatele, zda snížení výše nájemného nájemci umožní, žalobkyně pak odmítla žalované slevu na nájemném poskytnout, a k uzavření dohody o snížení výše nájemného tak nikdy nedošlo. Žalovaná částka nebyla žalovanou uhrazena ani částečně, na základě předžalobní výzvy ze dne datum , i když žalovaná část žalované částky uznala. Z důvodů prodlení žalované s úhradou dlužných částek, pak žalobkyni náleží úroky z prodlení a náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky, proto žalobkyně navrhovala, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v odporu ze dne datum , ve kterém s podanou žalobou nesouhlasila. Žalovaná uznala, že žaloba na úhradu částky ve výši 10.890 Kč byla podána důvodně, avšak v rozsahu 50 % požadované sumy, byla žalované přislíbena, ústní dohodou, sleva. právnická osoba (žalovaná) požádala, právnická osoba anonymizována dvě slova (žalobkyni), o snížení nájmu ve výši 50 %, žalobkyně se vyjádřila, že to bude možné, a následně i jiným nájemcům byly sníženy měsíční nájmy. Na potvrzení žalovaná čekala 40 dnů, což žalovaná považuje za neetické chování, když podle nájemní smlouvy měla strana žalovaná výpovědní lhůtu 2 týdny, tedy rozhodnutí po dobu 40 dní je velmi nemorální a pro byznys v coronavirové době, to bylo likvidační. příjmení právnická osoba anonymizována dvě slova , byla oprávněna jednat jméno příjmení , neboť i v podepsané nájemní smlouvě, je jméno příjmení uvedena, jako osoba pověřená podepisovat smlouvy jménem společnosti. Jako zaměstnanec firmy je výše uvedená oprávněná konat v rozsahu činnosti, které jsou pro její pracovní pozici obvyklé, např. vyjednávat podmínky a uzavírat s třetími stranami jakékoliv smlouvy o poskytování služeb, taktéž podepisovat jakékoliv smlouvy, které se váží k provozu a správě Obchodního domu anonymizováno za předpokladu, že hodnota nepřekročí částku 200.000 Kč ročně. Další důležitou skutečností, která by měla mít vliv na řízení, že slečna příjmení oznámila žalované telefonicky, přibližně okolo 20. října, že byl přemístěn automat žalované, na méně viditelné místo, a takové přemístění by žalované výrazně snížilo tržby. Taktéž úprava nájmu, podle § 2212 odst. 3 o.z., dává právo nájemci, domáhat se slevy z nájemného, pokud je nájemce rušený v užívání věcí, nebo jinak dotčený jednáním třetí osoby. Smlouva byla uzavřená do konce února následujícího roku ( číslo ) a bylo žádáno o slevu přibližně ve výši 6.500 Kč měsíčně, což by v konečném důsledku byla hodnota přibližně okolo 30.000 Kč. Výše slevy by tak měla odpovídat skutečnému dopadu do práv nájemce, kdy pokud by byla činnost žalované za těchto ztížených podmínek alespoň trochu možná, byla navržena sleva 50 % a žalovaná má za to, že již jen coronovirová krize, je dostatečný důvod na slevu z nájemného. S ohledem na shora uvedené, žalovaná navrhovala, aby byla zbývající část žalované částky, včetně celého příslušenství, zamítnuta, s tím, že žalobkyni nemá být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě smlouvy ze dne datum , žalovaná užívala část obchodního prostoru žalobkyně a za užívání se žalovaná zavázala měsíčně hradit žalobkyni částku ve výši 10.890 Kč, včetně DPH. Žalovaná nesporovala oprávněnost nároku žalobkyně, na úhradu poplatku za užívání obchodního prostoru, v období listopad rok ve výši 10.890 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná vypověděla smlouvu, a výpověď byla žalobkyni doručena dne datum .

4. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda byla mezi oprávněnými účastníky, uzavřena smlouva o snížení poplatku za užívání obchodního prostoru žalobkyně.

5. Podle § 153a odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Na základě tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu a s ohledem na uznání dluhu ze strany žalované, je v daném případě možno rozhodnout částečně o žalobě, rozsudkem pro uznání. Předmětem řízení je nedoplatek za užívání obchodního prostoru za listopad rok ve výši 10.890 Kč a za část prosince rok ve výši 8.079,67 Kč. Rozhodnutím v dané věci pak nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, když se současně jedná s ohledem na povahu věci o řízení, v němž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, pro který hmotně právní úprava nevylučuje, aby si mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Částečný rozsudek pro uznání je tak možné vydat, neboť nejde o spor, v němž by nemohl být uzavřen a schválen smír. Jelikož žalovaná dluh nezaplatila ani po podání žaloby, i když žalovaný dluh částečně uznala ve výši 10.890 Kč, uložil jí soud tuto povinnost, částečným rozsudkem pro uznání, ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

6. Nesporným tvrzením žalobkyně a žalované, dále výpisy z obchodního rejstříku žalobkyně i žalované, a zejména ze smlouvy o poskytnutí práva k užívání číslo rok , včetně jejích příloh a plné moci (týkající se oprávněných osob jednat za žalobkyni), má soud prokázáno, že smlouva o užívání obchodního prostoru žalobkyně, byla uzavřena mezi žalobkyní ( příjmení anonymizována dvě slova ), a žalovanou ( právnická osoba ), dne datum , když předmětem bylo užívání plochy v obchodním domě anonymizováno , dle připojeného plánku, který tvoří přílohu číslo ) této smlouvy, a to na dobu určitou od datum do datum . Strany si mezi sebou sjednaly v článku 4) poplatek za užívání ve výši 8.000 Kč měsíčně+ DPH a dále 1.000 Kč + DPH, za provozní náklady. V článku 10) bylo možné učinit odstoupení od smlouvy, a to ve lhůtě 14 dnů. Dle článku 18) je pak sjednáno mezi účastníky rozhodné právo a řešení sporů, u místně příslušeného Obvodního soudu pro Prahu 9 Smlouva ze dne datum je za žalovanou podepsána jméno příjmení a anonymizována dvě slova , za žalobkyni je podepsána jméno příjmení , u níž je funkce„ center manager“. Také z přílohy číslo vyplývá rozpis plateb nájemného a poplatků za služby spojených s nájmem, které včetně DPH činilo částku 10.890 Kč měsíčně. Soud má z plné moci ze dne datum , prokázáno, že jméno příjmení , jméno příjmení a jméno příjmení byli oprávněni zastupovat žalobkyni, při uzavírání této smlouvy, v plné moci byly jmenovitě vyjmenovány další a konkrétní oblasti jejich oprávnění. Na základě plné moci ze dne 16. 6. anonymizováno byla jméno příjmení oprávněna jednat jménem žalobkyně, když byla oprávněna vyjednat podmínky a uzavřít smlouvu o nájmu prostor pro maloobchodní prodej, současně vyjednávat podmínky a platby, dále byla oprávněna zajišťovat plnění všech podmínek a povinností nájemců v  příjmení příjmení , podle nájemních smluv, a dále byla jménem žalobkyně oprávněna uzavírat smlouvy, za podmínky, že hodnota plnění nepřekročí částku 200.000 Kč.

7. Tvrzením žalobkyně, z vystavených 3 faktur a z tabulky s informacemi o odběrateli, má soud prokázáno, že žalovanou bylo uhrazeno nájemné za srpen rok , dále bylo uhrazeno nájemné za září rok i za říjen rok , dále vyplývá, že je zde dlužné nájemné ve výši 18.969,67 Kč, když za prosincové nájemné je požadována snížená částka o 2.810,33 Kč méně. Fakturou číslo ze dne datum , byla žalobkyní vyfakturována pro žalovanou částka za užívání, za listopad rok ve výši 10.890 Kč. Fakturou číslo byla žalobkyní vyfakturována pro žalovanou, částka za prosinec rok v celkové výši 10.890 Kč. Následně fakturou číslo vystavenou žalobkyní, pro žalovanou, je prokázáno, že výpovědí byla smlouva o užívání, ukončena ke dni datum , proto byla z faktury za prosinec rok , odečtena částka - 2.810,33 Kč.

8. Nesporným tvrzením žalobkyně a žalované, dále z písemné výpovědi smlouvy ze strany žalované, adresované jméno příjmení , má soud prokázáno, že žalovaná, vypověděla smlouvu, uzavřenou dne datum , na základě článku 10) příslušné smlouvy, s výpovědní lhůtou 14 dnů. Je nesporné, že výpověď byla převzata žalobkyní dne datum a 14 denní výpovědní lhůta by tak měla skončit dnem datum , dle tvrzení žalobkyně byla však smlouva ukončena již ke dni datum , jak vyplývá i z faktury číslo .

9. Tvrzením žalobkyně a z předžalobní výzvy ze dne 2. 12. anonymizováno , včetně její doručenky ze dne datum , má soud prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek za užívání části prostoru u žalobkyně, a to ve výši 10.890 Kč za listopad rok , a ve výši 8.079,67 Kč za prosinec rok .

10. Tvrzením žalované a z emailové komunikace mezi účastníky (ze srpna a října rok ), nemá soud prokázáno, že by byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva (dohoda), jejímž předmětem by byla konkrétní výše slevy poplatku za užívání obchodního prostoru, zejména za měsíc listopad rok , či prosinec rok . Komunikace mezi účastníky započala dne datum . Dále je komunikace z datum od žalované, adresované jméno příjmení , kde bylo sděleno: „ Dobrý den jméno , náš automat na anonymizováno třídě není tak výnosný pravděpodobně kvůli opatřením a celkové situaci. Bylo by možné dohodnout se na snížení nájemného?“ Na to bylo odpovězeno ze strany jméno příjmení emailem ze dne datum , že zavedená vládní opatření jsou jistě hlavním důvodem, proč je na pasáží výrazně méně zákazníků, než tomu bylo v průběhu léta. Dále zde byla výzva o sdělení informace, v jakém rozmezí se pohybují měsíční tržby z automatu, kdy požadavek žalované bude probrán s pronajímatelem, a o jaké slevě je zde komunikováno? Na to bylo odpovězeno datum ze strany žalované a jméno příjmení bylo sděleno, že děkuje za odpověď a je žádáno ohledem slevy 50 % z ceny nájmu po dobu cca 3 měsíců, kvůli tomu, že situace je komplikovaná a nikdo neví, jak se to bude vyvíjet. Tedy ze strany žalované byl učiněn návrh na poskytnutí slevy, emailem ze dne datum . Na tento návrh žalované, na poskytnutí slevy, nebylo již žalobkyní písemně reagováno. Z emailové komunikace nikterak nevyplývá, že by jméno příjmení sdělila žalované, že není oprávněným subjektem, jednat za žalobkyni, ve věci slevy za užívání obchodního prostoru žalobkyně.

11. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o užívání obchodního prostor žalobkyně. Mezi účastníky bylo sjednáno nájemné v celkové výši 10.890 Kč (včetně DPH) měsíčně. Nájemné za listopad rok bylo vyúčtováno fakturou číslo ze dne datum , se splatností do datum , na výši 10.890 Kč. Nájemné za část prosince rok bylo vyúčtováno fakturou číslo ze dne datum , se splatností do datum , společně s fakturou číslo ze dne datum , na základě které byla předchozí faktura za prosinec rok , ponížena o částku ve výši - 2.810,33 Kč, nájemné za prosinec rok tak činí 8.069,67 Kč ( číslo – číslo ). Žalovaná vypověděla smlouvu dne datum a žalobkyně vyúčtovala poplatek za užívání obchodního prostoru v prosinci rok , jen ke dni datum . Žalovaná v řízení neprokázala, že by žalobkyni uhradila zbývající část nájemného za užívání obchodního prostoru v období listopad rok – prosince rok , v celkové výši 10.890 Kč.

12. Po právní stránce byl předmětem sporu, dluh za nájemné, posouzen dle § 2201 a následující ustanovení zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), kdy nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat věc nájemci na určitou dobu užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, má soud prokázáno, že tato žaloba je částečně důvodná. Ve výroku I. soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.890 Kč, když žalovaná tuto částku opakovaně v řízení uznala. Ve zbývající části žalovaného nároku, pak soud rozhodl ve výroku II. a přiznal žalobkyni právo na úhradu zbývající dlužné částky. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě smlouvy ze dne datum , žalovaná užívala část obchodního prostoru žalobkyně a za užívání se žalovaná zavázala měsíčně hradit žalobkyni částku ve výši 10.890 Kč, včetně DPH. Žalovaná v řízení namítala, že žádala žalobkyni o poskytnutí slevy ve výši 50 %, za užívání obchodního prostoru, proto nesouhlasí, aby jí byla uložena povinnost uhradit i zbývající žalovanou částku. příjmení žalovaná sice v řízení prokázala, že jméno příjmení byla skutečně oprávněna za žalobkyni jednat. Neboť právě jméno příjmení , v zastoupení žalobkyně, podepsala dne datum smlouvu o užívání obchodního prostoru, a tuto skutečnost žalobkyně nikterak nesporovala. A právě, jméno příjmení , jménem žalobkyně, přijala dne datum od žalované i výpověď této smlouvy o užívání obchodního prostoru, a tuto skutečnost žalobkyně také nikterak nesporovala. jméno příjmení , žalobkyně udělila i písemnou plnou moc, která byla součástí smlouvy o užívání obchodního prostoru, na základě které byla jméno příjmení oprávněna jednat jménem žalobkyně. jméno příjmení byla na základě plné moci, dále oprávněna vyjednat podmínky a uzavřít smlouvu o nájmu prostor pro maloobchodní prodej, současně vyjednat podmínky a platby, dále byla oprávněna zajišťovat plnění všech podmínek a povinností nájemců v  příjmení příjmení , podle nájemních smluv, dále byla jménem žalobkyně oprávněna uzavírat smlouvy, za podmínky, že hodnota plnění nepřekročí částku 200.000 Kč. Tedy pokud byla jméno příjmení oprávněna uzavřít smlouvy o užívání obchodních prostor žalobkyně a dále uzavírat i jiné smlouvy s plněním do 200.000 Kč, byla zajisté oprávněna sjednat i změnu takové smlouvy, navíc, když změna by se týkala pouze slevy za 1-3 měsíce užívání obchodních prostor, a sleva by nepřevyšovala výši 30.000 Kč, proto zcela oprávněně a důvodně žalovaná běžně jednala, prostřednictvím emailu, právě s  jméno příjmení , která žalobkyni zastupovala. Strana žalovaná po provedeném dokazování prokázala, že probíhala v říjnu rok komunikace o poskytnutí slevy, avšak strana žalobkyně, jménem jméno příjmení , na návrh slevy ve výši 50 %, již od datum nikterak písemně nereagovala. Proto soud žalovanou vyzval k doplnění skutkových tvrzení, dle § 118a odst. 1 a 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), týkajících se prokázání existence dohody o poskytnutí slevy za užívání obchodního prostoru. Strana žalovaná však k tomuto žádné další skutkové tvrzení nedoplnila, ani nenavrhla důkazy a žádné již provedené důkazy, existenci dohody na konkrétní slevu, neprokázali. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila nedoplatek za užívání obchodního prostoru ani za část prosinec rok ve výši 8.069,67 Kč, proto soud s ohledem na shora uvedené, uložil žalované povinnost, zaplatit i zbývající žalovanou částku žalobkyni, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

14. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Nezaplacením nájemného do dne splatnosti (do datum , když lhůta vyplývá z vystavených faktur), se žalovaná dostala do prodlení, s hrazením poplatků za užívání obchodního prostoru a ode dne následujícího (od datum ) vzniklo žalobkyni právo, dle § 1970 o.z., požadovat vedle jistiny nájmu, též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Soud proto návrhu, na přiznání příslušenství vyhověl, a žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení, z částky 8.069,67 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, současně i zákonný úrok z prodlení, z částky 10.890 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

15. Dle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Tento spor byl mezi podnikatelkami, proto soud s ohledem na to, že nárok žalobkyně, týkající se jistiny dluhu a příslušenství, byl oprávněný, žalobkyni přiznal i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení, soud rozhodl podle § 150 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žalobkyni právo na náhradu nákladů nepřiznal. Jednak s ohledem na pandemii s onemocněním covid, v roce rok (kdy obchodníci, měli značné problémy, které se týkaly výnosů z podnikání). A dále zvlášť z důvodu jednání v rozporu s dobrými mravy, učiněné zástupkyní žalobkyně ( jméno anonymizováno ), při jednání o poskytnutí slevy, které vedlo k umělému prodloužení smlouvy o užívání obchodního prostoru, s negativním důsledkem dalších plateb pro žalovanou. Neboť jméno příjmení , která zde prokazatelně vystupovala za žalobkyni, od datum na výzvu (návrh) žalované na poskytnutí konkrétní výše slevy ve výši 50 %, nikterak nereagovala. Žalovaná pak důvodně očekávala uzavření jednání o slevě, ať negativně či pozitivně, a proto zcela důvodně vyčkávala na reakci od žalobkyně, která však nepřišla ani v průběhu téměř 2 měsíců, proto se žalovaná odhodlala k výpovědi dané smlouvy o užívání, až dne datum , i když ji mohla učinit již v říjnu rok . Kdyby však žalobkyně, jménem jméno příjmení , jednala v souladu s péčí řádného hospodáře a dbala by nákladů nejen svého zaměstnavatele, ale i nákladů dalších podnikatelských subjektů (tedy žalované), které oprávněně žádaly o poskytnutí slevy za užívání obchodních prostor, mohla tak žalovaná přistoupit k výpovědi smlouvy zajisté dříve. A v prosinci by pak již, velmi pravděpodobně, nebyla žalovaná povinna k úhradě dalších dlužných částek, které jsou nyní předmětem žaloby. příjmení jméno příjmení , opomenula reagovat nebo úmyslně dlouhodobě nereagovala, na výzvy strany žalované, a způsobila tak straně žalované další zbytečné náklady. A pokud by jméno příjmení nebyla oprávněna jednat za žalobkyni, jak v řízení nedůvodně namítala žalobkyně, měla na to žalovanou včas upozornit.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.