52 C 305/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ulice a číslo , PSČ , obec a číslo , zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova číslo , PSČ , obec a číslo - obec zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o vypořádání společného jmění manželů,

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], se přikazuje: a) 1/2 jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], b) osobní automobil Škoda Octavia, rok výroby [rok], [registrační značka], VIN: [anonymizováno].

II. Do výlučného vlastnictví žalovaného, [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], se přikazuje: a) 1/2 jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané v [anonymizováno] nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], b) pozemek parc. [číslo] o výměře 233 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře 2467 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 142 m2 v k.ú. [obec], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště, [obec] na [list vlastnictví], c) osobní automobil zn. Ford Mondeo, rok výroby [rok], [registrační značka], VIN: [anonymizováno].

III. Žalovaný je povinen na vypořádání zaniklého společného jmění manželů uhradit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1.253.500 Kč, a to nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen na vypořádání zaniklého společného jmění manželů uhradit žalobkyni další vypořádací podíl ve výši 546.500 Kč, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala vypořádání zaniklého společného jmění rozvedených manželů. Manželka uvedla, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo manželství účastníků rozvedeno, právní moc nastala dne [datum] a tímto dnem došlo k zániku společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Toto společné jmění manželů tvoří nemovité a movité věci. Za doby trvání manželství nabyli účastníci tyto věci. Osobní automobil Škoda Octavia, rok výroby [rok], [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Dále osobní automobil Ford Mondeo, rok výroby [rok], [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Dále pozemek parc. [číslo] o výměře 233 m2, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře 2467 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 142 m2, v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ chata“). Orientační hodnota nemovitosti je 2.500.000 Kč. Dále bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ byt“). Orientační hodnota nemovitosti je 4.600.000 Kč. Běžné vybavení domácnosti je mezi účastníky rozděleno a není o něm zatím sporu. Na obou nemovitostech váznou zástavní práva, zajišťující půjčky odpůrce u [právnická osoba], o jejichž výši a splácení nemá navrhovatelka žádné informace. Navrhovatelka v žalobě navrhovala, aby soud rozhodl, že výlučným vlastnictvím žalobkyně se stává a) osobní automobil Škoda Octavia, a za b) nemovitost chata. Navrhovatelka v žalobě navrhovala, aby soud rozhodl, že výlučným vlastnictvím žalovaného se stává a) osobní automobil Ford Mondeo, a za b) nemovitost byt. A současně navrhovala, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni, na vypořádání rozdílu hodnoty vypořádaných věcí, částku ve výši 1.050.000 Kč. Tvrzení žalovaného, učiněné v průběhu sporu, týkající se výdajů za nemovitosti a společné děti, žalobkyně označila za nepravdivá. Žalobkyně tvrdila, že za společné děti a nemovitosti (např. na kapesné [jméno] 3.500 Kč, na kapesné [jméno] 3.500 Kč), vydá celkem 22.000 Kč měsíčně. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný se snažil vyjmout chalupu v k.ú. [obec] ze společného jmění manželů, když tvrdil, že prostředky na zaplacení kupní ceny mu darovala matka [celé jméno svědkyně], ve výši 700.000 Kč, nebyl však schopen prokázat vklad hotovosti na účet a nepředložil soudu úplnou kupní smlouvu. Žalovaný užívá byt v k.ú. [část obce], žalobkyně tento byt neužívá. v závěru řízení žalobkyně uváděla, že cena obou nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, podstatně vzrostla, cena bytu v k.ú. [část obce], která v době rozvodu činila cca 4.600.000 Kč, se v současné době může pohybovat kolem 7.000.000 Kč a cena chalupy v k.ú. [obec], která v době rozvodu manželství činila cca 2.500.000 Kč, se v současné době může pohybovat kolem 3.800.000 Kč. Žalovaný doposud nepřijal návrh žalobkyně na vypořádání, který učinila při jednání dne [datum], když žalobkyně hodlá a zavazuje se převést ½ bytu v k.ú. [část obce] rovným dílem na děti [jméno] a [jméno]. V závěru řízení žalobkyně navrhovala, aby soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, osobní automobil Škoda Octavia a ½ nemovitosti (bytu), dále, aby soud přikázal žalovanému do výlučného vlastnictví nemovitost (chatu) a ½ nemovitosti (bytu), s tím, že žalovanému má být uložena povinnost, zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1.800.000 Kč.

2. Žalovaný s návrhem na vypořádání SJM, které v původní žalobě navrhovala žalobkyně, nesouhlasil a uvedl, že se v předchozích letech pokoušel se žalobkyní sjednat podmínky vypořádání společného jmění, a to zejména s ohledem na potřeby společných zletilých dětí, které po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti v roce [rok], z důvodu svého mimomanželského poměru zůstaly nezaopatřené a žijí v předmětném bytě [číslo] na adrese [adresa žalobkyně, svědka, žalovaného a svědkyně], spolu s otcem (žalovaným). Žalobkyně odešla ze společné domácnosti a o děti dlouhodobě nepečuje. K nemovitostem, zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] (chata), uvedl, že ji nabyl sice v průběhu trvání manželství, avšak z prostředků nenáležejících do společného jmění manželů, jelikož se jednalo o peněžní prostředky darované žalovanému, jeho matkou [celé jméno svědkyně]. Žalovaný pak v závěru řízení navrhoval, aby soud zohlednil při vypořádání SJM, zajištění potřeb nezaopatřených dětí, dále jak každý z manželů pečoval o děti a domácnost, a jak se zasloužil o nabytí a vydržení majetkových hodnot. V případě splatnosti vypořádacího podílu, ke kterému by byl povinen žalovaný, žalovaný navrhuje lhůtu 12 měsíců.

3. Žalobkyně učinila návrh na změnu žaloby, a o návrhu soud rozhodl usnesením ze dne [datum] a změnu částečně připustil, toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem řízení jsou nadále 2 nemovité věci (byt [číslo], k.ú. [část obce], [územní celek] + chata na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec]), 2 motorová vozidla (o jejichž vypořádání není sporu), s tím, že žalobkyně požadovala, aby jí žalovaný uhradil vypořádací podíl ve výši 1.800.000 Kč. V usnesení soud nepřipustil změnu, týkající se prostředků na bankovních účtech žalobkyně i žalovaného, a dále úvěrových smluv, vedených u [obec] spořitelny, neboť návrh na změnu žaloby byl podán až po uplynutí 3-leté lhůty pro vypořádání SJM, stanovené v § 741 o.z., a to dne [datum], když manželství bylo pravomocně rozvedeno již dne [datum].

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že do SJM patří nemovitost (byt [číslo], k.ú. [část obce], [územní celek]). Mezi účastníky bylo nesporné, vlastnictví a užívání 2 motorových vozidel, Škoda Octavia a Ford [jméno]. Mezi účastníky byla nesporná, až do konce lhůty pro koncentraci řízení (a dále až do [datum]), hodnota bytu (ve výši 4.611.000 Kč) a hodnota chaty (ve výši 2.507.000 Kč), když tyto částky navrhla sama žalobkyně.

5. Mezi účastníky bylo sporné, po celou dobu řízení, zda chata nacházející se na pozemku parc. [číslo] jejíž součástí jsou i pozemky parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], patří do SJM manželů (jak tvrdila žalobkyně), či zda náleží do výlučného vlastnictví žalovaného (jak tvrdil pouze žalovaný).

6. Tvrzením žalobkyně i žalovaného, z výpisů z katastru nemovitostí a z odhadů cen nemovitostí, má soud prokázáno, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ byt“) i pozemek parc. [číslo] o výměře 233 m2, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře 2467 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 142 m2, v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ chata“), jsou všechny zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví, SJM [celé jméno svědka] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]. Ne nemovitosti-byt, bylo ke dni [datum], zapsáno zástavní právo smluvní, na základě smlouvy ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], pro pohledávky do celkové výše 750.000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky do výše 4.000.000 Kč, vzniklých do [datum], s oprávněním pro [právnická osoba]. Na nemovitosti-chata, bylo ke dni [datum], zapsáno zástavní právo smluvní, na základě smlouvy ze dne [datum], [číslo], pro pohledávky do celkové výše 1.000.000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky do výše 1.000.000 Kč, vzniklých do [datum], s oprávněním pro [právnická osoba]. Soud má prokázanou hodnou obou nemovitostí, když žalobkyně předložila odhad tržní ceny nemovitosti-chaty [webová adresa]) na výši 2.507.000 Kč, avšak v odhadu nebyla zohledněna existence zástavního práva. Žalobkyně dále předložila odhad tržní ceny nemovitosti-bytu [webová adresa]) na výši 4.611.000 Kč, avšak v odhadu nebyla zohledněna existence zástavního práva.

7. Tvrzením žalobkyně a žalovaného, výslechem matky žalovaného (svědek [celé jméno svědkyně]), z kupní smlouvy ze dne [datum] (úplnou kupní smlouvy předložila až žalobkyně na č.l. 194 spisu + ale verze kupní smlouvy od žalovaného na č.l. 99 spisu neobsahovala stranu 2, tedy článek III-V.), dále z návrhu na vklad vlastnického práva ze dne [datum] a z potvrzení o darování částky 700.000 Kč, má soud prokázáno, že manželé zakoupili nemovitost-chatu, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], za kupní cenu 700.000 Kč. Dle článku III. kupní smlouvy měla být kupní cena 700.000 Kč uhrazena v den podpisu smlouvy, převodem na účet. Na straně kupující, pak byli označeni oba manželé a v článku VII. kupní smlouvy bylo výslovně uvedena změna vlastnictví, která bude zapsána do katastru nemovitostí, s tím, že nemovitost bude zapsána do společného jmění manželů, [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno žalovaného]. Z listinného důkazu (ve spise na č.l. 85), z potvrzení o darování ze dne [datum] sice vyplývá, že [celé jméno svědkyně] (matka žalovaného) měla darovat svému synovi (žalovanému), v hotovosti částku 700.000 Kč, z důvodu nákupu horské chalupy. Současně svědkyně [celé jméno svědkyně] sice tvrdila, že v roce [rok] vypomohla synovi, poskytnutím finanční částky 700.000 Kč v hotovosti, určenou na koupi chalupy a chtěla, aby chalupa byla pro děti a nepožadovala ani v současné době, aby jí syn (tedy žalovaný) poskytnuté peníze vrátil. Žalovaný však v řízení neprokázal, úhradu kupní ceny, převodem z účtu, pouze z finančních prostředků od jeho matky, [celé jméno svědkyně], neboť matka žalovanému darovala peníze v hotovosti, avšak úhrada chaty měla být učiněna převodem z účtu.

8. Tvrzením žalobkyně i žalovaného a zejména výslechem svědka [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně], tedy zletilých dětí obou účastníků, má soud prokázáno, že společné děti jsou sice již zletilé, ale nadále nezaopatřené, když v současné době studují a neukončily přípravu na své budoucí povolání, syn studuje vysokou školu [anonymizováno] na fakultě [anonymizována dvě slova] a dcera studuje vysokou školu [anonymizováno] fakultu na UK, obor [anonymizováno] a [anonymizováno]. Společné děti účastníků, bydlí v bytě na adrese [adresa žalobkyně, svědka, žalovaného a svědkyně] (bytová jednotka k.ú. [část obce], [územní celek]), spolu se žalovaným. Od otce každý dostávají, každý měsíc částku 3.500 Kč, od matky také každý dostávají, každý měsíc částku 3.500 Kč, což bylo prokázáno i detailem transakcí od žalobkyně ze dne [datum] pro dceru [anonymizováno] a ze dne [datum] pro syna [jméno]. Dcera uvedla, že z 90% se o ně stará táta, a to zhruba již 5 (6) let zpátky.

9. Tvrzením žalobkyně, z výpisu účtu žalovaného, ze smlouvy o sporožirovém účtu [číslo] ze dne [datum] (uzavřené s [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalovaného]), dále ze smlouvy o kartovém účtu č. [bankovní účet] (uzavřené s [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalovaného]), dále ze smlouvy o běžném účtu ze dne [datum] (uzavřené s [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalovaného]), dále ze smlouvy o pronájmu bezpečnostní schránky ze dne [datum] (uzavřené s [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalovaného]), dále ze smlouvy o úvěru [číslo] (uzavřené mezi [právnická osoba] (bankou) a právnickou osobou [celé jméno žalovaného] (klientem) dne [datum], když smlouva byla zrušena dne [datum]), a zejména ze smlouvy o úvěru [číslo] (uzavřené mezi [právnická osoba] (bankou) a právnickou osobou [celé jméno žalovaného] (klientem) dne [datum], když smlouva byla zrušena dne [datum]), nemá soud prokázány skutečnosti, týkající se vypořádání SJM, neboť žalobkyně úvěrové smlouvy učinila předmětem sporu (v navrhované změně petitu), až po uplynutí 3-leté lhůty, dle § 741 o.z.. Soud má za prokázané, že úvěrový účet [číslo], v červenci [rok] (tedy ke dni zániku SJM), již neexistoval, neboť byl ke dni [datum] zrušen, tento úvěr by tak nemohl ani být předmětem vypořádání SJM, z úvěru bylo čerpáno 1.603.400 Kč, který byl i ve stejné výši splacen, dnem [datum]. Soud má za prokázané, že na úvěrovém účtu [bankovní účet], v červenci [rok] (tedy ke dni zániku SJM), činil konečný zůstatek úvěrového účtu částku, mínus 412.294,30Kč. Tvrzením žalobkyně a ze zástavních smluv, zejména ze smlouvy o zastavení nemovitosti [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi bankou, jako zástavním věřitelem a manželi [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno svědkyně], jako zástavci, týkající se nemovitosti-chaty v k.ú. [obec], dále ze smlouvy o zastavení nemovitosti č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], uzavřenou mezi bankou, jako zástavním věřitelem a manželi [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno svědkyně], jako zástavci, týkající se nemovitosti-bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], nemá soud prokázány skutečnosti, týkající se vypořádání SJM, neboť žalobkyně úvěrové smlouvy, které byly zajištěny zástavním právem, učinila předmětem sporu (v navrhované změně petitu), až po uplynutí 3-leté lhůty, dle § 741 o.z.. Obecně existence zástavního práva, snižuje cenu nemovitosti, avšak existence zástavního práva nebyla zohledněna v odhadu cen nemovitostí (předložené žalobkyní, když hodnoty byly nesporné do konce koncentrace řízení, i do [datum]), a i kdyby soud nechal vyhotovit znalecký posudek na aktuální cenu nemovitostí (jak po koncentraci řízení navrhovala strana žalobkyně), zejména chaty, cena by byla sice vyšší, než původní odhad (předložený žalobkyní), avšak nově stanovená cena by současně musela být, i ponížena právě z důvodu existence zástavního práva.

10. Z emailové a sms komunikace, mezi účastníky, dále ze žaloby na ochranu osobnosti, podanou [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (k Obvodnímu soudu pro Prahu 4) a z trestního oznámení ze dne [datum] podané [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že vztahy mezi účastníky jsou hluboce narušené, účastníci nejsou schopni mezi sebou slušně komunikovat, ze vzájemné komunikace nemá soud prokázány žádná skutková tvrzení, týkající se vypořádání SJM.

11. Na základě shora uvedených skutkových tvrzení a po provedeném dokazování, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Předmětem vypořádání SJM jsou 2 movité věci, a to automobil Škoda Octavia, [registrační značka], dále automobil Ford Mondeo, [registrační značka], obě vozidla rok výroby [rok]. Předmětem vypořádání SJM je nemovitost-chata (pozemek parc. [číslo] o výměře 233 m2, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře 2467 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 142 m2, v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]) a hodnota nemovitosti je 2.500.000 Kč. Dále je předmětem vypořádání SJM nemovitost-byt (bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]) a hodnota nemovitosti je 4.600.000 Kč.

12. Soud věc po právní stránce spor posoudil, jako spor na vypořádání společného jmění manželů, zejména dle § 742 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen o.z.), nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dále soud při stanovení výše vypořádacího podílu postupoval, dle § 742 odst. 2 o.z., kdy hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Bývalí manželé se na vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství nedohodli, proto předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění manželů, předběžnou otázkou pak bylo posouzení, zda nemovitost-chata, náleží do SJM.

13. Pro posouzení předběžné otázky, zda nemovitost-chata, náležela do zaniklého SJM účastníků, je významné, že manželství bylo uzavřeno v roce [rok], tudíž společné jmění manželů, vzniklo za účinnosti zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a tato otázka, se do [datum] řídila úpravou obsaženou v obč. zák.. Avšak po [datum] se řídí již úpravou v o. z., s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2, části věty za středníkem, o. z.. Manželství bylo pravomocně rozvedeno v roce [rok], tedy v posuzovaném případě zaniklo SJM účastníků po [datum] (až za účinnosti o. z.), a účastníkům vzniklo právo domáhat se vypořádání SJM rozhodnutím soudu (dle § 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o. z.), a režim jeho vypořádání soudem podléhá již příslušným ustanovením o. z. (zejména § 736 a násl. o. z.) Smlouva o koupi žalobou dotčené nemovitostí-chaty, byla uzavřena již v roce [rok], tedy v době existence institutu společného jmění manželů, upraveného zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je nutno řešit předběžnou otázku, zda nemovitá věc, kterou žalobkyně učinila předmětem řízení, patří do (zaniklého) SJM účastníků, podle právní úpravy [účinnost]. Na straně kupující pak byli označeni oba manželé a v článku VII. kuní smlouvy bylo výslovně uvedena změna vlastnictví, která bude zapsána do katastru nemovitostí, s tím, že nemovitost bude zapsána do společného jmění manželů, [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno žalovaného]. Soud pro závěr, zda nemovitost náleží do SJM, vycházel ze situace, zda jsou dány zákonné předpoklady pro zařazení věci do společného jmění (§ 143 obč. zák.), kdy mohou věc manželé učinit předmětem výlučného majetku, jen způsobem stanoveným zákonem, tedy zejména zúžením společného jmění (§ 143a obč. zák.), jenž vyžaduje notářský zápis. Zde však v tomto případě mezi manžely nedošlo k uzavření notářského zápisu, který by vlastnictví manželů modifikoval, ani k vydání rozhodnutí soudu, kterým by byl odlišně upraven společný majetek manželů. Ale například ani případná shodná vůle nabýt věc do výlučného majetku by nebyla způsobilá věc ze společného jmění vyloučit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2779/2008). Pokud by byla nějaká věc (zde nemovitost-chata) získána za trvání manželství a bezpodílového spoluvlastnictví, zčásti z prostředků patřících jenom jednomu z manželů, náležela by za podmínek uvedených v ustanovení § 143 obč. zák., rovněž do bezpodílového spoluvlastnictví (R 42/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 269, použitelný rovněž pro SJM).

14. V řízení soud řešil předběžnou otázku, zda nemovitost-chat náleží do SJM. Po provedeném dokazování, z tvrzení žalovaného, ale ani ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] (matky žalovaného), a ani z písemného potvrzení ze dne [datum], soud nemá za prokázaná, skutková tvrzení žalovaného, týkající se existence daru, na nákup chaty. Soud, má za prokázané, že za doby trvání manželství, oba manželé zakoupili nemovitost-chatu, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], za kupní cenu 700.000 Kč, uhrazenou dle článku III. kupní smlouvy, ve výši 700.000 Kč, v den podpisu smlouvy, převodem na účet. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při své svědecké výpovědi sice tvrdila, že darovala svému synovi (žalovanému), v hotovosti částku 700.000 Kč, za účelem nákupu horské chalupy. Žalovaný však v řízení neprokázal, úhradu kupní ceny, převodem z konkrétního účtu, učiněné pouze z finančních prostředků od [celé jméno svědkyně], neboť matka žalovanému darovala peníze v hotovosti. Žalovaný v řízení ani netvrdil, z jakého účtu byla kupní cena uhrazena, k úhradě kupní ceny z účtu, pak žalovaný nepředložil žádný listinný důkaz. Proto soud s ohledem na výsledky dokazování, uzavřel, že nemovitost-chata, náleží do SJM a je předmětem vypořádání SJM.

15. Mezi účastníky bylo nesporné, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Tato žaloba byla podána dne [datum], a byla tedy podána včas, ve 3-leté lhůtě od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

16. S ohledem na skutková tvrzení ze strany žalobkyně, skutková tvrzení ze strany žalovaného a předložené listinné důkazy ze strany žalobkyně i ze strany žalovaného, zejména i s ohledem na usnesení o změně žaloby ze dne [datum], soud rozhodl o vypořádání SJM. Soud při vypořádání SJM vycházel z pravidel v ustanovení § 742 o.z., když podíly obou manželů na vypořádávaném jmění určil stejné, soud přihlédl i k potřebám nezaopatřených dětí ([jméno] a [jméno]), kteří v nemovitosti (bytě, který je předmětem vypořádání) také žijí, a soud přihlédl i k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, když z výslechu obou zletilých dětí bylo prokázáno, že o děti dlouhodobě, od roku [rok] pečuje žalovaný, se kterým děti sdílí i společnou domácnost, neboť žalobkyně odešla ze společné domácnosti za jiným partnerem (v současné době, za jejím novým manželem). Po provedeném dokazování, soud každému z bývalých manželů, shodně ve znění posledního písemného návrhu žalobkyně, přikázal do spoluvlastnictví, jednu polovinu bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce]. Dále každému z bývalých manželů, soud přikázal do jeho výlučného vlastnictví automobil, který účastník užíval, zejména ke dni podání žaloby (i v průběhu řízení). Žalobkyni soud přikázal do výlučného vlastnictví automobil Škoda Octavia, žalovanému soud přikázal do výlučného vlastnictví automobil Ford Mondeo. S ohledem na to, že obě vozidla mají rok výroby [rok] a žádný z účastníků hodnoty vozidel nenavrhoval (ani vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění aktuální hodnoty vozidel), soud při vypořádání vycházel, že hodnota obou vozidel je totožná, když každý z manželů nabyl do vlastnictví 1 vozidlo. Dále, shodně ve znění posledního písemného návrhu žalobkyně, soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, chatu, tedy pozemek parc. [číslo] na kterém se nachází stavba, jejíž součástí je i pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [územní celek]. Mezi účastníky bylo na počátku řízení navrhováno, aby soud ve věci vyhotovil znalecký posudek na ocenění hodnoty nemovitostí, nejprve ze strany žalovaného, avšak žalovaný neuhradil zálohu na vypracování znaleckého posudku, a pak již na vypracování znaleckého posudku netrval, neboť hodnotu nemovitostí již nesporoval. Ani žalobkyně, při předposledním ústním jednání v prosinci [rok], na výslovný dotaz soudu, na vyhotovení znaleckého posudku netrvala. Pak bylo další nařízené ústní jednání odročeno až na červenec [rok], za účelem smírného jednání mezi účastníky, avšak bez výsledku a v tomto období žalobkyně, ani žalovaný, hodnotu nemovitostí nesporovali. Žalobkyně až při posledním ústním jednání, po uplynutí lhůty lhůty pro koncentraci řízení, navrhla nový důkaz, vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění aktuální hodnoty nemovitostí, soud však tento důkaz nepřipustil (viz odstavec 20). Proto soud vycházel při určení ceny bytové jednotky a chaty, z odhadu tržní ceny založené žalobkyní do spisu dne [datum], kdy hodnota chaty činila 2.507.000 Kč, hodnota bytu činila 4.611.000 Kč. S ohledem na to, že soud každému z účastníků přikázal jednu polovinu bytu, pak i zjišťování aktuální hodnoty této nemovitosti (bytu), by byla zcela nadbytečná a v rozporu se zásadou hospodaření, neboť důkaz by si vyžádal další náklady řízení. Při určení výše vypořádacího podílu, soud zohlednil zejména nemovitý majetek, chatu (která byla přikázána jen žalovanému), když soud vycházel z tržního odhadu ceny chaty (předložený žalobkyní), ve výši 2.507.000 Kč. Tuto cenu soud vydělil dvěma ([číslo]: 2, neboť zde jsou 2 účastníci) a jedna polovina této hodnoty chaty, pak činí vypořádací podíl, který je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, jak je uvedeno ve výroku III., a to ve výši 1.253.500 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně převážně unesla své břemeno důkazní a břemeno tvrzení, proto soud žalobě vyhověl (jak je uvedeno ve výroku I. + II. tohoto rozhodnutí), neboť nemovitost (chatu) soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a nemovitost (byt) soud přikázal do spoluvlastnictví žalobkyně i žalovaného, když tento způsob vypořádání obou nemovitostí, navrhla sama žalobkyně v posledním písemném návrhu, s tím, že v řízení žalobkyně slíbila, že svůj podíl (1/2 bytu) pak daruje svým 2 zletilým dětem, [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka]. [příjmení] tak pouze na žalobkyni, zda svému slibu, učiněnému ústně i písemně v tomto řízení, dostojí.

17. Žalobkyně navrhovala, aby soud uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1.800.000 Kč, avšak s ohledem na to, že soud přiznal žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1.253.500 Kč (viz výrok III. rozsudku + odůvodnění v odstavci 16), proto soud neoprávněnou výši vypořádacího podílu, v částce 546.500 Kč ([číslo]), zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve sporu úspěch částečný a žalovaný také. S ohledem na to, že úspěch i neúspěch obou účastníků byl obdobný, proto soud ve výroku V. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla neúspěšná v částce vypořádacího podílu ve výši 546.500 Kč. Žalobkyně v průběhu sporu měnila žalobní petit, kdy nejdříve chtěla do svého výlučného vlastnictví celou chatu, a současně v podané žalobě navrhovala, aby byl celý byt přikázán do vlastnictví žalovaného. Avšak v závěru řízení žalobkyně navrhovala, aby byla celá chata přikázána naopak do výlučného vlastnictví žalovaného, a dále v závěru řízení žalobkyně navrhovala, aby do jejího spoluvlastnictví byla přikázána jedna polovina bytu, druhá polovina do spoluvlastnictví žalovanému. Nelze tak jednoznačně označit, zda se jedná o úspěch, či neúspěch žalobkyně, když návrh na vypořádání, týkající se chaty i bytu, žalobkyně v průběhu sporu výrazně změnila. Žalobkyně však byla neúspěšná i v návrhu, aby předmětem vypořádání byly úvěrové smlouvy a zůstatky na účtech účastníků, když usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] tento návrh na změnu žaloby, nebyl připuštěn, neboť žalobkyně toto navrhnula až [datum], tedy po uplynutí tříleté lhůty, od právní moci rozvodu manželství, dle §741 o.z.. Je nutno přihlédnout i při rozhodování o náhradě nákladů řízení, že žalovaný v řízení prokázal, že dlouhodobě, od roku [rok], pečuje o dvě nezaopatřené děti, které s ním bydlí v bytě v k.ú. [část obce], a kdyby mu soud uložil povinnost na náhradu nákladů řízení, za situace, kdy je žalovaný povinen i k zaplacení vypořádacího podílu, mohlo by být takové rozhodnutí v rozporu s dobrými mravy a mohlo by mít za následek, nedostatek finančních prostředků pro nezaopatřené děti, při jejich studiu na vysoké škole. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zejména úspěch i neúspěch obou účastníků byl obdobný, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

19. O lhůtě k plnění (6 měsíců), ve výroku III., pak soud rozhodl, dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když shledal důvody pro její prodloužení, neboť žalovaný nemá k dispozici celý vypořádací podíl, když se stará o 2 nezaopatřené a studující zletilé děti, které s ním vyrůstají ve společné domácnosti. Žalovaný navrhoval lhůtu 1 roku, toto je však příliš dlouhá doba, pro vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni, proto soud stanovil lhůtu poloviční (6 měsíců), než navrhoval žalovaný. Lhůtu 6 měsíců, soud shledal za dostatečnou, pro zajištění poskytnutí úvěru na vypořádací podíl, případně v dané lhůtě může žalovaný prodat svou nemovitost (chatu), která mu vyplacení vypořádacího podílů, může umožnit.

20. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování, znaleckým posudkem na ocenění, 2 nemovitostí, učiněný poprvé dne [datum]. Neboť žalobkyně při předposledním ústním jednání [datum], výši hodnoty nemovitostí nesporovala, navíc ohodnocení nemovitostí na počátku řízení sama žalobkyně předložila a o půl roku později, dne [datum] (když nedošlo v řízení k uzavření konkrétního znění smíru ani po půl roce jednání mezi účastníky), NOVĚ a zejména po uplynutí lhůty pro koncentraci řízení, žalobkyně navrhovala znalecký posudek, který by zajisté prodloužil řízení minimálně o dalších 6 měsíců a účastníky by zatížil dalšími náklady na jeho vyhotovení. Navíc byt byl přikázán do spoluvlastnictví žalobkyně i žalovaného, tudíž ohodnocení bytu by bylo zcela nadbytečné, když za byt ani jednomu z účastníků nenáleží vypořádací podíl. Jen na okraj soud uvádí, že již [datum] vyzýval žalovaného k úhradě zálohy na znalecký posudek ve výši 10.000 Kč, ten však zálohu neuhradil, neboť hodnotu nemovitostí přestal sporovat. Žalobkyně pak do [datum] hodnotu nemovitostí také nesporovala. Je sice pravdou, že soud má povinnost zkoumat aktuální hodnotu nemovitostí, ke dni vyhlášení rozhodnutí, avšak účastníky sporu byla označená hodnota nemovitostí, od [datum] (od předposledního ústního jednání) do [datum] (do dne předcházejícího poslednímu jednání ve věci), nesporná a soud nemůže zadávat znalecký posudek, bez návrhu účastníků, neboť je nezbytné před zadáním znaleckého posudku, aby alespoň jeden z účastníků zaplatil zálohu na vypracování znaleckého posudku. Proto soud návrh na vyhotovení znaleckého posudku, neshledal v souladu s hospodárností řízení, a návrh na doplnění dokazování, zamítl.