52 C 339/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce , zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované , zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B , o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu z úschovy

I. Žaloba, aby soud určil, že žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn.: , spisová značka, , tj. osobní motorové vozidlo zn. Hyundai i30, RZ , SPZ, , tov. výr. 2013, barva bílá, VIN , VIN kód, , žalobci, se ZAMÍTÁ.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalované, , Jméno advokátky B, ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit nálady řízení státu, České republice – na účet Obvodního soudu pro , adresa, , ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce podal dne , datum, k Obvodnímu soudu pro , adresa, žalobu, kterou se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy – automobilu tov. zn. Hyundai, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále též ,,Automobil“). Žalobce dne , datum, zakoupil Automobil za částku , částka, od , jméno FO, , který byl ke dni uzavření kupní smlouvy zapsán v technickém průkazu vozidla jako vlastník. Žalobce však byl nucen dne , datum, na základě usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie , adresa, III, Místní odd. , adresa, , č. j. KRPA-434985-10/TČ-2019-001318 vydat Automobil tomuto policejnímu orgánu, který usnesením ze dne , datum, , č. j. KRPA-434985-43/TČ-2019-001318 rozhodl o jeho uložení do úschovy u Obvodního soudu pro , adresa, . Žalobce již dne , datum, soud požádal o vydání předmětu úschovy, nebylo mu však vyhověno, neboť s tím žalovaná neudělila souhlas. Proto žalobce navrhoval, aby souhlas s vydáním úschovy, za žalovanou vyslovil soud.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že Automobil zakoupila dne , datum, a dne , datum, jej předala svému známému, , jméno FO, , k opravě laku za částku , částka, . , jméno FO, jí přes opakované výzvy Automobil nevrátil, proto se žalovaná obrátila na policii, která zjistila, že vlastnické právo k Automobilu bylo dne , datum, převedeno na pana , jméno FO, , přestože originál technického průkazu i klíče měla žalovaná u sebe. Žalovaná proto dne , datum, podala , podezřelý výraz, oznámení ve věci podezření na spáchání , podezřelý výraz, činu zpronevěry, následně došlo k zajištění vozidla a jeho uložení do úschovy. Žalovaná je tak nadále vlastníkem vozidla, neboť Automobil pozbyla na základě úmyslného , podezřelý výraz, činu p. Narkowicze.

3. Řízení bylo přerušeno, usnesením Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . O pokračování soud rozhodl usnesením Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . Řízení bylo přerušeno déle jak 2 roky od , datum, do , datum, .

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že , právnická osoba, Automobil zajistila a rozhodla o jeho uložení do úschovy soudu.

5. Mezi účastníky bylo zejména sporné, kdo je vlastníkem věci, vozidla Hyundai i30, RZ , SPZ, , r.v. 2013, barva bílá, VIN: , VIN kód, , která je předmětem soudní úschovy vedené u Obvodního soudu pod sp. zn. , spisová značka, .

6. Soud ze skutkového tvrzení žalované, z úředního záznamu Policie ČR o podaném vysvětlení žalované ze dne , datum, a z originálu velkého technického průkazu UF 288852 (dále také „originál TP“), má prokázáno, že žalovaná zakoupila Automobil dne , datum, (jak žalovaná uvedla ve svém vyjádření ze dne , datum, ) od společnosti , právnická osoba, . a dne , datum, byla žalovaná, zapsána jako vlastník Automobilu v Registru vozidel, a zejména i v původním velkém technickém průkazu UF 288852 (dokazování provedeno originálem TP při ústním jednání dne , datum, ). Nabytí vlastnictví žalované k Automobilu v roce 2017, nebylo nikým v řízení sporováno. Za účelem opravy laku Automobilu, se žalovaná dohodla v dubnu 2019 s panem Narkowiczem, že Automobil opraví jeho známý za částku , částka, . Vozidlo žalovaná předala panu , jméno FO, dne , datum, a k opravě laku mělo dojít během týdne. Žalovaná od , datum, pana Narkowicze urgovala o vrácení vozidla, ale ten se asi 14 dnů vymlouval, a pak žalované navrhl, že Automobil od ní odkoupí. Žalovaná mu sdělila, že mu Automobil prodá za , částka, , variantou byla i možnost dovozu jiného vozidla z Německa v této hodnotě. , jméno FO, žalované postupně zapůjčil několik vozidel, se kterými však nebyla spokojená. Následně jí opakovaně poskytoval peníze na vypůjčení dalších automobilů z půjčovny. V červenci 2019 mu žalovaná zdůraznila, že chce zpět svůj Automobil.

7. Soud má z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, (který nabyl právní moci dne , datum, ), dále z kopií velkého technického průkazu UI 775419 (ve spise na č.l. 75, 76) a originálu původního velkého technického průkazu UF 288852 (předložen při ÚJ dne , datum, na č.l. 100), prokázáno, že dne , datum, došlo z podnětu , jméno FO, Narkowicze k vystavení nového technického průkazu Automobilu UI 775419, neboť původní byl nahlášen jako ztracený. Ačkoliv žalovaná nadále vlastní původní technický průkaz UF 288852, ze kterého vyplývá, že vlastníkem vozidla ke dni , datum, se stala , Jméno žalované, (žalovaná). Jiný vlastník pak v původním technickém průkazu UF 288852 není registrován. V nově vystaveném technickém průkazu UI 775419 byla jako vlastník automobilu zapsána , Jméno žalované, až dnem , datum, , dalším zapsaným vlastníkem byl uveden dne , datum, , jméno FO, , a následně dalším zapsaným vlastníkem byl dne , datum, uveden , jméno FO, . Posledním vlastníkem byl zapsán dne , datum, žalobce, , Jméno žalobce, . Sdělením Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru dopravně-správních činností ze dne , datum, , má soud prokázáno, že žalovaná byla od , datum, do , datum, vedena v evidenci registru silničních vozidel jako provozovatelka – vlastník Automobilu, poté došlo ke změně provozovatele – vlastníka na , jméno FO, .

8. Tvrzením žalobce a svědeckou výpovědí manželky žalobce, , jméno FO, , ze dne , datum, , má soud prokázáno, že žalobce zjistil informace o prodeji Automobilu přes Facebook, prodával jej , jméno FO, za cenu , částka, a vůz měl poškozený lak. Tvrzením žalobce, kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne , datum, , výpisem z účtu u Raiffaisen bank, a.s. za období od , datum, do , datum, , svědeckou výpovědí , jméno FO, ze dne , datum, , svědeckou výpovědí , jméno FO, ze dne , datum, a malým technickým průkazem č. UAY841993 (č.l. 74 spisu), má soud prokázáno, že žalobce (jako kupující) dne , datum, uzavřel kupní smlouvu s , jméno FO, (jako prodávajícím). Předmětem byla koupě automobilu tov. zn. Hyundai, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , barvy bílé, a to za částku , částka, , která byla zaplacena v hotovosti. Prodeje vozu byla přítomna i manželka pana , jméno FO, . Spolu s Automobilem žalobce obdržel i technický průkaz. Číslo velkého technického průkazu bylo v kupní smlouvě uvedeno nejprve číslem , hodnota, (což je přeškrtnuto) a vedle toho je napsáno nové č. , hodnota, . Vozidlo má najeto 166 000 km. Z malého technického průkazu č. UAY841993 má soud prokázáno, že číslo bez písmen, souhlasí s číslem uvedeným v kupní smlouvě (malý technický průkaz), jako provozovatel je v malém technickém průkazu uveden žalobce, a dále je uvedeno, že provozovatel je vlastníkem, údaj je v malém technickém průkazu ze dne , datum, . Svědeckou výpovědí , jméno FO, (manželky , jméno FO, ) ze dne , datum, a svědeckou výpovědí , jméno FO, ze dne , datum, , má soud prokázáno, že , jméno FO, zakoupil Automobil v roce 2019 původně zakoupil od , jméno FO, , pak jej prodal, u čehož ale ona nebyla. Svědek , jméno FO, potvrdil, že Automobil koupil za , částka, od pana , jméno FO, , a poté, co jej opravil jej prodal za , částka, . Svědeckou výpovědí , jméno FO, (manželky , jméno FO, ) ze dne , datum, a svědeckou výpovědí , jméno FO, ze dne , datum, , soud nemá prokázáno, jak dlouho Automobil vlastnil pan , jméno FO, , když podle svědkyně , jméno FO, měl Automobil vlastnit , jméno FO, 2-3 roky, avšak svědek , jméno FO, soudu sdělil, že automobil vlastnil pouze půl roku.

9. Tvrzením žalobce, protokolem o vydání věci Policie ČR ze dne , datum, , č. j. KRPA- 434985-10/TČ-2019-001318, usnesením Policie ČR ze dne , datum, , č. j. KRPA-434985-43/TČ-2019-001318, které nabylo právní moci dne , datum, , má soud prokázáno, že žalobce byl Policií ČR vyzván k vydání Automobilu. Policie ČR vyrozuměla žalobce, že Automobil byl uložen do úschovy Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Tvrzením žalobce a ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, , , spisová značka, , zejména žádostí žalobce ze dne , datum, adresované zdejšímu soudu, vč. dodejky, má soud prokázáno, že žalobce požádal Obvodní soud o vydání Automobilu, avšak , Jméno žalované, (žalovaná) s vydáním Automobilu žalobci, neudělila souhlas. Tvrzením žalobce a z kopie stvrzenky o úhradě pojistného ve výši , částka, ze dne , datum, , kopií výpisu transakce na částku , částka, z účtu Oleskandra , jméno FO, , spolu s výzvou k úhradě pojištění vozidla do , datum, ve výši , částka, , má soud prokázáno, že žalobce hradil Kooperativa pojišťovně za Automobil pojistné, a to dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Tvrzením účastníků, ze sdělení Policie ČR ze dne , datum, , sp. zn. KPRA-434985-133/TČ-2019-001376 a usnesením Policie ČR ze dne , datum, , má soud prokázáno, že Policie ČR dne , datum, zahájila , podezřelý výraz, stíhání obviněného , jméno FO, Narkowicze, rozeného Zajace, ročník 1964, který je podezřelý z padělání neověřené plné moci, kdy tímto svým jednáním úmyslně způsobil poškozené , Jméno žalované, škodu ve výši , částka, . Jeho jednání se týkalo Automobilu, ke kterému vyžádal k převodu duplikát osvědčení o registraci vozidla, a toto vozidlo prodal , jméno FO, . Rozsudkem Obvodního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, ze den , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud prokázáno, že , jméno FO, byl uznán vinným z , podezřelý výraz, činu zpronevěry, neboť dne , datum, v , adresa, poté, co převzal od poškozené , Jméno žalované, výhradně za účelem opravy poškozeného laku osobního motorového vozidla tov. zn. Hyundai i30, r. z. 2SM 3932, VIN , VIN kód, , v hodnotě , částka, , následně , datum, v , adresa, na pobočce Magistrátu hlavního města Prahy oddělení registru motorových vozidel, s úmyslem způsobit poškozené , Jméno žalované, škodu na základě padělané neověřené plné moci, oznámil jejím jménem ztrátu osvědčení o registraci tohoto vozidla a požádal o vydání duplikátu, čímž získal dokumenty k převodu vozidla, když původní originál osvědčení o registraci číslo UF 288852 měla stále v držení poškozená a následně , datum, na uvedené pobočce Magistrátu hlavního města Prahy nezjištěným způsobem zprostředkoval převod vozidla na syna jeho tehdejší přítelkyně, , jméno FO, , který byl do registru vozidel zapsán jako majitel vozidla a na základě takto získaného duplikátu osvědčení o registraci vozidla číslo UF 288852 a ověřené plné moci , jméno FO, k přepisu vozidla, předmětné vozidlo dne , datum, , prodal , právnická osoba, za částku , částka, , kterou užil pro svou potřebu. Ačkoliv k nahlášení ztráty osvědčení o registraci vozidla, převodu ani prodej tohoto vozidla nebyl nijak oprávněn a provedl ho zcela bez vědomí majitelky vozidla poškozené , Jméno žalované, a tímto svým jednáním jí způsobil škodu ve výši , částka, . , jméno FO, byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání třiceti měsíců do věznice s ostrahou. O škodě ve výši , částka, , způsobené , Jméno žalované, , nebylo pravomocně rozhodnuto a poškozená byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody ve věcech občanskoprávních.

10. Na základě listinných důkazů a svědeckých výpovědí, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná , datum, zakoupila od společnosti , právnická osoba, Automobil (jako vlastník byla žalovaná zapsána v registru vozidel dne , datum, ), který , datum, předala , jméno FO, , jenž měl zařídit opravu poškozeného laku vozidla. , jméno FO, následně na pobočce Magistrátu hlavního města Prahy neoprávněně vyžádal duplikát technického průkazu a zprostředkoval převod vlastnického práva k Automobilu na , jméno FO, , a to ke dni , datum, . , jméno FO, Automobil o den později (, datum, ) prodal , právnická osoba, , ke změně zápisu v technickém průkazu (a v registru vozidel) však na , jméno FO, nedošlo. Dne , datum, došlo k prodeji Automobilu , jméno FO, . , jméno FO, Automobil dne , datum, zakoupil žalobce. , jméno FO, , rozsudkem Obvodního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, ze den , datum, (jenž nabyl právní moci dne , datum, ), za výše uvedené jednání, kterým spáchal , podezřelý výraz, zpronevěry, byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání třiceti měsíců do věznice s ostrahou. Automobil je na základě usnesení , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. KRPA-434985-43/TČ-2019-001318 (které nabylo právní moci dne , datum, ) předmětem soudní úschovy. Řízení o úschově je vedeno u Obvodního soudu pod sp. zn. , spisová značka, , neboť žalovaná neudělila souhlas s vydáním předmětu úschovy žalobci.

11. Soud všechny důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů soud z provedených listinných důkazů vycházel zejména z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , a který potvrdil, že , jméno FO, nebyl oprávněn k převodu vlastnického práva k Automobilu. Výpověď svědkyně , jméno FO, soud posoudil za věrohodnou, neboť logicky zapadá do řetězce ostatních provedených důkazů. Za věrohodné soud rovněž pokládá výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, , byť paní , jméno FO, uvedla, že Automobil vlastnili několik let (ve skutečnosti šlo o čtyři měsíce), avšak tento nesoulad není pro řízení podstatný. Podstatná je oproti tomu skutečnost, že manželé , jméno FO, shodně uvedli, že Automobil zakoupili od pana , jméno FO, , když , jméno FO, také potvrdil, že jej prodal žalobci.

12. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 299 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen ZŘS), který stanoví, že byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy. Při rozhodování o nabytí vlastnického práva k věci – k Automobilu, soud postupoval dle § 1111 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ,,o.z.“), podle kterého získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 o. z. nebo § 1110 o. z., stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného , podezřelý výraz, činu.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci, po provedeném dokazování, soud po zohlednění relevantní judikatury uzavřel, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl. Úspěch žaloby o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu z úschovy byl závislý od posouzení, komu náleží vlastnické právo k Automobilu, respektive zda má být chráněn původní vlastník předmětného vozidla (žalovaná) či pozdější nabyvatel vlastnického práva k předmětnému vozidlu (žalobce). Zatímco v případě žalované šlo o nabytí vozidla na základě kupní smlouvy od originárního vlastníka Automobilu (prodejce vozů), v případě žalobce šlo o nabytí Automobilu rovněž na základě kupní smlouvy, avšak od neoprávněné osoby k jeho prodeji. Předpokladem nabytí vlastnického práva od neoprávněného dle shora citovaného ustanovení § 1111 o. z. je jednak existence platného právního titulu, a dále existence dobré víry v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci (musí jít o movitou věc nezapsanou ve veřejném seznamu, což je i případ předmětného vozidla, neboť jak již judikoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, registr silničních vozidel není veřejným seznamem). V daném případě se žalobce prokázal platným právním titulem, kupní smlouvou ze dne , datum, , mající všechny náležitosti dle § 2079 o.z.. V řízení bylo prokázáno, že zde byla dobrá víra žalobce v oprávnění převodce (, jméno FO, ), převést vlastnické právo k Automobilu, neboť žalobci byl předložen při koupi vozidla duplikát velkého technického průkazu vozidla, v němž byl jako poslední vlastník uveden právě , jméno FO, , a současně vozidlo odpovídalo záznamům v malém i velkém technickém průkazu, také identifikační číslo automobilu (VIN) vyražené na automobilu, odpovídalo číslu ve velkém technickém průkazu (viz dokazování duplikátem velkého technického průkazu UI 775419 a malým technickým průkazem UAY 841993, včetně kupní smlouvy ze dne , datum, ). Zmíněné skutečnosti v žádném případě nenasvědčovaly tomu, že převodce by neměl být vlastníkem vozidla. O dobré víře žalobce tudíž nevyvstaly v řízení žádné pochybnosti, a proto byl splněn jeden z předpokladů nabytí vlastnického práva k vozidlu od neoprávněného vlastníka. Nabyvatelova dobrá víra se vztahuje právě k tomu, že převodce věc vlastní nebo je z jiného důvodu oprávněn ji převést (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nabyvatel nemusí prověřovat oprávnění všech předchozích v úvahu připadajících převodců, tj. celou vlastnickou historii věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Soud se tak v řízení zabýval již jen výlukou z použití ust. § 1111 o.z., která nastane, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného , podezřelý výraz, činu. Civilní soud je oprávněn si otázku, zda byl spáchán čin povahy úmyslného , podezřelý výraz, činu, posoudit samostatně; pokud však bylo vydáno , podezřelý výraz, rozhodnutí, že odsouzený spáchal určitý , podezřelý výraz, čin, civilní soud z této skutečnosti musí vycházet (§ 135 odst. 1 o.s.ř.). Stěžejním skutkovým podkladem pro civilní soud tak byl rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , ze kterého plyne zejména to, že žalovaná nikdy neměla v úmyslu Automobil prodat, či se jiným způsobem vzdát svého vlastnického práva. Odsouzený , jméno FO, , bez souhlasu žalované, si nejprve automobil nejprve neoprávněně ponechal, následně si k němu neoprávněně vyžádal duplikát technického průkazu UI 775419 a posléze Automobil prodal panu , jméno FO, dne , datum, . Vozidlo bylo následně převáděno na další osoby, avšak pan , jméno FO, nebyl zapsán jako vlastník ve velkém technickém průkazu. Následně dalším zapsaným vlastníkem byl dne , datum, uveden , jméno FO, , který vozidlo zakoupil od pana , jméno FO, . Posledním vlastníkem byl zapsán dne , datum, žalobce, , Jméno žalobce, , který uzavřel kupní smlouvu s , jméno FO, . S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že žalovaná v soudním řízení prokázala předpoklady použití ustanovení dle § 1111 věty druhé o.z., neboť prokázala, že vozidlo pozbyla činem povahy úmyslného , podezřelý výraz, činu. Následkem výše uvedeného soud nemohl žalobě vyhovět, neboť žalobce získal vůz v důsledku spáchaného úmyslného , podezřelý výraz, činu, vůči žalované jako vlastnici vozidla. Žalobce tak vlastnické právo k Automobilu nenabyl a žalovaná je nadále vlastníkem vozidla. Proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

15. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch, tím byla žalovaná. Tato částka je tvořena odměnou advokáta stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „vyhlášky”) z tarifní hodnoty , částka, , a to dle § 8 odst. 1 vyhlášky (ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla určena hodnota vozidla v částce , částka, ), ve výši , částka, , za celkem , hodnota, úkonů právní služby po , částka, (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast u ústního jednání ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, ). Dále 7 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky (ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb.) a 1 režijní paušál po , částka, dle § 13 odst. 4 AT v účinném znění, celkem tedy , částka, . Proto soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., který stanoví, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny, za tlumočné , tituly před jménem, , jméno FO, , tlumočníka z jazyka českého do jazyka ruského. Výše tlumočného činí dle usnesení Obvodního soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, které nabylo právní moci dne , datum, ) částku , částka, . O povinnosti žalobce zaplatit výše uvedené náklady státu soud rozhodl ve výroku III. rozsudku, neboť žalobce byl ve věci neúspěšný.