52 C 344/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. K. Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ulice a číslo , PSČ - obec a číslo , zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného , zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , ulice a číslo , o zaplacení částky 6.050 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.050 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, k rukám jeho právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], ve výši, 5.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhala na žalovaném, zaplacení částky ve výši 6.050 Kč, z titulu nájemní smlouvy. Žalobkyně se žalovaným uzavřela nájemní smlouvu, když žalovanému, na veletrhu [anonymizována dvě slova], konaném ve dnech [anonymizováno] - [datum], na [anonymizováno] [část obce] v [obec], poskytla plochu pro vystavování, jím nabízeného produktu (dále jen smlouva). Mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva, přičemž k uzavření došlo večer [datum], před zahájením veletrhu [anonymizována dvě slova]. Výše jednorázového nájemného byla sjednána na částku 6.050 Kč. Pokud žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že„ žalobkyně nedodržela ústní dohodu s žalovaným“, avšak zároveň popírá existenci smlouvy, mohlo tak (dle žalobkyně) dojít ke změně závazku ústní dohodou a k jeho následnému nedodržení žalovaným. Tvrdil-li žalovaný, že mu žalobkyně přislíbila plochu pro prezentaci o výměře ¼ z celkové plochy, pak zapomíná dodat, že taková byla původní dohoda, a to pouze za předpokladu, že by se žalovaný osobně účastnil na přípravných pracích. Těchto přípravných prací se však žalovaný nezúčastnil, a proto se večer před konáním veletrhu s žalobkyní dohodli, pouze na menší výměře jeho plochy. Žalovaný však nerozporoval, že využil nabízeného prostoru a zúčastnil se veletrhu [anonymizována dvě slova]. Proto žalobkyně za nájemné, vystavila dne [datum], žalovanému fakturu č. [anonymizováno] [rok], na částku 6.050 Kč s DPH, která byla splatná dne [datum]. Z e-mailové zprávy žalovaného, zasílané jednatelce žalobkyně, [jméno] [příjmení], ze dne [datum], lze (dle žalobkyně), jednoznačně vyvodit existenci nájemní smlouvy i výši nájmu, neboť žalovaný, poté, co se s fakturou seznámil, napsal žalobkyni:„ fakturu jsem zadal, dle uvedené splatnosti, nebo jí chceš mít zaplacenou před [anonymizováno]“ V e-mailové zprávě žalovaného, zaslané žalobkyni dne [datum], pak vyjadřuje žalobce svou nespokojenost nad předmětem pronájmu a žádá o snížení nájemného z„ původně zamýšlené ceny“. Tímto však, žalovaný, rovněž potvrdil, že při sjednávání nájemní smlouvy, si byl vědom výše nájmu. V další e-mailové zprávě žalovaného, zaslané žalobkyni dne [datum], vyjadřuje žalobce svou nespokojenost nad předmětem pronájmu a zcela odmítá platbu za nájem uhradit. Pokud žalovaný uvedl, že žalobkyní poskytnutý prostor mu neumožňoval postavit ani stolek a nebyla mu umožněna jakákoliv prezentace, pak je toto tvrzení v rozporu se screenshoty z facebookového profilu žalovaného, kde si výstavu vychvaloval. Žalobkyně za celý prostor pro výstavu produktů (včetně prostoru pronajatém žalovanému), zaplatila 121.000 Kč. Pokud by přes výše uvedené, byl soud toho názoru, že k uzavření smlouvy nedošlo, pak lze žalobkyní uplatněný nárok posoudit, jako bezdůvodné obohacení ze strany žalovaného, přičemž žalovaná částka odpovídá výši jeho obohacení. Pohledávka žalobkyně se skládá z jistiny ve výši 6.050 Kč a z příslušenství, které tvoří úrok z prodlení, běžící ode dne následujícího po splatnosti faktury až do zaplacení a náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušální výši 1.200 Kč. Žalovaný neuhradil žalovanou částku žalobkyni, ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum].

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, neboť závazek v žalované výši nevznikl. Mezi stranami byla ústně sjednána dohoda o tom, že žalobkyně poskytne na veletrhu [anonymizována dvě slova], konaném od [anonymizováno] - [datum], žalovanému prostor o velikosti 12 m2, minimálně ¼ celkové plochy stánku, za cenu 6.050 Kč. Skutečnost, že žalobkyně žalovanému slíbila ¼ plochy svého stánku potvrdila i jednatel žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], ve svém emailu, zaslaném žalovanému [datum] (v zažluceném textu vloženém do předchozího mailu žalovaného z [datum]). Kde doslova uvádí„ řekla jsem ti, že minimálně ¼ plochy bude tvoje“ Ta cena byla sjednána ještě před tím, než došlo k veletrhu a cena byla vyfakturována již dne [datum], přestože veletrh začal až [datum]. Avšak žalobkyně sdělila žalovanému, že dohodnutou plochu neposkytne, a že si může zabrat prostor pouze o velikosti 100x70cm. Bohužel tento prostor byl zcela nepoužitelný pro sjednaný účel, protože se tam nevešla ani židle a stolek. S ohledem na to, že žalovaný měl v té době sjednány klienty, tak mu nezbylo nic jiného, než přijmout alespoň tento prostor. Avšak, byl donucen jednat s provozovatelem veletrhu, aby mu poskytl další prostor. Ústní smlouvu, která byla uzavřena, žalovaný považuje za zaniklou, neboť plnění se stalo nemožným, protože stánek byl obsazen jiným vystavovatelem. Svou účast na veletrhu za těchto podmínek žalovaný předčasně ukončil již [datum]. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný nepomáhal žalobkyni v organizaci stánku, to není zcela pravda, žalovaný zavážel zboží a materiál do stánku žalobkyni, vlastním autem. Navíc to, že by byla cena podmíněna nějakými dalšími pracemi, nebylo nikdy domluveno. Pokud žalobkyně doložila fakturu ze dne [datum] od [právnická osoba] na částku 121.000 Kč, nedoložila, že tato faktura byla též zaplacena, navíc na faktuře je u částky uveden výraz„ RECIPROCITA“. A jak žalovaný zjistil, tato částka byla žalobkyni započtena, proti faktuře za spolupráci na veletrhu a účast v hodnotitelské komisi. Pokud by se posuzoval spor z pohledu bezdůvodného obohacení, pak existuje ustálená judikatura Nejvyššího soudu (28 Cdo 4184/2018 z 27. 2. 2019), kdy, pokud by byl předmět nájmu nepronajatelný, nevzniká žalovanému, užíváním tohoto objektu bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, které by byly povinen uhradit. Žalovaný s ohledem na výše uvedené, navrhuje žalobu v plném rozsahu zamítnout a přiznat mu náhradu nákladů řízení.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný se zúčastnil veletrhu [anonymizována dvě slova], ve dnech [anonymizováno] [datum], na pronajatém prostoru žalobkyně o velikosti 70 x 100 cm, kde žalovaný prezentoval své výrobky. Dále bylo nesporné, že žalobkyně za účast žalovaného na veletrhu, vystavila žalovanému fakturu, která byla žalovanému doručena, žalovaný fakturu do dnešního dne, s ohledem na námitky (týkající se poskytnutí malého prostoru), neuhradil.

4. Mezi účastníky bylo sporné, kdy byla uzavřena ústní smlouva o nájmu prostoru 70x100cm, sloužícího k podnikání žalovaného, a jaká byla sjednána odměna za menší pronajatý prostor.

5. Po provedeném dokazování, tvrzením žalobkyně i žalovaného, z fotografií facebookového profilu žalovaného, má soud prokázáno, že žalovaný se veletrhu [anonymizována dvě slova], v hale [číslo] sektor [anonymizováno] na stánku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], zúčastnil nejméně od [anonymizováno] – [datum] a na prostoru, poskytnutého od žalobkyně, nabízel své zboží (nože). Nesporným skutkovým tvrzením a z výpisu živnostenského rejstříku žalovaného, má soud prokázáno, že žalovaný je podnikatelem. Tvrzením žalovaného, z emailu ze dne [datum], z emailu [datum] (který obsahuje dřívější email z [datum], spis č.l. 40) a z fotografií žalovaného, má pak soud prokázáno, že na veletrhu žalovaný využil k prezentaci svého zboží, i plochu mimo oficiální půdorys stánku žalobkyně, využitý prostor byl o rozměrech, 100x70 cm. Žalobkyní nebylo nikterak sporováno, že žalovanému byl na veletrhu poskytnut menší prostor o rozměrech 100x70cm, naopak žalovaná toto sama potvrdila, na výzvu soudu. Tvrzením žalovaného a z emailu ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalobkyně žalovanému slíbila ¼ plochy svého stánku, tedy větší prostor, než který pak byl žalovanému dán k užívání, aniž by byla cena podmíněna nějakými dalšími pomocnými pracemi ze strany žalovaného. Tvrzením žalobkyně a z faktury [anonymizováno] [rok], má soud prokázáno, že předmětná faktura, která tvoří žalovanou částku, byla vystavena žalobkyní dne [datum], odběratelem byl žalovaný, datum splatnosti byl stanoven do [datum], faktura zněla na částku 6.050 Kč včetně DPH, když bylo fakturováno za účast na veletrhu [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalovaný pak nikterak nesporoval, že by tuto fakturu neobdržel, navíc doručení faktury žalovanému je pak prokázáno i z četné emailové komunikace mezi účastníky (například email ze dne [datum]). Tvrzením žalobkyně a z faktury [anonymizováno] [číslo] [rok], má soud prokázáno, že faktura byla vydána dne [datum], se splatností do [datum], kde dodavatel byla [právnická osoba] a odběratelem [právnická osoba] (tedy žalobkyně), zněla na částku 121.000 Kč, avšak celá fakturovaná částka, za veletrh [anonymizována dvě slova] [rok], je označena slovem„ reciprocita“. Tvrzením žalobkyně, z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z kopie dodejky, má soud prokázáno, že žalobkyně zasílala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný do dnešního dne žalovanou částku neuhradil.

6. Soud nemá prokázáno, že by mezi účastníky, byla dne [datum] (před zahájením veletrhu) uzavřena ústní nájemní smlouva, jejímž předmětem měl být pronájem prostoru k podnikání žalovaného, na veletrhu [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [rok], právě o rozměrech 70x100cm, a právě za cenu 6.050 Kč. Soud nemá prokázáno, že by žalobkyně fakturu [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum], znějící na částku 121.000 Kč, za pronájem celého svého prostoru na veletrhu [anonymizována dvě slova], uhradila [právnická osoba].

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně umožnila žalovanému užívat prostor na veletrhu [anonymizována dvě slova], minimálně ve dnech [anonymizováno] - [datum], a za užívání prostoru žalovaným, žalobkyně požadovala odměnu. Původní dohoda mezi účastníky zněla, že žalobkyně poskytne žalovanému větší prostor 12m2, tedy minimálně ¼ celkové plochy, za cenu 6.050 Kč (včetně DPH). Na původně sjednanou cenu, za původně sjednaný prostor, žalobkyně před zahájením veletrhu [anonymizována dvě slova], vystavila žalovanému fakturu na částku 6.050 Kč, se splatností do [datum]. Avšak krátce před zahájením veletrhu se žalobkyně rozhodla, bez souhlasu žalovaného, žalovanému poskytnout prostor menší, o výměře 0,70m2, tedy 70x100cm, aniž by žalobkyně snížila původní cenu. Žalovaný využil prostor o výměře 70x100cm, minimálně ve dnech 4 - [datum], avšak do dnešního dne žalovanou částku, žalobkyni neuhradil, když nebylo jednoznačné, jaká částka by měla být za použití menšího prostoru žalobkyni uhrazena.

8. Dle § 2201 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou by se pronajímatel měl zavázat, přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce by se měl zavázat, platit za to pronajímateli nájemné. Nájemné mělo být původně sjednáno v souladu s ust. § 2246 o.z., pevnou částkou. Předmětem by měl být nájem prostoru sloužícího k podnikání, v souladu s § 2302 o.z., za účelem prodeje nožů. Avšak s ohledem na nedostatečná skutková tvrzení a důkazy ze strany žalobkyně, kterými nebylo prokázáno, že mezi účastníky měla být, konkrétního dne (pravděpodobně [datum]), uzavřena ústní nájemní smlouva, jejímž předmětem měl být nájem nebytového prostoru, stánku na veletrhu, o menších rozměrech 70x100cm, než bylo původně žalobkyní přislíbeno, soud tento spor neposuzoval, jako nájemní smlouvu, jak byly v průběhu řízení strany soudem i poučeny.

9. Zjištěný skutkový stav, soud právně posoudil, jako bezdůvodné obohacení, v souladu s § 2991 o.z.), tedy kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaný užíval stánek na veletrhu, minimálně ve dnech [anonymizováno] – [datum], o rozměrech 70x100cm, v prostoru pronajatém žalobkyní, a žalovaný za užívání žalobkyni, s ohledem na nejasnou výši odměny, doposud ničeho neuhradil.

10. Soud na základě shora uvedených skutkových tvrzení, po provedeném dokazování a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, ani z titulu nájemní smlouvy, ani z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že původně (před zahájením veletrhu [anonymizována dvě slova], v [anonymizováno] [rok]) byla mezi účastníky uzavřena ústní smlouva o nájmu nebytového prostoru, tedy prostoru sloužícího k podnikatelské činnosti, v souladu s ustanovením § 2302 o.z., když se strany dohodly, že žalovaný ve dnech [anonymizováno] – [datum] využije ¼ z prostoru žalobkyně (tedy 12m2), za cenu 6.050 Kč, bez dalších podmínek (viz například email ze dne z emailu žalobkyně ze dne [datum], dále i s ohledem na tvrzení žalovaného). Tvrzení žalobkyně, že by cena měla být podmíněna nějakými (blíže neurčenými) pomocnými pracemi, nebylo prokázáno, neboť toto tvrzení nebylo ani zmiňováno ze strany žalobkyně v emailové komunikaci mezi účastníky. Žalobkyně se však, blíže neurčeného dne, ale zajisté před zahájením veletrhu (pravděpodobně [datum]), rozhodla žalovanému poskytnout prostor menší, o rozměrech 70x100cm (jak vyplývá z facebookového profilu žalovaného a z emailové komunikace, např. email ze dne [datum], z emailu [datum], ale i z tvrzení žalobkyně při ústním jednání dne [datum]), aniž by žalovanému snížila cenu za užívaný (menší) prostor. Je nesporné, že žalovaný prostor o rozměrech 70x100cm na veletrhu [anonymizována dvě slova], minimálně ve dnech [anonymizováno] – [datum], využil ke své podnikatelské činnosti. Mezi účastníky bylo tak shodně tvrzeno, že žalovanému byl na veletrhu poskytnut od žalobkyně, prostor 70x100cm, který byl určen k podnikání žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by se žalovaným, právě jeden den před výstavou, dne [datum], dohodla odměnu za nájem menšího prostoru, 100x70 cm, když původně byla nabízena ¼ z celého prostoru (dle tvrzení žalovaného 12m2, když toto tvrzení nebylo žalobkyní nikterak sporováno) a zejména, když faktura za„ nájem“ byla vystavena již [datum], tedy před výstavou, a když veletrh byl zahájen až dne [datum]. Na výzvu soudu, dle § 118a odstavec 1 a 3 o.s.ř., bylo žalobkyni uloženo, aby doplnila svá skutková tvrzení a důkazy, aby bylo jednoznačně prokázáno, jakého dne byla sjednána cena za nájem prostoru sloužícího k podnikání na veletrhu v [část obce] v [anonymizováno] [rok], dále, jak velký prostor byl mezi účastníky sjednán a za jakou konkrétní cenu. Žalobkyně po výzvě soudu doplnila, že smlouva byla uzavřena dne [datum], v předvečer toho zahájení veletrhu, kde byl seznámen žalovaný o poskytnutí prostoru 70x100 cm, a to za stejnou cenu, žalovaný od smlouvy nikdy neodstoupil a zúčastnil se daného veletrhu, využil předmětný prostor v rozsahu a za cenu, kterou si strany ujednaly. K tomuto doplnění žalobkyně soud uvádí, že není logické, aby strany uzavřely ústní smlouvu dne [datum], když faktura za nájem daného prostoru byla vydána dříve, již [datum]. S ohledem na to, že žalobkyně při prvém ústním jednání neprokázala jednoznačný obsah uzavřeného závazku, ani datum vzniku uzavření změněné smlouvy, která by se právě týkala pronájmu menšího prostoru na veletrhu, za oprávněnou cenu, a žalobkyně tak neprokázala, že by vznikl tvrzený závazek, tedy nájemní smlouva. Proto soud toto nejasné ujednání mezi účastníky, posuzoval jako bezdůvodné obohacení, dle ustanovení § 2295 o.z.. Další výzvou soudu, dle § 118a odstavec 1 a 3 o.s.ř., bylo žalobkyni uloženo, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy, která by prokázala vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného vůči žalobkyni, a to v žalované výši. Žalobkyně doplnila, že žaluje právě částku, která odpovídá hodnotě takto poskytnutého prostoru a odkázala na fakturu znějící na výši 120.000 Kč. Pak žalobkyně navrhla, výslech předsedy představenstva, [právnická osoba], který by se vyjádřil k hodnotě pronajatého prostoru. Na další výzvu soudu, dle § 118a odstavec 1 a 3 o.s.ř., bylo žalobkyni uloženo, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy, které by prokázaly úhradu ceny za nájem celého vystavovaného prostoru ve výši 121.000 Kč, na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum]. Žalobkyně k této výzvě doplnila, že toto nemůže sdělit, jak se to stalo, to může být prokázáno dotazem na tuto společnost. Žalobkyně tedy ani po opakovaném poučení soudem, dle § 118a o.s.ř., neprokázala, skutečnosti týkající se bezdůvodného obohacení, a dále žalobkyně neprokázala, že by skutečně za celý pronajatý prostor na tomto veletrhu uhradila právě částku 121.000 Kč. Když základní skutková tvrzení účastníků, která mohou být doplněna (a prokázána) například účetnictvím žalobkyně (či prostým výpisem z účtu žalobkyně), který by prokázal uhrazení částky 121.000 Kč, nemohou být nahrazovány jinými důkazy, jako je účastnická výpověď bývalé jednatel žalobkyně, k okolnostem uzavření nájemní smlouvy, či svědecká výpověď statutárního orgánu společnosti, která není účastníkem tohoto sporu. I když soud připouští, že zde nějaké bezdůvodné obohacení v minimální výši (avšak ve výši nižší, než je žalovaná částka) pravděpodobně vzniklo. V řízení nebylo, ale v žádném případě žalobkyní prokázáno, v jaké konkrétní výši by mělo bezdůvodné obohacení vzniknout, když žalobkyně neprokázala, zda a kdy uhradila cenu 121.000 Kč za celý pronajatý prostor na veletrhu [anonymizována dvě slova]. Kdyby žalobkyně úhradu částky 121.000 Kč prokázala, pak by bylo matematicky možné vypočítat, jaká oprávněná odměna měla být účtována, za užívání prostoru 100x70cm, pouze žalovaným. Je smutné, že o takto nízké částce, se strany nedokážou dohodnout, a na vyřešení sporu si raději obě strany najmou i právní zástupce, což ve svém výsledku znamená, že strany bohužel vydaly mnohem větší výdaje, než je žalovaná částka. S ohledem na nedostatek skutkových tvrzení na straně žalobkyně, kterým žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, soud žalobu zamítl v plném rozsahu, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Tyto náklady se skládají z odměny za zastoupení advokátem, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhlášky”) z tarifní hodnoty ve výši 6.050 Kč, za 3 úkony právní služby ve výši 4.500 Kč, a to za převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum] (3x 1.500 Kč)). Dále z paušální náhrady výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby, dle § 13 odst. 4 vyhlášky (3x300 Kč). Soud nepřiznal právnímu zástupci žalovaného 21 % DPH, neboť neprokázal, že by byl jejím plátcem. Náhrady nákladů řízení v částce 5.400 Kč soud žalovanému přiznal ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

12. Návrh na doplnění dokazování, navržený ze strany žalobkyně, na účastnickou výpověď dřívější jednatel žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] (která však nebyla k prvému ústnímu jednání ve věci přítomna) a dále výslechem statutárního orgánu [právnická osoba], pana [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zamítl. Výslech bývalé jednatel žalobkyně byl navrhnut, za účelem prokázání obsahu jednání o závazku mezi žalobkyní a žalovaným, avšak soudem byla učiněna změna právního hodnocení sporu, když soud předmět této žaloby posoudil, jako bezdůvodné obohacení. Je tak nadbytečné, aby soud zjišťoval, co bylo předmětem smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, když strana žalobkyně při prvém jednání nedoplnila a neprokázala, jaký byl obsah tohoto závazku, zejména kdy byl skutečně uzavřen a za jakých konkrétních podmínek. Strana žalobkyně dále navrhovala výslech statutárního orgánu jiné společnosti, pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který se měl vyjádřit ke způsobilosti prostoru k pronajmutí a dále, kdy měla žalobkyně uhradila částku 121.000 Kč, za nájem celého prostoru na veletrhu. Soud výslech Ing. [jméno] [příjmení], shledal za nadbytečný, neboť strana žalobkyně, by uhrazení faktury měla zejména prokázat, svým účetnictvím, či výpisem z účtu (tyto důkazy však žalobkyně nenavrhovala), a nikoliv tvrzením další společnosti.

13. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil povinnost žalobkyni, nahradit náklady žalovanému, splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal důvod pro její prodloužení.