52 C 346/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: Anonymizováno , sídlem Anonymizováno zastoupeného: Jméno žalobce , advokátem se sídlem, Anonymizováno , proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované , sídlem Adresa žalované , o zaplacení 330.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci, částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se ZAMÍTÁ.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce, , Jméno žalobce, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Obvodního soudu pro , adresa, , náklady řízení státu, ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9, dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky , částka, , z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č. 1288/138, nacházející se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , který je zapsán v katastru nemovitostí pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „pozemek“). Část tohoto pozemku ve výměře cca 275 m2 využívá žalovaná, jelikož je na ní umístěn větrací komín pražského metra (výdech z metra), který je využíván k reklamním účelům, a pro příjezd k němu. Užíváním pozemku žalovanou, tak dochází na straně žalované k bezdůvodnému obohacení (dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaná je proto povinna uhradit žalobci peněžitou náhradu ve výši obvyklého nájemného. Žalobce od žalované požaduje úhradu peněžité náhrady ve výši obvyklého nájemného, a to za 3 roky zpětně. Výše obvyklého nájemného byla určena znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , Anonymizováno, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, který stanovil výši tržního nájemného v místě a čase obvyklého na , částka, za rok. Žalobce nyní požaduje náhradu za bezdůvodné obohacení žalovaného za období od , datum, do , datum, . Žalobce zároveň požaduje zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu uvedené ve výzvě žalobce (tedy od , datum, ) do zaplacení. K posudku č. , č. účtu, ze , datum, , který žalovaný předložil v průběhu sporu, žalobce namítal, že nenaplňuje zákonné náležitosti, stanovené občanským soudním řádem, když použitá znalecká kancelář nesplňuje kritéria znaleckého ústavu. Částka, ke které znalec (žalovaného) dospěl, má mít původ ve 4 srovnatelných pozemcích, avšak u každého pozemku jde o izolační zeleň, kde není možné budovat stavby (jen výjimečně). Posudek žalovaného, nelze použít ani pro výpočet nájemného, a to pro rozpor s právními předpisy, když používá srovnání s plochami pro setbu trávy a ocenění provádí postupem od zákona odlišným, když nebere fakticky zastavěný pozemek, jako stavební. K reviznímu znaleckému posudku, žalobce uvedl, že dává žalobci za pravdu v jeho nároku ve výši , částka, (tj. 87 % z žalovaných , částka, ). Žalobce pochopitelně nesouhlasí s názorem žalované, že by neměla být přiznávána částka tržního nájemného, neboť právě o tu se neplacením žalovaný obohacuje. Závěrem žalobce uvedl, že předmětem sporu je jen o část pozemku o výměře 275 m2 a vzhledem k umístění stavby uprostřed pozemku, je využití pozemku i ve zbylé části, dost omezené. Vzhledem k výše uvedenému, lze žalobě vyhovět ve výši , částka, s příslušenstvím a dále žalobce navrhoval, aby žalobci byla přiznána plná výše náhrady, když rozhodnutí o výši plnění, závisí na znaleckém posudku.

2. Žalovaná potvrdila, že na části (v rozsahu cca 275 m2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, ve vlastnictví žalobkyně, je umístěn větrací objekt (, Anonymizováno, ) včetně příjezdové komunikace (dále „Výdech“). Výdech je součástí speciální dráhy metro, jejímž vlastníkem a provozovatelem je žalovaná. Za účelem stanovení tržní hodnoty a zjištěné ceny (pro vykoupení pozemku), si nechala žalovaná zpracovat znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , znaleckým ústavem , právnická osoba, , IČO: , IČO, , z oboru ekonomika a stavebnictví, který tržní hodnotu celého Pozemku ocenil ve výši , částka, (, částka, /m2). Žalobce pak předložil svůj znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým byla stanovena výše tržního nájemného v místě a čase obvyklá ve výši , částka, ročně (tj. , částka, /rok/m2), který byl podkladem pro podání žaloby, se znaleckým posudkem (žalobce), pak žalovaný nesouhlasil. Žalovaná uvedla že Výdech není z dlouhodobého hlediska určen k reklamnímu využití a přesto, že na plochu Výdechu byla instalována reklama, žalovaná z ní nemá žádný zisk, protože reklama byla na Výdech umístěna bez platné smlouvy. Znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, , Anonymizováno, , byla stanovena výše tržního nájemného v místě a čase obvyklá ve výši , částka, ročně (tj. , částka, /rok/m2). Žalovaný nesouhlasil, že by výpočet nájemného v jeho znaleckém posudku byl v rozporu s právními předpisy (zákonem č. 151/1997 Sb)., neboť stanovení výše bezdůvodného obohacení má vycházet z obvyklého nájemného. S tvrzením žalobce, který uvedl, že z ceny zjištěné je možné výnosovou metodou stanovit v čase a místě obvyklé nájemné, žalovaný nesouhlasil, neboť výnosovou metodou lze stanovit tržní výši (tržní hodnotu). A aby se jednalo o tržní hodnotu, musela by být i cena pozemku stanovena na základě tržních principů. Jako hlavní rozdíl mezi výše uvedenými způsoby zjištění obvyklého nájemného mezi oběma posudky účastníků je způsob, jakým byla stanovena hodnota pozemku. Znalecký posudek žalované splňuje definici ceny obvyklé a znalecký posudek žalobce využívá postup dle zákona a stanovuje hodnotu pozemku dle cenové mapy stavebních pozemků v hlavním městě Praze (v tomto případě to je , částka, /m2), která vychází z realizovaných cen (z jejich statistického vyhodnocení). Cenová mapa často nerozlišuje, zda je pozemek využitelný jako stavební či nikoliv. K reviznímu znaleckému posudku č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaná uvedla ke stanovení tržní hodnoty, že se nejedná o pronájem pozemku parc. č. , Anonymizováno, (část o výměře 275 m2) v k.ú. , adresa, , obec , adresa, v rozsahu větrací šachty a příjezdové komunikace (dále jen „Pozemek“), ale o pronájem plochy na stavbě větrací šachty (dále jen „Šachta“), neboť ve výnosové metodě není uvažováno s náklady na realizaci "reklamního nosiče". Revizní znalecký posudek uvažuje s výnosy ve výši , částka, /rok (z reklamy), nikde však danou částku neodůvodňuje, pouze uvádí přehled nabídek jednotlivých reklamních agentur. K reviznímu znaleckému posudku a ke stanovení obvyklé ceny žalovaná uvedla, že vychází z hodnoty pozemku, kdy je stanovena porovnávací metodou s tím, a dále používá metodu simulovaného nájemného, tj. stejný postup jako v případě znaleckého posudku žalovaného č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Revizním znaleckým posudkem je chybně uveden předchozí znalecký posudek č. , Anonymizováno, (ten byl zadán za jiným účelem). Dále žalovaný namítal, že v revizním znaleckém posudku (viz str. 23) je v kontextu předmětného období (od , datum, do , datum, ) chybně uveden počet měsíců za r. 2020, kdy namísto 1 měsíce je uveden celý rok, tedy 12 měsíců. To má vliv na celkovou částku, kdy při započítání pouze 1 měsíce za r. 2020 se bude jednat o celkovou částku ve výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) namísto v revizním znaleckém posudku je uvedena částka ve výši , částka, . Na základě výše uvedeného, by měl soud rozhodnout podle revizního znaleckého posudku, který stanovuje obvyklou cenu za užívání pozemku za předmětné období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem žalobou označeného pozemku, a že žalovaná užívala část pozemku 275 m² (ve vlastnictví žalobce) v období od , datum, do , datum, , a žalobci za užívání pozemku ničeho nehradila.

4. Mezi účastníky byla sporná výše bezdůvodného obohacení za užívání žalobou označeného pozemku v období od , datum, do , datum, , když žalobce tvrdil, že bezdůvodné obohacení činilo výši , částka, a žalovaná tvrdila, že bezdůvodné obohacení by mělo činit výši , částka, .

5. Z nesporných skutkových tvrzení žalobce i žalované a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , druh pozemku ostatní plocha, nacházející se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , který je zapsán v katastru nemovitostí pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „pozemek“). , právnická osoba, má soud prokázáno, že žalovaná část pozemku 275 m², užívala v období od , datum, do , datum, , neboť žalovaná používání pozemku sama potvrdila.

6. Na základě skutkových tvrzení žalobce, dále zejména ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, má soud prokázáno, že znalec stanovil výši tržního nájemného části pozemku parc. č. , Anonymizováno, (o výměře 275 m²) v místě a čase obvyklém na , částka, za rok.

7. Na základě skutkových tvrzení žalované, dále zejména ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , znaleckou kanceláří , právnická osoba, , IČO: , IČO, , znaleckou kanceláří z oboru ekonomika a stavebnictví, má soud prokázáno, že účelem znaleckého posudku bylo stanovení tržní hodnoty a zjištěné ceny k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 683 m², k.ú. , adresa, , když znalec tržní hodnotu celého pozemku ocenil na výši , částka, a zjištěnou cenu oceňovaného majetku činí , částka, . Na základě skutkových tvrzení žalované, dále zejména ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, , vyhotovený znaleckou kanceláří , právnická osoba, , má soud prokázáno, že jeho účelem bylo stanovení výše nájemného za užívání části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, a znaleckou kanceláří byla stanovena výše tržního nájemného v místě a čase obvyklá ve výši , částka, ročně.

8. Z revizního znaleckého posudku číslo , hodnota, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (zadaného soudem), má soud prokázáno, že znalec stanovil hodnotu tržního nájemného za část zastavěného pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , o výměře 275 m² v období , datum, do , datum, na výši , částka, bez DPH. Ke stanovení obvyklé ceny užívání části pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , v zastavěné části výměry 275 m², v období od , datum, do , datum, stanovil výši , částka, bez DPH. Dále revizní znalec posuzoval znalecký posudek žalobce číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, , který byl vyhotoven , tituly před jménem, , jméno FO, a k němu uvedl, že seznam transferů uvedených v předmětném posudku je nedostatečný jako podklad pro stanovení obvyklé ceny, protože neodpovídá požadavkům na přesnost a spolehlivost při ocenění tržní hodnoty pozemku. Dále revizní znalec upozornil, že znalec nestanovil hodnotu pozemku, což nebylo to v jeho zadání. V závěru posudku znalec konstatoval, že není možné určit obvyklou cenu za pronájem části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a ani tržní hodnotu pronájmu této části pozemku. Přesto však uvedl orientační (simulovanou) hodnotu nájemného pro tuto část pozemku ve výši , částka, /rok. A revizní znalec dospěl k závěru, že předložený posudek není dostatečně odůvodněný a metodicky správný, neboť znalec neupřesnil, zda simulované nájemné odpovídá obvyklému nájemnému nebo tržní hodnotě nájemného pro část pozemku p. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, . Dále revizní znalec posuzoval znalecký posudek žalovaného číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, a uvedl, že znalecký ústav neprovedl ocenění na cenu obvyklou, provedl ocenění pozemku s výstupem na tržní hodnotu, a to bez vlivu existence stavby konstrukce výdechu metra. Dále revizní znalec uvedl k předpisům o oceňování majetku, že podle předpisů oceňování majetku se může stavební pozemek oceňovat násobkem výměry pozemku a ceny za 1 m² uvedené v cenové mapě vydané obcí. Dále revizní znalec uvedl, že cenová mapa stavebních pozemků může být užitečná, pokud je aktuální, ale není rozhodná ani nezbytná pro stanovení skutečné tržní hodnoty nebo tržního nájemného, protože nezohledňuje aktuální tržní podmínky na realitním segmentu pozemku na stejně. Znalec by neměl oceňovat pozemky jako stavební, pokud dle aktuálního územního plánu obce nejsou určeny k zástavbě. Revizní znalec uvedl, že umístění stavby a způsob jejího využití (například pro reklamní účely s dobrou viditelností) může mít významný vliv na stanovení ceny tržního nájemného (obvyklé ceny užívání) za pozemek. Konkrétními faktory, které mohou být při oceňování tržního nájemného relevantní, je umístění v hlavním městě v Praze, viditelnost reklamy z přilehlých komunikací, účel užívání (reklamní plocha) a příjem vlastníka z vizuální reklamy. Umístění stavby v Praze, její viditelnost a zejména reklamní účel stavby představují zásadní faktory, které zvyšují tržní nájemné na pozemek. Znalec při oceňování musí přihlédnout k těmto aspektům a odhadnout cenu s ohledem na potencionální výnosnost pozemků z reklamy, protože tyto faktory přímo ovlivní ochotu nájemce platit vyšší nájemné. Revizní znalec na dotaz při ústním jednání, proč v tabulce na straně 23 znaleckého posudku pro výpočet za rok 2020 použil cenu za 12 měsíců ve výši , částka, , i když žalobou dotčené období v roce 2020 bylo pouze za 1 měsíc (prosinec 2020), odpověděl, že správně by tam měl být jeden měsíc, ale z pohledu výpočtu, jak se konstruuje dle metodiky nájemné, tak se počítá vždycky v tom daném roce, proto tam dal 12 měsíců. A pokud by znalec počítal jen jeden měsíc, bylo by to v podstatě zkreslení výpočtu. Na dotaz při ústním jednání, k výpočtu tržního nájemného, revizní znalec uvedl, že u tohoto výpočtu je dominantní výnosová metoda, a protože k tomuto nedostal žádné podklady, ani je nenačetl ze soudního spisu, proto čísla zjišťoval poptáním minimálně u 3 reklamních agentur. Většina se buď odmítla k tomu vyjádřit, a ti co byli ochotní poskytnout údaje, tak byly velice rozptylové proto porovnáváním a na základě dalších informací (které měl z trhu a dalších telefonátů), naznal, že je to potřeba tam uvést hodnoty do výnosové metody a při výpočtech uvedl hodnoty, blížící ke spodní hranici.

9. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaná nehradila žalobci ničeho za jeho užívání části pozemku v období od , datum, do , datum, , i když žalovaná pozemek užívala. Znalec, , tituly před jménem, , jméno FO, , v revizním znaleckém posudku stanovil výši tržního nájemného v místě a čase obvyklého na , částka, v období , datum, do , datum, .

10. Zjištěný skutkový stav, soud právně posoudil jako bezdůvodné obohacení, v souladu s § 2991 zákona z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o.z.), účinného od , datum, , tedy kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaná užívala pozemek žalobce, aniž by za užívání žalobci něčeho uhradila, ze strany žalované tak došlo k protiprávnímu užívání cizí hodnoty, a proto se žalovaná bez spravedlivého důvodu, na úkor žalobce obohatila.

11. Soud v řízení vycházel zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2169/2018 ze dne 03.09.2019:Při řešení nastoleného problému je zapotřebí vycházet z teze, dle níž je při kvantifikaci bezdůvodného obohacení určující výše prospěchu obohaceného, nikoli míra újmy ochuzeného (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 17/2014, ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2168/2014, a ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4162/2015, nebo usnesení tohoto soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1315/2015, a ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2887/2016). Vzniká-li přitom bezdůvodné obohacení užíváním cizí věci, poměřuje se výše nabytého prospěchu částkou, kterou by obohacený musel za normálních tržních podmínek vynaložit, aby si smluvní cestou opatřil užívací právo ke srovnatelné věci. Rozsah získaného obohacení proto zásadně odpovídá hladině v daném místě a čase obvyklého nájemného (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2412/2014, ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1196/2015, a ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3277/2018, nebo jeho rozsudek ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 814/2017).“12. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobce a žalované, dále na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je v části (, částka, ) důvodná. Předmětem řízení bylo bezdůvodné obohacení, neboť neexistuje (ani neexistovala) žádná nájemní smlouva mezi účastníky, soud proto nárok žalobce posuzoval dle ustanovení § 2991 odst 1, 2 o.z., neboť v daném případě došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení užitím cizí hodnoty (cizí věci), kterou je pozemek žalobce. V předmětném řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku číslo p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , i když řízení se týkalo pouze části pozemku o výměře 275 m². Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná užívala část pozemku žalobce, a to zejména v žalobou dotčeném období od , datum, do , datum, . Soud pro výpočet žalované částky zadal znalecký (revizní) posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , číslo , hodnota, . Před zahájením řízení nechal i žalobce vyhotovit znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, který stanovil výši tržního nájemného části pozemku parc. č. , Anonymizováno, (o výměře 275 m²) v místě a čase obvyklém na , částka, za rok. Avšak s ohledem na to, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, (ze dne , datum, ) byl i revizním znaleckým posudkem na dříve vyhotovený znalecký posudek ze dne , datum, , číslo , Anonymizováno, , od znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , ke kterému revizní znalec namítal „že předložený posudek není dostatečně odůvodněný a metodicky správný, neboť znalec neupřesnil, zda simulované nájemné odpovídá obvyklému nájemnému nebo tržní hodnotě nájemného pro část pozemku p. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, “, proto soud z tohoto dřívějšího znaleckého posudku žalobce ze dne , datum, v řízení vycházet nemohl, neboť obsahoval vady a nedostatky, týkající se zejména výpočtů pro bezdůvodné obohacení. Také žalovaná nechala před zahájením řízení vyhotovit znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , znaleckou kanceláří , právnická osoba, , IČO: , IČO, , z oboru ekonomika a stavebnictví, který byl vyhotoven za účelem stanovení tržní hodnoty a zjištěné ceny k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 683 m², k.ú. , adresa, , když znalec tržní hodnotu celého pozemku ocenil na výši , částka, a zjištěnou cenu oceňovaného majetku dle znalce činí , částka, Avšak ani tento znalecký posudek ze dne , datum, nelze v řízení použít, neboť jeho předmětem bylo jiné zadání (za účelem prodeje celého pozemku), než bylo zadání revizního znaleckého posudku pro tento spor. Žalovaná nechala před zahájením řízení vyhotovit další znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne , datum, , vyhotovený znaleckou kanceláří , právnická osoba, , jehož účelem bylo stanovení výše nájemného za užívání části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, a znaleckou kanceláří byla stanovena výše tržního nájemného v místě a čase obvyklá, ve výši , částka, ročně. Avšak s ohledem na to, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, (ze dne , datum, ) byl i revizním znaleckým posudkem na dříve vyhotovený znalecký posudek číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, , vyhotovený znaleckou kanceláří , Anonymizováno, , ke kterému revizní znalec namítal „znalecký ústav neprovedl ocenění na cenu obvyklou, provedl ocenění pozemku s výstupem na tržní hodnotu, a to bez vlivu existence stavby konstrukce výdechu metra“, proto soud z tohoto dřívějšího znaleckého posudku žalobce ze dne , datum, v řízení vycházet nemohl, neboť obsahoval vady a nedostatky, týkající se zejména výpočtů pro bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že nebylo možné v řízení vycházet ze znaleckého posudku předložených žalobcem, ani ze znaleckých posudků předložených žalovanou, a dále s ohledem na to, že žalobce ani žalovaná po vyhotovení revizního znaleckého posudku již na použití „vlastních“ znaleckých posudků netrvali, proto soud v řízení vycházel pouze z revizního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud by na pozemku žalobce byla pouze strohá stavba bez reklamy, soud by v řízení vycházel při výpočtu žalované částky se stanovením obvyklé ceny za užívání pozemku, tedy z nižší částky uvedené ve znaleckém posudku, když ke stanovení obvyklé ceny užívání části pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , v zastavěné části výměry 275 m², v období od , datum, do , datum, znalec uzavřel, že by činilo výši , částka, bez DPH. Revizní znalec učinil závěr, že umístění stavby v Praze, její viditelnost a zejména reklamní účel stavby představují zásadní faktory, které zvyšují tržní nájemné na pozemek, a tudíž znalec při oceňování musí přihlédnout k těmto aspektům a odhadnout cenu s ohledem na potencionální výnosnost pozemků z reklamy, protože tyto faktory přímo ovlivní ochotu nájemce platit vyšší nájemné. Tudíž, v souladu se závěry znalce , jméno FO, , s ohledem na existenci značně veliké a dobře viditelné reklamy (jak ji zhodnotil znalec , jméno FO, po místním šetření a také při svém výslechu na ústním jednání) je jednoznačné, že v tomto řízení je nutné vycházet z tržního nájemného, tedy z vyšší částky, když znalec stanovil hodnotu tržního nájemného za část zastavěného pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , o výměře 275 m² v období , datum, do , datum, na výši , částka, bez DPH. Soud v řízení použil aktuální judikaturu (na kterou odkázal i žalobce), zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 2169/2018-III., kde v odst. 24 odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že je zapotřebí vycházet z teze, dle níž je při kvantifikaci bezdůvodného obohacení určující výše prospěchu obohaceného, nikoliv míra újmy ochozeného. Vzniká li přitom bezdůvodné obohacení užíváním cizí věci, poměřuje se výše nabytého prospěchu částkou, kterou by obohacený musel za normálních tržních podmínek vynaložit, aby si smluvní cestou opatřil užívací právo ke srovnatelné věci. Tudíž soud, při výpočtu oprávněné výše bezdůvodného obohacení, zohlednil i další faktory, které určují výši prospěchu obohaceného (tedy žalované), když existencí reklamy na výdechu metra, žalovaná má (nebo může mít, pokud bude postupovat s péčí řádného hospodáře a své nároky uplatní a bude vymáhat), výnos z viditelně umístěné a velké reklamy (pro společnost , Anonymizováno, ). Pokud žalovaná namítala, že v revizním znaleckém posudku (viz str. 23) je v kontextu předmětného období (od , datum, do , datum, ) chybně uveden počet měsíců za r. 2020, kdy namísto 1 měsíce je uveden celý rok, tedy 12 měsíců, což má vliv na celkovou částku, kdy při započítání pouze 1 měsíce za r. 2020 se bude jednat o celkovou částku ve výši , částka, . Znalec tuto námitku vyvrátil, když uvedl, že pokud by znalec počítal jen jeden měsíc, bylo by to v podstatě zkreslení výpočtu. Pakliže žalovaná v závěrečné řeči zmínila, že učinila nějaké úhrady žalované, toto skutkové tvrzení se neobjevovalo v řízení dříve, než v závěrečné řeči a zejména strana žalovaná po poučení dle § 119a odst 1 o.s.ř., nenavrhla žádné nové důkazy, které by prokázaly úhradu bezdůvodného obohacení žalobci a zejména, za jaké období strana žalovaná měla bezdůvodné obohacení žalobci hradit. Žalovaná po poučení dle § 119a odst 1 o.s.ř. pouze uvedla, že od , datum, začala hradit bezdůvodné obohacení, které bylo vypočteno z jejího znaleckého posudku. Soud se tak důvodně domníval s ohledem na to, že nebyly navrhovány další důkazy, že žalovaná hradí další bezdůvodné obohacení za období od , datum, (když toto období již není součástí žalovaného období). Proto soud nemohl neurčité vyjádření ze strany žalované, bez předložených listinných důkazů a učiněné až závěrečné řeči, zohlednit a nemohl tak ani odečíst blíže neurčenou část, kterou by žalovaná měla uhradit za žalobou dotčené období. Žalovaný v řízení neprokázal, že by již žalovaný dluh žalobkyni uhradil nebo že by žalobce neměl právo na žalobou uplatněný nárok. S ohledem na shora uvedené soud žalobě, částečně vyhověl a uložil žalované povinnost, zaplatit žalovanou částku ve výši , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

13. S ohledem na shora uvedené (zejména odstavec 12), když soud shledal za oprávněně požadované bezdůvodné obohacení v období od 1. 12. 200 do , datum, ve výši , částka, . Proto soud nemohl přiznat další žalovanou částku ve výši , částka, , představující neodůvodněně požadované bezdůvodné obohacení, a tudíž soud žalobu v této části zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

14. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ustanovení § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobce požadoval úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne , datum, , když žalovanou vyzval dopisem ze dne , datum, k úhradě dlužné částky za bezdůvodné obohacení. A ode dne následujícího (po uplynutí lhůty pro zaplacení bezdůvodného obohacení) se žalovaná poprvé dostala do prodlení, s úhradou bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobci přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky , částka, , od , datum, , jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Současně, z neodůvodněně požadovaného bezdůvodného obohacení z částky , částka, (viz výrok II.) soud žalobci nepřiznal zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky , částka, , od , datum, , jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.

15. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla částečný úspěch strana žalobce, proto soud žalobci přiznal náklady řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši , částka, , dle Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., v platném znění ke dni podání žaloby. Dále náklady za právní zastoupení ve výši , částka, (13 x , částka, ), představující 13 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. v platném znění ke dni učinění právních úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , Vyjádření na dotaz soudu ze dne , datum, , Vyjádření soudu ze dne , datum, , účast na jednání před OS pro , adresa, dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, , Otázky na znalce ze dne , datum, , Odpověď soudu (znalci na dotazy) ze dne , datum, , místní šetření na pozemku se znalcem dne , datum, , Odpověď soudu (znalci na dotazy) ze dne , datum, , Vyjádření soudu k posudku a replika na vyjádření žalovaného z , datum, , účast na jednání před OS pro , adresa, dne , datum, ). Dále paušální částky náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 ve výši , částka, (11 x , částka, , 2 x , částka, za úkony učiněné po , datum, z důvodu novelizace advokátního tarifu). , právnická osoba, soud přiznal 21 % DPH z přiznané odměny, ve výši , částka, (21 % z částky , částka, ). Celkem tedy , částka, včetně DPH. Žalobce měl v řízení úspěch v částce , částka, , představující 86 % z původně žalované částky (, částka, ). A neúspěch žalobkyně činil 14 % z původně žalované částky. Soud odečetl úspěch od úspěchu (86-14) a žalobci tak lze přiznat náklady ve výši 72 % z oprávněné výše nákladů řízení (, částka, ), což činí výši , částka, , ke které soud ještě připočetl částku ve výši , částka, , neboť žalobci vznikl nárok na úhradu části zálohy na znalecký posudek, dle výše jejího úspěchu (viz výpočet, odstavec 16). A celková výše tak může činit částku , částka, (před zaokrouhlením , částka, ).

16. Dle § 148 o.s.ř., soud rozhodl o povinnosti zaplatit náklady řízení státu, a tuto povinnost soud uložil více neúspěšné žalované (její neúspěch činil 86 %, dle výroku I. rozhodnutí). Znalci byla v řízení vyplaceno znalečné ve výši , částka, , žalobce zaplatil zálohu ve výši , částka, , žalovaná zaplatila také zálohu , částka, . Úspěch žalobkyně činí 86 % z původní žalované částky a úspěch žalované činí 14 %. Tedy neúspěch žalované ve výši 86 % na náhradě nákladů řízení z celé částky , částka, , činí výši , částka, , od které soud odečetl , částka, (zálohu žalované) a dále soud odečetl , částka, (náklady řízení ve výši 14 % úspěch žalované ve sporu z celkových nákladů státu ve výši , částka, , činí , částka, , kterou soud odečetl ze zálohy žalobkyně, tedy z , částka, – , částka, ). Matematicky soud vypočetl náklady řízení státu, která má povinnost hradit žalovaná, tak že od částky 41.250,76 – 10.000 – , částka, , což činí , částka, . Soud zde uvádí, že zde ve vyhlášeném rozsudku, ve výroku IV. je chybná částka (, částka, ), proto soud vydal opravné usnesení, kterým tuto částku opravil, právě na výši , částka, . Znalec , jméno FO, po doplňujícím výslechu před soudem (dne , datum, ) již nežádal další znalečné, a proto náklady řízení již nemohou být navýšeny o další znalečné.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

18. Soud zamítl návrh žalobce, na doplnění dokazování místním šetřením, z důvodu hospodárnosti řízení, neboť v řízení byla výše bezdůvodného obohacení již prokázána doposud provedenými důkazy. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, dotazem na , Anonymizováno, , který navrhovala strana žalobce, neboť soud, stejně jako strana žalobce, shledali tento důkaz za nadbytečný, který by navíc vedl k odročení řízení.