52 C 414/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec a číslo – část obce , zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o vypořádání společného jmění manželů,

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného, [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], pozemek stavební [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², na pozemku stojí stavba [část obce], [adresa], rodinný dům, pozemek p. [číslo] zahrada o výměře [anonymizováno] m², pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², součástí pozemku je stavba bez č.p./čísla evidenčního, jiná stavba, vše zapsáno na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovanému se ukládá povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání hodnot jejího podílu, částku ve výši 3.875.000 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve výši 424.040 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice účet Obvodního soudu pro Prahu 9, náklady řízení státu ve výši 13.050 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Česká republika – Obvodní soud pro Prahu 9, vrátí žalobkyni po právní moci tohoto usnesení, zálohu za znalecký posudek ve výši 5.000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala vypořádání zaniklého společného jmění rozvedených manželů. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Obvodním úřadem v Praze 1 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo manželství účastníků rozvedeno, právní moc nastala dne [datum] a tímto dnem došlo k zániku společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Toto společné jmění manželů tvoří nemovité a movité věci. Mezi nemovité věci patří pozemek st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra]; na pozemku stojí stavba: [část obce], [adresa], rodinný dům, dále pozemek p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra]; součástí pozemku je stavba: bez čp/če, jiná stavba, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] úřadu [anonymizována dvě slova] [územní celek], [stát. instituce] (dále jen„ nemovité věci"). Dle výpisu z katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník nemovitých věcí zapsán pouze žalovaný. S ohledem na skutečnost, že nemovité věci účastníci nabyli za trvání jejich manželství, na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky ke dni [datum]), dále kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky ke dni [datum]) a kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky ke dni [datum]) a zejména, že tyto nebyly nabyty žádným ze způsobů, jež vylučuje jejich nabytí do společného jmění účastníků v té době jako manželů, jsou tyto nemovité věci součástí zaniklého společného jmění účastníků, i když na jejich pořízení byly z části použity finanční prostředky žalovaného, z titulu plnění z jeho úrazového pojištění a z dědictví. S ohledem na skutečnost, že nemovité věci a současně i níže uvedené movité věci, užívá, od doby, kdy se žalobkyně odstěhovala (od května [rok]), výlučně žalovaný, jenž projevil zájem tyto věci užívat i nadále, žalobkyně souhlasí, aby nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Pokud žalovaný tvrdí, že na pořízení nemovitých věcí byly použity výhradně jeho výlučné prostředky, a proto tyto nejsou součástí zaniklého SJM účastníků, leží důkazní břemeno na straně žalovaného, který je povinen prokázat svá tvrzení, a to kdy a jaké konkrétní částky ze svého výlučného majetku vložil do společného majetku účastníků, žalovaný však v průběhu řízení, jím tvrzený vnos jeho výlučných finančních prostředků do SJM účastníků neprokázal. Z provedených listinných důkazů skutečnost, že by na zaplacení kupní ceny na základě kupních smluv uzavřených dne [datum], [datum] a [datum] byly použity pouze výlučné prostředky žalovaného, nevyplývá. V souvislosti se škodní událostí ze dne [datum] byla žalovanému v průběhu období od [datum] - [datum] vyplacena [právnická osoba], částka celkem ve výši 357.954,50 Kč a pouze částka 180.000 Kč vyplacena jako náhrada za ztížení společenského uplatnění, v případě ostatních plnění od [právnická osoba], dne [datum] ve výši 50.000 Kč, dne [datum] ve výši 14.165,90 Kč, dne [datum] ve výši 64.800 Kč, dne [datum] ve výši 21.600 Kč a 27.388,60 Kč, se tak s největší pravděpodobností jednalo o pojistná plnění, z titulu náhrady léčebných výloh a náhrady za škodu na vozidle. Žalovaný, s výjimkou částky 180.000 Kč, doposud ničím neprokázal, že by veškeré ostatní částky vyplacené [právnická osoba] za uvedené období a následně za období od [datum] [datum] představovaly prostředky, které nabyl jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech v souvislosti se škodní událostí. Další plnění od [právnická osoba], ze dne [datum] ve výši 612.264 Kč, ze dne [datum] ve výši 500.000 Kč a ze dne [datum] ve výši 1.145.770 Kč, musela představovat plnění z titulu náhrady ušlého zisku, které byly součástí SJM účastníků. Žalovaný, v řízení neprokázal existenci svých výlučných finančních prostředků, získaných v rámci dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. [spisová značka], neboť z předložených výpisů z bankovního účtu, zůstatek částky cca 300.000 Kč, ke dni platby první kupní ceny nevyplývá a žalovaný neprokázal vnos jím tvrzených výlučných prostředků z dědictví na úhradu kupní ceny za předmětné nemovité věci. Pokud žalovaný tvrdí, že na úhradu kupní ceny za předmětné nemovité věcí použil rovněž své výlučné prostředky z titulu jím přijaté půjčky, od blíže neuvedeného kamaráda, tedy vklad v hotovosti na účet žalovaného ve výši 200.000 Kč dne [datum] a ve výši 220.000 Kč dne [datum], kterou následně dne [datum] splatil ze svých prostředků, ani toto tvrzení žalovaného nemůže obstát, neboť pokud by žalovaný nějaký závazek v rozhodné době převzal, jednalo by se o společný závazek, který by byl vrácen rovněž ze společných prostředků manželů. Žalovaný neprokázal, že by na zaplacení tohoto společného závazku použil své výlučné prostředky, neboť v době vrácení částky (půjčky) ve výši 420.000 Kč žalovaný již disponoval na svém účtu minimálně částkou 1.112.264 Kč (z prostředků vyplacených [právnická osoba] dne [datum] a dne [datum] jako náhradu ušlého zisku) a žalovaný by tak dlužnou částku splatil ze společných prostředků. Od ledna [rok] do ledna [rok] žalovaný pobíral sociální dávky a byla mu vyplacena zhruba částka v celkové výši [číslo] až 28.000 Kč. Tehdy byla žalobkyně na mateřské dovolené a její příjem činil pouze 3.000 Kč měsíčně a tehdy její syn hrál finančně náročný hokej za [anonymizováno]. Žalovaný tehdy neprovozoval svou činnost taxikáře a rodina tak neměla jiný příjem. Část tehdy vyplaceného pojistného byla rodinou spotřebovávána v průběhu těchto let. Za zásadní však žalobkyně považuje tu skutečnost, že dům byl po zakoupení ve stavu, kdy ho účastníci téměř celý zbourali a zůstaly pouze obvodové zdi. A oba manželé pak společně z uzavřeného úvěru, uzavřeného na výši 500.000 Kč, společně tento dům zrekonstruovali, manželé tuto úvěrovou smlouvu spláceli společně, po rozvodu pak tuto úvěrovou smlouvu splácel pouze žalovaný. V tuto chvíli se žalobkyně domnívá, že dle inzerátu, například [anonymizováno], se obdobné nemovitosti nabízejí za 9- 12.00 Kč. [příjmení] žalobkyně prokázala i předloženými fotografiemi, že z domu zůstaly pouze obvodové zdi a vše se pak rekonstruovalo, stavěl se potom i bazén, avšak k rekonstrukci došlo až po skončení rehabilitací u žalovaného. Toto manželství trvalo 25 let, manželé společně hospodařili, manželka se starala nejen o děti, ale i o žalovaného, který byl pro vážném úrazu a který byl dlouho i po nemocnicích. Není možné, aby žalobkyně odešla po 25 letech manželství s prázdnou igelitkou. Po poučení soudem k doplnění skutečností, týkající se společných prostředků manželů a rekonstrukce nemovitosti, dle § 118a o.s.ř., strana žalobkyně uvedla, že s ohledem na provedené důkazy, je zřejmé, že vyplacené prostředky od [anonymizována dvě slova] nemohly postačovat na úhradu rekonstrukce nemovitosti, která byla dokončena v prosinci [rok], neboť platba od [anonymizováno] ve výši 1.145.770 Kč byla žalovanému vyplacena až v polovině července [rok], tedy více jak půl roku po skončení rekonstrukce domu, žalobkyně dále doplnila, že předložila fotografie nemovitosti, ze kterých vyplývá, že z původní stavby zbyly jen obvodové zdi, a vše ostatní se stavělo nově. Rekonstrukce se nepohybovala tehdy v letech [rok] a [rok] pouze ve sta tisících, či dvou set tisících. Byla vystavena nová nemovitost, byl tam pořízen bazén, tato částka rekonstrukce se tedy pohybovala zhruba ve výši 1.500.000 Kč až 2.000.000 Kč, přesné částky však strana žalobkyně nemá k dispozici, neboť všechny doklady k rekonstrukci má pouze žalovaný. Stavba započala zhruba 1 rok po zakoupení nemovitosti, přestavba trvala asi 2 roky, proto strana žalobkyně navrhla, aby žalovaný prokázal, jaké finanční prostředky byly vynaloženy na koupi a jaké finanční prostředky byly vynaloženy na rekonstrukci nemovitosti. Manželé neměli zrušeno, či zúženo společné jmění manželů, žalobkyně zde tedy nikterak netvrdila, že byly použity prostředky ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného. Žalobkyně zde od počátku tvrdí, že tyto nemovitosti, ačkoliv jsou zapsány na žalovaného, patří do společného jmění manželů. Žalobkyně tvrdí, že do nemovitosti, na jejichž pořízení byly zčásti použity prostředky z pojištění žalovaného, a dále v souvislosti s kompletní rekonstrukcí nemovitostí, byly použity prostředky ze společného jmění manželů, proto se domáhá vypořádání. Dále žalobkyně v původní žalobě uvedla, že mezi movité věci, které byly v původní žalobě předmětem vypořádání patřili: osobní automobil Škoda Superb, reg.zn. [anonymizováno], dále osobní automobil Octavia combi, reg.zn. 3AR [číslo], přívěs za auto, reg.zn. 1AA [číslo], skútr Peugeot, reg.zn. 4A [číslo], motocykl YAMAHA Fazer, reg.zn. [anonymizováno] [číslo], zahradní pergola a zahradní nábytek (poznámka soudu, vypořádání těchto všech movitých věci pak žalobkyně v průběhu řízení vzala zpět). Poté, kdy bude známa hodnota nemovitých a movitých věcí k vypořádání v tomto řízení (určená soudním znalcem), žalobkyně navrhla v této podané žalobě, aby soud rozhodl o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků a to tak, že ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se do výlučného vlastnictví žalobce přikáže pozemek st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], na pozemku stojí stavba: [část obce], [adresa], rodinný dům; pozemek p. [číslo] zahrada o výměře [výměra]; pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], součástí pozemku je stavba: bez čp/če, jiná stavba, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] úřadu [anonymizována dvě slova] [územní celek], [stát. instituce], dále osobní automobil Škoda Superb, reg.zn. [anonymizováno]; osobní automobil Octavia combi, reg.zn. [anonymizováno] [číslo]; přívěs za auto, reg.zn. [anonymizováno] [číslo]; skútr Peugeot, reg.zn. [anonymizováno] [číslo]; motocykl YAMAHA Fazer, reg.zn. [anonymizováno] [číslo]; zahradní pergola; zahradní nábytek. Žalovaný pak má být povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání hodnot podílů částku odpovídající jedné polovině hodnoty nemovitých a movitých věcí zjištěné v průběhu tohoto řízení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný má pak být povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení. Po částečném zastavení řízení, pak žalobkyně navrhovala, aby předmětem řízení byly jen označené nemovitosti, které manželé společně zakoupili za dobu trvání manželství. Po zrušení rozsudku, žalobkyně nadále trvala na všech doposud uvedených skutkových tvrzení, zejména, že finanční prostředky, které žalovaný obdržel od pojišťovny, byly vloženy na účet, ze kterého byly hrazeny i běžné náklady společné domácnosti, proto došlo k mísení finančních prostředků, a tudíž dotčené nemovitosti patří do SJM, neboť majetek manželů nebyl nijak modifikován (např. notářským zápisem o zúžení SJM). Žalobkyně tak v závěru řízení navrhovala, aby soud přikázal dotčené nemovitosti žalovanému, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, ve výši ½ obvyklé hodnoty nemovitostí, ke dni rozhodování soudu, včetně náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný s návrhem na SJM, které navrhovala žalobkyně, nesouhlasil, zejména z důvodu, že označené nemovitosti nejsou součástí SJM, neboť jako výlučný vlastník je zapsán v katastru nemovitostí pouze žalovaný. Žalovaný tyto nemovitosti nabyl do svého výlučného vlastnictví z prostředků, které nenáležely do SJM, které nabyl žalovaný z části z dědictví a z části použil své finanční prostředky, poskytnuté z titulu plnění úrazového pojištění (nemajetkové újmy). Žalovaný rozporuje tvrzení žalobkyně, že by dům [adresa] byl po kolaudaci, kolaudační rozhodnutí se vztahovalo pouze na stavbu garáže, jež je součástí pozemku p. [číslo]. Kupní cena za předmětné nemovitosti dle kupních smluv, které uvádí žalobkyně ve svém návrhu, byla v celkové výši 1.100.000 Kč (cena stavby domu byla ve výši 950.000 Kč a cena pozemků byla ve výši 150.000 Kč). Žalovaný měl dne [datum] vážnou dopravní nehodu a z pojištění mu bylo pojišťovnou, v letech [rok] až [rok], vyplaceno celkem 2.615.988,50 Kč, dále žalovaný získal z dědictví finanční prostředky ve výši 300.000 Kč a tyto finanční prostředky byly žalovaným použity na koupi předmětných nemovitostí a jejich následnou rekonstrukci. Žalobkyně se finančně nikterak nepodílela na koupi, a ani rekonstrukci nemovitostí, neboť na koupi a následnou rekonstrukci nebyly použity prostředky náležející do SJM. Proto žalobkyně nebyla účastníkem předmětných kupních smluv, neboť nemovitosti byly od samého počátku ve výlučném vlastnictví žalovaného. Pokud v řízení žalobkyně hovořila, že žalovaný přerušil v době své pracovní neschopnosti taxikařinu, tehdy ji však vůbec neprovozoval, neboť provozoval doprovody nákladních vozidel, měl 3 nákladní vozidla, a i když byl tehdy v pracovní neschopnosti, jeho pracovníci nadále činnost prováděli a žalovaný i tehdy za jejich činnost fakturoval. Žalovaný dělal taxikáře až od roku [rok] a později, a to z důvodu svého zdravotního stavu. Po doplnění skutkových tvrzení žalobkyní, týkajících se rekonstrukce nemovitostí, ke kterým byla vyzvána soudem, dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., žalovaný uvedl, že na rekonstrukci této nemovitosti byla vynaložena zhruba částka ve výši 1.200.000 Kč až 1.300.000 Kč, i kdyby rekonstrukce těchto nemovitostí stála 1,5 milionu Kč až 2.000.000 Kč, žalovaný nadále nepřekračuje plnění od pojišťovny, které bylo žalovanému vyplaceno ve výši 2.600.000 Kč a dále dědictví téměř ve výši 300.000 Kč. Žalovaný se domnívá, že osobní automobil Škoda Superb, [registrační značka] - nenáleží do SJM, neboť toto vozidlo je syna účastníků (jenž je profesionálním hokejistou ve [anonymizována dvě slova]), který vozidlo pořizoval za své finanční prostředky, a toto vozidlo sám také užívá. Osobní automobil Octavia combi, [registrační značka], r.v. [rok], má v současné době hodnotu cca 150.000 Kč. Přívěs za auto, [registrační značka] má současnou hodnotu cca 1.000 Kč. Skútr Peugeot [registrační značka] – také nenáleží do SJM, neboť účastníci ho koupili společně synovi před 8 lety, tedy to byl dar rodičů a jeho současná hodnota je cca 10.000 Kč. Motocykl Yamaha Fazer [registrační značka], má v současné době hodnotu cca 40.000 Kč [ulice] pergola, také nenáleží do SJM, neboť pergolu pořídil za své výluční finanční prostředky syn účastníků koncem jara [rok] [ulice] nábytek - nenáleží do SJM, byl vyrobeno v srpnu [rok], tedy již po rozvodu manželství účastníků a to z vyřazeného nábytku [anonymizováno] domu ve [část obce]. Žalobkyně však, nad rámec uvedeného ve svém návrhu, užívá i osobní automobil Škoda Octavia Tour, 1,9 TDI, který by měl být předmětem SJM, neboť byl pořízen za finanční prostředky účastníků za trvání manželství, hodnota tohoto vozidla je v současné době cca 150.000 Kč. Žalovaný proto navrhuje, aby soud rozhodl takto, a ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného, přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného osobní automobil Octavia combi, [registrační značka] přívěs za auto, [registrační značka] motocykl Yamaha Fazer [registrační značka]. Dále, aby ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného, přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, osobní automobil Škoda Octavia Tour, 1,9 TDI a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání hodnot částku ve výši 20.500 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, žalobkyni pak uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení. Po částečném zastavení řízení, žalovaný navrhoval, aby byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu, neboť označené nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Po zrušení rozsudku, žalovaný nadále trval na všech doposud uvedených skutkových tvrzení, zejména, že finanční prostředky, které výlučně žalovaný obdržel od pojišťovny, byly sice vloženy na účet, ze kterého byly hrazeny další výdaje společné domácnosti, a za tyto výlučné finanční prostředky žalovaného, žalovaný uhradil kupní ceny nemovitostí, proto nedošlo k mísení finančních prostředků, a tudíž dotčené nemovitosti nepatří do SJM. Žalovaný tak v závěru řízení navrhoval, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl, a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

3. Žalobkyně učinila při prvním ústním jednání ve věci, návrh na částečné zpětvzetí žaloby, a to tak, že do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného již nebude náležet osobní automobil Škoda Superb, [registrační značka], dále osobní automobil Octavia Combi, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], dále přívěs za auto, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], dále skútr Peugeot, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], dále motocykl Yamaha Fazer, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], zahradní pergola a zahradní nábytek. [příjmení] žalovaná pak s tímto částečným zastavením žaloby souhlasila. Proto soud řízení zahájené u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum], v části, aby soud rozhodl, že ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje osobní automobil Škoda Superb, [registrační značka], dále osobní automobil Octavia Combi, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], dále přívěs za auto, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], dále skútr Peugeot, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], dále motocykl Yamaha Fazer, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo] a zahradní pergola a zahradní nábytek, usnesením, vyhlášeném při ústním jednání, ze dne [datum] zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci shodného dne [datum] a předmětem řízení tak zůstaly již jen nemovité věci.

4. Soud I. stupně vydal ve věci rozsudek, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým žalobu v plném rozsahu zamítl. Odvolací soud, Městský soud v Praze, usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Kde soud zejména, v odstavci 17 odůvodnění, uvedl závazný právní názor, že za situace, kdy žalovaný v daném případě dosud ani netvrdil, že při pohybech na účtu, na nějž byly kromě plnění z pojištění rovněž přijímány platby z titulu příjmu žalovaného z podnikání, a z nich byly realizovány i výdaje na vedení domácnosti, byly vybírány jen společné prostředky a jeho výlučné prostředky nad určitou částku nikoli, nelze je z hlediska druhu vlastnictví (výlučné/SJM) nijak rozlišit, a proto došlo ke smísení finančních prostředků žalovaného, s prostředky náležejícími do SJM účastníků. Odvolací soud dále uzavřel (v odstavci 20 odůvodnění), že žalobkyně ke skutkovým tvrzením, týkajících se rekonstrukce nemovitostí, přednesla„ opěrné body“ skutkového stavu, neboť žalobkyně nemůže objektivně disponovat důkazy k rekonstrukci, má pak vysvětlovací povinnost, k rekonstrukci nemovitostí, žalovaný.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný uzavřel na předmětné nemovitosti, celkem 3 kupní smlouvy v roce [rok].

6. Mezi účastníky bylo sporné, po celou dobu řízení (i po rozhodnutí odvolacího soudu), zda žalobou dotčené nemovitosti, patří do SJM manželů (jak tvrdila žalobkyně), či zda náleží do výlučného vlastnictví žalovaného (jak tvrdil pouze žalovaný).

7. Tvrzením žalobkyně, žalovaného a z předložených kupních smluv, má soud prokázáno, že žalovaný v roce [rok] uzavřel 3 kupní smlouvy na koupi předmětných nemovitostí a toto bylo mezi účastníky i nesporné, a že celková cena nemovitostí v roce [rok] činila výši 1.108.110 Kč. Kupní smlouvu ze dne [datum], uzavřel prodávající [jméno] [celé jméno žalovaného] kupující [celé jméno žalovaného] (žalovaný), předmětem kupní smlouvy byla nemovitost, pozemek parcelní [číslo] ideální ½ pozemku [parcelní číslo], zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], a to za cenu 475.000 Kč. Kupní smlouvu ze dne [datum], uzavřela prodávající, [ulice] část [obec a číslo] a kupující [celé jméno žalovaného], předmětem kupní smlouvy byl pozemek [anonymizováno], zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [obec], k. ú. [část obce], a to za cenu 158.110 Kč. Kupní smlouvu ze dne [datum], uzavřel prodávající [jméno] [celé jméno žalovaného] kupující [celé jméno žalovaného], předmětem je pozemek [parcelní číslo] a ideální ½ pozemku [parcelní číslo], zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] za cenu 475.000 Kč. Tvrzením žalobkyně a dále zejména předloženými výpisy z účtu žalovaného (číslo účtu [bankovní účet]), s ohledem i na závazný právní názor odvolacího soudu, má soud za prokázané, že na kupní cenu nemovitostí byla ze společných finančních prostředků manželů dne [datum] uhrazena částka 86.859 Kč a dne [datum] částka 388.141 Kč (na první kupní smlouvu ze dne [datum]), dále dne [datum] částka 275.000 Kč, dne [datum] částka 25.000 Kč, dne [datum] částka 25.000 Kč, dne [datum] částka 25.000 Kč, dne [datum] částka 25.000 Kč a dne [datum] částka 100.000 Kč (na druhou kupní smlouvu ze dne [datum]), dne [datum] částka 158.110 Kč (na třetí kupní smlouvu), čímž byla celá kupní cena, všech 3 nemovitostí uhrazena v plné výši, ze společných finančních prostředků obou manželů.

8. Tvrzením žalovaného a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [číslo jednací], pravděpodobně z roku [rok] (když rozhodnutí nabylo právní moci [datum] a nebylo soudu předložené kompletní, tedy bez data vydání), má soud prokázáno, že žalovaný nabyl po zemřelém otci ([jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum]), čistou cenu dědictví ve výši 288.520,40 Kč, část dědictví pak tvořila i rekreační chata [adresa], [obec] u [obec], [územní celek] – [obec], okres [okres] (v dědictví ohodnocená na výši 224.920 Kč), část dědictví pak tvořila i zůstatek na sporožirovém účtu ve výši 63.752,50 Kč. Z tvrzení žalovaného a ze znaleckého posudku, [číslo jednací] - [číslo], [datum rozhodnutí], vyhotovený diplomovaným inženýrem [jméno] [příjmení], který je veden jako soudní znalec ke zjištění ceny rekreační chaty [adresa], [obec] u [obec], [územní celek] – [obec], okres [okres], kdy vlastníkem chaty byl v době posuzování pan [celé jméno žalovaného], má soud prokázáno, že cena této stavby, činila výši 367.050 Kč. Chata však nebyla předmětem vypořádání SJM.

9. Tvrzením žalovaného, z výpisu účtu žalovaného a z potvrzení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalovanému byla za jeho úraz při dopravní nehodě ([datum]), číslo škody [číslo], vyplacena celková částka ve výši 2.615.988,50 Kč a to na bolestném částka 1.586.970 Kč ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo]), na ztížení společenského uplatnění částka 325.200 Kč ([číslo] [číslo]), jiná nemajetková újma ve výši 662.264 Kč ([číslo] 612.264) a ušlý zisk ve výši 41.554,50 Kč ([číslo] 27.388,60 Kč). Žalovaný ze svého tvrzení, dále předloženými výpisy z jeho účtu (číslo účtu žalovaného [bankovní účet]), a ze zpráv [právnická osoba], prokázal, že mu bylo vyplaceno následující pojistné, dne [datum] částka 50.000 Kč, dále [datum] částka 14.165,90 Kč, dále [datum] částka 27.388,60 Kč, dále [datum] částka 612.264 Kč, dále [datum] částka 64.800 Kč, dále [datum] částka 21.600 Kč, dále [datum] částka 180.000 Kč, dále [datum] částka 500.000 Kč, dále [datum] částka 1.145.770 Kč (celkem tak byla pojišťovnou žalovanému vyplacena částka 2.615.988,50 Kč). Vyplacené pojistné pak představovalo výlučné finanční prostředky žalovaného, jen do doby, než byly vloženy na účet žalovaného, kde se smísily se společnými s finančními prostředky účastníky, když ze stejného účtu byly hrazeny i běžné výdaje společné domácnosti.

10. Tvrzením žalovaného, dále předloženými výpisy z jeho účtu (číslo účtu žalovaného [bankovní účet]), také ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka], má soud prokázáno, že [celé jméno svědka] poskytl žalovanému půjčku dne [datum] ve výši 200.000 Kč a dne [datum] ve výši 220.000 Kč (a to vkladem v hotovosti na účet žalovaného). Tvrzení žalovaného a z výpisu z účtu žalovaného ([bankovní účet]), má soud prokázáno, že žalovaný dne [datum] vybral v hotovosti částku 480.000 Kč ze společných a smísených finančních prostředků obou manželů, a tím půjčku [celé jméno svědka] v plné výši splatil. V řízení bylo pak prokázáno, že žalovaný tuto půjčku použil na koupi svých nemovitostí, neboť v době uzavření kupních smluv (zejména druhé kupní smlouvy ze dne [datum]) neměl žalovaný k dispozici celou kupní cenu ve výši 475.000 Kč, neboť mu ještě nebylo vyplaceno pojistné plnění v celé výši, převyšující 2 milióny korun), tuto půjčku pak žalovaný v plné výši ze svých prostředků (z vyplaceného pojistného) vrátil. Soud má prokázáno, že se v případě této půjčky jednalo sice o dluh žalovaného, o kterém však žalobkyně neměla žádné povědomí, když žalobkyně k uzavření smlouvy o půjčce značně vysoké částky nevyslovila žádný souhlas, ale v řízení bylo prokázáno, že půjčka pak byla uhrazena ze společných finančních prostředků obou manželů.

11. Tvrzením žalovaného a ze zprávy [anonymizována dvě slova] sociálního zabezpečení, [obec a číslo], má soud prokázáno, že výše vyplácených sociálních dávek žalovanému, za období od [datum] [datum], dále od [datum] [datum], dále od [datum] [datum] a dále od [datum] [datum] činila celkovou výši 18.710 Kč a výše sociálních dávek od [datum] do [datum], činila celkovou částku 9.678 Kč. Žalobkyně tyto výše nikterak nesporovala.

12. Tvrzením žalobkyně, žalovaného a z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], má soud prokázáno, že účastníci v době trvání manželství, avšak již po zakoupení nemovitostí (v roce [rok]), čerpali meziúvěr ze stavebního spoření u [anonymizováno] stavební spořitelny až do výše 660.000 Kč, kdy byl s ohledem na naspořenou částku poskytnut úvěr ve výši 389.576,10 Kč, ze stavebního spoření manžela ([číslo] ze dne [datum]) a z výpisu meziúvěrového účtu [bankovní účet] ke dni [datum] vyplývá, že konečný zůstatek činí výši - 661.637,20 Kč, avšak mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tento dluh po rozvodu manželství hradí žalovaný (ve splátkách 3.890 Kč měsíčně) a ani jeden z účastníků neučinili tento úvěr předmětem vypořádání společného jmění manželů (SJM).

13. Tvrzením žalobkyně, tvrzením žalovaného, dále z barevných fotografií domu (3 fotografiemi před rekonstrukcí na adrese [adresa], [obec a číslo] a dále z barevné fotografie domu po rekonstrukci, včetně fotografie bazénu) a z části faktur za rekonstrukci (předložené pouze žalovaným), nemá soud prokázáno, jaké konkrétní části nemovitostí byly zrekonstruovány. Z tvrzení účastníků a z části předložených faktur, spolu se znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum], který vyhotovila paní [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce], má soud prokázáno, že byla učiněna rekonstrukce nemovitostí zejména v roce [rok] a celková cena rekonstrukce, dle znalkyně činila výši 1.600.000 Kč. Žalovaný, ani žalobkyně v řízení netvrdili, že by rekonstrukce nemovitosti byla činěna z výlučných finančních prostředků jen jednoho manžela, tudíž soud po provedeném dokazování uzavřel, že rekonstrukce nemovitostí byla učiněna ze společných finančních prostředků obou manželů.

14. Tvrzením žalobkyně nebylo prokázáno, že by žalovaný neměl příjmy ze svého podnikání, po škodné události při dopravní nehodě ([datum]). Žalovaný naopak předloženými daňovými přiznáními za rok [rok] [rok] [rok] [rok] [rok], a z koncesní listiny fyzické osoby, prokázal, že provozoval taxislužbu od [datum], toto oprávnění mu bylo uděleno na dobu neurčitou. Soud má pak prokázáno, že roce [rok] činil příjem žalovaného z jiných příjmů fyzických osob (z jiných než z taxislužby) částku [číslo] (dílčí základ daně pak činil 179.087 Kč), v roce 2002 činil příjem žalovaného z příjmů fyzických osob částku [číslo] (dílčí základ daně pak činil 118.077 Kč), v roce [rok] činil příjem žalovaného z příjmů fyzických osob částku [číslo] (dílčí základ daně pak činil 56.302 Kč), v roce [rok] činil příjem žalovaného z příjmů fyzických osob částku [číslo] (dílčí základ daně pak činil 246.471 Kč) a v roce 2005 činil příjem žalovaného z příjmů fyzických osob částku [číslo] (dílčí základ daně pak činil 158.814 Kč). Soud má tak prokázáno, že žalovaný měl v období od [rok] [rok] příjem z podnikání a dále od roku [rok] podnikal v oboru taxislužby. Tyto finanční prostředky pak činily společné finanční prostředky obou manželů.

15. Z tvrzení žalobkyně a z přehledu výdajů a příjmů žalovaného od roku [rok], [rok] až [rok] (vyhotovené žalobkyní), kdy dle žalobkyně celkové příjmy žalovaného za rok [rok] činily [číslo], výběry za rok [rok] činily 600.000 Kč, bezhotovostní příkazy v tomto roce [rok] činily 402.000 Kč. Dále dle žalobkyně roce 2006 tvořily celkové příjmy žalovaného 957.000 Kč, výběry hotovosti činily 888.000 Kč a bezhotovostní příkazy v roce 2006 činily výši 501.000 Kč. Dále dle žalobkyně v roce [rok] příjmy žalovaného činily 1.003.000 Kč, výběry hotovosti činily 490.000 Kč a bezhotovostní příkazy činily 489.000 Kč za rok [rok]. Z těchto důkazů, vyhotovených žalobkyní, nemá soud prokázána skutková tvrzení žalobkyně, že žalovaný nemohl hradit kupní ceny nemovitostí ze svých výlučných finančních prostředků, avšak toto skutkové tvrzení žalobkyně (že žalovaný nemohl hradit kupní ceny nemovitostí ze svých výlučných finančních prostředků), byla prokázána výpisy z účtu, neboť došlo k mísení finančních prostředků obou manželů (viz odstavec 7, 9 a 10).

16. Z nově provedeného důkazu (po zrušení rozsudku), ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], který vyhotovila paní [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce], kdy jejím úkolem bylo zejména ocenění dané nemovitosti a výpočet nákladů na rekonstrukci dané nemovitosti, má soud prokázánu cenu nemovitosti a nejvyšší možnou výši na rekonstrukci nemovitostí. Znalkyně zejména určila obvyklou cenu nemovitosti ke dni [datum], na výši 6.023.664 Kč. Znalkyně dále určila obvyklou cenu nemovitostí, k datu ocenění v roce [rok], na výši 7.750.000 Kč. Při hodnocení obvyklé ceny nemovitostí znalkyně zohlednila silné a slabé stránky nemovitostí. Znalkyně v části stanovení výše nákladů na rekonstrukci uvedla, že nebylo možno vypracovat podrobný položkový rozpočet, kvůli absenci věrohodných podkladů a vstupních informací, proto odpověď na zadanou odbornou otázku znalkyně formulovala s nejvyšší možnou přesností. Rekonstrukci nemovitostí, učiněnou zejména v roce [rok] a nejpozději učiněnou do [datum] (právní moc rozsudku o rozvodu manželství), znalkyně určila s nejvyšší možnou přesností, na částku 1.600.000 Kč.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 15. 6. 2017, pod č. j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalovaný v roce 2005 uzavřel 3 kupní smlouvy, dne [datum] na výši 475.000 Kč, dne [datum] na výši 475.000 Kč a dne [datum] na výši 158.000 Kč a celková cena nemovitostí v roce 2005 činila výši 1.108.110 Kč a všechny 3 kupní ceny byly uhrazeny v plné výši ze společných finančních prostředků obou manželů. Kupní ceny nemovitostí byly hrazeny z účtu číslo [bankovní účet], avšak ze společných finančních prostředků obou manželů, dne [datum] částkou 86.859 Kč a dne [datum] částkou 388.141 Kč (na první kupní smlouvu ze dne [datum]), dále dne [datum] částkou 275.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč a dne [datum] částkou 100.000 Kč (na druhou kupní smlouvu ze dne [datum]), dne [datum] částkou 158.110 Kč (na třetí kupní smlouvu). [právnická osoba] vyplatila z titulu pojistné události ze dne [datum] pojistné, dne [datum] částku 50.000 Kč, dále [datum] částku 14.165,90 Kč, dále [datum] částku 27.388,60 Kč, dále [datum] částku 612.264 Kč, dále [datum] částku 64.800 Kč, dále [datum] částku 21.600 Kč, dále [datum] částku 180.000 Kč, dále [datum] částku 500.000 Kč, dále [datum] částku 1.145.770 Kč (celkem tak byla pojišťovnou žalovanému vyplacena částka 2.615.988,50 Kč). Svědek [celé jméno svědka] poskytl žalovanému půjčku, dne [datum] ve výši 200.000 Kč a dne [datum] ve výši 220.000 Kč, žalovaný pak dne [datum] vybral v hotovosti částku 480.000 Kč, ze společných finančních prostředků účastníků, a tím půjčku [celé jméno svědka] v plné výši splatil. Účet číslo [bankovní účet], ze kterého žalovaný uhradil kupní ceny nemovitostí, sloužil zejména i pro příjem finančních prostředků z podnikání žalovaného a současně sloužil i pro pravidelné platby, spojené s vedením společné domácnosti manželů (elektřina, voda, nákup potravin a jiné běžné výdaje), výlučné finanční prostředky žalovaného tak byly smíseny s finančními prostředky obou manželů, náležejících do SJM.

18. Soud věc po právní stránce spor posoudil, jako spor na vypořádání společného jmění manželů, zejména dle § 742 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen o.z.), nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dále soud při stanovení výše vypořádacího podílu postupoval, dle § 742 odst. 2 o.z., kdy hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Manželé se na vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství nedohodli, proto předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění manželů, předběžnou otázkou pak bylo posouzení, zda nemovitosti náleží do SJM.

19. Pro posouzení předběžné otázky, zda předmětné nemovitosti náležely do zaniklého SJM účastníků, je významné, že společné jmění manželů, vzniklo za účinnosti zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a tato otázka se do [datum] řídila úpravou obsaženou v obč. zák.. Avšak po [datum] se řídí již úpravou v o. z., s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2, části věty za středníkem, o. z.. V posuzovaném případě zaniklo SJM účastníků po [datum] (až po účinnosti o. z.), účastníkům vzniklo právo domáhat se vypořádání SJM rozhodnutím soudu (dle § 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o. z.), a režim jeho vypořádání soudem podléhá již příslušným ustanovením o. z. (zejména § 736 a násl. o. z.). Protože však smlouvy o koupi žalobou dotčených nemovitostí byly uzavřeny již v roce 2005, a doba rekonstrukce je tvrzena v letech [rok] [rok], tedy v době existence institutu společného jmění manželů, upraveného zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, je nutno řešit předběžnou otázku, zda věci, které žalobkyně učinila předmětem řízení, patří do (zaniklého) SJM účastníků, podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (viz závazný právní názor v rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v odstavci 14). Ustanovení § 144 obč. zák. stanoví vyvratitelnou zákonnou domněnku ve prospěch společného jmění; proto je nutno neprokazatelnost či velmi obtížnou prokazatelnost poměru dispozic s účtem u peněžního ústavu, na kterém jsou uloženy zčásti výlučné prostředky jednoho z manželů, klást k tíži výlučných prostředků jednoho z manželů. Pokud však žalovaný v daném případě dosud ani netvrdil, že při pohybech na účtu, na nějž byly kromě plnění z pojištění rovněž přijímány platby z titulu příjmu žalovaného z podnikání, a z nich byly realizovány i výdaje na vedení domácnosti, byly vybírány jen společné prostředky a jeho výlučné prostředky nad určitou částku nikoli, nelze je z hlediska druhu vlastnictví (výlučné/SJM) nijak rozlišit. Za této procesní situace, po zopakovaném dokazování, bylo nutno vyvodit závěr, že došlo ke smísení finančních prostředků žalovaného, nabytých způsoby uvedenými v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., s prostředky náležejícími do SJM účastníků (viz závazný právní názor v rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v odstavci 17). Soud I. stupně (s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu) dále pro závěr, zda nemovitosti náleží do SJM, vycházel ze situace, zda jsou dány zákonné předpoklady pro zařazení věci do společného jmění (§ 143 obč. zák.), kdy mohou věc manželé učinit předmětem výlučného majetku, jen způsobem stanoveným zákonem, tedy zejména zúžením společného jmění (§ 143a obč. zák.), jenž vyžaduje notářský zápis. Zde však v tomto případě mezi manželi nedošlo k uzavření notářského zápisu, který by vlastnictví manželů modifikoval, ani k vydání rozhodnutí soudu, kterým by byl odlišně upraven společný majetek manželů. Když ani případná shodná vůle nabýt věc do výlučného majetku by nebyla způsobilá věc ze společného jmění vyloučit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2779/2008). Pokud byla nějaká věc (zde nemovitost) získána za trvání manželství a bezpodílového spoluvlastnictví, zčásti z prostředků patřících jenom jednomu z manželů, náleží za podmínek uvedených v ustanovení § 143 obč. zák., rovněž do bezpodílového spoluvlastnictví (R 42/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 269, použitelný rovněž pro SJM). Proto soud uzavřel, s ohledem na shora uvedené dokazování, že došlo ke smísení finančních prostředků obou manželů, a dále, že byly kupní ceny nemovitostí uhrazeny ze smísených, a tudíž společných finančních prostředků obou manželů, proto předmětné nemovitosti (pozemek i dům), náleží do společného jmění manželů, tedy do majetku žalobkyně i žalovaného. Na této situaci nezmění ničeho, že daná nemovitost (dům) není řádně zkolaudována, jak namítal žalovaný, i když je s podivem, že nemovitost která byla zrekonstruována před více než 10 lety, a kterou užívá minimálně od roku [rok] pouze žalovaný, koulaudační rozhodnutí doposud nemá.

20. Žalobkyni v řízení sice tížilo důkazní břemeno, ohledně tvrzení investic ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného, realizovaných formou rekonstrukce domu na adrese [adresa]. Žalobkyně k otázce rekonstrukce domu tvrdila, že byla provedena v roce [rok], a že z původního domu byly zachovány pouze obvodové zdi, že v rámci rekonstrukce byl dobudován zahradní bazén. Náklady rekonstrukce žalobkyně odhadla na 1.500.000 Kč až 2.000.000 Kč. K tvrzení o rozsahu rekonstrukce navrhla důkazy (fotografie), odhad nákladů na rekonstrukci důkazně nepodpořila s vysvětlením, že veškeré příslušné doklady zadržuje žalovaný v domě, z něhož se žalobkyně odstěhovala. Dle závazného právního názoru odvolacího soudu (rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v odstavci 20), žalobkyně takto přednesla„ opěrné body“ skutkového stavu. Když sama pravděpodobnost skutkových tvrzení žalobkyně, že dům prošel za trvání manželství generální rekonstrukcí v rozsahu hraničícím se zřízením novostavby, je zvýšena i procesním stanoviskem žalovaného, který tuto skutečnost nepopřel, pouze sporoval tvrzení žalobkyně ohledně data ukončení rekonstrukce a výše vynaložených nákladů. Blíže k rekonstrukci domu, se soud zabýval v odstavci 13 a znalec v odstavci 16. Žalovaný, ani žalobkyně v řízení netvrdili, v zákonem stanovené lhůtě, v souladu s § 741 o.z., že by rekonstrukce nemovitosti byla činěna z výlučných finančních prostředků jen jednoho manžela, tudíž soud po provedeném dokazování uzavřel, že rekonstrukce nemovitostí byla učiněna ze společných finančních prostředků obou manželů.

21. Soud po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení obou účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanovení uzavřel, že žaloba je oprávněná, proto ji soud vyhověl a učil, že vlastníkem společných nemovitostí je pouze žalovaný a žalobkyni za ně přiznal vypořádací podíl. Mezi účastníky bylo nesporné, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Tato žaloba byla podána dne [datum], a byla tedy podána včas, ve 3-leté lhůtě od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V řízení bylo nespornými skutkovými tvrzeními a z předložených 3 kupních smluv prokázáno, že žalovaný v roce [rok] uzavřel 3 kupní smlouvy, dne [datum] na výši 475.000 Kč, dne [datum] na výši 475.000 Kč a dne [datum] na výši 158.000 Kč a celková cena nemovitostí v roce [rok] činila výši 1.108.110 Kč a všechny 3 kupní ceny byly v plné výši, uhrazeny. Tyto 3 kupní ceny nemovitostí byly uhrazeny z účtu číslo [bankovní účet], dne [datum] částkou 86.859 Kč a dne [datum] částkou 388.141 Kč (na první kupní smlouvu ze dne [datum]), dále dne [datum] částkou 275.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč, dne [datum] částkou 25.000 Kč a dne [datum] částkou 100.000 Kč (na druhou kupní smlouvu ze dne [datum]), dne [datum] částkou 158.110 Kč (na třetí kupní smlouvu). Ostatně výše a datum hrazení kupní ceny nemovitostí nebylo mezi účastníky ani sporné. Mezi účastníky bylo však sporné, zda byly uhrazeny pouze z finančních prostředků žalovaného, či zda byly uhrazeny ze smísených (společných) finančních prostředků účastníků.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému, [právnická osoba] vyplatila z titulu pojistné události ze dne [datum] pojistné, a to dne [datum] částku 50.000 Kč, dále [datum] částku 14.165,90 Kč, dále [datum] částku 27.388,60 Kč, dále [datum] částku 612.264 Kč, dále [datum] částku 64.800 Kč, dále [datum] částku 21.600 Kč, dále [datum] částku 180.000 Kč, dále [datum] částku 500.000 Kč, dále [datum] částku 1.145.770 Kč (celkem tak byla pojišťovnou žalovanému vyplacena částka 2.615.988,50 Kč).

23. Soud má v tomto řízení za prokázanou i tvrzenou půjčku, a to nejen z tvrzení žalovaného, ale tato byla prokázána zejména výpisy z účtu žalovaného a ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka], poskytovatele půjčky, který pokud při své výpovědi řekl pouze drobné nesrovnalosti týkající se této půjčky (kdy svědek uvedl, že bylo půjčeno asi 400.000 Kč, dle výpisů z účtu vyplývá, že bylo půjčeno 420.000 Kč), soud toto přisuzuje plynutí času, téměř 15-ti let. Soud má z výpisů z účtu, z tvrzení žalovaného a ze svědecké výpovědi prokázané, že tato půjčka byla vrácena z finančních prostředků žalovaného, neboť byla vrácena až poté, co žalovaný obdržel od pojišťovny další výši pojistného. Svědek, při své výpovědi potvrdil, že půjčil žalovanému zhruba 400.000 Kč, v hotovosti u jeho babičky s dědou ve [část obce], vráceny byly také hotovostně, a vše bylo sepsáno na papíře, který již nemá k dispozici. Pokud však žalovaný splatil tuto půjčku, která byla uzavřena bez vědomí žalobkyně, splacena byla opět ze společných finančních prostředků obou manželů, které byly smíseny na účtu, vedeného sice na žalovaného, avšak obsahující i finanční prostředky pro úhradu běžných výdajů společné domácnosti. Účastníci tak v řízení prokázali, že na koupi nemovitostí měli k dispozici právě i tuto půjčku, kterou svědek, [celé jméno svědka] poskytl dne [datum] ve výši 200.000 Kč a dne [datum] ve výši 220.000 Kč (kdy tato přená výše vyplývá zejména z účtu žalovaného), žalovaný pak dne [datum] vybral v hotovosti částku 480.000 Kč ze společných finančních prostředků účastníků, a tím půjčku [celé jméno svědka] v plné výši splatil.

24. Žalovaný sice v průběhu celého řízení tvrdil, že kupní ceny všech 3 nemovitostí uhradil pouze ze svých výlučných finančních prostředků, neboť pouze žalovaný obdržel z dědictví po zemřelém otci částku ve výši 63.752,50 Kč v roce [rok] (nikoliv 288.520,40 Kč, jak tvrdil žalovaný, neboť tato částka představovala čistou hodnotu dědictví, sestávající se z hodnoty chaty ve výši 224.920 Kč, dále zejména i z hotovosti 63.752,50 Kč), avšak žalovaný neprokázal, že by nedošlo k mísení i těchto finančních prostředků z dědictví, když nepředložil žádný důkaz, že by byly tyto finanční prostředky před uhrazením kupní ceny nemovitostí, vedeny na samostatném účtu, ze kterého by nebyly hrazeny i běžné výdaje společné domácnosti obou účastníků.

25. Žalovaný sice v průběhu řízení prokázal, že pouze žalovaný obdržel, pojistné od [anonymizována dvě slova] v celkové výši 2.615.988,50 Kč, avšak tyto prostředky byly smíseny se společnými finančními prostředky obou manželů, neboť zejména z výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že ze shodného účtu byly hrazeny i běžné výdaje společné domácnosti účastníků. Od roku [rok] měl žalovaný sice na svém účtu k dispozici finanční prostředky, představující získané dědictví ve výši 63.752,50 Kč a v roce [rok] měl žalovaný dále k dispozici na svém účtu vyplacené pojistné ve výši 177.954,50 Kč ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]), když později dne [datum] pak bylo žalovanému od pojišťovny vyplaceno další pojistné ve výši 180.000 Kč, avšak tyto byly smíseny se společnými finančními prostředky obou manželů, když ze shodného účtu byly hrazeny i běžné výdaje společné domácnosti účastníků. Tvrzením žalobkyně, s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu a výpisy z účtu žalovaného, má soud prokázáno, že finanční prostředky, původně patřící výlučné žalovanému, které však byly smíseny se společnými finančními prostředky obou manželů, před uzavřením první kupní smlouvy ze dne [datum] činily celkovou výši 621.707 Kč (dědictví 63.752,50 Kč +pojistné [číslo] [číslo] půjčka 200.000 Kč ze dne [datum]) a tyto společné finanční prostředky byly použity na uhrazení první kupní ceny ve výši 475.000 Kč (uhrazené dne [datum] ve výši 475.000 Kč), jak vyplývá z kupních smluv, z výpisů z účtu žalovaného a ze zpráv [právnická osoba]. Před uzavřením druhé kupní smlouvy ze dne [datum] a zejména před úhradou této druhé kupní ceny, pak měli oba manželé, k dispozici společné finanční prostředky, představující zůstatek vyplaceného pojistného 146.707 Kč (finance při první kupní smlouvě ve výši [číslo] - první kupní cena [číslo]), dále byla žalovanému dne [datum] vyplacena další pojistná částka 500.000 Kč a dne [datum] další pojistná částka ve výši 612.264 Kč, a ode dne [datum] pak měl žalovaný k dispozici další část půjčky ve výši 220.000 Kč, které byly smíseny s ostatními společnými finančními prostředky obou manželů. I když žalovaný tvrdil, že se jednalo pouze o jeho výlučné finanční prostředky, žalobkyně s ohledem na závazný právní názor soudu a s ohledem na povahu výdajů z účtu žalovaného, používaných i na běžné výdaje společné domácnosti účastníků, prokázala, zejména výpisy z účtu žalovaného, že před uhrazením druhé kupní ceny nemovitostí, uhrazenou v první splátce ve výši 275.000 Kč dne [datum] a ve druhé splátce dne [datum] ve výši 25.000 Kč, měli oba manželé k dispozici společné finanční prostředky ve výši 366.707 Kč (zůstatek po platbě první kupní ceny 146.707 Kč + půjčka 220.000 Kč z [datum]). Na další platby z titulu druhé kupní smlouvy, uhrazené dne [datum] ve výši 25.000 Kč, dne [datum] částku 25.000 Kč, dne [datum] částku 25.000 Kč a dne [datum] částku 100.000 Kč, tak měli oba manželé rovněž dostatek společných finančních prostředků, když žalovaný dne [datum] obdržel pojistné ve výši 500.000 Kč a dne [datum] další pojistné ve výši 612.264 Kč, když toto pojistné bylo smíseno se společnými finančními prostředky obou manželů. I když žalovaný tvrdil, že se jednalo pouze o jeho výlučné finanční prostředky, žalobkyně s ohledem na závazný právní názor soudu a s ohledem na povahu výdajů z účtu žalovaného, používaných i na běžné výdaje společné domácnosti účastníků, žalobkyně prokázala, zejména výpisy z účtu žalovaného, že i před uhrazením třetí kupní ceny nemovitostí ze dne [datum], kterou uhradil v plné výši 158.000 Kč dne [datum], tak měli oba manželé k dispozici společné finanční prostředky ve výši 912.264 Kč (pojistné [číslo] 612.264 z druhé kupní ceny [číslo]). Žalovaný tak v řízení neprokázal, že při pohybech na účtu, na nějž byly kromě plnění z pojištění rovněž přijímány platby z titulu příjmu žalovaného z podnikání, a z nich byly realizovány i běžné výdaje na vedení domácnosti, že by byly na vedení společné domácnosti vybírány jen společné prostředky manželů a jeho výlučné prostředky nad určitou částku nikoli, nelze je proto z hlediska druhu vlastnictví, zda výlučného, či společného (a patřícího do SJM), nikterak rozlišit. S ohledem na závazný právní názor soudu (viz odstavec 4, 19) a s ohledem na zopakované dokazování, zejména i výpisy z účtu, má soud za prokázané, že finanční prostředky, které žalovaný obdržel jako pojistné plnění (také finančních prostředků z dědictví a půjčku), byly vloženy na účet žalovaného, ze kterého byly však hrazeny i běžné výdaje společné domácnosti, čímž došlo k mísení finančních prostředků obou manželů. Soud po provedeném dokazování, s ohledem na závazný právní názor soudu a s ohledem na smísení finančních prostředků žalovaného z pojistného plnění (také finančních prostředků z dědictví a půjčku), s finančními prostředky obou manželů, uzavřel, že tvrzené nemovitosti patří do SJM, neboť žalovaný neprokázal, že by tyto finanční prostředky nebyly smíseny s finančními prostředky obou manželů. Žalovaný v řízení neprokázal, že by v době uhrazení všech 3 kupních smluv, měl k dispozici pouze své výlučné finanční prostředky v dostatečné výši, která by pokrývala kupní cenu všech 3 nemovitostí, když došlo k jejich smísení se společnými finančními prostředky obou manželů, jak již bylo opakovaně uváděno shora. Žalobkyně v tomto řízení naopak prokázala, že nemovitosti byly uhrazeny ze společných finančních prostředků manželů a unesla tak své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že žalobkyně unesla své břemeno důkazní a břemeno tvrzení, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí), neboť tyto společné nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalovaného, který s jejich výlučným vlastnictvím souhlasil. S ohledem na to, že nemovitosti byly přikázány pouze do vlastnictví žalovaného, soud žalobkyni za ½ polovinu těchto nemovitostí přiznal vypořádací podíl ve výši 3.875.000 Kč, když obvyklá hodnota nemovitostí byla ke dni vyhlášení rozhodnutí, soudem stanovenou znalkyní stanovena na částku 7.750.000 Kč a tuto částku soud vydělil 2, kdy polovina ceny nemovitostí řádně náleží žalovanému (jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí), v souladu s § 742 o.z..

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu a odvolání, dle Sazebníku soudních poplatků, z.č. 549/1991 Sb. v platném znění, tedy 2x 7.000 Kč, tedy 14.000 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za 17 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na ústním jednání (dále jen ÚJ) dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum] (č.l. 62), 2 úkony právní služby za účast ÚJ dne [datum] od [číslo] [údaj o čase] hod., vyjádření žalobkyně k důkazům dne [datum], účast ÚJ dne [datum], 2 úkony právní služby za účast na ÚJ dne [datum] od [číslo] hod, odvolání žalobkyně ze dne [datum], vyjádření žalobkyně na výzvu soudu ze dne [datum], 2 úkony právní služby za účast na ÚJ dne [datum] od [číslo] hod, účast na ÚJ dne [datum], otázky žalobkyně pro znalecký posudek ze dne [datum], ½ právního úkonu za vyjádření ke znaleckému posudku a smírnému vyřešení sporu ze dne [datum], účast na ÚJ dne [datum] a ½ právního úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]), dle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky) v celkové výši 404.940 Kč (17 úkonu x 23.820 Kč). Předmětem vypořádání byly nemovitosti, jejich hodnotu stanovila znalkyně aktuální výši 7.750.000 Kč (ke dni [datum]), tarifní hodnota tak činí ½ hodnoty nemovitostí, tedy výši 3.875.000 Kč, za 1 úkon náleží odměna 23.820 Kč, a z této částky vycházel i soud při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně. Dále paušální náhrada ve výši 5.100 Kč za 17 úkonů právní služby, dle § 13 odst. 4 vyhlášky (17x 300 Kč). Soud nepřiznal žalobkyni 21 % DPH, dle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť neprokázala, že by byla jejím plátcem, soud toto nezjistil ani z registru ARES. Proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 424.040 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

27. Ve věci stát uhradil znalečné, znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], částku ve výši 12.450 Kč. Dále soud přiznal znalkyni usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 8. 2021, částku ve výši 600 Kč. Ve sporu měla plný úspěch žalobkyně, proto soud uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení, dle § 148 o.s.ř., ve výši 12.450 Kč + 600 Kč, tedy v celkové výši 13.050 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

28. O lhůtě k plnění (3 dnů), ve výroku III. + IV., pak soud rozhodl, dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O lhůtě k plnění, ve výroku II., pak soud rozhodl, dle § 160 odst. 1 o.s.ř., a prodloužil lhůtu k jejímu zaplacení, na 3 měsíce, neboť se jedná o vyšší částku. Pokud žalovaný namítal, že tuto částku nemá k dispozici, soud podotýká, že žalobkyně nemá své vlastní bydlení od rozchodu manželství, když manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum] a nelze tak již protahovat lhůtu, která žalobkyni zajistí možnost, realizovat své vlastní bydlení, neboť nemovitosti po rozchodu manželství užívá pouze žalovaný a nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalovaného.

29. Ve výroku V. soud rozhodl o vrácení zálohy, zaplacené úspěšnou žalobkyní na nákladech řízení státu. Žalobkyně zaplatila v řízení zálohu na znalečné ve výši 5.000 Kč, před vyhotovením znaleckého posudku. Znalečné pak bylo soudem přiznáno znalkyni ve výši 12.450 Kč + 600 Kč. S ohledem na to, že ve sporu byla úspěšná žalobkyně, nemá žalobkyně povinnost nést náklady řízení státu, proto soud vrátí úspěšné žalobkyni, zálohu na znalecký posudek ve výši 5.000 Kč.

30. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, doplněním znaleckého posudku za účelem ocenění, nového ocenění samostatných pozemků a samostatné budovy. Neboť oběma účastníkům bylo při ústním jednání [datum], uložena povinnost, aby ve lhůtě 14 dnů od ústního jednání stanovili otázky pro znalce, pakliže právní zástupce žalovaného při posledním ústním jednání, o rok později, navrhuje další rozšíření znaleckého posudku, soud toto neshledal v souladu s hospodárností řízení. Nicméně i kdyby soud nechal vyhotovit daný doplněk znaleckého posudku, ničeho by to neměnilo na rozhodnutí ve věci samé, neboť, jak plyne ze současného znění občanského zákoníku, stavba je pevně spjata s daným pozemkem Navíc žalovaný tento návrh učinil v období, kdy již uplynula 3-letá zákonná lhůta, pro návrhy na vypořádání SJM (viz § 741 o.z.).