52 C 48/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr Katarínou Kuhnovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec a číslo - anonymizováno proti žalovaným: 1) ulice anonymizováno právnická osoba , anonymizována dvě slova právnická osoba , IČO , anonymizována tři slova , PSČ , obec a číslo , zastoupené titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , PSČ , 2) ulice anonymizována dvě slova obec , anonymizována dvě slova , IČO ulice a číslo , PSČ , obec a číslo za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: pojišťovna , IČO , sídlem adresa , zastoupené titul . jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa o náhradu škody ve výši 4, 444.151,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky 4, 444.151,40 Kč od datum do zaplacení,

I. Žaloba, že žalovaná č. 1) a žalovaná č. 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 4, 444.151,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 4, 444.151,40 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 1) náhradu nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], ve výši 223.608 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. 2) náhradu nákladů řízení ve výši 2.700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení, k rukám její právní zástupkyně [titul]. [jméno] [příjmení], ve výši 287.496 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost zaplatit částku 6.198.926,48 Kč, z titulu náhrady škody. Žalobce (advokátní kancelář žalobce, se sídlem [adresa]), byl na základě nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována dvě slova], [IČO] ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno]), ke dni [datum] nájemcem prostor v objektu [ulice] [adresa], [obec a číslo] (totožného objektu, jako objektu nacházejícím se na adrese [adresa]). Dne [datum] došlo k výbuchu plynu v objektu [adresa], který způsobil poškození objektu [ulice a číslo], [obec a číslo], vyražená okna a dveře, zborcení části stropu, narušení statiky budovy, zničení vybavení a zařízení v budově, poškození budov v okolí místa výbuchu, zařízení a vybavení těchto budov, vyražená okna, dveře, poškození omítky a střešních plášťů a poškození zaparkovaných vozidel. Skutkové okolnosti výbuchu plynu byly podrobně zkoumány orgány činnými v trestním řízení, které v usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. [obec], Služba kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ usnesení") dospěly k závěru, že stavbyvedoucí [jméno] [příjmení], nedodržel stavební postup při pokládce STL plynovodu Js 500, dle schválené projektové dokumentace a jednal v rozporu v té době platnými normami, když nebyl dodržen způsob kladení elektrických kabelů, dle norem zabývajících se uložením elektrických kabelů v zemi, ani způsob křížení plynovodu a silových kabelů, dle norem pro prostorové uspořádání technických sítí. Konkrétně, v místě křížení, chyběla betonová chránička o výšce 10 cm a délce 100 cm. Trestní stíhání [jméno] [příjmení] bylo i přes naplnění skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, zastaveno, neboť [jméno] [příjmení] zemřel. Stížnost žalované 1) proti usnesení pak byla zamítnuta usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Co do příčiny vzniku škodné události dospěly orgány činné v trestním řízení (Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy]) k závěru, že„ příčinou škodné události byla chybějící betonová chránička nad trakčním vedením a nedostatečná vzdálenost plynového potrubí, o čemž nemohl provozovatel trakčních kabelů vědět a nemohl to ani předpokládat." S těmito závěry se žalobce plně ztotožňuje, a jak je uvedeno výše, došlo ke škodní události, která byla příčinnou vzniku škody, dále specifikované žalobcem. Provozovatelem plynovodu a dalších souvisejících technických zařízení, ze kterého unikl později vybuchlý plyn, způsobující škodu žalobci, je žalovaná 1). Provozovatelem trakčního kabelu je pak žalovaná 2). Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou 1) k plnění. Žalovaná 1) na tuto výzvu zareagovala a uvedla, že„ si je vědoma objektivní odpovědnosti v souvislosti s provozní činností ve smyslu ust. § 420a občanského zákoníku, plnění uplatněného nároku odmítá z důvodu liberace". Liberačním důvodem je pak, dle žalované 1)„ neodvratitelná událost, resp. okolnost nemající původ v provozu" Žalovaná 1) uvedla, že příčinou výbuchu, je dle jejího názoru, jednak poškození trakčního kabelu, a za druhé i nesprávný postup žalované 2), bezprostředně před výbuchem. S ohledem na to, že žalobce v době podání žaloby neměl jistotu, ohledně pasivně legitimované osoby, žalobce podal žalobu proti oběma žalovaným, přičemž jejich odpovědnost považuje za solidární. V příčinné souvislosti s uvedených výbuchem plynu, vznikla žalobci škoda. Žalobce v písemné žalobě specifikoval, že mu vznikla škoda, spočívající v následujících 8. položkách. Za 1. poškození diskového pole serveru, racků a IT techniky, disky, monitory, klávesnice a myši. Za 2. zničení strukturované kabeláže pro systémy LAN, EZS, CCTV a ACS instalované žalobcem do pronajatých prostor. Za 3. zničení nábytku (židle, psací stoly, knihovna). Za 4. újmu na zisku advokátní kanceláře. Za 5. škodu ve výši náhrad mezd zaměstnanců pro překážky na straně zaměstnavatele (žalobce). Za 6. zmaření investice do projektové činnosti v pronajatých prostorách kanceláře. Za 7. náklady na zajištění fungování advokátní kanceláře (nákup nezbytného vybavení pro zamezení dalším škodám na ušlém zisku a náhradách za mzdy zaměstnanců, stěhování). A za 8. marný nájem pronajatých prostor. Celkem žalobce tvrdil, že mu vznikla škoda ve výši 6.198.926,48 Kč, kterou žalobce požadoval v původně podané žalobě. Při ústním jednání, dne [datum], na výzvu soudu, dle § 118a o.s.ř., žalobce doplnil podstatná skutková tvrzení, a předmětem žaloby zůstala (po částečném zastavení), dle tabulky na č.l. 30b) spisu, následujících 13 položek. Položka 1) - rack ve 3. patře za cenu 5.000 Kč. Položka 2) rack v přízemí budovy za částku 10.000 Kč. Položka 3) stěhování [ulice] až [ulice] za cenu 12.100 Kč. Položka 4) znovuobnovení provozu IT za částku 64.668 Kč. Položka 5) vyčištění IT techniky za částku 19.200 Kč. Položka 6) znovuobnovení provozu (nákup PC + monitor + stolní telefon), za cenu 137. 020,40 Kč. Položka 7) představuje strukturovanou kabeláž (Lan, EZS, CCTV, ACS), která byla zničená, za cenu 262. 033 Kč. Zničená strukturovaná kabeláž, za cenu 880.596 Kč, představuje položku 8). Zničená strukturovaná kabeláž za cenu 1.189.451 Kč představuje položku 9). Dále položka 10), představuje znovuobnovení provozu (nový nábytek) za cenu 15.920 Kč. Položka 11) představuje znovuobnovení provozu (nový nábytek) za cenu 71.157,68 Kč. Položka 12) představuje ušlý zisk za cenu 403.786 Kč Poslední položka 13) představuje nájem kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo], za cenu 1.373.219,32 Kč. Pakliže strana žalobce byla vyzývána soudem, dle § 118a o.s.ř., k doplnění skutkových tvrzení, kdy došlo k uhrazení jím tvrzené škody, žalobce doplnil následující. V položce 1 a 2, k tzv.„ rackům“, k úhradě na základě vyúčtování panem [příjmení], v březnu 2013. K položce [číslo] označené jako stěhování, k němu došlo [anonymizováno] nebo [datum], stěhování prováděla firma [právnická osoba] a [právnická osoba]. Dále pod položkami 4, 5 a 6 je znovuobnovení IT, faktury jsou od [právnická osoba]. [příjmení], a byly hrazeny v červnu a v červenci 2013. Dále, co se týká položek 7, 8 a 9, týkající se strukturované kabeláže, tyto byly hrazeny dílem převodem na účet, část byla i předmětem soudních sporů, tyto položky byly pak uhrazeny v prosinci 2015. Co se týká položek 10 až 11, označeny jako nový nábytek [anonymizováno], tyto byly uhrazeny v květnu 2013. Co se týká položky 12. ušlý zisk, tento požaduje žalobce za období května a června 2013. Co se týká poslední položky 13, nájem byl uhrazen v červnu 2013. Celkem tak předmět této žaloby (po částečném zastavení), tvoří 13 položek, které představují škodu v celkové výši 4.444.151,40 Kč, jenž žalovaná 1) a žalovaná 2), neuhradily žalobci, ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaná 1) žalobou uplatněný nárok neuznala, neboť i kdyby nárok dlužníka na náhradu škody existoval (což neexistuje), je promlčený. Žalovaná 1) nesporovala, událost ze dne [datum], při které došlo k výbuchu plynu, v objektu [obec a číslo], [ulice a číslo]. Ze žaloby pak plyne tvrzení žalobce o nároku na náhradu škody, způsobené jako následek výbuchu plynu v [ulice] [anonymizováno], na vybavení kanceláře žalobce a dále újmě na zisku, či obdobných nároků z provozu advokátní kanceláře. K takto pojatému obecnému vyčíslení ovšem absentují jakékoliv konkrétní tvrzení a důkazy jednak ve vztahu k příčinné souvislosti a dále konkrétní důkazy k výši nároku. Žalobce přiložil k žalobě (až k doplnění žaloby) tabulku, která ovšem podle názoru žalované nemůže nenahrazovat konkrétní skutková tvrzení. Není vůbec zřejmé, jakým způsobem žalobce prokazuje nárok na ušlý zisk, náhrady mezd (v jaké výši komu a zda vůbec byly hrazeny), projektovou činnost-zmařenou investici (není ani jasné co tím myslí) a ani nájem kanceláří (zda měl být hrazen nájem a proč, pokud žalobce prostory neužíval). Ze strany žalované 1) byla vznesena námitka promlčení. Žalované nároky měly mít, podle tvrzení žalobce, původ ve výbuchu plynu, k němuž došlo v dubnu [rok], pokud se jedná o objektivní odpovědnost, kde zavinění nehraje roli, pak je nárok a též osoba, objektivně odpovědná, dána již samotným výbuchem plynu a promlčuje se v subjektivní promlčecí lhůtě. Žalovaná 1) proto vznesla nad rámec výše uvedených věcných argumentů, námitku promlčení a navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalovaná 2) žalobou uplatněný nárok také neuznala. Žalovaná 2) nesporovala, událost ze dne [datum], při které došlo k výbuchu plynu, v objektu [obec a číslo], [ulice a číslo]. Žalovaná 2) vznesla proti žalovanému nároku také námitku promlčení. I kdyby nárok žalobce, vůči žalované 2) byl jinak po právu (s čímž žalovaná 2) nesouhlasila), byl by ke dni podání žaloby již promlčen. Ustanovení § 106 odst. 1 občanského zákoníku (myšleno z.č. 40/1964 Sb.) zní:„ Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá." Předmětná škodní událost vznikla dne [datum]. Již téhož dne a ve dnech následujících byla událost široce medializována. Rozhlasová, televizní a internetová zpravodajství o události pravidelně poskytovala aktuální informace, včetně informací o vzniku škod a příčinách výbuchu. Žalobce tedy byl obeznámen se všemi relevantními skutečnosti, týkajícími se vzniku škody a odpovědnosti za ni ve smyslu citovaného ustanovení § 106 odst. 1 občanského zákoníku nejpozději v samotný den vzniku škodní události nebo v nejbližších dnech následujících. Ustálená soudní praxe zastává názor, že:„ Počátek běhu promlčecí lhůty se neodvíjí od poznatků poškozeného o odborném posouzení výše nároku, nýbrž od jeho znalostí o skutkových okolnostech, z nichž lze škodu zjistit." (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3492/2012 ze dne 16. 12. 2011). K tématu se vyjadřuje též odborná literatura (Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák M. a kolektiv: Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 605.), a to následujícím způsobem:„ Poškozený se dozví o tom, kdo za škodu odpovídá, v okamžiku, kdy prokazatelně získal informaci o okolnostech vzniku škody, které mu napomohou učinit si dostatečně pravděpodobný úsudek o tom, která konkrétní osoba za škodu odpovídá. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nezávisí totiž na tom, zda a kdy si poškozený opatří dostatek důkazů nebo kdy se vytvoří pro něj příznivější procesní situace k tomu, aby skutkové okolnosti, o nichž má vědomost, mohl v soudním řízení prokázat. Z výše uvedeného vyplývá, že k promlčení tvrzeného nároku žalobce došlo nejpozději v období několika málo dnů po dni [datum], neboť žalobce se zjevně musel z médií dozvědět o skutečnostech, týkajících se vzniku škody a odpovědnosti za ni, již během několika dnů od vzniku škodní události. Důvod, proč žalobce vyčkával s podáním žaloby další 3 roky, není žalované 2) znám. Žalobce v žalobě uvádí, že je dána odpovědnost žalované 2) z provozní činnosti, podle ustanovení § 420a občanského zákoníku. Takové úvaze není možno přisvědčit, neboť nebyly splněny podmínky vzniku takové odpovědnosti. Navíc i kdyby splněny byly, byl by dán liberační důvod na straně žalované 2). Odpovědnost žalované 2) za případnou škodu není dána, neboť škoda nebyla způsobena provozní činností, navíc není dána příčinná souvislost mezi provozní činností a vznikem škody a škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, nemající původ v provozu. Rovněž vznik škody ani její výše, nebyly žalobcem dostatečně prokázány. Z uvedeného vyplývá, že provozní činností žalované 2), ve smyslu ustanovení § 420a občanského zákoníku, je toliko přeprava osob prostředky městské hromadné dopravy. Provozní činností žalované 2) není užívání elektrických kabelů. Pokud by snad přesto byl elektrický kabel žalované 2) považován za„ věc použitou při provozní činnosti“, ve smyslu ustanovení § 420a odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, bylo by třeba uvést, že škoda nebyla způsobena touto věcí, nýbrž výbuchem plynu, k němuž došlo v důsledku toho, že plynové potrubí bylo žalovanou [číslo]) (respektive jeho právním předchůdcem [anonymizována tři slova]) nedovoleně umístěno příliš blízko a nevhodným způsobem, vůči předmětnému elektrickému kabelu. Navíc, žalobce podal žalobu s neprůkazným a nedostatečným doložením výše škody. Žalovaná 2) namítá, že ve většině uvedených položek (také v doplnění žaloby) se jedná o pouhou spekulaci, co do výše škody způsobené výbuchem, bez doložení konkrétních faktur, u kterých by bylo uvedeno datum vystavení a číslo faktury, bez stvrzenek, či bez výpisů z účtu. Ani provozní činnost, kterou žalovaná 2) vykonává, není v příčinné souvislosti se škodou vzniklou na základě výbuchu plynu v ul. [ulice a číslo]. Škoda byla způsobena výbuchem plynu, v důsledku nedovoleného způsobu uložení plynového potrubí právním předchůdcem žalované 1). Bez ohledu na výše uvedené a s odkazem na tvrzení žalobce v žalobě, že jemu vzniklá škoda byla vyvolána provozní činností obou žalovaných, by žalovaná 2) neodpovídala za vzniklou škodu, s ohledem na naplnění liberačního důvodu ve smyslu § 420a odst. 3 občanského zákoníku, neboť škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, nemající původ v provozu. Žalovaná 2) postupovala v souladu s technickými normami a žalobce neprokázal výši škody, ani nejsou splněny předpoklady vzniku odpovědnosti žalované 2) za takovou škodu, proto navrhuje žalovaná 2), aby soud žalobu zamítl v plném rozsahu.

4. Vedlejší účastník na straně žalované, žalobou uplatněný nárok neuznal, neboť nárok žalobce je nedostatečně prokázán a z přiložených důkazů není zřejmé, jak k vyčíslení vzniklé škody žalobce dospěl, také tvrzení žalobce o vzniklé škodě jsou neúplná. [ulice] účastník má pochybnosti i o aktivní legitimaci žalobce, a to jednak z důvodu, že řada předložených faktur, či smluv, byla vystavena nebo uzavřena se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalobce] (Společnost) a dále také z důvodu, že velké množství nyní předložených faktur, má zakrytou identitu odběratele, tedy plátce. Ostatně, byla to pouze Společnost, kdo se přihlásil jako poškozený do trestního řízení, jež bylo vedeno za účelem zjištění viníka výbuchu. Vedlejší účastník také vznesl námitku promlčení, týkající se nároku uplatněného v subjektivní dvouleté promlčecí lhůtě. Podle § 106 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku totiž platí, že„ Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá“ .. Vzhledem k tomu, že žalobce měl v místě výbuchu kancelář, která výbuchem byla bezprostředně zasažena, o vzniklé škodě se nepochybně dozvěděl bezprostředně po výbuchu, ke kterému došlo dne [datum]. I ze založených dokumentů, týkajících se stěhování kanceláře žalobce přitom vyplývá, že nejpozději v [anonymizováno] [rok] již žalobce, jako zástupce Společnosti, celou záležitost řešil. O odpovědném osobě se pak musel žalobce dozvědět, nejpozději ze znaleckých posudků provedených v trestním řízení a zejména pak z usnesení PČR o odložení věci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (Usnesení). Podstatné tak je, kdy se s Usnesením žalobce seznámil. V Usnesení je Společnost (jíž byl žalobce v rozhodné době společníkem i jednatelem) vedena jako poškozený a nepochybně jí tedy bylo Usnesení doručeno a žalobce se s ním tak musel seznámit. Podle navazujícího usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], totiž ti z poškozených, kteří podali stížnost proti usnesení o odložení, ji podali již dne [datum] Vedlejší účastník proto tvrdil, že Společnosti bylo doručeno usnesení o odložení věci mezi [anonymizována dvě slova] - [datum], a tehdy muselo být známo i žalobci. Subjektivní promlčecí lhůta tak uplynula dva roky od tohoto data, tedy nejpozději dne [datum]. Žaloba byla podána až dne [datum], a jakýkoliv nárok žalobce je tedy promlčen. Žalobce nedoložil, že by mu byly výbuchem skutečně zničeny věci, jejichž náhrady se domáhá, a že by se takové věci v místě výbuchu v [ulice] ulici skutečně nacházely. Na některých fakturách dříve předložených žalobcem je přitom uvedeno místo plnění, či poskytnutí zde uvedené dodávky, jehož adresa se neshoduje s místem výbuchu. Žalobce nijak neprokazuje, že by vůbec byly některé z předkládaných faktur uhrazeny, to je však nutným předpokladem vzniku škody na jeho straně. Byť měl žalobce výbuchem poničenou kancelář, jistě by bylo možné takové podklady opatřit z banky. Avšak skutečný majetkový úbytek totiž nevychází z pořizovací ceny, ale ze skutečné hodnoty zničené věci, je tedy nutné vzít v úvahu i opotřebení. Podle doložené faktury sice měsíční nájemné za měsíc duben [rok] činilo 345.039,37 Kč, avšak k výbuchu došlo [datum], a za škodu by tak bylo možné považovat nanejvýš poměrnou částku, odpovídající nájemnému uhrazenému za 2 dny [datum] a [datum], v poměrné výši 23.003 Kč. Jediný důkaz, který žalobce, k prokázání ušlého zisku založil, je znalecký posudek [číslo] [rok], o stanovení hodnoty podniku, podnikající fyzické osoby [titul] [celé jméno žalobce] ze dne [datum], ten však měl sloužit k výpočtu tržní hodnoty nepeněžitého vkladu do základního kapitálu Společnosti a zcela postrádá jakákoliv data relevantní pro výpočet ušlého zisku, ve smyslu výše uvedené judikatury. Proto, vedlejší účastník navrhoval, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.

5. Toto řízení bylo přerušeno více jak 1 rok, z důvodu mimosoudního jednání mezi účastníky od [datum] do [datum] O přerušení řízení bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 52 C 48/2016-279 ze dne [datum rozhodnutí] (nabylo právní moci dne [datum]), o pokračování řízení pak bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 52 C 48/2016-343 ze dne [datum rozhodnutí] (nabylo právní moci dne [datum]). Během přerušení řízení, nebyla ze strany žalobce vyvíjena, žádná konkrétní aktivní činnost, za účelem ukončení celého sporu a nereagoval na výzvy soudu.

6. V řízení, se žalobce pokusil postoupit žalovanou pohledávku, na třetí subjekt, [právnická osoba], avšak neprokázal postoupení pohledávky, neboť nepředložil soudu Přílohu [číslo]) ke smlouvě o postoupení pohledávek, která by konkretizovala úplatnost smlouvy o postoupení pohledávek. Proto soud usnesením, č.j. 52 C 48/2016-380 ze dne [datum rozhodnutí], návrh žalobce, na záměnu žalobce, na [právnická osoba], nepřipustil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

7. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby (z důvodu uzavření Dohody o Narovnání ze dne [datum]), usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č,j, 52 C 48/2016- 411 ze dne [datum rozhodnutí], zastavil řízení v části, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku 1.754.775,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky 1.754.775,08 Kč od [datum] do zaplacení. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Řízení pak trvalo, po částečném zastavení, pro zaplacení částky 4, 444.151,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky 4, 444.151,40 Kč od [datum] do zaplacení. Jen na okraj soud uvádí, že žalobce, i když měl v písemné podobě návrh na zpětvzetí části žaloby již ze dne [datum], tento návrh poprvé vznesl až při ústním jednání dne [datum] (tedy déle než 1 rok po jeho vyhotovení).

8. Soud jednal, dne [datum], dle § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti žalobce, který byl k ústnímu jednání řádně předvolán, avšak bez omluvy a včas se k jednání nedostavil. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalobci doručeno do jeho funkční datové schránky, již dne [datum].

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] došlo k výbuchu plynu, a že žalobce měl v místě výbuchu, [obec a číslo], [ulice a číslo], pobočku své advokátní kancelář. Z trestního řízení je pak nesporná příčina vzniku výbuchu. Mezi účastníky bylo nesporné, že v průběhu řízení byla uzavřena Dohoda o Narovnání ze dne [datum], na základě které došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, o částku 1.754.775,08 Kč.

10. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo ke vzniku tvrzené škody v žalované výši, zda je již žalovaný nárok promlčen a zda žalobci svědčí aktivní legitimace pro tento spor.

11. Tvrzením žalobce, také z nesporných tvrzení žalovaných, dále zejména z rozhodnutí Policie české republiky, v trestním řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], dále ze znaleckého posudku ke zjištění příčiny výbuchu plynu ze dne [datum] a ze znaleckého posudku z oboru elektrotechnika ze dne [datum], má soud prokázáno, že dne [datum] došlo k výbuchu plynu, v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie [anonymizováno] [obec], Služba kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ usnesení") bylo rozhodnuto o odložení věci, pro podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, kterého se měl dopustit podezřelý [jméno] [příjmení], neboť podezřelý již zemřel. Mezi poškozenými byla i Advokátní kancelář [celé jméno žalobce], [IČO] (a nikoliv žalobce), která měla pronajaty kanceláře v objektu [ulice a číslo], uplatněná škoda měla vzniknout za vybavení kanceláře, osobním vozidlu a ušlém zisku ve výši 5.500.000 Kč a za pojistné plnění ve výši 79.600 Kč. Orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že stavbyvedoucí [jméno] [příjmení], nedodržel stavební postup při pokládce STL plynovodu JS 50, dle schválené projektové dokumentace a jednal v rozporu v té době platnými normami, když nebyl dodržen způsob kladení elektrických kabelů, dle norem zabývajících se uložením elektrických kabelů v zemi ani způsob křížení plynovodu a silových kabelů, dle norem pro prostorové uspořádání technických sítí. Když v místě křížení, měla chybět betonová chránička o výšce 10 cm a délce 100 cm. Stížnost žalované 1) proti usnesení pak byla zamítnuta usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Jak vyplývá dále ze zdejšího spisu, na č.l. 483, usnesení [číslo jednací], bylo [titul] [celé jméno žalobce], advokátovi, tedy žalobci, doručeno [anonymizována dvě slova] [rok] a nejpozději od tohoto dne, měl žalobce povědomost o tom, kdo byl viníkem tvrzené škody. Ani na základě předžalobní výzvy, adresované pouze žalované 1) ze dne [datum], nebylo žalovanými uhrazeno ničeho, z titulu náhrady škody, pro žalobce. Soud podotýká, že ve spise neviduje předžabní výzvu, adresovanou přímo žalované 2).

12. Soud nemá prokázánu aktivní legitimaci žalobce, u všech níže uvedených položek škody. Z výpisu České advokátní komory, ke dni [datum] vyplývá, že jméno [titul] [celé jméno žalobce], [IČO], bylo ze stavu advokátů vyškrtnuto. Žalobce k tomuto doplnil, že byl vyškrtnut na svoji vlastní žádost, zhruba v roce 2014, vyškrtnutí trvalo v době podání žaloby 2016 a také v současné době (v průběhu řízení). Dále z výpisu z rejstříku trestů (ze dne [datum], č.l. 58 spisu), má soud prokázáno, že žalobce byl od [datum] do [datum], ve [stát. instituce], z důvodu trestního řízení, vedeného u Krajského soudu v [obec], [spisová značka] a v této době tak nemohl činit výkon advokacie. Z faktury od [anonymizováno], vystavené [datum] na částku 1.109.165 Kč, daňový doklad [číslo] nemá soud prokázáno, že by byla vystavena právě žalobci, když odběratelem je [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce]. Z faktury od [právnická osoba], vystavené [datum] na částku 262.033 Kč, daňový doklad [číslo], nemá soud prokázáno, že by byla vystavena právě žalobci, když odběratelem je [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce]. Z faktury od [anonymizováno], vystavené [datum] na částku 12.100 Kč, daňový doklad [číslo] nemá soud prokázáno, že by byla vystavena právě žalobci, když odběratelem je opět [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce]. Z faktury od [anonymizováno], vystavené [datum] (vystavené ještě před výbuchem plynu) na částku 1.189.451 Kč, daňový doklad [číslo] nemá soud prokázáno, že by byla vystavena právě žalobci, když odběratelem je opět [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce]. Z faktury od [právnická osoba], vystavené [datum] (vystavené ještě před výbuchem plynu) na částku 229.142,54 Kč, daňový doklad číslo [rok], nemá soud prokázáno, že by byla vystavena právě žalobci, když odběratelem je opět [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce]. Z faktury od [právnická osoba], vystavené [datum] na částku 229.142,54 Kč (částka i obsah faktury je totožná, jako ze dne [datum]), daňový doklad číslo [rok], nemá soud prokázáno, že by byla vystavena právě žalobci, když odběratelem je opět [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobce]. Ostatní faktury, v přílohových deskách mají téměř ve všech případech zakrytého odběratele a nebylo tak v řízení prokázáno, že by odběratelem byl právě žalobce. Jediná faktura, která byla vystavena přímo na žalobce, se týkala nábytku z [anonymizováno] (faktura [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] (více odstavec 17). Soud žalobce opakovaně vyzýval k doplnění skutkových tvrzení, dle § 118a o.s.ř., k prokázání jeho aktivní legitimace, pro všechny položky škody (výzva byla žalobci doručena dne [datum] a dne [datum]), avšak žalobce na výzvu soudu nikterak nereagoval a na poslední ústní jednání (dne [datum]), kde mohl být žalobce opětovně poučen k doplnění skutkových tvrzení, se pak bez omluvy nedostavil.

13. Tvrzením žalobce a z faktury [příjmení] [příjmení], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 1) - rack ve 3. Patře ve výši 5.000 Kč ani škodu, týkající se položky 2) rack v přízemí budovy ve výši 10.000 Kč, kdy dle žalobce se má jednat o technické zařízení, věci nebo kabeláž za účelem, aby fungoval internet a interní systém kanceláře, tato instalace měla být prováděna v roce [rok] a za tyto položky mělo být fakturováno [právnická osoba] a k úhradě mělo dojít v [anonymizováno] [rok], k dané faktuře, je dle žalobce, k dispozici i doklad o zaplacení. Dále žalobce uvedl, že v suterénu byl hlavní přívod, proto je zde účtována položka za přízemí a dále celá kancelář se nacházela ve 3. patře, kdy ve 3. patře byla pouze kancelář žalobce. Žalobce k této položce nepředložil žádný důkaz (například výpis z bankovního účtu), který by prokázal úhradu částky 5.000 Kč a 10.000 Kč.

14. Tvrzením žalobce a z faktury [anonymizováno] a [rok], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 3) stěhování ze [ulice], na [ulice] ve výši 12.100 Kč. Dle žalobce se mělo jednat o škodu za stěhování, ke kterému došlo [datum] nebo [datum], stěhování prováděla firma [právnická osoba] a [právnická osoba], kdy na podzim [anonymizováno] [rok] získali prostory pro kanceláře, v roce [rok] probíhala rekonstrukce kanceláře a výbuch nastal po skončení rekonstrukce. Výdajovým dokladem ze dne [datum], za balící potřeby, znějícího na částku 579 Kč, soud zjistil, že odběratelem byl [titul] [celé jméno žalobce], advokát, sídlem [obec a číslo], avšak soud nemá prokázáno, že by tuto částku uhradil skutečně žalobce, když z faktury [anonymizováno], za cenu 579 Kč, od firmy [právnická osoba], vyplývá, že odběratelem je advokátní kancelář [celé jméno žalobce], [obec]. Soud nemá prokázáno, z pokladního příjmového dokladu ze dne [datum], na částku [číslo], kde příjemcem je [titul] [celé jméno žalobce], a předmětem byly blíže nespecifikované stěhovací práce od [anonymizována dvě slova], že by tuto částku uhradil skutečně žalobce, když z faktury [rok], na částku [číslo], vyplývá, že odběratelem je advokátní kancelář [celé jméno žalobce], se sídlem [obec]. Navíc i smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo stěhování, byla uzavřena mezi dodavatelem [anonymizována dvě slova] a zákazníkem advokátní kancelář [celé jméno žalobce], sídlem [adresa] (a nikoliv se žalobcem), s datumem stěhování [datum], s nakládkou [ulice a číslo] a vykládkou [ulice a číslo], [obec a číslo]. I když soud numericky sečte, dvě žalobcem předložené faktury k této položce, součet činí pouze 7.458 Kč (579 + 6.879) a nikoliv tvrzenou škodu 12.100 Kč, proto soud uzavřel, že tato škoda nebyla žalobcem prokázána.

15. Tvrzením žalobce a z faktury [anonymizováno] a [právnická osoba]. [příjmení], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 4) znovuobnovení provozu IT ve výši 64.668 Kč, dále položky 5) vyčištění IT techniky ve výši 19.200 Kč, ani položky 6) za znovuobnovení provozu (nákup PC + monitor + stolní telefon), ve výši 137. 020,40 Kč. Žalobce tvrdil, že za znovuobnovení provozu požaduje 3 položky 64.668 Kč, dále 19.200 Kč a 137. 020,40 Kč, kdy se jedná o instalaci televize, internetu, telefonu a zabezpečovacího systému, jedná se o 3 faktury od firmy [anonymizováno]. Žalobce také uvedl, že faktury jsou od [právnická osoba]. [příjmení], a byly hrazeny v červnu a v červenci [rok], kdy k faktuře je vždy připojen i doklad o úhradě, zde v hotovosti. Soud nemá z faktury, končící [číslo] (mající nečitelné číslo), na částku 60.500 Kč, vystavené [datum] (před výbuchem plynu), od [titul]. [jméno] [příjmení] za administrativní činnost a poradenství v oblasti nákupu výpočetní techniky, prokázáno ničeho, když odběratel není vůbec čitelný a faktura byla vydána za dobu před vznikem škody. Soud nemá z faktury od [webová adresa] [anonymizováno], ze dne [datum], na částku 6.789 Kč, prokázáno ničeho, když odběratel není vůbec čitelný. Soud nemá z faktury, od [titul]. [jméno] [příjmení], na částku 60.500 Kč, vystavené [datum], kdy se jedná o fakturaci za administrativní činnost za [anonymizováno] [rok], prokázáno ničeho, když odběratel není opět vůbec čitelný. Soud nemá z faktury, od [titul]. [jméno] [příjmení], na částku 60.500 Kč, vystavené [datum], kdy se jedná o fakturaci za administrativní činnost za [anonymizováno] [rok], prokázáno ničeho, když odběratel není celý čitelný. Soud nemá z faktury, od [titul]. [jméno] [příjmení], na částku 60.500 Kč, vystavené [datum], kdy se jedná o fakturaci za administrativní činnost za [anonymizováno] [rok], prokázáno ničeho, když odběratel není čitelný. Soud nemá z faktury, od [webová adresa], ze dne [datum], na částku 6.789 Kč, když odběratel není čitelný. Soud nemá prokázáno, že by se předložené faktury, týkaly položek 4, 5 a 6, když některé faktury byly vydané ještě před výbuchem, a odběratel na fakturách není čitelný. Žalobce k této položce nepředložil žádný důkaz (například výpis z bankovního účtu), který by prokázal úhradu částky 64.668 Kč, 19.200 Kč a 137. 020,40 Kč. Soud nemá prokázáno, že by faktury předložené žalobcem k položkám 4, 5 a 6, byly v příčinné souvislosti s tvrzeným výbuchem.

16. Tvrzením žalobce, z faktury [číslo], faktury [číslo], z daňového dokladu [číslo] a [číslo], dále z Čestného prohlášení ze dne [datum], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 7) představující strukturovanou kabeláž (Lan, EZS, CCTV, ACS), která byla zničená, ve výši 262. 033 Kč, dále položku 8), za zničenou strukturovanou kabeláž, ve výši 880.596 Kč, ani položku 9), za zničenou strukturovanou kabeláž ve výši 1.189.451 Kč. Tyto faktury byly, dle žalobce, hrazeny dílem převodem na účet, část byla i předmětem soudních sporů. Tyto položky měly být, dle žalobce, uhrazeny v prosinci [rok]. Soud nemá prokázáno, že by měl být žalobce plátcem faktury [číslo], od [příjmení] [příjmení] z [datum], znějící na částku 1.109.165 Kč, jejímž předmětem měla být strukturovaná kabeláž. Soud nemá prokázáno, že by měl být žalobce plátcem faktury [číslo], která byla vydaná [právnická osoba], odběratelem je [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [právnická osoba] (nikoliv tedy žalobce), ze dne [datum], znějící na částku 262. 033 Kč, za provedení dodávek v oblasti bezpečnostních technologií EZS (elektronický zabezpečovací systém), což jsou kamery a hlídání prostoru. Soud nemá prokázáno, že by měl být žalobce plátcem faktury daňového dokladu [číslo] od [anonymizováno], kde je odběratelem [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [právnická osoba], za částku 12.100 Kč ze dne [datum], kdy předmětem byla demontáž klimatizace a Raku. Soud nemá prokázáno, že by měl být žalobce plátcem daňového dokladu [číslo], od [anonymizováno], kde je odběratelem [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [právnická osoba], ze dne [datum], za částku 1.189.451 Kč kdy se mělo jednat o dodávku serveru a realizace strukturované kabeláže. Soud nemá prokázáno, z Čestného prohlášení ze dne [datum], učiněné žalobcem, že by dodávka za strukturovanou kabeláž, pro účely provozování advokátní kanceláře na adrese [adresa] (shodně objekt [ulice a číslo]), byla činěna v dubnu [rok]. Soud se domnívá, že faktury, předložené k položkám 7, 8 a 9, se týkají jiné adresy, a to ulice [ulice], a dále zejména i hlavního sídla AK žalobce v [obec] (jak správně namítal i vedlejší účastník). I když žalobce k tomuto doplnil, že se jednalo o propojovací prvky mezi kancelářemi, a u adresy [adresa žalobce], se jednalo o provizorní sídlo kanceláře po výbuchu, avšak tato svá tvrzení nikterak neprokázal. Žalobce k této položce nepředložil žádný důkaz (například výpis z bankovního účtu), který by prokázal úhradu částky 262. 033 Kč, 880.596 Kč a 1.189.451 Kč. Soud nemá prokázáno, že by faktury předložené k položkám 7, 8 a 9, byly příčinné souvislosti s tvrzeným výbuchem.

17. Tvrzením žalobce a z faktury [anonymizováno] [rok] [číslo], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 10), představující znovuobnovení provozu (nový nábytek) ve výši 15.920 Kč, ani položky 11), představující znovuobnovení provozu (nový nábytek) ve výši 71.157,68 Kč. Dle žalobce se má jednat o nový nábytek od [anonymizováno], který měl být, dle žalobce, uhrazen v květnu [rok], avšak k tomuto nebyl předložen relevantní důkaz. Faktura [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], za cenu 15.920 Kč, od [anonymizována dvě slova], potvrzuje, že kupujícím zboží, měl být, [celé jméno žalobce]. Z čestného prohlášení žalobce (s adresou [adresa žalobce]), nemá soud prokázáno, že by žalobce skutečně zakoupil nový nábytek, od [právnická osoba], za cenu 71.157,68 Kč, toto nepotvrzuje žádný výpis z účtu, ani jiná faktura, či příjmový doklad. Pokud žalobce předkládal mezi důkazy, předávací protokoly a další listinné důkazy, týkající se například montáže nábytku [anonymizováno], tyto pak žalobce ve svých skutkových tvrzeních, neuplatňoval k položce škody 10 a 11. Soud nemá prokázáno, že by faktury předložené k položkám 10 a 11, byly v příčinné souvislosti s tvrzeným výbuchem, neboť pokud již byl žalovanými uhrazen nábytek starý a zničený (dle Dohody o Narovnání, za zničený nábytek částku 34.100 Kč a za vybavení kanceláře částku 378.748 Kč), právě toto proplacení mělo sloužit k nákupu nového nábytku (což bylo s ohledem na uzavření Dohody o Narovnání mezi účastníky nesporné), a nelze tak škodu za další a NOVÝ nábytek, proplácet dvakrát (jak správně namítal i vedlejší účastník), neboť by se jednalo o bezdůvodné obohacení.

18. Tvrzením žalobce, znaleckým posudkem [číslo] [rok] znaleckého ústavu [právnická osoba], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 12), představující ušlý zisk ve výši 403.786 Kč. Dle žalobce se mělo jednat o ušlý zisk, od konce dubna, května, června, až července [rok] (při stejném ústním jednání žalobce doplnil, že se jedná o ušlý zisk za období května a června [rok] a nejedná se o ony drobné položky, jak byli informováni klienti a soudy). Toto mělo dle žalobce obsahovat i informování klientů a soudů, o tom, že byl ztracen materiál, dále obesílání soudům se žádostí na zrušení ústních jednání, neboť došlo ke ztrátě spisů. Za rok [rok] žalobce tvrdil, že měl čistý zisk ve výši 19.000.000 Kč, dále za rok [rok] byl čistý zisk kanceláře asi 6.000.000 Kč, avšak tyto skutečnosti nikterak neprokázal. Soud má prokázáno, že předložený znalecký posudek [číslo] [rok], měl za úkol stanovit hodnotu podniku-výkon advokacie-podnikající osoby, [titul] [celé jméno žalobce], [IČO], se sídlem [adresa žalobce], od [rok] [rok], ve kterém znalec dopěl k závěru, že hodnota předmětného podniku (výkon advokacie-podnikající osoby, [titul] [celé jméno žalobce], [IČO]) jako nepeněžitého vkladu do základního kapitálu společnosti s ručením omezením [příjmení] [anonymizována tři slova], se sídlem [adresa], ve výši 43.000.000 Kč. Tento znalecký posudek však nikterak neprokazuje ušlý zisk žalobce. Žalobce nikterak v řízení nevysvětlil, jak dospěl k výpočtu ušlého zisku právě ve výši 403.786 Kč.

19. Tvrzením žalobce, z nájemní smlouvy, pravděpodobně podepsané dne [datum] a z faktury [číslo], nemá soud prokázánu škodu, týkající se položky 13), představující nájem kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo], v evýši 1.373.219,32 Kč. K nájmu kanceláře mělo dojít za leden, únor, březen a duben roku [rok]. Dle žalobce měl být nájem uhrazen v červnu [rok]. Soud má prokázáno, že nájemní smlouva se týkala objektu ve [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], kde výše měsíčních plateb měla činit 290.223 Kč. Soud nemá jednoznačně prokázáno, že by tato smlouva byla skutečně podepsána dne [datum], když datum je na smlouvě dopsáno rukou, datum není pevně vepsáno do smlouvy, ani natištěno razítkem. Soud nemá prokázáno, z faktury od [právnická osoba] provoz České republiky, [číslo] ze dne [datum], na částku 345. 039,37 Kč, jejímž předmětem mělo být nájemné za duben [rok], na adrese [ulice a číslo], že by faktura byla vystavena žalobci a že by ji žalobce uhradil, když odběratelem je [titul] [celé jméno žalobce], se sídlem [adresa žalobce], kde měla hlavní sídlo žalobcova advokátní kancelář. Soud nemá prokázáno z faktury [anonymizována dvě slova] [rok] od [jméno] [příjmení] [jméno], na částku 46.646 Kč, za rekonstrukci kanceláře [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], vystavené [datum], že by faktura byla vystavena žalobci a že by ji žalobce uhradil, když odběratelem je [titul] [celé jméno žalobce], [obec], kde je i hlavní sídlo advokátní kanceláře žalobce. Navíc žalobce doložil pouze fakturu a nepředložil jiný důkaz, který by uhrazení nájemného za leden, únor, březen a duben [rok] skutečně prokázal. Soud poukazuje i na to, že k výbuchu došlo [datum] a pokud žalobce uplatňuje škodu za celý duben [rok], nelze nájemné za celý měsíc přiznat, když škoda se může týkat jen nájemného po výbuchu, od [anonymizována dvě slova] a [datum], tedy jen za 2 dny. Z žádného skutkového tvrzení žalobce nevyplývá, z jakého důvodu by škodu mělo tvořit nájemné i za leden, únor a březen [rok], když k výbuchu došlo až koncem dubna [rok]. Žalobce tak neprokázal, že by uhradil za nájemné kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo], za období leden-duben [rok], částku 1.373.219,32 Kč.

20. Po provedeném dokazování, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobou dotčená pohledávka je především již promlčena. Žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci pro tento spor, respektive pro všechny žalobou dotčené položky, škody. Žalobce neprokázal vznik škody v žalované výši.

21. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 3079 z. č. 89/2012 Sb. a dále § 420 občanského zákoníku, zákona čísla 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013 (dále jen ObčZ), kdy každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Dále i § 420a ObčZ, každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. Aby mohla být provozována činnost žalovaných, za tím účelem byla vystavena kabeláž elektrického vedení, a také plynové potrubí. S ohledem na výbuch plynu ze dne [datum] pak bylo v trestním řízení zjištěno, že již zemřelý stavbyvedoucí, nedodržel stavební postup při pokládce plynovodu, když příčinou škodné události byla chybějící betonová chránička nad trakčním vedením a nedostatečná vzdálenost plynového potrubí.

22. Předmětný spor, soud posoudil jako škodu, v souladu s § 3079 zákona číslo 89/2012 Sb. a dále s § 420a zákona čísla 40/1964 Sb..

23. Pokud jde o námitku promlčení, kterou v řízení vznesl vedlejší účastník na straně žalované, žalovaná 1) i žalovaná 2), soud dospěl k závěru, že námitka žalovaných je oprávněná, když žalobou uplatněný nárok je již skutečně promlčen. Soud posuzoval promlčení, žalobou dotčeného nároku na náhradu škody, dle § 106 ObčZ. Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Subjektivní promlčecí doba, dle § 106 ObčZ., je dvouletá. Soud se domnívá, že se žalobce o odpovědné osobě, která za škodu odpovídá, musel dozvědět, nejpozději po doručení usnesení Policie České republiky, o odložení věci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (Usnesení). V tomto Usnesení je Společnost (jíž byl žalobce v době doručení Usnesení, společníkem i jednatelem) vedena jako poškozená a Usnesení bylo Společnosti a žalobci, doručeno dne [datum] (jak vyplývá z doručenky z trestního řízení na č.l. 483 zdejšího spisu) a žalobce se s tímto Usnesením musel seznámit nejpozději dne [datum]. Podle navazujícího usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo trestní řízení odloženo. Usnesení tak nabylo právní moci dne [datum], avšak ještě před právní moci, měl žalobce povědomí o tom, kdo je viníkem tvrzené škody, a proti komu má být tato žaloba uplatněna, navíc, když sám žalobce je advokátem, který má právnické vzdělání. Soud má tak prokázáno, i s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, zejména [spisová značka] a [spisová značka] (rozhodnutí se zabývají vědomostí poškozeného o osobě odpovědné za škodu), že subjektivní promlčecí lhůta žalobci uplynula dva roky od dne doručení nepravomocného rozhodnutí Policie ČR, doručeného dne [datum]. Tato žaloba pak byla podána až dne [datum], žaloba byla tudíž podána až po uplynutí 2-leté subjektivní promlčecí lhůty a žalobou dotčený nárok, uplatněný žalobcem, z titulu tvrzené náhrady škody, je již promlčen.

24. Na základě shora uvedených skutkových tvrzení žalobce i žalovaných, dále ze shora uvedených zákonných ustanovení a po provedeném dokazování, soud shledal žalobu nedůvodnou, neboť žalobou dotčený nárok je především promlčený, žalobce v řízení dostatečně neprokázal svoji aktivní věcnou legitimaci pro všechny položky tvrzené škody, žalobce dostatečně neprokázal ani příčinnou souvislost mezi vznikem škody a zaviněním žalovaných, v neposlední řadě žalobce neprokázal ani škodu v žalované výši. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] došlo k výbuchu plynu v objektu [adresa], který způsobil poškození objektu [ulice a číslo], [obec a číslo] a advokátní kancelář žalobce užívala prostor v objektu [ulice] [adresa], [obec a číslo] (totožného objektu, jako objektu nacházejícím se na adrese [adresa]), k provozu advokátní kanceláře. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie [anonymizováno] [obec], Služba kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ usnesení") bylo rozhodnuto o odložení věci, pro podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, kterého se měl dopustit podezřelý [jméno] [příjmení]. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že stížnost žalované 1) proti usnesení pak byla zamítnuta usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení nabylo tak právní moci dne [datum]. Po provedeném dokazování, zejména potvrzením o doručení (ve zdejším spisu, na č.l. 483), má soud prokázáno, že usnesení [číslo jednací], bylo žalobci doručeno dne [anonymizována dvě slova] [rok] a nejpozději od tohoto dne, měl žalobce povědomost o tom, kdo byl viníkem tvrzené škody. Pokud žaloba byla podána až dne [datum], žaloba byla podána po dvouleté promlčecí lhůtě (viz odstavec 23), a proto je žalobou dotčený nárok především promlčen, v souladu s ustanovením § 106 starého občanského zákoníku, z. [číslo]. Nicméně, i bez promlčení žalovaného nároku, tato žaloba nadále trpí nedostatkem skutkových tvrzení ze strany žalobce, kdy žalobce až při ústním jednání dne [datum], poprvé doplnil základní skutková tvrzení, týkající se jednotlivých položek škody (související s částečným zastavení řízení a uhrazením části žalované částky). Žalobce je soudem, od srpna [rok] opakovaně vyzýván k tomu, aby doplnil skutková tvrzení, týkající se nedostatku jeho aktivní legitimace, ke všem položkám škody (položka 1 až 13) v žalované výši, neboť žalobce opakovaně v tomto řízení uplatňuje škodu, fakturami vystavenými především na advokátní kancelář [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], také na provoz advokátní kanceláře v [obec]. Avšak zde žalovaná škoda by se měla týkat pouze [titul] [celé jméno žalobce] a pouze prostor advokátní kanceláře v [obec]. Pokud by žalobce byl přítomen při ústním jednání dne [datum], soud by mu adresoval výzvu dle § 118a odstavec 1 a 3 o.s.ř., aby nedostatky aktivní legitimace, odstranil. Žalobce se ale k ústnímu jednání bez omluvy a včas nedostavil. Obecně, podmínkou vzniku odpovědnosti strany žalované za škodu, je prokázání existence odpovědnostního titulu (porušení konkrétní zákonné povinnosti žalované), dále prokázání vzniku škody a současně i prokázání existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto 3 podmínky musí být splněny současně, aby bylo možno odpovědnost žalované, za škodu vyslovit. V tomto řízení však žalobce především neprokázal, že by mu svědčila aktivní věcná legitimace pro tento spor, ke všem položkám škody (odstavec 12). Žalobce také neprokázal, že by žalovaná částka nebyla ke dni podání této žaloby již promlčena (odstavec 23). Avšak z doposud uvedených a strohých skutkových tvrzení žalobce nebyla prokázána, ani existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem strany žalované a vznikem tvrzené škody. V řízení nebyla ani jednoznačně prokázána žalovaná výše škody (viz odstavec [číslo]). A i kdyby žalobce prokázal skutečnosti, týkající se jeho aktivní legitimace, a také příčinné souvislosti, žalobce rozhodně neprokázal, kdy mu tvrzená škoda skutečně vznikla, když nepředložil téměř žádné relevantní důkazy, které by úhradu škody skutečně prokazovaly (například výpisy z účtu). Je nutné zdůraznit, že žalobce byl v průběhu tohoto sporu velmi pasivní, nereagoval na výzvy soudu, a opakovaně tak způsoboval průtahy v řízení, svojí nečinností. Žalobce způsoboval průtahy v řízení, i opakovanými žádostmi o odročení ústních jednání, většinou ve velmi krátkém časovém úseku před ústním jednáním, i když o skutečnostech pro odročení věděl delší čas. Soud zejména s ohledem na promlčení žalovaného nároku, dále s ohledem na nedostatek skutkových tvrzení a důkazů ze strany žalobce, žalobu ve zbývající části, o zaplacení částky 4.444.151,40 Kč s příslušenstvím, shledal za nedůvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

25. V průběhu řízení bylo žalobci zpětně (a pravomocně) odebráno osvobození od soudních poplatků a soudu nejsou známy žádné skutečnosti, které by žalobci bránily náhradu nákladů řízení hradit.

26. O náhradě nákladů řízení, žalované 1), soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce je povinen nahradit úspěšné žalované 1) náklady řízení, jelikož tento účastník měl ve věci plný úspěch. Tyto náklady se skládají z odměny za zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna z tarifní hodnoty 6.198.926,48 Kč, za 6 úkonů právní služby ve výši 198.600 Kč (6x 33.100 Kč) a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k návrhu na vstup vedlejšího účastníka na straně žalované ze dne [datum], připojení se k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], ½ právního úkonu za sdělení na výzvu soudu k mimosoudnímu vyřešení sporu ze dne [datum], ½ právního úkonu za sdělení na výzvu soudu k mimosoudnímu vyřešení sporu ze dne [datum], nesouhlas se záměnou žalobce ze dne [datum]. Dále, po částečném zastavení, odměna z tarifní hodnoty 4.444.151,40 Kč, za 6,5 úkonu právní služby ve výši 169.650 Kč (6,5x 26.100 Kč) a to za účast na ústním jednání dne [datum], ½ právního úkonu za vyjádření na výzvu soudu k mimosoudnímu vyřešení sporu ze dne [datum], ½ právního úkonu za vyjádření na výzvu soudu k mimosoudnímu vyřešení sporu ze dne [datum], 2x právní úkony za účast na ústního jednání dne [datum] (od 13.00hod do 16.10hod) v délce 3hodiny a 10 minut, vyjádření k dokazování ze dne [datum], ½ právního úkonu za vyjádření na výzvu soudu k mimosoudnímu vyřešení sporu ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum]. Dále 13x paušální náhradou hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky (celkem ve výši 3.900 Kč), dále 21% DPH ve výši 77.332,50 Kč (z částky 368.250 Kč) dle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Žalovaná 1) by měla nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 445.583 Kč (před zaokrouhlením 445.582,50 Kč), avšak s ohledem na návrh žalované 1), ve kterém navrhovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 223.608 Kč, soud ji přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 223.608 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

27. O náhradě nákladů řízení, žalované 2), rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2), jež byla v řízení zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení, uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem, podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka za 9 úkonů právní služby, každý ve výši 300 Kč (9x 300Kč), dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (Vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dále účast na ústním jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). Proto soud přiznal žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 2.700 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

28. O náhradě nákladů řízení, vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce je povinen nahradit úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, náklady řízení, jelikož tento účastník měl ve věci plný úspěch. Tyto náklady se skládají z odměny za zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna z tarifní hodnoty 6.198.926,48 Kč, za 3 úkony právní služby ve výši 99.300 Kč (3x 33.100 Kč) a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k návrhu na záměnu žalobce ze dne [datum]. Dále, po částečném zastavení, odměna z tarifní hodnoty 4.444.151,40 Kč, za 6 úkonů právní služby ve výši 156.600 Kč (6x 26.100 Kč) a to za účast na ústním jednání dne [datum], za vyjádření k uplatňovaným nárokům ze dne [datum], 2x právní úkony za účast na ústního jednání dne [datum] (od 13.00hod do 16.10hod) v délce 3hodiny a 10 minut, vyjádření k dokazování ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum]. Dále 9x paušální náhradou hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky (celkem ve výši 2.700 Kč), dále 21% DPH ve výši 53.739 Kč (z částky 255.900 Kč) dle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Proto soud přiznal vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 287.496 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Vedlejší účastník požadoval částku nižší (287.496 Kč), i když by mu, dle správného výpočtu, za 9 úkonů právní služby, vznikl nárok na částku ve výši 309.639 Kč, avšak jedná se o výrok, dle uplatněného návrhu vedlejšího účastníka žalované, kterým byl soud vázán.

29. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování znaleckým posudkem, který by měl ohodnotit ušlý zisk žalobce, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti řízení, když soud shledal žalobou uplatněný nárok, za promlčený. Soud podotýká, i kdyby neshledal nárok za promlčený, k zadání znaleckého posudku brání i nedostatek skutkových tvrzení na straně žalobce a nedostatek důkazů, které by pomohly znalecký posudek řádně vypracovat.

30. Lhůtu k plnění, soud uložil v souladu s ustanovením dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.