52 C 79/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , zastoupené údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec a číslo – část obce , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem, ulice a číslo , PSČ , obec a číslo , o zaplacení 12.980 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.980 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12.980 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve výši 11.616 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 12.980 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně se žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovanou – ostatní služby – [anonymizována dvě slova] na 6 měsíců. Žalobkyně byla zastoupena prodejcem, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen "zprostředkovatel"), jehož oprávnění uzavírat tento typ smluv, vyplývá z mandátní smlouvy, uzavřené dne [datum]. Předmětnou Smlouvou, jejíž nedílnou součást tvoří Úvěrové podmínky [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen "OP") a Sazebník poplatků, se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne, za podmínek dle Smlouvy a OP, peněžní prostředky (dále jen„ Úvěr“), přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Žalobkyně dostála svému závazku ze Smlouvy a poskytla žalované Úvěr ve výši 12.980 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala uhradit poskytnutý úvěr ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.018 Kč, splatných nejpozději vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne [datum]. Úrok z úvěru činil 0,00 % ročně. Žalovaná však odstoupila od Smlouvy a dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalované odpověděla na odstoupení od smlouvy a současně vyzvala žalovanou k uhrazení Úvěru nejpozději do [datum], tj. do 30 dnů od učinění odstoupení. V doplnění žaloby ze dne [datum], pak žalobkyně uvedla, že před uzavřením Smlouvy žalovaná obdržela Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], ve kterém byly shrnuté nejdůležitější informace ze smlouvy a OP (dále jen„ předsmluvní informace"), když stejně jako v čl. 9 odst. 1 OP, byla žalovaná upozorněna na skutečnost, že úvěr bude jednorázově vyplacen přímo na zaplacení nákupu zboží, či služby, na účet určený zprostředkovatelem úvěru a datem čerpání úvěru je den uzavření Smlouvy o úvěru na koupi zboží. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 780/2010, ze dne 31. 5. 2011„ nelze dle názoru Nejvyššího soudu dospět k závěru, podle něhož by doba poskytnutí předmětu úvěru nemohla být sjednána k okamžiku podpisu smlouvy o úvěru, když takové omezení z žádného zákonného ustanovení neplyne a tento závěr neodporuje ani konsensuální povaze tohoto smluvního typu. ". V souladu se Smlouvou, OP, předsmluvní informací a mandátní smlouvou byla následně dne [datum] provedena platba ve výši 12.980 Kč, na vrub bankovního účtu zprostředkovatele. Žalovaná sice dne [datum] odstoupila od Smlouvy o úvěru a prohlásila, že odstupuje i od ostatních smluv (o ÚR a smlouvy o pojištění karet a smlouvy o zařazení do pojištění úvěrů), v tomto odstoupení žalovaná však neuvedla, že odstupuje také od smlouvy o koupi zboží. Zde žalobkyně upozorňuje na skutečnost, že odstoupením od smlouvy o úvěru nezaniká automaticky smlouva o koupi zboží, jelikož tyto smlouvy jsou na sobě do jisté míry nezávislé. Ke dni [datum] tak byla pohledávka žalovaného zesplatněna a vyčíslena na částku 12.980 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu, dopisem ze dne [datum], ze dne [datum] a dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na základě které nebyl žalovaný dluh doposud uhrazen.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila, podáním ze dne [datum] a žalovanou částku v plné výši neuznala. Žalovaná učinila nesporným, že se žalobkyní uzavřela Úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ Úvěrová smlouva“), jejímž předmětem mělo být budoucí poskytnutí úvěru žalované, účelově vázaného na financování úhrady služeb [anonymizována dvě slova]. Žalovaná dále učinila nesporným, že žalobkyně byla při uzavírání Úvěrové smlouvy zastoupena [anonymizována dvě slova]. Žalovaná učinila nesporným, že od Úvěrové smlouvy včas odstoupila. Žalovaná se na základě naléhání zástupců [anonymizována dvě slova], se nechala v roce [rok]„ přemluvit“ k účasti v programu pro hubnutí. V souladu s ujištěním nezávazného vyzkoušení služeb, byl žalované [příjmení] výživy předložen dokument nadepsaný„ Program pro zlepšení kondice a úpravu váhy – Objednávka“ ze dne [datum] (dále jen„ Objednávka“). Žalované nebyly popisované služby [anonymizována dvě slova], na základě Objednávky, nikdy poskytnuty. Žalovaná, Objednávku nepovažuje za platně uzavřenou smlouvu o poskytnutí konkrétních služeb za úplatu, považuje ji nanejvýš za pouhý návrh k uzavření smlouvy v budoucnu. Dne [datum] proto žalovaná svoji nabídku, k uzavření smlouvy s [anonymizována dvě slova], v souladu s § 1738 občanského zákoníku odvolala a z opatrnosti od Objednávky také odstoupila. Doručované oznámení a odstoupení si [anonymizována dvě slova] ani nepřevzalo, do sféry jeho dispozice se však dostalo nejpozději dne [datum]. Žalovaná popírá, že by ji byly Úvěrové podmínky [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ úvěrové podmínky“) před uzavřením Úvěrové smlouvy skutečně předloženy, když se žalovaná s těmito úvěrovými podmínkami, seznámila poprvé z podané žaloby. Formulář Úvěrové smlouvy neměl žádné připojené přílohy, zejména neobsahoval jmenované úvěrové podmínky. Text Úvěrové smlouvy je předtištěn na formuláři vytvořeném patrně žalobkyní. Dovětek o údajném stvrzení, že žalované byly snad úvěrové podmínky před podpisem předložené včetně předsmluvních informací, se nachází malým písmem, až na poslední straně Úvěrové smlouvy. Žalovaná neměla reálnou možnost znění předtištěné Úvěrové smlouvy ovlivnit a Úvěrová smlouva je tak ve smyslu § 1798 občanského zákoníku smlouvou uzavíranou adhezním způsobem a doložka, odkazující na úvěrové podmínky je tak ve smyslu § 1799 občanského zákoníku neplatná. Jak shodně uvádí i žalobkyně, žalovaná od Úvěrové smlouvy včas odstoupila, ve smyslu § 118 odst. 1 ZOSÚ, a to přípisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen již dne [datum] (dále jen„ Odstoupení“). Ke dni [datum] tak Úvěrová smlouva zanikla od počátku, z důvodu odstoupení žalované, a tím zanikají veškerá práva a povinnosti smluvních stran, včetně závazku žalobkyně poskytnout úvěr žalované, za podmínek uvedených v Úvěrové smlouvě. Dle výpisu z účtu předloženého žalobkyní byla až dne [datum] převedena úvěrovaná částka 12.980 Kč (dále jen„ Platba“) na účet č. [bankovní účet], který je patrně účtem [anonymizována dvě slova], které žalobkyni při uzavírání Úvěrové smlouvy zastupovalo. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně vědomě provedla Platbu až po zániku Úvěrové smlouvy, avšak žalované žádný úvěr, dle Úvěrové smlouvy poskytnut nebyl. Provedením Platby žalobkyně vyplatila finanční prostředky na základě neexistujícího právního důvodu, a to osobě odlišné od žalované, žalovaná proto není pasivně věcně legitimována k vrácení žalované částky. Předžalobní výzva žalobkyně ze dne [datum], nebyla žalované ani doručena. Žalovaná rovněž neobdržela žádné„ telefonické, příp. SMS“ upomínky [právnická osoba], a.s., jak uvádí žalobkyně. Žalobkyni, by tak ani v případě plného úspěchu v řízení neměla být přiznána na nákladech řízení bez soudního poplatku téměř 7000 Kč a DPH, jak žalobkyně požaduje. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení v plné výši.

3. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, z.č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.), soud jednal dne [datum], v nepřítomnosti žalobkyně a v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně, kteří byli k ústnímu jednání řádně předvoláni, avšak k ústnímu jednání se řádně neomluvili a ani nedostavili.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná, spolu se zprostředkovatelem žalobkyně, uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem byly služby zprostředkovatele ([anonymizována dvě slova] na 6 měsíců), za cenu 12.980 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila a odstoupení bylo i řádně doručeno žalobkyni. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná u zprostředkovatele, ve lhůtě 6 měsíců od uzavření smlouvy (respektive, objednávky ze dne [datum]), ani do dnešního dne, služby zprostředkovatele nevyužila.

5. Mezi účastníky bylo sporné, jaký účinek mělo odstoupení žalované od úvěrové smlouvy a zda má žalobkyně nárok na vrácení úvěrované částky ve výši 12. 980 Kč, právě od žalované.

6. Provedeným dokazováním, zejména z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum], z úvěrových podmínek [anonymizováno] účinných ode dne [datum], dále ze smlouvy o obchodním zastoupení č. [anonymizováno] ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z přehledu plateb pro smlouvu, a také z tvrzení žalobkyně i žalované, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní, prostřednictvím zprostředkovatele žalobkyně, společností [právnická osoba] (dál jen„ zprostředkovatel“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, k uzavření úvěrové smlouvy měla společnost [právnická osoba] oprávnění od žalobkyně (na základě smlouvy o obchodním zastoupení). Předmětem úvěrové smlouvy byla koupě zboží (respektive služeb), [anonymizována dvě slova] na 6 měsíců, za cenu 12.980 Kč. Dlužník (žalovaná) se v úvěrové smlouvě zavázala k úhradě pravidelných 14 měsíčních splátek, ve výši 1.018 Kč měsíčně, včetně pojištění. Tvrzením žalobkyně, i žalované, z úvěrových podmínek [anonymizováno] ze dne [datum] a zejména z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum], z dodejky ze dne [datum] a dále z reakce žalobkyně na odstoupení ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalovaná odstoupila od úvěrové smlouvy, dne [datum] a odstoupení bylo žalobkyni řádně doručeno dne [datum] (datum doručení tohoto odstoupení, pak žalobkyně nikterak nesporovala, navíc doručení prokazuje i dodejka ze dne [datum]), když žalobkyně dopisem ze dne [datum] písemně potvrdila přijetí dopisu o odstoupení úvěrové smlouvy. Tvrzením žalobkyně, i žalované, z odstoupení od úvěrové smlouvy a z potvrzení o proplacení úvěru, má soud za prokázané, že [právnická osoba] (žalobkyně) proplatila společnosti [právnická osoba], dne [datum], tedy až po odstoupení žalované od úvěrové smlouvy, úvěrovanou částku ve výši 12.980 Kč. Tvrzením žalobkyně, i žalované a z objednávky ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaná objednala u zprostředkovatele úvěru (společnosti [právnická osoba]), program na 6 měsíců v celkové výši 13.980 Kč, když cenu měla žalovaná v úmyslu uhradit prostřednictvím úvěru [anonymizováno], účastníci sjednali začátek programu od [datum] do [datum] (datum programu bylo tak nemožné, když měl skončit dříve, než začal a dříve, a měl skončit dříve, než byla uzavřena samotná objednávka, nebo-li„ nepojmenovaná“ smlouva o poskytnutí služeb). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná ve lhůtě 6 měsíců od uzavření smlouvy se zprostředkovatelem (objednávky ze dne [datum]), ani do dnešního dne, služby zprostředkovatele nevyužila. Žalovaná ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], svůj dluh do dnešního dne v plné výši neuhradila (tvrzení žalobkyně a předžalobní výzva).

7. Na základě provedeného dokazování a na základě skutkových tvrzení žalobkyně i žalované, má soud prokázáno, že mezi žalobkyní, prostřednictvím zprostředkovatele žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou, byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem byly služby zprostředkovatele, za cenu 12.980 Kč. Dříve, než žalobkyně proplatila zprostředkovateli úvěrovanou částku ve výši 12.980 Kč (úvěr byl proplacen dne [datum]), žalovaná platně odstoupila od úvěrové smlouvy, dopisem ze dne [datum] a odstoupení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne nečerpala služby zprostředkovatele. Žalovaná do dnešního dne nezaplatila žalobkyni úvěrovanou částku v žalované výši 12.980 Kč.

8. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující (žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Finanční prostředky však byly poskytnuty zprostředkovateli žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], a to až po platném odstoupení žalované, od úvěrové smlouvy.

9. Dle § 118 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, zákona číslo 257/2016 Sb., platí, že„ Spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy.“ Dle § 118 odst. 3 platí, že„ Odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení se spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení od počátku ruší.“ Dle § 118 odst. 4, došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu, úroky a případné nevratné poplatky.

10. Soud uzavřel, shodně, jako žalovaná, že smlouva o úvěru, jejíž součástí nebyly prokazatelně obchodní podmínky žalobkyně, byla uzavřena adhezním způsobem, dle § 1798 o.z.. A doložka, odkazující na blíže nespecifikované podmínky, by tak ve smyslu § [číslo] byla platná, pokud by žalobkyně prokázala, že se žalovaná prokazatelně s podmínkami, před uzavřením smlouvy dostatečně seznámila, avšak v úvěrové smlouvě, pod bodem E), první odstavec, poslední věta, žalobkyně uvádí„ Dokumenty jsou k dispozici na adrese [webová adresa]“. Nicméně, i když konstrukce odkazu žalobkyně pod bodem E), pouhým odkazem na webové stránky žalobkyně, vylučuje, že by se žalovaná prokazatelně mohla seznámit s obchodními podmínkami žalobkyně, základní právo žalované, odstoupit od úvěrové smlouvy, je garantováno zákonem o spotřebitelském úvěru, když žalovaná toto právo na odstoupení využila a žalobkyně využití práva žalované, na odstoupení od úvěrové smlouvy, ani nikterak nepopírá. Soud uzavřel, že žalovaná dne [datum] platně odstoupila nejen od úvěrové smlouvy, v souladu s § 118 zákona o spotřebitelském úvěru, ale i od objednávky se [právnická osoba] výživy, dle § 1738 o.z., neboť objednávka ze dne [datum] (uzavřená mezi zprostředkovatelem žalobkyně a žalovanou dne [datum]) neobsahuje ustanovení, že by nebyla odvolatelná, dle § 1738 odst. 2 o.z.. Soud podotýká, že objednávka ze dne [datum] není předmětem tohoto sporu, neboť žalobkyně nebyla účastníkem této objednávky.

11. S ohledem na shora uvedená skutková tvrzení, zákonná ustanovení, má soud prokázáno, že byla uzavřena úvěrová smlouva, avšak v řízení bylo prokázáno, že žalovaná platně od úvěrové smlouvy odstoupila dříve, než došlo k proplacení úvěrované částky, proto soud nedůvodnou žalobu v plném rozsahu zamítl. Soud na základě skutkových tvrzení žalobkyně i žalované, a po provedeném dokazování, nemá prokázáno (zejména z předložené úvěrové smlouvy, obchodních podmínek žalobkyně, ze smlouvy o zprostředkování, z objednávky u zprostředkovatele a z potvrzení o proplacení úvěru a zejména z odstoupení od úvěrové smlouvy), že by žalovaná obdržela od žalobkyně úvěrovanou částku 12.980 Kč nebo, že by žalovaná do dnešního dne využila služeb zprostředkovatele, když období k využití služeb bylo sjednáno v termínu nemožném (viz odstavec 6). Avšak, i kdyby byl termín na využití služeb zprostředkovatele, sjednán v plnění (termínu) možném, objednávka byla uzavřena dne [datum] a 6-měsíční lhůta od uzavření, pro využití služeb zprostředkovatele, již dávno uplynula (více jak před 2,5 lety). Žalovaná v řízení prokázala, že platně odstoupila od úvěrové smlouvy, dopisem ze dne [datum], když odstoupení bylo žalobkyni řádně doručeno (což žalobkyně potvrdila dopisem ze dne [datum]). Dle tvrzení žalované a dle dodejky, předložené žalovanou (ze dne [datum]), když tvrzení žalované o doručení, žalobkyně nikterak nesporovala, došlo k doručení odstoupení žalované od úvěrové smlouvy, žalobkyni již dne [datum], a ke dni [datum] úvěrová smlouva od počátku zanikla. Žalovaná, v souladu dle § 118 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako spotřebitel, platně odstoupila od smlouvy o úvěru ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, čímž došlo dle § 118 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, ke zrušení úvěru od počátku. Žalobkyně v řízení prokázala, že proplatila úvěrovanou částku ve výši 12.980 Kč svému zprostředkovateli dne [datum], tedy až téměř 14 dnů, po odstoupení od smlouvy úvěru. Poskytovatel, dle § 118 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, má právo aby spotřebitel (žalovaná) nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatil zejména jistinu, zde v tomto případě, však žalovaná žádnou úvěrovanou částku od žalobkyně neobdržela (což bylo mezi účastníky nesporné), žalovaná ani do dnešního dne nevyužila služeb zprostředkovatele ([anonymizována dvě slova] na 6 měsíců), když období pro plnění služeb bylo sjednáno v termínu nemožném (spíše neexistujícím) a když termín pro čerpání služeb, již uplynul. Nicméně, podstatná pro tento spor, je zejména úvěrová smlouva, která byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele žalobkyně, když od této smlouvy žalovaná platně odstoupila dříve (žalovaná odstoupila dne [datum], s účinností od [datum] po jejím doručení žalobkyni), než došlo k proplacení úvěrované částky, od žalobkyně, na účet zprostředkovatele (k proplacení došlo [datum]). Na této skutečnosti ničeho nezmění, zda žalovaná odstoupila i od„ kupní smlouvy“, jak tvrdila žalobkyně, když objednávku ze dne [datum] nelze zejména hodnotit, jako smlouvu kupní, ale pouze jako smlouvu nepojmenovanou (dle § 1746 odst. 2 o.z.), avšak je nutné zmínit, že jde zejména o smlouvu s plněním nemožným (viz odstavec 6), a zejména je důležité zmínit, že žalobkyně nebyla účastníkem této tvrzené smlouvy (respektive objednávky ze dne [datum]). Žalobkyni, by jako poskytovateli vznikl v souladu s § 118 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, nárok na vrácení jistiny úvěru (žalované částky ve výši 12.980 Kč), kdyby žalovaná platně neodstoupila, zejména i před proplacením úvěrované částky zprostředkovateli, a kdyby žalovaná využila služeb zprostředkovatele v existujícím, 6 měsíčním období, od uzavření objednávky ze dne [datum] nebo kdyby byla žalovaná příjemcem úvěrované částky, což se však nestalo. Jen na okraj soud uvádí, pokud si [anonymizována dvě slova] ponechalo úvěrovanou částku, aniž by žalovaná využila ve stanoveném termínu, objednané služby, došlo tak pravděpodobně na straně [anonymizována dvě slova], i k bezdůvodnému obohacení. I když v řízení byly všechny písemné právní úkony mezi účastníky nesporné, žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by jí vznikl nárok na úhradu žalované částky. S ohledem na shora uvedené, a dále i s ohledem na to, že jednání žalobkyně soud shledal i za jednání v rozporu s dobrými mravy (viz odstavec 13), proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

12. V tomto řízení se soud zabýval, s ohledem na to, že žalovaná řádně odstoupila od úvěrové smlouvy a odstoupení řádně doručila žalobkyni dříve, než žalobkyně proplatila úvěrovanou částku zprostředkovateli, zda nedošlo uplatněním tohoto žalobního návrhu k porušení dobrých mravů ze strany žalobce. Dle § 2 odst. 3 o.z., výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 580 odst. 1, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Normy občanského práva jsou podle výslovné úpravy § 1 odst. 2 o.z., zásadně normami dispozitivního charakteru. Jen tak je totiž subjektům občanskoprávních vztahů umožněno, aby si v souladu s uplatňujícím se principem autonomie mohly v podmínkách tržního hospodářství, volné soutěže a konkurence smlouvou svobodně uspořádat občanskoprávní vztahy a jejich obsah, tj. souhrn vzájemných subjektivních občanských práv a povinností, odchylně od občanského zákoníku. Tak mohou subjekty občanskoprávních vztahů nejlépe realizovat vlastní osobní a hospodářské představy a záměry v souladu s jejich individuálními zájmy a potřebami, neboli realizovat je po svém. Což znamená, že v prvé řadě je rozhodující to, co si smluvní subjekty dohodly. Tato smluvní svoboda má však své meze a nemůže se dostat - pod sankcí absolutní neplatnosti - do rozporu se zákonem (§ 580 odst.1 o.z.). Aby se právní úkon příčil dobrým mravům ve smyslu § 547 o.z., musel by se jeho obsah ocitnout v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu k žalobě na vrácení zaplaceného nájemného ze strany nájemce, v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Ustanovení § 547 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními (vztahujícími se nejen k žalovanému, nýbrž i k žalobci) a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2003, sp. zn. 21 Cdo 633/2002, uveřejněný pod C 2084 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). Soud však po provedeném dokazování, shledal projednávaný nárok žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná řádně odstoupila od úvěrové smlouvy (dopisem ze dne [datum]) a odstoupení řádně doručila žalobkyni dříve (dne [datum]), než žalobkyně proplatila úvěrovanou částku zprostředkovateli (dne [datum]), aniž by žalobkyně využila článku [číslo] úvěrových podmínek žalobkyně (účinných od [datum], spis č.l. 40), kdy„ úvěr může vrátit přímo Prodejce, či Dodavatel (tedy [anonymizována dvě slova]), kterému jej žalobkyně poukázala“. Ano, v článku [číslo] úvěrových podmínek, není stanovena povinnost žalobkyně, aby požádala zprostředkovatele úvěru ([právnická osoba] výživy) o vrácení jistiny úvěru, avšak žalobkyně se ani nepokusila požádat písemně o vrácení úvěrované částky, právě svého zprostředkovatele úvěru, ale žalobkyně zvolila cestu, kterou se vrácení jistiny úvěru domáhá po slabší straně, po spotřebiteli, i když spotřebitel od úvěrové smlouvy řádně odstoupil, zejména dříve, než došlo k proplacení úvěrované částky. Navíc za situace, kdy žalovaná neměla žádný prospěch, z uzavřené úvěrové smlouvy, žalovaná neobdržela ani finanční částku (úvěr), ani nabízené, avšak nevyužité služby zprostředkovatele žalobkyně. Proto soud, po provedeném dokazování, shledal projednávaný nárok žalobkyně, nejen za nedůvodný, ale i za nárok v rozporu s dobrými mravy.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.616 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhlášky”) ve výši 8.100 Kč (5x 1.620 Kč) za 5 úkonů právní služby po 1.620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], druhé vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum]). Dále 5 paušální náhrady výdajů po 300 Kč, dle § 13 odst 4 vyhlášky, ve výši 1.500 Kč (5x 300 Kč) a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.016 Kč (21% z 9.600 Kč) dle § 137 odst. 3 o.s.ř..

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.