60 C 132/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 642,23 Kč

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 3 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 276 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 366,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 366,23 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 15 045 Kč.

1. Žalobce se domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 3 642,23 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je od [datum] výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Pozemek“), kdy žalobce tento pozemek nabyl originárním způsobem, na základě usnesení soudního exekutora o příklepu ve veřejné dražbě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalované], který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Dům“). Dům je připojen na zdroj pitné vody prostřednictvím stavby vodovodní přípojky, jejíž část - úsek o délce 4,92 m je umístěn pod povrchem Pozemku bez řádného soukromoprávního titulu, kdy vnější průměr potrubí vodovodní přípojky je 40 mm. Dům je odkanalizován prostřednictvím stavby kanalizační přípojky, jejíž část - úsek o délce 9,92 m je umístěn pod povrchem Pozemku bez řádného soukromoprávního titulu, kdy vnější průměr potrubí kanalizační přípojky je 200 mm. Vodovodní přípojka a kanalizační přípojka jsou součástí společného jmění žalovaných. Mezi žalobcem a žalovanými není uzavřena žádná smlouva o bezplatném umístění staveb vodovodní a kanalizační přípojky v Pozemku a na straně žalovaných tak dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za bezesmluvní umístění vodovodní a kanalizační přípojky v Pozemku v období od [datum] do [datum] ve výši 3 642,23 Kč (v žalobě blíže specifikován výpočet), kdy tuto výši žalobce určil vlastní úvahou, a to s přihlédnutím k ceně Pozemku dle platné cenové mapy. Žalobce požadoval po žalovaných úhradu do [datum], avšak ničeho uhrazeno nebylo.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že shodný žalobce obdobným žalobním návrhem zažaloval mnoho obyvatel ulice [ulice] a u jiného soudu žaluje [územní celek] a možná i další subjekty, kdy se jedná o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žalobce nabyl příklepem ve veřejné dražbě předmětný pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], kdy pozemek představuje obslužnou komunikaci vybudovanou v letech 2000 [číslo] v rámci projektu výstavby developerem [právnická osoba] pro přilehlé parcely s rodinnými domy. Předmětný pozemek je součástí celé ulice [ulice]. Tento pozemek, včetně umístěných staveb, měl být po skončení této fáze projektu předán do užívání [anonymizována dvě slova] [část obce], stejně jako tomu bylo u ostatních obslužných komunikací projektu [právnická osoba], avšak k danému nedošlo. Na pozemku byla developerem v rámci projektu vystavěna stavba silnice a jsou na/v něm umístěny inženýrské sítě, tedy vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, elektrické vedení. Vše je řádně zkolaudováno a evidováno příslušnými úřady. [příjmení] staveb je dle žalovaných [územní celek], popř. některá z jejích organizací. Nabytí předmětného pozemku ve veřejné dražbě bylo zcela evidentně spekulativní, kdy v rámci dražební vyhlášky byly výše uvedené skutečnosti týkající se účelu pozemku a staveb inženýrských sítí prezentovány případným zájemcům. Ještě před účastí v dražbě bylo možno dovodit, že předmětný pozemek není možné užívat k jinému než určenému účelu. Žalobce se po nabytí vlastnického práva snažil podněty k odstranění stavby vodovodu a kanalizace přimět [územní celek] k odkoupení předmětného pozemku s výrazným profitem. Výzva žalobce k vydání bezdůvodného obohacení byla zcela neurčitá, kdy nebylo zřejmé, jakým způsobem žalobce dospěl k výpočtu. Žalobce vyzýval žalované k vydání bezdůvodného obohacení již v r. 2018, kdy uváděl jinou požadovanou částku. Žalobcem uplatněná výše je pouhým laickým odhadem žalobce.

3. V podání ze dne [datum] se žalobce vyjadřoval k námitce žalovaných týkající se rozporu s dobrými mravy s tím, že žalobce řádně a zcela transparentně nabyl předmětný pozemek ve veřejné dražbě. Tvrzení žalovaných o tom, že se žalobce snaží přimět hl. m. Prahu k odkoupení pozemku s nepřiměřeně výrazným profitem, je vykonstruované. Žalovaní jsou vlastníky vodovodní a kanalizační přípojky a z daného důvodu jsou ve věci pasivně legitimováni.

4. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], a vlastníkem byl i v období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení, tj. od [datum] do [datum]. Dále účastníci učinili nesporným, že vodovodní a kanalizační přípojka tak, jak je specifikována v žalobě, je ve vlastnictví žalovaných, kteří přípojky mají ve společném jmění manželů a tyto přípojky byly vybudovány v roce 2000 (č.l. 23 spisu). Při jednání dne [datum] žalovaní uvedli, že neexistuje smlouva o umístění stavby kanalizační a vodovodní přípojky mezi žalovanými a žalobcem, případně jeho právním předchůdcem, ani neexistuje jiný soukromoprávní titul k umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky (č.l. 23 spisu).

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Usnesením [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo nařízeno další elektronické dražební jednání na den [datum], kdy předmětem dražby byl pozemek parc. [číslo] o výměře 878 m2, druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace, s tím, že pozemek je zatížen věcným břemenem služebnosti stezky a cesty a věcným břemenem pro stavbu plynárenského zařízení a věcným břemenem práva umístit a provozovat kabelové vedení, kdy jiná věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní nebo předkupní práva nebyla zjištěna (citované usnesení). Soudní exekutor dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], oznámil, že v souladu s usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým rozhodl o prodeji nemovitých věcí v elektronické dražbě, nebyla vyjma oznámeného práva bezplatného užívání účelové komunikace, která se nachází na draženém pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], manžely [příjmení], nebyla oznámena ani doložena žádná nájemní či pachtovní práva, výměnky, nezanikající předkupní práva nebo věcná břemena nezapsaná v katastru nemovitostí a neuvedená v dražební vyhlášce (oznámení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Usnesením téhož soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobci jako vydražiteli udělen příklep ke shora citovanému pozemku (citovaná usnesení).

7. Vodovodní přípojka o vnějším průměru potrubí 40 mm ústící na pozemek parc. [číslo] k rodinnému domu [adresa] zasahuje do pozemku parc. [číslo] v délce 4,92 m. Kanalizační přípojka o vnějším průměru potrubí 200 mm ústící na pozemek parc. [číslo] k rodinnému domu [adresa] zasahuje do pozemku parc. [číslo] v délce 9,92 m (situační výkres délky vodovodních a kanalizačních přípojek ze dne [datum], zaměření skutečného provedení vodovodu a kanalizace ze dne [datum]).

8. Dle cenové mapy stavebních pozemků hl. m. [obec] platné od [datum] cena za 1 m2 v obci [obec], k. ú. [část obce] je 5 970 Kč (cenová mapa).

9. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalované k vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v částce 5 148 Kč s tím, že pod pozemkem parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], jehož je žalobce vlastníkem, se mj. nacházejí přípojky vody a kanalizace, které ústí do pozemku žalovaných a které jsou jejich vlastnictvím s tím, že přípojky jsou v pozemku umístěny bez řádného soukromoprávního titulu (výzva ze dne [datum], dodejka). Žalovaní žalobcem vznesený požadavek na vydání bezdůvodného obohacení odmítli jako nedůvodný a neurčitý (dopis žalovaných ze dne [datum]). Dne [datum] žalobce reagoval na odpovědi vlastníků sousedních pozemků (dopis ze dne [datum] adresovaný mj. žalovaným, dodejka). Dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], byli žalovaní vyzváni žalobcem k úhradě bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v částce 3 642,23 Kč, a to z důvodů shora uvedených, s tím, že lhůtu k plnění žalobce stanovil v délce tří dnů po dni doručení výzvy. Žalovaní tento požadavek žalobce opětovně odmítli (dopis žalobce z dne [datum], dodejka, dopis žalovaných ze dne [datum]). Opětovná výzva k uhrazení bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] je datována dnem [datum] (předžalobní výzva k plnění, dodejka).

10. Mezi žalobcem a jinými účastníky probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka] řízení spočívající na shodných skutkových tvrzeních, tj. užívání pozemku žalobce k umístění vodovodní a kanalizační přípojky (vyjádření ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

11. Ve věci byl vypracován [anonymizováno] [celé jméno znalce] dne [datum] znalecký posudek [číslo] který stanovil obvyklou cenu (tržní hodnotu) za umístění vodovodní přípojky a kanalizační přípojky s blíže uvedenými výměrami v období od [datum] do [datum] v částce 3 276 Kč (citovaný posudek).

12. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 3 642,23 Kč s příslušenstvím byla podána po právu pouze částečně.

13. Žalobce svůj žalobní nárok postavil na tvrzení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Pozemek“), s tím, že vodovodní a kanalizační přípojka žalovaných k jejich domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], je umístěna pod povrchem Pozemku bez soukromoprávního titulu a na straně žalovaných tak dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce.

14. Dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Dle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno.

17. Pod jednu ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, a to plnění bez právního důvodu, lze subsumovat i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka, bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu, a v takovém případě prospěch vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil a jehož majetkový prospěch se tudíž nezmenšil, ačkoliv by se tak za obvyklých okolností stalo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4250/2014, 28 Cdo 4558/2014, 28 Cdo 2509/2012, nález Ústavního soudu III. ÚS 3822/2015).

18. V daném případě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu, když žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], i pasivní legitimace žalovaných, kteří jsou vlastníky kanalizační a vodovodní přípojky umístěných pod [příjmení]. Účastníci tyto skutečnosti učinili nespornými a soud tato shodná tvrzení vzal za své skutkové zjištění (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Účastníci v řízení učinili rovněž nesporným, že neexistuje smlouva o umístění stavby kanalizační a vodovodní přípojky mezi žalovanými a žalobcem, případně jeho právním předchůdcem, ani neexistuje jiný soukromoprávní titul k umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky. K otázce vlastnického práva žalobce soud uvádí, že způsob nabytí vlastnického práva (nabytí v rámci veřejné dražby) je skutečností pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení zcela nerozhodnou. Uvedené přípojky jsou ve vlastnictví žalovaných, jsou pod povrchem Pozemku žalobce umístěny bez existence titulu k umístění těchto staveb, a na straně žalovaných je tak dána pasivní legitimace ve sporu, když žalovaní užívají pozemek žalobce, aniž by jim svědčil právem aprobovaný titul k užívání. K danému soud dále uvádí, že odpovědnost z bezdůvodného obohacení je odpovědností objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád reprobuje. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku pak dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1405/2005, 28 Cdo 408/2019). Jestliže tedy žalovaní vlastní vodovodní a kanalizační přípojky umístěné pod povrchem Pozemku ve vlastnictví žalobce, získávají bezesmluvním užíváním pozemku na úkor žalobce majetkový prospěch, který jsou povinni žalobci vydat jakožto bezdůvodné obohacení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2155/2012).

19. Soud se s ohledem na námitku žalovaných zabýval i otázkou, zda výkon práva žalobce (zde na vydání bezdůvodného obohacení) je souladu s dobrými mravy. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená„ nastoupení cesty nalézání spravedlnosti“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3467/2016, 26 Cdo 2539/2017, 28 Cdo 2480/2019, nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 299/18, II. ÚS 1344/2019). V daném případě žalovaní poukazovali na okolnosti nabytí vlastnického práva žalobce a na jím uplatněné nároky vůči dalším subjektům. V samotné skutečnosti, že žalobce nabyl předmětný pozemek v rámci veřejné dražby, nelze rozpor s dobrými mravy spatřovat, kdy žalobce nabyl pozemek řádně, originárním způsobem a pokud se v jiných řízení domáhá svých práv (vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k dalším vlastníkům vodovodních a kanalizačních přípojek), tak tímto jen realizuje svá vlastnická oprávnění. V dané věci soud tak uzavřel, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebyl uplatněn v rozporu s dobrými mravy a nejsou naplněny důvody pro odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2 odst. 3, § 6 zák. č. 89/2012 Sb.). Navíc je třeba zdůraznit, že při posuzování sporu ve smyslu souladu či rozporu s dobrými mravy, je zapotřebí dbát toho, že odepření výkonu práva pro rozpor s dobrými mravy by mělo zůstat postupem výjimečným a tento postup by měl vést k nalezení spravedlnosti v případech nepřiměřené tvrdosti zákona, nikoliv však k oslabování právní jistoty a ochrany subjektivních práv stanoveným zákonem.

20. Poté, co soud uzavřel, že žalobce je ve věci aktivně legitimován a žalovaní pasivně legitimováni, zabýval se otázkou výše bezdůvodného obohacení. Na straně žalovaných je dán majetkový prospěch získaný užíváním cizí věci bez právního důvodu, přičemž není rozhodující, na kolik intenzivně je skutečně pozemek užíván, jak často a zda držba tohoto pozemku v daném rozsahu přinesla žalovaným nějaký zisk (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 49/2006, 33 Odo 924/2003, 33 Odo 1175/2004, 30 Cdo 1789/2000). Vzhledem k tomu, že spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci nelze vrátit, že uživatel povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Judikatura Nejvyššího soudu (která je použitelná i za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb.) je jednotná v závěrech, že majetkovým vyjádřením prospěchu získaného subjektem, který užíval cizí věc, aniž ho k tomu opravňoval platný právní titul, je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobné věci, kdy výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, kterou by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2323/2017, 26 Cdo 2534/2018, 26 Cdo 5577/2016, 33 Odo 1785/2006, sp. zn. 30 Cdo 933/2007, sp. zn. 26 Cdo 3663/2007, sp. zn. 28 Cdo 1959/2008). K určení výše obvyklého nájemného za předmětné období byl vypracován znalecký posudek, který určil výši nájemného za období od [datum] do [datum] v částce 3 276 Kč (č.l. 47 spisu) s tím, že proti vypracovanému znaleckému posudku nebyly ze strany účastníků vzneseny žádné námitky a soud z tohoto znaleckého posudku vycházel při určení výše bezdůvodného bohacení na straně žalovaných za dané období. K danému soud uvádí, že soud sice hodnotí znalecký posudek jako každý jiný důkaz podle ust. § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení podle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek daným kritériím plně vyhovoval.

21. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaným za období od [datum] do [datum] vzniklo bezdůvodné obohacení, které jsou žalovaní povinni žalobci dle § [číslo] odst. 1 a § 2999 o.z. vydat, resp. poskytnout peněžitou náhradu, a to ve výši určené znaleckým posudkem. Z daného důvodu soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 3 276 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovaným rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není v zák. č. 89/2012 Sb. splatnost stanovena, je třeba vycházet z § 1958 odst. 1 o.z., tj. splatnost nastává na základě výzvy věřitele a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Za výzvu k plnění soud považoval výzvu ze dne [datum] O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Nad rámec částky 3 276 Kč s příslušenstvím, tj. co do částky 366,23 Kč s příslušenstvím, soud pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném případě náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v pěti paušálních náhradách po 300 Kč (podání žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne [datum], účast pří jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum] - § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Součástí nákladů řízení byla rovněž uhrazená záloha na vypracování revizního znaleckého posudku v částce 12 545 Kč (co do částky 2 455 Kč bude záloha vrácena, když v tomto rozsahu nebyla použita na vypracování znaleckého posudku). Celková výše nákladů řízení tak činila 15 045 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. K aplikaci ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. soud dále uvádí, že rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř. je i za splnění podmínek vymezených v tomto ustanovení postupem toliko možným, a soudy jsou tudíž nadány diskrecí při posuzování otázky, zda je vhodné k němu s přihlédnutím k okolnostem věci přikročit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 258/2014, 28 Cdo 5183/2014, sp. zn. 28 Cdo 399/2016). Přiznání veškerých vynaložených nákladů dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. přichází v úvahu tehdy, pokud částečně úspěšný účastník na počátku řízení přesnou výši uplatněného nároku neznal a výše plnění tak byla závislá na znaleckém zkoumání. V daném případě dle názoru soudu byly splněny předpoklady pro aplikaci daného ustanovení, když žalobce ani neuplatňoval (při zohlednění závěru znaleckého posudku) částku zjevně nepřiměřenou.