60 C 133/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému stanovená naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se počínaje dnem [datum] zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal mj. zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému („ snížení vyživovací povinnosti na 0 Kč“), a to s účinností od [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že má vyživovací povinnost celkem ke čtyřem dětem, a to žalovanému, [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného], narozenému dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] O výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy výživné bylo stanoveno na tehdy nezletilého žalovaného v částce 7 000 Kč měsíčně. Žalobce je ženatý, společnou domácnost s nikým nevede, bydlí v pronajatém bytě a náklady na bydlení činí 8 500 Kč měsíčně. Žalobce byl z organizačních důvodů propuštěn a jeho současný příjem je znatelně nižší. Žalovaný je zletilý a nestuduje.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil. Soud věc rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla naposledy stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy žalobci byla stanovena povinnost platit tehdy nezletilému žalobci výživné v částce 7 000 Kč měsíčně (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

5. Žalobce je od [datum] zaměstnán u společnosti [anonymizováno] s.r.o., [IČO], nepobírá od ČSSZ důchod ani dávky nemocenského pojištění (zpráva ČSSZ na č.l. 17 - 18 spisu). Žalobce byl evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce, poslední evidence byla ukončena dne [datum] nástupem do zaměstnání (sdělení Úřadu práce na č.l. 19 - 20 spisu). Příjem žalobce za období od [datum] do [datum] činil 44 574 Kč (sdělení zaměstnavatele na č.l. 27 - 28 spisu).

6. Dne [datum] žalovaný dosáhl věku 18 let (lustrace v informačním systému základních registrů - čl. 15 spisu). [ulice] správa sociálního zabezpečení neeviduje u žalovaného otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele, žalovaný nepobírá od ČSSZ důchod ani dávky nemocenského pojištění (sdělení ČSSZ ze dne [datum] na č. l. 18 spisu). Žalovaný není a nebyl veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, nepobírá dávky státní sociální podpory (sdělení Úřadu práce na č.l. 19 - 20 spisu).

7. Ze spisu zdejšího spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: -) návrh na úpravu práv a povinnosti k tehdy nezletilému žalovanému a dále ke [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného], narozenému dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], byl podán ze strany matky nezletilých dětí dne [datum] (návrh na č.l. 1 - 3 spisu), kdy děti se narodily z manželství žalobce a p. [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] (oddací list na č.l. 12 spisu, rodné listy nezletilých dětí na č. l. 13 - 17 spisu). -) [ulice] část [obec a číslo], odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, provedla šetření, dle něhož v té době nezletilý žalovaný navštěvoval 8. třídu základní školy, trpěl sociální fóbií (zpráva ze dne [datum] na [číslo] spisu). -) při jednání dne [datum] matka nezletilých dětí mj. vypověděla, že syn [jméno] chodí do 8. třídy základní školy, trpí sociální fóbií (protokol z jednání ze dne [datum] na č. l. 49 spisu). -) rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobci stanovena povinnost platit tehdy nezletilému žalovanému výživné v částce 7 000 Kč měsíčně (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 3. 2020, č. j. [číslo jednací]). -) [ulice] část [obec a číslo], odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, provedla šetření, dle něhož žalovaný dle sdělení matky studuje dálkově střední školu, obor IT, nepracuje, byla mu diagnostikována sociální úzkost (zpráva ze dne [datum] na č. l. 77 spisu). -) při jednání dne [datum] matka žalovaného mj. vypověděla, že žalovaný již nestuduje denní formou, ale studuje dálkově střední školu, obor IT; nezletilá [jméno] [příjmení] (sestra žalovaného) vypověděla, že neví, jestli žalovaný ještě studuje nebo ne (protokol z jednání ze dne [datum] na č. l. 88 spisu). -) rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda rodičů, dle níž bylo výživné žalobce k nezletilým dětem výše uvedeným sníženo na částky v tomto rozsudku blíže uvedené a odůvodněné (citovaný rozsudek).

8. Ve věci byl slyšen žalobce, který ke vztahu k žalovanému, jeho případnému studiu či zdravotnímu stavu neměl relevantních informací (výpověď žalobce na č.l. 32 p.v. spisu).

9. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému byla podána po právu.

10. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

11. Při posouzení dané věci je třeba vycházet z toho, že vyživovací povinnost rodičů k dětem zakotvená v ust. § 910 o.z. není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který je třeba vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu (viz např. nález Ústavního soudu II. ÚS 2155/2009). Děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči, a proto nárok dítěte, byť zletilého, na výživné od rodičů, má být posuzován výlučně dle potřeb dítěte, dle možností a schopností rodičů při zohlednění souladu s dobrými mravy a ani dosažení zletilosti není samo o sobě důvodem pro ukončení vyživovací povinnosti.

12. Soud je při rozhodování o vyživovací povinnosti po dosažení zletilosti povinen přihlížet, nejen k tomu, zda je dítě se schopno samo živit, ale i dalšími okolnostmi, jak uvedl např. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014:„ Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“ …. zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn. zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád.“ 13. V daném případě v řízení bylo prokázáno, že žalovaný v lednu 2023 dosáhl zletilosti s tím, že dle výpovědi jeho matky obsažené v opatrovnickém spise (bod 7. rozsudku) již žalovaný nestuduje denní formu studia, nýbrž studuje dálkově. Jakékoliv bližší údaje týkající se případného studia žalovaného, časové náročnosti studia, důvodů, pro které již nestuduje denní formu studia (včetně případných důvodů zdravotních - tvrzená a ničím nedoložená sociální fóbie) a nemožnosti„ sám se živit“ však nebyly v řízení ze strany žalovaného tvrzeny, tím méně pak prokázány, když žalovaný v řízení byl zcela nečinný. Již usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalovaný soudem mj. vyzván, aby uvedl, zda je studentem, jaké školy, jsou formou studuje, případně, aby uvedl své celkové majetkové poměry a výši svých příjmů. Žalovaný citované usnesení převzal osobně, avšak nikterak na dané nereagoval a žádné relevantní informace soudu nesdělil. K jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. V obecné rovině lze sice připustit, že za určitých okolností by i dálková forma studia mohla být důvodem pro další trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, avšak soud by se musel zabývat otázkou, zda se jedná o soustavnou časovou i obsahovou přípravu na budoucí povolání a zda toto studium znemožňuje žalovanému dosahovat příjmů zapojením do pracovní činnosti, ať již formou podnikání či navázání pracovního poměru, za účelem získání finančních prostředků k uspokojení svých životních potřeb. Nutno k danému uvést, že takové zjištění žalovaný znemožnil svou nečinností a neposkytnutím jakýchkoliv relevantních informací soudu a soud se tak nemohl zabývat otázkou, zda žalovaný není schopen se sám živit a případně z jakého důvodu, ani dalšími potřebnými okolnostmi pro stanovení vyživovací povinnosti.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání nedostavil, nebylo mu možné dát příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), aby uvedl rozhodné skutečnosti a označil důkazy, jimiž by prokázal, že není schopen sám se živit (např. studium, zdravotní důvody,…). Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550).

15. Je třeba zdůraznit, že základním předpokladem pro existenci vyživovací povinnosti je stav odkázanosti dítěte na výživu od svých rodičů a vyživovací povinnost trvá tak dlouho, dokud děti nejsou schopny samy se živit. V daném případě nebylo v řízení prokázáno, že by na straně žalovaného byl nadále naplněn hmotněprávní předpoklad pro trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, tj. stav odkázanosti na výživu od rodiče.

16. S ohledem na shora uvedené soud žalobě na zrušení vyživovací povinnosti vyhověl a vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zrušil.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalovanému nepožadoval.