60 C 149/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: Radoslav Seidl Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupen Anonymizováno, advokátem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o 35 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného tituly před jménem Jana Švarce, advokáta, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, na náhradě nákladů řízení částka.

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne datum domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je právnickou osobou zapsanou v rejstříku společenství vlastníků jednotek, jehož předmětem činnosti je správa domu č. p. Anonymizováno v ulici Anonymizováno adresa. Žalobce je členem žalovaného z titulu svého vlastnického práva k bytové jednotce č. Anonymizováno a jednotce č. Anonymizováno (garáž), které se nacházejí v domě č. p. Anonymizováno a jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota, k. ú. adresa. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, které vzniklo tím, že žalovaný použil platbu žalobce ze dne datum v rozporu s účelovým určením žalobce. Uvedená platba byla zálohou na služby související s užíváním bytu žalobce na rok 2015, avšak žalovaný ji použil na údajný nedoplatek z roku 2009. Žalobce žalovanému za rok 2009 ničeho nedluží. Mezi žalobcem a žalovaným panují dlouhodobé spory, mj. ohledně údajných nedoplatků na vyúčtování, které žalobce neuznává. Mezi účastníky řízení probíhá mj. soudní spor o zaplacení částky částka s příslušenstvím, který je veden u Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, pod sp. zn. spisová značka. Žalovaný v tomto sporu uplatnil pohledávku představující údajný nedoplatek na vyúčtování za služby související s užíváním bytu žalobce za období 2006 až 2009 a z celkové žalované částky má tvořit částka nedoplatek na vyúčtování za rok 2009. Krajský soud v adresa rozsudkem ze dne datum žalobě vyhověl s tím, že proti rozsudku bylo podáno včasné odvolání. Uvedený spor ke dni podání této žaloby nebyl pravomocně skončen. Žalobce v prosinci roku 2014 neměl žádný důvod hradit žalovanému čehokoliv na zálohy roku 2009, ani se ohledně toho nevedla mimosoudní jednání, natož aby došlo k uzavření smíru. Tato pohledávka žalovaného uplatněná v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa je mezi účastníky sporná. Bez rozhodnutí soudu nemá žalobce důvod čehokoliv žalovanému hradit. Ačkoliv je žalobce nucen každoročně reklamovat a sporovat pro nesprávnost vyúčtování předkládané žalovaným, tak zálohy na služby související s užíváním bytu pravidelně hradí, a to ve výši, kterou považuje za správnou a oprávněnou. Dne datum žalobce odeslal žalovanému poštovní poukázkou částku ve výši částka a touto poukázkou měl v úmyslu hradit zálohu na služby za rok 2015. Následně bylo žalobci doručeno sdělení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ke kterému bylo přiloženo částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum. Teprve z podání shora citovaného žalobce zjistil, že žalovaný použil jeho platbu jako platbu záloh za rok 2009. Žalobce s tímto zpětvzetím žaloby nesouhlasil. Dopisem ze dne datum žalobce sdělil žalovanému, že neměl v úmyslu hradit čehokoliv na „záloha služby 2009“ bez pravomocného rozhodnutí soudu, a proto s největší pravděpodobností došlo k nějakému omylu či chybě v psaní. I kdyby zpráva pro adresáta zněla „záloha na služby 2009“, pak by se jednalo o zcela zjevnou a na první pohled evidentní chybu v psaní. Žalobce dopisem ze dne datum požádal žalovaného, aby došlou platbu použil dle určení žalobce na rok 2015, případně, aby tuto částku vrátil, avšak bez reakce. Následně žalobce žalovaného vyzval k vrácení této částky dopisem ze dne datum, tato zásilka se vrátila nedoručená. Žalobci byl doručen dne datum dopis právního zástupce žalovaného ze dne datum, kdy žalovaný mimosoudní vyřešení sporu odmítl s tím, že vrácení částky ve výši částka není z objektivních důvodů možné, kdy tuto částku žalovaný započetl na dlužnou částku za nedoplatky za rok 2009 a z daného důvodu byla žaloba vedená u Krajského soudu v adresa co do částky částka vzata zpět. Dle žalobce nebyly splněny předpoklady pro započtení jakékoliv pohledávky, kdy poukázal na ust. § 1982 občanského zákoníku. Přes dlouhodobý nesouhlas žalobce s vyúčtováním za rok 2009 žalovaný použil došlou platbu právě na tento rok, byť s ohledem na běžící soudní spor a absenci jakéhokoliv jednání muselo být žalovanému zřejmé, že se o platbu na tento rok nemůže jednat. Navíc zálohy se platí předem, nikoliv následně. Účelová interpretace provedené platby ze strany žalovaného je evidentní již jen z doby, na kterou dle žalovaného mělo být hrazeno (2009) a doby, kdy platba byla doručena žalovanému (2014). Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, kdy se jednalo o plnění bez právního důvodu a neexistuje žádný spravedlivý důvod, pro který by si žalovaný mohl uvedenou platbu ponechat.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že poukázal na spor vedený u Krajského soudu v adresa, o zaplacení částky částka s příslušenstvím, kdy žalobce jako vlastník jednotky č. Anonymizováno v domě č. p. Anonymizováno, v obci adresa, k. ú. adresa, jenž je ve správě žalovaného, neplnil své povinnosti přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a hradit zálohy a nedoplatky na plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a společných částí domu. Žalobce v průběhu let 2006 až 2009 nehradil platby spojené s provozem domu a dle žalovaným provedeného vyúčtování záloh za rok 2006 až 2009 mu vznikla povinnost uhradit nedoplatky na nákladech spojených se správou domu a pozemku a na plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytové jednotky v celkové výši částka s tím, že žalobce žalovanému dluží za rok 2006 částku částka, za rok 2007 částku částka, za rok 2008 částku částka a za rok 2009 částku částka. Rozsudkem Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, žalobě bylo vyhověno. V současné době probíhá odvolací řízení vedené Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka. Dne datum, tj. poté, co soud prvního stupně ve věci rozhodl, žalobce zaslal žalovanému poštovní poukázku znějící na částku částka obsahující výslovnou zprávu pro adresáta „záloha služby 2009“. Předmětná poštovní poukázka byla následně dne datum doručena k rukám žalovaného. Dne datum tedy žalobce provedl částečnou úhradu dluhu co do částky částka. Žalovaný v reakci na částečnou úhradu dluhu vzal dne datum žalobu zpět co do částky částka. Vrácení částky částka jako údajného bezdůvodného obohacení je nárokováno neoprávněně, kdy použití této částky jako zálohy na služby za rok 2015 nebylo z objektivních důvodů možné. Dne datum žalobce uhradil část svého dluhu ve výši částka prostřednictvím poštovní poukázky typu C a nezaměnitelně uvedl účelové určení platby. Žalobce tak při plnění určil, na který dluh plní. V souladu s účelovým určením platby žalovaný provedl započtení částky částka na dlužnou částku za rok 2009. Právní jednání spočívající v určení účelu platby nelze po jeho doručení odvolat. Ust. § 1982 občanského zákoníku řeší započtení pohledávek dvou stran, avšak v daném případě se jednalo o splnění specifikované části dluhu, nikoliv o započtení. Dále poukázal na ust. § 2992 občanského zákoníku, dle něhož pokud byl plněn dluh, a to i předčasně, nevzniká povinnost obohacení vrátit. právnická osoba podání ze dne datum žalobce poukázal na to, že výše citovaný rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, byl zrušen. Není žádného důvodu, natož pak spravedlivého, aby si žalovaný částku ve výši částka ponechal. Žalobce v prosinci r. 2014 neměl žádný důvod hradit žalovanému čehokoliv na zálohy roku 2009, žalobce žádnou částku nikdy neuznal a neuznává, tvrzená pohledávka je mezi účastníky sporná.

4. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v adresa, pobočky adresa, pod sp. zn. spisová značka. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

5. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení.

6. K jednání dne datum se žalobce bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k němu řádně a včas předvolán, soud věc projednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Žalovaný je zapsán v rejstříku společenství vlastníků jednotek s datem zápisu datum a datem vzniku datum s tím, že předmětem jeho činnosti je správa domu (výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl S, vložka Anonymizováno, ke dni datum).

9. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno vymezené v budově č. p. Anonymizováno, bytový dům, na pozemcích parc. č. Anonymizováno, a dále vlastníkem jednotky č. Anonymizováno - garáž, ve výše citované budově na shora uvedených pozemcích s tím, že nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum a dohoda o vypořádání SJM ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum (výpis z katastru nemovitostí ke dni datum, list vlastnictví č. hodnota, pro obec hl. m. adresa, k. ú. adresa, kupní smlouva o převodu jednotek a spoluvlastnického podílu na pozemcích ze dne datum uzavřená mezi právnická osoba, IČO: IČO, jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím, smlouva o vypořádání práv a povinností společného bydlení a vzájemných majetkových vztahů manželů pro dobu po rozvodu ze dne datum včetně dodatku č. hodnota ze dne datum).

10. Rozsudkem Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žalobci (v řízení sp. zn. spisová značka v procesním postavení žalovaného) uložena povinnost zaplatit žalovanému (v řízení sp. zn. spisová značka v procesním postavení žalobce) částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, jakožto dlužné vyúčtování služeb za roky 2006 až 2009, kdy za rok 2006 se jedná o částka, za rok 2007 - částka, za rok 2008 - částka a za rok 2009 - částka. Proti citovanému rozsudku podal žalobce odvolání, kdy sporoval skutkové a právní závěry soudu prvého stupně (citovaný rozsudek, odvolání datované dne datum).

11. Dne datum žalobce poukázal poštovní poukázkou žalovanému částku částka (poštovní poukázka C - podací lístek ze dne datum). Na poštovní poukázce typu C - ústřižku pro příjemce je uvedena zpráva pro příjemce „záloha služby 2009“. Částka ve výši částka byla dne datum vložena na účet žalovaného s poznámkou „Seidl - záloha služby 2009“ (poštovní poukázka C ze dne datum, vklad na účet ze dne datum, výpis z bankovního účtu žalovaného za období datum - datum).

12. V podání ze dne datum ke sp. zn. spisová značka vzal žalovaný žalobu co do částky částka zpět s odůvodněním, že dne datum žalobce zaslal žalovanému poštovní poukázku znějící na částku částka obsahující zprávu pro adresáta „záloha služby 2009“, kdy předmětná poukázka byla následně dne datum doručena k rukám žalovaného a byla vložena na bankovní účet žalovaného. Dne datum tak žalobce provedl částečnou úhradu dluhu ve výši částka. Žalovaný se nadále domáhal úhrady částky částka s příslušenstvím (částečné zpětvzetí žaloby datované datum adresované Krajskému soudu v adresa, doručené dne datum). Přípisem ze dne datum byl žalobce vyzván soudem k vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby (přípis ze dne datum). V podání ze dne datum adresovaném Krajskému soudu v adresa, pobočce v adresa, žalobce nesouhlasil s tímto částečným zpětvzetím s tím, že dne datum odeslal žalovanému poštovní poukázku znějící na částka, text zprávy pro příjemce si již přesně nepamatuje, nicméně i pokud by zpráva pro adresáta zněla „záloha služby 2009“, tak se jedná o zcela zjevnou a na první pohled evidentní chybu v psaní, neboť žalobce neměl a nemá v úmyslu čehokoliv žalovanému platit za rok 2009 na službách bez pravomocného rozhodnutí soudu, neměl žádný důvod pro úhradu jakékoliv částky žalovanému na služby za rok 2009, dne datum bylo úmyslem žalobce uhradit zálohy za rok 2015 a pokud žalovaný tyto prostředky použil na vyúčtování záloh 2009, učinil tak neoprávněně (vyjádření ze dne datum).

13. Dopisem ze dne datum žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky částka s tím, že žalobce neměl a nemá v úmyslu čehokoliv hradit na „záloha služby 2009“ bez pravomocného rozhodnutí soudu ve věci vedené u Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, pod sp. zn. spisová značka. Žalobce poukázal na to, že i kdyby na poštovní poukázce v částce částka byla uvedena zpráva pro adresáta „záloha na služby 2009“, tak se jednalo o zcela zjevnou a na první pohled evidentní chybu v psaní, neboť žalobce neměl a nemá v úmyslu čehokoliv žalovanému platit ohledně služeb za rok 2009 bez pravomocného rozhodnutí soudu. Žalobce vyzval žalovaného, aby částka částka byla použita na zálohy na služby roku 2015 a pokud tato částka nebude použita v souladu s určením žalobce, tj. jako záloha na služby 2015, tak se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a žalovaný je vyzván k vydání tohoto bezdůvodného obohacení do 10 dnů ode dne doručení této výzvy (dopis ze dne datum, podací stvrzenka s datem podání datum, informace o zásilce ze dne datum). Tato výzva byla zaslána rovněž emailem právnímu zástupci žalovaného (email ze dne datum). Obsahově shodná výzva žalobce byla v dopise ze dne datum a v emailu ze dne datum (výzva před podáním žaloby ze dne datum, podací stvrzenka s datem podání datum, informace o sledování zásilky, vrácená zásilka, email ze dne datum). V dopisem ze dne datum právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobce, že vrácení částky částka žalobce nárokuje neoprávněně a použití této částky jako zálohy na služby za rok 2015 není z objektivních důvodů možné, kdy dne datum byla částka částka uhrazena žalobcem prostřednictvím poštovní poukázky typu C, kdy ve zprávě pro adresáta žalobce uvedl účelové určení platby „zálohy služby 2009“; předmětná poukázka byla dne datum doručena žalovanému a částka ve výši částka byla vložena na účet žalovaného. Vzhledem k započtení částky částka na dlužnou částku na nedoplatky za rok 2009, v souladu s uvedeným účelovým určením platby, byla žaloba co do částky částka vzata dne datum částečně zpět. Platbu částka tak nelze použít jako zálohu na služby za rok 2015, ani částku vrátit (dopis ze dne datum). V dopise ze dne datum žalobce opětovně poukázal na to, že v souvislosti s rokem 2009 žalobce žalovanému ničeho nedluží, nebyly tak splněny předpoklady pro započtení dle § 1982 občanského zákoníku (dopis ze dne datum, podací stvrzenka s datem podání datum, informace o sledování zásilky).

14. Usnesením Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo řízení zastaveno co do částky částka s příslušenstvím, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby s tím, že v citovaném usnesení je mj. uvedeno, že v průběhu řízení byla žaloba vzata zpět i co do částky částka a v tomto rozsahu již řízení bylo zastaveno (citovaná rozhodnutí).

15. Rozsudkem Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, byl návrh, aby žalobci (v řízení sp. zn. spisová značka v procesním postavení žalovaného) byla uložena povinnost zaplatit žalovanému (v řízení sp. zn. spisová značka v procesním postavení žalobce) částku částka s příslušenstvím zamítnuta (výrok I. rozsudku) a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu ke státu (výrok II. až IV. rozsudku) s tím, že pod body 3. - 7. byl rekapitulován dosavadní průběh řízení, kdy rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, byl rozsudek soudu prvého stupně změněn tak, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení a co do zbývající částky částka s příslušenstvím byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácen k dalšímu projednání, kdy částka částka představovala příspěvky do fondu oprav spolu s měsíčními zálohami na služby (bod 7. citovaného rozsudku). Pod bodem 24. až 26. bylo soudem uvedeno, že dne datum žalobce odeslal žalovanému částku částka s poznámkou „záloha na služby 2009“ s tím, že z vyúčtování za rok 2009 bylo zjištěno, že celkem byla dlužná částka částka a na zálohách žalovaný nezaplatil ničeho, dále byly citovány přijaté faktury za rok 2009 a celkové náklady (body 24. až 26. rozsudku). Pod bodem 33. rozsudku byla citována opravená vyúčtování za roky 2006 až 2009, kdy z opraveného vyúčtování nákladů za rok 2009 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na zálohách částka dne datum a za tento rok tak byl vyúčtován nedoplatek za služby spojené s užíváním bytové jednotky ve výši částka. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, byl rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, změněn ve výroku I. tak, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku částka a v rozsahu zamítnutí žaloby o dalších částka a úroky z prodlení byl rozsudek potvrzen. V rozsudku Vrchního soudu v Praze byl rovněž zrekapitulován dosavadní průběh řízení včetně té skutečnosti, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, rozsudek soudu prvého stupně v rozsahu částky částka, která byla vzata zpět, zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil a co do zbytku byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen (bod 9. citovaného rozsudku). Dále zde byl citován rozsudek soudu prvého stupně ze dne datum, č. j. spisová značka, kdy po opraveném vyúčtování a uhrazených částkách za rok 2009 měl být nedoplatek za r. 2009 ve výši částka (bod 11. rozsudku). Pod bodem 46. až 48. se odvolací soud zabýval otázkou vyúčtování, kdy za rok 2009 vyúčtoval žalobce po opravě spotřebu ve výši částka, z čehož 90 % představuje částku částka a žalovaný zaplatil na zálohách částka a nedoplatek tak činí částka. Odvolací soud ve prospěch žalovaného započetl spornou platbu ve výši částka, kdy právní úkon žalovaného posuzoval dle jazykového projevu (citované rozsudky).

16. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastnický výslech žalobce vzhledem k absenci žalobce při jednání dne datum nebylo možné provést (navíc pak ani výslech žalobce by nemohl zvrátit níže uvedené závěry soudu), a dospěl k následujícím závěrům.

17. V daném případě žalobce postavil svůj žalobní nárok na tvrzení, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši částka tím, že žalobce tuto částku poukázal ve prospěch žalovaného, avšak žalovaný tuto částku použil neoprávněně, v rozporu s účelovým určením žalobce, který měl v úmyslu hradit zálohy za r. 2015, nikoliv za r. 2009 a případná zpráva pro příjemce v tomto směru byla zjevnou chybou v psaní.

18. Dle § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Institut bezdůvodného obohacení vyjadřuje zásadu občanského práva, že nikdo se nesmí bezdůvodně obohatit na úkor jiného, a pokud k tomu dojde, je povinen takto získaný prospěch vrátit. Předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je, že jednomu z účastníků se dostalo majetkové hodnoty (došlo ke zvýšení aktiv jeho majetkového stavu), a to na úkor toho, jehož majetkový stav se tímto snížil, případně nedošlo k jeho očekávanému rozmnožení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení tak svědčí subjektu, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno a v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení hodnot; pasivně legitimován je pak ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, tj. ten, jehož majetek se na úkor jiného neoprávněně zvětšil, případně, u něhož nedošlo ke zmenšení majetku, které mělo po právu nastat (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka). Vznik bezdůvodného obohacení je spojován se současným vznikem závazku, na jehož základě je povinen ten, kdo se obohatil, vydat předmět obohacení, a zároveň ten, na jehož úkor se tak obohatil, je oprávněn požadovat vydání všeho, oč se povinný obohatil.

20. Bezdůvodné obohacení je institutem objektivního charakteru, kdy předpokladem odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení není protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává.

21. V daném případě částka částka, jejíž úhrady se žalobce v předmětném řízení domáhá po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení, byla žalobcem uhrazena poštovní poukázkou, kde byla uvedena zpráva pro příjemce „zálohy rok 2009“. Je sice pravdou, že řízení vedené u Krajského soudu v adresa, pobočky adresa, pod sp. zn. spisová značka, nebylo ke dni poskytnutí této částky pravomocně skončeno, kdy byl vydán pouze rozsudek soudu prvého stupně, proti němuž podal žalobce odvolání (bod 10. rozsudku), avšak tato skutečnost je pro posouzení oprávněnosti žalobního nároku nepodstatná. Rozhodující skutečností je, zda žalobce při poskytnutí této částky dostatečně srozumitelně a určitě vyjádřil, jaký dluh vůči žalovanému plní. Při posuzování této otázky je třeba vycházet z toho, že pokud dlužník při plnění závazku určí, na který závazek plní, pak ex lege v okamžiku splnění (platby) zaniká závazek takto určený dlužníkem (§ 1908 odst. 1, § 1933 odst. 1 o.z.). Pokud jde o způsob určení dluhu dlužníkem, tak nejsou pro dané právní jednání stanoveny striktně žádné náležitosti, nezáleží ani na způsobu a formě, v níž dlužník určí, na který závazek plní, jeho vůle však musí být nejpozději v okamžiku plnění jasná a srozumitelná. Základním požadavkem proto je, aby tento úkon byl určitý a srozumitelný, tedy aby z něho jednoznačně vyplývala identifikace závazku, který je dlužníkem určen k plnění (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Právní následky takového úkonu dlužníka, tj. určení hrazeného dluhu, nelze dodatečně změnit sdělením dlužníka, že měl v úmyslu plnit na jiný závazek. Pokud dlužník učinil právní úkon, ten se dostal do sféry adresáta a vyvolal účinky předvídané zákonem, pak dodatečná změna vůle již nepřichází v úvahu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka). V daném případě žalobce při poskytnutí částky ve prospěch žalovaného jednoznačně určil, že se jedná o úhradu „záloha služby 2009“. Tento projev vůle žalobce je dle názoru soudu zcela jednoznačný, určitý a srozumitelný a nevyvolává jakékoliv pochybnosti o tom, jaký dluh žalobce tímto plnil. V poměrech dané věci tak žalobce poskytl částečné plnění závazku a určil, který závazek plní, čímž došlo k částečnému zániku závazku jeho splněním. Pokud žalobce v žalobních tvrzení uvádí, že se jednalo o zcela zjevnou a na první pohled evidentní chybu v psaní, tak k danému soud uvádí, že v textu uvedeném na poštovní poukázce ve zprávě pro příjemce žalobce projevil vůli uhradit „záloha služby 2009“ a z tohoto projevu vůle nelze dovodit, že by projev vůle směřoval k zaplacení čehokoliv jiného, než „záloh r. 2009“ a takto projevenou vůli nelze později změnit jednostranným úkonem - dopisem žalobce ze dne datum adresovaným žalovanému či sdělením žalobce ze dne datum adresovaným Krajskému soudu v adresa.

22. Pokud žalobce v žalobních tvrzeních uvádí, že v prosinci roku 2014 neměl žádný důvod hradit žalovanému čehokoliv na zálohy roku 2009, ani se ohledně toho nevedla mimosoudní jednání, žalobce žádnou částku nikdy neuznal a tvrzená pohledávka byla mezi účastníky sporná, tak tato tvrzení ničeho nemění na faktu, že žalobce plnil ve prospěch žalovaného a při poskytnutí tohoto plnění srozumitelně, určitě a nezaměnitelně určil, který závazek vůči žalovanému plní. Navíc pak i z odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, vyplývá, že za rok 2009 vyúčtoval žalovaný po opravě spotřebu ve výši částka, z čehož 90 % představuje částku částka, žalobce zaplatil na zálohách částka a nedoplatek tak činil částka, s tím, že odvolací soud ve prospěch žalobce započetl spornou platbu ve výši částka, kdy právní úkon žalobce posuzoval dle jazykového projevu (bod 15. rozsudku). Odvolací soud v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa, pobočky v adresa, se v konečném rozhodnutí zabýval i otázkou plnění ve výši částka a tato platba žalobce ve výši částka byla také zohledněna při stanovení výše dlužného nedoplatku služeb za rok 2009, kdy právě o tuto částku byl ponížen celkový nedoplatek služeb za rok 2009 (body 46. - 48. rozsudku Vrchního soudu v Praze dne datum). Pokud tak žalovaný v souladu s určením žalobce platbu ve výši částka zohlednil jako zálohu za r. 2009, jednalo se o postup zcela v souladu se zákonem (§ 1933 odst. 1 o.z.), když ke dni datum tak došlo k částečnému splnění závazku žalobce ve vztahu k žalovanému vyplývajícího z nedoplatku za služby spojené s užíváním bytové jednotky za r. 2009, když při zohlednění této částečné úhrady dluh tak činil za r. 2009 částku ve výši částka. S ohledem na shora uvedené se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, neboť žalobce plnil na svůj závazek ve vztahu k žalovanému a žalovaný plně respektoval účelové určení plnění žalobce a s ohledem na obsah rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, nelze hovořit ani o tom, že by závazek žalobce ve vztahu k žalovanému z nedoplatku služeb za r. 2009 neexistoval a že by tak byl hrazen neexistující závazek.

23. Soud tak uzavřel, že žalobce při poskytnutí částky ve výši částka projevil vůli uhradit žalovanému služby za r. 2009 a z jeho projevu vůle nelze dovodit, že by projev vůle směřoval k úhradě jiného dluhu, a to záloh za r. 2015, jak bylo žalobcem tvrzeno. Z daného důvodu se na straně žalovaného přijetím této částky nejednalo o bezdůvodné obohacení, neboť žalovaný se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu neobohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.). Pokud žalobce poukazoval na to, že nebyly splněny předpoklady pro započtení dle § 1982 o.z., když pohledávky nejisté a neurčité nejsou dle § 1987 odst. 2 o.z. způsobilé k započtení, tak k danému soud uvádí, že žalobce zde zaměňuje dva zcela odlišné právní instituty. V dané věci se v případě úhrady částky ve výši částka a účelového určení platby žalobcem jednalo o zánik dluhu /částečný zánik/ jeho splněním (§ 1908 odst. 1, § 1933 o.z.), nikoliv o započtení ve smyslu ust. § 1982 a násl. o.z. Započtení je způsob současného zániku (případně částečného zániku) alespoň dvou vzájemných pohledávek, kdy ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Pro realizaci započtení jsou nezbytným předpokladem mnohost, vzájemnost a stejnorodost pohledávek. Věřitel jedné pohledávky tedy musí být zároveň dlužníkem pohledávky druhé a naopak (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), případně může existovat více proti sobě jdoucích pohledávek způsobilých k započtení. V daném případě se však nejednalo o jakékoliv vzájemné pohledávky žalobce a žalovaného, nelze tak pojmově hovořit o započtení a námitka žalobce, že žalovaný nemohl plnění žalobce započítat na spornou pohledávku z vyúčtování služeb za r. 2009, je zcela nepřípadná, neboť se nejednalo o započtení, ale o částečný zánik dluhu jeho splněním.

24. Z důvodu výše uvedených skutkových a právních závěrů soud žalobu zamítl, neboť na straně žalovaného přijetím částky částka od žalobce nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení.

25. Soud dále dodává, že vzhledem k absenci žalobce, který se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k němu řádně a včas předvolán, nemohlo být žalobci dáno jakékoliv procesní poučení, a to ať již dle § 118b odst. 1 o.s.ř., tak dle § 119a odst. 1 o.s.ř. a tato skutečnost jde plně k tíži žalobce. K procesnímu poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. soud pak uvádí, že toto procesní poučení navíc nebylo ani na místě, i kdyby se žalobce k jednání dostavil, kdy postup dle § 118a o.s.ř. přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nedostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci, a o tento případ se nejednalo, když žalobce vylíčil všechny rozhodné skutečnosti a označil důkazy, avšak na základě skutkových zjištění a právního posouzení věci nárok žalobce nebyl shledán po právu.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce částka (tři úkony právní služby po částka: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při jednání dne datum - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění) a třemi režijními paušály po částka (§ 13 odst. 1 a odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení v celkové výši částka zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.