60 C 153/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně , anonymizováno proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o výživné a zajištění úhrady neprovdané matky

I. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, se řízení zastavuje.

II. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 170 000 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému k rukám právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 68 800 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou u Okresního soudu v Kladně dne [datum] domáhala úpravy poměrů k nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a dále určení výživného na svou osobu. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným nikdy neuzavřeli manželství, pouze spolu určité období od r. 2014 žili jako partneři. Dne [datum] se jim narodila dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Ve společné domácnosti žalobkyně a žalovaný žili do věku 4 měsíců nezletilé s tím, že žalovaný poté neunesl návrh odluky, kdy žalobkyně se žalovaným již nechtěla žít, a to pro verbální vyhrožování a brachiální ataky. Nájemcem bytu byla žalobkyně, která se z obavy před jednáním žalovaného odstěhovala do [obec], kde pobývala u svého kamaráda asi 12 měsíců, tj. do 1,5 roku věku nezletilé, kdy o ni sama pečovala. Poté se žalobkyně vrátila zpátky do pronajatého bytu (ukončení bydlení v [obec]), kde poté bydlela v jednom bytě se žalovaným šest měsíců (nikoliv jako partneři) a musela hradit polovinu nájmu a nákladů na bydlení (cca 9 000 Kč), ale již spolu nežili jako rodina. Nájemní smlouvu žalobkyně v květnu 2019 ukončila a přestěhovala se do [obec], kde žila s novým přítelem, s nímž se posléze v říjnu 2019 rozešla. Svou bytovou situaci žalobkyně poté vyřešila dohodou se žalovaným s tím, že jí na dva měsíce umožní bezplatně užívat byt v [obec], který měl pronajatý. Tento byt žalobkyně užívala od [datum] do [datum]. Od [datum] bydlí žalobkyně v [obec] v bytě, který pro ni pronajala její matka a plně jej hradí. Žalovaný se od srpna 2017 na výchově dcery nepodílí s tím, že na nákladech na výživu dcery se podílí nepravidelně. Po odluce, která nastala ve čtyřech měsících věku dcery, žalovaný přispíval nepravidelně částkou 4 000 Kč měsíčně, od dvou let věku nezletilé částkou 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je v současné době v tíživé finanční situaci, kdy část nákladů na bydlení musela v období před a po narození dcery hradit sama, přičemž zaměstnavatel s ní ukončil pracovní poměr a její příjem je závislý na příležitostných brigádách a příspěvcích od její matky. V době od narození dítěte jí byl přiznán rodičovský příspěvek 7 600 Kč měsíčně na dobu dvou let a jiný příjem neměla. Od čtyř měsíců věku dítěte se o vše musela postarat sama a její příjem v tomto období byl i s příspěvkem žalovaného ve výši 11 600 Kč. V tomto období se žalobkyně musela zadlužit a nedokázala splácet své dřívější závazky. Žalobkyně tak požaduje výživné pro svou osobu zpětně, a to po dobu 18 měsíců, a to od čtvrtého měsíce do dvou let života nezletilé dcery. Od [datum] se žalobkyně sama stará o výchovu i výživu dcery, je na mateřské dovolené, pobírala pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč po dobu 24 měsíců. Na peněžitou dávku v mateřství nedosáhla pro nesplnění podmínek doby trvání placení nemocenského pojištění. Po dobu společného soužití v [obec] žalobkyně hradila náklady s bydlením sama, otec se sporadicky na úhradě nájmu podílel. Po odstěhování do [obec], kromě částky 4 000 Kč měsíčně na nezletilou, jinou částku na obydlí a výživu žalovaný žalobkyni nepřispěl. Z nedostatku finančních prostředků nedokázala hradit své závazky a čelí exekuci. Příspěvek žalovaného vzhledem k jejím poměrům a jeho situaci byl nepřiměřeně nízký. Po skončení mateřské dovolené je žalobkyně hlášena na Úřadu práce. Dále byla zaměstnána ve vinárně [příjmení] [příjmení], kdy její průměrný měsíční příjem činil max. 10 000 Kč hrubého. Po vyhlášení vlády o uzavření restauračních zařízení přišla i o tento zdroj příjmů. Od [datum] po vykázání z bytu žalovaným byla nucena najít si jiné bydlení, což jí zajistila její matka. Náklady s užíváním bytu jsou 13 860 Kč a dosud je hradí matka žalobkyně. Žalovaný v době společného soužití byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno], pracuje na živnostenský list, dle jeho sdělení jeho příjem činil 60 000 - 100 000 Kč měsíčně v období roku 2018. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnosti hradit žalobkyni výživné po dobu 18 měsíců od srpna roku 2017 do dvou let věku dítěte v měsíční výši 10 000 Kč, tj. celkem částku 180 000 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že ve věci péče soudu o nezletilou probíhá řízení u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. [spisová značka]. Účastníci nebyli manželé, ale vedli společnou rodinnou domácnost a z jejich vztahu se narodila [datum] dcera [jméno], kdy otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Účastníci měli problémy ve vztahu a dohodli se na 2-3 měsíční pauze. Žalovaný se neodstěhoval z bytu, jehož nájemcem byla žalobkyně a rozhodl se za byt dále hradit nájem. Ze strany žalobkyně nedošlo k ukončení nájemní smlouvy. Neodehrávalo se žádné vyhrožování ani brachiální útoky. Od ledna 2017 se žalobkyně na úhradě nájmu finančně nepodílela. [ulice] srpna 2017 se žalobkyně i s nezletilou odstěhovala a vrátily se v červnu 2018. Pravidelně žalovaného navštěvovaly, často se zdržely i na více dní. Žalovaný pravidelně navštěvoval žalobkyni s nezletilou na [obec]. Již v době těhotenství žalovaný poskytl žalobkyni do užívání osobní automobil, který užívala pro své osobní účely až do října 2017. Po celou dobu, co pobývala na [obec], ji žalovaný finančně podporoval a přispíval žalobkyni na výživu nezletilé částkou 6 000 Kč měsíčně. V červnu 2018 se vrátila žalobkyně zpět k žalovanému s tím, že se pokusí vztah dát dohromady. Žalovaný nadále hradil nájem v plné výši a žalobkyně žalovanému ničeho na nájem nepřispívala. Posléze se v r. 2019 žalobkyně odstěhovala k novému příteli. V září 2019 se žalobkyně s dcerou vrátila k žalovanému. Po návratu z [obec] se žalobkyně a žalovaný společně podíleli na výchově nezletilé, od srpna 2018 si žalobkyně začala přivydělávat jako barmanka u pana [celé jméno svědka], žalovaný dceru často hlídal. Žalovaný od začátku přispíval na výživu nezletilé částkou 6 000 Kč měsíčně, od června 2019 částkou 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se dostala do tíživé finanční situace v důsledku své nezodpovědnosti, kdy opakovaně uzavírala smlouvy o úvěrech, které nebyla schopna splácet, a to ještě před narozením dcery. Institut výživného neprovdané matce má do určité míry kompenzovat ztrátu příjmu od doby narození dítěte, ale nemá sloužit k úhradě dříve vzniklých závazků žalobkyně. Od srpna 2018 do dubna 2019 žalobkyně pracovala brigádně u pana [celé jméno svědka], během nočních směn hlídal výhradně žalovaný. Žalovaný po celou dobu, za kterou požaduje žalobkyně výživné, jí finančně přispíval, hradil nájem a služby související s bydlením, zapůjčil jí automobil k užívání, hradil pojištění vozu, staral se o ni, snažil se jí pomáhat a svou zákonnou povinnost splnil v plném rozsahu. Pokud jde o výdělky u pana [celé jméno svědka], tak smluvně měla žalobkyně dostávat 10 000 Kč, avšak realita výdělku byla jiná, kdy za směnu si byla schopná vydělat v rozmezí od 2 000 Kč do 5 000 Kč, kdy se jednalo o spropitné. K odstěhování žalobkyně z pronajatého bytu došlo [datum] na žádost žalovaného.

3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 9. 10. 2020, č. j. 60 C 153/2020-46, vyzvána k doplnění žaloby o náležitosti v usnesení uvedené, avšak na to nikterak reagováno nebylo.

4. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že pokud jde o úhradu nájemného u bytu, tak původně se žalobkyní byli dohodnuti na společném podílu na úhradě nájmu v poměru 1: 1 s tím, že žalobkyně bude skládat finanční prostředky na bankovní účet pronajímatele a žalovaný zasílat svoji část na její bankovní účet. V období od ledna 2017 jí předával prostředky v hotovosti na základě její žádosti z důvodu, že na bankovním účtu měla žalobkyně neprovedené splátky úvěru. Od února 2017 žalobkyně neprováděla úhradu nájmu a byla jí pronajímatelem dána výpověď nájmu bytu. Žalovaný, aby vyvrátil tuto nepříznivou situaci, doplatil dlužnou částku dvou nájmů ve výši 36 000 Kč s tím, že nájemné již hradil on ze svého účtu a od té doby hradil celou výši nájemného sám, bez přispění žalobkyně. Na žádost žalobkyně ze dne [datum] provedl žalovaný dne [datum] úhradu částky 2 797 Kč. Dále žalovaný hradil náklady na potraviny, Nutrilon, dětskou výživu, pleny a hračky. Při předávání finančních částek žalovaným žalobkyni byla přítomna několikrát matka žalovaného. Žalobkyně s nezletilou se odstěhovaly na konci srpna 2017 a vrátily se v červnu 2018. Pravidelně žalovaného navštěvovaly, i po odchodu na [obec] v srpnu 2017 žalovaný žalobkyni finančně podporoval, hradil náklady spojené s užíváním automobilu, tedy pohonné hmoty, povinné ručení, havarijní pojištění s tím, že automobil žalobkyně užívala až do října 2017. V červnu 2018 se žalobkyně vrátila, avšak ničím nepřispívala na nájem, vše bylo hrazeno ze strany žalovaného. Na začátku r. 2019 žalobkyně navázala vztah s jiným mužem, k němuž se následně odstěhovala. Cílem žalobkyně je získat finanční prostředky k úhradě dluhu u [ulice] banky. K finálnímu odstěhování žalobkyně došlo [datum].

5. Při jednání dne [datum] žalobkyně poukázala na to, že musela hradit nájemné, vkládala to na pobočce banky, v té době ji podporovala její matka, ani v současné době nemá příjem. Protože byla s dcerou, tak se zadlužila. Žalobkyně dále uvedla, že úhradu výživného požaduje za období od srpna r. 2017 do prosince r. 2018, za 17 měsíců po 10 000 Kč, tj. celkem tak požaduje po žalovaném úhradu částky 170 000 KČ. Co do částky 10 000 Kč žalobkyně vzala žalobu zpět (č.l. 88 p.v. spisu). Soud v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení co do částky 10 000 Kč § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku).

6. Při jednání dne [datum] žalovaný poukázal na to, že závazky žalobkyně vznikly ještě před narozením dcery s tím, že nájemné hradil on.

7. V podání ze dne [datum] žalovaný zopakoval svá tvrzení uvedená v podání ze dne [datum] s tím, že v období od června 2017 do prosince 2018 hradil celou částku nájemného ve výši 18 000 Kč měsíčně sám bez přispění žalobkyně, na základě žádosti žalobkyně jí poskytl dne [datum] částku 2 797 Kč, hradil náklady spojené s užíváním jeho automobilu, finančně ji podporoval a svou zákonnou povinnost přispět na výživu žalobkyně splnil v plném rozsahu.

8. Při jednání dne [datum] účastníci činili nesporným, že žalobkyně v období od srpna 2017 do přelomu června - července 2018 bydlela mimo domácnost žalovaného na [obec] (č.l. 107 p.v. spisu).

9. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že pokud jde o její bydlení na [obec], tak jednalo se o dům, kde nájemní smlouva zněla na p. [příjmení], matku jejího kamaráda [jméno] [příjmení], kdy žalobkyně za sebe a za dceru dávala částku 3 500 Kč měsíčně jako příspěvek na vodu a elektřinu, tuto dávala v hotovosti p. [příjmení], nemá nájemní smlouvu, ani doklady o hrazení. Žalobkyně si je vědoma dvou exekucí vedených na svou osobu, kdy se jedná o dluh vůči [právnická osoba] a vůči Dopravnímu podniku - jízda na černo. U p. [celé jméno svědka] ve vinárně [příjmení] [příjmení] pracovala od září 2018 do dubna 2019.

10. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že v období od srpna 2017 do července 2018 jí žalovaný poskytl částku 20 000 Kč (č.l. 131 p.v. spisu). Dále žalobkyně uvedla, že v období od srpna 2017 do prosince 2018 nájemné hradil výlučně žalovaný s tím, že ona mu přispěla za toto období pouze částkou 2 000 Kč v prosinci 2018 (č.l. 132 p.v. spisu).

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

12. Dne [datum] se ze vztahu mezi žalobkyní a žalovaným narodila dcera [jméno] (shodné tvrzení účastníků, výpověď žalobkyně a žalovaného).

13. Žalobkyně podávala daňové přiznání za zdaňovací období r. 2016, kdy základ daně činil 107 200 Kč s tím, že za r. 2017 a za r. 2018 žalobkyně daňové přiznání nepodávala (sdělení Finančního úřadu ze dne [datum] na č. l. 119 spisu). V období od [datum] do [datum] byla žalobkyně zaměstnána u společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], kdy za dané období vyměřovací základ byl ve výši 70 746 Kč a čistá mzda žalobkyně byla za srpen 2016 ve výši 11 675 Kč, za září 2016 ve výši 19 295 Kč a za říjen 2016 ve výši 19 484 Kč (sdělení ČSSZ ze dne [datum] na č.l. 124 - 125 spisu, sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na č.l. 126 - 127 spisu, evidenční list důchodového pojištění ze dne [datum]). Žalobkyni byl v období od dubna r. 2017 do dubna r. 2019 vyplácen rodičovský příspěvek v měsíční výši 7 600 Kč (sdělení Úřadu práce na č. l. 55 - 56 spisu). V období od [datum] do [datum] [ulice] správa sociálního zabezpečení u žalobkyně neevidovala žádného zaměstnavatele, na Úřadu práce byla vedena jako uchazeč od zaměstnání od [datum] do [datum] a posléze od [datum] do [datum], žalobkyně nepobírala nemocenské dávky ani důchod (sdělení ČSSZ ze dne [datum] na č. l. 64 - 65). Dne [datum] žalobkyně jako zaměstnanec uzavřela s p. [celé jméno svědka] - Vinárna [příjmení] [příjmení] jako zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od [datum] do [datum] - výpomoc v obsluze, administrativní výpomoc za částku 8 000 Kč měsíčně (citovaná dohoda).

14. Žalobkyně uzavřela s [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 290 000 Kč s tím, že částka 256 000 Kč byla poskytnuta za účelem konsolidace dluhu z úvěrů a půjček poskytnutých [právnická osoba] a zbývající částka ve výši 34 000 Kč byla poskytnuta žalobkyni bez sledování účelu poskytnutí prostředků. Žalobkyně nehradila splátky dle smlouvy a z daného důvodu byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobkyni uložena povinnost uhradit [právnická osoba] částku 293 078,50 Kč s příslušenstvím s tím, že na dlužnou částku nebylo ničeho uhrazeno, byl podán exekuční návrh a exekuční řízení je vedeno u Exekutorského úřadu [okres], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka] a nebylo dosud skončeno (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] na č.l. 76 spisu, smlouva o úvěru ze dne [datum], citovaný rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum]). Žalobkyně se do prodlení s hrazením předmětného úvěru dostala již v prosinci 2016 ([datum]), úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn (přehled hrazení, výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum]).

15. Žalovaný je v evidenci [obec] správy sociálního zabezpečení veden jako osoba samostatně výdělečně činná, a to od [datum] (sdělení ČSSZ ze dne [datum] na č.l. 64 - 65 spisu). Žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] s tím, že z jeho strany bylo hrazeno pojistné tohoto vozidla (osvědčení o registraci vozidla, přehled hrazení pojistného s příslušnými výpisy z účtu). Dle daňového přiznání žalovaného za rok 2017 dílčí základ daně činil 272 696 Kč a daň 40 890 Kč s tím, že bylo uplatněno daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti - [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]; celkové příjmy žalovaného za r. 2017 činily celkem 681 740 Kč a výdaje 409 044 Kč. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2018 vyplývá dílčí základ daně 331 832 Kč a daň 49 400 Kč, zároveň bylo uplatněno daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti - [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]; příjmy žalovaného za r. 2018 činily celkem 829 580 Kč a výdaje 497 748 Kč. Dle daňového přiznání žalovaného za rok 2019 dílčí základ daně činil 288 469 Kč a daň 43 260 Kč, kdy daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňováno nebylo; celkové příjmy žalovaného za r. 2019 činily 721 173 Kč a výdaje 432 704 Kč (daňová přiznání 2017 - 2019). Ze strany žalovaného byly předloženy stvrzenky o nákupech jídla a drogistického zboží mj. za období od září 2018 do prosince 2018 (doklady o nákupech za dané období). Žalovaný v měsících listopadu 2017, březnu 2018, červenci 2018, září 2018, říjnu 2018 a v prosinci 2018 uhradil částku 300 Kč jako dobití telefonu pro žalobkyni (výpisy z účtu, shodné tvrzení žalobkyně na č.l. 133 spisu).

16. V lednu 2018 žalobkyně požádala žalovaného o poskytnutí částky 2 796 Kč (email žalobkyně ze dne [datum]), žalovaný dne [datum] tuto částku dle pokynů žalobkyně uhradil (výpis z účtu žalovaného ze dne [datum]).

17. V čestném prohlášení (č. listu 123 spisu) matka žalovaného potvrzuje, že v období srpna 2017 do dubna 2019 byla přítomna, když její syn předával žalobkyni finanční prostředky v hotovosti, a to dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 20 000 Kč.

18. U Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení o úpravě poměrů k nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kdy byl projednán návrh, který byl podán u Okresního soudu v Kladně dne [datum] a který v sobě kumuloval návrh na úpravu poměrů k nezletilé dceři a zároveň žalobu na výživné a úhradu nákladů neprovdané matce s tím, že v té části, kde matka požadovala určení výživného a zajištění úhrady nákladů neprovdané matce, bylo řízení usnesením ze dne 24. 4. 2020, č. j. 21 Nc 3708/2020-8, vyloučeno k samostatnému řízení. Ve vyjádření ze dne [datum] (č. l. 30 citovaného spisu) žalovaný mj. uvedl, že po celou dobu, co žalobkyně pobývala na [obec], ji finančně podporoval, kdy na výživu nezletilé přispíval pravidelně každý měsíc částkou 6 000 Kč. Na č. l. 36 spisu je založeno čestné prohlášení žalobkyně s tím, že ve zdaňovacím období r. 2017 a r. 2018 neuplatňovala slevu na nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Dne [datum] proběhlo ze strany sociálního odboru, oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městské části Prahy 9 šetření poměrů u žalovaného, kdy ve zprávě ze dne [datum] bylo uvedeno, že rodiče nezl. [jméno] spolu nežijí ve společné domácnosti od května 2019, kdy se matka odstěhovala ke svému příteli, nadále se vídali skoro každý den, vídali se u otce v bytě s tím, že matka byla bez zaměstnání a od září 2019 do prosince 2019 se nastěhovala zpět k otci, protože neměla kde bydlet. Dále zde bylo uvedeno, že otec pracuje jako OSVČ v oboru IT s tím, že otec uvedl, že matce od narození nezletilé dával částku 6 000 Kč měsíčně do vlastních rukou, protože matka měla exekuce a od dvou let věku nezletilé dává 4 000 Kč měsíčně. Rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda rodičů, dle níž nezl. [jméno] byla svěřena do výchovy matky a otec se zavázal přispívat od [datum] na výživu nezletilé částkou 5 000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

19. Ve věci byla slyšena žalobkyně, žalovaný a svědkyně [celé jméno svědkyně] (matka žalobkyně), jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

20. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba po částečném zpětvzetí žaloby znějící na zaplacení částky 170 000 Kč jakožto výživného žalobkyně za období od srpna 2017 do prosince 2018 v měsíční výši 10 000 Kč nebyla podána po právu.

21. Dle § 920 odst. 1 věty prvé zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 922 odst. 2 o.z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

22. Cílem právní úpravy institutu výživného neprovdané matce je garantovat neprovdané matce určitý příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, kdy životní situace ženy, která porodila, je zvláště obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce není neschopnost matky samostatně se živit (tj. stav odkázanosti na výživu), jak předpokládá § 911 o.z., nýbrž skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně (ne však nutně vždy) dochází k (dočasnému nebo trvalému) snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytované dle § 920 o.z. je hledisko přiměřenosti, kdy nejde o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně stejné životní úrovně.

23. V řízení bylo prokázáno, a to na základě v tomto směru shodné výpovědi žalobkyně a žalovaného, že žalobkyně a žalovaný žili v partnerském vztahu zhruba od r. 2013 2014 s tím, že z jejich vztahu se dne [datum] narodila dcera [jméno] a v srpnu r. 2017 se žalobkyně i s nezletilou dcerou odstěhovala od žalovaného z bytu na [obec a číslo], jehož byla nájemkyní (výpověď žalobkyně na č.l. 108 p.v. spisu, žalovaného na č.l. 130, 130 p.v. spisu). Pokud jde o důvod odstěhování, tak sice v žalobě samotné žalobkyně uváděla, že se žalovaným již nechtěla žít pro verbální vyhrožování a brachiální útoky (č.l. 1 p.v. spisu), nicméně ve své účastnické výpovědi uvedla, že ani v době těhotenství neměli společnou řeč s tím, že psychické ataky popsala tak, že„ prostě jsme na sebe křičeli, byli jsme na sebe i vulgární“ a rozhodla se, že v takovém prostředí už dítě nechce vychovávat (výpověď žalobkyně na č.l. 108 p.v. spisu). Žalovaný důvod odstěhování žalobkyně popsal tak, že„ žalobkyně přišla s tím, že by si chtěla dát určitou pauzu, že by chtěla být s malou nějakou dobu sama, mluvila o dvou až třech měsících,… neřekla, že odchází, že se rozcházíme“ (výpověď žalovaného na č.l. 130 p.v. spisu). Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, pak za důvod odstěhování své dcery označila odcizení od žalovaného (výpověď na č.l. 131 p.v. spisu). Faktem zůstává ta skutečnost, že od srpna 2017 do přelomu června - července 2018 účastníci nežili ve společné domácnosti a společně nehospodařili. V řízení bylo rovněž prokázáno, že na přelomu června - července 2018 se žalobkyně opětovně vrátila do bytu sdíleného se žalovaným (výpověď žalobkyně na č.l. 109 spisu -„ asi jsme chtěli navázat vztah, ale také jsem si chtěla v [obec] najít práci“, výpověď žalovaného na č.l. 130 p.v. spisu -„ já jsem se domníval, že asi ten vztah bude pokračovat“). Pokud jde o období od návratu žalobkyně v červnu - červenci 2018 do prosince 2018 (do této doby žalobkyně požadovala úhradu výživného), tak zde soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že v tomto období účastníci vedli společnou domácnost, společně se podíleli na úhradě společného bydlení a živobytí, kdy žalovaný hradil nájemné (nesporné tvrzení účastníků), žalobkyně zase na druhé straně zajišťovala stravu pro malou a pro ně, kdy jídlo, drogerii a další výdaje hradila převážně ona, někdy žalovaný udělal menší nákup, když uvařila, nabídla i žalovanému (výpověď žalobkyně na č.l. 109 spisu), kdy žalovaný se částečně podílel i na hlídání společné dcery v době, kdy žalobkyně pracovala ve vinárně na základě dohody o provedení práce od [datum] (výpověď žalobkyně na č.l. 109 p.v. spisu, výpověď žalovaného na č.l. 131 spisu). Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, žádnými informacemi o charakteru a způsobu soužití včetně finančního hospodaření žalobkyně a žalovaného nedisponovala (výpověď svědkyně na č.l. 131 p.v. spisu). V předmětném období žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně a od září 2018 rovněž mzdu na základě dohody o provedení práce. Žalovaný byl OSVČ s příjmem dle daňového přiznání (bod 15. rozsudku). V tomto období od přelomu června - července 2018 do prosince 2018 dle názoru soudu byla vedena společná domácnost žalobkyně a žalovaného se všemi svými atributy (hrazení nákladů spojených s bydlením, hrazení ostatních životních potřeb, péče o společné dítě), kdy žalovaný hradit zejména nájemné v měsíční výši 18 000 Kč, občasně obstaral nákupy, přispíval žalobkyni na platby u mobilního operátora, a naproti tomu žalobkyně obstarávala běžné nákupy. Pokud jde o stvrzenky za nákupy jídla a drogistického zboží, tak z těchto stvrzenek nikterak nevyplývá, kým byly hrazeny a zda se jednalo o nákupy pro potřeby domácnosti žalobkyně a žalovaného, nicméně právě na základě výpovědi žalobkyně a žalovaného, kteří popisovali způsob jejich soužití v období od června - července 2018 do prosince 2018, soud uzavřel, že v tomto období byla vedena společná domácnost žalobkyně a žalovaného s tím, že oba se na úhradách této domácnosti podíleli, a to dobrovolně, a za dané období dle názoru soudu žalobkyni nárok na výživné ze strany žalovaného nevznikl, když k plnění docházelo faktickými úhradami ze strany žalovaného. V tomto období tak žalovaný ve vztahu k žalobkyni plnil svou vyživovací povinnost formou dobrovolné úhrady nájemného a dalšími úhradami na náklady domácnosti (nákupy, platby telefonu) a za dané období tak nebyly splněny předpoklady vzniku takového nároku ve smyslu ust. § 920 o.z., kdy potřeby žalobkyně takto byly saturovány.

24. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalobkyni vznikl nárok na výživné od žalovaného za období od srpna 2017 do června - července 2018, kdy účastníci společně nežili, a žalobkyně s nezletilou dcerou bydlela na [obec].

25. V tomto období žalobkyně pobírala toliko rodičovský příspěvek v měsíční výši 7 600 Kč s tím, že dle svého tvrzení za bydlení, resp. příspěvek za vodu a elektřinu, hradila matce svého kamaráda v částce 3 500 Kč měsíčně (viz vyjádření žalobkyně na č.l. 108 spisu). Žalobkyně tak sdílela bydlení se třetími osobami, byť nebylo v řízení prokázáno, že by s nimi vedla společnou domácnost. Žalobkyně vypověděla, že za dané období od srpna 2017 do června - července 2018 jí žalovaný na její živobytí a na její výdaje ničím nepřispěl, možná jí 3krát či 4krát dobil mobil a po dobu jednoho či dvou měsíců měla k dispozici jeho vozidlo (výpověď na č.l. 109 spisu). Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, žádnými informacemi o případných finančních příspěvcích žalovaného žalobkyni nedisponovala (výpověď svědkyně na č.l. 131 p.v. spisu). Dle názoru soudu však nelze pominout, že žalobkyně odešla z bytu, jehož byla nájemkyní s povinností řádně a včas hradit nájemné a i po jejím odchodu žalovaný hradil výlučně plnou výši nájemného v částce 18 000 Kč měsíčně (shodná výpověď žalobkyně a žalovaného, nesporné tvrzení na č.l. 132 p.v. spisu), ačkoliv nebyl nájemcem předmětného bytu a tuto platbu činil„ za žalobkyni“. Příjem žalovaného v tomto období doložený daňovými přiznáními činil (při zohlednění příjmů a výdajů) cca 23 000 Kč měsíčně v r. 2017 a cca 28 000 Kč měsíčně v r. 2018, kdy sám žalovaný vypověděl, že k úhradě svých osobních životních potřeb měl (po odečtení nájemného a splátek úvěru na auto) zhruba 5 000 - 10 000 Kč měsíčně. Kromě výlučné úhrady nájemného v daném období žalovaný žalobkyni přispíval na úhradu plateb za mobilní telefon (bod 15. rozsudku), v lednu 2018 jí poskytl na základě její žádosti částku 2 796 Kč (bod 16. rozsudku), po dobu cca 2 - 3 měsíců (od srpna 2017) žalobkyně užívala automobil žalovaného a dále žalovaný žalobkyni poskytl v daném období jednorázově částku 20 000 Kč (čestné prohlášení na č.l. 123 spisu, vyjádření žalobkyně na č.l. 131 p.v. spisu). Naproti tomu soud neuvěřil tvrzení žalovaného, že přispíval žalobkyni v daném období dalšími finančními částkami v hotovosti. Žalovaný sice vypověděl, že každý měsíc předával žalobkyni částku 6 000 Kč s tím, že to bral jako výživné na dceru i na žalobkyni (výpověď žalovaného na č.l. 130 p.v. spisu), avšak soud toto tvrzení žalovaného a výpověď v daném směru považuje za účelové, když v rámci opatrovnického řízení se žalovaný opakovaně vyjadřoval v tom smyslu, že pravidelně hradil výživné na dceru ve výši 6 000 Kč měsíčně, když toto uvedl nejen ve vyjádření k návrhu na úpravu poměrů k nezletilé dceři, ale i před orgánem péče o dítě (bod 18. rozsudku) a tuto částku soud tak vyhodnotil jako částku výživného na nezletilou dceru. S ohledem na shora uvedené, při zohlednění plateb realizovaných žalovaným v daném období od srpna 2017 do června - července 2018 (nájemné v měsíční výši 18 000 Kč, opakovaná platba mobilnímu operátorovi ve výši 300 Kč, jednorázová platba ve prospěch žalobkyně ve výši 2 796 Kč v lednu 2018 a jednorázová platba ve prospěch žalobkyně ve výši 20 000 Kč) a při zohlednění příjmu žalobkyně (rodičovský příspěvek), jejích výdajů na bydlení v daném období (3 500 Kč) a příjmů žalovaného (dle daňových přiznání) a hrazení výživného na nezletilou dceru, tak soud uzavřel, že žalovaný svou povinnost přispět na výživu žalobkyně i v období od srpna 2017 do června - července 2018 splnil v rozsahu odpovídajícímu ust. § 920 oz. ve spojení s § 913 o.z.

26. Pokud žalobkyně poukazovala na to, že se v tomto období musela zadlužit, když jí žalovaný ničím nepřispíval na její výdaje, tak k danému soud uvádí, že smlouvu o úvěru žalobkyně uzavřela v říjnu 2016, avšak z textu smlouvy o úvěru i ze sdělení banky (bod 14. rozsudku) vyplývá, že tento úvěr byl v převážné míře určen k úhradě dřívějších závazků žalobkyně a žalobkyně jej přestala řádně splácet již v době před narozením dcery (již v prosinci 2016 se dostala do prodlení s hrazením svých závazků).

27. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. (v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně zavinila zastavení řízení) ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. (co do zbývající částky byl žalovaný v řízení plně procesně úspěšný). Žalovanému tak náleží plná náhrada nákladů řízení, které spočívaly v odměně advokáta za poskytování právní pomoci v částce 66 400 Kč (8 úkonů právní služby po 8 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum] v délce přesahující dvě hodiny - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění) a v osmi režijních paušálech po 300 (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky). Celková výše nákladů řízení tak činila 68 800 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.