60 C 212/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o 172 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 172 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,00 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,00 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,00 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,00 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,00 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,00 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 45 292,12 Kč.

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 172 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako zapůjčitel poskytl žalovanému jako vydlužiteli částku 200 000 Kč jako zápůjčku, a to za účelem nákupu zařízení a vybavení pro budoucí společnou kavárnu a budoucího rozdělení vlastnictví kavárny a výnosu z provozu kavárny, přičemž převzetí uvedené částky žalovaným a účel zápůjčky žalobce a žalovaný potvrdili podpisem dokumentu s názvem„ smlouva mezi dvěma fyzickými osobami“ ze dne [datum]. Žalovaný však tuto částku nepoužil v souladu s dohodnutým účelem a záměr budoucí společné kavárny nevyšel. Žalovaný se následně svým písemným vyjádření ze dne [datum] zavázal splatit žalobci částku 172 000 Kč (část celkového dluhu ve výši 28 000 Kč žalovaný uhradil již před tímto písemným prohlášením), a to v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč až do úplného zaplacení dluhu. Žalovaný však dosud z tohoto dluhu ve výši 172 000 Kč ničeho nezaplatil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak ničeho uhrazeno nebylo.

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor s tím, že namítl promlčení žalobou uplatněného nároku. Dále uvedl, že od žalobce neobdržel žádnou předžalobní výzvu. Namítl, že žalobce žalovanému neposkytl zápůjčku, ale jako svému obchodnímu partnerovi předal dne [datum] finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a pověřil jej, aby za tyto prostředky vybavil společné nebytové prostory k podnikání - budoucí kavárnu s barem. Tedy, aby za tyto prostředky nakoupil zařízení a vybavil nebytové prostory kavárny v ulici [adresa], kdy se mělo jednat o společnou kavárnu s 50 % rozdělením zisku. Žalovaný stvrdil svým podpisem potvrzení o převzetí finančních prostředků, kde účel platby byl uveden„ smlouva mezi dvěma fyzickými osobami“ bez toho, že by bylo uvedeno půjčka či zápůjčka. Dne [datum] za účasti žalobce a za účelem převodu nebytového prostoru kavárny byla majiteli těchto prostor p. [jméno] [příjmení] uhrazena záloha na nájem ve výši 40 000 Kč včetně DPH s tím, že do jednoho týdne bude doplacena zbývající část, a to 7 996 Kč. Záloha na nájemném ve výši 47 996 Kč byla uhrazena z částky 200 000 Kč. Za stavební úpravy bylo uhrazeno více než 140 000 Kč, přičemž 70 000 Kč uhradil žalovaný ze svých soukromých peněz a druhá část byla uhrazena z částky určené na vybavení nebytových prostor, tedy ze zbývající částky 152 004 Kč. Po odečtení obou úhrad z částky 200 000 Kč zůstala částka kolem 80 000 Kč. Práce byly provedeny, žalobce s tím byl seznámen. Zbývající částka 82 000 Kč byla v r. 2015 uhrazena p. [příjmení] [jméno], občanu Ukrajiny, který přislíbil, že za tuto částku zhotoví nebo obstará nábytek do provozovny kavárny. Jmenovaný peníze převzal, avšak nábytek nikdy nedodal. Zde žalovaný uznal svou vinu a žalobci slíbil, že mu tuto částku uhradí. Uhradil mu ve splátkách částku 28 000 Kč, byla mezi nimi ústní dohoda o tom, že žalovaný bude splácet. Žalovaný z částky 80 000 Kč uhradil 28 000 Kč. Zbývá uhradit žalobci částku 52 000 Kč, tuto částku je ochoten uhradit i v současné době. Žalobce s ním přestal poté komunikovat. Dále žalovaný uvedl, že v prostorách zůstaly veškeré stavební práce, barový pult, tedy to, co obstaral z částky 200 000 Kč. Nebytové prostory kavárny posléze získal žalobce jako jediný nájemce. Začátkem června r. 2015 žalovaný obdržel soudní vyhoštění z ČR, republiku musel opustit a po dobu jednoho roku byl mimo ČR. I během svého pobytu v Ruské federaci byl v kontaktu se žalobcem.

3. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že nárok žalobce na vrácení peněžních prostředků zapůjčených žalovanému není promlčen, neboť žalovaný písemně svůj dluh uznal, a to jednak ve svém dopisu ze dne [datum] a následně i ve vyjádření žalovaného ze dne [datum], kdy uznává, že mu byla předána částka 200 000 Kč. Žalovaný učinil nesporným předání peněžních prostředků ve výši 200 000 Kč od žalobce dne [datum] (uznání dluhu co do důvodu a výše) s tím, že dle žalovaného se nejednalo o zápůjčku, avšak žalovaný nenabízí žádný jiný právní výklad toho, o co se mělo jednat, ani nepřikládá žádné důkazy, které by svědčily o jiném závěru, než že se jedná o zápůjčku. Z okolností muselo být žalovanému jasné, že jde o zápůjčku, když výslovným uvedením použití těchto peněžních prostředků byl vyjádřen pouze účel zápůjčky. Jak žalovaný nakonec zapůjčené prostředky použil a zda naplnil účel zápůjčky je z hlediska vrácení zápůjčky irelevantní. Žalovaný žalobci vrátil pouze částku 28 000 Kč. Zákonná úprava zápůjčky nepřipouští, aby zápůjčka byla vrácena prostřednictvím třetích osob, ani se na tom žalobce se žalovaným nedohodli. Žalovaný si je vědom po celou dobu trvání zápůjčky, že je povinen vrátit celou částku zápůjčky, proč by jinak vracel 28 000 Kč. Žalovaný, i přesto, že nepochybně uznává, že by měl vrátit částku 52 000 Kč, jak činí i ve svém vyjádření ze dne [datum], ničeho nevrátil. Žalovaný mění své názory na aktuální výši dluhu, když v dopisu ze dne [datum] uvedl, že žalobci zaplatí 172 000 Kč. Žalobce tak trvá na vrácení celé nesplacené částky jistiny zápůjčky ve výši 172 000 Kč, jak žalovaný uznal v dopise ze dne [datum].

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce a žalovaný měli v roce 2015 společný podnikatelský záměr, a sice provozování kavárny v pronajatých prostorách na adrese [adresa], s tím, že tento záměr s sebou nesl nutné investice do úpravy budoucích prostor kavárny, jejího vybavení a složení zálohy na nájemné. Po vzájemné dohodě stran žalobce dne [datum] na základě smlouvy mezi dvěma fyzickými osobami předal žalovanému částku 200 000 Kč. Za tuto sumu měl žalovaný dle dohody stran a smlouvy uhradit náklady na nákup zařízení a vybavení budoucí kavárny. Žalobce poskytl tyto finanční prostředky jako kupní cenu části potřebného zařízení a vybavení kavárny, vznikl mu dle dohody nárok na 50 % zisku, který by kavárna a potažmo jím uhrazené zařízení a vybavení generovalo. Žalovaný byl pro žalobce pouze platebním místem a tyto finanční prostředky byly žalovanému předány jen za účelem provedení platby třetím osobám (prodejcům vybavení, pronajímateli, zhotovitelům rekonstrukce prostor), s nimiž žalobce nebyl v osobním kontaktu. Podnikatelský záměr nebyl s účastí žalovaného tzv. dotažen a realizován, neboť žalovaný musel dne [datum] z důvodů neudělení prodlužení pobytu na území ČR opustit území České republiky, a to na dobu cca jednoho roku. Tvrzení žalobce o účelové zápůjčce jsou nepravdivá a účelová. Smlouva ze dne [datum] neobsahuje jakékoliv ujednání, které by se dalo považovat za zápůjčku, když absentuje závazek přenechat věc dočasně a vrátit ji. Navíc je zde uveden účel předání peněz. Žalovaný finanční prostředky v souladu s dohodou předal pronajímateli na úhradu zálohy nájemného, zhotoviteli na úhradu díla - stavební úpravy vnitřních prostor kavárny a zhotoviteli nábytku do interiéru kavárny. Zhotovitel nábytku interiéru budoucí kavárny se složenou zálohou začal být nekontaktní a dílo neprovedl. V rámci zachování dobrých vztahů žalovaný žalobci nabídl, že mu uhradí finanční prostředky, které zhotovitel nábytku zpronevěřil. [příjmení] 28 000 Kč byla uhrazena žalobci v několika splátkách v průběhu roku 2016 s tím, že žalovaný nikdy neuznal nárok žalobce na to, že by mu musel vracet tyto finanční prostředky, neboť plně dle dohody stran je předal třetím osobám jako úhradu zařízení a prací na budoucí kavárně. S ohledem na to, že první platba proběhla dne [datum], je zřejmé, že již v danou dobu si byl žalobce vědom, jak bylo s finančními prostředky žalobce žalovaným naloženo. Dne [datum] tak začala běžet promlčecí doba a žalobou uplatněný nárok je promlčen. V dopise ze dne [datum] žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok, kdy výslovně uvedl, že dluh neuznává. Žalovanému ze strany společnosti [právnická osoba] byl doručen návrh znění dohody o splátkách finančních prostředků včetně uznání dluhu a dohody o hrazení závazku ve splátkách, které však žalovaný nepodepsal, neboť s textem nesouhlasil. Navíc společnost [právnická osoba] nikdy nedoložila oprávnění vystupovat za žalobce.

5. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že zápůjčka je reálným kontraktem, který je uzavřen až v okamžiku fyzického předání finančních prostředků. Mezi účastníky je nesporné, že k předání peněz došlo a účastníky uzavřená smlouva ze dne [datum] jen určuje účel zápůjčky. Je zde zřejmý projev vůle jak na straně žalobce, tak na straně žalovaného, že jde o zápůjčku, o čemž svědčí i vyjádření žalovaného v tom smyslu, že vyjádřil vůli část vrátit. V dopise ze dne [datum] žalovaný uznal svůj dluh co do výše 172 000 Kč. Byla tak určena jak výše částky, tak byl identifikován dluh tak, aby byl nezaměnitelný s jiným dluhem. Jednalo se minimálně o určení závazku vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce. K promlčení nemohlo dojít s ohledem na uznání předmětného dluhu. Rovněž tak nemohlo dojít k promlčení dluhu, a to vzhledem k určení obsahu závazku s termínem závazku, jak byl učiněn žalovaným. Navíc žalovaný opakovaně ujišťoval žalobce o splnění dluhu, o tom, že peníze vrátí, po určitou dobu neměl povolen pobyt na území ČR. Vznesená námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy, kdy byla vznesena pouze s cílem poškodit stranu žalující.

6. Při jednání dne [datum] žalovaný namítl, že se nejednalo o smlouvu o zápůjčce, ale pouze o potvrzení o převzetí částky, kde je uveden i způsob použití finančních prostředků. V r. 2017 žalovaný začal komunikovat s vymahačskou společností, avšak ta se neprokázala plnou mocí udělenou od žalobce. Žalovaný vyjádřil vůli, že za splnění určitých podmínek je ochoten něčeho zaplatit, ale zároveň uvedl, že dluh neuznává. Žalobce si byl vědom dluhu již v r. 2017, avšak žalobu podal až [datum] a nárok je tak promlčen.

7. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že předmětné peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč byly žalobcem poskytnuty dne [datum] s tím, že smlouva je písemným potvrzením o poskytnutí finančních prostředků s uvedením účelu. Účastníci dali najevo svou vůli, že se jedná o zapůjčené prostředky a že je žalovaný povinen je vrátit. I ze zpráv z Viberu vyplývá, že žalovaný považoval částky, které dosud žalobci uhradil, jen za část svého závazku vrátit peněžní prostředky. Splatnost nebyla mezi účastníky sjednána, určení bylo ponecháno na pozdější dohodu účastníků s ohledem na vývoj podnikatelského záměru a účelové určení zápůjčky vyjádřené ve smlouvě ze dne [datum]. I v případě, že by se nejednalo o smlouvu o zápůjčku, je nezbytné vycházet z vůle účastníků, kdy povinnost žalovaného, jak měl naložit s poskytnutou částkou, byla daná, tj. použití za účelem zařízení a vybavení, a pokud žalovaný s touto částkou naložil v rozporu s touto svou povinností, je povinen ji vrátit. Sám žalovaný ostatně toto vyjádřil i ve svém dopise ze dne [datum] a ve vyjádření ze dne [datum]. Žalovaný je tak povinen tvrdit a prokázat, že jednal v souladu se svým závazkem a že sjednané podmínky poskytnutí peněz neporušil a nemá peníze vracet. Pokud by vyjádření ze dne [datum] nebylo považováno za uznání dluhu, tak se jedná o příslib dlužníka vrátit přenechané peníze v určitém termínu, jedná se tak o určení obsahu závazkového vztahu mezi účastníky tohoto řízení. K promlčení nemohlo dojít, neboť dopisem ze dne [datum] došlo k uznání dluhu, anebo došlo k určení obsahu závazku vrátit v určitém termínu peníze. Rovněž tak ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že dluh uhradí. Vznesená námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy. Žalobce vzal zpět důkazní návrh na slyšení pana [jméno] [příjmení] a na slyšení žalobce.

8. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že nesporuje převzetí finančních prostředků ve výši 200 000 Kč, avšak nepřevzal je jako předmět zápůjčky a nikdy se je nezavázal vrátit. V komunikaci v aplikaci viberu se žalovaný vždy vyjadřoval pouze k části finančního obnosu, který chtěl dobrovolně vrátit. Povinnost k vrácení finančních prostředků mezi žalobcem a žalovaným nikdy sjednána nebyla. Uznání předmětného dluhu žalovaného vůči žalobci není obsaženo v dopise ze dne [datum]. Žalobce se snaží poukazovat na to, že až v r. 2017 začal konat vůči žalovanému a požadovat po něm vrácení finančních prostředků. Již v srpnu 2016 však žalovaný poslal žalobci 28 000 Kč z žalobcem původně požadovaných 80 000 Kč, tj. nejpozději v srpnu 2016 požadoval žalobce plnění a začala běžet promlčecí doba. Z žádného jednání nevyplývá, že by se žalovaný dopustil nepoctivosti a uvedl žalobce v omyl s nepoctivými úmysly. Žalovaný dluh nikdy neuznal, a pokud v minulosti byl ochoten dobrovolně částečně plnit z důvodu zachování dobrých vztahů, takto neznamená, že nárok uplatněný žalobce je oprávněný či že by žalovaný dluh uznal.

9. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalobce uvedl, že účel smlouvy nebyl naplněn a byla uzavřena ústní dohoda na 80 000 Kč, z čehož bylo uhrazeno pouze 28 000 Kč. Zbývá tak uhradit minimálně 52 000 Kč.

10. Ve věci byl slyšen žalovaný, který se vyjadřoval k podnikatelskému záměru, k předání finančních prostředků i k jejich použití s tím, že žalobci sdělil, že mu vrátí 80 000 Kč, ústně se tak domluvili, že mu to zaplatí po částkách, nedohodli se po jakých. Nikdy neměl finanční prostředky 200 000 Kč vracet, je to nelogické, aby vracel finanční prostředky investované do kavárny či baru žalobce.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

12. Dnem [datum] je datována„ Smlouva mezi dvěma fyzickými osobami“, v níž žalovaný potvrdil, že převzal od žalobce v hotovosti 200 000 Kč, které použije na nákup zařízení a vybavení pro budoucí společnou kavárnu v nebytové jednotce [anonymizováno] na adrese [adresa]. Žalobce pak bude 50 % vlastníkem tohoto prostoru včetně jeho veškerého vybavení, know how a bude mít také 50 % zisk z tohoto podniku včetně rozhodovacího práva o tomto podniku. Žalobce podpisem souhlasil s výše uvedeným.

13. Dnem [datum] je datováno vyjádření žalovaného adresované společnosti [právnická osoba], v němž je uvedeno, že žalobce uvádí nepravdivé informace, zneužívá nevýhodného postavení žalovaného v této záležitosti, kdy většina dohod a plnění proběhla jen na základě ústního jednání. Dále je zde uvedeno, že dosud žalobci bylo uhrazeno 28 000 Kč, kdy dle žalobce byla předána v hotovosti jistina ve výši 200 000 Kč a ostatní platby a investice žalobce popírá a uvádí jiné skutečnosti, s nimiž žalovaný nesouhlasí. Nebude-li brát ohled na investice dle jeho předešlého vyjádření a negativní postoj žalobce, zbývá doplatit 172 000 Kč. Tuto finanční částku žalobci uhradí v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč až do zaplacení. Zároveň je zde uvedeno, že k tomuto závěru se žalovaný rozhodl nikoliv proto, že takový dluh uznává, ale proto, že je přístupem žalobce překvapen a znechucen a nechce se tímto zabývat dál.

14. Ve zprávě v aplikaci viber bylo uvedeno číslo účtu a dne [datum] byla poskytnuta částka 10 000 Kč se zprávou pro příjemce„ 10 000 z 80 000“, dne [datum] částka 5 000 Kč se zprávou pro příjemce„ 15 000 z 80 000“ a dne [datum] částka 3 000 Kč. Dle přehledu hrazení potvrzeného bankou byla dne [datum] poukázána částka 3 000 Kč, dne [datum] - 5 000 Kč, [datum] - 5 000 Kč, dne [datum] - 5 000 Kč, tj. celkem 18 000 Kč.

15. Bez data a podpisu je dokument označený„ Uznání dluhu a dohoda o hrazení závazku ve splátkách“, kde jako dlužník byl uveden žalovaný, jako věřitel žalobce a je zde uvedeno, že dlužník prohlašuje, že dluží věřiteli částku 172 000 Kč, kdy pohledávka vznikla ze smlouvy mezi dvěma fyzickými osobami ze dne [datum], dluh bude hradit v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč počínaje červnem 2017, přílohou bylo uznání dluhu a Dohoda o hrazení ve splátkách, dohoda o splátkách finančních prostředků. Tyto dokumenty nejsou podepsány.

16. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 172 000 Kč s příslušenstvím, a to v pravidelných splátkách po 7 500 Kč měsíčně počínaje [datum], nebyla podána po právu.

17. V daném případě žalobce postavil svůj žalobní nárok na tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobce jako zapůjčitel poskytl žalovanému jako vydlužiteli částku 200 000 Kč.

18. Dle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do [datum] (dále jen„ o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, což znamená, že nevzniká pouhou dohodou stran, ale až skutečným odevzdáním předmětu zápůjčky dlužníkovi (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2217/2003, 21 Cdo 4520/2007, 33 Cdo 4312/2008, 33 Cdo 3912/2010). V případě sporu o vrácení zápůjčky nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní věřitel, na kterém je, aby prokázal, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. že mezi věřitelem a dlužníkem byla uzavřena dohoda o přenechání finančních prostředků se závazkem je vrátit po uplynutí dohodnuté doby a dále, že dlužníkovi byl předmět zápůjčky odevzdán (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2547/2011, 21 Cdo 4520/2007).

20. Je třeba uvést, že soud je vymezením žalobou uplatněného nároku co do jeho skutkového základu vázán a nemůže se tak zabývat něčím jiným, než žalobce požaduje (viz § 153 odst. 2 o.s.ř., usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2002/2002). Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Skutkovým vymezením nároku v žalobě je soud vázán a nemůže žalobci přiznat plnění na základě jiného skutkového základu, neboť by tak rozhodl o jiném nároku, než který se stal předmětem řízení.

21. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce v žalobě odůvodnil svůj nárok na zaplacení částky 172 000 Kč tím, že se jedná o dlužnou jistinu zápůjčky, kterou žalovanému poskytl s tím, že„ smlouva mezi dvěma fyzickými osobami“ ze dne [datum] je potvrzením o poskytnutí těchto finančních prostředků s uvedením účelu, na co mají být peníze použity. Takto vylíčenému skutkovému základu uplatněného nároku odpovídá právní posouzení dle ust. § 2390 o.z. upravující práva a povinnosti věřitele a dlužníka ze smlouvy o zápůjčce. Shora uvedenými skutkovými tvrzeními (uzavření smlouvy o zápůjčce s povinnosti k vrácení zapůjčených finančních prostředků) byl vymezen žalobní nárok a z tohoto pohledu soud posuzoval oprávněnost žalobního nároku.

22. Důkazní břemeno vždy leží na tom účastníku řízení, který určité skutečnosti tvrdí a z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. V poměrech dané věci žalobce tížilo důkazní břemeno nejen o tom, že částku ve výši 200 000 Kč žalovanému skutečně poskytl, ale i o tom, že poskytnutá částka byla plněním v jejich právním vztahu založeném smlouvou o zápůjčce. Bylo tak na žalobci, aby doložil své tvrzení, že právním důvodem částky 200 000 Kč poskytnuté dne [datum] žalovanému byla smlouva o zápůjčce. V daném případě žalovaný nepopíral, že částku 200 000 Kč převzal od žalobce, kdy uváděl, že účelem předání těchto finančních prostředků bylo jejich použití na nákup zařízení a vybavení pro budoucí společnou kavárnu. Tento účel předání finančních prostředků byl ostatně vyjádřen přímo z textu smlouvy ze dne [datum].

23. V řízení byl žalobce soudem poučen o povinnosti důkazní ve vztahu k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce (protokol z jednání ze dne [datum], č. l. 38 spisu), avšak žádné další důkazy žalobcem k prokázání tohoto tvrzení navrženy nebyly, naopak byl vzat zpět důkazní návrh na slyšení žalobce a svědka [jméno] [příjmení] (podání žalobce na č.l. 42 p.v. spisu). S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce sice předal žalovanému částku 200 000 Kč, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce s povinností žalovaného tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit. Povinnost žalovaného k vrácení těchto předaných finančních prostředků nikterak nevyplývá z textu smlouvy ze dne [datum], navíc pak ani z logiky věci nelze k danému dospět, kdy pokud měly být tyto finanční prostředky použity na nákup zařízení a vybavení pro budoucí společnou kavárnu, pak není rozumného důvodu, proč by měl takto investované finanční prostředky žalovaný žalobci vracet.

24. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno a neprokázal uzavření smlouvy o zápůjčce mezi ním a žalovaným, z níž by žalovanému vznikla povinnost poskytnuté finanční prostředky vrátit. Pokud jde o dopis žalovaného ze dne [datum], tak dle názoru soudu se nejedná o uznání dluhu dle § 2053 o.z., kdy sice je v dopise uvedeno, že finanční částku ve výši 172 000 Kč žalovaný žalobci uhradí v měsíčních splátkách po 7 500 Kč, nicméně také je v tomto dopise výslovně uvedeno, že se takto žalovaný rozhodl nikoliv proto, že takový dluh uznává. Ust. § 2053 o.z. stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V citovaném dopise je žalovaným uvedeno:„ k tomuto závěru jsem se rozhodl nikoliv proto, že takový dluh uznávám“. Z jazykového vyjádření vůle žalovaného nelze dovodit, že by dluh vůči žalobci uznal, ba naopak. Dopis ze dne [datum] tak není dle názoru soudu uznáním dluhu ve výši 172 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce žalobou uplatněného. Pokud jde o vyjádření žalovaného ze dne [datum] obsaženého ve spise, tak i zde žalovaný poskytnutí zápůjčky výslovně popírá a nejedná se tak o uznání dluhu ze smlouvy o zápůjčce v žalobě tvrzené.

25. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že„ uznal svou vinu“, když řemeslník, kterému předal 80 000 Kč z částky 200 000 Kč, nábytek nedodal, a žalovaný slíbil, že žalobci uhradí částku 80 000 Kč (vyjádření žalovaného na č.l. 15 spisu, výpověď žalovaného na č.l. 64 spisu), tak se nemohlo jednat o závazek ze smlouvy o zápůjčce, kdy nebyly naplněny pojmové znaky smlouvy o zápůjčce (předání zastupitelné věci se závazkem k jejich vrácení), ale jednalo se o závazek nepojmenovaný (§ [číslo], § [číslo], § 1746 odst. 2 o.z.), který byl částečně, a to co do částky 28 000 Kč, žalovaným splněn, s tím, že dlužná částka tohoto závazku byla ve výši 52 000 Kč. V řízení však dle názoru soudu byla důvodně vznesena námitka promlčení, když závazek vznikl v r. 2016 (úhrady v r. 2016 - zprávy v aplikaci viber, potvrzení o platbách) a pokud žaloba byla podána až dne [datum], jednalo se o uplatnění po marném uplynutí promlčecí doby (§ 629, § 619 odst. 1 o.z.), když dluh nebyl žalovaným uznán a v řízení nebyly prokázány takové okolnosti, které by měly za následek, že by promlčecí doba neběžela (jak bylo žalobcem namítáno poukazem na ust. § 650 o.z.), kdy samotná skutečnost, že po určitou dobu se žalovaný nenacházel na území ČR, takovou skutečností není, a nebyly shledány ani takové okolnosti, které by svědčily o tom, že věřitel právo neuplatnil z důvodu, že byl lstivě uveden dlužníkem v omyl (§ 650 o.z.). Nebyly shledány také okolnosti svědčící o tom, že námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy.

26. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, když v řízení nebylo prokázáno uzavření v žalobě tvrzené smlouvy o zápůjčce, na základě níž by žalovanému vznikl závazek k vrácení předaných finančních prostředků, a závazek vyplývající z dohody o úhradě částky 80 000 Kč, resp. po částečném plnění, v dlužné výši 52 000 Kč, je promlčen. Soud zamítl důkazní návrh žalobce na slyšení žalobce, když tento návrh byl v podání ze dne [datum] vzat zpět, navíc o věci bylo možno rozhodnout na základě důkazů již provedených.

27. Výrok o nákladech řízení je poté odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 39 900 Kč (pět úkonů právní služby po 7 980 Kč - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), pěti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), náhradou za ztrátu času v celkové výši 1 200 (čas strávený cestou ze sídle AK právního zástupce žalovaného k jednání dne [datum] a k jednání dne [datum] a zpět - § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 citované vyhlášky) a jízdným v celkové výši 2 692,12 Kč (§ 1 písm. b/, § 4 písm. a/ vyhl. č. 589/2020 Sb.). Celková výše nákladů řízení činila 45 292,12 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.