60 C 230/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa svědka a žalobkyně zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o 180 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 180 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 180 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 2 % měsíčně z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 129 172,40 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 180 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně p. [celé jméno svědka], nar. dne [datum], bytem [adresa svědka], na straně jedné jako zapůjčitelem a žalovaným na straně druhé jako vydlužitelem, byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 200 000 Kč. Tuto zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do šesti měsíců od podpisu smlouvy o zápůjčce, tj. do [datum]. Zápůjčka byla sjednána jako úročená s úrokem ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný uhradil pouze část jistiny ve výši 20 000 Kč a jinak neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně p. [celé jméno svědka] na žalobkyni výše specifikovanou pohledávku. Žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou ze dne [datum], avšak ničeho neuhradil, s výjimkou dříve provedené úhrady ve výši 20 000 Kč, jak shora uvedeno.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor a následně v podání ze dne [datum] uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby s tím, že pro domnělý nárok žalobkyně není opora v právních předpisech, ani v žádném platném smluvním ujednání mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně p. [celé jméno svědka] P. [celé jméno svědka] neměl v okamžiku uzavření v žalobě popsané postupní smlouvy žádnou pohledávku za žalovaným, postupní smlouva je neplatná či nicotná. Tuto skutečnost potvrzují mj. i vlastní vyjádření p. [celé jméno svědka] ve spisu Policie ČR, KŘ policie kraje [obec], [číslo jednací], kde se sám opakovaně označuje za vlastníka motocyklu žalovaného, zřejmě na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s kupní cenou ve výši 200 000 Kč. Žalovaný v rámci své procesní obrany z opatrnosti vůči údajnému nároku žalobkyně a jejího právního předchůdce p. [celé jméno svědka], uplatněného v žalobě, vznáší kompenzační námitku, a to v celkové výši 500 000 Kč z titulu újmy vzniklé nevrácením jeho motocyklu. Dále žalovaný uvedl, že v r. 2018 jednal žalovaný s p. [celé jméno svědka] o poskytnutí či převodu peněžních prostředků pro potřebu [celé jméno svědka], nar. dne [datum], a jako protihodnotu nabízel zejména motorová vozidla svá a své partnerky. Právní zástupce žalobkyně v té době připravil, zřejmě na žádost p. [celé jméno svědka], několik návrhů listin o právních jednáních, např. kupní smlouvu, zástavní smlouvu a smlouvu o zápůjčce. Fakticky došlo k předání motocyklu žalovaného (závodního speciálu [příjmení], kategorie [příjmení] 2) do dispoziční sféry p. [celé jméno svědka], který si tento motocykl umístil do garáže k [celé jméno svědka]. Dne [datum] [celé jméno svědka] nahlásil na Policii ČR, KŘ policie kraje [obec], že tento motocykl byl odcizen. Ve věci bylo provedeno rozsáhlé policejní šetření, avšak bezvýsledně. Policejní spis obsahuje výpovědi všech osob zmíněných v tomto vyjádření k předmětné věci. P. [celé jméno svědka] nebyl schopen předmětný motocykl, který držel jako protihodnotu převedených peněžních prostředků, vrátit žalovanému. Žalovaný odhadl hodnotu svého motocyklu v době předání p. [celé jméno svědka] na 500 000 Kč.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že postoupená pohledávka byla v době postoupení a stále je pohledávkou platně vzniklou, existující, a dosud nebyla uhrazena, s výjimkou částky 20 000 Kč uvedené v žalobě (žalovaný ani žádnou úhradu netvrdí a platnost pohledávky nezpochybňuje). Kompenzační námitka vznesená žalovaným směřuje proti p. [celé jméno svědka], který však již není věřitelem předmětné pohledávky, ani účastníkem řízení, a proto je tato kompenzační námitka irelevantní. Další aspekty kompenzační námitky (např. existence nároku žalovaného vůči p. [celé jméno svědka] či hodnota motocyklu) nemají význam pro toto řízení.

4. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že z peněz, které [anonymizováno] [celé jméno svědka] poslal žalovanému, žalovaný ten samý den p. [celé jméno svědka] předal částku 120 000 Kč, neboť se jednalo o určitý společný [anonymizováno] [celé jméno svědka] v následném období předal p. [celé jméno svědka] určité hodnoty v částce 174 000 Kč, a to z důvodu, že p. [celé jméno svědka] byl zainteresován na profitu z částky 200 000 Kč P. [celé jméno svědka] opakovaně před orgány Policie ČR tvrdil, že byla sepsána kupní smlouva na předmětný motocykl na částku 200 000 Kč a žalovaný mu vrátil 20 000 Kč P. [celé jméno svědka] tak předmětnou motorku koupil za 180 000 Kč, což vyplývá z protokolu o podání vysvětlení p. [celé jméno svědka] ze dne [datum]. Žalovaný dále uvedl, že pokud jde o částku 500 000 Kč, tuto vznáší toliko jako kompenzační námitku do výše žalobou uplatněné pohledávky. Žalovaný dále namítl, že ještě před postoupením předmětné pohledávky žalobkyni p. [celé jméno svědka] zaplatil p. [celé jméno svědka] částku 174 000 Kč na úhradu předmětné pohledávky. Pokud by byla prokázána existence pohledávky žalobou tvrzené, tak v tomto rozsahu pohledávka zanikla ještě před postoupením.

5. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že zápůjčka byla před postoupením pohledávky uhrazena žalovaným částečně, a to co do částky 20 000 Kč, kdy jinou úhradu tvrzenou žalovaným žalobkyně sporuje. V daném případě byla uzavřena smlouva o zápůjčce a pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla řádně postoupena. Kompenzační námitku tvrzenou stranou žalovanou vůči žalobkyni nelze uplatnit, když žalovaný byl řádně o postoupení pohledávky vyrozuměn.

6. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že na předmětný motocykl [značka automobilu] [anonymizováno] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně p. [celé jméno svědka] uzavřena dne [datum] kupní smlouva, kdy žalovaný podepsal s úředním ověřením svého podpisu kupní smlouvu na tento motocykl jako první smlouvu v pořadí, až druhá v pořadí byla uzavřena smlouva o zápůjčce a třetí v pořadí zástavní smlouva na tento motocykl, což vyplývá z pořadových čísel ověřovacích doložek obsažených v potvrzení České pošty o ověření podpisu ze dne [datum]. Návrh kupní smlouvy vypracoval právní předchůdce žalobkyně a spolu s návrhy dalších smluv zaslal p. [celé jméno svědka] a tento pak žalovanému. Právní předchůdce žalobkyně p. [celé jméno svědka] během prověřování trestního oznámení ve věci odcizení motocyklu, který byl předmětem kupní smlouvy ze dne [datum], opakovaně vypovídal pouze o koupi tohoto motocyklu za původní částku ve výši 200 000 Kč, kdy do protokolu uvedl, že zakoupil motocykl dle kupní smlouvy ze dne [datum], následně poukázal částku 200 000 Kč na účet a sám tak p. [celé jméno svědka] uvedl, že v podstatě tu motorku koupil za 180 000 Kč. Žalovaný tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně p. [celé jméno svědka] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva na předmětný motocykl a p. [celé jméno svědka] se považoval za vlastníka tohoto motocyklu, i když žalobkyně tvrdí, že mezi těmito účastníky byla dne [datum] uzavřena jen smlouva o zápůjčce. Převod částky 200 000 Kč na účet žalovaného dne [datum] a její zaslání po několika dnech zpět se týkalo předání mj. vozidla [jméno], ke kterému nakonec nedošlo. Právní předchůdce žalobce p. [celé jméno svědka] nesplnil závazek zaplatit žalovanému kupní cenu ve výši 200 000 Kč nebo závazek poskytnout zápůjčku ve výši 200 000 Kč, neboť žalovaný obdržel na svůj bankovní účet částku 200 000 Kč dne [datum] od jiné osoby, než je p. [celé jméno svědka], a p. [celé jméno svědka] tak nesplnil svůj závazek zaplatit kupní cenu žalovanému nebo poskytnout zápůjčku. P. [celé jméno svědka] tak nemohl postoupit neexistující pohledávku a z tohoto důvodu byla a je tzv. postupní smlouva od samého počátku absolutně neplatná či nicotná. Žalovaný poté, co obdržel na svůj účet částku 200 000 Kč, kterou mu měl poslat p. [celé jméno svědka], ale ve skutečnosti ji poslala jiná osoba, z těchto peněz vybral okamžitě částku 120 000 Kč, tuto předal v hotovosti p. [celé jméno svědka], manželu žalobkyně. To byl také důvod, proč později p. [celé jméno svědka], u kterého si navíc p. [celé jméno svědka] uschoval motocykl původně patřící žalovanému, spolu s ústní dohodou, která byla uzavřena mezi [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a žalovaným o vrácení peněz, které převzal [celé jméno svědka], plnil přímo p. [celé jméno svědka]. V době mezi [datum] a [datum] dostal p. [celé jméno svědka] od p. [celé jméno svědka] plnění v minimální hodnotě 174 000 Kč, a to na úhradu částky, která se rovná částce uvedené v kupní smlouvě na uvedený motocykl. Kompenzační námitku v celkové výši 500 000 Kč z titulu újmy vzniklé nevrácením motocyklu poprvé žalovaný uplatnil ve svém prvém vyjádření k žalobě v tomto soudním řízení.

7. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že námitka žalovaného, že právní předchůdce žalobkyně p. [celé jméno svědka] nesplnil povinnost uhradit kupní cenu za motocykl, je irelevantní ve vztahu k předmětu řízení, neboť úhrada kupní ceny za motocykl či uzavření kupní smlouvy není předmětem tohoto řízení. Tato námitka je navíc i nepravdivá, neboť žalovaný kupní cenu převzal a podpisem na kupní smlouvě toto stvrdil. Ani další právní vztahy popisované žalovaným (vybrání hotovosti, údajné předání hotovosti další osobě apod.) nejsou relevantní. Kompenzační námitka nebyla uplatněna včas.

8. V podání ze dne [datum] žalobkyně namítla, že odstoupení od smlouvy učiněné žalovaným je neplatné, kdy důvody v něm uvedené nezakládají porušení smlouvy natolik podstatné, aby bylo možné od smlouvy odstoupit, není zřejmé, v čem žalovaný spatřuje údajné porušení smlouvy na straně žalobkyně či právního předchůdce, odstoupení od smlouvy nebylo učiněno včas.

9. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žalovaný písemně odstoupil od smluv uzavřených s [celé jméno svědka], když mu dne [datum] odeslal doporučeně dopis prostřednictvím držitele poštovní licence, kdy dopis obsahoval oznámení odstoupení od kupní smlouvy (kupní cena nebyla dosud uhrazena), od smlouvy o zápůjčce (zápůjčka z účtu zapůjčitele nebyla dosud odeslána), a od smlouvy zástavní (v návaznosti na kupní smlouvu a smlouvu o zápůjčce).

10. V podání ze dne [datum] žalobkyně namítla, že smluvní stranou smlouvy o zápůjčce je na straně věřitele žalobkyně, nikoliv p. [celé jméno svědka], neboť došlo k postoupení. Odstoupení od ostatních smluv nemá význam pro toto řízení. Odstoupení od smlouvy je neplatné, neboť nebylo učiněno bez zbytečného odkladu poté, co se odstupující o porušení smlouvy dozvěděl a dále z důvodu, že nedošlo k podstatnému porušení smlouvy o zápůjčce.

11. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že výzvu k plnění po odstoupení od shora citovaných smluv žalovaný zaslal panu [celé jméno svědka] a na vědomí žalobkyni dne [datum]. Kompenzační námitku v rozsahu 500 000 Kč vůči žalobkyni učinil ve svém vyjádření doručeném soudu dne [datum]. Ústní dohoda, dle které plnil p. [celé jméno svědka] za žalovaného p. [celé jméno svědka], vyplývala ze skutečnosti, že konečným příjemcem částky minimálně 120 000 Kč z částky 200 000 Kč nebyl žalovaný, ale p. [celé jméno svědka], který ji potom prohrál. Za souhlasu všech zúčastněných p. [celé jméno svědka] splatil p. [celé jméno svědka] minimálně částku 174 000 Kč, což přiznal opakovaně u Policie i při podání svědecké výpovědi. Pokud svědek [celé jméno svědka] tvrdí, že p. [celé jméno svědka] převedl v podstatě„ vyplacenou“ pohledávku na jeho manželku jako jakousi náhradu škody, neměla by být uplatňování této pohledávky ze strany žalobkyně přiznána soudní ochrana pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný dále citoval pasáže ze spisu Policie ČR a ze svědeckých výpovědí.

12. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že svědek [celé jméno svědka] i svědek [celé jméno svědka] shodně uvedli, že dluh v době postoupení trval, měli mezi sebou nějaké další obchody v souvislosti se sázením, ale ty nesouvisí s pohledávkou, která je předmětem tohoto soudního řízení. Žalovaný neuvádí, v jakých termínech a částkách mělo dojít k úhradě. Citace jsou vytrženy z kontextu. Svědek [celé jméno svědka] jednoznačně uvedl, že pokud mu bylo uhrazeno 174 000 Kč, nebylo to na dluh, který je předmětem tohoto soudního řízení. Žalovaný uznal svůj závazek tím, že provedl částečnou úhradu. Žalovaný nemůže tvrdit, že závazek byl uhrazen a současně tvrdit, že závazek nevznikl. Pokud jde o kompenzační námitku, tak žalobkyně nikdy nebyla informována o tom, že by žalovaný měl vůči p. [celé jméno svědka] jakýkoliv dluh, který by trval ke dni postoupení pohledávky.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

14. Dne [datum] bylo emailem od právního zástupce žalobkyně p. [celé jméno svědka] posláno přílohou celkem šest dokumentů označených: [celé jméno svědka] - [celé jméno žalovaného] - zápůjčka, [celé jméno svědka] - [celé jméno žalovaného] - kupní smlouva - auto, [celé jméno svědka] - [celé jméno žalovaného] - kupní smlouva - moto, [celé jméno svědka] - [celé jméno žalovaného] - zástava (email ze dne [datum] s přehledem příloh).

15. Dne [datum] byla mezi [celé jméno svědka], nar. dne [datum], jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem uzavřena smlouva o zápůjčce, dle níž zapůjčitel zapůjčuje touto smlouvu vydlužiteli částku ve výši 200 000 Kč a vydlužitel si od zapůjčitele částku půjčuje a zavazuje se s ní naložit dle podmínek v této smlouvě uvedených. Dle čl. II.1. smlouvy zapůjčitel převede celou zapůjčenou částku ve výši 200 000 Kč na účet vydlužitele č. účtu [bankovní účet] do 5 dnů ode dne podpisu této smlouvy s tím, že pokud nedojde k poskytnutí zápůjčky, má vydlužitel právo od této smlouvy odstoupit, avšak pouze do okamžiku poskytnutí zápůjčky. Dle čl. III.1. smlouvy vydlužitel se zavazuje částku uvedenou v čl. I. této smlouvy vrátit v plné výši nejpozději do 6 měsíců od podpisu této smlouvy na účet č. [bankovní účet]. Dle čl. III.3. smlouvy zápůjčka se sjednává jako úročná s měsíčním úrokem 4 000 Kč, přičemž tato částka je splatná po celou dobu trvání zápůjčky, vždy převodem na účet č. [bankovní účet], nejpozději do konce každého kalendářního měsíce. V čl. IV. smlouvy je upraveno doručování. Dle čl. V.4. smlouvy veškeré změny této smlouvy mohou být činěny pouze ve formě písemných dodatků. Podpis vydlužitele byl ověřen na poště dne [datum] pod pořadovým [číslo].

16. Dne [datum] byla mezi [celé jméno svědka], [datum narození], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, dle níž postupitel prohlásil, že má vůči dlužníkovi - žalovanému pohledávku vzniklou na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kdy v souladu s touto smlouvou obdržel dlužník od věřitele - postupitele částku 200 000 Kč převodem z účtu dne [datum], a na základě smlouvy o zápůjčce se dlužník zavázal věřiteli - postupiteli dluh ve výši 200 000 Kč vrátit nejpozději do 6 měsíců od podpisu smlouvy o zápůjčce, smlouva byla sjednána jako úročená, byl sjednán úrok ve výši 4 000 Kč měsíčně a dlužník dne [datum] uhradil částku 20 000 Kč a aktuální dluh činí jistinu ve výši 180 000 Kč, dále sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení. Postupitel postoupil postupníkovi celou pohledávku, tj. jistinu, smluvní úroky, zákonné úroky z prodlení, včetně příslušenství a dalších práv s tím spojených za postupní cenu, jejíž výše a splatnost je předmětem samostatného smluvního ujednání (čl. II. smlouvy). Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny.

17. Dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], p. [celé jméno svědka] oznámil žalovanému, že pohledávka ve výši 200 000 Kč dle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] byla postoupena na postupníka - [celé jméno žalobkyně], nar. dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo adresováno žalovanému na adresu [adresa žalovaného] (dopis ze dne [datum], podací lístek s datem podání [datum]).

18. Dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 180 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi p. [celé jméno svědka] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které p. [celé jméno svědka] zapůjčil žalovanému částku 200 000 Kč s povinností ji vrátit do 6 měsíců od podpisu smlouvy včetně úroku ve výši 4 000 Kč měsíčně, avšak na úhradu dluhu byla uhrazena pouze dne [datum] částka 20 000 Kč. Mezi p. [celé jméno svědka] a žalobkyní došlo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] k postoupení pohledávky ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl vyzván k úhradě nejpozději do [datum] (výzva k úhradě dluhu ze dne [datum], podací stvrzenka s datem podání [datum]).

19. Dle potvrzení České pošty v [obec] ze dne [datum] byla dne [datum] pod pořadovým [číslo] provedena na listině Kupní smlouva poř. [číslo] = 6 ks legalizace podpisu žadatele (potvrzení ze dne [datum]).

20. Dnem [datum] je datováno odstoupení od smlouvy kupní, smlouvy o zápůjčce a smlouvy zástavní adresované žalovaným p. [celé jméno svědka], a to z důvodu neposkytnutí finančních prostředků dle citované smlouvy kupní a o zápůjčce (odstoupení od smlouvy ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum] - č. l. 59 spisu).

21. V dopise ze dne [datum] žalovaný vyzval p. [celé jméno svědka] k vrácení motocyklu [značka automobilu] [anonymizováno] bez zbytečného odkladu po doručení tohoto dopisu, nebo alternativně k zaplacení částky 500 000 Kč, což je hodnota tohoto motocyklu (dopis na č.l. 75 spisu).

22. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného [název soudu], oddíl B, vložka [číslo], ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] a.s., [IČO], byla zapsána do obchodního rejstříku [datum] a jediným statutárním orgánem je p. [celé jméno svědka], nar. dne [datum].

23. Žalovaný má od [datum] trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného] (potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne [datum]).

24. Ze spisu Policie ČR, [číslo jednací], soud zjistil následující skutečnosti: -) dne [datum] byla vyslána hlídka Policie ČR, KŘ policie kraje [obec], na adresu [adresa svědka], kde mělo dojít v době od [datum] do [datum] k odcizení motocyklu, oznamovatel p. [celé jméno svědka] uvedl, že měl ve své garáži motocykl neznámé značky, který patřil p. [celé jméno svědka], motocykl si uložil v letních měsících r. 2018 do jeho garáže, jednalo se o závodní speciál. Dále bylo na místě zjištěno, že původním majitelem motocyklu byl žalovaný, který se dne [datum] byl podívat v garáži na motocykl s údajnými kupci (č.l. 2 spisu). -) dne [datum] podal vysvětlení p. [celé jméno svědka], který uvedl, že v dubnu r. 2018 jej p. [celé jméno svědka], majitel této motorky, požádal, zda by si ji mohl uložit u něj v garáži, v dubnu 2018 motorku do jeho garáže přivezl žalovaný, jednalo se o závodní speciál, dohoda s p. [celé jméno svědka] byla taková, že motorku tam bude mít do té doby, než se prodá. Co se týká dohody mezi p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno žalovaného], tak snad p. [příjmení] od p. [celé jméno svědka] půjčeny nějaké peníze a motorka měla sloužit jako zástava. Den před ztrátou motorky volal p. [celé jméno svědka] s tím, že se na motorku přijede podívat žalovaný, údajně s nějakým kupcem. P. [celé jméno svědka] zná p. [celé jméno svědka] odmalička, jsou přátelé, se žalovaným se rozešli ve zlém, na tu motorku má p. [celé jméno svědka] s p. [celé jméno žalovaného] nějakou smlouvu o prodeji (č.l. 13 spisu). -) dne [datum] podal vysvětlení p. [celé jméno svědka], který uvedl, že motocykl, závodní speciál [příjmení] [jméno], měl zaparkovaný u svého známého [celé jméno svědka] v [obec] P. [celé jméno svědka] jej na přelomu února a března 2018 požádal o finanční půjčku pro svého známého [celé jméno žalovaného], který požadoval finanční půjčku ve výši 1 000 000 Kč P. [celé jméno svědka] přistoupil na to, že motorku [příjmení] [jméno] a vozidlo [jméno] od p. [celé jméno žalovaného] odkoupí a v případě, že případně zapůjčené finanční prostředky nevrátí, tak motorku a vozidlo prodá, jinak, že si vše p. [celé jméno žalovaného] odkoupí zpět. Dne [datum] převodem ze svého účtu uhradil částku 200 000 Kč na účet č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalovaného] jako zálohu, následně p. [příjmení] s vozidlem [jméno] dopravní nehodu a tak p. [celé jméno svědka] od půjčky odstoupil. P. [celé jméno žalovaného] částku 200 000 Kč dne 16. 4. zaslal zpět na účet. Vzhledem k tomu, že p. [celé jméno žalovaného] stále požadoval půjčku ve výši 200 000 Kč, tak p. [celé jméno svědka] přistoupil na to, že motorku odkoupí za částku 200 000 Kč P. [celé jméno svědka] tak zakoupil motorku dle kupní smlouvy ze dne [datum], došlo k podpisu a ověření podpisu na poště. Na tuto kupní smlouvu navazovala ústní dohoda, že uvedenou motorku si bude moci odkoupit, a to do dne [datum]. Následně dne [datum] poukázal opětovně částku ve výši 200 000 Kč na stejný účet jako v předchozím případě. Poté p. [celé jméno žalovaného] přivezl motorku do garáže p. [celé jméno svědka] P. [celé jméno žalovaného] dne [datum] poukázal částku 20 000 Kč, kdy byl proveden vklad bankomatem. Dne [datum] byl p. [celé jméno svědka] telefonicky v kontaktu s [celé jméno svědka] s tím, že [celé jméno svědka] za tu motorku ručil. V létě 2018 [celé jméno žalovaného] sděloval, že je zcela bez finančních prostředků (č.l. 17 spisu). -) dne [datum] byla mezi [celé jméno svědka] jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva, kdy předmětem koupě byl motocykl [příjmení] [jméno] [příjmení] 2, rok výroby 2011, kdy touto smlouvou prodávající prodává kupujícímu tento motocykl se všemi součástkami a příslušenstvím za sjednanou kupní cenu 200 000 Kč. Kupní cena byla zaplacena v plné výši k rukám prodávajícího a vozidlo bylo prodávajícímu předáno, a to vše před uzavřením této smlouvy, což smluvní strany osvědčují vlastnoručními podpisy. Ověřovací doložka u podpisu prodávajícího má pořadové [číslo] (kupní smlouva na č.l. 21 spisu). -) dle výpisu z účtu vedeného na [právnická osoba] a.s. dne [datum] byla z tohoto účtu poskytnuta částka 200 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s označením„ záloha dle sml. [celé jméno žalovaného]“. Dne [datum] záloha byla na tento účet vrácena a dne [datum] byla částka 200 000 Kč poukázána na účet č. [bankovní účet] s označením„ dle sml. [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]“. Dne [datum] byl ve prospěch účtu vedeného na [právnická osoba] a.s. žalovaným proveden vklad v hotovosti v částce 20 000 Kč (č.l. 22-23 spisu). -) mezi žalovaným a p. [celé jméno svědka] bylo v listopadu 2018 komunikováno o předání peněz (č.l. 27 spisu). -) dne [datum] podal vysvětlení žalovaný, uvedl, že předmětnou motorku zakoupil [datum] a někdy na jaře 2018 potřeboval jeho známý [celé jméno svědka] peníze a tak jej požádal o zástavu u [celé jméno svědka], s čímž souhlasil. P. [celé jméno svědka] vše dohodl a žalovaný motorku přivezl k p. [celé jméno svědka] do garáže. Motorka má hodnotu 499 900 Kč i bez příslušenství. Na motorku byla s p. [celé jméno svědka] sepsána kupní smlouva i zástavní smlouva, na smlouvách se ověřovaly podpisy na poště v [obec]. Pokud by nedošlo k vyplacení půjčené částky 200 000 Kč, tak by začala platit kupní smlouva a majitelem motocyklu by se stal p. [celé jméno svědka]. Před koncem listopadu 2018 chtěl žalovaný zaplatit, měl zájemce o koupi motocyklu přes internet. Krádeží motorky se cítí být poškozen, neboť byla jeho, byla odcizena v době, kdy byla v zástavě u [celé jméno svědka] a ten za ni ručil. Po [celé jméno svědka] bude chtít doplatit peníze do hodnoty motorky. -) dne [datum] podal vysvětlení p. [jméno] [příjmení], uvedl, že mu volal p. [celé jméno svědka], aby se podíval na motorku [příjmení] [jméno], že ji má v zástavě, nějak do toho byl zapojený i p. [celé jméno svědka] (č.l. 44 spisu). -) usnesením Policie ČR ze dne [datum] a ze dne [datum] byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (č.l. 52, č.l. 92 spisu) s tím, že Okresní státní zastupitelství v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne [datum] a ze dne [datum] zrušilo shora citovaná usnesení s odůvodněním, že nebyly dosud objasněny další skutečnosti, které objasněny být měly a mohly (usnesení na č.l. 62, usnesení na č.l. 99 spisu). -) dne [datum] p. [celé jméno svědka] podal vysvětlení, uvedl, že je přesvědčen, že p. [celé jméno svědka] do odcizení motorky není zapleten, neboť do současné doby mu splácí částku, která se rovná částce uvedené v kupní smlouvě (č.l. 103 spisu). -) dne [datum] podal vysvětlení p. [příjmení] [příjmení], uvedl, že p. [příjmení] mu řekl, že motorku kategorie [příjmení] 2 má jeho známý v zástavě a někdy na konci listopadu 2018 by měla být jeho, pokud nějaká osoba z [obec] ji nevyplatí zpět (č.l. 112 spisu). -) dne [datum] podal vysvětlení p. [jméno] [příjmení], uvedl, že v minulosti p. [celé jméno žalovaného] požadoval od p. [příjmení] finanční půjčku, nabízel do zástavy závodní speciál, který v tu dobu vlastnil, p. [příjmení] na to nepřistoupil (č.l. 117 spisu). -) dne [datum] podal vysvětlení p. [celé jméno svědka], kdy uvedl, že později odcizenou motorku vzal do zástavy, ale byla sepsána kupní smlouva na částku 200 000 Kč, kdy [celé jméno žalovaného] 20 000 Kč vrátil, takže v podstatě tu motorku koupil za 180 000 Kč s tím, že pokud do určitého data peníze vrátí, tak mu vrátí místo 180 000 Kč částku o 100 000 Kč vyšší, tj. 280 000 Kč, to se nestalo a on je vlastníkem motorky, která byla v listopadu 2018 odcizena. Přemýšlel o tom, že by p. [celé jméno svědka] s p. [celé jméno žalovaného] to na něj mohli vymyslet, ale [celé jméno svědka] mu dal tikety, na kterých mu vydělal, zisk ze sázky byl 174 000 Kč a další zbylé prostředky slíbil, že doplatí, p. [celé jméno svědka] je přesvědčen, že [celé jméno svědka] v tom není zaangažován, neboť jinak by nesplácel finanční prostředky, které mu dluží. [celé jméno svědka] a [anonymizováno] nevyřešené finanční problémy. Na odcizené motorce p. [celé jméno svědka] nic tratit nebude, protože škodu uhradí [celé jméno svědka] s manželkou formou tipů na tikety, tedy na sportovní výsledky. [celé jméno svědka] mu již uhradil 174 000 Kč (č.l. 121 spisu). -) usnesením Policie ČR ze dne [datum] byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (č.l. 126 spisu)

25. V řízení byl slyšen žalovaný, svědek [celé jméno svědka] svědek [celé jméno svědka], jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

26. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba znějící na zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím, byla podána po právu.

27. V daném případě žalobkyně postavila svůj žalobní nárok na tvrzení, že mezi p. [celé jméno svědka] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému zapůjčena částka 200 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 4 000 Kč měsíčně s termínem splatnosti 6 měsíců s tím, že z dlužné částky byla uhrazena toliko částka 20 000 Kč a pohledávka ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím byla postoupena žalobkyni.

28. Dle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

29. Dle § 2392 věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

30. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, což znamená, že nevzniká pouhou dohodou stran, ale až skutečným odevzdáním předmětu zápůjčky dlužníkovi (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2217/2003, 21 Cdo 4520/2007, 33 Cdo 4312/2008, 33 Cdo 3912/2010). V případě sporu o vrácení zápůjčky nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní věřitel, na kterém je, aby prokázal, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. že mezi věřitelem a dlužníkem byla uzavřena dohoda o přenechání finančních prostředků se závazkem je vrátit po uplynutí dohodnuté doby a dále, že dlužníkovi byl předmět zápůjčky odevzdán (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2547/2011, 21 Cdo 4520/2007).

31. Důkazní břemeno vždy leží na tom účastníku řízení, který určité skutečnosti tvrdí a z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. V poměrech dané věci žalobkyni tížilo důkazní břemeno, že byla uzavřena shora citovaná smlouva o zápůjčce a že částka ve výši 200 000 Kč byla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce poskytnuta.

32. Dle názoru soudu v daném případě bylo v řízení prokázáno uzavření shora citované smlouvy o zápůjčce i plnění dle této smlouvy. Na smlouvě o zápůjčce je úředně ověřen podpis žalovaného jako vydlužitele, uzavření této smlouvy nebylo ze strany žalovaného sporováno. Ve smlouvě o zápůjčce bylo obsaženo ujednání, že částku ve výši 200 000 Kč má zapůjčitel převést na účet vydlužitele č. ú. [bankovní účet] do pěti dnů ode dne podpisu této smlouvy s tím, že zápůjčka se považuje za poskytnutou okamžikem odeslání uvedené částky z bankovního účtu zapůjčitele (čl. II. smlouvy o zápůjčce) a zápůjčka měla být vrácena na účet č. [bankovní účet] (čl. III.1. smlouvy). Na účet uvedený v čl. II.1. smlouvy o zápůjčce byly dne [datum] poukázány finanční prostředky v částce 200 000 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet] (č.l. 22 spisu Policie - bod 24., str. 7, třetí odrážka zdola rozsudku). Citovaný účet je účtem, který je veden na [právnická osoba] a.s. (č.l. 22, č.l. 23 spisu Policie - bod 24., str. 7, třetí odrážka zdola rozsudku) s tím, že svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že zápůjčku přeposlal na účet žalovaného,„ finanční prostředky byly poskytnuty z mého účtu,… účet je veden na [právnická osoba], a.s., je to moje společnost, jsou to moje finanční prostředky a tyto prostředky jsem zapůjčil“ (výpověď svědka na č.l. 46 spisu). Na tento účet měly být také finanční prostředky vráceny, což částečně, a to ve výši 20 000 Kč (č.l. 23 spisu Policie), bylo dne [datum] ze strany žalovaného učiněno. S ohledem na shora uvedené, kdy svědek [celé jméno svědka] je jediným členem statutárního orgánu [právnická osoba] a.s. (bod 22. rozsudku) a ve své svědecké výpovědi uvedl, že se jednalo o jeho finanční prostředky, soud uzavřel, že došlo k reálnému naplnění smlouvy o zápůjčce. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobkyně unesla důkazní břemeno a prokázala uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným a p. [celé jméno svědka], z níž žalovanému vznikla povinnost poskytnuté finanční prostředky ve sjednané době vrátit, a to včetně sjednaného úroku. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného bylo i částečně plněno, jednalo se o uznání dluhu ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o.z. Sám žalovaný ve své výpovědi uvedl, že z částky 200 000 Kč vrátil 20 000 Kč (výpověď na č.l. 45 spisu). Žalovaného tak na základě citované smlouvy o zápůjčce tížila povinnost k uhrazení nevrácených finančních prostředků v částce 180 000 Kč (§ 2390 o.z.), a to včetně úroku ve sjednané výši (§ 2392 o.z.) a vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu i úroku z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

33. Soud dále konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a p. [celé jméno svědka] byla uzavřena rovněž dne [datum] kupní smlouva na předmětný motocykl [značka automobilu] [anonymizováno] 2 za kupní cenu ve výši 200 000 Kč s tím, že kupní cena dle čl. III. smlouvy byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy. Ze strany žalovaného bylo namítáno, že mezi ním a postupitelem došlo k vyplacení pouze částky 200 000 Kč na účet, žádné peníze v hotovosti od p. [celé jméno svědka] neobdržel a motocykl byl v podstatě toliko zástavou,„ jistotou“ pro p. [celé jméno svědka], že dojde k vrácení finančních prostředků. V tomto směru byla shodná výpověď žalovaného v soudním řízení i v rámci podání vysvětlení u Policie ČR (bod 24., str. 7., poslední odrážka rozsudku). Žalovaný vypověděl, že pan [celé jméno svědka] neměl problém půjčit peníze, ale chtěl to zaštítit zástavou s možností jejího vykoupení (výpověď žalovaného na č.l. 44 p.v. spisu), kdy žalovaný předal motorku panu [celé jméno svědka], bylo to na základě dohody, že tu motorku dává do zástavy panu [celé jméno svědka], …„ šlo o to, aby pan [celé jméno svědka] měl jistotu, měl tu zástavu a mohl s tou zástavou disponovat, …. a až se mu ty peníze zaplatí, tak mu vydá motorku zpátky“ .. (výpověď žalovaného na č.l. 45 spisu), kdy z částky 200 000 Kč, která mu přišla na účet, vrátil panu [celé jméno svědka] 20 000 Kč. I z výpovědi žalovaného tak plyne, že částka 200 000 Kč, která mu byla poukázána na účet, byla zápůjčkou s povinností tuto částku vrátit, kdy jinak by nebylo racionálního důvodu pro úhradu částky 20 000 Kč ve prospěch pana [celé jméno svědka] (výpověď žalovaného na č.l. 45 spisu -„ z té částky 200 000 Kč bylo vráceno panu [celé jméno svědka] 20 000 Kč“). Poskytnutí zápůjčky ve výši 200 000 Kč vyplynulo shodně z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že peníze půjčil žalovanému, 200 000 Kč mu převedl na účet (výpověď na č.l. 45 p.v. spisu), kdy motorku chtěl dát žalovaný do zástavy, s čímž svědek nesouhlasil, chtěl kupní smlouvu (výpověď na č.l. 46 spisu). Zapůjčení částky 200 000 Kč panem [celé jméno svědka] žalovanému bylo v řízení prokázáno i výpovědí svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že žalovaný si půjčil od pana [celé jméno svědka] 200 000 Kč, peníze byly žalovanému půjčeny (výpověď na č.l. 47 spisu),„ pak mu bylo posláno na účet 200 000 Kč na tu půjčku“ (výpověď na č.l. 47 p.v. spisu). O tom, že motorka byla v podstatě zástavou, shodně u Policie vypovídal i svědek [celé jméno svědka] (bod 24., str. 6., druhá odrážka rozsudku). O motorce jako o zástavě vypovídali v rámci podání vysvětlení i [jméno] [příjmení] (bod 24., str. 8, první odrážka rozsudku) a [příjmení] [příjmení] (bod 24, str. 8, čtvrtá odrážka rozsudku). Pokud jde o kupní smlouvu ze dne [datum], tak dle názoru soudu, na základě provedeného dokazování, se jednalo o právní jednání, kdy vůlí stran nebyl převod vlastnického práva k motocyklu ze žalovaného na p. [celé jméno svědka], ale zástava v případně neuhrazení zapůjčené částky. I sám žalovaný tvrdí, že motocykl, je jeho a právě ke ztrátě motocyklu váže svou pohledávku za p. [celé jméno svědka]. Pokud v daném případě bylo tak namítáno, že mezi účastníky byly další smluvní vztahy, tak soud uzavírá, a to na základě provedeného dokazování - výpovědi žalovaného, výpovědi svědků [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka] včetně obsahu podání vysvětlení tak, jak citováno pod bodem 24. rozsudku, že v daném případě základním právním vztahem mezi žalobkyní, respektive právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným bylo poskytnutí finančních prostředků na určitou dobu s povinností je vrátit a pokud jde o motocykl [příjmení] [jméno], a uzavřenou kupní smlouvu, tak se mělo jednat o zajištění pohledávky p. [celé jméno svědka] za žalovaným, o„ jistotu“ pro pana [celé jméno svědka], že finanční prostředky budou vráceny, nicméně ničeho toto nemění na faktu, že na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce a poskytnutí finančních prostředků vznikla žalovanému povinnost zapůjčené finanční prostředky věřiteli, resp. jeho právnímu nástupci vrátit.

34. Soud se dále zabýval kompenzační námitkou vznesenou žalovaným, když v podání ze dne [datum], soudu doručeném dne [datum] a žalobkyni (jejímu právnímu zástupci) dne [datum], žalovaný uvedl, že v rámci své procesní obrany vůči údajnému nároku žalobkyně a jejího právního předchůdce p. [celé jméno svědka], uplatněného v žalobě, vznáší kompenzační námitku, a to v celkové výši 500 000 Kč z titulu újmy vzniklé nevrácením jeho motocyklu (bod 2. rozsudku).

35. Dle § 1884 odst. 1 o.z. dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

36. Ze shora citovaného ustanovení plyne, že dlužník může vůči postupníkovi namítat vše, co by jinak mohl namítat proti nároku postupitele. Dokud není postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli, což potom už nemůže, neboť danou notifikací či prokázáním postoupení došlo ke změně věřitele. Poté, co nastaly právní účinky postupu (notifikací ze strany postupitele či prokázáním ze strany postupníka) už dlužník nemůže započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli (původní věřitel již není jeho věřitelem a proti novému věřiteli žádnou pohledávku nemá), své vzájemné pohledávky vůči postupiteli přesto může vůči postupníkovi namítat (nepůjde ovšem o jednání směřující k započtení). Dané však neplatí, pokud dlužník nevyužil této možnosti bez zbytečného odkladu. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá (viz např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2999/2007, 20 Cdo 2403/2020), že k tomu, aby dlužník mohl s požadovanými účinky učinit úkon započtení pohledávky, kterou má za původním věřitelem přímo vůči novému věřiteli, je mj. zapotřebí, aby bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo postoupení pohledávky oznámeno či prokázáno, oznámil postupníkovi své k započtení způsobilé pohledávky vůči postupiteli (původnímu dlužníkovi). Toto oznámení vůči postupníkovi může učinit teprve poté, co mu bylo postoupení pohledávky oznámeno či prokázáno, proto předchozí úkon (projev vůle dlužníka směřující vůči původnímu věřiteli, vůči kterému má vzájemnou pohledávku) nelze považovat za úkon učiněný ve smyslu ust. 1884 o.z. Přitom je nerozhodné, že postupníkovi muselo být případně známo, že dlužník vůči postupiteli uplatnil jako obranu své vzájemné pohledávky k započtení, neboť pouhá vědomost postupníka o předchozí obraně žalovaného nestačí k tomu, aby dlužník mohl vůči novému věřiteli započíst pohledávky, které má vůči třetí osobě (postupiteli), jelikož v ust. § 1884 o.z. se požaduje, aby dlužník tento úmysl poté, co mu bylo postoupení pohledávky oznámeno či prokázáno, oznámil postupníkovi, a to bez zbytečného odkladu.

37. V daném případě oznámení o postoupení pohledávky učiněné ze strany postupitele p. [celé jméno svědka] obsažené v dopise ze dne [datum] bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] a bylo adresováno žalovanému na adresu [adresa žalovaného], což byla v době doručování (i v současné době je) adresa trvalého pobytu žalovaného (bod 23. rozsudku). V souladu s § 573 o.z. tak tato zásilka žalovanému došla dne [datum] (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1584/2021, 33 Cdo 4344/2018, shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu aplikovatelné i po 1. 1. 2014 - sp. zn. 26 Cdo 278/2011, 26 Cdo 441/2012). Počínaje dne [datum] tak žalovaný mohl své pohledávky, které měl vůči postupiteli, tj. p. [celé jméno svědka], namítat vůči žalobkyni jakožto postupníkovi s tím, že tak musel, aby toto vyvolávalo právní účinky, učinit ve lhůtě bez zbytečného odkladu.

38. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 314/05) s tím, že je třeba, aby se jednalo o bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů) směřující k danému projevu vůle, ke konkrétnímu právnímu jednání. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost splnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu však vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního jednání či jiného projevu vůle (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, 23 Cdo 113/2012) a pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při učinění právního jednání, který je na tuto lhůtu vázán, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou. Pokud žalovaný své pohledávky postupníkovi oznámil až v podání ze dne [datum], tak se dle názoru soudu nejednalo o právní jednání učiněné v zákonné lhůtě„ bez zbytečného odkladu“. Z daného důvodu se soud vznesenou kompenzační námitkou nezabýval, když ze strany žalovaného nebyla dodržena lhůta bez zbytečného odkladu a žalovaný tak nemohl vůči žalobkyni jako postupníkovi namítat svou pohledávku, kterou měl (dle svého tvrzení) vůči p. [celé jméno svědka] jako postupiteli. Z tohoto pohledu pak bylo nerozhodné, jaká byla hodnota předmětného motocyklu, zda jednáním postupitele došlo ke vzniku škody na straně žalovaného či případně ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně postupitele na úkor žalovaného. Pokud jde o samotnou krádež motorky a zda tato motorka byla ve vlastnictví žalovaného či na základě smlouvy ze dne [datum] ve vlastnictví p. [celé jméno svědka], ani těmito otázkami se soud z důvodů shora uvedených nezabýval, kdy žalobní nárok zde vycházel ze smlouvy o zápůjčce a jednalo se o posouzení práv a povinností z této smlouvy plynoucí.

39. K závěru, že ze strany žalovaného nebyla dodržena lhůta„ bez zbytečného odkladu“ soud dospěl i při posuzování žalovaným tvrzeného a doloženého odstoupení od smluv datovaného dne [datum] (bod 20. rozsudku).

40. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

41. Dle § 2002 odst. 2 o.z. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

42. Dle § 1977 o.z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

43. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla, nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Z tohoto pohledu neposkytnutí peněžních prostředků v případě smlouvy o zápůjčce (což je hlavní smysl a účel této smlouvy) a neuhrazení kupní ceny v případě kupní smlouvy (cílem každého prodávajícího je, aby získal finanční ekvivalent za jím prodávanou věc) je třeba vyhodnotit dle názoru soudu jako podstatné porušení těchto smluv. Pokud důvod pro odstoupení od smlouvy spočíval v podstatném porušení smlouvy, tak odstoupení od smlouvy muselo být učiněno bez zbytečného odkladu.

44. Odstoupení od smlouvy o zápůjčce a odstoupení od kupní smlouvy bylo ze strany žalovaného odůvodněno tím, že nedošlo k plnění dle těchto smluv. Vzhledem k tomu, jak byla vymezena doba plnění, kterého se mělo dostat žalovanému ze strany postupitele (smlouva o zápůjčce ze dne [datum] - plnění do 5 dnů, smlouva kupní - plnění před podpisem smlouvy), tak pokud ze strany žalovaného došlo k odstoupení od těchto smluv dopisem ze dne [datum], nejednalo se o právní jednání učiněné bez zbytečného odkladu. Odstoupení od zástavní smlouvy (která ostatně ani nebyla účastníky předložena) je odůvodněno ze strany žalovaného toliko obecným odkazem na smlouvu o zápůjčce a smlouvu kupní.

45. S ohledem na shora uvedené odstoupení od shora citovaných smluv dle názoru soudu není právním jednáním učiněným bez zbytečného odkladu, když bylo učiněno s téměř tříletým odstupem, a z důvodu promeškání lhůty„ bez zbytečného odkladu“ již toto právo žalovanému nepříslušelo. Je třeba zdůraznit, že pokud nedojde k odstoupení od smlouvy ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“, tak již osobě, která od smlouvy odstupuje, toto právo nepřísluší. V daném případě tak sice úkon odstoupení byl učiněn, ale nebyl učiněn bez zbytečného odkladu, a proto již práva odstoupení opožděně nelze využít, kdy promeškání lhůty k odstoupení je takto sankcionováno. Již z tohoto důvodu nemohly nastat účinky s odstoupením od smluv zákonem předvídané, a to zánik závazku od počátku. Z tohoto pohledu pak bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda došlo k podstatnému porušení smlouvy, zda žalovaný vyzval postupitele k plnění dle smluv a zda byl po věcné stránce důvod pro odstoupení od smluv naplněn. Nelze odhlédnout také od skutečnosti, že žalovaný k plnění dle shora citovaných smluv (k úhradě kupní ceny dle kupní smlouvy a k poskytnutí peněžních prostředků dle smlouvy o zápůjčce) nevyzval, resp. ničeho takového ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, a nebylo namístě zabývat se ani otázkou případné aplikace ust. § 2003 odst. 2 o.z.

46. Soud se dále s ohledem na námitku žalovaného zabýval otázkou, zda došlo k částečnému plnění této pohledávky co do částky 174 000 Kč ze strany p. [celé jméno svědka] a zda v tomto rozsahu předmětná pohledávka ze smlouvy o zápůjčce zanikla splněním (§ 1908 o.z.). V rámci podání vysvětlení dne [datum] p. [celé jméno svědka] uvedl, že je přesvědčen, že p. [celé jméno svědka] do odcizení motorky není zapleten, neboť do současné doby mu splácí částku, která se rovná částce uvedené v kupní smlouvě (č.l. 103 spisu Policie) a při podání vysvětlení dne [datum] uvedl, že p. [celé jméno svědka] mu dal tikety, na kterých mu vydělal, zisk ze sázky byl 174 000 Kč a další zbylé prostředky slíbil, že doplatí, p. [celé jméno svědka] je přesvědčen, že [celé jméno svědka] v tom není zaangažován, neboť jinak by nesplácel finanční prostředky, které mu dluží, kdy na odcizené motorce nic tratit nebude, protože škodu uhradí [celé jméno svědka] s manželkou formou tipů na tikety, tedy na sportovní výsledky. [celé jméno svědka] mu již uhradil 174 000 Kč (č.l. 121 spisu). Při jednání dne [datum] pak svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že [celé jméno svědka] mu zaplatil 174 000 Kč, ale„ podle mě to nebylo na dluh pana [celé jméno žalovaného], protože já jsem mu předtím svěřil nějaké peníze, které nedopadly a tady ty peníze podle mě nebyly na dluh pana [celé jméno žalovaného], protože už předtím jsem mu svěřil peníze, které prohrál, … podle mě je dluh stále 180 000 Kč + úroky“ (výpověď na č.l. 46 spisu),„ nic mi nezaplatil, ale v té době jsme takhle na tom byli domluvený a na tom trvám, … trvám na tom i v současné době, … to, že mi prohrál (p. [celé jméno svědka]) předtím nějaké peníze“ (výpověď svědka na č.l. 46 p.v. spisu). [celé jméno svědka] se při podání vysvětlení nezmiňoval, že by dluh žalovaného p. [celé jméno svědka] splácel a při slyšení soudem uvedl:„ já jsem to pak musel za něj zaplatit, protože jsem panu [celé jméno svědka] za to ručil“, … splácel jsem půjčku pana [celé jméno žalovaného], určitě je to už 174 000 Kč (výpověď na č.l. 47 spisu) a na otázku, kolik celkem zaplatil za pana [celé jméno žalovaného], uvedl:„ chtěl bych uvést, že pan [celé jméno svědka] mi ještě předem do hry dal 200 000 Kč, takže pokud jde o to, kolik jsem celkem zaplatil za pana [celé jméno žalovaného], tak neřeknu“ (výpověď na č.l. 47 p.v. spisu) s tím, že poté uvedl, že nedal panu [celé jméno svědka] peníze v hotovosti, pan [celé jméno svědka] má otevřený sázkařský účet,„ v našich záležitostech toho figuruje víc, i sázky, i pan [celé jméno žalovaného]“,„ konkrétní částku neuvedu, s panem [celé jméno svědka] se rozcházíme co do té původní cílové částky“ (výpověď svědka na č.l. 47 p.v. spisu), dle svědka pan [celé jméno svědka] postoupil pohledávku manželce svědka jako náhradu škody, protože to svědek zaplatil za pana [celé jméno žalovaného], dle svědka pohledávka v době postoupení trvala (výpověď svědka na č.l. 47 p.v. spisu), pan [celé jméno svědka] po něm chtěl 400 000 Kč, neboť kdyby žalovaného nedotáhl, tak by nepřišel o 400 000 Kč, bylo to 200 000 Kč půjčka a 200 000 Kč za motorku (výpověď svědka na č.l. 47 dole, čl. 47 p.v. první dva řádky spisu). Dle názoru soudu na základě provedeného dokazování nelze jednoznačně uzavřít, že by předmětná pohledávka zanikla částečným plněním, konkrétně co do uváděné částky 174 000 Kč. Z výpovědí osob na daných transakcích zúčastněných vyplývá, že mezi nimi byla řada dalších vztahů, ze smlouvy o zápůjčce, z kupní smlouvy, ze sázení, kdy pokud došlo k poskytnutí finančních prostředků panem [celé jméno svědka] ve prospěch pana [celé jméno svědka], nelze vzít za prokázané, že by tímto plněním byl splněn právě dluh žalovaného, za situace, kdy věřitel pohledávky ze smlouvy o zápůjčce uvádí, že to nebylo na dluh žalovaného ze smlouvy o zápůjčce (výpověď na č.l. 46 spisu), a nebylo v řízení prokázáno, že by došlo k převzetí dluhu žalovaného panem [celé jméno svědka] (§ 1888 o.z.) či k přistoupení dluhu (§ 1892 o.z.) a že by tak poskytnutím finančních prostředků p. [celé jméno svědka] byl splněn dluh žalovaného ze smlouvy o zápůjčce (§ 1908 o.z.). Pokud se svědek [celé jméno svědka] zmiňoval v rámci své výpovědi, že panu [celé jméno svědka] za to ručil (výpověď na č.l. 47 spisu), tak k ručitelskému prohlášení se vyžaduje písemná forma, což v daném případě také nebylo naplněno.

47. Soud se při posuzování dané věci zabýval i otázkou věrohodnosti výpovědi svědka [celé jméno svědka] a svědka [celé jméno svědka]. Z výpovědí svědků i podání vysvětlení těchto osob u Policie plyne, že jsou kamarádi, mají mezi sebou řadu vztahů, již z doby minulé, týkající se mj. sázek, předmětná pohledávka byla panem [celé jméno svědka] postoupena manželce p. [celé jméno svědka], nicméně z této určité zainteresovanosti svědků na předmětné záležitosti nelze dovodit, že by jejich výpovědi byly vědomě nepravdivé. Svědci byli řádně poučeni o trestních následcích vědomě nepravdivé, křivé výpovědi.

48. Pokud bylo ze strany žalovaného namítáno, že uplatněná pohledávka je v rozporu s dobrými mravy, tak soud tuto námitku neshledal důvodnou, kdy v pouhé skutečnosti, že došlo k postoupení pohledávky na manželku svědka [celé jméno svědka], nelze rozpor s dobrými mravy spatřovat a v řízení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by o uplatnění předmětné pohledávky v rozporu s dobrými mravy svědčily.

49. Soud se dále zabýval námitkou žalovaného, že předmětná pohledávka je nevymahatelná, neboť byla poskytnuta na sázky.

50. Dle § 2877 o.z. vymáhat nelze ani pohledávku ze zápůjčky nebo úvěru poskytnutých vědomě k sázce. To neplatí, dala-li zápůjčku nebo úvěr osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi.

51. V řízení žalovaný uvedl, že pan [celé jméno svědka] přišel s tím, že by si mohli půjčit větší peníze na sportovní sázky (výpověď na č.l. 44 p.v. spisu), kdy pan [celé jméno svědka] věděl, že zhruba z 80 % ty peníze půjdou na sportovní sázky (výpověď na č.l. 45 spisu), zároveň však uvedl, že chtěl dát panu [celé jméno svědka] z těch peněz na sázky jen 50 000 Kč, nakonec mu dal 120 000 Kč, které p. [celé jméno svědka] velmi rychle prohrál (výpověď na č.l. 45 spisu). Svědek [celé jméno svědka] v rámci výpovědi uvedl, že věděl, že žalovaný peníze potřebuje na nějaké sázky, že spolu pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno žalovaného] něco sázeli na sport (výpověď na č.l. 45 p.v. spisu). Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že dával panu [celé jméno žalovaného] tipy na zápasy (výpověď na č.l. 47 spisu), panem [celé jméno žalovaného] žádné peníze z těch peněz, které si půjčil od pana [celé jméno svědka], mu předány nebyly, pan [celé jméno žalovaného] to vkládal do sázení (výpověď na č.l. 48 spisu). O účelovém určení finančních prostředků ze smlouvy o zápůjčce nebylo ničeho uvedeno v rámci podání vysvětlení. Vzhledem k textu smlouvy o zápůjčce, kde není žádné účelové určení finančních prostředků uvedeno, soud uzavřel, že se nejednalo o zápůjčku vědomě půjčenou k sázce. Pokud žalovaný použil finanční prostředky k sázení, a to ať již sám či prostřednictvím třetí osoby (případně pana [celé jméno svědka]), tak se jednalo o určení, které bylo stanoveno samotným žalovaným a nebylo součástí smluvního ujednání vyjádřeného v písemné podobě.

52. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a uložil povinnost k úhradě částky 180 000 Kč jakožto nedoplatku jistiny zápůjčky (§ 2390 o.z.), a to včetně úroku ve sjednané výši (§ 2392 o.z.) a úroku z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a § 1880 o.z.

53. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 200 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 91 300 Kč (jedenáct úkonů právní služby po 8 300 Kč: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ citované vyhlášky; jedenácti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), náhradou cestovních výdajů v celkové částce 6 203,66 Kč (§ 1 písm. b/, § 4 písm. a/ vyhl. č. 589/2020 Sb. - cesta k jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] - jedna cesta = 1 496 Kč / 1 056 Kč - náhrada za opotřebení vozidla, 440 Kč - spotřeba pohonných hmot, tj. za celkem tři cesty - 4 488 Kč; § 1 písm. b), § 4 písm. a/ vyhl. č. 511/2021 Sb. - cesta k jednání dne [datum] = 1 715,66 Kč / 1 128 Kč - náhrada za opotřebení vozidla, 587,66 Kč - spotřeba pohonných hmot), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činila 129 172,40 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

54. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.