60 C 271/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o 43 110,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 38 292 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 292 Kč od [datum] do zaplacení, částku 4 818,40 Kč a úrok ve výši 35 % ročně z částky 27 115,64 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, než úrok dosáhne částky 143 942 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 056 Kč.

1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 38 292 Kč s příslušenstvím, částku 4 818,40 Kč a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě níž byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 001 Kč (dále jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 66,7 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo ze strany žalobce vyhověno. Došlo k bezúplatnému odkladu splatnosti původní splátky [číslo] kdy po dobu odkladu této splátky, tj. od [datum] do [datum], neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná v souladu se zák. č. 177/2020 Sb. oznámila dne [datum] žalobci, že má v úmyslu využití ochranné doby podle tohoto zákona s tím, že ochranná doba trvala od [datum] do [datum], kdy za tuto ochrannou dobu vzniklo žalobci právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila pouze splátky v žalobě blíže specifikované, kdy poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 2 994 Kč. Žalobce v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 6 x 499 Kč. Tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 3 600 Kč (dle smlouvy 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalovaná byla v prodlení se splátkou [číslo]). Následně došlo v důsledku prodlení žalované automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 31 698,36 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce tak požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Na základě shora citované smlouvy tak žalovaná žalobci dluží: a) částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 31 698,36 Kč (k datu zesplatnění nová jistina úvěru odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 27 115,64 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 582,72 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 2 994 Kč s příslušenstvím, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 3 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, kdy žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby, tj. smluvní pokutu ve výši 4 818,40 Kč (od [datum] do [datum] nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty), e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 27 115,64 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 57,21 % ročně (za dobu trvání ochranné doby žalobce požaduje tento úrok ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů). Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Soud ve věci rozhodl dne 16. 9. 2021 rozsudkem pro zmeškání, č. j. 60 C 271/2021-20, kdy ve výroku I. zastavil řízení v té části, kde se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci úrok ve výši 17,21 % ročně z částky 27 115,64 Kč od [datum] do zaplacení, dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 38 292 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 292 Kč od [datum] do zaplacení, částku 4 818,40 Kč a úrok ve výši 35 % ročně z částky 27 115,64 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, než úrok dosáhne částky 143 942 Kč (výrok II.) a ve výroku III. uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 5. 2022, č. j. 25 Co 116/2022-66, změnil shora citovaný rozsudek zdejšího soudu ve výroku II. tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně měl posuzovat platnost úvěrové smlouvy jako právního titulu žalobního nároku, a to jak v souladu se sjednocenou judikaturou Obvodního soudu pro Prahu 9, tak i soudu odvolacího, tj. Městského soudu v Praze. Soud prvního stupně mohl a měl následně uzavřít, že právní titul žalobního nároku je absolutně neplatný a na podkladě uvedeného neměl přistoupit k vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že nárok žalobce neuznává v plném rozsahu. Žalovaná učinila nesporným, že se žalobcem uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru, na jejímž základě jí byla poskytnuta částka ve výši 50 001 Kč, kterou se zavázala splácet v pravidelných splátkách ve výši 2 499 Kč vždy do 22. dne měsíce počínaje měsícem červencem 2017. Dále žalovaná učinila nesporným, že splátky neplatila zcela řádně a včas, kdy v období od [datum] do [datum] zaplatila celkem částku 82 569 Kč. Žalovaná namítla neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, kdy poukázala na judikaturu Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, z níž plyne, že příslušná ujednání smlouvy o úvěru v části sjednání zápůjční úrokové sazby ve výši 66,7 % ročně jsou neplatná pro rozpor s § 580 odst. 1 ve spojení s § 1796 občanského zákoníku. Žalovaná poukázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 242/2020, kdy byla projednávána obdobná žaloba žalobce, smlouva o úvěru byla shledána absolutně neplatnou a žaloba byla zamítnuta. Žalovaná dále namítla porušení povinnosti žalobce posuzovat úvěruschopnost dlužníka. Nárok žalobce vůči žalované by měl být posuzován jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak vzhledem k tomu, že žalobce žalované poskytl částku 50 001 Kč a žalovaná žalobci již zaplatila částku 82 569 Kč, je třeba žalobu zamítnout. V podání ze dne [datum] žalovaná zopakovala své argumenty vztahující se k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a dále se vyjadřovala k nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání. V podání ze dne [datum] žalovaná opětovně namítla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, odkázala na řízení vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka].

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil princip smluvní autonomie s tím, že předmětná úvěrová smlouva je platným právním jednáním a není v rozporu s dobrými mravy. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu k dané otázce.

5. K jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavila žalovaná, soud věc projednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že předmětná smlouva, na základě níž byl úvěr poskytnut, je platným právním jednáním, kdy výše úroku neodporuje dobrým mravům, natož pak zjevně. Žalobce rovněž řádně posoudil úvěruschopnost žalované.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalobce je zapsán v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) s datem oprávnění k činnosti [datum] (výpis ze dne [datum]). Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobci vrátit v 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč, činila částku 119 952 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 22. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 66,71 % ročně a RPSN ve výši 66,71 %. Pro případ prodlení žalované, byť s částí splátky přesahující 65 dnů, se stává celá částka automaticky splatnou (čl. 6 smlouvy). Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 6 smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky vzniká žalobci právo za každou takovou splátku na náhradu nákladů ve výši 200 Kč při prodlení 15 dnů (čl. 6 smlouvy) a dále na smluvní pokutu ve výši 499 Kč při prodlení 30 dnů (čl. 6 smlouvy) (návrh smlouvy o úvěru [číslo] předsmluvní formulář ze dne [datum], prohlášení klienta - informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum], oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře, dodejka ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy o úvěru bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (hodnocení klienta ze dne [datum], potvrzení o výši příjmů zaměstnance, výplatní páska žalované, pracovní smlouva žalované ze dne [datum], výpis z registru [příjmení], NRKI). [příjmení] ve výši 50 001 Kč byla žalované vyplacena dne [datum] a žalovanou byla žalobci uhrazena částka v celkové výši 82 469 Kč, a to splátkami v období od [datum] do [datum] (karta klienta ze dne [datum], doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná požádala o odložení splátky, byla jí odložena splátka [číslo] s tím, že po dobu od [datum] do [datum] neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, dne [datum] jí byl zaslán nový splátkový kalendář (dopis žalobce ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře). Žalovaná oznámila dne [datum] žalobci, že využívá ochranné doby dle zák. č. 177/2020 Sb., dne [datum] žalobce žalované sdělil, že ochranná doba k výše citované smlouvě začíná dnem [datum] a končí dnem [datum], žalované byl zaslán nový splátkový kalendář (oznámení žalované ze dne [datum], dopis žalobce ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, kdy žalobcem byla v průběhu trvání smluvního vztahu vyzývána k úhradě dlužných splátek (výzva k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Žalovaná byla žalobcem informována o zesplatnění úvěru a byla vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 38 292 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Žalovaná byla žalobcem před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně kopie podacího archu). Dle údajů systému [příjmení] - systém časových řad [obec] národní banky byly v červnu 2017 poskytovány úvěry pro domácnosti s úrokovou sazbou od 8,63 % do 9,72 % ročně, u kreditních karet ve výši 24,24 % ročně.

9. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 43 110,40 Kč s příslušenstvím nebyla podána po právu. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. s tím, že žalované na základě této smlouvy byla dne [datum] poskytnuta žalobcem částka ve výši 50 001 Kč Tyto skutečnosti byly v řízení prokázány na základě shora citovaných listinných důkazů (bod 8. rozsudku), navíc pak nebyly v řízení nikterak sporovány. V řízení bylo rovněž prokázáno, že splátky ve smlouvě sjednané žalovaná nehradila řádně a včas, kdy se žalovaná dostala do prodlení se splátkou [číslo] s tím, že celkem byla ze strany žalované uhrazena částka ve výši 82 519 Kč, kdy žalobce dne [datum] informoval žalovanou o zesplatnění předmětného úvěru a o výši dlužné částky.

11. Soud se v dané věci zabýval otázkou, zda účastníky uzavřená smlouva o úvěru je platným právním jednání či nikoliv, a to s ohledem na výši sjednaného úroku z úvěru.

12. V posuzované věci byla mezi účastníky sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 66,71 % ročně a RPSN ve výši 66,71 %. V případě smluv o úvěru je třeba hodnotit, zda sjednaný úrok (který představuje cenu za poskytnutí úvěru) podstatně přesahuje obvyklou úrokovou míru. V daném případě v měsíci červnu 2017, tj. v měsíci, kdy byla mezi účastníky uzavřena předmětná smlouva o úvěru, dle databáze [příjmení] [jméno] národní banky úvěry na spotřebu poskytované bankami byly poskytovány s úrokovou sazbou od 8,63 % do 9,72 % ročně a úrokové sazby úvěrů poskytnutých bankami na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (předmětný úvěr byl poskytnut na 48 měsíců, tedy na 4 roky) v červnu 2017 činily 8,63 % ročně. Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 66,71 % tedy dosahuje více než sedminásobku úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. V daném případě nebyl úvěr poskytován prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, u nichž je obvykle s ohledem na specifické smluvní podmínky (např. sjednání určitého bezúročného období) stanovena vyšší úroková míra. Zjištěný (sedminásobný) nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za nepřiměřený, resp. nemravný, a to i při vědomí toho, že se ve vztahu mezi účastníky jednalo o nebankovní úvěr. Ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 212/2014). Ke stejnému závěru došel i Finanční arbitr ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. FA/SU/707 /2016, kdy dovodil, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, kdy sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 66,71 % a tato výše úroku z úvěru dosahuje více než sedminásobku nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru (dle statistiky [obec] národní banky), soud dospěl k závěru, i v návaznosti na § 13 o.z., že se takové ujednání o úroku z úvěru, které je obsaženo v úvěrové smlouvě uzavřené mezi účastníky, příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu shora citovaného § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že ujednání o úroku z úvěru a jeho výši je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 116/2022-66, rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 197/2019-99). Dle názoru soudu není na místě moderace výše úroku z úvěru dle § 577 o.z., kdy vada spočívající v nezákonném určení rozsahu se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § [číslo], 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat. Soud tak měl celou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. Soud dále odkazuje i na další rozhodnutí Městského soudu v Praze, která shodně řešila shodné či obdobné právní věci, a to rozhodnutí č. j. 19 Co 102/2022-61, č. j. 70 Co 256/2021 - 64, č. j. 30 Co 61/2019-90, č. j. 14 Co 100/2021-126. V souladu s výše citovanou judikaturou soud uzavřel, že ujednání o úrocích z úvěru obsažené v předmětné smlouvě o úvěru ze dne [datum] se příčí dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z. a jedná se o neplatné ujednání dle § 588 o.z. a způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Tento závěr soudu není v rozporu s principem smluvní autonomie, na který poukazoval žalobce (viz nález Ústavního soudu I. ÚS 3308/16). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobce nemá právo na zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru, ani na další smluvní pokuty a poplatky obsažené ve smluvních ujednáních. Pokud soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru ze dne [datum] je neplatným právním jednáním, pak nárok žalobce bylo třeba posoudit jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Pro úplnost soud dodává, že žalobce před uzavřením smlouvy posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalované, a to s ohledem na předložené doklady a obsah karty hodnocení klienta.

13. S ohledem na shora uvedené, kdy soud dovodil, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, tak žalovaná byla povinna žalobci vrátit pouze jistinu úvěru (§ 2993 o.z.). Pokud žalobce žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč a žalovaná žalobci uhradila částku v celkové výši 82 469 Kč, tj. o 32 468 Kč více, než jí žalobcem bylo poskytnuto, tak na straně žalované nevznikl majetkový prospěch a je namístě žalobu zamítnout.

14. S ohledem na shora uvedené soud žalobní nárok neshledal důvodným a žalobu zamítl.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. (v rozsahu částečného zpětvzetí žalobce zavinil zastavení řízení) ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 2 156 Kč a třemi paušálními náhradami po 300 Kč (podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum]) dle § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a/, f/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celková výše nákladů řízení činí 3 056 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.