60 C 282/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce k doručení: ulice a číslo , obec a číslo zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zrušení výživného

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, stanovená ve výši 6 000 Kč rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se zrušuje ke dni [datum].

II. V té části, kde se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému stanovené ve výši 6 000 Kč rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], za období od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal, aby jeho vyživovací povinnost k žalovanému stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla zrušena k datu [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], mu byla určena povinnost platit zletilému synovi výživné v částce 6 000 Kč, a to počínaje dnem [datum]. Žalovaný dne [datum] dovrší věk 26 let. Žalovaný studuje od září 2014 do současné doby na Západočeské univerzitě v [obec], obor právo, s tím, že řádné studium měl ukončit v r. 2019. V současné době žalovaný dokončuje na podruhé diplomovou práci. Státní závěrečné zkoušky složil na konci 6. ročníku v červnu r. 2019. Žalovaný je schopen s přihlédnutím ke skutečnostem shora uvedeným sám se živit, kdy splňuje podmínky pro výkon zaměstnání, které by ho uživilo a zajistilo přiměřený výdělek k jeho životním nákladům. Nedokončení studia nebrání žalovanému ve výkonu práce, neboť jde již o poslední práci na vysoké škole, po které nastoupí do zaměstnání přiměřenému jeho vzdělání. U zletilého dítěte se předpokládá, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo. Žalobci nejsou známy žádné okolnosti, které by tomuto bránily. Dle informací žalobce nemá žalovaný žádný výdělek ani práci. Předmětné studium z časového hlediska umožňuje žalovanému minimálně přivýdělek formou brigád nebo i pracovního poměru na dobu určitou. Žalovaný v současné době studuje již sedmým rokem. Žalobce se pokusil o smírné vyřešení věci, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť je studentem 7. ročníku Západočeské univerzity v [obec] a vysokoškolským studiem se soustavně připravuje na budoucí povolání. První blok souborné státní závěrečné zkoušky absolvoval dne [datum], druhý blok dne [datum]. Obě zmíněné zkoušky absolvoval na první pokus. Diplomovou práci odevzdal v řádném termínu stanoveném příslušnou katedrou ke dni [datum]. Diplomovou práci obhajoval dne [datum], s hodnocením neprospěl. Minimální doba studia na dané fakultě je 5 let a maximální doba studia je 8 let, aniž by nastala povinnost platit školné či jakýkoli odlišný studijní režim. Dle Studijního a zkušebního řádu je možné studium časově uspořádat a rozložit až do osmi let. Jedná se o první vysokoškolské studium žalovaného, kdy na vysokou školu byl přijat následně po absolvování gymnázia a bezprostředně po ukončení studia se chce uplatnit v právnické profesi. Po nezdařené obhajobě diplomové práce byl žalovaný nucen celou diplomovou práci předělat, kdy původní vedoucí diplomové práce neměl dostatek prostoru a zájmu se vedení práce věnovat, a proto žalovaný požádal o vedení oponenta práce, což si vyžádalo rozsáhlé změny a přepracování. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední pokus, tak chtěl veškerý čas a úsilí směřovat ke zdárnému dokončení, a to v termínu, který by umožňoval co nejbližší možnou obhajobu. Práci odevzdal dne [datum] a obhajoba proběhla v lednu 2021. Brigádně si přivydělávat v době pandemie se snažil, ale nepodařilo se mu sehnat žádnou vhodnou brigádu. Po krátkodobých a sezónních pracích je větší poptávka, kdy řada lidí nemůže vykonávat své původní zaměstnání. Žalovaný se rozhodl napřít své úsilí do dokončení studijních povinností tak, aby začal pracovat v právnické oblasti a uplatnil se v povolání, na které se soustavně připravuje. Jakmile nastoupí do zaměstnání, tuto skutečnost žalobci oznámí a plnění vyživovací povinnosti bude ukončeno. Od měsíce září 2020 však k tomuto nedošlo a pro ukončení vyživovací povinnosti není tak důvod. Na návrh žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k [datum] nereagoval, neboť nechápal, z jakého důvodu tento návrh žalobce činí. K [datum] žalovaný neukončil studium, ani nedovršil 26 let, ani nedošlo k žádným změnám v jeho majetkových či rodinných poměrech. Dále žalovaný uvedl, že se žalobcem bylo od r. 2015 vedeno insolvenční řízení, které skončilo v průběhu září 2020. Vyživovací povinnost, jejíhož zrušení se žalobce domáhá, byla žalobci uložena až za trvání jeho insolvenčního řízení a výživné bylo po celou dobu vypláceno z konkursní podstaty. Již v rozsudku o stanovení vyživovací povinnosti soud dospěl k závěru, že žalobce má vzhledem ke svému vzdělání, kvalifikaci a zkušenostech z předchozího působení v profesi advokáta dostatečné možnosti uplatnění na trhu práce tak, aby řádně mohl své vyživovací povinnosti plnit. Od září r. 2020 by vyživovací povinnost měl žalobce plnit sám. Insolvenční správkyně v září 2020 zaslala email, kterým oznámila ukončení placení výživného z důvodu skončení konkursního řízení. Dluh na výživném vzniká od září 2020 dosud. V souvislosti s diplomovou prací byl žalovaný nucen koupit právní literaturu potřebnou k jejímu vypracování, kdy žalobce mu ani částečně na toto nepřispěl. Stanovené výživné ve výši 6 000 Kč nepokrývá potřeby žalovaného v této situaci. Z výživného žalovaný přispívá své matce částkou 3 000 Kč na nájem v bytě, kde společně bydlí i s nezletilým mladším bratrem.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že dne [datum] obhájil diplomovou práci a pokračoval intenzivně v hledání uplatnění v právnickém povolání, od [datum] nastoupil do zaměstnání na plný pracovní úvazek a tuto skutečnost žalobci oznámil. Žalovaný považuje únorem 2021 vyživovací povinnost svého otce za ukončenou a na projednání věci netrvá. Žalovaný dále uvedl, že od září 2020 neobdržel žádné výživné od žalobce, ani od insolvenční správkyně a rovněž tak nedošlo k úhradě nákladů dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka].

4. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že studovat 7 let je nestandardní, prodloužení řádné doby studia bylo způsobeno nedbalostí žalovaného. Advokátní kanceláře byly i v době covidových opatření otevřené, žalovaný si mohl přivydělávat v oboru a mohl získat příjmy k uspokojení svých životních potřeb.

5. Při jednání dne [datum] žalovaný zdůraznil, že žalobce nikdy ničeho neplatil ve vztahu k žalovanému dobrovolně, mimo částek, které šly v rámci insolvenčního řízení, o syna nemá žádný zájem. Vyživovací povinnost stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 stále trvá, a to ve výši rozsudkem stanovené. Žalobce je od r. 2013 v insolvenčním řízení, na jeho majetek byl prohlášen konkurs s tím, že ničeho neučinil pro to, aby vydělával a získával finanční prostředky. Veškeré náklady žalovaného i jeho mladšího bratra hradila pouze matka, která se sama dostala do finančních problémů.

6. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že poprvé měl obhajovat diplomovou práci dne [datum]. Následně se připravoval na státní závěrečnou zkoušku, kterou skládal dne [datum]. Na začátku nového semestru, na podzim 2020, se žalovaný dohodl s novým vedoucím diplomové práce a začal intenzivně pracovat na nové práci, která měla ve výsledku téměř 100 stran. Práce byla řádně obhájena dne [datum]. Žalovaný dne [datum] nastoupil do pracovního poměru s tím, že dobu mezi odevzdáním a obhajobou diplomové práce využil k intenzivnímu hledání pracovního uplatnění. Období od září 2020 do února 2021 bylo ze strany žalovaného vyplněno napřením úsilí na vyhotovení a obhajobu nové diplomové práce a následně bez zbytečných odkladů hledáním pracovního uplatnění.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla vyživovací povinnost žalobce k žalovanému stanovena ve výši 6 000 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobce (v citovaném řízení v procesním postavení žalovaného) je otcem žalovaného (v citovaném řízení v procesním postavení žalobce) a žalovaný ke dni podání žaloby byl studentem prezenčního studia Západočeské univerzity v [obec], právnické fakulty, ve třetím ročníku s tím, že ohledně majetku žalobce bylo vedeno insolvenční řízení, které bylo ke dni [datum] ve stavu prohlášeného konkursu, dále v odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že žalobce se na výživě syna nepodílel, náklady hradila matka, kdy otec uváděl, že žádné příjmy nemá; soud tak vycházel z domněnky schopností a možností žalobce, za případnou nebyla považována jeho námitka, že veškeré příjmy spadají do majetkové podstaty, a proto není schopen výživné platit.

9. Dne [datum] žalobce kontaktoval žalovaného s tím, že chtěl se žalovaným vyřešit otázku ukončení vyživovací povinnosti, která byla žalobci stanovena soudem s tím, že pokud se nedohodnou, bude žalobce nucen podat návrh na ukončení vyživovací povinnosti k soudu; navrhl, aby vyživovací povinnost byla ukončena k měsíci září (mail ze dne [datum]).

10. Insolvenční správce Mgr. Jiří Kuklík sdělil dne [datum] matce žalovaného, že všechny platby výživného až do srpna 2020 obdržela s tím, že dne [datum] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka], kterým bylo uloženo zbývající prostředky rozvrhnout mezi nezajištěné věřitele, což bylo učiněno. V majetkové podstatě se již nenacházejí již žádné prostředky, ze kterých by bylo možné výživné platit, matka žalovaného se má obrátit přímo na dlužníka, jehož vyživovací povinnost trvá i nadále. Téhož dne insolvenční správce sdělil matce žalovaného, že kontrolou účtu majetkové podstaty před jeho zrušením bylo zjištěno, že obdrželi plnění od soudního exekutora ve výši 4 271,86 Kč a tato částka je poukázána coby částečná úhrada výživného na syny za měsíc září 2020 (citované emaily).

11. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2020, č. j. [spisová značka], byl zrušen konkurs na majetek dlužníka - žalobce po splnění rozvrhového usnesení (citované usnesení).

12. Žalovaný dne [datum] uzavřel jako zaměstnanec pracovní smlouvou s blíže uvedeným advokátem jako zaměstnavatelem, kdy den nástupu do práce byl sjednán [datum], a pracovní pozice žalovaného byla - advokátní koncipient (pracovní smlouva ze dne [datum]).

13. Žalovaný byl v akademickém roce 2020 2021 studentem 7. ročníku prezenčního studia na Západočeské univerzitě v [obec], právnické fakultě, kdy část závěrečných státních zkoušek absolvoval dne [datum] a část dne [datum] s prospěchem velmi dobře či výborně (potvrzení o studiu ze dne [datum], výkaz o studiu na vysoké škole). Žalovaný se v akademickém roce 2020 2021 připravoval v rámci svého studijního plánu na zbývající povinnost, a to obhajobu diplomové práce (sdělení Západočeské univerzity v [obec], fakulty právnické, ze dne [datum] na č. l. 12 spisu). Žalovaný absolvoval magisterské studium na právnické fakultě dne [datum], v průběhu studia nebylo studium přerušeno (sdělení Západočeské univerzity, právnické fakulty ze dne [datum] na č. l. 71 spisu a na č. l. 116 spisu). První zadání diplomové práce bylo evidováno dne [datum] a práce byla odevzdána dne [datum], kdy obhajoba proběhla dne [datum] s hodnocením„ nevyhověl“. Komise doporučila diplomovou práci dopracovat., dne [datum] bylo evidováno nové zadání diplomové práce a práci student odevzdal dne [datum]. Následná obhajoba proběhla dne [datum] s hodnocením„ velmi dobře“ (sdělení Západočeské univerzity, právnické fakulty na č. l. 116 spisu). Žalovaný není a nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce a nepobíral od září 2020 do současné doby dávky státní sociální podpory, hmotné nouze, dávky sociálních služeb a dávky osob zdravotně postižených (sdělení Úřadu práce ze dne [datum] na č. l. 15 spisu). Dle evidenčního listu nájemného k bytu 2 + 1 na adrese [adresa], vystaveného na jméno Mgr. [jméno] [příjmení], nájemné od listopadu 2020 činí 12 300 Kč měsíčně včetně záloh na služby s tím, že jako osoba spolubydlící v bytě je uveden mj. žalovaný - syn nájemce (evidenční list pro výpočet nájemného platný od [datum]). Žalovaný si v únoru 2020 a listopadu 2020 kupoval odbornou právnickou literaturu (stvrzenka ze dne [datum] a účtenka Luxor ze dne [datum]).

14. Studijní a zkušební řád Západočeské university v [obec] ze dne [datum] mj. stanoví, že nejdelší možná délka studia je u magisterského studijního programu vždy o tři roky delší, než standardní doba studia stanovená příslušným studijním programem (čl.

3. řádu), s tím, že studijní řád upravuje i otázku kvalifikačních prací (čl. 53 a násl. řádu).

15. Žalobce není a nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce a nepobíral od září 2020 do současné doby dávky státní sociální podpory, hmotné nouze, dávky sociálních služeb a dávky osob zdravotně postižených (sdělení Úřadu práce ze dne [datum] na č. l. 16 spisu).

16. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu uvedl, že je rozvedený, má dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobci a dále k nezl. synovi [jméno] ve výši 5 000 Kč měsíčně s tím, že od doby rozhodnutí o jeho vyživovací povinnosti stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 25 C 163/2017, se ničeho nezměnilo, není zaměstnán, nemá žádné příjmy a své životní potřeby uspokojuje z darů od sester. Do září 2020 bylo výživné hrazeno z konkursní podstaty, kdy s bývalou manželkou (matkou žalovaného) se dohodli, že výživné bude upraveno soudním rozhodnutím, bude hrazeno v rámci insolvenčního řízení a po skončení insolvenčního řízení by došlo k zániku vyživovací povinnosti.

17. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důkazní návrhy žalobce i žalovaného pro nadbytečnost zamítl (bod 24. rozsudku), a dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému skončila dnem [datum].

18. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. V daném případě se soud tak zabýval otázkou, zda nadále trvá vyživovací povinnost žalobce k žalovanému či zda již skončila a event. ke kterému dni.

20. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, ale toliko schopností sám se živit, což je pojem, který je třeba vyložit jednotlivě dle specifik každého jednotlivého případu (viz nález Ústavního soudu II. ÚS 2155/2009). Děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči, a proto nárok dítěte, byť zletilého, na výživné od rodičů má být posuzován výlučně podle potřeb dítěte, schopnosti dítěte samo se živit a schopností a možností rodičů při zohlednění souladu s dobrými mravy. Ani dosažení věku 26 let není samo o sobě důvodem pro ukončení vyživovací povinnosti, neboť tato hranice může mít sice význam např. pro otázku přiznání dávek státní sociální podpory, nikoliv však pro zánik vyživovací povinnosti rodiče ke zletilému dítěti. Argument žalobce, že žalovaný dne [datum] dovrší 26 let věku, tak byl sám o sobě zcela nerozhodný.

21. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že až do [datum] byl žalovaný řádným studentem vysoké školy, a to Západočeské university v [obec], právnické fakulty, kdy v akademickém roce 2020 2021 byl studentem 7. ročníku a obsahovou náplní zimního semestru 7. ročníku bylo vyhotovení a obhajoba diplomové práce, když obhajoba první verze diplomové práce proběhla dne [datum] s hodnocením„ nevyhověl“ a žalovaný musel diplomovou práci přepracovat a obhájit v novém termínu. Žalovaný tak byl i k datu [datum], k němuž se žalobce domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalovanému, řádným studentem vysoké školy, kdy ukončením tohoto studia se zcela jistě zvýší na straně žalovaného možnost uplatnění na pracovním trhu, když žalovaný dosáhne nejvyššího, tj. vysokoškolského, stupně vzdělání. Z tohoto pohledu je třeba toto studium na vysoké škole považovat za soustavnou časovou i obsahovou přípravu na budoucí povolání. Pouze tehdy, pokud studium dítěte nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze po rodiči spravedlivě žádat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 1247/2013). V daném případě se však o takovou situaci nejedná. I když obsahovou náplní studia v období od září 2020 do ledna 2021 bylo toliko vypracování a obhajoba diplomové práce, nelze odhlédnout od skutečnosti, že až vypracováním a obhajobou diplomové práce je vysokoškolské studium završeno a až po splnění této, pro žalovaného poslední, studijní povinnosti může být studium úspěšně ukončeno. Pokud bylo ze strany žalobce namítáno, že v tomto období si žalovaný mohl přivydělávat a obstarávat si tak finanční prostředky k zajištění svých životních potřeb, tak k danému soud uvádí, že u zletilého dítěte lze sice očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo (nález Ústavního soudu II. [číslo] 2014), nicméně možnost přivýdělku k alespoň částečně úhradě životních potřeb by hrála roli při posuzování výše výživného pro zletilé dítě, nikoliv však pro otázku samotné existence vyživovací povinnosti. Pokud jde o celkovou délku studia, tak„ standardní“ délka studia na Právnické fakultě Západočeské univerzity je sice 5 let, nicméně i Studijní řád university stanoví, že nejdelší možná délka studia u magisterského studijního programu je až o tři roky delší, než standardní doba studia stanovená příslušným studijním programem, což v daném případě znamená možnou délku studia až 8 let. Pokud žalovaný v akademickém roce 2020 2021 studoval v 7. ročníku a v tomto ročníku své studium zdárně ukončil, tak se jednalo o řádné studium a nelze na toto studium nahlížet jako na studium samoúčelné či jako na„ prodlužování mládí“ ani jako na nadstandardní doplňování znalostí bez návaznosti na přípravu na budoucí povolání. Žalovaný řádně v r. 2020 vykonal státní závěrečné zkoušky (v lednu a červenci 2020), a to s prospěchem„ výborně“ či„ velmi dobře“, a následně v lednu 2021 úspěšně obhájil i svou diplomovou práci, byť na druhý pokus. I když v zimním semestru tížila žalovaného toliko jediná studijní povinnost, a to vypracování a obhajoba diplomové práce, tak se stále jednalo o studium řádné a nedocházelo tímto ke zneužívání institutu vyživovací povinnosti či k extenzivnímu vybočení ze standardu. Pokud byl žalovaný nucen předělat diplomovou práci, neboť tuto napoprvé neobhájil, tak se sice jednalo o jeho dílčí neúspěch ve studiu, nicméně tato skutečnost nemá vliv na ukončení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému.

22. Žalovaný se tak i v období od [datum] připravoval studiem na budoucí povolání a neměl vlastní příjem ze soustavné výdělečné činnosti a nebyl tak schopen ve smyslu ust. § 911 o.z. sám se živit a byl výživou odkázán na své rodiče. Kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby nebo výnosy z majetku, který mu patří, nedostačují pro úhradu osobních potřeb apod. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, hmotné, kulturní, bytové atd., to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož se potřeby hradí. V daném případě žalovaný ani počínaje dnem [datum] nebyl z tohoto pohledu schopen sám se živit a studium žalovaného, byť zletilého, představuje okolnost, od níž se odvíjí vyživovací povinnost rodičů, tedy i žalobce. I ke dni [datum] byly na straně žalovaného naplněny předpoklady pro trvání vyživovací povinnosti ze strany žalobce, a to jak tzv. stav odkázanosti žalovaného na výživu jakožto osoby oprávněné, resp. jeho objektivní neschopnosti samostatně se živit, tak i existence schopností a možností na straně žalobce jakožto osoby k poskytování výživného povinné. Ke schopnostem a možnostem žalobce k poskytování výživného soud uvádí, že žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že od úpravy jeho vyživovací povinnosti rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 11. 2017, č. j. 25 C 163/2017-26, nedošlo na jeho straně k žádným změnám, kdy stále nepracuje a své životní potřeby včetně bydlení uspokojuje z darů od svých sester s tím, že nenavázání pracovního poměru či absenci jiné výdělečné činnosti odůvodnil probíhajícím insolvenčním řízením, kdy jeho případné výdělky by byly použity k uspokojení konkursních věřitelů. Dle názoru soudu tak na strany žalobce nejsou dány (resp. nebyly tvrzeny a tedy ani prokázány) skutečnosti, které by mu v plnění vyživovací povinnosti ve vztahu k žalovanému bránily.

23. Pokud žalobce poukazoval na to, že si žalovaný mohl práci najít dříve a časová náročnost vypracování diplomové práce, která byla jedinou studijní povinností žalovaného v zimním semestru akademického roku 2020 2021, žalovanému umožňovala minimálně přivýdělek formou brigád či pracovního poměru na dobu určitou, tak k danému je třeba uvést, že i v zimním semestru byl žalovaný řádným studentem vysoké školy (v souladu se Studijním řádem), připravoval se studiem na budoucí povolání a zpracování a úspěšná obhajoba diplomové práce bylo nezbytným předpokladem završení úspěšného studia na vysoké škole. Naproti tomu žalobce jakožto rodič a osoba povinná k poskytování výživného dítěti, které není dosud schopno samo se živit, již řadu let nepracuje s odůvodněním, že vyhlášen konkurs na jeho majetek a v podstatě„ nemá smysl být zaměstnán“ (výpověď žalobce na č.l. 106 p.v. spisu). Žalobce tak apeluje na pracovní morálku svého syna, který byl v té době řádným studentem vysoké školy, ačkoliv sám žalobce řadu let žádnou pracovní morálku nemá a uspokojuje své životní potřeby z darů svých sester (výpověď žalobce na č.l. 106 p.v. spisu). K časové náročnosti zpracování diplomové práce a přípravy na její obhajobu soud dále uvádí, že zpracování diplomové práce v sobě zahrnuje nejen samotné písemné zpracování, ale rovněž tak dohledání a studium relevantních zdrojů a podkladů a konzultace s tím, že časová náročnost zpracování diplomové práce a úvahy o možném přivýdělku žalovaného v tomto období by mohly event. hrát roli při zvažování výše výživného, nikoliv však při posuzování samotné existence a trvání vyživovací povinnosti.

24. Pokud žalobce k důkazu navrhoval předložení obou verzí diplomové práce žalovaného za účelem jejich srovnání a posouzení časové náročnosti vypracování časově druhé diplomové práce, tak soud tento důkazní návrh žalobce zamítl, kdy jej považoval za nadbytečný, kdy, jak již shora uvedeno, vypracování diplomové práce bylo nezbytným předpokladem úspěšného ukončení vysokoškolského studia, a pokud první obhajoba práce dne [datum] skončila s hodnocením„ nevyhověl“, tak zcela jistě práce musela být předělána, a soudu nepřísluší hodnotit text jednotlivých prací, srovnávat jejich verze a tím méně pak posuzovat jejich časovou náročnost. K možnosti přivýdělku žalovaného v období zpracování druhé verze diplomové práce z hlediska trvání vyživovací povinnosti se soud vyjádřil již výše (bod 21. rozsudku). Soud rovněž zamítl důkazní návrh žalovaného slyšení jeho matky, neboť i tento důkaz soud vyhodnotil jako nadbytečný, když o návrhu na zrušení vyživovací povinnosti bylo možné rozhodnout na základě důkazů již provedených.

25. Žalovaný své studium a tím přípravu na své budoucí povolání ukončil až dne [datum] a v podstatě bezprostředně, a to dne [datum], uzavřel pracovní smlouvu s pracovní náplní advokátní koncipient. Pracovní náplň žalovaného tak koresponduje s předchozím vysokoškolským studiem a z daného důvodu až počínaje dnem [datum] zanikla vyživovací povinnost žalobce k žalovanému (viz § 14 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému tak v daném případě nezanikla k datu [datum], k němuž se žalobce domáhal zrušení své vyživovací povinnosti, ale až k datu [datum], kdy žalovaný navázal pracovní poměr a tímto získal zdroj svých příjmů k uspokojení svých životních potřeb. Z daného důvodu soud rozhodl tak, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zrušil ke dni [datum]. Soud dále uvádí, že v řízení nebylo ze strany žalobce tvrzeno a tím méně pak prokázáno, že by zde existovaly nějaké okolnosti, které by svědčily o tom, že trvání vyživovací povinnosti po [datum] by bylo v rozporu s dobrými mravy, a žádné také okolnosti v řízení ani nevyšly najevo. Pokud žalobce v rámci své účastnické výpovědi poukazoval na to, že mezi ním a matkou žalovaného existovala dohoda, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému skončí k okamžiku skončení insolvenčního řízení, tak k danému je třeba uvést, že žalovaný je zletilý a jakékoliv dohody či smlouvy jeho jménem již nemůže uzavírat jeho matka, kdy žalovaný je již plně svéprávný, navíc existence vyživovací povinnosti je vázána na splnění zákonem stanovených předpokladů, nikoliv na skončení insolvenčního řízení či jakékoliv dohody mezi rodiči zletilého dítěte. Soud si je vědom té skutečnosti, že řízení o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti je řízení sporné a soud je vázán žalobním petitem, nicméně v daném případě, z důvodu právní jistoty, s cílem předejití jakýmkoliv dalším sporům účastníků či řešení vzájemným vztahů účastníků např. v rámci exekučního řízení v případě nikoliv řádné úhrady výživného za období od září 2020, soud v rozhodnutí určil, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se zrušuje ke dni [datum] (výrok I. rozsudku) a v té části, kde se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti za období od [datum] do [datum], soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku), neboť v tomto období vyživovací povinnost žalobce k žalovanému stále trvala.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla zrušena, nicméně k pozdějšímu datu, než bylo žalobcem v žalobním petitu požadováno a lze tak hovořit o částečném úspěchu na straně žalobce i na straně žalovaného. Z daného důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.