60 C 294/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o 39 625,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 22 740,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 4 114 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 6 204 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 6 189 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 6 233,60 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 884,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 895,40 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 15 989 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 3 605,60 Kč.

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 39 625,30 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se [právnická osoba], a. s. [IČO], uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu č. [tel. číslo], ve znění dodatků, jejímž předmětem byl nájem nebytového prostoru - kanceláře v 2. patře budovy„ [anonymizováno]“, o výměře 45,6 m2 a jednoho parkovacího místa, a to vše v areálu žalobce na adrese [adresa]. Budova [anonymizováno] je budovou bez č.p., která stojí na pozemku parc. [číslo] parkovací stání bylo umístěno na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec]. Na základě kupní smlouvy nabyl právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO] (dále jen„ Předchůdce“), vlastnické právo k předmětu nájmu a práva a povinnosti pronajímatele z nájemní smlouvy přešly na Předchůdce. Ke dni [datum] na základě projektu fúze sloučením ze dne [datum] přešlo na žalobce jako na nástupnickou společnost veškeré jmění zanikajících společností, mj. také Předchůdce. Tím přešlo i vlastnické právo k předmětu nájmu a pohledávky z titulu nájemní smlouvy na žalobce. V souladu s čl. II. ve spojení s čl. 3 Nájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit Předchůdci nájemné a služby s tím související v celkové výši 13 697 Kč měsíčně bez DPH, a to na základě faktur vystavených Předchůdcem se splatností 14 dnů. Žalovaný zaslal Předchůdci dne [datum] výpověď, kdy k ukončení nájmu došlo ke dni [datum], když Předchůdce souhlasil se zkrácením výpovědní doby. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou plateb za nájemné a za služby, a to za měsíce březen až červenec 2020. Žalovaný neuhradil své závazky ani po opakovaných upomínkách ze strany Předchůdce. V průběhu měsíce března 2020 probíhalo mezi stranami jednání o vyhotovení dodatku [číslo] který měl stvrdit dohodu stran o ukončení nájemního vztahu k [datum] a zúžení předmětu nájmu o parkovací místo s účinností od [datum]. Současně byla v dodatku reflektována skutečnost, že žalovanému bude vrácena indexace za rok 2019 a 2020 ve výši 4 318,10 Kč, na níž se obě strany sporu shodly. K uzavření dodatku však nedošlo. Žalovaný ve svých odpovědích Předchůdci zmiňoval požadavek na zahájení jednání ve smyslu § 1765 občanského zákoníku v důsledku pandemie COVID-19, kdy jako důvod pro použití tohoto ustanovení žalovaný uváděl obecná tvrzení o tom, že provozovna, která je předmětem nájmu, je prázdná. Tento požadavek žalovaného na obnovení jednání o smlouvě není dle žalobce oprávněný, kdy dané ustanovení se na vztah mezi žalobcem a žalovaným nevztahuje a na danou situaci nedopadá. Předmět nájmu byl pronajat jako kancelářské prostory, nikoliv jako prodejna nebo jiný prostor, ve kterém se očekávala přítomnost veřejnosti s tím, že žádným nařízením či opatřením nebyl zakázán vstup do kancelářských prostor. Přesto Předchůdce žalovanému vyšel vstříc, upustil od požadavku na úhradu zvýšení nájemného o indexaci za roky 2019 a 2020, vrátil indexaci účtovanou za rok 2019 zápočtem na nejstarší pohledávku, tj. na fakturu [číslo] ve výši 4 554,70 Kč a umožnil žalovanému ukončit nájemní vztah s dvouměsíční výpovědní dobou namísto sjednané šestiměsíční, tj. fakticky žalovanému odpustil nájemné za období čtyř měsíců. Žalovaný dále požadoval slevu z nájemného, kdy tento požadavek vznesl až poté, co svévolně bez předchozí dohody s Předchůdcem hradil nižší než sjednané nájemné. Dlužná částka představuje dlužné nájemné a služby s nájmem spojené za měsíce březen - červenec 2020. Nájemné (včetně paušálu za služby) za březen 2020 činilo 16 497 Kč, uhrazena byla částka 9 800 Kč a po odečtu indexace ve výši 493 Kč a zápočtu dřívější indexace v částce 2 089,70 Kč dlužná částka za březen 2020 činí 4 114 Kč. Nájemné (včetně paušálu za služby) za duben 2020 činilo 16 497 Kč, uhrazena byla částka 9 800 Kč a po odečtu indexace ve výši 493 Kč dlužná částka za duben 2020 činí 6 204 Kč. Nájemné (včetně paušálu za služby) za květen 2020 činilo 16 482 Kč, uhrazena byla částka 9 800 Kč a po odečtu indexace ve výši 493 Kč dlužná částka za květen 2020 činí 6 189 Kč. Nájemné (včetně paušálu za služby) za červen 2020 činilo 16 482 Kč, uhrazena byla částka 8 860 Kč a po odečtu indexace ve výši 493 Kč dlužná částka za červen 2020 činí 7 129 Kč. Nájemné (včetně paušálu za služby) za červenec 2020 činilo 16 482 Kč, nebylo uhrazeno ničeho, a po odečtu indexace ve výši 493 Kč dlužná částka za červenec 2020 činí 15 989 Kč.

2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný namítl, že nárok uznává pouze zčásti, a to do výše 1 367,80 Kč. Žalovaný dále uvedl, že smlouvu měl uzavřenou od [datum] se [právnická osoba] a.s., kdy dle dodatku [číslo] nájemní smlouvy nájemné činilo 13 404 Kč bez DPH/měsíc včetně pronajatého parkovacího státní. S účinností od [datum] žalobce neoprávněně a v rozporu se smlouvou navýšil fakturované nájemné o 2,1 %, tj. účtoval nájemné o 208,97 Kč (bez DPH) vyšší, než bylo nájemné smluvní. Stejná situace se opakovala od [datum], když došlo k navýšení o další 2,8 % měsíčně, tj. celkem o 493 Kč více, než činilo nájemné smluvní. V říjnu 2019 žalobce zrušil žalovanému bez náhrady pevnou linku, kdy tímto jednostranným krokem způsobil žalobce žalovanému finanční újmu ve formě nutných výdajů na zřízení nové pevné telefonní linky. Dne [datum] žalovaný požádal žalobce o náhradu přímých nákladů ve výši 750 Kč, avšak toto bylo zamítnuto. Od počátku r. 2020 se zhoršovala situace kolem nového typu koronaviru a dne [datum] byl vládou vyhlášen nouzový stav. Žalovanému se zcela zastavil přísun zakázek, kdy stav bylo třeba okamžitě řešit a snížit náklady. Dne [datum] žalovaný požádal žalobce dle § 1765 odst. 1 občanského zákoníku o zahájení jednání o nájemní smlouvě, zejména o ceně pronájmu, kdy navrhl dočasné snížení ceny nájmu o 40 %, vrácení nezákonně navýšeného nájemného od roku 2019 a jednorázovou slevu na nájemném jakožto vyrovnání nákladů způsobených zrušením pevné telefonní linky. Žalobce na jednání o nájemní smlouvě nepřistoupil. K uznání reklamace týkající se nesprávně navýšeného nájemného došlo dne [datum]. Až na přelomu března a dubna 2020 žalovaný byl objektivní situací donucen ponížit platby za vystavené faktury, své závazky hradil alespoň částečně, přestože kanceláře byly prázdné a žádné zakázky v kritické době nepřicházely. Žalovaný byl ze strany žalobce krácen na svých právech domoci se obnovení jednání o smlouvě, neboť vlivem nezaviněné situace vznikl hrubý nepoměr mezi smluvními stranami, kdy žalovaný ztratil z objektivních příčin využití pro nájemní prostory a tím poklesla hodnota předmětu plnění s tím, že dle smlouvy neměl možnost dalších šest měsíců se ze smluvního vztahu vyvázat. Žalobce však trval na původních příjmech a na ziscích bez ohledu na závažnost celonárodní i světové situace. Tyto okolnosti založily hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran. Dne [datum] žalovaný podal žádost o ukončení nájmu z parkovacího místa dohodou od [datum], s ohledem na nouzový stav. Dotčené stání se nacházelo na uzavřeném parkovišti s vjezdovým automatizovaným systémem s využitím identifikačních karet. Se žádostí o dohodu byla žalobci dána i výpověď s tím, že dle nájemní smlouvy výpovědní lhůta činí jeden měsíc a měla skončit k [datum]. Žalovanému je však účtováno nájemné za parkovací stání i za červen 2020 a červenec 2020. Dne [datum] žalovaný podal písemnou výpověď ze zbytku předmětu nájmu s dvouměsíční výpovědní dobou, a to v souladu s písemnou informací o této možnosti pracovníkem žalobce. K [datum] došlo k vyklizení pronajatých prostor a k ukončení nájmu. Žalovaný odsouhlasil zaměstnankyni žalobce částku indexace 4 318,20 Kč. Shora popsaným jednáním, které mělo za následek nemožnost dojednání úpravy podmínek nájemní smlouvy, způsobil žalobce žalovanému újmu ve výši 40 % z ceny měsíčního nájemného od března 2020 po dobu 6 měsíců. Zároveň žalovaný uvedl, že uplatňuje náhradu nákladů za zřízení pevné linky ve výši 750 Kč (faktura spojovacího technika) a dále 6 x 450 Kč (osobní přítomnost jednatele žalovaného), dále 400 Kč jakožto vratnou zálohu za dva kusy vjezdových karet k pronajatému stání, kdy karty jsou připraveny k předání žalobci. Zápočty ve výši finančních náhrad jsou zohledněny ve výpočtu dlužné částky. Součástí vyjádření žalovaného byl přehled finančních pohledávek a závazků za období od května 2019 do července 2020.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaný byl v prodlení s úhradou svých závazků již v letech 2019 a 2020. Předmět nájmu byl žalovanému pronajat jako kancelářské prostory a tyto nemusely být z důvodu vládních opatření uzavřeny, kdy ani obor žalovaného nebyl v důsledku vládních opatření nijak postižen. Byl to naopak žalobce, kdo byl vládními opatřeními postižen, neboť hlavní činností žalobce je prodej bytů, kdy pronájem areálů je pro žalobce pouze vedlejší činností. Žalovaný hradil o 40 % nižší nájemné bez předchozí dohody se žalobcem. Žalobce nabídl žalovanému odklad nájmu nebo splátkový kalendář. Žalovaný tyto návrhy odmítl a hradil bez dohody se žalobcem nájemné snížené o 40 %. Žalovaný trval na tom, že žalobce je povinen se žalovaným zahájit jednání o podmínkách nájemní smlouvy a nájemné žalovanému snížit. Toto však žalobce z důvodu nejisté situace na své straně, kdy měl zmrazen veškerý provoz, nebyl schopen poskytnout. Žalobce upustil od požadavku na úhradu zvýšení nájemného o indexaci za rok 2019 a 2020, žalovanému indexaci účtovanou za rok 2019 v celkové výši 4 554,70 Kč vrátil a rovněž umožnil ukončit nájemní vztah s dvouměsíční výpovědní dobou namísto smluvně sjednané šestiměsíční, tedy fakticky žalovanému odpustil nájemné za období čtyř měsíců. Tvrzení žalovaného o způsobení újmy je účelovou snahou vyhnout se hrazení nájemného. Pevná linka byla zrušena dohodou mezi žalobcem a žalovaným učiněnou v dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum], žalovaný se zrušením souhlasil, žádné náklady nepožadoval. Žalovaný vypověděl nájem parkovacího místa výpovědí ze dne [datum], avšak výpověď byla učiněna pouze emailem bez připojení elektronického podpisu žalovaného a nebyla tak dodržena písemná forma v souladu s nájemní smlouvou. Nájem parkovacího místa tak nebyl řádně vypovězen a nemohl skončit k [datum].

4. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že v daném případě nebyly naplněny podmínky § 1765 občanského zákoníku, navíc pak toto ustanovení neopravňuje druhou stranu k odložení plnění.

5. Při jednání dne [datum] žalovaný poukázal na to, že indexace byla účtována v rozporu se smlouvou. Výpověď parkovacího místa byla podepsána a byla zaslána emailem, s účinností od [datum] tak parkovací místo žalovaný neměl pronajato. Až do března 2020 bylo nájemné hrazeno v plné výši. Žalovaný se věnoval především projektové činnosti, která se zcela zastavila, nebyly zakázky, nebyly finanční prostředky. Byl dán hrubý nepoměr, a to faktickým stavem věci, kdy kanceláře byly prázdné, a hodnota předmětných prostor pro nájemce byla nulová. V souvislosti s jednostranným zrušením pevné linky žalovanému vznikly náklady na zřízení linky náhradní. Dále žalovaný poukázal na to, že faktura za červenec 2020 neměla být účtována, kdy poslední měsíc neměl být fakturován. Částku 400 Kč zaplatil jako zálohu za převzetí karet.

6. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že projektová činnost provozovaná žalovaným nebyla protiepidemickými opatřeními nijak omezena. Pokud žalovaný tvrdí, že kanceláře byly v r. 2020 prázdné a pronájem měl pro žalovaného nulovou hodnotu, mohl nájemní smlouvu vypovědět. Žalovaný však stále trval pouze na snížení nájemného a začal svévolně v rozporu s nájemní smlouvou hradit o 40 % nižší, odmítal splátkový kalendář či odložení placení nájemného. Výpověď nájmu parkovacího stání měla být písemná, s ohledem na čl. 8 nájemní smlouvy, výpověď v předepsané formě nebyla učiněna, proto nebyla akceptována. Žalovaný hradil nájemné po splatnosti od samého počátku. Pokud žalovaný tvrdí, že neměl hradit nájemné za červenec 2020, tak výpovědní doba činila dle nájemní smlouvy 6 měsíců, pokud žalovaný vypovídal předmětnou nájemní smlouvu dne [datum], tak nájemní smlouva měla skončit ke dni [datum]. Žalobce umožnil žalovanému předat prostory dříve, upustil od požadavku úhrady nájemného za období do [datum] a uplatňuje pouze nájemné do [datum].

7. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný poukázal na to, že do března 2020 žalovaný platil nájemné v plné výši. Žalovaný hradil od března 2020 o 40 % nižší nájemné, neboť nemohl dosáhnout dohody se žalobcem. Indexace mohla být provedena pouze uzavřením dodatků smlouvy. Možnost ukončení nájmu s dvouměsíční výpovědní lhůtou byla nabídnuta žalobcem dne [datum]

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a.s., [IČO], jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor, kdy předmětem nájmu byly blíže specifikované nebytové prostory v areálu pronajímatele, a to pro potřeby podnikatelské činnosti žalovaného, kdy smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců, a výpověď nájemní smlouvy je nutno zaslat doporučeně. Nájemné bylo sjednáno v částce 4 599 Kč měsíčně + DPH, kdy první platba nájemného bude ve výši dvouměsíčního nájemného a sazba nájemného bude každoročně upravována koeficientem inflace zveřejněným ČSÚ a výše nájemného bude po uveřejnění tohoto koeficientu stanovena dodatkem k této smlouvě. Dle čl. III. smlouvy v ceně byl zahrnut pronájem prostor, vytápění a osvětlení, vnější ostraha objektu, pojištění a daň z budov, spotřeba elektrické energie pro běžný kancelářský provoz, spotřeba vody, používání sociálního zařízení, spotřeba plynu. Platby bude nájemce provádět jedenkrát měsíčně na základě fakturace. Nájemné za první dva měsíce zaplatí nájemce po podepsání smlouvy, na základě zaslané faktury s dobou splatnosti 14 dní od vystavení faktury. V případě vypovězení smlouvy nebude nájemné za poslední měsíc fakturováno. Dále zde byl sjednán poplatek za telefonní linku a za aparát. Dle čl. 5 písm. b/ smlouvy při nedodržení termínu splatnosti nájemce bude platit pronajímateli úroky z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. Dle čl. VIII. smlouvu lze měnit pouze dohodou, písemně formou dodatku ke smlouvě. K předmětné smlouvě bylo uzavřeno celkem 13 dodatků (dodatek [číslo] ze dne [datum] - zvýšení nájemného o koeficient inflace, dodatek [číslo] ze dne [datum] - zvýšení nájemného o koeficient inflace, dodatek [číslo] ze dne [datum] - rozšíření pronajatých prostor na m2, dodatek [číslo] ze dne [datum] - úprava výše nájemného, dodatek [číslo] ze dne [datum] - fakturace nájemného bude prováděna měsíčně jako dílčí plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění vzniká vždy pátý kalendářní den příslušného měsíce roku, dodatek [číslo] ze dne [datum] - zvýšení nájemného o koeficient inflace, dodatek [číslo] ze dne [datum] - zvýšení nájemného o koeficient inflace, dodatek [číslo] ze dne [datum] - zvýšení nájemného o koeficient inflace, dodatek [číslo] ze dne [datum] - změna pronajatých prostor /shodně předávací protokol ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum] - zvýšení nájemného o koeficient inflace, dodatek [číslo] ze dne [datum] - změna cen energií - měsíční nájemné činilo celkem 12 464 Kč + DPH, dodatek [číslo] ze dne [datum] - rozšíření pronajatých prostor o 1 parkovací místo na parkovišti za cenu 740 Kč měsíčně + DPH, měsíční nájemné činilo 13 204 Kč + DPH, výpovědní lhůta pro pronajaté parkovací místo se stanovila v délce jeden měsíc. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byl zrušen čl. III. bod 3. Nájemní smlouvy o pronájmu telefonní linky. Dodatek [číslo] stanovení doby nájmu do [datum], stanovení nájemného od června 2020 a ponížení nájemného za červen o částku 4 318,10 Kč nebyl smluvními stranami podepsán.

10. Žalovaný je zapsán v obchodním rejstříku od [datum] s předmětem podnikání: výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a projektová činnost ve výstavbě (výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], ze dne [datum]). [anonymizováno 6 slov] byla zapsána v obchodním rejstříku od [datum] do [datum] s předmětem podnikání mj. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor s tím, že na základě projektu sloučením ze dne [datum] přešlo na žalobce jako společnost nástupnickou veškeré jmění mj. zanikající [anonymizováno 5 slov], [IČO] (úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], ze dne [datum]) s tím, že tato společnost je v katastru nemovití zapsána jako vlastník pozemků parc. [číslo] pozemku stojí stavba bez čp./ v obci [obec], k. ú. [část obce] (informace o pozemku ze dne [datum]). Opatření Ministerstva zdravotnictví z března 2020 a dubna 2020 o zákazu prodeje a služeb se nevztahovala mj. na provádění staveb a jejich odstraňování a projektovou činnost ve výstavbě (opatření Ministerstva zdravotnictví).

11. Fakturou [číslo] 2020 ze dne [datum], splatnou dne [datum], byla vyúčtována částka 750 Kč za vyhledání vedení, propojení a testování VDSL + telefonní linka, odběratel zde uveden není.

12. Za duben 2019 bylo vyúčtováno nájemné (bez služeb) v částce 9 951 Kč bez DPH, za květen 2019 bylo vyúčtováno nájemné (bez služeb) v částce 10 159,97 Kč bez DPH, za únor 2020 v částce 10 159,97 Kč bez DPH (citované faktury). Žalovaný doložil rovněž faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] za prosinec 2016 až duben 2017.

13. Emailem ze dne [datum] žalovaný požádal žalobce o započtení nákladů ve výši 750 Kč, které žalovanému vznikly při realizaci náhrady za zrušenou pevnou telefonní linku do kanceláře žalovaného v areálu [příjmení] [jméno], kdy žalobce jednostranně zrušil telefonní linky. Shodně žádal o náhradu nákladů ve výši 750 Kč v emailu ze dne [datum] (citované emaily).

14. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], žalobce vyúčtoval žalovanému částku v celkové výši 16 497,29 Kč jakožto nájemné a služby za březen 2020 (nájem 10 444 Kč, služby 2 425 Kč, teplo 528 Kč, vodné/stočné 300 Kč). Shodná částka byla účtována jakožto nájemné a služby za duben 2020 (faktura [číslo] ze dne [datum] splatná dne [datum]). Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], žalobce vyúčtoval žalovanému částku v celkové výši 16 482,29 Kč jakožto nájemné a služby za květen 2020 s tím, že shodné částky byly účtovány jakožto nájemné a služby za červen 2020 (faktura [číslo] ze dne [datum] splatná dne [datum]) a za červenec 2020 (faktura [číslo] ze dne [datum] splatná dne [datum]).

15. Počínaje dnem [datum] žalovaný opakovaně žádal pronajímatele (Předchůdce žalobce) o zahájení jednání o úpravě nájemní smlouvy s odvoláním na ust. § 1765 občanského zákoníku s poukazem na pandemii COVID-19 a na ni navazující opatření vlády včetně vyhlášení stavu nouze, žádal o dočasné snížení nájemného o 40 % na dobu 6 měsíců a zpětvzetí jednostranného rozhodnutí o uplatnění inflační doložky pro rok 2020 (např. email ze dne [datum]), kdy žalobce, resp. jeho předchůdce, s tímto postupem opakovaně vyjádřil nesouhlas, kdy v emailu ze dne [datum] předchůdce žalobce nabídl možnost skončení nájmu se zkrácením výpovědní doby na 2 měsíce (email ze dne [datum]). Požadavky na úpravu nájemného a zahájení jednání o úpravě nájemní smlouvy byly obsaženy i v dalších emailech žalovaného, např. ze dne [datum], ze dne [datum] či ze dne [datum], kdy pronajímatel nabízel odklad nájmu nebo splátkový kalendář (např. email ze dne [datum]). Žalovaný byl opakovaně v emailech vyzýván k úhradě dlužného nájemného za období od března 2020 (emaily ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum]), žalovaný v emailech poukazoval na neoprávněně účtované navýšení nájemného o inflaci, bylo komunikováno ohledně parkovacího stání a ukončení jeho pronájmu (emailová komunikace za období od března 2020 do července 2020). Shodný požadavek na zahájení jednání o úpravě nájemní smlouvy byl obsažen i v emailu žalovaného ze dne [datum].

16. Dnem [datum] je datována výpověď parkovacího místa v areálu [příjmení] [jméno], kterou dal žalovaný žalobci s tím, že vypovídá nájem parkovacího místa pronajatého na základě dodatku [číslo] smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] s tím, že vzhledem ke krizové situaci a vyhlášenému nouzovému stavu žádá o ukončení nájmu dohodou k [datum], kdy parkovací stání je již několik týdnů zcela bez využití (výpověď ze dne [datum]), výpověď byla uvedena v emailu žalovaného ze dne [datum].

17. Dnem [datum] je datována výpověď žalovaného z nájmu předmětných nebytových prostor s odkazem na využití nabídky ze dne [datum] na zkrácení výpovědní lhůty na dva měsíce s tím, že je dávána výpověď z nebytových prostor užívaných na základě smlouvy ze dne [datum] a následných dodatků, nájem skončí ke dni [datum] (citovaná výpověď).

18. Z přehledu vydaných faktur (č. listu 24) vyplývá datum úhrady nájemného v jednotlivých měsících počínaje lednem 2019 s tím, že za březen 2020 byla uhrazena na nájemném částka 9 800 Kč, za duben 2020 částka 9 800 Kč, za květen částka 9 800 Kč, za červen 2020 částka 8 860 Kč a za červenec nebylo zaplaceno ničeho. Shodné údaje vyplývají z obratové historie účtu žalovaného, a to počínaje červencem 2017.

19. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván žalobcem k úhradě dlužného nájemného za březen 2020 až červenec 2020 v celkové částce 39 625,30 Kč (předžalobní výzva ze dne [datum], dodejka).

20. V tabulce ze dne [datum] žalovaný uvedl, jaké částky nájemného byly účtovány žalobcem od dubna 2019 do července 2020, kolik žalovaný uhradil každý měsíc, dále jsou zde uvedeny náklady na náhradu za zrušené telefonní linky a vratné zálohy za dvě parkovací karty, kdy celková částka po vzájemných zápočtech činí 7 635,40 Kč ku prospěchu žalovaného.

21. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 39 625,30 Kč s příslušenstvím byla podána po právu pouze částečně.

22. V daném případě žalobce postavil svůj žalobní nárok na tvrzení, že žalovaný byl v období od března 2020 do července 2020 nájemcem blíže specifikovaných nebytových prostor v areálu žalobce a za dané období neuhradil nájemné a služby v plné výši.

23. V řízení nebylo sporu o tom, že v období od března 2020 do července 2020 byl žalovaný nájemcem předmětných prostor, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], a.s. Existence nájemního vztahu byla prokázána nájemní smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatků [číslo] až [číslo] (§ 3 zák. č. 116/1990 Sb., ve znění platném do [datum]) s tím, že žalobce je právním nástupcem původního pronajímatele (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku žalobce). Tyto skutečnosti nebyly v řízení sporovány, navíc pak dané vyplývá z listinných důkazů (bod 9., bod 10. rozsudku). Tímto byla postavena najisto aktivní a pasivní legitimace ve sporu. Sporná byla především otázka rozsahu předmětu nájmu (dokdy bylo předmětem nájmu i parkovací místo) a otázka výše nájemného.

24. V daném případě se soud zabýval nejprve otázkou, ke kterému dni skončil pronájem parkovacího místa, když žalovaný dne [datum] formou emailového sdělení nájem parkovacího místa vypověděl s tím, že dle žalobce z důvodu nedodržení sjednané formy výpovědi (písemná forma) nebylo toto právní jednání učiněno platně.

25. Z předložené emailové komunikace vyplývá, že žalovaný v emailu ze dne [datum] nájem parkovacího místa vypověděl, kdy v následném emailu žalobce je na tento úkon žalovaného reagováno (email žalobce ze dne [datum] v [anonymizována dvě slova]) a je tedy zřejmé, že tento úkon žalovaného se dostal do dispoziční sféry žalobce. Ze strany žalobce bylo namítáno, že nebyla u výpovědi parkovacího místa dodržena smluvně sjednaná forma výpovědi, a to pro absenci elektronicky zaručeného podpisu žalovaného.

26. Dle § 562 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o.z.“) písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

27. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Písemná forma právního jednání (ve smyslu ust. § 561 a § 562 o.z.) tak předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Dle názoru soudu v současné době, kdy použití výpočetní techniky je zcela běžnou záležitostí, je nutno komunikaci prostřednictvím počítače přiznat jistou relevanci. Masivní nástup informačních a komunikačních technologií do společenského života způsobil, že elektronické dokumenty se především díky vysoké míře jejich praktické efektivity prosadily ve všech oblastech komunikace. I u tohoto druhu komunikace jsou zachovány znaky právně relevantní písemnosti, a to trvalost (trvalý zdroj informací), písemná forma (ve smyslu písemného záznamu nesené informace) a autenticita (přičitatelnost určitému subjektu). S ohledem na shora uvedené je možno dle názoru soudu nade vší rozumnou pochybnost postavit na jisto, že žalovaný v emailu ze dne [datum] vypověděl nájem předmětného parkovacího stání a žalobci tento email (s ohledem na jeho následnou reakci) byl doručen a byla dodržena i písemná forma daného právního jednání. Pokud jde o absenci elektronicky zaručeného podpisu, tak ani tuto námitku strany žalující soud neshledal důvodnou.

29. Dle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, elektronickým podpisem se rozumí prostý elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu a kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5 až 7 citovaného zákona), kdy dle § 7 citovaného zákona lze v soukromoprávních vztazích elektronický dokument podepsat všemi úrovněmi elektronických podpisů, kdy i prostý elektronický podpis má stejné účinky jako vlastnoruční podpis. Tento závěr je dle názoru soudu nejen v souladu s čl. 25 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu („ Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy“), ale i v souladu s autonomií vůle a presumpcí poctivosti osob jednajících v soukromoprávních vztazích, kdy i prostý elektronický podpis je dostatečný pro účely zachycení, resp. potvrzení obsahu jejich písemného jednání, potvrzení vážnosti jejich vůle a určení jednající osoby. I v případě použití prostého elektronického podpisu je dostatečně osvědčeno, že tento podpis vytvořila podepsaná osoba, že ho vytvořila za účelem podepisování a že ho sama k písemnosti připojila tak, aby byly naplněny zákonné požadavky pro písemné právní jednání. V soukromém právu není pro písemnou formu právního jednání obecně stanoven žádný konkrétní požadavek na úroveň elektronické identifikace, ani elektronického podpisu, je tak žádoucí nechat na vůli konkrétních osob, aby si v souladu s autonomií vůle a presumpcí poctivosti, s přihlédnutím k okolnostem případu, zvolili listinnou či elektronickou podobu svého písemného právního jednání a způsob, jak se při tomto jednání identifikují a stvrdí svým podpisem. V daném případě nelze také odhlédnout od skutečnosti, že mezi účastníky řízení probíhala intenzivní elektronická komunikace a bylo naprosto zřejmé, kdo právní úkon výpovědi činí a komu je adresován.

30. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaný dne [datum] dal výpověď z nájmu parkovacího místa a v souladu s čl. III. dodatku [číslo] k nájemní smlouvě, když výpověď byla dána písemně a byla rovněž opatřena elektronickým podpisem jednajícího, a to prostým elektronickým podpisem majícím shodné právní účinky v soukromoprávních vztazích jako podpis zaručený či podpis uznávaný. Z daného tak plyne, že ke dni [datum] na základě výpovědi ze strany žalovaného skončil nájem parkovacího místa a počínaje dnem [datum] již žalovaného netížila povinnost k hrazení nájemného za toto parkovací místo ve výši 740 Kč bez DPH (čl. II. dodatku [číslo] k nájemní smlouvě).

31. Soud se dále zabýval otázkou trvání nájemního vztahu ohledně zbývajících prostor (tj. vyjma parkovacího stání - viz shora). V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovaný dal dne [datum] výpověď z nájmu nebytových prostor s výpovědní lhůtou dva měsíce. Tato skutečnost nebyla v řízení sporná s tím, že sám žalobce uvedl, že nabídl žalovanému v emailové komunikaci zkrácení výpovědní doby ze sjednaných 6 měsíců na 2 měsíce (žalobní tvrzení na č.l. 3 spisu, vyjádření žalobce na č.l. 22 spisu, vyjádření žalobce na č.l. 49 spisu) s tím, že tato nabídka byla obsažena v emailu žalobce ze dne [datum] (email ze dne [datum] 4:00 PM) a tato nabídka byla žalovaným akceptována (shodné tvrzení účastníků na č.l. 49 spisu). K relevanci emailové komunikace a zachování písemné formy (čl. 8 nájemní smlouvy) soud odkazuje na shora uvedené závěry (bod 28. - 29. rozsudku) s tím, že předmětné prostory také ke dni [datum] (tj. po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty) byly žalovaným předány a žalobcem převzaty (shodné tvrzení účastníků na č.l. 49 spisu). Nájemní vztah žalovaného k předmětným prostorám tak trval do [datum] (vyjma parkovacího stání - zde do [datum]). Navíc pak soud dodává, že i kdyby nebyla dodržena obligatorní písemná forma dodatku k nájemní smlouvě (ohledně zkrácení výpovědní doby), tak vzhledem k tomu, že ke dni [datum] byly předmětné prostory žalovaným řádně předány a žalobcem převzaty (při respektování dvouměsíční výpovědní doby sjednané emailovou komunikací), tak by za aplikace § 582 odst. 2 o.z., s ohledem na skutečnost, že dle dohody bylo plněno a prostory byl předány a převzaty, došlo ke konvalidaci nedostatku smluvní formy dohody.

32. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovaný byl povinen hradit nájemné i za měsíc červenec 2020, tj. za poslední měsíc existence nájemního vztahu. Dle čl. 3 nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy toto ustanovení nedoznalo v průběhu času změn, v případě vypovězení smlouvy nebude nájemné za poslední měsíc fakturováno. Za situace, kdy červenec 2020 byl posledním měsícem existence nájemního vztahu (bod 31. rozsudku), tak za červenec 2020 již žalovaného netížila povinnost k hrazení nájemného. Pokud žalobce v této souvislosti namítal, že zkrácením výpovědní doby ze šesti měsíců na dva měsíce tak žalovanému fakticky odpustil nájemné za čtyři měsíce, tak k danému soud uvádí, že žalobce nabídl žalovanému zkrácení výpovědní doby, tato nabídka byla žalovaným akceptována, a na základě shodného projevu vůle smluvních stran tak došlo ke změně délky výpovědní doby. Nedá se tak hovořit o„ odpuštění nájemného“. Pokud na základě dohody stran nájemní vztah skončil ke dni [datum], pak posledním měsícem trvání nájemního vztahu byl červenec 2020 a za poslední měsíc nájemné nemělo být fakturováno. Pokud jde o argument žalobce, že upustil od indexace nájemného, tak dle názoru soudu z textu nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že výše nájemného bude upravována koeficientem inflace zveřejněným ČSÚ, avšak výše nájemného měla být stanovena dodatkem ke smlouvě, tj. dvoustranným právním jednáním, nikoliv na základě jednostranného sdělení či jednostranného navýšení ze strany pronajímatele.

33. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že v měsících březnu až květnu 2020 žalovaného tížila povinnost k úhradě nájemného předmětných nebytových prostor včetně parkovacího stání a v měsíci červnu 2020 povinnost k úhradě nájemného prostor bez parkovacího stání. V březnu 2020 nájemné včetně služeb činilo v souladu se smlouvou ve znění dodatků (bez indexace) celkem 16 004 Kč (včetně DPH), žalovaný uhradil 9 800 Kč (nesporné), dlužná částka nájemného včetně DPH tak činila 4 114,30 Kč. V dubnu 2020 nájemné včetně služeb činilo (bez indexace) celkem 16 004 Kč (včetně DPH), žalovaný uhradil 9 800 Kč (nesporné), dlužná částka nájemného včetně DPH tak činila 6 204 Kč. V květnu 2020 nájemné včetně služeb činilo (bez indexace) celkem 15 989 Kč (včetně DPH), žalovaný uhradil 9 800 Kč (nesporné), dlužná částka nájemného včetně DPH tak činila 6 189 Kč. V červnu 2020 nájemné včetně služeb (bez parkovacího stání v částce 895,40 Kč včetně DPH) činilo (bez indexace) celkem 15 093,60 Kč (včetně DPH), žalovaný uhradil 8 860 Kč (nesporné), dlužná částka nájemného včetně DPH tak činila 6 233,60 Kč. Celková dlužná částka nájemného včetně služeb tak činila 22 740,90 Kč. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 22 740,90 Kč jakožto dlužného nájemného a dlužných služeb (§ [číslo] odst. 1, § [číslo], § 2217 a § 2302 o.z.), a to včetně sjednaného úroku z prodlení dle čl. 5 písm. b/ nájemní smlouvy, když počátek prodlení je dán dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými bylo dlužné nájemné vyúčtováno (čl. 3 nájemní smlouvy). Nad rámec této částky, tj. co do částky 16 884,40 Kč se sjednaným úrokem z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. Soud se zabýval i námitkou žalovaného, že žalobce měl se žalovaným na základě požadavku žalovaného vstoupit do jednání o smlouvě dle § 1765 odst. 1 o.z., a to s ohledem na situaci způsobenou pandemií, kdy předmětné kancelářské prostory nebyly využívány, žalovaný neměl zakázky a tedy ani finanční prostředky k hrazení nájemného a hodnota předmětných prostor pro žalovaného tak poklesla. Soud je toho názoru, že předmětné ustanovení na situaci, v níž se žalovaný ocitl po březnu 2020, nedopadá. V souvislosti s pandemickou situací byl sice utlumen ekonomický chod země, došlo k uzavření či částečnému uzavření prodeje a služeb, avšak projektové činnosti, které se žalovaný věnuje, se zákaz prodeje a služeb netýkal (viz vládní opatření z března a dubna 2020). Nelze v daném případě uzavřít, že by tímto došlo ke změně okolností, která by založila v právech a povinnostech žalobce a žalovaného zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Toto ustanovení se vztahuje na ty případy, kdy by došlo k takové podstatné změně poměrů, která by měla na následek zjevně nespravedlivé uspořádání vztahů mezi pronajímatelem a nájemcem a musela by být obnovena jejich rovnováha. Za situace, kdy pandemická situace ve svých důsledcích (ztráta zakázek, omezení příjmů) zasáhla v podstatě všechny ekonomické subjekty, všechny podnikatelské subjekty, a to nejen žalovaného, ale i žalobce, tak není dle názoru soudu naplněn předpoklad spočívající v hrubém nepoměru práv a povinností žalobce a žalovaného. Navíc, a to je třeba zdůraznit, žalovaný nebyl ani za použití tohoto ustanovení oprávněn plnění dle nájemní smlouvy odložit. Žalovaný tak měl nadále hradit sjednané nájemné, a pokud byl toho názoru, že zákonem vyžadovaná změna okolností nastala, měl své právo uplatnit u soudu (§ 1766 o.z.), což však žalovaný neučinil. Pokud si žalovaný jednostranně určil výši nájemného v rozsahu 60 % a tuto výši hradil, tak jeho postup neměl oporu v zákoně a ani nelze přistoupit k závěru, že by jednáním žalobce, resp. jeho nekonáním ve smyslu odmítnutí vstoupit do jednání o smlouvě, byla žalovanému způsobenou újma v rozsahu 40 % sjednaného nájemného. Tuto námitku žalovaného soud tak neshledal důvodnou ve vztahu k jeho povinnosti k hrazení nájemného. Otázka platební morálky žalovaného v době minulé, tj. zda již před vypuknutím pandemie žalovaný hradil nájemné opožděně či nikoliv, je pro posouzení dané věci nerozhodná, a rovněž tak je nerozhodné, kdy byly vystavovány faktury právním předchůdcem žalobce.

35. Pokud žalovaný uplatňoval náklady za zrušení pevné telefonní linky, a to přímé náklady ve výši 750 Kč přímé náklady a nepřímé náklady v celkové výši 3 267 Kč (celkem 6 hodin po 450 Kč + DPH) jakožto náhradu za zrušené telefonní linky, tak ani v této části soud procesní obranu žalovaného neshledal důvodnou. Dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] byl zrušen čl. III. bod 3. 3. nájemní smlouvy o pronájmu telefonní linky. K danému tak došlo na základě smlouvy, tj. dvoustranného právního jednání, a pokud si posléze nechal žalovaný zavést novou pevnou telefonní linku, tak veškeré náklady s tím spojené jdou za ním, kdy žalobce neporušil žádnou svou povinnost vyplývající ze smlouvy či z právního předpisu. Pokud žalovaná strana nesouhlasila se zrušením telefonní linky a telefonní linku potřebovala pro svou podnikatelskou činnost, pak toto mělo být zahrnuto v dodatku k nájemní smlouvě, včetně případné povinnosti strany žalující podílet se na úhradě nákladů na zřízení nové pevné telefonní linky či jiné kompenzace. Žalovaný dále poukazoval na částku 400 Kč za dva kusy vjezdových karet k pronajatému parkovacímu stání, avšak ničeho takového v rámci smluvního ujednání nebylo upraveno, tím méně pak vrácení této částky, navíc pak žalovaný stále těmito kartami disponuje, nedošlo k jejich vrácení, a z podstaty věci nemohla ani vzniknout povinnost k vrácení jakékoliv vratné zálohy. Nelze rovněž odhlédnout od té skutečnosti, že o parkovacích kartách a vratné záloze se žalovaný poprvé zmiňuje až ve vyjádření k žalobě samotné, v žádné předchozí korespondenci toto obsaženo není, nikde není ani zmínka o tom, že by žalovaný požadoval úhradu této částky, vyzval žalobce k její úhradě a že by tak byly splněny předpoklady pro případný zápočet.

36. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 982 Kč, v odměně advokáta za poskytování právních služeb v částce 16 200 Kč (šest úkonů právní služby po 2 700 Kč: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], závěrečný návrh - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), a v šesti režijních paušálech po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Součástí nákladů řízení byly i dvě paušální náhrady po 300 Kč (výzva k plnění a podání žaloby - § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a/ vyhl. č. 254/2015 Sb.). Celková výše nákladů řízení činila 24 362 Kč a soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř žalobci přiznal 14,80 % těchto nákladů řízení (úspěch žalobce 57,40 % mínus neúspěch žalobce 42,60 % = 14,80 %), tj. částku 3 605,60 Kč. Pokud jde o první poradu s klientem (obsaženo ve vyúčtování ze dne [datum]), tak provedení tohoto úkonu právní služby nebylo ve vyčíslení nákladů řízení doloženo.

37. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.