60 C 346/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupen Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátkou Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 narození zainteresované osoby 1/0, IČO: Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupena Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátem Adresa zainteresované osoby 2/0 o zaplacení částky 1 413 108 Kč a 340 389,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, , advokátkyAdresa zainteresované osoby 0/0, na náhradě nákladů řízení , částka, .

1. Žalobce se domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva o úvěru 1“), ve znění Žádosti o čerpání z téhož dne (dále jen „Žádost o čerpání 1“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, kdy výše pravidelné lhůtní splátky byla sjednána v částce , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, . Doba splácení úvěru byla sjednána na 60 měsíců. Dne , datum, byl mezi týmiž smluvními stranami uzavřen Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o úvěru 1 (dále jen „Dodatek č. , hodnota, “), na základě kterého došlo ke snížení lhůtních splátek na částku , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, a dále došlo k prodloužení doby splácení na 120 měsíců. Žalovaná se tak zavázala uhradit na úvěr ze Smlouvy o úvěru 1 celkem částku , částka, , z čehož částka ve výši , částka, odpovídá stanoveným úrokům z úvěru sjednaným pevnou částkou. Část obsahu Smlouvy o úvěru 1 byla určena Všeobecnými úvěrovými podmínkami původního věřitele ve znění ze dne , datum, (dále také jen „VÚP 1“). Úvěr byl poskytnut žalované jako podnikatelský, tj. pro podnikatelské účely (bod 1.3.

4. VÚP). Dle čl. 1 odst. 1 Smlouvy o úvěru 1 , Anonymizováno, , Anonymizováno, je ve smyslu VÚP obchodní název , právnická osoba, jednorázového. V čl. 1 odst. 2 Smlouvy o úvěru 1 se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky použít pro účely podnikání. Žalovaná je a byla i v době sjednání Smlouvy o úvěru 1 podnikatelem ve smyslu § 420 odst. 1 a 421 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tj. fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění (IČO: , IČO, ). Žalovaná byla ve Smlouvě o úvěru 1 označena identifikačním číslem fyzické podnikající osoby a místem podnikání. Žalovaná při sjednání úvěru jednala v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Smlouvou o úvěru 1 byl tedy založen závazkový vztah mezi podnikateli, který se týká jejich podnikatelské činnosti. Úvěr 1 byl vyplacen dle pokynů stanovených žalovanou v Žádosti o čerpání 1. Část Úvěru 1 byla žalované vyplacena v hotovosti po podpisu Smlouvy o úvěru 1, což žalovaná potvrdila podpisem Žádosti o čerpání 1. Následně nastal případ porušení dle čl. 10.1.

1. VÚP 1, na základě čehož došlo dle čl. 11.1.

1. VÚP 1 k zesplatnění Úvěru 1. Žalovaná byla v prodlení s úhradou splatných splátek Úvěru 1 a zesplatnění Úvěru 1 nastalo dne , datum, , kdy uplynulo 60 dnů prodlení s úhradou lhůtní splátky splatné dne , datum, , která byla uhrazena až dne , datum, . Žalované tak vznikla povinnost uhradit nároky ze Smlouvy o úvěru 1 v rozsahu dle čl. 11.1.1.

1. VÚP 1, tj. jistinu včetně příslušenství. V souladu s čl. 11.1.

2. VÚP 1 došlo k zesplatnění i dalšího úvěru, který žalovaná s právním předchůdcem žalobce sjednala, tedy úvěru ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Původní věřitel Smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, postoupil pohledávky ze Smlouvy o úvěru 1 žalobci. Postoupení pohledávek oznámil právní předchůdce žalované dopisem ze dne , datum, , který byl žalované doručen dne , datum, . Žalovaná uhradila na Úvěr 1 celkem částku , částka, , z toho do zesplatnění uhradila částku ve výši , částka, a po zesplatnění uhradila částku ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobce měl ke dni zesplatnění Úvěru 1 nárok na úhradu jistiny včetně úroků za celou sjednanou dobu trvání úvěru, tj. všech sjednaných splátek úvěru, po odpočtu částky uhrazené do zesplatnění Úvěru 1, tj. celkem částky ve výši , částka, . Z částky uhrazené do zesplatnění Úvěru 1 ve výši , částka, byla částkou ve výši , částka, umořena jistina úvěru a částkou ve výši , částka, byly umořeny úroky z úvěru. Nesplacená část jistiny ke dni zesplatnění Úvěru 1 tak činila , částka, a nesplacené úroky z úvěru ke dni zesplatnění Úvěru 1 činily , částka, . Částku ve výši , částka, , která nepostačovala k úhradě celé lhůtní splátky, započetl věřitel k úhradě části nesplacených úroků z úvěru ve výši , částka, , které tak zůstaly neuhrazeny ve výši , částka, . Po zesplatnění Úvěru 1 uhradila žalovaná částku ve výši , částka, , která byla započtena na úhradu nesplacených úroků z úvěru ve výši , částka, , a ty tak zůstaly neuhrazeny ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby tak činí nárok žalobce vyplývající z Úvěru 1 částku ve výši , částka, , která sestává z částky ve výši , částka, odpovídající nesplacené jistině a z částky ve výši , částka, odpovídající nesplaceným původním úrokům z úvěru. Následně původní věřitel se žalovanou uzavřel dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva o úvěru 2“), ve znění Žádosti o čerpání z téhož dne (dále jen „Žádost o čerpání 2“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , kdy žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, kdy výše pravidelné lhůtní splátky byla sjednána v částce , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, . Doba splácení úvěru byla sjednána na období 120 měsíců. V době uzavření Smlouvy o úvěru 2 se žalovaná zavázala uhradit na úvěr ze Smlouvy o úvěru 2 celkem částku , částka, , z čehož částka ve výši , částka, odpovídá stanoveným úrokům z úvěru sjednaným pevnou částkou. Část obsahu Smlouvy o úvěru 2 byla určena Všeobecnými úvěrovými podmínkami původního věřitele ve znění ze dne , datum, (dále také jen „VÚP 2“). Úvěr 2 byl poskytnut žalované jako podnikatelský, tj. pro podnikatelské účely (bod 1.3.4, VÚP 2). Podle čl. 1 odst. 1 Smlouvy o úvěru 2 , Anonymizováno, je ve smyslu Všeobecných úvěrových podmínek obchodní název , právnická osoba, jednorázového, přičemž základní charakteristikou je, že alespoň část úvěru se použije na úhradu starších závazků, které žalovaná má vůči třetím osobám, např. na konsolidaci úvěrů, na úhradu pohledávek v prodlení apod. V čl. 1 odst. 2 Smlouvy o úvěru 2 se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky použít pro účely podnikání. Žalovaná je a byla i v době sjednání Smlouvy o úvěru 2 podnikatelem ve smyslu§ 420 odst. 1 a 421 odst. 2 o.z., byla ve Smlouvě o úvěru 2 označena identifikačním číslem fyzické podnikající osoby a místem podnikání. Žalovaná při sjednání úvěru jednala v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Smlouvou o úvěru 2 byl tedy založen závazkový vztah mezi podnikateli, který se týká jejich podnikatelské činnosti. Úvěr 2 byl žalované vyplacen dle jejích pokynů stanovených v Žádosti o čerpání 2. Část Úvěru 2 byla žalované vyplacena v hotovosti po podpisu Smlouvy o úvěru 2, což žalovaná potvrdila podpisem Žádosti o čerpání 2. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla u Úvěru 1 v prodlení s úhradou lhůtních splátek, a to po dobu delší 60 dnů, v důsledku čehož došlo dne , datum, k zesplatnění Úvěru 1, došlo k témuž dni v souladu s ujednáním 11.1.2 VÚP 1 k zesplatnění Úvěru 2. V souladu s čl. 11.1.1.

1. VÚP 2 je tedy žalovaná i u Úvěru 2 povinna uhradit jistinu včetně úroků za celou sjednanou dobu trvání Úvěru 2, tj. všechny sjednané splátky úvěru, snížené o 10 % částky odpovídající úrokům za zbývající část sjednané doby trvání úvěru, přitom částky uhrazené do okamžiku zesplatnění, se započítávají na úhradu celého zesplatněného úvěru. Bez ohledu na zesplatnění Úvěru 1, by došlo stejně k zesplatnění Úvěru 2 vzhledem k tomu, že i u Úvěru 2 byla žalovaná v prodlení s úhradou splatných splátek úvěru, přičemž u splátky splatné dne , datum, toto prodlení dosáhlo 60 dnů, neboť tuto splátku uhradila žalovaná až dne , datum, . Pokud by tedy Úvěr 2 nebyl zesplatněn společně s Úvěrem 1, došlo by i u něj k zesplatnění samostatně z důvodu prodlení, a to také dne , datum, (uplynutím 60. dne prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, ). Původní věřitel Smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, postoupil pohledávky ze Smlouvy o úvěru 2 žalobci. Postoupení pohledávek oznámil původní věřitel žalované dopisem ze dne , datum, , který byl žalované doručen dne , datum, . Žalovaná uhradila na Úvěr 2 celkem částku , částka, , z toho do zesplatnění uhradila částku ve výši , částka, a po zesplatnění uhradila částku ve výši , částka, . Původní věřitel měl ke dni zesplatnění Úvěru 2 dle ujednání v čl. 11.1.1.

1. VÚP 2 nárok na úhradu jistiny včetně úroků za celou sjednanou dobu trvání úvěru, tj. všech sjednaných splátek úvěru, po odpočtu částky uhrazené do zesplatnění Úvěru 2, tj. celkem částky ve výši , částka, . Z částky uhrazené do zesplatnění Úvěru 2 ve výši , částka, byla částkou ve výši , částka, umořena jistina úvěru a částkou ve výši , částka, byly umořeny úroky z úvěru. Nesplacená část jistiny ke dni zesplatnění Úvěru 2 činila , částka, a nesplacené úroky z úvěru ke dni zesplatnění Úvěru 2 činily , částka, . Částku ve výši , částka, , která nepostačovala k úhradě celé sjednané splátky, započetl věřitel k úhradě části nesplacených úroků z Úvěru 2 ve výši , částka, , které tak zůstaly neuhrazeny ve výši , částka, . Dále po zesplatnění Úvěru 2 uhradila žalovaná částku ve výši , částka, , která byla započtena na úhradu části nesplacených úroků z Úvěru 2 ve výši , částka, , a ty tak zůstaly neuhrazeny ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby činí nárok žalobce vyplývající z Úvěru 2 částku ve výši , částka, , která sestává z částky ve výši , částka, odpovídající nesplacené jistině a z částky ve výši , částka, odpovídající nesplaceným původním úrokům z úvěru. Dopisem ze dne , datum, oznámil právní předchůdce žalobce žalované, že došlo k zesplatnění obou úvěrů pro prodlení s úhradou splátek, nicméně že v případě nápravy v dodatečné lhůtě k plnění (15 dnů) zesplatnění odvolá, současně v dopise žalované sdělil, že nemůže-li dluh uhradit a dále hradit i řádné splátky, má pro účely nalezení řešení situace původního věřitele kontaktovat (např. splátkový kalendář na dlužné splátky). Dopis s oznámením o zesplatnění převzala žalovaná dne , datum, , nicméně dlužné splátky nikdy neuhradila a nadále nehradila ani řádné splátky Úvěrů. Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovanou k úhradě obou zesplatněných Úvěrů ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Výzvu převzala žalovaná dne , datum, . Lhůta pro započetí jednání o smíru nebo pro úhradu zesplatněných Úvěrů uplynula marně dne , datum, , aniž by došlo k úhradě zesplatněných Úvěrů nebo ke sjednání smíru.

2. V podání ze dne , datum, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se stala obětí organizované skupiny tvořené třemi fyzickými osobami (p. , jméno FO, , p. , jméno FO, a p. , jméno FO, ), jejichž podnikatelským záměrem je získávání nemovitostí od převážně sociálně slabých osob za výhodných podmínek, k čemuž využívají mj. právního předchůdce žalobce a žalobce, kdy tyto společnosti poskytují osobám ve finanční tísni úvěry, ačkoliv osoby, kterým jsou úvěry poskytnuty, objektivně nejsou schopny úvěry splácet, následně tyto společnosti úvěry vymáhají a prodávají zástavy, kterými úvěrovaní zajištují své úvěry s tím, že toto dokládá předloženými kupními smlouvami. Dále žalovaná uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. 41, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , jméno FO, , kdy v r. 2017 došlo k pádu stromu na rodinný dům žalované a k poškození střechy domu a žalovaná se rozhodla řešit tuto situaci spotřebitelským úvěrem. Od svého známého dostala kontakt na společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která zprostředkovává úvěry. Pracovník společnosti sdělil žalované, že jediný, kdo jí může úvěr poskytnout, je právní předchůdce žalobce. Následně se pracovník společnosti , právnická osoba, dostavil do domu žalované, kde za přítomnosti všech jeho obyvatel sepsal se žalovanou žádost o poskytnutí úvěru. Poté se žalovaná dostavila do sídla právního předchůdce žalobce k jednání o úvěr, kterého byli účastni p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . P. , jméno FO, žalované sdělil, že právní předchůdce žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry pouze okrajově a spotřebitelský úvěr v požadované výši , částka, by žalované stejně nemohl být poskytnut s ohledem na její nedostatečné příjmy. Po zjištění pana , jméno FO, , že žalovaná má živnostenský list, ji vyzval k tomu, ať do žádosti napíše, že žádá o podnikatelský úvěr a uvede nějaký podnikatelský záměr. Žalovaná si vzpomněla na informaci od svého známého, který chtěl ve , jméno FO, Británii koupit autobus a nabídl jí práci řidičky. Sdělila toto p. , jméno FO, , který ji poté vyzval, ať napíše do žádosti, že prostředky použije na nákup autobusu. , jméno FO, žalované sám navrhl, ať namísto původně požadovaných , částka, požádá o celý , částka, . Právní předchůdce žalobce od samého počátku věděl, že žalovaná reálně nepodniká, naopak tento postup sám vymyslel. Žalovaná v minulosti podnikala v přepravě turistů a za tím účelem měla živnost. Toto své podnikání žalovaná ukončila v r. 2008, kdy provozování živnosti formálně přerušila. Od r. 2008 nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost a neměla žádné příjmy z podnikání. Žalovaná je od r. 2008 dosud zaměstnána jako řidička kamionu za mzdu na úrovni minimální mzdy. Kromě příjmů z pracovního poměru nemá žalovaná od r. 2008 žádné další příjmy. V době uzavření úvěrových smluv byla žalovaná zaměstnána a pobírala hrubou měsíční mzdu , částka, , resp. , částka, . Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce výše citované smlouvy a dne , datum, uzavřela žalovaná právním předchůdcem žalobce také zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva k zajištění peněžitých pohledávek z těchto smluv o úvěru, a to k nemovitostem žalované - pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. 41, a k pozemku parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , jméno FO, . Žalovaná odkázala na řízení vedené u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná namítla, že právní předchůdce žalobce obchází zákon o spotřebitelském úvěru tím, kdy poskytuje podnikatelské úvěry osobám, které neprovozující podnikatelskou činnost a využívá obtížných životních situací žadatelů o úvěr. Žalovaná uvedla, že byla právním předchůdcem žalobce vmanipulována do situace, aby si vzala podnikatelský úvěr, ačkoliv fakticky nepodnikala, kdy se jednalo o běžnou praktiku právního předchůdce žalobce. Žalovaná dále namítla neplatnost úvěrových smluv, a to s ohledem na neurčitost, nesrozumitelnost a vzájemnou rozpornost úvěrových podmínek. Žalovaná namítla porušení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, kdy právní předchůdce žalobce neprovedl prověření úvěruschopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry. Námitku neplatnosti úvěrových smluv uplatnila žalovaná u právního předchůdce žalobce dne , datum, . Žalovaná dále uvedla, že neobdržela celou jistinu úvěru, neboť z první půjčky byla částka , částka, poukázána na účet , právnická osoba, a částku , částka, si ponechal právní předchůdce žalobce jako odměnu za zpracování úvěru, resp. žalovaná pouze podepsala doklad o jejím převzetí, ale peníze do ruky vůbec nedostala. Z druhého úvěru byla částka , částka, použita na uhrazení exekuce vedené společností , právnická osoba, a částku , částka, si opět ponechal právní předchůdce žalobce jako odměnu za zpracování úvěru, resp. žalovaná byla nucena podepsat doklad o jejím převzetí, ale peníze do ruky nedostala. Žalovaná prozatím splatila na první úvěr částku , částka, a na druhý úvěr částku , částka, . Následně žalovaná musela přerušit splácení úvěru, neboť se její finanční situace výrazně zhoršila. Žalovaná rovněž namítla, že úvěrové smlouvy měly lichevní povahu a jsou absolutně neplatné pro rozpor se zákonem, resp. s dobrými mravy., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalobce uvedl, že poté, co bylo proti žalované zahájeno exekuční řízení, což je důvodem okamžitého zesplatnění úvěru dle čl. 10.1.3.2. ve spojení s čl. 11.1.

1. VÚP, právní předchůdce žalobce nabídl žalované snížení splátek a prodloužení splátkového kalendáře k Úvěru 1. Toto řešení žalovaná přijala a s původním věřitelem uzavřela dne , datum, Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o úvěru 1, jímž došlo ke změně výše splátek a sjednané doby splácení Úvěru 1. Žalovaná následně byla v prodlení s úhradou splatných splátek Úvěrů, na základě čehož došlo k jejich zesplatnění, což původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne , datum, . Na oznámení Původního věřitele reagovala žalovaná emailem ze dne , datum, , v němž sdělila, že má zájem o dohodu o úhradě dlužných splátek, avšak dále na výzvy žalobce nereagovala. Žalovaná vystupovala při uzavírání Úvěrových smluv jako podnikatel a jednala za podnikatelským účelem (úvěry byly poskytnuty pro účely podnikání žalované), a není možné v dané věci aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce se od počátku své existence specializuje na poskytování úvěrů výhradně podnikatelům; takto se prezentuje i na svých webových stránkách a také při veškeré komunikaci se zájemci o úvěr. V Úvěrových smlouvách je žalovaná označena identifikačním číslem fyzické podnikající osoby (IČO: , IČO, ) a místem podnikání. Dle uzavřených smluv se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky použít pro účely podnikání. Při uzavírání Smlouvy o úvěru 1 žalovaná vyplnila prohlášení, v němž uvedla, že úvěr použije k realizaci svého podnikatelského záměru, k němuž uvedla: Doprava osob a věcí v mezinárodním měřítku, a do předpokládaného položkového rozpočtu uvedla: , částka, - nákup autobusu. Při uzavírání Smlouvy o úvěru 2 žalovaná vyplnila prohlášení, v němž uvedla, že úvěr použije z části na úhradu svých závazků, které v minulosti vznikly v souvislosti s jejím podnikáním, a zbylou část použije pro své podnikání přímo, a to v oboru přeprava osob a zboží, a dále uvedla předpokládaný položkový rozpočet: , částka, - náhradní díly, , částka, - finanční rezerva. Dle čl. 1 odst. 1 Žádosti o čerpání ke Smlouvě o úvěru 2 žalovaná požádala původního věřitele o poskytnutí Úvěru 2 takto: a) částku , částka, žádala vyplatit v hotovosti, a současně potvrdila, že tuto částku od Věřitele přijala při sepsání Žádosti; b) částku , částka, žádala vyplatit bezhotovostním převodem na účet , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž uvedla, že jde o úhradu pohledávky vymáhané exekucí , Anonymizováno, ) zbylou částku , částka, žádá poskytnout bezhotovostním převodem na účet , tel. číslo, . Část obsahu Úvěrových smluv byla určena Všeobecnými úvěrovými podmínkami společnosti , právnická osoba, , ve znění ke dni , datum, . Na přední straně desek VÚP je nápis velkými písmeny „VŠEOBECNÉ ÚVĚROVÉ PODMÍNKY ÚVĚRŮ , právnická osoba, “. Na straně 1 VÚP, kde začíná text VÚP, je nadpis velkými písmeny „VŠEOBECNÉ ÚVĚROVÉ PODMÍNKY ÚVĚRŮ , právnická osoba, “. Na straně 1 VÚP, kde jsou vymezeny pojmy používané ve VÚP, je v čl. 1.2.

1. VÚP vymezen pojem „Smlouva“ tak, že znamená každou smlouvu o Podnikatelském úvěru. Dále na stejné stránce je Účel úvěru vymezen tak, že prostředky lze použít pouze pro podnikatelské účely. Čl. 4.

2. VÚP je nadepsán „, právnická osoba, jednorázový“ a čl. 4.

3. VÚP je nadepsán „, právnická osoba, rámcový“. Žalovaná doložila Původnímu věřiteli, že má aktivní živnostenské oprávnění. Protože žalovaná splňovala podmínky pro poskytnutí Úvěrů (měla živnostenské oprávnění, deklarovala záměr použít Úvěry jako investici do podnikání a nabídla dostatečné zajištění Úvěrů nemovitou věcí), Původní věřitel poskytnutí Úvěrů žalované schválil. Námitku odkazující na spotřebitelský status použila žalovaná poprvé až v rámci řízení o určení neexistence zástavního práva, vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , tj. více jak dva roky od uzavření Smlouvy o úvěru 1. Jedná se o účelovou námitku. Žalovaná ještě před uzavřením Úvěrových smluv, resp. před jednáním, při kterém došlo k podpisu úvěrové dokumentace, měla jasnou a srozumitelnou informaci o tom, o jaký úvěr se jedná, tj. že jde o podnikatelské úvěry určené pro financování nákladů spojených s podnikáním (jeho zahájením, provozem nebo ukončením). Žalovaná uzavřela Úvěrové smlouvy jako podnikatelka dle § 420 a 421 o.z. v rámci své podnikatelské činnosti (byla v úvěrové smlouvě označena jako podnikatelka a zavázala se použít úvěr pro účely podnikání). Původní věřitel jednal v dobré víře v to, že žalovaná podniká či hodlá podnikat a úvěr potřebuje jako investici do podnikání, příp. jeho zahájení či rozšíření, a žalovaná se tak nemůže dovolávat, že měla postavení spotřebitele. Žalovaná podepsala Úvěrové smlouvy a VÚP, v nichž žalovaná byla označena jako podnikatelka, podnikatelský charakter úvěru byl explicitně vyjádřen, žalovaná se zavázala poskytnuté úvěry použít pro účely podnikání, v prohlášeních uvedla, jak konkrétně úvěry v rámci podnikatelské činnosti využije, a peněžní prostředky z úvěrů od Původního věřitele čerpala. Následně po více jak dvou letech od sjednání Úvěrů žalovaná začala tvrdit, že ve skutečnosti při uzavření Úvěrových smluv měla postavení spotřebitele a nejednala za podnikatelským účelem. Jestliže by tomu tak bylo, nesla by žalovaná odpovědnost za to, že při uzavírání Úvěrových smluv uvedla nepravdivé informace, resp. zamlčela skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru a uvedla Původního věřitele v omyl. Takové jednání žalované by bylo možno vyhodnotit jako nepoctivé a protiprávní. Platí, že nikdo, tedy ani žalovaná, se nemůže dovolávat svého nepoctivého a protiprávního jednání. Žalobce odkázal na výslech žalované ze dne , datum, před Okresním soudem v , adresa, , kdy žalovaná uvedla, že věděla, že úvěrové smlouvy uzavírá jako podnikatel, sama přišla s myšlenkou, že peníze místo na opravu střechy využije na koupi autobusu a značně znovu podnikat, čímž vylepší finanční situaci své rodiny. U úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, při splátce14 , částka, měsíčně a počtu splátek 120 vychází výše úroku na částku , částka, , což odpovídá úroku 11,65 % ročně a u úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, při splátce , částka, měsíčně a počtu splátek 120 vychází výše úroku na částku , částka, , což odpovídá úroku 14,09 % ročně., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalovaná zopakovala svou argumentaci v tom směru, že byla právním předchůdcem žalobce vmanipulována do uzavření podnikatelského úvěru. Podnikatelský charakter úvěru byl pouze formální.

5. Při jednání dne , datum, žalovaná uvedla, že určité finanční prostředky přijala, je připravena je splácet v rozsahu svých možností, s přihlédnutím k ochraně spotřebitele. Zhruba do r. 2008 podávala daňové přiznání jako podnikatelka. Žalovaná dále uvedla, že vedle mzdy pobírala ještě diety, které používala ke splátkám úvěrů, avšak pouze do té doby, než se její tehdejší zaměstnavatel dostal do prodlení s vyplácením mzdy a diet. Žalovaná poukázala na iracionální jednání právního předchůdce žalobce (poskytnutí dalšího úvěru žalované za situace, kdy byla ve špatné finanční situaci).

6. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že se stala obětí organizované skupiny tří fyzických osob, a to , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , a k těmto svým tvrzením dokládala listinné důkazy.

7. V podání ze dne , datum, žalobce shrnul svou dosavadní argumentaci.

8. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že od přerušení živnosti v r. 2008 nepodávala daňová přiznání jako podnikatelka, dne , datum, nahlásila žalovaná na živnostenském úřadě změnu svého bydliště a současně přerušila svou živnost do , datum, . Dále žalovaná uvedla, že pokud by soud neměl za prokázané, že byla v době uzavírání úvěrových smluv v pozici spotřebitele, mělo by na žalovanou ve vztahu s právním předchůdcem žalobce a žalobcem, být nahlíženo jako na slabší stranu dle § 433 o.z.

9. V podání ze dne , datum, se žalovaná vymezila proti aktivitám právního předchůdce žalobce a společnosti , právnická osoba, , poukázala na nesprávný výpočet úroků a na nejasný postup pro jejich stanovení.

10. Při jednání , datum, žalobce uvedl, že námitka relativní neplatnosti nemůže být důvodná, neboť nebyla vznesena vůči všem účastníkům daného právního úkonu; zároveň žalobce vznesl námitku promlčení. I pokud by právní předchůdce žalobce byl v postavení silnější strany a žalovaná v postavení strany slabší, nedošlo ze strany věřitele ke zneužití jeho postavení.

11. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že v dopise ze dne , datum, bývalý manžel žalované učinil námitku neplatnosti úvěrových smluv vůči žalobci i vůči jeho právnímu předchůdci. Opětovně žalovaná poukázala na neurčitost a nesrozumitelnost sjednané výše úroků.

12. V podání ze dne , datum, žalobce doplnil svou argumentaci týkající se ujednání úroků z úvěru a jejich výpočtu, ve vztahu k žalované poukázal na obecné zásady soukromého práva (smlouvy mají být splněny, autonomie vůle smluvních stran).

13. V podání ze dne , datum, žalobce shrnul žalobní tvrzení, zopakoval své argumenty, skutkové a právní závěry s tím, že úvěry byly sjednány s žalovanou jako s podnikatelkou, úroky z úvěrů byly v úvěrových podmínkách uvedeny dostatečně srozumitelně a určitě.

14. V podání ze dne , datum, žalovaná zopakovala veškeré námitky, které činila v průběhu řízení a zopakovala jejich zdůvodnění.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

16. Žalobce je obchodní korporací, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (výpis z obchodního rejstříku, vedený , Anonymizováno, , datum, ). Právní předchůdce žalobce na své webové stránce dne , datum, publikoval vyjádření členky svého představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, k analýze na , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .; , tituly před jménem, , jméno FO, ve vyjádření uvedla, že společnost poskytuje pouze podnikatelské úvěry, dále uvedla, jakým způsobem jsou úvěry poskytovány, jaké jsou úrokové sazby a další parametry nabízených úvěrů (vyjádření k analýze na , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ze dne , datum, ).

17. Žalovaná je od , datum, podnikající fyzickou osobou, IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , , jméno FO, , s tím, že živnostenské oprávnění má na dobu neurčitou. Živnost měla žalovaná přerušenu v období od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a posléze od , datum, do , datum, . Předmětem jejího podnikání je silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, velkoobchod a maloobchod, překladatelská a tlumočnická činnost, provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu (údaje z veřejné části živnostenského rejstříku platné ke dni , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ).

18. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, s tím, že žalované se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně příslušenství a ostatních oprávněných nároků právního předchůdce žalobce v pravidelných lhůtních splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, a to dle splátkového kalendáře, který byl žalované zpřístupněn v autentizované klientské databázi původního věřitele na internetové adrese www., Anonymizováno, -alliance.cz. Výše pravidelné lhůtní splátky byla sjednána v částce , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, . Doba splácení úvěru byla sjednána na 60 měsíců, počínaje 7. dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po vyplacení celého Úvěru a konče 28. dnem 60. kalendářního měsíce následujícího po vyplacení celého úvěru (tj. šedesát měsíců). V čl. 1 odst. 1 úvěrové smlouvy je uvedeno, že obchodní název úvěru je „, právnická osoba, jednorázový“. V čl. 1 odst. 2 smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky použít pro účely podnikání. Dle čl. 7 odst. 1 úvěrové smlouvy je část obsahu smlouvy určena Všeobecnými úvěrovými podmínkami věřitele, které jsou přílohou smlouvy. Dle čl. 7 odst. 7 smlouvy smluvní strany prohlašují, že veškeré údaje ve smlouvě uvedené jsou pravdivé. V záhlaví úvěrové smlouvy bylo uvedeno IČO žalované a sídlo. V prohlášení ze dne , datum, žalovaná uvedla, že poskytnutý úvěr použije k realizaci svého podnikatelského záměru, a to: doprava osob a věcí v mezinárodním měřítku, s tím, že předpokládaný rozpočet ve výši , částka, využije na nákup autobusu (Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , Prohlášení žalované ze dne , datum, , rozpis úvěru, splátkový kalendář). Uzavření shora citované smlouvy předcházela e-mailová komunikace mezi právním předchůdcem žalobce a p. , jméno FO, za společnost , právnická osoba, (zprostředkovatel úvěru), kdy zprostředkovatel úvěru zaslal dne , datum, e-mail s poptávkou úvěru právnímu předchůdci žalobce, kdy v nabídce byla uvedena žalovaná jako žadatelka, požadovaná výše úvěru byla , částka, a účel úvěru byl uveden - investice do podnikání. Tento e-mail byl dne , datum, přeposlán p. , jméno FO, . Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou rovněž probíhala e-mailová komunikace ohledně parametrů úvěru (e-mailová komunikace ze dne 22. a , datum, , emailová komunikace ze dne , datum, ). Žalovaná požádala o čerpání úvěru takto: vyplacení částky , částka, v hotovosti (podpisem potvrdila převzetí této částky), částku , částka, vyplatit společnosti , právnická osoba, na úhradu pohledávky a zbylou částku , částka, převést na specifikovaný bankovní účet; žádost o čerpání úvěru byla žalovanou podepsána. Částky byly poukázány dle žádosti žalované (Žádost o čerpání úvěru ze dne , datum, , oznámení o zadání domácí platby ze dne , datum, , , datum, a , datum, ).

19. Dle bodu 1.3.4 Všeobecných úvěrových podmínek úvěrů pro podnikatele lze poskytnuté finanční prostředky použít jen a pouze pro podnikatelské účely. Dle bodu 10.1.1 VÚP představuje porušení povinností klienta to, že bude v prodlení s placením jakéhokoli peněžitého závazku vyplývajícího ze smlouvy, a to po dobu 60 dnů. Dle bodu 11.1.1 VÚP dojde-li k porušení povinností klienta, veškeré peněžité závazky se stávají okamžitě splatnými. Dle bodu 11.1.2 VÚP se zesplatněním jednoho úvěru sjednaného s věřitelem stávají okamžitě splatné i další závazky s věřitelem sjednané (Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů právního předchůdce žalobce pro podnikatele účinné od , datum, ).

20. Dle bodu IV.A. 9 Všeobecných úvěrových podmínek úvěrů právního předchůdce žalobce pro podnikatele, účinných od , datum, platí, že pro účely porovnání úvěrových podmínek , Anonymizováno, a jiných poskytovatelů úvěrů, , Anonymizováno, může v úvěrových dokumentech uvést nejen výši Úroku, případě způsob jeho výpočtu, ale i Základní úrokovou sazbu měsíční či roční, průměrnou přepočtenou úrokovou sazbu měsíční či roční a/nebo roční průměrnou sazbu nákladů. Tyto další způsoby popisu uvěrových podmínek mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné (Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů právního předchůdce žalobce pro podnikatele účinné od , datum, ).

21. Dopisem ze dne , datum, právní předchůdce žalobce reagoval na sdělení žalované, že je proti ní vedeno exekuční řízení, tím, že jí navrhl možnost prodloužení doby splácení a úpravu úrokové sazby. Poté následovala e-mailová komunikace , datum, , ve které právní předchůdce žalobce schválil žalované žádost o další úvěr (dopis ze dne , datum, včetně doručenky, e-mailová komunikace z prosince 2017).

22. Dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovanou Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o úvěru ze dne , datum, , na základě kterého došlo ke snížení lhůtních splátek na částku , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, a dále došlo k prodloužení doby splácení na 120 měsíců (Dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, ke Smlouvě o úvěru ze dne , datum, ).

23. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne , datum, Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky použít pro účely podnikání a následně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně příslušenství a ostatních oprávněných nároků právního předchůdce žalobce v pravidelných lhůtních splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, a to dle splátkového kalendáře, který byl žalované zpřístupněn v autentizované klientské databázi původního věřitele na internetové adrese , Anonymizováno, . Výše pravidelné lhůtní splátky byla sjednána v částce , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, . Doba splácení úvěru byla sjednána na 120 měsíců, počínaje 7. dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po vyplacení celého Úvěru a konče 28. dnem 120. kalendářního měsíce následujícího po vyplacení celého úvěru (tj. šedesát měsíců). V čl. 1 odst. 1 úvěrové smlouvy je uvedeno, že obchodní název úvěru je „, právnická osoba, jednorázový“. V čl. 1 odst. 2 smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky použít pro účely podnikání. Dle čl. 7 odst. 1 úvěrové smlouvy je část obsahu smlouvy určena Všeobecnými úvěrovými podmínkami věřitele, které přílohou smlouvy. Dle čl. 7 odst. 7 smlouvy smluvní strany prohlašují, že veškeré údaje ve smlouvě uvedené jsou pravdivé. V záhlaví úvěrové smlouvy bylo uvedeno IČO žalované a její sídlo. V prohlášení ze dne , datum, žalovaná uvedla, že poskytnutý úvěr použije zčásti na úhradu svých závazků, které vznikly v minulosti v souvislosti s jejím podnikáním a zbylou část pro své podnikání přímo: přeprava osob a zboží, předpokládaný rozpočet ve výši , částka, využije na náhradní díly a vytvoření finanční rezervy (Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , Prohlášení žalované ze dne , datum, , rozpis úvěru, splátkový kalendář). Žalovaná požádala o čerpání úvěru takto: vyplacení částky , částka, v hotovosti (potvrdila převzetí této částky), částku , částka, vyplatit na v žádosti specifikovaný bankovní účet na úhradu pohledávky a zbylou částku , částka, žádala převést na svůj bankovní účet; žádost o čerpání úvěru byla žalovanou podepsána. Částky byly poukázány dle žádosti žalované (Žádost o čerpání úvěru ze dne , datum, , oznámení o zadání domácí platby ze dne , datum, a , datum, ).

24. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne , datum, uzavřena zástavní smlouva o zřízení zástavního práva č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Předmětem smlouvy bylo zajištění pohledávek vyplývajících z předmětných úvěrových smluv, které mezi sebou uzavřeli právní předchůdce žalobce a žalovaná. Zástavou byl pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 41, a pozemek parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , jméno FO, . Právní předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, oznámil žalované, že započal výkon zástavního práva, a to s ohledem na zesplatnění předmětných úvěrů (zástavní smlouva o zřízení zástavního práva č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , oznámení o započetí výkonu zástavního práva ze dne , datum, včetně doručenky). Dne , datum, byl proveden vklad do katastru nemovitostí, a to s ohledem na uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne , datum, byl proveden vklad do katastru nemovitostí, a to v důsledku postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce (vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí V-, Anonymizováno, dne , datum, a , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

25. Právní předchůdce žalobce žalované dopisem ze dne , datum, sdělil, že s ohledem na prodlení s úhradou čtyř lhůtních splátek úvěru ze dne , datum, došlo v souladu s Všeobecnými úvěrovými podmínkami k navýšení splátek, a to od , datum, . Nově lhůtní splátka činní , částka, , čemuž odpovídá měsíční splátka ve výši , částka, (oznámení o změně lhůtní splátky ze dne , datum, včetně doručenky).

26. V září a říjnu 2018 probíhala mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce e-mailová komunikace, kdy žalovaná sdělila, že není schopna hradit splátky úvěru, požádala o možné řešení dané situace, věřitel navrhl řešení např. splátkovým kalendářem (emaily ze září 2018 a z října 2018).

27. Právní předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, informoval žalovanou, že u ní eviduje u obou poskytnutých úvěrů splátky, které jsou 60 dnů po splatnosti, kdy byly naplněny podmínky pro zesplatnění obou úvěrů s tím, že pokud do 15 dnů odstraní žalovaná příčinu zesplatnění, bude moci dále úvěry standardně splácet (Oznámení o zesplatnění úvěrů ze dne , datum, včetně doručenky).

28. Předmětná pohledávka za žalovanou vyplývající ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, a Smlouvy o úvěru ze dne , datum, byla postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (Smlouva o postoupení pohledávek č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , Smlouva o postoupení pohledávek č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky včetně doručenek).

29. Na základě žádosti žalované provedl dne , datum, žalobce vyčíslení zůstatku zesplatněných úvěrů žalované. Ke dni , datum, dluh žalované plynoucí z úvěrové smlouvy ze dne , datum, činil částku ve výši , částka, a dluh z úvěrové smlouvy ze dne , datum, částku ve výši , částka, .

30. Dopisem ze dne , datum, žalobce navrhl žalované smírné řešení prodlení se splácením úvěrů, když žalované sdělil, že pokud uhradí všechny splatné splátky a smluvní pokuty, bude splácení úvěrů probíhat ve sjednané výši. Součástí návrhu bylo i vyčíslení dlužných částek (Výzva ke sjednání smíru ze dne , datum, , doručenka).

31. Právní zástupce žalované dopisy ze dne , datum, oznámil právnímu předchůdci žalobce a žalobci, že převzal zastoupení manžela žalované, oběma společnostem sdělil, že žalovaná uzavřela předmětné úvěrové smlouvy včetně smlouvy zástavní za dobu trvání manželství a manžel žalované s uzavřením smluv nedal svůj souhlas. Právní zástupce žalované dopisem ze dne , datum, oznámil právnímu předchůdci žalobce, že převzal zastoupení žalované, a současně sdělil žalobci, že obě úvěrové smlouvy jsou za neplatné, kdy žalovaná je ochotna vrátit žalobci jistinu, sníženou o již uhrazené splátky. Dopisem ze dne , datum, právní předchůdce žalobce právnímu zástupci žalované sdělil, že úvěrové smlouvy jsou platné, pohledávky z nich byly platně zajištěny a následně byly platně postoupeny žalobci. Informaci o tom, že je žalovaná vdaná, při sjednávání úvěru žalovaná zamlčela. Obsahově obdobný dopis zaslal téhož dne právnímu zástupci žalované i žalobce (dopis ze dne , datum, adresovaný žalobci a právnímu předchůdci žalobce, dopis ze dne , datum, , dopis právního předchůdce žalobce ze dne , datum, , dopis žalobce ze dne , datum, ).

32. Z výpisů z obchodních rejstříků ve vztahu ke společnostem , právnická osoba, , IČO: , IČO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , , právnická osoba, , IČO: , IČO, , Centrum evropských společenství, družstvo, IČO: , IČO, , , právnická osoba, , IČO: , IČO, , , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , plyne, že společnosti jsou personálně propojené. Okresní soud v , adresa, vedl řízení pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , jejichž účastníkem byla společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , kdy předmětem těchto řízení byly spory vyplývající z úvěrů, které byly obsahově podobné úvěrům sjednaným mezi účastníky tohoto řízení (výpisy z obchodního rejstříku citovaných společností ze dne 16. a , datum, ).

33. Dle zápisu z valné hromady Smírčí a rozhodčí komory ČR ze dne , datum, , byl členem této společnosti i , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (zápis z valné hromady Smírčí a rozhodčí komory ČR ze dne , datum, ).

34. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo ve výroku II. přiznáno žalované osvobození od soudních poplatků, a to s ohledem na tíživou finanční situaci žalované (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , byl žalované přiznán nárok na bezplatnou obhajobu, kdy soud toto žalované přiznal na podkladě toho, že proti žalované byly vedeny dvě exekuce, a měla dluhy mj. i vůči právnímu předchůdci žalobce ve výši přesahující , částka, (usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

35. Dle platového výměru ze dne , datum, byla měsíční mzda žalované ve výši , částka, a dle mzdového výměru ze dne , datum, byla měsíční mzda žalované ve výši , částka, . Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl schválen smír mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem, na základě kterého se zaměstnavatel žalované zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, představující dlužnou mzdu. Platebním rozkazem ze dne , datum, byla společnosti , právnická osoba, uložena povinnost zaplatit žalované , částka, s příslušenstvím. Žalovaná dne , datum, uzavřela pracovní smlouvu se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , kdy pracovní pozicí žalované byla řidička. Následně v r. 2019 uzavřela žalovaná pracovní smlouvu na pozici řidičky se společností , právnická osoba, . V letech 2020 a 2021 měla žalovaná uzavřenou pracovní smlouvu na pozici řidičky se společností , právnická osoba, (platový výměr ze dne , datum, , mzdový výměr ze dne , datum, , usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pracovní smlouva žalované se společností , právnická osoba, z r. , Anonymizováno, , pracovní smlouva žalované se společností , právnická osoba, . z r. 2019, pracovní smlouva žalované se společností PK Trans z r. 2020 a 2021). Z vyjádření Státního úřadu inspekce práce, oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, plyne, že bývalý zaměstnavatel žalované společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , neplnila vůči žalované řádně své povinnosti, kdy jednak žalované nevydal dokumenty, které ji byl povinen vydat, a zároveň ji nehradil řádně a včas mzdu a cestovní náhrady (vyjádření Inspektorátu práce ze dne , datum, ). Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , zahájil exekuci sp. zn. , Anonymizováno, , v níž byla žalovaná povinnou, a předmětem řízení bylo vymožení jistiny , částka, s příslušenstvím, kdy oprávněným byla společnost , právnická osoba, Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ., zahájil exekuci sp. zn. , spisová značka, , v níž byla žalovaná povinnou, a předmětem řízení bylo vymožení jistiny , částka, s příslušenstvím, kdy oprávněným byla společnost , právnická osoba, . Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , zahájil exekuci sp. zn. , spisová značka, , v níž byla žalovaná povinnou, a předmětem řízení bylo vymožení jistiny , částka, s příslušenstvím, kdy oprávněným byla společnost , právnická osoba, . (vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

36. Právní předchůdce žalobce provedl dne , datum, vyčíslení zůstatku zesplatněných úvěrů, které byly poskytnuty žalované (dopis ze dne , datum, ).

37. V podání žalované ze dne , datum, , které bylo adresováno Okresnímu soudu v , adresa, , žalovaná poukázala na organizovanou skupinu, na které je účasten právní předchůdce žalobce, popsala, jakým způsobem dochází k prodejům zastavených nemovitostí, a v jakém procentu jsou prodávány p. , jméno FO, (vyjádření založené ve spise Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , datované dne , datum, ). V řízení vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, byla slyšena žalovaná (v procesním postavení žalobkyně), která uvedla, že dříve podnikala, ale to bylo ještě předtím, než o úvěr žádala. Poptávala spotřebitelský úvěr prostřednictvím zprostředkovatele úvěrů společnosti , právnická osoba, , který ji odkázal na právního předchůdce žalobce. Nejprve si chtěla vzít úvěr ve výši , částka, , ale bylo jí doporučeno vzít si , částka, . Úvěrová smlouva byla podepsána dne , datum, , následně byla uzavřena i zástavní smlouva. Úvěr nejprve řádně splácela, poté co nastaly problémy v zaměstnání, došlo k úpravě výše splátek. V té době pobírala žalovaná mzdu ve výši , částka, měsíčně a k tomu diety , Anonymizováno, , částka, čistého měsíčně. Žalovaná uvedla, že věděla, že si úvěr bere jako podnikatel, přišlo jí jako dobrý nápad poskytnuté finanční prostředky použít na podnikání, na koupi autobusu tak, jak je uvedeno v prohlášení k úvěrové smlouvě. Tímto způsobem chtěla vylepšit finanční situaci rodiny. Manžel žalované věděl o záměru vzít si půjčku, ale o tyto věci se nezajímal. Původní záměr, tedy peníze z úvěru použít na opravu střechy, žalovaná přehodnotila, a rozhodla se peníze investovat do koupě autobusu, začít znovu podnikat, a tímto způsobem si opatřit prostředky na opravu střechy. Žalovaná chtěla autobus zakoupit v Anglii, kde na tom byla domluva se známým. Peníze mu poslala, ale bylo jí následně sděleno, že je autobus nabouraný, a proto si žalovaná vzala úvěr ze dne , datum, , kdy finanční prostředky z tohoto úvěru měly být použity na náhradní díly, a skutečně peníze znovu zaslala známému do Anglie. Manžel žalované při své výpovědi uvedl, že se o předmětných úvěrech dozvěděl až den před jednáním, nikdy nepodepsal žádný dokument, že by s úvěrem souhlasil. Dům manželů byl poškozen v r. 2017 pádem stromu, manžel se domnívá, že dům byl opraven jeho synem (protokol z jednání z Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

38. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud určil, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. , hodnota, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , jméno FO, , a zamítl žalobu v té části, kde se žalovaná (v procesním postavení žalobkyně) domáhala určení, že výše citované pozemky nejsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění úvěru ve výši , částka, s příslušenstvím a úvěru ve výši , částka, s příslušenstvím dle smlouvy o zřízení zástavního práva čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, . Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná předmětné úvěrové smlouvy uzavřela s právním předchůdcem žalobce v pozici podnikatele. Citovaný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dovolání žalované bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítnuto (citovaná rozhodnutí).

39. Dle databáze ČNB - ARAD se v březnu 2017 pohybovala úroková sazba u úvěrů poskytovaných domácnostem v rozmezí od 9,42 % do 24,27 % ročně. V lednu 2018 to bylo v rozmezí od 8,85 % do 24,18 % ročně (, jméno FO, - systém časových řad ČNB k březnu 2017 a k lednu 2018).

40. Dne , datum, provedl žalobce výpočet výše úroků k oběma úvěrům, kdy u úvěru ze dne , datum, , při splátce14 , částka, měsíčně, úroku 11,65 % ročně a počtu splátek 120, vychází výše úroku na částku , částka, , u úvěru ze dne , datum, , při splátce , částka, měsíčně, úroku 14,09 % ročně a počtu splátek 120, vychází výše úroku na částku , částka, (vyčíslení úvěrů ze dne , datum, , výpočet úroku ze dne , datum, ).

41. Finanční arbitr v nálezu ze dne 3. 4. 2015, sp. zn. FA/SU/525/2014, konstatoval, že zprostředkovatelská smlouva uzavřená společností , právnická osoba, , je od počátku neplatná. Finanční arbitr k takovému závěru došel na základě zjištění, že se jednalo zprostředkování podnikatelského úvěru, ačkoliv žadatel o úvěr nebyl podnikatel. Finanční arbitr společnosti vytkl, že žádným způsobem neověřovala statut žadatele o úvěr, tj. zda je podnikatel, případně se hodlá stát podnikatelem. Finanční arbitr dále vedl řízení pod sp. zn. FA/SR/SU/1847/2021, kterého byl účasten právní předchůdce žalobce, kdy řízení bylo zahájeno na návrh osoby, která s právním předchůdcem žalobce uzavřela podnikatelský úvěr a následně se domáhala toho, že ve vztahu vystupuje jako spotřebitel. Finanční arbitr řízení zastavil, kdy dovodil, že není ve věci příslušný rozhodovat, neboť navrhovatel se při sjednání úvěru nenacházel v postavení spotřebitele. Následně odmítl námitky navrhovatele, a to rozhodnutím o námitkách ze dne 28. 1. 2022, č. j. FA/SR/SU/1847/2021-14 (nález Finančního arbitra ze dne 3. 4. 2015, sp. zn. FA/SU/525/2014, usnesení Finančního arbitra ze dne 12. 11. 2021, č. j. FA/SR/SU/1847/2021-7, rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách ze dne 28. 1. 2022, č. j. FA/SR/SU/1847/2021-14).

42. Okolnosti uzavření předmětných úvěrových smluv šetřila Policie ČR, a to pro podezření ze spáchání zločinu úvěrového podvodu, kterého se měla dopustit žalovaná. Policie ČR usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , věc odložila. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , mj. plyne, že právní předchůdce žalobce nebyl při sjednání úvěrů se žalovanou dostatečně obezřetný, když nezkoumal skutečnosti týkající se podnikání žalované a schopnosti žalované předmětné úvěry splácet (usnesení Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

43. V letech 2013 až 2018 právní předchůdce žalobce uzavřel s p. , jméno FO, celkem , hodnota, kupních smluv, kdy předmětem smluv byly vždy propadlé zástavy (nemovitosti), kterými dlužníci zajistily své úvěry, které si sjednali s právním předchůdcem žalobce (kupní smlouva uzavřená mezi , právnická osoba, a , jméno FO, ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ). V letech 2013 až 2018 , jméno FO, uzavřel 5 kupních smluv, kdy prodávajícími byly osoby, které prodávaly nemovitosti zatížené zástavním právem (kupní smlouva mezi , jméno FO, a , jméno FO, jako prodávajícími a , jméno FO, jako kupujícím ze dne , datum, , kupní smlouva mezi , jméno FO, jako prodávající a , jméno FO, jako kupujícím ze dne , datum, , kupní smlouva mezi , jméno FO, a , jméno FO, jako prodávajícími a , jméno FO, jako kupujícím ze dne , datum, , kupní smlouva mezi , jméno FO, jako prodávající a , jméno FO, jako kupujícím ze dne , datum, ).

44. Ve věci byla slyšena žalovaná a svědek , jméno FO, , jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

45. Při jednání dne , datum, soud zamítl provedení důkazních návrhů, které jsou specifikovány v protokole z citovaného jednání. Soud nepřistoupil k provedení těchto důkazů z důvodu, že byly pro předmětné řízení bez právního významu, když z nich soud nemohl zjistit žádné rozhodné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci samé. Pokud jde o výslech celkem , hodnota, osob, které měly být dle tvrzení žalované vmanipulovány (stejně jako žalovaná) do postavení podnikatele, tak k danému soud uvádí, že každý případ je třeba posuzovat individuálně a nelze generalizovat, že pokud v určitém případu se věci děly určitým způsobem, tak se takto děly i v případech ostatních. Z tohoto pohledu byl výslech těchto osob soudem vyhodnocen jako irelevantní; shodně tak byly vyhodnoceny důkazní návrhy žalované k otázce vzájemné propojenosti osob v rámci organizované skupiny (důkazy na č.l. 72 spisu - zamítnutí na č.l. 144 poslední odstavec, důkazy na č.l. 55 - zamítnutí na č.l. 144 osmý odstavec shora, důkazy na č.l. 132 p.v. spisu - zamítnutí na č.l. 145 třetí odstavec). Pokud bylo ze strany účastníků k důkazu navrhováno čtení blíže specifikovaných rozhodnutí soudů vyšších stupňů, tak dle názoru soudu se nejednalo o relevantní důkazní prostředky, ale toliko o odkaz účastníků na judikáty, které měly podpořit jejich právní závěry. Pokud byl navržen výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , a to k otázce výpočtu úroku, tak soud tento důkazní návrh zamítl, kdy podstatné je ujednání o úrocích obsažené ve smlouvách o úvěru, nikoliv výklad jejich výpočtu svědkem.

46. Po shora provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, s příslušenstvím byla podána po právu.

47. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „úvěrová smlouva č. , hodnota, “) (§ 2395 o. z.), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně příslušenství a ostatních oprávněných nároků právního předchůdce žalobce v pravidelných lhůtních splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, a to dle splátkového kalendáře, který byl žalované zpřístupněn v autentizované klientské databázi původního věřitele na internetové adrese www., Anonymizováno, .cz. Výše pravidelné lhůtní splátky byla sjednána v částce , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, , kdy další obsahové náležitosti smlouvy jsou uvedeny pod bodem 18. rozsudku, kdy dle prohlášení žalované poskytnutý úvěr použije k realizaci svého podnikatelského záměru, a to k dopravě osob a věcí v mezinárodním měřítku, s tím, že předpokládaný rozpočet ve výši , částka, využije na nákup autobusu. Uzavření shora citované úvěrové smlouvy č. , hodnota, zprostředkoval p. , jméno FO, za společnost , právnická osoba, , kdy sepsal poptávku úvěru, kterou zaslal dne , datum, právnímu předchůdci žalobce, s tím, že v poptávce byla uvedena žalovaná jako žadatelka, požadovaná výše úvěru byla ve výši , částka, a účel úvěru byl uveden jako investice do podnikání. Žalovaná poskytnutý úvěr z úvěrové smlouvy ze dne , datum, čerpala tak, že vyplacení částky , částka, žádala v hotovosti, částku , částka, žádala vyplatit společnosti , právnická osoba, na úhradu pohledávky a zbylou částku , částka, žádala převést na svůj bankovní účet. Součástí úvěrové smlouvy č. , hodnota, byly i Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů právního předchůdce žalobce pro podnikatele. V řízení bylo rovněž prokázáno, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o úvěru ze dne , datum, , na základě kterého došlo ke snížení lhůtních splátek na částku , částka, , čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka , částka, a k prodloužení doby splácení na 120 měsíců.

48. Dále bylo v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne , datum, Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „úvěrová smlouva č. , hodnota, “) (§ 2395 o.z.), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, s tím, že další obsahové náležitosti smlouvy jsou uvedeny pod bodem 23. rozsudku, kdy dle prohlášení žalované poskytnutý úvěr použije k realizaci svého podnikatelského záměru, a to k přepravě osob a zboží, s tím, že předpokládaný rozpočet ve výši , částka, využije na náhradní díly a vytvoření finanční rezervy. Žalovaná poskytnutý úvěr z úvěrové smlouvy ze dne , datum, čerpala tak, že vyplacení částky , částka, žádala v hotovosti, částku , částka, žádala vyplatit na v žádosti specifikovaný bankovní účet na úhradu pohledávky a zbylou částku , částka, žádala převést na svůj bankovní účet. Právní předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, informoval žalovanou, že u ní eviduje u obou poskytnutých úvěrů splátky, které jsou 60 dnů po splatnosti a byly tak naplněny podmínky pro zesplatnění obou úvěrů.

49. Žalovaná v řízení nepopřela, že by shora uvedené smlouvy s právním předchůdcem žalobce uzavřela, namítala však, že úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, a to z důvodu, že ujednání týkající se úroků a splátek jsou neurčitá a nesrozumitelná, dále, že žalovaná byla při uzavírání smluv v pozici spotřebitele a nikoliv podnikatele, kdy ze strany věřitele došlo k porušení zákona o spotřebitelském úvěru, když nezkoumal schopnost žalované poskytnuté úvěry splácet a došlo i k obejití zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ní jednal jako s podnikatelem, přičemž do postavení podnikatele byla vmanipulována. Současně žalovaná namítala, že právní předchůdce žalobce a žalobce jsou součástí organizované skupiny, která má za cíl vmanipulovat žadatele o úvěr do uzavření podnikatelského úvěru, kteří následně nejsou schopni splácet, a skupina následně prodá nemovitost, která sloužila k zajištění úvěru. Následně žalovaná rovněž namítla lichevní povahu úvěrových smluv. V průběhu řízení žalovaná dále namítala neplatnost úvěrových smluv, a to z důvodu absence souhlasu manžela žalované s uzavřením smluv o úvěru. Žalovaná rovněž namítla, že pokud by soud neměl za prokázané, že byla ve vztahu s právním předchůdcem žalobce v pozici spotřebitele, tak byla v postavení slabší strany ve smyslu § 433 o.z., kdy právní předchůdce žalobce je profesionálem v oblasti poskytování úvěru, kdežto žalovaná je osoba se základním vzděláním.

50. Soud se nejprve zabýval námitkou, že žalovaná při uzavírání smluv nebyla v postavení podnikatele, nýbrž spotřebitele, kdy chtěla uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a nikoliv smlouvu o podnikatelském úvěru.

51. Výše citovaná námitka žalované, že předmětné smlouvy o úvěru žalovaná uzavřela jako spotřebitel, nikoliv jako podnikatel, nebyla soudem shledána důvodnou. K danému závěru soud dospěl především na základě výslechu samotné žalované, který byl proveden jednak v tomto řízení a jednak v řízení vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a dále na základě listinných důkazů, a to především prohlášení žalované ze dne , datum, a ze dne , datum, , které byly žalovanou podepsány a ve kterých žalovaná výslovně uvedla, k jakému podnikatelskému záměru poskytnuté finanční prostředky použije. Z výslechu žalované před Okresním soudem v , adresa, při jednání dne , datum, vyplynulo, že sama žalovaná kontaktovala společnost , právnická osoba, , která zprostředkovávala sjednání smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Z listinného důkazu - poptávky úvěru plyne, že žalovaná žádala o úvěr ve výši , částka, , účelem úvěru byla investice do podnikání, s tím, že úvěr bude zajištěn rodinným domem. V samotné poptávce úvěru byla žalovaná identifikována mj. svým identifikačním číslem podnikající fyzické osoby (IČO) a takto vyplněná poptávka úvěru byla následně zaslána právnímu předchůdci žalobce s tím, že i v následném emailu zaslaném žalované ze strany právního předchůdce žalobce plyne, že se jednalo o nabídku podnikatelského úvěru (viz text emailu ze dne , datum, ). Z výslechu žalované před zdejším soudem pak vyplynulo, že to byla ona, kdo inicioval schůzku s právním předchůdcem žalobce, kdy na schůzce reprezentoval právního předchůdce žalobce p. , jméno FO, , který žalovanou seznámil s parametry úvěru. K okolnostem schůzky žalovaná před Okresním soudem v , adresa, uvedla, což plyne z protokolu z jednání z Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (dále jen „protokol“): „Tato schůzka probíhala na základě mé žádosti, kterou jsme asi sepisovali se zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , ale nevím, co bylo obsahem této žádosti. Nejprve jsem uváděla, že bych chtěla půjčku ve výši , částka, , bylo mi ale doporučeno vzít si víc a zaokrouhlit to na celý milion. Poté jsme se asi za týden sešli znovu, tj. toho , datum, , kdy byla podepsána smlouva o úvěru.“ (protokol). Ke svému postavení pak žalovaná přímo uvedla: „Věděla jsem, že smlouvu o úvěru si beru na svůj živnostenský list, tj. že jsem ve smlouvě uvedena jako podnikatel. Řekla jsem si totiž, že je to dobrá příležitost, že ačkoli nepodnikám, mohla bych za takto vyplacené peníze z úvěru koupit autobus, na což také byly tyto peníze použity, tj. na nákup autobusu, jak jsem i uváděla v prohlášení ke smlouvě o úvěru. Přišlo mi to jako dobrý nápad, že bych tím mohla vyřešit naši finanční situaci v rodině dlouhodobě. Pokud se ještě vrátím k samotné smlouvě o úvěru, přišlo mi lepší peníze do něčeho investovat. S myšlenkou koupi autobusu jsem tak přišla na onu druhou schůzku probíhající , datum, , tj. že bych takto mohla podnikat.“ (protokol). V souvislosti se smlouvou o úvěru č. , hodnota, žalovaná vypověděla: „Druhá smlouva o úvěru, která byla podepisována dne , datum, , byla sjednávána proto, že společnost , právnická osoba, si za zprostředkování smlouvy vyúčtovala odměnu ve výši , částka, . Myslela jsem si, že celá tato odměna bude splacena z první smlouvy o úvěru. Až následně jsem se dozvěděla, že takto byla splacena pouze polovina, druhou polovinu jsem měla uhradit já. To jsem však nevěděla, a proto se to dostalo až do exekuce. Chtěla jsem to rychle vyřešit, protože se to týkalo i zástavy, kterou soudní exekutor postihl, a proto jsme se se společností , právnická osoba, , domluvili na tomto druhém úvěru, tj. že by z něj byla splacena pohledávka z exekuce a zároveň, že část z takto poskytnutých peněz bude použita na nákup náhradních dílů na výše zmíněný autobus, což se i stalo a peníze byly takto použity. Původní myšlenka, že peníze z prvého úvěru budou použity na opravu střechy, tak zcela padla. Rozhodla jsem se, že si úvěry vezmu tímto způsobem, peníze investuji a z vydělaných peněz střechu opravím.“ (protokol). Ohledně opravy střechy žalovaná vypověděla, že „Peníze z úvěrů nebyly použity na opravu střechy. Tu jsme nakonec opravovali postupně sami svépomocí z peněz, které jsme vydělali.“ (protokol). Poskytnuté peníze z obou úvěrů žalovaná použila tak, že „Pokud jde o nákup autobusu, tak se jednalo o společnou záležitost s mými známými, které mám v Anglii. Peníze jsem tak poslala do Anglie, kde měl být autobus přáteli koupen. … Když jsem měla odjet do Anglie, začít ho řídit, moji přátelé mi řekli, že je nabouraný, abych tedy nejezdila. Žádné živnostenské oprávnění jsem v Anglii nikdy neměla. Autobus bych tam provozovala jako zaměstnanec, takže bych si živnostenské oprávnění zařizovat ani nemusela. S tímto postupem jsem souhlasila, neboť mi to přišlo jako dobrý nápad. Když mi řekli, že je autobus nabouraný, vzala jsem si další úvěr na ty náhradní díly a tyto peníze jsem skutečně do Anglie na nákup náhradních dílů poslala. Považovala jsem se za takového „tichého společníka“ (protokol). Na svých závěrech, až na drobné odchylky, žalovaná setrvala i při výpovědi u zdejšího soudu, kdy ohledně poskytnutých úvěrů vypověděla: „My jsme vždycky ze začátku mluvili o té střeše. Já jsem pak říkala, že bych to mohla využít i jinak a začít podnikat, ale to ještě nebylo jisté. Říkala jsem, že bych to mohla využít jinak, že bych mohla obnovit podnikání, koupit autobus, začít podnikat, protože i ty poměry v ČR se změnily. Říkala jsem, že bych to tedy mohla využít jinak, a to na ten autobus.“ (výpověď žalované na č. l. 126 p.v. spisu). Žalovaná dále vypověděla: „Pokud jsem dotazována, kdy jsem toto řekla, tak na té druhé schůzce. Pokud jsem dotazována, koho to napadlo, tak to byl můj nápad, že když by mi byla poskytnuta ta částka vyšší, že by se to takhle mohlo rychleji zaplatit. Pokud jsem dotazována, jaké jsem měla konkrétní představy o vynaložení této částky, tak já jsem měla kontakty, kamaráda v Anglii, že bychom tam pracovali spolu a že by se to zaplatilo dříve. Říkala jsem si, že by to nemusel být špatný nápad.“ (výpověď žalované na č. l. 126 p.v. spisu). Dále žalovaná uvedla, že finanční prostředky ve výši , částka, užila na koupi autobusu, kdy vypověděla: „, adresa, 000 Kč jsem investovala do toho autobusu. Pokud jsem dotazována jak, tak já jsem byla v kontaktu se svým bývalým kolegou, že on koupí autobus, já zde ukončím práci a budu tam pracovat s ním. …budu tam ten autobus řídit, že společně budeme pracovat pro Tesco, že budeme rozvážet lidi do zaměstnání.“ … „Já jsem tady měla ukončit zaměstnání a on to zatím měl zařídit tam s tím, že když jsem předtím byla v Anglii, tak jsem už s ním o tom hovořila. Pokud jde o druhou smlouvu o úvěru, tak tu jsem si vzala proto, abych mohla splatit tu exekuci tomu zprostředkovateli. A potom jsem ještě musela zaplatit nějaké jiné věci. Pokud jde o osud těch , částka, , tak nevím, co se s nimi stalo, peníze zmizely, ten člověk zmizel“ (výpověď žalované na č. l. 127 spisu). Podnikatelský záměr žalované plyne rovněž z dalších skutečností, které žalovaná při výslechu uvedla, když sdělila: „Vše bylo domluveno i v tom Tesku, kde já jsem sama tam byla na určitém jednání s tím, že po uzavření té smlouvy o úvěru, kdy původně to bylo kvůli střeše, ale když pan Níč říkal, že by mi mohla být poskytnuta vyšší částka, tak byl můj nápad, že by se to mohlo zrealizovat díky těm penězům jinak, že prostě budeme mít dohodu s Tescem, my pořídíme autobus, budeme svážet ty zaměstnance do skladů. Budeme mít smlouvu jako dopravce, že já bych si prostě znova otevřela podnikání, že to bude pro obě strany výhodnější. I situace v Čechách v té době byla lepší. Peníze ale zmizely, ten člověk zmizel, mně zůstaly dluhy“ (výpověď žalované na č. l. 127 spisu). Z prohlášení k úvěrům pak vyplynulo, že žalovaná chtěla použít částku ve výši , částka, z úvěru č. , hodnota, na nákup autobusu a z úvěru č. , hodnota, chtěla použít částku ve výši , částka, na náhradní díly a částku , částka, k vytvoření finanční rezervy. Z výslechu svědka , jméno FO, vyplynuly skutečnosti, které potvrdily to, co vypověděla sama žalovaná. Svědek uvedl, že si pamatuje na žalovanou, prezentoval jí úvěr právního předchůdce žalobce (č. l. 128 spisu). Svědek dále uvedl: „Pokud jde o zprostředkovatele v tomto konkrétním případu, tak to byl p., jméno FO, ze společnosti Farakom Invest. Pokud jde o tento konkrétní případ a účel úvěru, tak paní Mederosová říkala, že s kolegou bude ve , jméno FO, Británii, že si chtějí koupit autobus k podnikání v mezinárodním měřítku. Pokud jsem dotazován, zda hovořila ještě o jiném účelu, tak nehovořila. Pokud jsem dotazován, zda hovořila o tom, že by měla jiné účely než podnikatelské, že by to chtěla použit např. na nemovitost, tak ne, protože v tom případě by se úvěr vůbec neuzavřel“. … „Pokud jde o tu oficiální část prezentace, tak poté já jsem se ještě ptal paní Mederosové na kamionovou dopravu, paní Mederosová vyprávěla s tím, že jezdí s kamionem, že podniká v oblasti dopravy, ale že chce peníze na rozšíření podnikání právě v Anglii. Kdyby se zmínila, že nepodniká a že má živnostenský list jen naoko, tak tím by jednání bylo ukončeno. O tom, že by mělo dojít k opravě domu, tak to určitě nesdělovala, to by ani nešlo, to je nepřípustné, to by úvěr ani nebyl poskytnut“…. „Pokud jsem dotazován, jak specifikovala účely pro podnikání, tak říkala - teď bych si chtěla koupit bus a s kolegou zahájit autobusovou dopravu (č.l. 128 spisu). Z výslechu svědka , jméno FO, tak vyplynulo, že při sjednávání úvěru žalovaná prezentovala svou podnikatelský zájem - koupi autobusu v Anglii a zájmem žalované tak bylo sjednat si podnikatelský úvěr.

52. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že sama žalovaná kontaktovala zprostředkovatele úvěru s cílem získat úvěr, následně iniciovala schůzku s právním předchůdcem žalobce, a návaznosti na to, že právní předchůdce žalobce žalované sdělil, že lze poskytnout úvěr ve výši , částka, (žalovaná si původně zamýšlela vzít úvěr ve výši , částka, ), byla to právě žalovaná, jak v řízení i sama vypověděla (viz výše - „Věděla jsem, že smlouvu o úvěru si beru na svůj živnostenský list, tj. že jsem ve smlouvě uvedena jako podnikatel. Řekla jsem si totiž, že je to dobrá příležitost, že ačkoli nepodnikám, mohla bych za takto vyplacené peníze z úvěru koupit autobus, na což také byly tyto peníze použity, tj. na nákup autobusu, jak jsem i uváděla v prohlášení ke smlouvě o úvěru“), která se nakonec rozhodla, že si úvěr č. , hodnota, vezme za účelem nákupu autobusu (nikoli již na opravu střechy, jak původně zamýšlela) a následný úvěr na splacení exekuce ve vztahu ke zprostředkovateli tohoto úvěru a na nákup náhradních dílů na autobus. Žalovaná se tak rozhodla poskytnuté finanční prostředky investovat do koupě autobusu a začít podnikat, a využít tak finanční prostředky z jejího pohledu výhodněji. Z výpovědi žalované pak jednoznačně vyplynulo, že si byla vědoma tohoto, že smlouvy uzavírá v postavení podnikatele pod svým identifikačním číslem, pod kterým je evidována v živnostenském rejstříku, a s jasným podnikatelským záměrem, který i konkrétně specifikovala v prohlášení o použití finančních prostředků.

53. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 9/2021, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), plyne, že spotřebitel je vymezen jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Spotřebitelem je každá osoba, která mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Ze samotné definice spotřebitele vyplývá, že spotřebitelem může být i fyzická osoba podnikatel, protože se předpokládá, že i taková osoba může konat i mimo rámec své podnikatelské činnosti. Tato podmínka je splněna nikoliv jen v případě, kdy osoba není vůbec podnikatelem, ale i v tom případě, kdy jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti. Z právě uvedeného tak plyne, že pro určení, zda se v daném případě jedná o smlouvu uzavíranou se spotřebitelem či podnikatelem, je rozhodující účel jednající osoby v konkrétním vztahu, tj. je rozhodující povaha takového jednání, na kterou je nutné usuzovat z konkrétních okolností, jak jsou (objektivně hodnoceno) vnímány druhou smluvní stranou. Nejde přitom jen o závazky, jimiž se bezprostředně realizuje zapsaný předmět podnikání podnikatelů, kteří jsou účastníky závazkového vztahu, ale i o závazky, které s jejich podnikáním souvisejí, tedy které jsou uzavírány ve vazbě na podnikání těch podnikatelů, kteří dané smlouvy uzavírají (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ačkoliv prvotní plán žalované byl vzít si úvěr na opravu střechy, dle jejích vlastních slov tento záměr později přehodnotila a sama přišla s podnikatelským záměrem na koupi autobusu, který by se stal prostředkem k jejímu podnikání (viz výslech žalované a svědka , jméno FO, o prezentování jejího podnikatelského záměru). Podnikatelský záměr žalované vyplývá i z poptávky úvěru, který byl sepsán pracovníkem zprostředkovatelské společnosti , právnická osoba, , kde je výslovně uvedeno, že úvěr budu užit jako investice do podnikání. Lze tak uzavřít, že i zaplacení provize za zprostředkování smlouvy o úvěru č. , hodnota, souviselo přímo s úmyslem žalované podnikat. Z provedeného dokazování má soud za dostatečně prokázané, že žalovaná při jednáních o uzavření výše citovaných úvěrových smluv s právním předchůdcem žalobce vystupovala jako podnikatel, kdy v tomto konkrétním vztahu z provedeného dokazování vyplynul jasný účel, který žalovaná uzavřením úvěrových smluv sledovala, a to, že jejím záměrem bylo užít poskytnuté finanční prostředky k podnikání. Finanční prostředky jí poskytnuté z úvěrové smlouvy č. , hodnota, chtěla žalovaná použít na koupi autobusu a na zaplacení odměny za zprostředkování úvěru, a prostředky poskytnuté jí z úvěrové smlouvy č. , hodnota, chtěla dílem použít na nákup náhradních dílů a dílem na zaplacení dlužné části provize za zprostředkování úvěrové smlouvy č. , hodnota, , kdy dlužná část provize (celková výše provize byla , částka, a z prostředků z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , byla uhrazena jen polovina provize) po žalované byla vymáhána v rámci exekučního řízení. Lze tedy u finančních prostředků z obou úvěrů, které byly použity na uhrazení provize za zprostředkování úvěru, dojít k závěru, že tyto prostředky byly užity na podnikatelské účely žalované, když žalovaná byla povinna uhradit provizi za zprostředkování podnikatelského úvěru tak, jak již soud popsal výše, kdy uhrazení provize přímo souviselo s úmyslem žalované podnikat. Za situace, kdy žalovaná sama jak před zdejším soudem, tak před Okresním soudem v , adresa, vypověděla, že při jednáních s právním předchůdcem žalobce sama přišla s myšlenkou použít poskytnuté prostředky ke startu svého podnikání, nemůže se nyní s úspěchem dovolávat toho, že obě úvěrové smlouvy ve skutečnosti uzavírala v postavení spotřebitele. Takové jednání žalované pak představuje zjevné zneužití práva, které nepožívá ochrany. Na tomto místě ani nelze odhlédnout od toho, že žalovaná finanční prostředky čerpala dle žádostí o čerpání k úvěrové smlouvě č. , hodnota, a 2, kdy žádosti byly vyhotoveny dle jejích pokynů a žalovaná podpisem žádostí ze dne , datum, a ze dne , datum, stvrdila přijetí těchto finančních prostředků. Žalovaná byla v úvěrových smlouvách identifikována svým identifikačním číslem podnikající fyzické osoby a v úvěrové dokumentaci bylo na několika místech výslovně uvedeno, že se jedná o podnikatelský úvěr. Stejně tak žalovaná sama při svých výpovědích u soudu sdělila, že finanční prostředky z úvěrů skutečně použila v souvislosti s podnikáním, kdy je zaslala svému známému do Anglie na nákup a později opravu autobusu, a že střechu, u které původně tvrdila, že kvůli její opravě si chce vzít, opravili svépomocí. Opravu střechy svépomocí pak potvrdil i manžel žalované při svém výslechu před Okresním soudem v , adresa, . V dané věci pak není rozhodující, zda byly finanční prostředky skutečně použity na nákup autobusu či nikoliv. Žalovaná v dané věci jednala jako podnikatelka, kdy jejím záměrem bylo vykonávat samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost. Bylo tak na vlastní odpovědnosti žalované, komu důvěřuje ve svém podnikání a komu finanční prostředky určené k podnikání poskytne či svěří. Zaslání finančních prostředků svému známému představuje podnikatelské riziko, které se žalovaná rozhodla podstoupit, když se rozhodla peníze svěřit této osobě. Takovéto rozhodnutí pak plně spadá do vlastní odpovědnosti žalované, a nemůže jít k tíži právního předchůdce žalobce či žalobce. K otázce čerpání finančních prostředků z úvěrů soud dodává, že ačkoliv žalovaná namítala, že jí nebyly poskytnuty jistoty úvěrů v plné výši, tak ze žádostí o čerpání úvěru č. , hodnota, a 2 plyne, jakým způsobem požadovala úvěry čerpat, což stvrdila svým podpisem. Soud má v řízení za prokázané, že jistiny úvěrů byly zčásti vyplaceny žalované v hotovosti (převzetí hotovosti potvrdila svým podpisem), zčásti zaslány na její bankovní účet, zčásti použity na úhradu provize za zprostředkování úvěru č. , hodnota, , a zčásti na uhrazení exekuce, kdy v rámci exekučního řízení byla po žalované vymáhána část neuhrazené provize za zprostředkování úvěru č. , hodnota, .

54. Co se finanční situace žalované v době sjednávání úvěru týče, tak nelze hovořit o tom, že by se žalovaná nacházela ve finanční tísni, pro niž bylo nemožné úvěry v předepsané výši splácet. Ke své finanční situaci žalovaná vypověděla, že pracovníkovi právního předchůdce žalobce p. , jméno FO, sdělila, že „Já jsem říkala, že mám dům, že jsem zaměstnanec. Také se ptal na moje výdělky. Já jsem řekla, že mám , částka, základ a ještě diety zhruba , částka, dohromady čistého měsíčně“ (č. l. 126 spisu). U Okresního soudu v , adresa, pak žalované při jednání dne , datum, uvedla: „Věděla jsem, že budu mít na splátky, a proto jsem se ani se samotnou zástavou příliš netrápila. Víc než rok jsem splácela. Splácet jsem přestala, když jsem začala mít problémy v zaměstnání.“ S ohledem na dané tak lze uzavřít, že žalovaná v době sjednání úvěrových smluv byla zaměstnána a dosahovala dostatečných příjmů a nelze tedy dojít k závěru, že se nacházela ve finanční tísni.

55. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo dne , datum, a dne , datum, k platnému uzavření smluv o podnikatelském úvěru včetně dodatku č. , hodnota, . Žalovaná při sjednávání úvěrů vystupovala jako podnikatel a nikoliv jako spotřebitel, když předmětné smlouvy uzavírala v pozici osoby, která úvěrové smlouvy uzavírá v rámci přípravy na výkon podnikání. K tomuto závěru soud dospěl i ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém Nejvyšší soud řešil obdobný skutkový stav, jako je tomu v řízení u zdejšího soudu. Nejvyšší soud v dané věci rozhodoval shodně o společnosti , právnická osoba, (žalobce) a o úvěrovaném, který tvrdil, že byl vmanipulován právním předchůdcem žalobce do postavení podnikatele. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí vyslovil právní názor, že soudy musí v dané situaci zjišťovat okolnosti, za nichž byly úvěrové smlouvy uzavřeny. Zdejší soud veden tímto závěrem Nejvyššího soudu v rámci dokazování zkoumal okolnosti uzavření předmětných úvěrových smluv (provedl výslech žalované, výslech svědka p. , jméno FO, , provedl listinné důkazy a vycházel i ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ), a došel k jednoznačnému závěru, který vyplýval především z výpovědí samotné žalované, učiněných ať již před zdejším soudem, tak před Okresním soudem v , adresa, , kdy žalovaná sama uvedla, že sama přišla s podnikatelským záměrem, na který by úvěrové finanční prostředky chtěla použít. V jejím případě tak nelze hovořit o tom, že by do postavení podnikatelky byla vmanipulována, když sama žalovaná iniciovala použití úvěrových prostředků na podnikatelské účely. Nelze ani dojít k závěru, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smluv obešel zákon o spotřebitelském úvěru, kdy na obě úvěrové smlouvy nelze aplikovat ustanovení směřující k ochraně spotřebitele (viz § 86 zákona o spotřebitelském úvěru), dle kterého je poskytovatel úvěru povinen před uzavřením smlouvy posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, když v dané věci žalovaná spotřebitelem nebyla. Nadto soud uvádí, že bez ohledu na to, že právní předchůdce žalobce nebyl povinen posuzovat úvěruschopnost žalované dle zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaná v době uzavření úvěrových smluv dosahovala dostatečných příjmů, aby mohla poskytnuté úvěry splácet, což žalovaná sama potvrdila ve své výpovědi před zdejším soudem („Já jsem řekla, že mám , částka, základ a ještě diety, zhruba , částka, dohromady čistého měsíčně.“ - č. l. 126 spisu).

56. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že námitka neplatnosti úvěrových smluv, kterou žalovaná učinila s ohledem na to, že úvěrové smlouvy měla uzavírat jako spotřebitel, je neopodstatněná, stejně tak je lichá i námitka žalované, že v době uzavírání úvěrových smluv byla ve finanční tísni.

57. K námitce žalované, že žalobce i jeho právní předchůdce jsou/byly součástí organizované skupiny, která má za cíl vmanipulovat žadatele o úvěr do uzavření podnikatelského úvěru, který následně nejsou schopni splácet, a skupina poté prodá nemovitost, která sloužila k zajištění úvěru, soud uvádí, že pokud byly prováděny důkazy, které dokládaly uzavírání obdobných úvěrových, resp. zástavních smluv, díky kterým právní předchůdce žalobce nebo žalobce nabyl propadlé zástavy, které následně prodal (bod 43. rozsudku), tak k danému je třeba uvést, že soud zkoumá, zda v daném konkrétním případě byly naplněny podmínky pro neplatnost právních jednání a nelze uzavřít, že pokud došlo k vmanipulování třetích osob do postavení podnikatele, kdy tyto osoby následně nebyly schopny splácet poskytnuté úvěry a došlo k propadnutí zástav (nemovitostí), které sloužily k zajištění úvěru a nemovitosti pak byly prodány jedné konkrétní osobě (p. , jméno FO, ), že tomu tak bylo i v případě žalované. Každý případ je individuální a vždy je třeba posuzovat jedinečné okolnosti daného konkrétního případu, což zdejší soud učinil výše, kdy došel k negativnímu závěru o vmanipulování žalované do pozice podnikatele, a není tak možné činit paušální či generalizující závěry.

58. Dále se soud zabýval námitkou žalované, že uzavřené úvěrové smlouvy mají lichevní povahu.Dle § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.Dle § 1797 o.z. podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796.

59. Z citovaných ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že podnikatel, který smlouvu uzavřel při svém podnikání, ji nemůže napadat prostřednictvím ustanovení o neúměrném zkrácení či lichvě. Z daného důvodu soud dospěl k závěru, že námitka lichevní povahy úvěrových smluv je neopodstatněná, když žalované jako podnikatelce, která při uzavírání úvěrových smluv jako podnikatelka vystupovala, nesvědčí právo se dovolávat neplatnosti smlouvy podle § 1796 o.z. pro její tvrzenou lichevní povahu. Navíc pak ani v řízení nevyšly najevo takové okolnosti případu, které by odůvodňovaly závěr, že došlo na straně žalované ke zneužití tísně atd. ve smyslu ust. § 1796 o.z. a že by vzájemná plnění účastníků smluvního vztahu byla v hrubém nepoměru.

60. Soud se rovněž vypořádal s námitkou žalované, že žalovaná byla v daném právním jednání slabší stranou (námitka vnesena pro případ, že by soudem nebylo shledáno, že žalovaná byla spotřebitelkou).Dle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

61. Posouzení, zda je v konkrétním případě určitá osoba slabší (smluvní) stranou, se bude vždy odvíjet od konkrétních skutkových okolností a v tomto konkrétním případu lze jistě dojít k závěru, že právní předchůdce žalobce jakožto profesionál na poli poskytování úvěrů je vůči fyzickým podnikajícím osobám, které se sami např. nezabývají poskytováním finančních produktů nebo které nedisponují ekonomickým či právním vzděláním, v pozici silnějšího, ale nelze bez dalšího říci, že takové postavení zneužívá. Žalované lze tak přisvědčit, že ve vztahu k právnímu předchůdci žalobce byla objektivně v pozici slabší strany. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže vést k závěru o případné neplatnosti úvěrových smluv. Podstatné při posouzení vztahu silnější a slabší strany je, zda silnější strana (zde právní předchůdce žalobce) zneužila své postavení proti slabší straně (žalované). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , nepostačuje prokázání toliko silnějšího hospodářského postavení nebo kvality odborníka, ale je třeba prokázat, že došlo ke zneužití takového postavení nebo kvality odborníka silnější strany. Žalovaná ale žádné zneužití postavení právního předchůdce žalobce netvrdila a tedy ani neprokázala a rovněž tak existence takových skutkových okolností nevyplynula z provedeného dokazování. Námitka žalované v tomto směru je tak neopodstatněná. Lze dovodit, že úvěrové smlouvy vykazují znaky smluv uzavíraných adhezním způsobem, kdy práva a povinnosti jednostranně určil právní předchůdce žalobce, a žalovaná neměla možnost ovlivnit podobu úvěrových smluv. Na druhou stranu samotné uzavření úvěrových smluv bylo ze strany žalované projevem autonomie její vůle, kdy smlouvy uzavřela dobrovolně, nebyla pod nátlakem, byla si vědoma toho, že je schopna úvěry splácet s ohledem na své příjmy, měla dostatečný prostor si smlouvy prostudovat, případně je nechat posoudit odborníka, a to i s ohledem na to, že žalovaná měla od uzavření smluv 14 dní na to, od smluv odstoupit bez udání důvodu dle čl. 17.6 Všeobecných úvěrových podmínek úvěrů pro podnikatele.

62. V průběhu řízení žalovaná taktéž namítla neplatnost úvěrových smluv z důvodu absence souhlasu manžela žalované s uzavřením úvěrových smluv. Z provedeného dokazování plyne, že právní zástupce žalované dopisem ze dne , datum, oznámil právnímu předchůdci žalobce a žalobci, že převzal zastoupení manžela žalované, a oběma společnostem sdělil, že žalovaná uzavřela předmětné úvěrové smlouvy včetně smlouvy zástavní za dobu trvání manželství a manžel žalované s uzavřením smluv nedal svůj souhlas, když se jednalo o záležitost rodiny, kterou nelze považovat za běžnou záležitost.Dle § 694 odst. 1 o.z. v běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně; to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnosti.Dle § 694 odst. 2 o.z. v ostatních záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně, dal-li druhý manžel k právnímu jednání manžela souhlas; ustanovení § 692 odst. 2 se použije obdobně. Nedovolá-li se však manžel, který s právním jednáním druhého manžela nesouhlasí, pomoci soudu předem, může se dovolat neplatnosti takového právního jednání.

63. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela předmětné úvěrové smlouvy jako podnikatelka. Vzhledem k této skutečnosti nelze dojít k závěru, že žalovaná jednala ve smyslu § 694 odst. 1 a 2 o.z., a tedy že by zajištovala záležitosti rodiny, když tímto zajištovala záležitosti svého podnikání, a proto takové jednání nemohlo zavazovat i jejího tehdejšího manžela, a tudíž nebyl potřeba jeho souhlas s uzavřením úvěrových smluv. S ohledem na tuto skutečnost se tak nemohl bývalý manžel žalované účinně dovolat neplatnosti úvěrových smluv. K tomu soud navíc dodává, že žalovaná při své výpovědi uvedla: „Pokud jsem dotazována, zda manžel věděl o vzetí úvěru a uzavření úvěrové smlouvy datované , datum, , tak ano, věděl. Věděl, že žádám o půjčku, vždyť jsme to potřebovali. Pokud jsem dotazována, zda s ní souhlasil, tak ano, souhlasil. Neměl nic proti tomu. My jsme ty peníze opravdu potřebovali na opravu té střechy. Pokud jsem dotazována, zda manžel věděl i o tom zprostředkování, tak ano, když přišel ten první člověk, tak manžel věděl o tom, že je tam ten zprostředkovatel, byť při tom nebyl, neseděl tam se mnou, ale věděl. Taky věděl, že jdu podepisovat tu úvěrovou smlouvu, byť jsme hovořili doma o částce zhruba , částka, . S tou úvěrovou smlouvou souhlasil.“ (č. l. 126 p.v. spisu). Manžel žalované naproti tomu při své výpovědi před Okresním soudem v , adresa, uvedl, že se o předmětných úvěrech dozvěděl až den před jednáním, nikdy nepodepsal žádný dokument, že by s úvěrem souhlasil (protokol).

64. Ze shora citovaných ustanovení plyne, že manžel se může dovolat tzv. relativní neplatnosti, což znamená, že právní úkon, u kterého je dán důvod relativní neplatnosti, se považuje za platný až do okamžiku, kdy se oprávněná osoba této neplatnosti dovolá. V daném případě se neplatnosti dovolal bývalý manžel žalované. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , platí, že namítá-li neplatnost právního jednání osoba, která nebyla jeho účastníkem právního jednání, musí námitku relativní neplatnosti uplatnit vůči všem účastníkům napadeného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manžel žalované, který nebyl účastníkem úvěrových smluv a smlouvy zástavní, uplatnil námitku relativní neplatnosti pouze vůči právnímu předchůdci žalobce a žalobci, avšak nikoliv vůči žalované. Právní zástupce žalobce pak namítl, že manžel žalované by již ani nemohl vůči manželce uplatnit námitku relativní neplatnosti, když již došlo k promlčení. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že manžel žalované se neúčinně dovolal relativní neplatnosti úvěrových smluv (a smlouvy zástavní), neboť se neplatnosti nedovolal vůči všem účastníkům smluv, když se neplatnosti dovolal pouze vůči žalobci a jeho právnímu předchůdci, avšak nikoliv vůči žalované. Nadto soud souhlasí s námitkou žalobce, že již došlo k promlčení práva manžela žalované vůči žalované uplatnit námitku realitní neplatnosti s ohledem na data uzavření úvěrových smluv a smlouvy zástavní.

65. Soud se dále zabýval námitkou žalované, že úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť ujednání týkající se splátek a úroků jsou neurčitá a nesrozumitelná.Dle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.Dle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

66. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, vyplývá, že úvěr má být splacen včetně příslušenství, a to týdenními lhůtními splátkami po , částka, , což odpovídá měsíční splátce ve výši , částka, , s tím, že doba splácení činí 120 měsíců. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, plyne, že úvěr má být úvěr splacen včetně příslušenství, a to týdenními lhůtními splátkami po , částka, , což odpovídá měsíční splátce ve výši , částka, , s tím, že standardní doba splácení činí 120 měsíců. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že minimálně do srpna 2018 platila splátky řádně (č. l. 127 spisu). Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , lze-li výši splátek spolehlivě určit podle údajů, které smlouva obsahovala, nebo které bylo možné podle ní dovodit, neobstojí závěr, že v rozsahu dohody o splátkách je smlouva o půjčce neplatná, neboť není určitá a srozumitelná. S ohledem na právě uvedené pak soud došel k závěru, že ve vztahu k ujednáním úvěrových smluv týkající se splátek úvěru (výše, splatnost), nelze uzavřít, že ujednání jsou nesrozumitelná či neurčitá. Z obou úvěrových smluv lze vyčíst výši splátek i dobu splácení. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, vyplývá, že úvěr má být úvěr splacen včetně příslušenství, a to týdenními lhůtními splátkami po , částka, , což odpovídá měsíční splátce ve výši , částka, , s tím, že standardní doba splácení činí 120 měsíců. Stanoveným měsíčním splátkám odpovídá časový úrok z úvěru z úvěru ve výši 1,24 %, čemuž odpovídá průměrný přepočtený časový úrok 0,71 % měsíčně. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, plyne, že úvěr má být splacen včetně příslušenství, a to týdenními lhůtními splátkami po , částka, , což odpovídá měsíční splátce ve výši , částka, , s tím, že standardní doba splácení činí 120 měsíců. Stanoveným měsíčním splátkám odpovídá časový úrok z úvěru z úvěru ve výši 1,16 %, čemuž odpovídá průměrný přepočtený časový úrok 0,72 % měsíčně. U obou úvěrů byl úrok sjednán pevnou částkou, což dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , je přípustné. Z obsahu úvěrových smluv pak lze snadno dovodit, že žalovaná se zavázala u úvěru č. , hodnota, zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku ve výši , částka, (120 měsíčních splátek po , částka, ; , částka, x 120 = , částka, ), kdy částka ve výši , částka, představuje úroky z úvěru č. , hodnota, . U úvěru č. , hodnota, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkovou částku ve výši , částka, (120 měsíčních splátek po , částka, ; , částka, x 120 = , částka, ), kdy částka ve výši , částka, představuje úroky z úvěru č. , hodnota, . Jednoduchými matematickými operacemi pak lze snad vypočítat, jaká byla celková částka představující úroky u obou úvěrů. Pokud totiž byla jistina úvěru č. , hodnota, ve výši , částka, a celková částka, která měla žalovaná právnímu předchůdci splatit, byla , částka, , je zřejmé, že na úroky z úvěru připadala částka ve výši 699 200. Stejně tak tomu je i u úvěru č. , hodnota, , kde byla jistina , částka, a celková částka, která měla žalovaná právnímu předchůdci splatit, byla , částka, . U úvěru č. , hodnota, tak připadala na úroky z úvěru částku ve výši , částka, . Soud na tomto místě tedy může uzavřít, že žalované muselo být objektivno zřejmé, jaká je celková výše úvěru včetně příslušenství, kterou má právnímu předchůdci žalobce zaplatit. Výše jistiny úvěrů i celková výše úroků z úvěrů tak byla jasně a srozumitelně v úvěrových smlouvách stanovena. Tyto skutečnosti pak byly žalované objektivně známy, kdy splátky úvěrů, ve kterých byl již započten úrok, několik měsíců řádně hradila. Vzhledem k uvedenému nemohl soud dojít k jinému závěru, než že ujednání úvěrových smluv týkající se úroků z úvěrů je ujednáním platným, kdy úroky z úvěrů byly sjednány dostatečně určitě a srozumitelně. Nadto soud dodává, že i kdyby byla ujednání úvěrových smluv o úrocích neurčitá či nesrozumitelná (kdy soud tento závěr nesdílí), nezpůsobila by tato skutečnost neplatnost úvěrových smluv jako celku, kdy případná neplatnost, resp. zdánlivost ujednání o úrocích a splátkách ve smlouvě o úvěru sama o sobě nezpůsobuje neplatnost, resp. zdánlivost úvěrové smlouvy jako celku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

67. K výši úroků a posouzení její přiměřenosti soud uvádí následující. V obecné rovině představují úroky při poskytnutí peněžité půjčky úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ). U úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, při splátce14 , částka, měsíčně a počtu splátek 120 výše úroku činí úrok 11,65 % ročně a u úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, při splátce , částka, měsíčně a počtu splátek 120 výše úroku činí úrok 14,09 % ročně. Zdejší soud pak tedy přistoupil k posouzení, zda sjednaná výše úroků v předmětných úvěrových smlouvách není nepřiměřená či nemravná, a dospěl k negativnímu závěru. V měsíci březnu 2017, tedy v měsíci, kdy byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , dle databáze , jméno FO, národní banky nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 9,42 % a u kontokorentních a revolvingových úvěrů poskytovanými bankami nepřevyšovaly nejvyšší úrokové sazby 12,91 % a v měsíci lednu 2018, tedy v měsíci, kdy byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , dle databáze , jméno FO, národní banky nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 8,85 % a u kontokorentních a revolvingových úvěrů poskytovanými bankami nepřevyšovaly nejvyšší úrokové sazby 12,55 %. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , platí, že „V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce “spokojí“ - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014). Ke stejnému závěru došel i Finanční arbitr ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. FA/SU/707/2016, kdy dovodil, že ujednání o výši úroku lze tedy považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně. Vzhledem k tomu, že sjednané úroky v předmětných úvěrových smlouvách byly ve výši 11,65 %, resp. 14,09 % ročně, a v posuzovaném období byly dle databáze , jméno FO, národní banky nejvyšší úrokové sazby 12,91 %, resp. 12,55 % ročně, nelze dojít k závěru, že výše úroků sjednaných v předmětných úvěrových smlouvách převyšovala násobně výši úroků poskytovaných bankami v témže období. V souladu s výše citovanou judikaturou tak soud došel k závěru, že ujednání o úrocích z úvěru se nepříčí dobrým mravům ve smyslu dle § 580 odst. 1 o.z. a nejedná se o ujednání neplatné dle § 588 o.z.

68. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že výše citované smlouvy o úvěru včetně dodatku č. , hodnota, jsou platným právním jednáním, na základě nichž vznikla mj. povinnost žalované poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to včetně příslušenství. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by předmětné úvěry v plné výši řádně a včas v souladu se smlouvami hradila. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, tak v souladu se smlouvami, resp. Všeobecnými úvěrovými podmínkami, které byly součástí smluv, přistoupil k zesplatnění úvěru a žalovanou stíhala povinnost k okamžité úhradě všech dlužných částek. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a žalované byla uložena dle § 2395 o.z. povinnost k zaplacení částky ve výši , částka, jakožto neuhrazené jistiny ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, (ze smlouvy o úvěru 1) a dále povinnost k zaplacení částky , částka, jakožto neuhrazené jistiny ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, ze smlouvy o úvěru 2). V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by na splátkách jednotlivých úvěrů žalovaná zaplatila něčeho nad rámec žalobcem uváděných částek, které žalobce započetl tak, jak pod bodem 1. rozsudku uvedeno. Povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení se opírá o § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., když výše úroků z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobce se opírá o § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb.

69. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce , částka, (14 úkonů právní služby po , částka, : příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne , datum, , účast při jednání dne , datum, , podání ze dne , datum, , účast při jednání dne , datum, v délce přesahující dvě hodiny, podání ze dne , datum, , účast při jednání dne , datum, v délce přesahující tři hodiny, podání ze dne , datum, , účast při jednání dne , datum, , podání ze dne , datum, - § 7 bod 6. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, e/, g/ citované vyhlášky), 14 režijními paušály po , částka, (§ 13 odst. 1 a odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění) a náhradou za promeškaný čas v částce , částka, (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 citované vyhlášky). Právní zástupkyně žalobce není plátcem daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí , částka, a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.

70. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.