60 C 40/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a svědkyně zastoupen anonymizováno jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený žalobci předat byt číslo o dvou pokojích a kuchyni s příslušenstvím, nacházející se v 5. podlaží domu číslo popisné anonymizováno, ulice ulice, v obec a číslo, katastrální uzemí, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 10 100 Kč.

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat byt číslo o dvou pokojích a kuchyni s příslušenstvím, nacházející se v 5. podlaží domu adresa, ulice ulice, v obec a číslo, katastrální uzemí (dále jen„ předmětný byt“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem a pronajímatelem domu adresa, ulice ulice, v obec a číslo, katastrální území Černý Most, a na základě smlouvy o nájmu bytu č. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí se žalovaný stal nájemcem předmětného bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou dva roky a následně se doba nájmu prolongovala v souladu s § 2285 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), do datum. Protože žalobce neměl zájem na dalším prodloužení doby nájmu, vyzval žalovaného ve smyslu ust. § 2285 o.z. dopisem ze dne datum k opuštění bytu s tím, že je ochoten nabídnout žalovanému k pronájmu jiný - menší byt. Následně žalobce žalovanému nabídl k pronájmu byt číslo v domě adresa, ulice ulice; tuto nabídku žalovaný odmítl. Žalovaný následně dopisem ze dne datum požádal o obnovení nájemní smlouvy k předmětnému bytu. Na tuto žádost žalobce reagoval dopisem ze dne datum, kdy žalovaného opětovně vyzval k opuštění, vyklizení a protokolárnímu předání předmětného bytu. Na toto žalovaný opět reagoval svým přípisem ze dne datum, kdy opakovaně zrekapituloval průběh věci a znovu požádal o zvážení situace s tím, že by rád zůstal nájemcem předmětného bytu. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum, kdy žalovaného již potřetí vyzval k opuštění, vyklizení a protokolárnímu předání bytu. Tuto výzvu si žalovaný nevyzvedl a byt dosud neodevzdal. Žalovaný po skončení nájmu předmětný byt přes opakované výzvy nevyklidil, žalobci neodevzdal a užívá jej bez právního důvodu. Žalobce se tak domáhá vyklizení předmětného bytu.

2. Při jednání dne datum žalovaný učinil nesporným uzavření předmětné nájemní smlouvy i prolongaci nájemního vztahu tak, jak v žalobě uvedeno. Dle žalovaného by mělo dojít k obnovení nájemního vztahu, protože byt nabízený stranou žalující nemůže uspokojit bytové potřeby žalovaného. Smlouva o nájmu bytu by měla být prolongována. Žalovaný poukázal na to, že je slabší smluvní stranou, kdy je třeba zohlednit postavení žalobce jako pronajímatele, kdy Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací a jedním z úkolů veřejnoprávní korporace je uspokojování bytových potřeb občanů. Je třeba respektovat princip nediskriminace a zde nastala diskriminace žalovaného.

3. Při jednání dne datum žalobce uvedl, že dle zjištění žalobce žalovaný předmětný byt neužívá, přenechává ho k užívání třetím osobám, kdy byt fakticky užívají p. celé jméno svědka a p. celé jméno svědka a hradí za užívání bytu určitou částku žalovanému na jeho účet, tyto osoby byly do bytu i přihlášeny dle evidenčního listu ze dne datum, minimálně od toho data byt užívají. Žalobce dále uvedl, že jméno hl. m. obec byla přijata Pravidla pronájmu, která upravují mj. rozhodování o prolongaci nájemních smluv. Dále žalobce uvedl, že dle jeho informací k datum žádné dluhy na nájemném či jiných platbách souvisejících s předmětným bytem nebyly.

4. V podání ze dne datum žalobce uvedl, že dle evidenčních listů k předmětnému bytu ke dni uzavření nájemní smlouvy, tj. ke dni datum, užívaly byt čtyři osoby, a to žalovaný, celé jméno svědkyně - družka, jméno příjmení - syn družky a celé jméno svědkyně - dcera žalovaného. Prohlášením o změně počtu osob v evidenci ze dne datum byly z užívání bytu odhlášeny celé jméno svědkyně a celé jméno svědkyně, kdy dle doloženého občanského průkazu mají trvalý pobyt na adrese adresa svědkyně, svědkyně, svědka a svědkyně. Prohlášením o změně počtu osob v evidenci ze dne datum byl z užívání bytu odhlášen jméno příjmení a dle doloženého občanského průkazu má jmenovaný trvalý pobyt také na adrese adresa svědkyně, svědkyně, svědka a svědkyně. E-mailem ze dne datum požádal žalovaný o zapsání tří osob do evidenčního listu k bytu, a to jméno příjmení, celé jméno svědka a jméno příjmení. Tato změna nebyla dosud promítnuta správcem domu do evidenčního listu.

5. V podání ze dne datum žalovaný potvrdil, že vedl komunikaci se žalobcem, resp. se správcovskou firmou, ohledně přihlášení dalších osob k užívání předmětného bytu, kdy se jednalo o jméno příjmení, celé jméno svědka, jméno příjmení. Žalovaný tyto osoby uvedl žalobci v souladu s čl. II. odst. 2 nájemní smlouvy dobrovolně, v dobré víře a za účelem transparentního postupu vůči žalobci, zejména z důvodu řádné úhrady záloh za spotřebované služby v bytě podle počtu osob a také, aby nevznikl dluh na nájemném nebo souvisejících poplatcích. Žalovaný nikdy svým jednáním nezavdával důvod žalobci k neprodloužení smlouvy o pronájmu bytu, ať již z důvodu neplacení nájmu či jiného porušení nájemní smlouvy, přičemž je třeba zdůraznit, že předmětný smluvní vztah mezi žalovaným a žalobcem trval již od datum a byl oběma stranami pravidelně prodlužován. Žalovaný nevlastní žádný jiný byt, dům nebo jinou nemovitost, ve které by mohl uspokojovat své bytové potřeby a naplňuje tak jedno ze zásadních a nezbytných kritérií žalobce pro možnost sjednání a prodlužování nájemního bydlení v městském bytě. Žalobce jako důvod neprodloužení smlouvy o nájmu bytové jednotky uvedl nepřiměřenou velikost bytu pro jednu osobu, žalovaný v komunikaci se žalobcem uvedl, že v bytě nežije jedna osoba, nýbrž osoby tři. K doporučené obytné ploše odkázal na Metodiku MPSV, kdy doporučená čistá obytná plocha bytu s počtem osob mezi 3 a 4 by měla dosahovat 81,9 m² s tím, že pokud předmětný byt má celkovou podlahovou plochu 92,2 m², nelze racionálně odůvodnit důvod výpovědi„ nepřiměřenou velikostí bytu“. V usnesení Rady Hlavního města Prahy číslo ze dne datum jsou uvedena kritéria vztahující se k dané kategorii bytu s tím, že žalovaný daná kritéria naplňoval. Žalovaný dále poukázal na posuzování dané věci z hlediska dodržování dobrých mravů ze strany žalobce a na základní smysl a účel existence obce spočívající v plnění veřejných funkcí, kam patří péče o uspokojování potřeb bydlení svých občanů. Žalovaný zdůraznil čl. 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 16 Evropské sociální charty zahrnující právo jednotlivce na bydlení. Žalovaný požadoval, aby byly předloženy dokumenty, které postaví najisto, že se v daném případě nejedná o zakázanou přímou diskriminaci žalovaného dle § 2 odst. 3 zák. č. 198/1999 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, tj. aby žalobce prokázal, jak bylo v obdobných případech ze strany žalobce postupováno, co se týká faktického prodlužování stávajících nájemních smluv.

6. V podání ze dne datum žalobce uvedl, že dle žalobce p. celé jméno svědka, p. celé jméno svědka a jméno příjmení užívají předmětný byt výlučně, nikoliv společně se žalovaným a za užívání bytu hradí žalovanému měsíční úhradu. Žalovaný se tak dopouští neoprávněné dispozice s bytem žalobce. Dále žalobce poukázal na rozporná tvrzení žalovaného, kdy ve své žádosti ze dne datum žalovaný uvádí, že chce s novou přítelkyní založit novou rodinu v předmětném bytě, avšak svou přítelkyni nikdy jako člena domácnosti neuvedl, neoznámil. Namísto toho o rok později ohlašuje v bytě bydlení tří zcela jiných osob. Žalovaný v průběhu komunikace se žalobcem neustále mění svá tvrzení, kdy žalobce citoval jednotlivá tvrzení žalovaného uvedená v podáních žalovaného ze dne datum, ze dne datum a emailu ze dne datum. Žalovaný mění svá tvrzení o tom, kdo s ním v bytě bydlí a předkládá různé varianty svého partnerského soužití, která jsou rozporuplná. Žalovaný trvale bydlí na adrese obec a číslo v rodinném domě, který je ve vlastnictví p. celé jméno svědkyně. Metodika MPSV předložená žalovaným je irelevantní, jedná se o právně nezávazný dokument týkající se přípravy projektů v oblasti sociálního bydlení. Z evidenčních listů, odhlášení osob i e-mailu ze dne datum vyplývá, že v období od datum do datum žalovaný předmětný byt užíval zcela sám, není zřejmé, na základě čeho uvádí, že v bytě žily tři osoby. Požadavek, aby v bytě o velikosti 2+1 nebydlel toliko jeden člověk, tj. sám žalovaný, je legitimním požadavkem vlastníka nemovité věci. Výzva byla žalovanému zaslána řádně a nájem na jejím základě skončil. Pravidla pronájmu jsou pouze vnitřním dokumentem žalobce, nejsou právně závazná a nelze se na jejich základě domáhat uzavření či prodloužení nájmu. Stěžejním důvodem, proč žalobce nechce dále nájem prodloužit, je fakt, že žalovaný byt sám vůbec neužívá a neoprávněně jej přenechal k podnájmu třetím osobám, tzn. žalovaný v současné době užívá byt v rozporu s nájemní smlouvou, občanským zákoníkem a v rozporu s aktuálně platnými Pravidly pronájmu bytu. Citovaná ustanovení mezinárodních úmluv vztahující se k otázce bydlení nelze vykládat tak, že každý občan má nárok na to, aby mu bylo poskytnuto bydlení ze strany obce s tím, že tento výklad není možný ani s ohledem na reálné možnosti Hl. m. Prahy Hlavní město Praha pečuje o uspokojování bytových potřeb svých občanů v rámci svých možností s tím, že bytovou potřebu žalovaného žalobce po značnou dobu skutečně uspokojoval, avšak nehodlá v tom dále pokračovat, a to z důvodu na straně žalovaného, který porušováním smluvních a zákonných ujednání tento stav zapříčinil. Žalovaný nikterak nespecifikuje, na základě čeho by snad měl být diskriminován, ani v čem by tato diskriminace měla spočívat. Při jednání dne datum žalobce uvedl, že žalovaný nesplnil podmínku pro prodloužení nájemního vztahu spočívající v řádném užívání bytu.

7. V podání ze dne datum žalovaný uvedl, že měsíční platby ve výši 16 000 Kč, které žalovaný pravidelně dostával v období duben 2021 - květen 2022, nebyly platbami za nájem, ale jednalo se o platby jméno příjmení na výdaje společné domácnosti. Žalovaný poukázal na to, že žalobce se snažil neúspěšně prokázat, že žalovaný v bytě nebydlí a obývá společně s p. celé jméno svědkyně nemovitost v obec. Důkaz zprávou právnická osoba s.r.o. byl obstarán žalobcem za úplatu s tím, že standardní cena za tyto služby je od 400 do 450 Kč bez DPH, avšak v případě, který je předmětem tohoto soudního řízení, žalobce za dané hradil částku 700 Kč bez DPH. Z daného plyne, že zájem žalobce na vystěhování žalovaného je extrémně vysoký. Dále žalovaný hodnotil výsledky provedeného dokazování. Nebylo prokázáno, že by žalovaný v bytě nebydlel a že by tím byl ospravedlněn postup žalobce při neprodloužení nájemní smlouvy.

8. V podání ze dne datum žalobce uvedl, že Pravidla podnájmu přijatá žalobcem jsou pouze vnitřním dokumentem žalobce, nemohou zakládat práva a povinnosti třetích osob. Pravidla pronájmu navíc stanoví, že pronajímatel prodlouží nájem pouze v případě, že nájemce byt užívá a plní povinnosti dané občanským zákoníkem a smlouvou o nájmu bytu. Žalovaný toto neplnil, kdy bylo prokázáno, že dal předmětný byt bez souhlasu pronajímatele do úplatného podnájmu třetím osobám. Dále žalobce hodnotil výsledky provedeného dokazování.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

10. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa - bytový dům v obci obec, katastrálním území Černý Most (výpis z katastru nemovitostí k datu datum, list vlastnictví číslo pro obec Praha, katastrální území Černý Most).

11. Dne datum byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu určitou č. NAB/83/13 číslo, dle níž pronajímatel přenechal nájemci k zajištění jeho bytové potřeby do užívání předmětný byt o celkové podlahové ploše anonymizováno m² (čl. I. smlouvy), s tím, že ke dni uzavření nájemní smlouvy jsou příslušníky domácnosti nájemce tyto osoby: celé jméno svědkyně - družka, jméno příjmení - syn družky a celé jméno svědkyně - dcera, kdy přijme-li nájemce nového člena do domácnosti, je povinen oznámit zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli s tím, že nesplní-li nájemce tuto svou povinnost ani do dvou měsíců poté, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost a pronajímatel má právo ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. nájem bytu vypovědět, pronajímatel si v souladu s § 2272 odst. 2 o.z. vyhradil právo udělit písemný souhlas s přijetím nového člena do domácnosti nájemce, toto se nevztahuje na osoby k nájemci blízké a na případy zvláštního zřetele hodné (čl. II. smlouvy). Nájem byl sjednán na dobu určitou 2 roky počínaje dnem platnosti této smlouvy s tím, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po uplynutí sjednané doby nájmu a pronajímatel ho písemně nevyzve v této době, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve (čl. III. smlouvy). Nájemce není oprávněn uzavřít podnájemní smlouvu k bytu bez písemného souhlasu pronajímatele (čl. VI. 3. smlouvy). Po zániku nájmu bytu je nájemce povinen byt předat správní firmě ve stavu, v jakém jej převzal (čl. VI. 4. smlouvy). Původní smlouva o nájmu bytu č. spisová značka číslo 2004 ze dne datum včetně všech dodatků se ruší a nahrazuje touto smlouvou (čl. VII. 4. nájemní smlouvy).

12. Dle evidenčního listu ze dne datum u předmětného bytu je uveden počet osob evidenční - 4 a pro služby - 4, v seznamu bydlících osob jsou uvedeni: žalovaný (uživatel), celé jméno svědkyně (družka), jméno příjmení (syn družky) a celé jméno svědkyně (dcera uživatele). Dne datum žalovaný nahlásil změnu počtu osob v evidenci u předmětného bytu, kdy od datum odhlásil p. celé jméno svědkyně - družku a celé jméno svědkyně - dceru, k danému byl přiložen občanský průkaz p. celé jméno svědkyně, dle něhož má jmenovaná trvalý pobyt na adrese adresa svědkyně, svědkyně, svědka a svědkyně. Dle evidenčního listu ze dne datum platného od datum u předmětného bytu je uveden počet osob evidenční - 2, v seznamu bydlících osob jsou uvedeni: žalovaný (nájemce), jméno příjmení (syn družky). Dne datum žalovaný nahlásil změnu počtu osob v evidenci u předmětného bytu, kdy od datum odhlásil p. jméno příjmení - syna družky, k danému byl přiložen občanský průkaz p. příjmení a potvrzení o změně místa trvalého pobytu, dle něhož má jmenovaný od datum trvalý pobyt na adrese adresa svědkyně, svědkyně, svědka a svědkyně. Dle evidenčního listu ze dne datum platného od datum u předmětného bytu je uveden počet osob evidenční - 1, v seznamu bydlících osob je uveden toliko žalovaný. Shodný údaj je uveden i v evidenčním listu ze dne datum platném od datum, v evidenčním listu ze dne datum platném od datum a v evidenčním listu ze dne datum platném od datum (citované evidenční listy a prohlášení o změnu počtu osob v evidenci), kdy výše nájemného včetně záloh na služby počínaje dnem datum činila celkem 9 101 Kč měsíčně. V e-mailu ze dne datum žalovaný podal žalobci žádost o schválení zápisu tří osob do evidenčního listu k předmětnému bytu, kdy tyto osoby jsou v rodinném vztahu k jeho osobě s tím, že byly předloženy kopie občanského průkazu paní jméno příjmení, datum narození, celé jméno svědka, datum narození, a údaje o nezl. jméno příjmení.

13. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván žalobcem k vyklizení a protokolárnímu předání předmětného bytu s tím, že nájem byl prodlužován, naposledy smlouvou č. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí do datum s tím, že žalobce již nemá zájem na dalším prodlužování doby nájmu, kdy důvodem je nepřiměřená velikost bytu pro užívání jednou osobou, nájem skončil uplynutím doby ke dni datum a žalobce je připraven nabídnout žalovanému pronájem jiného - menšího bytu (dopis ze dne datum).

14. Dopisem ze dne datum žalovaný požádal žalobce o prodloužení nájemní smlouvy č. NAB/83/13 číslo ze dne 30. 11. 2015. Žádost odůvodnil tím, že jeho bývalá přítelkyně, se kterou má dospívající dceru, se odstěhovala se svým novým přítelem mimo část Prahy studuje střední školu v obec a každodenní dojíždění do obec jí působí problémy, navíc s novým přítelem matky nemá dobré vztahy, rozhodla se odstěhovat od matky zpět do obec. Dále žalovaný uvedl, že navázal nový vztah, jeho nová přítelkyně nepochází a nežije v obec a po vyřízení pracovních a rodinných záležitostí se jeho přítelkyně přestěhuje k němu do obec. Nabídka na přestěhování do menšího bytu je pro žalovaného nereálná (dopis ze dne datum).

15. Dne datum žalovaný odmítl žalobcem nabízený byt o velikosti 1+0 a výměře 40,15 m² v přízemí domu adresa, obec a číslo, kdy žalovaný uvedl, že byt mu nevyhovuje z důvodu malé velikosti pro 3 osoby (odpověď k nabídce ze dne datum).

16. Dne datum žalovaný opětovně požádal žalobce o obnovení nájemní smlouvy k předmětnému bytu s odůvodněním, že v bytě bydlí od r. 2004, na bytě nejsou žádné dluhy, byt s ním sdílí jeho přítelkyně celé jméno svědkyně ve věku 46 let a jedno dítě celé jméno svědkyně ve věku 18 let, kdy momentálně v rámci Covid 19 se přestěhovali k mamince s ohledem na její zdravotní stav, ale počátkem února, března budou zpět v bytě s tím, že s ohledem na uváděný fakt, že byt je pro jednu osobu moc velký, žalovaný chce do evidenčního listu uvést osoby, které budou sdílet tuto domácnost (žádost ze dne datum).

17. Dopisem ze dne datum, který byl žalovaným převzat dne datum, byl žalovaný vyzván žalobcem k opuštění, vyklizení a protokolárnímu předání předmětného bytu s tím, že nájem byl prodlužován, naposledy do datum. Žalobce nemá zájem na dalším prodloužení doby nájmu, nájem bytu tak skončil uplynutím doby ke dni datum (dopis ze dne datum, doručenka).

18. Dne datum žalovaný opětovně požádal žalobce o obnovení nájemní smlouvy s tím, že v r. 2019 obdržel dopis ze dne datum, kterým byl vyzván k opuštění bytu, nabízený byt nemohl přijmout vzhledem k nastalé situaci uvedené v dopise ze dne datum, opakovaně žádal o prodloužení nájemní smlouvy. Žalovaný poukázal na to, že je bezproblémovým nájemcem, v pronajatém bytě se nikdy nevyskytovaly osoby v rozporu s nájemní smlouvou a nájemné hradil vždy řádně a včas.

19. Dne datum byla doručena Hlavnímu městu obec zpráva právnická osoba s.r.o., IČO, kdy požadavek žalobce byl následující: provést místní šetření, zda byt číslo o velikosti 2+1 v domě adresa, ulice ulice číslo je nájemcem panem celé jméno žalovaného užíván. Dle přiloženého šetření byly zjištěny informace k osobě žalovaného, k p. jméno příjmení, p. celé jméno svědka. V měsíci říjnu 2021 bylo provedeno opakované šetření na adrese adresa svědkyně, svědkyně, svědka a svědkyně, což je adresa rodinného domku p. celé jméno svědkyně, na poštovních schránkách jsou jmenovky celé jméno svědkyně, jméno příjmení, celé jméno svědkyně. V době denní kontroly nebyl nikdo doma, ve večerních hodinách byla na dvoře zaparkována dvě vozidla Škoda Octavia, registrační značka a 3AR číslo. Kolemjdoucí muž uvedl, že pana celé jméno žalovaného zde v odpoledních hodinách a o víkendech pravidelně potkává. V listopadu 2021 bylo provedeno opakované šetření na adrese adresa žalovaného a svědkyně. Dne datum bylo prováděno šetření u předmětného bytu, kdy otevřela žena ve věku cca 30 let, tmavovlasá, oblečená do domácích šatů, byl jí vysvětlen důvod návštěvy, předložena plná moc, byla požádána o předložení dokladu totožnosti. Představila se jako celé jméno svědka, do dveří vešla i její malá dcerka Anežka. P. celé jméno svědka uvedla, že v bytě bydlí ještě s panem celé jméno svědka, jehož průkaz totožnosti též předložila. Na otázku, zda zde bydlí pan celé jméno žalovaného, odpověděla, že v bytě nebydlí, nemá zde žádné osobní věci, bydlí v obec, za poskytnutí bytu mu platí 16 000 Kč měsíčně převodem na jeho účet, souhlasila s provedením vizuální kontroly bytu, pořízením fotodokumentace, byl s ní sepsán Zápis o kontrole, který bez výhrad podepsala. Závěr šetření byl, že v předmětném bytě nebyl nájemce zastižen a lze se důvodně domnívat, že žalovaný byt neužívá, podnajímá jej třetím osobám. Součástí zprávy byla fotografie z poštovní schránky obec a číslo, a kopie občanských průkazů p. příjmení a p. celé jméno svědka. V Zápisu o kontrole dodržování nájemních podmínek je uvedeno, že kontrola provedena datum v 19:30 hod, provedl celé jméno svědka celé jméno svědka, v bytě byla zastižena p. celé jméno svědka, p. celé jméno svědka, dále zde bydlí dcera jméno, kdy p. celé jméno žalovaného zde nebydlí, bydlí na adrese obec, věci zde nemá, poplatky za nájem ve výši 16 000 Kč zasílá p. celé jméno svědka na účet pana celé jméno žalovaného. Je zde podpis p. příjmení s tím, že souhlasila s provedením vizuální kontroly, s pořízením fotodokumentace.

20. Dopisem ze dne datum, který byl uložen na poště datum a v odběrné lhůtě nebyl adresátem vyzvednut, byl žalovaný vyzván žalobcem k vyklizení a protokolárnímu odevzdání bytu, kdy žalobce shrnul předchozí výzvy k vyklizení bytu i žádosti žalovaného o prodloužení nájemní smlouvy s tím, že pronajímatel nemá zájem uzavřít se žalovaným novou nájemní smlouvu, neboť na základě zjištění pronajímatele předmětný byt žalovaný neužívá a přenechal jej úplatně do užívání třetích osob, jejichž totožnost je pronajímateli známa (výzva ze dne datum, doručenka).

21. Usnesením číslo ze dne datum byla jméno Hlavního města Prahy schválena Pravidla pronájmu a prodlužování doby nájmu bytů a ubytovacích místností v objektech HMP, kdy dle úvodních ustanovení (str. 1, třetí odstavec) prodloužení doby nájmu/pronájmu bytu není nárokové, a to ani v případě, že žadatel splní všechna kritéria uvedená v těchto Pravidlech. Na str. 7 pod bodem VII. Pravidel jsou uvedeny podmínky pro prodloužení doby nájmu/pronájmu, a to mj. podmínka řádného užívání bytu a plnění povinností dané občanským zákoníkem a nájemní smlouvou. Usnesením Rady hl. m. obec číslo ze dne datum byla jméno Hlavního města Prahy schválena Pravidla pronájmu a prodlužování doby nájmu bytů a ubytovacích místností v objektech HMP, kdy dle úvodních ustanovení (str. 1, čtvrtý odstavec) prodloužení doby nájmu bytu není nárokové, a to ani v případě, že žadatel splní všechna kritéria uvedená v těchto Pravidlech, s tím, že na str. 7 pod bodem VIII. Pravidel jsou uvedeny podmínky pro prodloužení doby nájmu/pronájmu, a to mj. podmínka řádného užívání bytu a plnění povinností daných občanským zákoníkem a nájemní smlouvou.

22. V dokumentu„ Sociální bydlení - příprava projektů - prostorové parametry místností a bytu“ je uvedena mj. tabulka doporučené obsazenosti bytů (tabulka 1.3), kdy u podlahové plochy bytu 52 - 67,9 m2 je doporučená obsazenost uvedena 3 - 4 osoby a u podlahové plochy 68 - 81,9 m2 bytu je doporučená obsazenost 4 - 5 osob (citovaná Metodika).

23. Z výpisů z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného za období od dubna 2021 do května 2022 vyplývá, že v období od dubna 2021 do května 2022 žalovaný pravidelně každý měsíc hradil splátku hypotéky ve výši 8 624 Kč, v období od října 2021 do května 2022 ve prospěch účtu žalovaného každý měsíc byla zaúčtována částka 16 000 Kč z protiúčtu„ celé jméno svědka“.

24. Ze smlouvy o provedení místního šetření č. spisová značka číslo 2020 uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba s.r.o., IČO, vyplývá sazba 400 Kč bez DPH za každou započatou hodinu služeb (provedení místního šetření). Rámcová smlouva o poskytování detektivních služeb č. INO/11/01 číslo 2021 ze dne datum uzavřená mj. se právnická osoba s.r.o. stanovila hodinovou odměnu za služby ve výši 490 Kč bez DPH. Ve smlouvě o provedení místního šetření č. INO/11/01 číslo 2021 uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba s.r.o. (zjištění, zda je byt /začerněno/ v domě adresa v obec a číslo, část obce, ulice ulice, jehož společnými nájemci jsou /začerněno/, řádně užíván) byla sjednána úplata 700 Kč za hodinu práce bez DPH (citované smlouvy).

25. Ve věci byl slyšen žalovaný, svědci celé jméno svědka, celé jméno svědka, celé jméno svědkyně, celé jméno svědka, celé jméno svědka, celé jméno svědka celé jméno svědka, jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

26. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení předmětného bytu byla podána po právu.

27. V řízení byla prokázána jak aktivní legitimace žalobce (výpisem z katastru nemovitostí), tak pasivní legitimace žalovaného, který byl nájemcem předmětného bytu a uvádí, že předmětný byt užívá. V řízení bylo prokázáno, že nájemcem předmětného bytu se žalovaný stal na základě nájemní smlouvy ze dne datum (§ číslo, § 2235 o.z.), kdy nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou dva roky s možností prolongace nájemního vztahu (čl. III. smlouvy) s tím, že dle shodného tvrzení žalobce (č.l. 2 spisu, v čl. II. žaloby) a žalovaného (vyjádření žalovaného na č.l. 15 p.v. spisu) byl nájemní vztah prolongován do datum (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Žalobce opakovaně, a to dopisy ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum vyzval žalovaného k vyklizení a předání předmětného bytu. V dopise žalobce ze dne datum sice termín k vyklizení předmětného bytu uveden není s odkazem na připravenost žalobce nabídnout žalovanému pronájem jiného - menšího bytu, nicméně v dopise ze dne datum označeném„ Výzva k opuštění, vyklizení a protokolárnímu předání bytu dle § 2285 o.z.“ je jednoznačně vyjádřena vůle žalobce v nájemním vztahu k předmětnému bytu se žalovaným nepokračovat. Doručení výzvy ze dne datum potvrdil žalovaný ve svém dopise ze dne datum (bod 18. rozsudku). Nájemní vztah žalovaného k předmětnému bytu tak dle čl. III. nájemní smlouvy a § 2285 o.z. a contrario skončil ke dni datum a žalovaný počínaje dnem datum užívá předmětný byt bez právního důvodu. Mezi žalobcem a žalovaným sice probíhala komunikace týkající se prodloužení nájemního vztahu, kdy žalovaný žádal žalobce o prodloužení nájemního vztahu, žalobce nabízel žalovanému byt menších rozměrů, který žalovaný odmítl (bod 14. - 18. rozsudku), avšak žádný dodatek ke shora citované nájemní smlouvě ze dne datum, ani nová nájemní smlouva k předmětnému bytu mezi nimi uzavřena nebyla. Výzvy k opuštění předmětného bytu shora citované soud považuje za platné právní jednání, když toto právní jednání žalobce splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem (určitost a srozumitelnost právního jednání, svobodná vůle pronajímatele - § 551 až 554 zák. č. 89/2012 Sb.).

28. V daném případě žalovaný poukazoval na to, že by nájemní vztah měl být prolongován, když je řádným nájemcem, plní veškeré povinnosti stanovené mu právními předpisy a nájemní smlouvou a v souladu s Pravidly pronájmu by nájemní vztah měl být prodloužen, zdůrazňoval postavení žalobce jakožto veřejnoprávní korporace. Žalobce naproti tomu argumentoval tím, že Pravidla pronájmu jsou toliko interním dokumentem, který nezakládá práva a povinnosti třetích stran, navíc pak předmětný byt není žalovaným řádně užíván, kdy jej žalovaný za úplatu přenechává k užívání třetím osobám a žalobce tak nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu žalovaného k předmětnému bytu.

29. S ohledem na shora uvedené se soud zabýval jednotlivými výše uvedenými námitkami.

30. Pravidla pronájmu a prodlužování doby nájmu bytů a ubytovacích místností v objektech HMP jsou interním dokumentem žalobce a nezakládají práva a povinnosti v rámci soukromoprávního vztahu mezi žalobcem a žalovaným a je v něm výslovně stanoveno, že prodloužení doby nájmu/pronájmu bytu není nárokové, a to ani v případě, že žadatel splní všechna kritéria uvedená v těchto Pravidlech, nicméně dle názoru soudu není možné tento dokument pominout. Dle názoru soudu je třeba se zabývat otázkou, zda byly dány důvody pro neprodloužení nájemní smlouvy, kdy obec jako účastníka soukromoprávních vztahů nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných. Obec jako veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jako subjektu veřejného práva. Z daného důvodu i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3297/2008). Žalobce v Pravidlech pronájmu (bod 21. rozsudku) stanovil podmínky, za nichž budou smlouvy o nájmu bytu prodlužovány. Takto nastavená pravidla dle názoru soudu zakládají legitimní očekávání osoby, které byl byt na dobu určitou pronajat, že při naplnění předpokladů pro prodloužení nájemního vztahu, bude v souladu s Pravidly postupováno. Pokud si žalobce stanovil Pravidla, která zakládají legitimní očekávání nájemce bytu, musí se jimi sám také řídit, kdy opačný postup by byl postupem svévolným. Z tohoto pohledu stanovená Pravidla jsou rovněž protikorupčním a antidiskriminačním opatřením. Dle názoru soudu je tak třeba se v daném případě zabývat otázkou, zda žalovaný naplnil znaky jednání umožňujícího neprodloužení nájmu předmětného bytu.

31. V daném případě žalobce argumentoval tím, že žalovaný byt sám vůbec neužívá a neoprávněně jej přenechal k podnájmu třetím osobám, tzn. že žalovaný užívá byt v rozporu s nájemní smlouvou, občanským zákoníkem a v rozporu s aktuálně platnými Pravidly pronájmu bytu. Soud se tak zabýval otázkou, zda na straně žalovaného se jednalo o porušení povinností nájemce bytu.

32. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutích (např. sp. zn. 26 Cdo 2623/2019, 26 Cdo 761/2021) zdůraznil, že účelem nájmu bytu je zajištění bytových potřeb nájemce (§ 2235 odst. 1 o.z.), a je to primárně nájemce, kdo by měl byt užívat. Občanský zákoník upravuje řadu povinností nájemce bytu, kam mezi hlavní patří povinnost hradit nájemné a úhrady za plnění související s užíváním bytu a užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou (§ 2255 odst. 1 o.z.), kdy s těmito základními povinnostmi souvisejí i další povinnosti upravené v občanském zákoníku (např. § číslo, § číslo, § číslo atd.). Nájemce má právo přijímat do své domácnosti kohokoli (§ 2272 odst. 1 o.z.), a jde-li o osobu blízkou (§ 22 odst. 1 o.z.) nebo případ zvláštního zřetele hodný, nepotřebuje k tomu ani souhlas pronajímatele; přijetí jiné osoby může pronajímatel podmínit svým písemným souhlasem (§ 2272 odst. 2 o.z.). Nájemce může dát byt i do podnájmu v případě, že v bytě bydlí a podnajímá jen část bytu, k tomu ani nepotřebuje souhlas pronajímatele (§ 2274 o.z.), jestliže si ho pronajímatel nevyhradil; nebydlí-li v něm, může byt podnajmout jen se souhlasem pronajímatele (§ 2275 o.z.). Právní úprava tak počítá s tím, že nájemce nemusí byt užívat vůbec. V poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 tak neužívání bytu samo o sobě sice není výpovědním důvodem, a to ani v případech, kdy pronajímatelem je obec, kdy neužívání bytu nájemcem nelze podřadit ani pod výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d/ o.z., neboť v něm použitou obecnou klauzuli, je třeba vykládat restriktivně (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4134/2018), avšak tato skutečnost může být důvodem neprodloužení nájemního vztahu, když nájemce byt neužívá k uspokojení své bytové potřeby.

33. V daném případě v řízení bylo prokázáno, že žalovaný minimálně od října 2021 byt neužívá, užívá jej p. celé jméno svědka s otcem svého dítěte p. celé jméno svědka a nezletilou dcerou jméno a za užívání bytu žalovanému je p. příjmení hrazena částka 16 000 Kč měsíčně. Ze strany žalovaného přitom nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný disponoval souhlasem pronajímatele v souladu s čl. VI.3. nájemní smlouvy. Za situace, kdy byt není užíván nájemcem k bytovým účelům nájemce dle nájemní smlouvy, však nelze po pronajímateli spravedlivě požadovat, aby prolongoval nájemní vztah.

34. K závěru, že žalovaný byl podnajímá třetí osobě, a to bez souhlasu pronajímatele, a sám v bytě nebydlí, soud dospěl na základě níže uvedeného dokazování.

35. Za klíčovou zde soud považuje zprávu z místního šetření vyhotovenou právnická osoba s.r.o., jejíž obsah potvrdili slyšení svědci celé jméno svědka celé jméno svědka, kdy ze zprávy o místním šetření ze dne datum vyplývá, že p. celé jméno svědka jmenovaným při šetření dne datum uvedla, že žalovaný v bytě nebydlí, bydlí na adrese obec, věci v bytě nemá, poplatky za nájem ve výši 16 000 Kč měsíčně posílá p. celé jméno svědka na účet žalovaného. Svědci p. celé jméno svědka p. celé jméno svědka v rámci svých svědeckých výpovědí potvrdili, že jim p. celé jméno svědka řekla, že žalovaný tam není, nebydlí, ona se žalovaným tam nebydlí, žalovaný bydlí v obec, za užívání bytu mu platí 15 - 16 000 Kč na účet (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 53 p.v. spisu), kdy p. celé jméno svědka řekla, že tam žalovaný není, nebydlí, bydlí v obec, bytovou jednotku užívá ona, dcera a je tam s ní otec dítěte (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 54 spisu), ona byt užívá, za užívání bytu platí žalovanému na jeho účet 16 000 Kč, žalovaný v bytě žádné osobní věci nemá (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 54 p.v. spisu). Tito svědci v rámci svých svědeckých výpovědí potvrdili, že zpráva o místním šetření a obsah sdělení p. příjmení jak je zachycen v protokolu o šetření, odpovídá tomu, jak šetření probíhalo (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 53 p.v. spisu, svědka celé jméno svědka na č.l. 54 p.v. spisu). Obsah zápisu o místním šetření pak koresponduje s výpisy z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného, z nichž vyplývá, že počínaje říjnem 2021 na účet žalovaného pravidelně každý měsíc je posílána částka 16 000 Kč z protiúčtu vedeného na jméno„ celé jméno svědka“. Argument žalovaného, že pokud by se jednalo o nájemné, bylo by v poznámce k poukázané platbě uvedeno„ nájem“ či„ úhrada/platba za nájem“, soud považuje za nerozhodný, kdy dle názoru soudu je podstatné, že ve prospěch účtu žalovaného je pravidelně každý měsíc z účtu p. příjmení poukazována částka 16 000 Kč a tato částka zcela odpovídá sdělení p. příjmení, které uvedla při místním šetření dne datum, kdy výslovně uvedla, že žalovanému hradí za užívání bytu částku 16 000 Kč na jeho účet. Protokol o místním šetření je navíc p. příjmení podepsán. příjmení žalovaného spočívající v tvrzení, že se jedná o platby p. příjmení na výdaje společné domácnosti, soud považuje za vyvrácené výpovědí svědkyně příjmení, která uvedla, že ona se stará o domácnost, žalovaný hradí nájemné (výpověď svědkyně příjmení na č.l. 39 spisu, č.l. 39 p.v. spisu), kdy shodně uvedl svědek celé jméno svědka, který vypověděl, že p. celé jméno svědka se na úhradě nájemného nepodílí, ona se prostě stará o domácnost (výpověď na č.l. 40 spisu). Pokud by angažovanost p. příjmení na vedení domácnosti měla spočívat v tom, že se stará o domácnost, pak je nelogické, aby finanční prostředky na výdaje domácnosti poukazovala na účet žalovaného. Pokud jde o zprávu právnická osoba s.r.o. a výpověď svědků p. celé jméno svědka a p. celé jméno svědka z této společnosti, tak ze samotné skutečnosti, že právnická osoba s.r.o. šetření provádí pro žalobce na obchodní bázi za úplatu, nelze dovodit, že by zpráva o místním šetření byla nepravdivá či zkreslená a že by výpovědi svědků p. celé jméno svědka a p. celé jméno svědka byly nepravdivé. Žalovaným doložené smlouvy o provádění místního šetření nedokládají, že by úplata za místní šetření ve vztahu k žalovanému byla v nestandardní výši či že by výše úplaty byla závislá na výsledku místního šetření, kdy je sjednána hodinová sazba se stanovením maximální výše odměny za každé šetření. Z předložené smlouvy č. INO/11/01 číslo 2021, kde je stanovena odměna za provedení místního šetření ve vyšší částce, než ve smlouvách ostatních (bod 24. rozsudku) nevyplývá, že by se daná smlouva vztahovala k předmětnému bytu (ve smlouvě je uveden byt v domě adresa, obec a číslo, navíc je zde údaj o společném nájmu), a že by tak byl dán, jak bylo žalovaným poukazováno, zvláštní zájem žalobce na vyklizení žalovaného. Soud připustil důkaz čtením smluv o provedení místního šetření (bod 21. rozsudku), a to z důvodu žalovaným uváděného extrémně vysokého zájmu žalobce na vyklizení žalovaného, finančního profitu právnická osoba s.r.o. a s tím související namítané nevěrohodnosti svědků p. celé jméno svědka a celé jméno svědka.

36. Pokud svědkyně celé jméno svědka vypověděla, že je přítelkyní žalovaného a žije s ním v předmětném bytě, tak výpověď této svědkyně soud považuje za nevěrohodnou, vyvrácenou shora citovanou zprávou o místním šetření ve spojení s výpověďmi svědků p. celé jméno svědka a p. celé jméno svědka. Svědkyně celé jméno svědka vypověděla, že při místním šetření řekla, že je přítelkyní žalovaného, že žalovaný tam má věci (výpověď na č.l. 39 spisu), avšak tato část její výpovědi je v příkrém rozporu s obsahem Zápisu o kontrole ze dne datum, kde je uvedeno, že„ pan celé jméno žalovaného zde nebydlí, věci zde nemá, poplatky za nájem ve výši 16 000 Kč/měs posílá paní celé jméno svědka na účet p. celé jméno žalovaného“, kdy tento zápis je podepsán svědkyní p. příjmení, která poskytla i kopii svého občanského průkazu a kopii průkazu p. celé jméno svědka Ani svědkyní tvrzené„ nastoupení“ lidí z Magistrátu při místním šetření (výpověď svědkyně na č.l. 39 p.v. spisu), kdy uvedla:„ mrzí mě, že jsem poskytla tyto informace těm pánům, já se jich skutečně lekla tím, jak na mě nastoupili“ (výpověď na č.l. 39 p.v. spisu), nemůže zpochybnit údaje v zápise uvedené podpořené výpověďmi výše citovaných svědků. Svědkyně celé jméno svědka předložila p. celé jméno svědka a p. celé jméno svědka občanský průkaz svůj a občanský průkaz p. celé jméno svědka, souhlasila s pořízením fotodokumentace a vizuální kontrolou předmětného bytu, zápis podepsala a uvedla zcela konkrétní částku, kterou žalovanému hradí (16 000 Kč), jakou formou (na účet) a o jaké platby se jedná (poplatky za nájem). Pokud by s obsahem Zápisu a údaji v něm uvedenými nesouhlasila či je v rámci místního šetření neuvedla či uvedla informace jiné (např. že je přítelkyní žalovaného), tak by zápis nepodepsala, kdy každý člověk je zodpovědný za své jednání (podpisy listin) a důsledky s tímto spojené. Její následnou výpověď u soudu pak soud vyhodnotil, jak shora uvedeno, jako výpověď nevěrohodnou a nepravdivou. Pokud svědek celé jméno svědka vypověděl, že celé jméno svědka se odstěhovala asi v létě 2021 do předmětného bytu, kdy je partnerkou žalovaného, tak soud v kontextu se shora citovanými důkazy, i jeho výpověď hodnotí jako nevěrohodnou, účelovou, kdy výpověď svědka celé jméno svědka, že p. celé jméno svědka se na úhradě nájemného nepodílí, byla vyvrácena objektivním listinným důkazem, a to výpisy z bankovního účtu žalovaného. K tomuto důkazu, tj. vyžádání výpisů z bankovního účtu a jejich čtení, soud uvádí, že přistoupil k provedení tohoto důkazu, neboť tímto důkazním prostředkem žalobce zpochybňoval věrohodnost svědecké výpovědi p. příjmení (§ 118b odst. 1 věty třetí o.s.ř.). Výpovědi svědkyně jméno příjmení a svědka celé jméno svědka soud považuje za nevěrohodné a účelové, motivované snahou zajistit si nadále možnost užívání předmětného bytu. Žalovaný vypověděl, že v bytě bydlí nepřetržitě od r. 2005, kdy p. celé jméno svědkyně s ním v bytě bydlela do r. 2016, kdy se s dcerou odstěhovala do obec a do bytu se již nevrátily, v bytě bydlel sám od r. 2016 do září 2021 (výpověď žalovaného na č.l. 52 p.v. spisu). Žalovaný dále uvedl, že začátkem r. 2021 již začínal jeho vztah s p. příjmení, která se k němu nastěhovala v září 2021 a od září 2021 vedou společnou domácnost,„ o tu se stará jméno a já to zajišťuji finančně“ (výpověď na č.l. 52 p.v. spisu). Jeho výpověď však nekoresponduje s obsahem jednotlivých žádostí žalovaného o obnovení nájemního vztahu ani s obsahem jeho odmítnutí bytu menších rozměrů. Žádost o prodloužení nájemního vztahu ze dne datum žalovaný odůvodnil tím, že jeho dcera nemá dobré vztahy s novým přítelem p. celé jméno svědkyně, kdy p. celé jméno svědkyně (jeho bývalá přítelkyně) se s dcerou a se svým novým přítelem odstěhovala mimo část Prahy navázal nový vztah a jeho nová přítelkyně by se přestěhovala k němu do obec. Naproti tomu v žádosti ze dne datum žalovaný uvádí, že předmětný byt s ním sdílí jeho přítelkyně celé jméno svědkyně a dcera jméno, kdy s ohledem na covid se přestěhovali k mamince a koncem února - začátkem března budou zpět v bytě. Rozpor údajů uvedených v žádosti ze dne datum s obsahem své výpovědi (v tom smyslu, že v bytě v daném období bydlel sám) odůvodnil v rámci své výpovědi tak, že:„ asi jsem to prostě špatně napsal“. Obsah této žádosti ze dne datum je v rozporu i s výpovědí p. celé jméno svědkyně, která uvedla, že se s dcerou odstěhovala v r. 2016 a poté se do bytu již nevrátily, v bytě v Bobkově ulici po r. 2016 nebydlela (výpověď svědkyně celé jméno svědkyně na č.l. 55 spisu, č.l. 55 p.v. spisu). V emailu ze dne datum pak žalovaný požádal o zaevidování p. příjmení, její dcery jméno a p. celé jméno svědka do evidenčního listu, kdy uvedl, že tyto osoby jsou v rodinném vztahu k jeho osobě. V rámci své výpovědi uvedl:„ špatně jsem to napsal, napsal jsem nesmysl, v žádném rodinném vztahu ke mně nebyly“. Výpověď žalovaného a jeho zdůvodnění obsahu jednotlivých žádostí adresovaných žalobci, které se týkaly obnovení nájemního vztahu, jsou rozporuplné a ve svém důsledku nevěrohodné. Svědkyně celé jméno svědkyně vypověděla, že žalovaný se do nemovitosti v obec nenastěhoval, někdy tam přespává, nikdy tam trvale nebydlel, pomáhá s přestavbou, žalovaný bydlí v bytě v Bobkově ulici se svou přítelkyní a její dcerou,„ on by prostě nikomu jinému cizímu byt nepřenechal“ (výpověď svědkyně na č.l. 55 spisu). Pokud jde o výpověď svědkyně celé jméno svědkyně, tak vzhledem k tomu, že byla přítomna při prvém jednání ve věci jako veřejnost (výpověď svědkyně na č.l. 55 spisu), kde byli slyšeni svědci p. celé jméno svědka a p. celé jméno svědka, tak věrohodnost její výpovědi a vypovídací hodnota tohoto důkazního prostředku je tímto relativizována. Nutno také poukázat na to, že žalovaný v březnu 2020 odmítl nabídku žalobce na pronájem bytu o velikosti 1 + 0 a výměře 40,15 m2 s odůvodněním, že se jedná o byt malé velikosti pro tři osoby, sám však ve své účastnické výpovědi uvedl, že v bytě bydlel sám od roku 2016 do září 2021. Z daného plyne, že žalovaný uváděl nepravdu i ve sdělení o odmítnutí bytu shora citovaného. V daném případě žalovaný opakovaně žádal obnovení nájemního stavu a důvody, proč by mělo dojít k obnovení nájemního vztahu k předmětnému bytu, neustále měnil a přizpůsoboval dané situaci. Svědek celé jméno svědka, soused p. celé jméno svědkyně v obec, se vyjadřoval k bydlení p. celé jméno svědkyně, která dle svědka bydlí v obec cca 3 - 4 roky, vídával tam i žalovaného s tím, že:„ pokud jsem dotazován, zda se mohu vyjádřit, zda v nemovitosti pan celé jméno žalovaného bydlel, bydlí či v jakém období, tak k tomu se nemohu vyjádřit, …„ vídal jsem ho náhodně, více jsem jej vídal, když se prováděla přestavba jeho domu, kdy on velmi pomáhal“, …„ prostě jsem ho vídal, ale jestli tam bydlel, bydlí nebo nebydlí, nejsem schopen posoudit“ (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 73 p.v. spisu),„ nedal bych za to ruku do ohně“ (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 74 spisu), přestavba probíhala v letech 2021 - 2022, žalovaného vídal v době stavby dvakrát, třikrát do týdne (výpověď svědka na č.l. 74 spisu). Ani svědek celé jméno svědka nemohl s jistotou uvést, zda žalovaný v nemovitosti v obec s celé jméno svědkyně žije či nikoliv, kdy vypověděl:„ pokud jsem dotazován, zda se tam nastěhoval pan celé jméno žalovaného, tak nevím, nemám o tom informaci, já ho tam prostě vídám, ale nemohu tvrdit, zda tam pan celé jméno žalovaného žije nebo nežije“ (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 74 p.v. spisu), svědek jej vídá méně často, než jiné sousedy (výpověď svědka na č.l. 75 spisu). Vztah p. celé jméno svědkyně a žalovaného svědek označil za vztah partnerský, kdy vypověděl,:„ nevím, jestli jsou manželé nebo jako druh a družka, já osobně to beru tak, že je to přítel paní celé jméno svědkyně“, …„ je to prostě pán, kterého u paní vídám“ (výpověď svědka celé jméno svědka na č.l. 75 spisu).

37. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaný přenechal předmětný byt k užívání p. příjmení s její dcerou a partnerem, a to bez souhlasu žalobce jako pronajímatele (souhlas nebyl ze strany žalovaného tvrzen a tedy ani prokázán), kdy p. celé jméno svědka žalovanému za užívání bytu hradí částku 16 000 Kč měsíčně. Pokud žalovaný předmětný byt podnajal bez souhlasu pronajímatele a v bytě sám nebydlí, tak postup žalobce, který neprodloužil nájemní smlouvu se žalovaným, je po právu, když žalovaný byt řádně neužívá k uspokojení svých bytových potřeb a neplní ani povinnosti stanovené nájemní smlouvou (absence souhlasu pronajímatele s podnájmem), ani povinnosti stanovené občanským zákoníkem (§ 2275 o.z.). Na straně žalovaného tak za dané situace nemohlo být dáno legitimní očekávání prolongace předmětného nájemního vztahu.

38. Soud se zabýval i postavením žalobce jakožto veřejnoprávní korporace, která mj. plní sociální úkoly včetně péče o uspokojování bytových potřeb svých občanů. Hlavní město Praha jako pronajímatel má do určité míry specifické postavení oproti jiným pronajímatelům, nelze však na žalobce zcela přesouvat zabezpečení bytových potřeb všech obyvatel Hlavního města Prahy, kdy sociální funkci obec plní především ve vztahu k občanům, kteří tuto pomoc potřebují. O tento případ se však u žalovaného nejedná, když předmětný byt přenechal k užívání třetí osobě a inkasuje za to vyšší částku, než je jím hrazena ve prospěch pronajímatele a přináší to žalovanému neodůvodněný zisk. Nelze odhlédnout také od faktu, že po skončení nájmu sjednaného na dobu určitou (prolongovanou do datum) žalobce nabídl žalovanému jiný byt, byť menších rozměrů, než byl předmětný byt. Žalobce tak naplnil svou povinnost uspokojovat bytovou potřebu svých občanů, avšak žalovaný sdělil, že byt mu s ohledem na výměru nevyhovuje. Ke dni datum byl byt dle evidenčního listu platného k tomuto datu užíván toliko jednou osobu - žalovaným (sám žalovaný vypověděl, že v období r. 2016 - září 2021 byt užíval sám) a v době vzniku nájemního vztahu byl byt užíván 4 osobami. Nabídka žalobce ve vztahu k žalovanému na pronájem bytu menší výměry tak byla v souladu s racionálním využitím předmětného bytu o velikosti přes 90 m2.

39. Právo na bydlení je základním lidským právem, i když není ani v Listině základních práv a svobod (zák. č. 23/1991 Sb.) ani v občanském zákoníku a předpisech souvisejících výslovně stanoveno (viz nález pléna Ústavního soudu publikovaný pod číslo Sb.). Revidovaná ulice sociální charta z r. 1996 pak stanoví explicitní právo na bydlení v čl. 31 a bydlení považuje za součást ochrany nejohroženějších osob, např. se zdravotním postižením, rodin, starších osob (obdobně Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech). Za situace, kdy žalovaný předmětný byt neužívá k uspokojení své bytové potřeby, ale byt podnajímá za úplatu třetí osobě, není možné prodloužení nájemního vztahu na straně žalovaného odůvodnit žalovaným citovaným právem na bydlení, kdy by se jednalo o výklad extenzivní a jednalo by se o úvahu silně překračující rozumný výklad daného práva a ve svém důsledku o nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalobce. Mezi typické součásti vlastnického práva, které v celém svém komplexu požívá ústavněprávní ochrany podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, náleží oprávnění vlastníka s věcí právně disponovat, věc užívat a požívat její plody. Je-li jakákoliv část vlastnického práva omezována, je třeba z hlediska naplnění ústavně garantované ochrany vlastnického práva zkoumat, zda je toto omezení ještě ústavně konformní, či zda se již jedná o nepřípustné porušení vlastnického práva. Přitom podmínkou ústavní konformity je, že toto omezení je stanoveno zákonem, sleduje legitimní cíl a zachovává stav proporcionality (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 113/2005). Z tohoto úhlu pohledu soud nahlížel na žalovaným tvrzené právo na bydlení a právo na prodloužení nájemního vztahu k předmětnému bytu. Žalobce při skončení doby určité trvání nájemního vztahu prolongované do datum nabídl žalovanému pronájem jiného bytu (dokonce ve stejném domě, jako je byt předmětný), avšak žalovaný jej odmítl. Jednalo se sice o byt menší výměry (40,15 m2), ale vzhledem k tomu, že v té době byl předmětný byt užíván toliko žalovaným, jednalo se o byt, který by žalovanému zajistil uspokojení jeho bytové potřeby, a to na lidskou důstojnost zaručující úrovni. Pokud toto žalovaný odmítl, pak tímto svým vlastním jednáním se o realizaci práva na bydlení sám připravil. Požadavek žalovaného na prodloužení nájmu bytu o velikosti 92,2 m2, který byl v té době užíván toliko žalovaným, byl zcela nepřiměřený a neodůvodněný, a to právě s ohledem na racionální využití bytu dané výměry. Odkaz žalovaného na Metodiku MPSV o doporučených výměrách bytů dle jejich obsazenosti je pak irelevantní. Pokud žalobce odmítl prolongaci nájemního vztahu k předmětnému bytu, a to nejprve z důvodu nepřiměřené velikosti bytu (obsah výzvy ze dne datum), posléze z důvodu přenechání předmětného bytu žalovaným třetí osobě za úplatu, pak postup žalobce nelze považovat za zneužití vlastnického práva žalobce na úkor žalovaného, ani za jednání, které by bylo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy (ve smyslu ust. čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Za situace, kdy je žalovaný v produktivním věku, je zaměstnán a navíc se každý měsíc podílí na úhradě hypotéky na nemovitost (výpisy z bankovního účtu žalovaného) a jeho zdravotní stav mu nepřináší žádných podstatných omezení (výpověď svědkyně příjmení na č.l. 39 p.v. spisu, výpověď žalovaného na č.l. 52 p.v. spisu), je ve schopnostech a možnostech žalovaného pronajmout si byt přiměřené velikosti za tržní nájemné.

40. Pokud žalovaný poukazoval na to, že je třeba respektovat princip nediskriminace a zde žalovaný diskriminován byl (vyjádření při jednání dne datum, č.l. 15 p.v. spisu) a žalobce by měl doložit, jak bylo v obdobných případech ze strany žalobce postupováno (podání žalovaného na č.l. 22 p.v. spisu), tak v daném případě bylo prokázáno, že žalobce nabídl žalovanému jiný byt po skončení nájemního vztahu, a to byt velikostí odpovídající užívání bytu jednou osobou, a žalovaný jej odmítl, navíc bylo v řízení prokázáno, že žalovaný předmětný byt přenechal za úplatu třetí osobě a sám jej neužívá. Pokud žalobce za daných okolností nepřistoupil k prolongaci nájemního vztahu, nelze jeho postup považovat za diskriminační. V této souvislosti je třeba i poukázat na § 6 odst. 1 o.z., jež upravuje povinnost každého jednat v právním styku poctivě. Jednání žalovaného jakožto nájemce, který umožňuje užívání bytu třetí osobě, aniž by disponoval souhlasem pronajímatele s podnájmem, sám v bytě nebydlí a od podnájemce inkasuje částku o cca 6 000 Kč vyšší, než kolik on hradí pronajímateli, soud považuje za jednání, které je nepoctivé (§ 6 odst. 2 o.z.). Z tohoto pohledu je třeba dle názoru soudu dát přednost zájmům pronajímatele na řádném užívání bytu a rozhodování o tom, kdo byt bude užívat.

41. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce se po právu domáhá ochrany svého vlastnického práva cestou vyklizení předmětného bytu (§ 1040 o.z.), když soud s ohledem na shora uvedené neshledal důvodu pro odepření ochrany tohoto práva, a to zejména s přihlédnutím k situaci, kdy žalovaný předmětný byt přenechal do užívání třetí osobě, odmítl byt menší velikosti (ačkoliv v rozhodné době předmětný byt užíval sám) a předmětný byt užívá bez právního důvodu již téměř tři roky. Samotná skutečnost, že nájemní vztah k předmětnému bytu trval od r. 2004 a žalovaný řádně hradí nájemné, není důvodem pro odepření práva pronajímatele na ochranu jeho vlastnického práva cestou žaloby na vyklizení předmětného bytu. Soud se zabýval i otázkou, zda by v daném případě neměla být povinnost k vyklizení předmětného bytu vázána na zajištění určité bytové náhrady. Vyklizení nemovitosti, užívané bez právního důvodu, lze vázat na zajištění bytové náhrady toliko v případě, že to odůvodňují závažné okolnosti na straně vyklizovaného a na tom, kdo se vyklizení domáhá, lze spravedlivě požadovat, aby se přiměřená ochrana jeho práva takto podmínila a její splnění časově odložilo. Skutečnosti zjištěné v daném případě však neumožňují vázat vyklizení předmětného bytu, užívaného bez právního důvodu, na zajištění bytové náhrady. Vzhledem ke zjištěným okolnostem (odmítnutí menšího bytu, podnájem bytu) nelze na žalobci spravedlivě požadovat, aby se výkon jeho práva na vyklizení nemovitosti omezil a v konečném důsledku odložil vázaností na zajištění bytové náhrady.

42. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k vyklizení předmětného bytu, kdy při určení lhůty k vyklizení soud neshledal důvodu pro stanovení lhůty delší než patnáct dnů dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když žalovaný již několik let si je vědom té skutečnosti, že byt je užíván bez právního důvodu a jeho opakovaným žádostem o prodloužení nájemní smlouvy nebylo vyhověno.

43. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v 17 paušálních náhradách po 300 Kč (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, podání ze dne datum, podání ze dne datum, podání ze dne datum, účast při jednání dne datum, účast při jednání dne datum, účast při jednání dne datum trvající déle než dvě hodiny, jednání dne datum trvající déle než dvě hodiny, účast při jednání dne datum, pětkrát příprava na výše uvedená jednání - § 1 odst. 1 písm. a/, b/, c/vyhl. č. 254/2015 Sb.). Celková výše nákladů řízení tak činila 10 100 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.