60 C 400/2021
č. j. 60 C 400/2021-38
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 15 § 3 § 4 § 18
- Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 205/1999 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1099 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o 10 530 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 530 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč.
1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 530 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (dále jen„ Zákon“), jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona (dále jen„ Příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 Zákona žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu: [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad 2 500 cm3, číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona žalobce vyzval dne [datum] žalovaného k úhradě Příspěvku ve výši 10 230 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona - těchto bylo celkem 110 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí (dále jen„ Vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle Vyhlášky činí 93 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle Vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 10 530 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne [datum]. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce žalovaného poté ještě několikrát upomenul, avšak k úhradě dlužné částky ze strany žalovaného nedošlo.
2. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení a uvedl, že vlastník vozidla dle registru silničních vozidel doložil žalobci kupní smlouvu, na základě které vozidlo dne [datum] prodal p. [jméno] [příjmení], který jej následně prodal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovanému. Kupující a prodávající nesplnili svou zákonnou povinnost přepsat vlastníka vozidla do 10 dnů od uzavření smlouvy. Vlastnické právo k vozidlu kupující nabývá již dnem účinnosti kupní smlouvy, kdy ohlášení změny vlastnictví vozidla do registru silničních vozidel má pouze deklaratorní účinky. Ve vymáhaném období žádný pojistitel způsobem dle § 15 zák. č. 168/1999 Sb. neohlásil vznik pojištění.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č. listu 4 p.v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván žalobcem k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] (osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3), jehož je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 10 230 Kč (110 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 93 Kč = 10 230 Kč) a náklady na uplatnění činí 300 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne [datum], informace o zásilce). Žalovaný byl opětovně vyzýván žalobcem k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] (citované dopisy, informace o zásilkách, doručenka). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). V registru vozidel je do [datum] jako vlastník/provozovatel shora uvedeného vozidla zapsána [jméno] [příjmení], [IČO] (sdělení na č. l. 23 p.v. spisu). Kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] prodala předmětné vozidlo p. [jméno] [příjmení], [IČO], a jmenovaný jej kupní smlouvou ze dne [datum] prodal žalovanému (citované kupní smlouvy).
7. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žaloba na zaplacení částky 10 530 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobce tak dle názoru soudu unesl důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci (§ 1099 zák. č. 89/2012 Sb.). Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od [datum] do [datum] svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnil. Žalobce v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzval žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu ji rovněž upomínal. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 60 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 10 530 Kč, která sestává z částky 10 230 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. i/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných vozidel, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se nepojištěného vozidla. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný jako provozovatel/vlastník vozidla neměl v určitém období uzavřeno pojištění odpovědnosti a vznikla mu povinnost k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobce. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění - § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.
10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.