60 C 63/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení částky 6 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 035 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 348,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 900 Kč.

1. Žalobce se domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 035 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je právnickou osobou zřízenou zák. č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ Zákon“), je stanovena povinnost k placení rozhlasového poplatku subjektům v tomto zákoně uvedeným. [ulice] výše rozhlasového poplatku za jeden rozhlasový přijímač činí na základě § 6 Zákona částku ve výši 45 Kč. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému [příjmení] odběrateli elektřiny k hrazení rozhlasového poplatku (dále jen„ Výzva“). Tato Výzva byla řádně žalovanému doručena. Ve Výzvě byl žalovaný vyzván k provedení řádné přihlášky, případně zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva také obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka či nedoručení čestného prohlášení. Na výzvu žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval, a proto se v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši. Zároveň byl žalovaný ve výzvě upozorněn na možnost vystavení zákonné přirážky dle § 9 odst. 1 písm. a) Zákona ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaný nesplnil oznamovací povinnost stanovenou Zákonem, když na výzvu nikterak nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou oznamovací povinnost a nedoručil v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, tj. nejpozději k datu [datum], přihlášku či čestné prohlášení, považuje se dle § 3 odst. 4 Zákona k datu [datum] za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. Dle ust. § 7 odst. 3 Zákona je právnická osoba evidovaná jako poplatník rozhlasových poplatků povinna platit rozhlasové poplatky čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovanému byla za nesplnění oznamovací povinnosti na základě ust. § 8 odst. 2 Zákona vystavena zákonná přirážka v souladu s ust. § 9 odst. 1 písm. a) Zákona ve výši 5 000 Kč. Žalovaný je povinen hradit rozhlasový poplatek dle čtvrtletní periodicity plateb. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků, která současně splňuje náležitosti předžalobní výzvy. Předžalobní výzva obsahovala poučení o povinnosti poplatníka hradit pravidelně rozhlasové poplatky v souladu se Zákonem. V Předžalobní výzvě byla v souladu s § 10 Zákona stanovena přiměřená lhůta k úhradě dlužných rozhlasových poplatků a přirážky. Žalobce eviduje za žalovaným v rozsahu uvedeném ve Výpisu z evidence rozhlasového poplatníka za období od [datum] do [datum] dluh v celkové výši 6 035 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 6 035 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 348,77 Kč. Dlužná částka dosud uhrazena nebyla.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací]. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve kterém uvedl, že nikdy nevlastnil žádný rozhlasový přijímač, a proto je elektronický platební rozkaz nedůvodný.

3. V podání ze dne [datum] žalobce zopakoval žalobní tvrzení s tím, že žalobce je oprávněn získávat a získává data o odběratelích elektřiny od dodavatelů zajišťujících dodávku elektřiny odběratelům na základě § 8 odst. 10 Zákona. Tyto informace v zákonném rozsahu jsou pro žalobce podpůrným nástrojem pro oslovení poplatníka výzvou odběrateli elektřiny v souladu s § 3 odst. 4 Zákona. Žalobce zaslal žalovanému výzvu v souladu s § 3 odst. 4 Zákona, jelikož žalovaný byl evidován na základě dat poskytnutých na základě § 8 odst. 10 Zákona jako odběratel elektřiny a nebyl přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku. Žalovaný po zaslání výzvy byl povinen splnit svou oznamovací povinnost k provedení řádné přihlášky nebo případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný však nesplnil svou oznamovací povinnost po obdržení výzvy v zákonné lhůtě, a proto nemůže toto být na újmu žalobci, který učinil veškeré kroky v souladu se Zákonem. Žalobce tak oprávněně považoval žalovaného dle § 3 odst. 4 Zákona za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností hradit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. Žalovanému za nesplnění oznamovací povinnosti byla v souladu se Zákonem vystavena přirážka ve výši 5 000 Kč. Smyslem zákonodárce bylo přihlásit poplatníka do evidence poplatníků rozhlasového poplatku na základě vyvratitelné právní domněnky až jako poslední možnost, pokud nebude splněna oznamovací povinnost dle Zákona. Žalovaný měl splnit svou zákonnou oznamovací povinnost, a pokud nevlastní, nedrží či z jiného právního důvodu neužívá rozhlasový přijímač, měl možnost zaslat žalobci čestné prohlášení do 30 dnů od doručení výzvy. Zákon stanoví, že pokud žalovaný nesplní svou oznamovací povinnost, má se dle uvedené vyvratitelné právní domněnky za to, že žalovaný vlastní, drží či z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá jeden rozhlasový přijímač. Žalovaný se v souladu se Zákonem stal poplatníkem rozhlasového poplatku.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že nikdy nevlastnil žádný rádio přijímač a nevznikla mu tak povinnost platit koncesionářský poplatek. Žalovanému nevznikla ani povinnost přihlásit se k placení poplatku. Žalovaný si je vědom povinnosti reagovat na výzvu žalobce, avšak tato výzva byla odeslána dle žalobce dne [datum], kdy v tu dobu vlastnil žalovanou společnost předchozí jednatel a k převedení společnosti došlo až dne [datum]. Z tohoto důvodu nemohla být realizována žádná reakce, kdy jednateli nebyla známa skutečnost, že nějaká výzva dorazila. Již ke dni [datum] byl v pronajaté kavárně přerušen provoz a pronajatý prostor byl využíván pouze pro podnájem prostoru za účelem školení pro externí firmy, a to jednou či dvakrát za rok. Z výše uvedeného důvodu se žalovaný domnívá, že po něm není spravedlivé požadovat přirážku, kdy jednateli nebylo žádným způsobem oznámeno nesplnění povinnosti, kterou sám nezavinil. Nový jednatel jednal v dobré víře, že, pokud společnost nevlastní a nevlastnila žádný rozhlasový přijímač, není potřeba cokoli hlásit. Dále žalovaný poukázal na to, že prodleva mezi první dlužnou platbou a předžalobní výzvou byla delší než jeden kalendářní rok. Totožná situace se opakuje následně, kdy od odeslání předžalobní výzvy do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uplynul také téměř celý kalendářní rok. Od [datum] je žalovaný odhlášen od placení koncesionářského poplatku.

5. K jednání dne [datum] se žalobce nedostavil a svou neúčast omluvil (č. l. 16 spisu). K jednání se nedostavil žalovaný a svou neúčast omluvil (č. l. 19 p.v. spisu). Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobce a žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Žalobce dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen fikcí dne [datum], vyzval žalovaného jakožto odběratele elektřiny k provedení přihlášky k placení rozhlasového poplatku, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva obsahovala poučení, že pokud žalovaný neprovede řádnou přihlášku rozhlasového poplatníka ani doručí čestné prohlášení shora uvedené, stane se žalovaný automaticky rozhlasovým poplatníkem s tím, že nesplnění oznamovací povinnosti bude mít za následek vyúčtování zákonné přihlášky k poplatkům ve výši 5 000 Kč dle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 348/2005 Sb. (dopis ze dne [datum], doklad o odeslané zprávě ze dne [datum], doručenka, sdělení [anonymizováno] ke dni [datum]). Dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen fikcí dne [datum], byl žalovaný vyzván žalobcem k uhrazení přirážky ve výši 5 000 Kč z důvodu marného uplynutí lhůty ke splnění oznamovací povinnosti a k úhradě dlužných rozhlasových poplatků ve výši 630 Kč za měsíce listopad 2018 až prosinec 2019 (dopis ze dne [datum], doklad o odeslané zprávě ze dne [datum], doručenka). Dle výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne [datum] je žalovaný poplatníkem rozhlasového poplatku od [datum] s povinností k hrazení poplatku jedenkrát za čtvrtletí a počtem přijímačů 1 (výpis z evidence rozhlasového poplatníka ze dne [datum]). Dle přehledu dlužných předpisů poplatníka žalovaný ke dni [datum] dlužil na rozhlasových poplatcích celkem částku ve výši 6 035 Kč (přirážka 5 000 Kč, dlužné poplatky 1 035 Kč) s tím, že dlužný úrok z prodlení k témuž dni činil 348,77 Kč (přehled předpisů a plateb).

8. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 6 035 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl řádně vyzván žalobcem k podání přihlášky poplatníka rozhlasových poplatků či zaslání shora citovaného čestného prohlášení s tím, že s ohledem na nesplnění této povinnosti se žalovaný stal ke dni [datum] poplatníkem rozhlasových poplatků (§ 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb.). V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by řádně ve lhůtě stanovené reagoval na výzvu žalobce k podání přihlášky či zaslání shora citovaného čestného prohlášení. V řízení rovněž ze strany žalovaného nebylo tvrzeno a prokázáno, že by rozhlasové poplatky za měsíce listopad 2018 až září 2020 řádně a včas zaplatil.

10. Procesní obrana žalovaného spočívající v tom, že v okamžiku, kdy žalobce žalovanému zaslal výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku, byla jednatelem žalovaného jiná osoba než v době podání žaloby, soudem nebyla shledána důvodnou. Oznamovací povinnost je dána přímo žalovanému jako právnické osobě, a nikoliv tomu, kdo jejím jménem jedná. Tento závěr je zcela v souladu s tím, že jednatel společnosti je dle § 159 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinen svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jedná se o tzv. povinnost péče řádného hospodáře, kdy tato povinnost v sobě nese i povinnost jednat s náležitou pečlivostí a provádět kontrolu toho, zda společnost, za kterou jedná, plní veškeré své povinnosti, které jí ukládá zákon. Bylo tedy na jednateli společnosti, aby řádně kontroloval, zda jeho předchůdce plnil své povinnosti. Zásada souladu výkonu práv s dobrými mravy, na kterou se žalovaný odvolává, představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními zásadami a právními principy (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 3653/11). Zamítnutí žaloby co do částky 5 000 Kč představující přirážku z důvodu rozporu s dobrými mravy, by mohlo být možností, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona, a to za situace, kdy by se splnění poplatkové povinnosti, resp. uhrazení přirážky, jevilo krajně nespravedlivým, což však v daném případě není. Žalovanému byla řádně doručena výzva odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku, byla mu dána lhůta k zaslání čestného prohlášení a rovněž tak byl náležitě poučen o následcích nevyjádření se a o následném vyúčtování zákonné přirážky za nesplnění této povinnosti. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval. Žalobce v daném případě postupoval zcela v souladu se zákonem a vznikl mu tak nárok požadovat zákonnou přirážku po žalovaném. Zamítnutí žaloby v této části, tj. co do povinnosti uhradit přirážku, by ve svém důsledku představovalo porušení zásady předvídatelnosti soudního rozhodování a právní jistoty, když žalobce dodržel veškeré povinnosti, které mu zákon ukládá, a byl to naopak žalovaný, který svou nečinností způsobil danou situaci. Co se týká námitky žalovaného, že žalobce spor neřešil s dostatečnou rychlostí, když od první výzvy žalobce vůči žalovanému k podání návrhu ve věci samé uplynuly více než dva roky, zde soud uzavřel, že ani tato námitka není důvodná. V předmětném řízení, jako v každém jiném sporném řízení, žalobce je„ pánem sporu“ a je jeho rozhodnutím, zda a kdy žalobní návrh podá.

11. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku v celkové výši 6 035 Kč žalobci zaplatit, když částka 5 000 Kč je přirážkou dle 9 odst. 1 písm. a/ zák. č. 348/2005 Sb. a částka 1 035 Kč představuje dlužné rozhlasové poplatky (§ 7 odst. 3, § 10 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč (§ 6 citovaného zákona). Výše úroku z prodlení je odůvodněna ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dvěma paušálními náhradami po 100 Kč (podání žaloby, výzva k plnění - § 1 odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) a jednou paušální náhradou ve výši 300 Kč (vyjádření ze dne [datum] - § 1 odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Celková výše nákladů řízení tak činila 900 Kč.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.