Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

60 C 71/2023

č. j. 60 C 71/2023-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2023:60.C.71.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 9 vyhověl žalobě na zvýšení výživného, protože došlo ke změně podstatných okolností, zejména k nárůstu odůvodněných potřeb žalobce. Soud se opřel o § 913 odst. 1 a 2 o.z., podle něhož je třeba zohlednit potřeby oprávněného a schopnosti povinného, včetně jeho příjmů a možností plnění povinnosti. Přestože žalovaná má nízké příjmy a je v pracovní neschopnosti, její celkové příjmy z invalidního důchodu a nemocenských dávek jsou dostatečné pro splnění vyšší výživné. Rozsudek stanovil výživné na 3 000 Kč měsíčně a dluh ve výši 6 000 Kč splatit v měsíčních splátkách po 500 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované, žalobce a svědka k doručení: příjmení příjmení anonymizováno číslo, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, žalobce a svědka o zvýšení výživného

I. Výživné žalované k žalobci stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, se počínaje dnem datum zvyšuje na částku 3 000 Kč měsíčně, splatnou vždy k 15. dni v měsíci předem, k rukám žalobce.

II. Nedoplatek na výživném za období od datum do datum ve výši 6 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci v měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, k rukám žalobce, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne datum domáhal, aby výživné stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. číslo jednací, bylo s účinností od datum zvýšeno na částku 3 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tím, že citovaným rozsudkem, který nabyl právní moci dne datum, byla žalované stanovena povinnost platit na výživu žalobce měsíčně částku 1 500 Kč, k rukám otce žalobce, a to s účinností od datum. Žalovaná nehradila výživné dle rozsudku a výživné bylo vymáháno exekučně. Dosud nebylo vymoženo, kdy žalovaná neplatí běžné, ani dlužné výživné. Dne datum žalobce nabyl zletilosti. Žalobce studuje II. ročník ulice školy automobilní a informatiky, obor IT technologie a bydlí s otcem, který mu zajišťuje bydlení, stravu a ošacení. Žalovaná žalobci nijak nepřispívá. Žalobce nemá žádné finanční prostředky. ulice výdaje žalobce představuje jízdné, potřeby do školy, jídlo, oblečení, náklady na sport, kulturu, koníčky, dohromady v průměru 8 900 Kč měsíčně.

2. V podání ze dne datum žalobce doplnil žalobní tvrzení, kdy uvedl, že nemá žádný majetek, nepobírá studijní stipendium ani dávky státní sociální podpory. Žije ve společné domácnosti s otcem, kde jsou náklady 15 000 Kč (nájemné + energie). Náklady na studium činí 300 Kč měsíčně, náklady na stravu činí 4 500 Kč měsíčně, na volnočasové aktivity 1 800 Kč měsíčně, na ošacení 400 Kč měsíčně a na dopravu 130 Kč měsíčně. Otec žalobce se na výživném podílí částkou 12 830 Kč a je zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nemá finančních prostředků k hrazení výživného.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobce je synem žalované, narodil se datum a jeho otcem je celé jméno svědka, datum narození (rodný list žalobce). Žalobce je od datum dosud studentem ulice školy automobilní a informatiky, po celou dobu se jedná o denní studium, stipendium nepobírá a průměrné náklady studenta spojené se studiem na škole jsou: prodloužení platnosti ISIC (250 Kč) - dobrovolné, Klub ulice - 400 Kč, časopis příjmení - 165 Kč, fond oprava - 150 Kč - nemá zaplaceno a Adobe licence software - nemá zaplaceno (sdělení ulice školy automobilní a informatiky ze dne datum na č. l. 30 - 31 spisu).

6. Návrh na úpravu poměrů k tehdy nezletilému žalobci byl podán ze strany otce dne datum, kdy bylo požadováno výživné v částce 500 Kč měsíčně s tím, že manželství rodičů tehdy nezletilého žalobce bylo uzavřeno datum, avšak je pouze formálním svazkem, neboť matka se v červenci 2020 ze společné adresy odstěhovala, měsíční výdaje syna činí cca 8 000 Kč měsíčně a dále se jedná o mimořádné výdaje spojené se studiem - počítač, tablet, zařízení k počítači (návrh ze dne datum na č. l. 1 - 3 spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 0 P 283/2021). Příjem otce žalobce činil cca 28 000 Kč měsíčně (mzdový list na č. l. 18 - 20 citovaného spisu). Bylo provedeno šetření ze strany Městské části obec a číslo v domácnosti otce žalobce, kdy bylo zjištěno, že otec se synem bydlí v pronájmu, hradí náklady 12 700 Kč měsíčně, plánuje přestěhování do rodinného domu v obec s tím, že je potřeba jej rekonstruovat a otec na to čerpá hypotéku ve výši 3 000 000 Kč, příjem otce žalobce je 28 000 Kč měsíčně, od prosince 2021 je v pracovní neschopnosti a dále pobírá 3 000 Kč z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti z uzavřeného pojištění. Otec se léčí s nemocnou ledvinou, má plánovanou operaci. S matkou nejsou od podzimu 2021 v kontaktu (zpráva o výsledku šetření na č. l. 22 spisu). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, byl tehdy nezletilý žalobce svěřen pro dobu do rozvodu a po rozvodu rodičů do péče otce a matce byla stanovena povinnost hradit žalobci výživné v částce 1 500 Kč měsíčně s účinností od datum. Zároveň bylo vyčísleno dlužné výživné za období od datum do datum v celkové výši 28 300 Kč. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, rodiče žalobce jsou manželé, žádný z rodičů nemá jinou vyživovací povinnost a společně nežijí od července 2020, kdy žili původně v bytě v obec a číslo - část obce, na který spláceli hypoteční úvěr, s tím, že matka se z bytu odstěhovala a syn zůstal v péči otce, společně bydlí v pronajatém bytě s náklady na bydlení ve výši 13 000 Kč měsíčně. Původní byt otec prodal a staví na pozemku darovaném svou matkou u obec rodinný dům, a to z prostředků získaných hypotečním úvěrem ve výši cca 3 000 000 Kč, který splácí v měsíčních splátkách 13 000 Kč a se stavbou je na začátku. Kromě splátky hypotéky dále otec žalobce splácí dvě půjčky ve výši necelých 3 000 Kč. Příjem otce je 28 000 - 29 000 Kč čistého měsíčně a jiné příjmy nemá. Matka není se synem téměř v žádném kontaktu, od ukončení soužití se se synem viděla asi 3x a od října 2021 byla nekontaktní. Matka je vyučená prodavačka a v tomto oboru převážně pracovala, dosahovala příjmu asi 13 000 - 15 000 Kč měsíčně. Výživné bylo vyměřeno z příjmu otce 28 000 - 29 000 Kč měsíčně a u matky bylo vycházeno ze zásady potencionality výdělkových možností, kdy její možné příjmy činily minimálně 15 000 Kč měsíčně s tím, že příjmy prodavaček se pohybují ve výši asi 20 000 Kč čistého měsíčně (citovaný rozsudek).

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, bylo manželství rodičů žalobce rozvedeno. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že příčina rozvratu manželství byla soudem zjištěna v dlouhodobém špatném psychickém stavu manželky, který vedl k citovému odcizení manželů, ke ztrátě schopnosti manželů rozumět si, kdy vztahové problémy manželka na přelomu let 2017 - 2018 řešila mimomanželským poměrem, který po jeho zjištění manželem ukončila a manželé pokračovali v soužití, nicméně v průběhu r. 2018 manželka navázala další mimomanželský poměr, jehož zjištění manželem v konečném důsledku vedlo k faktickému zániku vztahu mezi manžely. Soud uzavřel, že rozvrácení manželství bylo zaviněno ze strany manželky (citovaný rozsudek).

8. U žalované není Českou správou sociálního zabezpečení evidován otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele, je poživatelkou invalidního důchodu (sdělení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum na č. l. 19 spisu). Žalovaná pobírá invalidní důchod prvního stupně, kdy výše invalidního důchodu od ledna 2022 činila 8 048 Kč měsíčně, od valorizace důchodu v červnu 2022 činila 8 389 Kč měsíčně, od valorizace důchodu v září 2022 činila 8 623 Kč měsíčně a od datum invalidní důchod žalované činí 9 004 Kč (sdělení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum na č. l. 28 spisu). Žalovaná není v současné době evidována jako uchazečka o zaměstnání, poslední evidence v databázi zaměstnanosti byla ukončena datum sankčním vyřazením. Žalovaná nepobírá dávky státní sociální podpory a naposledy přiznaná dávka byla vyplácena do datum a jednalo se o rodičovský příspěvek (sdělení Úřadu práce ze dne datum na č. l. 20 - 21 spisu). Žalovaná je od datum evidována jako osoba dočasně práce neschopná a v období od září 2022 jí jsou vypláceny dávky nemocenského pojištění, které činily za období od datum do datum - 990 Kč, v období od datum do datum - 7 920 Kč, v období od datum do datum - 16 350 Kč, v období od datum do datum - 4 752 Kč, v období od datum do datum - 18 414 Kč, v období od datum do datum - 18 414 Kč, v období od datum do datum - 16 632 Kč a v období od datum do datum - 18 414 Kč (sdělení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum na č. l. 33 spisu).

9. U otce žalobce je evidován otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele právnická osoba, IČO, a to od datum, s tím, že jmenovaný nepobírá od ČSSZ důchod. Dle evidenčního listu důchodového pojištění za období od datum do datum vyměřovací základ u otce žalobce činil 23 068 Kč, když vyloučené doby činily v roce 2022 celkem 339 dnů (sdělení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum na č. l. 28 spisu, evidenční list důchodového pojištění na č. l. 29 spisu). Otci žalobce byly v období od datum do datum vypláceny dávky nemocenského pojištění v měsíční výši cca 22 000 Kč (sdělení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum na č. l. 32-34 spisu). Otec žalobce pracuje u společnosti právnická osoba, od datum, není ve výpovědní lhůtě a jeho čistý měsíční příjem činí 27 507 Kč (potvrzení zaměstnavatele otce žalobce na č.l. 36 spisu).

10. Při jednání dne datum byl slyšen žalobce, žalovaná a svědci - otec žalobce a jméno příjmení.

11. Žalobce vypověděl, že nemá žádných příjmů s tím, že bydlí s otcem, od konce r. 2020 na adrese adresa žalobce a svědka, kdy měsíční nájemné činí zhruba 15 000 Kč, stravuje se doma, platí si lítačku po obec, volnočasové aktivity, zejména týkající se počítačů. Matka mu nehradí ničeho na výživném, ani formou naturálního plnění. Matce o zvýšení výživného neřekl, a to vzhledem k tomu, že mezi nimi docházelo k hádkám. Žádnou další vyživovací povinnost jeho matka nemá, otec byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti.

12. Žalovaná vypověděla, že je od září 2022 v pracovní neschopnosti, bydlí po hostelech, kdy měsíčně hradí za ubytování cca 15 000 Kč a jsou jí dále strhávány z důchodu a nemocenských dávek exekuce, kdy žalovaná nebyla schopna uvést počet exekucí, výši exekuovaných částek a výši exekučních srážek.

13. Svědek celé jméno svědka, otec žalobce, ve své výpovědi potvrdil výdaje domácnosti vedené se žalobcem, výdaje syna i konfliktní vztahy mezi synem a jeho matkou.

14. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud nezjistil žádných relevantních skutečností, vyjma toho, že žalovaná nemá dostatek finančních prostředků, má nemocenské dávky a invalidní důchod s tím, že svědkyně nevěděla bližších údajů ve vztahu k exekucím žalované či místu jejího bydliště.

15. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na zvýšení výživného byla podána po právu.

16. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

17. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

18. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

19. Dle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

20. Dle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

21. V daném případě žaloba na zvýšení výživného byla podána dne datum a zvýšení výživného bylo požadováno za období od datum, když o úpravě poměrů k tehdy nezletilému žalobci došlo výše citovaným rozsudkem Obvodního soud pro Prahu 8 ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda od doby vydání citovaného rozsudku došlo ke změně poměrů na straně oprávněného či na straně povinné. Změna poměrů znamená takový stav, který je odlišný od stavu, jenž byl rozhodující při předchozím rozhodování ve věci samé, kdy se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. změnu podstatnou, a to v těch skutečnostech, které tvořily skutkový podklad předchozího rozhodnutí ve věci. Změna poměrů spočívá na jedné straně ve změně míry odůvodněných potřeb u osoby oprávněné, obvykle s přibývajícím věkem, na straně druhé ve změně schopností či možností některého z rodičů (příp. rodičů obou) plnit vyživovací povinnost.

22. V době poslední úpravy vyživovací povinnosti žalované k žalobci byl žalobce studentem II. ročníku střední školy a studentem této školy je nadále. Příjmy otce žalobce jsou nyní v podstatně shodné, jaké byly v době vydání výše citovaného rozhodnutí název soudu a od poslední úpravy vyživovací povinnosti uplynulo cca 16 měsíců. Dle názoru soudu je třeba v daném případě zohlednit, že při poslední úpravě vyživovací povinnosti bylo na straně žalované vycházeno ze zásady potencionality výdělkových možností žalované, kdy její možné příjmy dle odůvodnění rozsudku činily 15 000 - 20 000 Kč měsíčně. Žalovaná je však rovněž poživatelkou invalidního důchodu, a to od ledna 2023 ve výši 9 004 Kč měsíčně a je dlouhodobě v pracovní neschopnosti, kdy výše dávek nemocenského pojištění, které jsou jí v r. 2023 vypláceny, činí cca 18 400 Kč měsíčně. Celkem tak příjem žalované činí cca 27 000 Kč měsíčně. Pokud žalovaná poukazovala na probíhající exekuce a prováděné exekuční srážky, tak žalovaná nebyla schopna uvést počet exekučních řízení, která jsou proti ní vedena, ani výši exekuovaných částek či výši částek, které jsou jí dle jejího tvrzení exekučně sráženy z invalidního důchodu, případně nemocenských dávek. K danému soud uvádí, že povinnost k hrazení výživného rodičem dítěti, byť zletilému, je prioritní pohledávkou mající přednost před jinými pohledávkami a ani k případným exekucím soud v rámci určení výše vyživovací povinnosti nepřihlíží. Pokud v době poslední úpravy vyživovací povinnosti žalované k žalobci bylo vycházeno z jejího potencionálního příjmu 15 000 - 20 000 Kč měsíčně a v současné době žalovaná má příjem cca 27 000 Kč měsíčně (při nepřihlédnutí k případným, ničím nedoloženým exekucím žalované), tak soud uzavřel, že návrh na zvýšení výživného byl podán po právu. Je třeba zohlednit věk žalobce a jeho odůvodněné potřeby, které zahrnují nejenom právo na bydlení, ale i kulturu, oblečení, stravu a ostatní výdaje, které souvisí s věkem osoby oprávněné, na trávení volného času, zábavu, cestování, internet, telefon. Na straně žalobce došlo ke změně poměrů ve smyslu zvýšení odůvodněných potřeb žalobce. Žalobce sdílí s otcem společnou domácnost, otec hradí žalobci jeho běžné výdaje, i mimořádné výdaje, např. na pořízení nového počítače, který je zcela jistě nezbytný s ohledem na studium žalobce a jeho případné budoucí profesní zaměření. Rovněž tak soud zohlednil, že žalovaná o žalobce nikterak osobně nepečuje, na výdajích žalobce se nikterak nepodílí, neposkytuje žalobci ani žádné naturální plnění a jejich vzájemné kontakty jsou velmi sporadické. Pokud soud zohlednil rozsah odůvodněných potřeb žalobce a poměry, schopnosti a možnosti žalované, s přihlédnutím k poměrům a příjmům otce žalobce, tak je požadavek žalobce na výživné v částce 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem datum odůvodněn. Z daného důvodu soud návrhu na zvýšení výživného vyhověl a výživné počínaje dne datum zvýšil na částku 3 000 Kč měsíčně. Za období od datum do datum soud vyčíslil nedoplatek na výživném vzniklý v částce 6 000 Kč (4 měsíce po 1 500 Kč na zvýšeném výživném) a žalované uložil povinnost tento dluh zaplatit v měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek.

23. Soud se také zabýval otázkou, zda trvání vyživovací povinnosti žalované k žalobce by bylo v rozporu s dobrými mravy, a dospěl k negativnímu závěru. Dle názoru soudu je třeba zdůraznit, že vztah rodiče k dítěti je vztahem dvoustranným a zcela nepochybně pokud matka neprojevuje zájem o své dítě, tak nemůže ani očekávat zájem dítěte o svou osobu. K závěru, že trvání vyživovací povinnosti by bylo v rozporu s dobrými mravy, je možné dospět pouze v těch případech, kdy se zletilé dítě chová k výživou povinnému rodiči natolik negativním způsobem, že co do rozsahu a intenzity s dobrými mravy koliduje, např. když projevuje hrubou neúctu k výživou povinnému rodiči, je k němu vulgární nebo se jinak chová takovým způsobem, který je naprosto neslučitelný s dobrými mravy ve společnosti. Tyto předpoklady pro závěr o rozporu s dobrými mravy nebyly dány a nevyplynuly ani z účastnických či svědeckých výpovědí. Nelze tak dovodit, že by hrazení výživného bylo v rozporu s dobrými mravy.

24. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl o návrhu na zvýšení výživného tak, jak shora uvedeno.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl procesně úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nežádal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.