67 C 105/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 9 507,52 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 9 507,52 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z této částky ode dne 14. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 507,52 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 36 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy splatných k 19. dni měsíce. První splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, když žalobkyni neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], čímž vznikla nová jistina úvěru, která v daném případě činila částku 44 613,99 Kč (36 000 Kč jistina úvěru + 8 613,99 Kč smluvní úroky). Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (čl. 6 Smlouvy). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 8. 2019, č.j. 7 C 402/2018-24 byla žalobkyni ze stejného titulu přiznána mimo jiné částka 998 Kč a 7 494,48 Kč. [příjmení] ve výši 7 494,48 Kč představuje smluvní pokutu dle čl. 6 Smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny denně za období prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny ve výši 44 613,99 Kč do [datum]. Žalovaný však byl i po tomto datu v prodlení s uhrazením nové jistiny úvěru, proto žalobkyni vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6 Smlouvy z částky 44 613,99 Kč od [datum] do [datum] ve výši žalobou uplatněné, tedy částky 9 507,52 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti.

4. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu předložila žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a dále dokazování ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. doplnil o rozsudek pro zmeškání vydaný dne [datum] zdejším soudem pod č.j. 7 C 402/2018-24. Po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 36 000 Kč. Společně s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru ve výši 151,61 % ročně, to vše (tj. částku ve výš 141 648 Kč) v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 951 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci, RPSN bylo ujednáno ve stejné výši. Dle bodu 6.3 smlouvy jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou splátky o 65 dnů, dojde k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy dojde-li k zesplatnění celého úvěru, stávají se doposud nesplacené splátky součástí nové jistiny úvěru, přičemž tuto je klient povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5. smlouvy v případě, že nebude nová jistina uhrazena vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a současně byl vyzván k okamžitému zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 46 011 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Právní zástupkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v celkové výši 9 507,52 Kč představující smluvní pokutu dle čl. 6 Smlouvy za období od [datum] do dne [datum] (sepsání výzvy), dopisem ze dne [datum], přičemž mu byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění 15 dnů od data odeslání této výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu z téhož dne). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 8. 2019, č.j. 7 C 402/2018-24 bylo žalobě o zaplacení částky 46 011 Kč s příslušenstvím, včetně smluvní pokuty ve výši 7 494,48 Kč vyhověno (výrok I.) a současně byla žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 8 822,80 Kč (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Nárok žalobkyně vyplývá ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 8. 2019 č.j. 7 C 402/2018-24).

6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.

7. Soud se primárně zabýval posouzením významu prejudicelní otázky vyřešené v jiném, svým předmětem souvisejícím soudním řízení mezi týmiž účastníky. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR je pro soudy výrok pravomocného rozsudku v jiných, než statusových věcech závazný potud, pokud posuzuje jako předběžnou otázku mezi účastníky právní vztahy, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím. Z toho však nelze dovozovat, že je pro soud závazné řešení kterékoliv z otázek, jimiž se soud musel pro potřeby svého rozhodnutí vypořádat. Ustanovení § 135 odst. 2 o.s.ř. je třeba vykládat v souvislosti s ustanovením § 159a o.s.ř.. V daném případě je však zapotřebí zohlednit, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 402/2018 soud rozhodl ve smyslu § 153b) o.s.ř. rozsudkem pro zmeškání, který je de facto formálním institutem, sankcí za nečinnost žalovaného (za jeho nedostavení se k soudu bez řádné omluvy) a vychází ze skutkových tvrzení strany, která se k jednání dostavila. Rozsudek pro zmeškání tedy nevychází ze skutkového stavu zjištěného soudem, neboť zde platí fikce, že tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech se považují za nesporná a soud rozhoduje na jejich základě. Soud tedy skutková tvrzení uvedená v žalobě podrobněji nezkoumá a neprovádí k nim dokazování. Tomu tak bylo i v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 402/2018. Bylo tak na soudu aby si sám jako předběžnou otázku posoudil, zda je Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] platná či nikoli.

8. Podle § 1 odst. 2 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti.

9. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Vzhledem k výše uvedenému se soud zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy, přičemž zohlednil, že úroky z úvěru a RPSN byly sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 151,61 % ročně. Soud jak sjednanou výši úroků, tak výši RPSN, považuje za nemravnou, když již ze samotného návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru vyplývá, že výše úvěru činí částku 36 000 Kč, avšak částka, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit představuje 141 648 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době uzavření smlouvy, tj. začátkem roku 2018 činila sazba úroku pro úvěry obdobných parametrů v průměru přibližně 8- 10 % ročně a průměrná RPSN činila kolem 10 %. Úrok i RPSN sjednané ve Smlouvě tedy dosahuje více než patnáctinásobku úroku a RPSN.

14. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, především z jeho usnesení 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

15. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu a RPSN ve výši 151,61 %, která přesahuje patnáctinásobek průměrné výše úroků a RPSN nejen u bankovních subjektů, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu shora citovaného § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledal absolutně neplatnou úvěrovou smlouvu celou (vč. ujednání o smluvní pokutě).

16. Z uvedeného důvodu žalobkyni v tomto řízení nemohl vzniknout nárok na zaplacení kapitalizované výše smluvní pokuty a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když ve věci zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (výrok II.).