67 C 114/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa svědka a žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 88 326 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 88 326 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 88 326 Kč ode dne 30. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 76 436 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 88 326 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 18 326 Kč ode dne [datum] do zaplacení a z částky 20 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a dále náhrady nákladů řízení. Argumentoval tím, že mezi účastníky řízení probíhala spolupráce od června 2019 do listopadu 2019, kdy žalobce pro žalovanou vykonával služby – nakládka/vykládka vozidel a jejich převoz na místo určení. Dle dohody žalobce fakturoval nejprve na základě ujetých kilometrů, později paušální částku ve výši 50 000 Kč měsíčně. [ulice] mezi účastníky bez problémů fungovala do listopadu 2019, žalovaná hradila žalobcem odvedenou a vyfakturovanou činnost, konkrétně fakturu č. 2019 [číslo], 2019 [číslo], 2019 [číslo], 2019 [číslo], 2019 [číslo] a 2019 [číslo] v celkové výši 235 287 Kč. Za žalovanou jednal vždy pan [celé jméno svědka], ačkoliv jednatelem žalované byla jeho přítelkyně [jméno] [jméno]. Zavedená praxe mezi účastníky ohledně úhrady faktur byla taková, že žalobce fakturu zaslal na e-mail pana [celé jméno svědka]: [email] a došlo k jejímu proplacení. Problém nastal až v listopadu 2019, kdy žalovaná neuhradila fakturu č. 2019 [číslo] za měsíc říjen 2019 ve výši 50 000 Kč Touto fakturou žalobce účtoval práce – odtahové služby (odtah různých vozidel v rámci ČR a po Evropě dle požadavku žalované). Další neuhrazenou fakturou byla faktura č. 2019 [číslo] na částku 18 326 Kč, která odpovídá poměrné částce měsíčního paušálu 50 000 Kč, neboť žalobce účtoval své služby pouze za období od 1. 11. do [datum]. Žalobce v té době měl podezření, že mu žalovaná již nechce hradit za odvedené služby, o této skutečnosti se dozvěděl i od dalších osob, kterým žalovaná dlužila. Od druhé poloviny listopadu 2019 do [datum] se žalobce snažil žalovanou prostřednictvím pana [celé jméno svědka] kontaktovat a dohodnout způsob úhrady a spolupráce. Pan [celé jméno svědka] za žalovanou přislíbil, že dojde k uhrazení dlužných faktur, žalobce se proto dne [datum] dostavil do faktického sídla žalované, kde bylo navrženo, že k úhradě dlužných faktur dojde, pokud žalobce vykoná pro žalovanou další práci, konkrétně odtah vozu Audi RS6 z Ukrajiny z policejního parkoviště v Odesse. Žalobce nejdříve odmítl tuto práci vykonat, avšak poté co byl insultován panem [celé jméno svědka] (jak slovně, tak fyzicky), souhlasil s odvozem vozu z Ukrajiny s tím, že mu bezezbytku žalovaná uhradí dlužné faktury. V mezidobí pan [celé jméno svědka] žalobce pověřil, aby místo vozu Audi přivezl vůz [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [číslo] z Kyjeva do ČR. Žalobce dle požadavku pana [celé jméno svědka] za žalovanou tuto práci odvedl a vyfakturoval ji fakturou č. 2019 [číslo], avšak nakonec ani tuto fakturu žalovaná neuhradila. Přes opakovanou snahu žalobce o úhradu dlužných faktur, které dne [datum] donesl osobně do sídla žalované a jejichž úhradu urgoval i telefonicky, e-mailem, poštou, žalovaná neuhradila ničeho ani přes žalobní výzvu ze dne [datum]. Žalobce proto inicioval předmětné řízení. Vzájemný návrh žalované žalobce hodnotil jako účelový nárok, který byl vykonstruován pouze za účelem pokusu započíst ho proti jeho oprávněnému nároku.

2. Žalovaná podáním ze dne [datum] vyslovila se žalobou nesouhlas, naopak vzájemným návrhem uplatnila svou pohledávku ve výši 93 408 Kč, včetně příslušenství. K nároku žalobou uplatněnému uvedla, že předmětné faktury jí nebyly doručeny, žalovaná nemá doklad o plněních jimi vyúčtovaných. Žalobce sám použil razítko společnosti žalované a„ potvrdil si“ převzetí předmětných faktur. Ke své pohledávce uvedla, že žalobce opakovaně neoprávněně použil motorové vozidlo – odtahový speciál s vlekem – ve vlastnictví žalované, čímž se dopustil trestného činu ve smyslu § 207 trestního zákoníku a zároveň se bezdůvodně obohatil o částku ve výši minimálně 78 408 Kč (2 700 km x 24 Kč /km + DPH). Žalobce žalované dále dluží za objednaný a neodebraný čistící stroj k detailingu vozidel od [právnická osoba] v hodnotě 15 000 Kč, kdy celková hodnota stroje včetně přípravků činila 23 000 Kč, část přípravku byla spotřebována. Dne [datum] odeslal právní zástupce žalované žalobci kvalifikovanou předžalobní upomínku a dne [datum] druhou kvalifikovanou předžalobní upomínku, na které žalobce nijak nereagoval.

3. Zdejší soud ve věci samé rozhodl dne 8. 10. 2020 rozsudkem č.j. 67 C 114/2020-30, kterým žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost k zaplacení částky 88 326 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 18 326 Kč od 30. 11 2019 do zaplacení a z částky 20 000 Kč ode dne Vzájemný návrh žalované o uložení povinnosti žalobci zaplatit jí částku 93 408 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 40 427 Kč (výrok III.).

4. K odvolání žalované ve věci rozhodl dne 4.3.2021 Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 53 Co 9/2021-48, kterým rozsudek zdejšího soudu ve výroku II. (tedy o vzájemném návrhu žalované) potvrdil, ve výroku I. a III. rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zdejšímu soudu v odůvodnění svého rozhodnutí vytkl, že nedoplnil dokazování v rozsahu účastníky navrženém k prokázání toho, že došlo k předání faktur žalované, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření závazkového právního vztahu, jaký byl jeho obsah, tzn. jaká práva a povinnosti z něj pro účastníky plynuly, co měl žalobce pro žalovanou vykonat a za jakou odměnu a zda své povinnosti účastníci splnili, zda žalovaná učinila konkrétní objednávky a zda mezi účastníky řízení existovala předchozí spolupráce. S ohledem na rozhodnutí odvolacího soudu se stala předmětem dalšího řízení pouze pohledávka žalobce za žalovanou, když zamítavý výrok zdejšího soudu o vzájemném návrhu žalované odvolací soud potvrdil. Při jednání soudu dne [datum] žalobce upravil (změnil) žalobní petit pokud jde o počátek prodlení a navrhl, aby byl počátek prodlení stanoven z celé dlužné částky 88 326 Kč ode dne následujícího po dni doručení žaloby žalované, tedy ode dne [datum] do zaplacení.

5. Usnesením ze dne 4. 10. 2021, č.j. 67 C 114/2020-70 byla připuštěna změna žaloby spočívající v uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 88 326 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení.

6. V intencích závěrů odvolacího soudu žalobce doplnil svá skutková tvrzení podáním ze dne [datum] tak, že spolupráce mezi účastníky řízení probíhala na základě ústní dohody, kdy hlavní náplní práce žalobce pro žalovanou byla především nakládka/vykládka vozidel. Žalobce však vykonával i další (vedlejší) práce, které mu zadala žalovaná prostřednictvím pana [celé jméno svědka] (např. čištění a mytí aut, vyzvednutí objednaných náhradních dílů, doručování dokumentů, příprava firmy na stěhování, vyřízení pojistné události, apod.). Konkrétní rozpis vyúčtovaných prací v rozhodném období (měsíce říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019) žalobce specifikoval pod bodem B) svého podání ze dne [datum]. Za provedené služby byla mezi stranami ujednána paušální odměna ve výši 50 000 Kč, což vyplývá z historie jejich platebních vztahů, kdy žalobcem vystavené faktury v dřívějším období (č. 2019 [číslo], č. 2019 [číslo], č. 2019 [číslo], č. 2019 [číslo] a č. 2019 [číslo]) byly žalovanou uhrazeny na základě jejich e-mailového zaslání k rukám pana [celé jméno svědka]. K prokázání existence dohody mezi stranami, rozsahu prací a jejich vykonání žalobce navrhl k důkazu výslech svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] a předložení fotodokumentace. Žalobce dále tvrdil při jednání soudu dne [datum], že odměna byla mezi účastníky řízení ujednána v paušální výši 50 000 Kč v měsíci říjnu 2019, na počátku spolupráce byla vyplácena v různé výši. Faktury, které žalované vystavil za měsíc listopad a prosinec 2019 zněly již na různě vysoké částky s ohledem na rozsah jím vykonaných prací.

7. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že žalobcem navržené důkazy nepovažuje za relevantní k prokázání předchozí spolupráce žalobce se žalovanou a navrhla je zamítnout.

8. Soud ve věci provedl dokazování jednak v rozsahu svého předchozího rozhodnutí, tyto důkazy zopakoval, a nad jejich rámec dokazování doplnil o důkazy, které v intencích závěrů odvolacího soudu předložila pouze strana žalující; žalovaná již žádné další důkazy nad rámec důkazů provedených nenabídla. Soud tak zjistil následující skutkový stav:

9. Z faktury č. 2019 [číslo] vystavené žalobcem žalované dne [datum] soud zjistil, že žalobce účtoval žalované odtahové služby za měsíc říjen, od [datum] do [datum], ve výši 50 000 Kč, se splatností [datum]. Převzetí faktury je prokázáno otiskem razítka žalované a parafou.

10. Z faktury č. 2019 [číslo] soud zjistil, že žalobce žalované dne [datum] fakturoval částku 18 326 Kč z titulu odtahové služby za měsíc listopad, od [datum] do [datum], rovněž na této faktuře je otisk razítka společnosti žalované a parafa podpisu.

11. Z faktury č. 2019 [číslo] vyplývá, že žalobce žalované dne [datum] vystavil fakturu na částku 20 000 Kč, se splatností [datum] z titulu odtahové služby za měsíc prosinec, od [datum] do [datum] + odtah vozidla Audi RS6 [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] (Ukrajina) do [anonymizována dvě slova] změněno na odtah vozu [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [číslo] z Kyjeva (Ukrajina) do [anonymizována dvě slova]. Rovněž na této faktuře figuruje otisk razítka společnosti žalované a parafa podpisu.

12. Žalobce dále soudu prokázal, že prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu ve smyslu § 142 a) odst. 1 o.s.ř.

13. Z odpovědi žalované právnímu zástupci žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná reagovala na doručenou předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum] (soud má tedy prokázáno doručení shora uvedené předžalobní výzvy žalované) a zároveň tímto dopisem žalovaná žalobce vyzvala k zaplacení částky 92 826 Kč, když argumentovala tak, jak uvedeno výše. Žalovaná dále prokázala, že zaslala právnímu zástupci žalobce dne [datum] opakovanou předžalobní upomínku, kterou žalobce vyzvala k zaplacení částky 93 408 Kč do [datum].

14. Z faktury č. 2019 [číslo] vyplývá, že žalobce žalované dne [datum] vystavil fakturu na částku 15 000 Kč, se splatností [datum] z titulu odtahu vozidel z [obec] do [jméno] (Francie).

15. Z faktury č. 2019 [číslo] vyplývá, že žalobce žalované dne [datum] vystavil fakturu na částku 31 348 Kč, se splatností [datum] z titulu odtahu vozidel z [obec] do Bělehradu a to vč. pohonných hmot, silničních poplatků a zajišťovacích kurtů.

16. Faktura č. 2019 [číslo] prokazuje, že žalobce žalované dne [datum] fakturoval částku 50 000 Kč, se splatností [datum] z titulu převozu vozidla BMW, 6 x přezutí vozidla Fiat Doblo, převoz vozidla Mazda 4 SK, přezutí vozidla Lexus 7AB, 3 x převoz vozidla Hyundai, vyzvednutí dílů z Hyundai [obec], přepis vozidel ve [obec] na [jméno], koupě vleku v Hoškovicích, 3x převoz nové Škody Superb do Porche [část obce], vyzvednutí vleku v Hoškovicích, odvoz vozidla Lambo, převoz MB GTS [obec] a převoz obálky a náhradních klíčů na srbsko- maďarské hranice.

17. Z faktury č. 2019 [číslo] vyplývá, že žalobce žalované dne [datum] vystavil fakturu na částku 67 954 Kč, se splatností [datum] z titulu odtahu vozidla BMW do Beorgrad a zpět [příjmení], cesta z druhým řidičem pro MB S560, odtah MB do [obec], odtah MB do [obec], zpět MB, odtah [příjmení] do Beograd a zpět MB a Hyundai, dále cesta do Makarska, odtah MB do Mekyda, cesta pro MB do Plitvická jezera a odtah vozidla Superb z [příjmení] [jméno].

18. Fakturou č. 2019 [číslo] žalobce žalované dne [datum] účtoval částku 50 000 Kč, se splatností [datum] z titulu odtahových služeb za měsíc září 2019.

19. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované prostřednictvím pana [celé jméno svědka] zasílal vystavené faktury. Na základě přijetí e-mailů pak došlo k proplacení jednotlivých faktur.

20. Žalobce prokázal výpisem ze svého bankovního účtu u [právnická osoba] [příjmení] a.s., že mu žalovaná dne [datum] poukázala na účet částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 31 348 Kč, dne [datum] částku 50 000 Kč, dne [datum] částku 67 954 Kč a dne [datum] částku 50 000 Kč Tyto částky odpovídají vyfakturovaným částkám na fakturách č. 2019 [číslo] až 2019 [číslo], jak rozepsáno výše.

21. Z předložené fotodokumentace bylo zjištěno, že žalobce v prosinci 2019 realizoval odtah vozidla zn. Audi RS6, [registrační značka] z Odessy, přičemž bylo zjištěno, že žalobce provedl odtah vozu [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] z Kyjeva do České republiky. Z fotografií a dohledaného data vyplývá zpáteční cesta žalobce s tímto vozem z Kyjeva do sídla žalované dne [datum]. Celková trasa žalobce představovala 3 500 km.

22. Soudem slyšený svědek pan [jméno] [příjmení] (kamarád žalobce a bývalý zaměstnanec žalované) potvrdil, že žalobce převážel pro žalovanou auta a staral se o ně. Dále potvrdil, že za žalovanou jednal se žalobcem pan [jméno] [celé jméno svědka], který žalobci ústně zadával pokyny, co má vykonat. [ulice] mezi žalobcem a žalovanou trvala asi tři čtvrtě roku až rok. V období měsíců říjen až prosinec roku 2019 žalobce také odvážel automobily do servisu, na technickou a evidenční kontrolu, cestoval do zahraničí na dobu 14 dnů, kdy jel pro vozy na Ukrajinu, do Srbska, Chorvatska apod. Žalobce se svědkovi svěřil, že nemá od žalované proplaceny některé faktury. Svědek byl účasten jedné výměny názorů mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka] v listopadu nebo prosinci 2019, kdy důvodem mohly být právě neproplacené faktury.

23. Ve věci slyšený svědek pan [celé jméno svědka] (dlouholetý známý žalobce) uvedl, že mu je známo, že žalovaný pro žalovanou prováděl odtahy vozidel, vozidla také dovážel a zajišťoval jejich technickou kontrolu. Žalobce často jezdil pro vozidla do zahraničí, o čemž svědkovi pak vyprávěl nebo mu z cest zasílal MMS zprávy, jezdil pouze pro žalovanou. Jedné takové pracovní cesty se žalobcem se účastnil i svědek (v létě roku 2018 nebo 2019 do Srbska), předmětem cesty byl převoz vozidla z [obec] do Bělehradu.

24. Svědek [celé jméno svědka] před soudem uvedl, že žalovanou při jednáních se žalobcem zastupoval na základě generální plné moci a také ze své pozice jejího ředitele. Potvrdil, že žalobci zadával úkoly ústně a že žalobce pro žalovanou jezdil. Spolupráci se žalobcem hodnotil jako perfektní, neměl k ní výhrady, žalobce byl vždy spolehlivý. Svědek nesporoval činnosti, které žalobce pro žalovanou na základě jeho ústních poptávek vykonal v rozhodném období a které žalobce specifikoval ve svém podání ze dne [datum], výhrady měl pouze k jeho cestě na Ukrajinu v prosinci 2019, kdy žalobce poptané vozidlo nedovezl. Odměna byla mezi stranami sjednána podle ujetých kilometrů nebo času, který žalobce na cestách strávil, svědek si nevybavil, že by byla sjednána odměna paušálně, když by to ostatně bylo nelogické. Některé měsíce totiž žalobce jezdil pro žalovanou více, některé méně. S vyúčtováním mezi stranami problém nebyl až do listopadu či prosince 2019, kdy vznikl zmíněný problém s převozem vozu z Ukrajiny. Žalobce se z důvodu svého nevhodného chování vůči celníkům zdržel na Ukrajině týden a i přesto předmětné vozidlo nedovezl. [příjmení] nepřijel s prázdnou, žalovaná u něj poptala jako náhradu dovoz vozu Mercedes-Benz z Kyjeva. Toto vozidlo žalobce dovezl. K fakturaci svědek uvedl, že jednotlivé faktury žalobce buď osobně předával jemu, nebo je posílal e-mailem a následně došlo k jejich proplacení. Svědek během spolupráce zjistil za pomoci GPS, že žalobce jemu svěřené vozidlo užíval i k soukromým účelům, proto mezi stranami došlo k ukončení spolupráce. Faktury č. 2019 [číslo], č. 2019 [číslo], č. 2019 [číslo] nebyly uhrazeny chybou svědka, který měl za to, že mezi účastníky řízení došlo k dohodě o narovnání, když žalovaná vůči žalobci uplatnila pohledávku za užívání vozidla žalobcem pro soukromé účely, za odnos stroje a přípravků na leštění (což dle svědka žalobce nakonec nevzal). Svědek jménem žalované potvrdil její ochotu a připravenost dlužné faktury, které jsou předmětem řízení, žalobci uhradit s tím, že by žalovaná svůj nárok uplatnila vůči žalobci samostatnou žalobou. Pouze u faktury č. 2019 [číslo] navrhl, aby žalobce fakturovanou částku ponížil z důvodu výše popsaného, kdy žalobce nedovezl původně poptané vozidlo Audi RS6, ale dovezl vozidlo jiné [jméno] [příjmení], s čímž žalované vznikly výdaje.

25. Pokud žalobce při jednání soudu dne [datum] projevil vůli ponížit fakturovanou částku 20 000 Kč (faktura č. 2019 [číslo]) o jednu polovinu, žalovaná přesto prostřednictvím svého právního zástupce překvapivě s tímto postupem vyslovila nesouhlas. To vše i přes výše uvedený přednes svědka [celé jméno svědka], který potvrdil, že žalobce pro žalovanou v prosinci 2019 dovezl vozidlo, avšak jednalo se o dovoz vozidla jiného a požadoval (pro tvrzené a ničím prokázané výdaje žalované) ponížení fakturované částky. Žalobce z důvodu neakceptace jeho smírného kroku setrval na žalobním petitu po jeho připuštěné změně (bod 6).

26. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl 27. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a při respektování závazného právního názoru odvolacího soudu dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu.

28. Jak již soud uvedl ve svém předchozí rozhodnutí, ve sporném řízení platí zásada dispoziční a projednací, proto musí nejenom žalobce již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo a k nim uvést potřebné důkazy, ale i žalovaný má povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. tvrdit skutečnosti, které mají odůvodnit hmotně právní obranu z jeho strany, kterou uplatňuje určité své hmotné právo, a nabídnou o ní důkazy. Ohledně své obrany má žalovaný tedy rovněž povinnost tvrzení a povinnost důkazní (§ 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o.s.ř.). Účastník, který neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení, případně tyto důkazy soudu nepředloží, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Stejné následky stíhají i toho účastníka, který sice navrhl důkazy o pravdivosti svých tvrzení, avšak hodnocení provedených důkazů soudem vyznělo v závěru, že dokazování nepotvrdilo pravdivost skutkových tvrzení účastníka. Zákon zde vymezuje tzv. důkazní břemeno (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, jestliže je určován výsledkem provedeného dokazování.

29. V řízení bylo po provedeném dokazování prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou existoval závazkový právní vztah, na jehož základě žalobce jako OSVČ vykonával pro žalovanou na základě ústních objednávek pana [celé jméno svědka] práce (nakládku/vykládku vozidel, zajištění servisní a technické prohlídky vozidel, čištění a mytí aut apod.) Vznik a existenci závazkového stavu má soud prokázán jednak předloženými fakturami, včetně těch, které byly žalobcem vystaveny (a žalovanou uhrazeny) před rozhodným obdobím (bod [číslo]), ale i svědeckými výpověďmi, zejména pana [celé jméno svědka], který za žalovanou jednal na základě plné moci a rovněž byl jejím ředitelem (bod 25). Svědek [celé jméno svědka] nejenom že potvrdil, že žalobce pro žalovanou tvrzené (a v tomto řízení fakturované) práce/služby skutečně vykonal, ale také že byl s prací žalobce velmi spokojen. Pokud zmínil problém s převozem vozu zn. Audi RS6 z Ukrajiny v prosinci 2019, tak tento problém ničím neprokázal, natož aby prokázal, že by za nemožnost splnění převozu poptaného vozidla nesl odpovědnost právě žalobce. Svědek naopak potvrdil, že namísto poptaného vozidla Audi RS6 žalobce dovezl vozidlo jiné [jméno] [příjmení], tedy práce, které vyúčtoval fakturou č. 2019 [číslo] v prosinci [číslo], vykonal. To ostatně prokázal žalobce také pořízenou fotodokumentací. Žalovaná rovněž nijak neprokázala, že by jí měly v souvislosti se změnou její objednávky při dovozu vozidla z Ukrajiny do České republiky vzniknout výdaje, natož v tvrzené vysoké výši. Žalovaná naopak v řízení prostřednictvím jejího ředitele pana [celé jméno svědka] vyslovila ochotu a připravenost dlužné faktury žalobci uhradit, když dosud nebyly uhrazeny jeho vinou, čímž svůj dluh vůči žalobci uznala. Pokud byl žalobce připraven reagovat vstřícně na její požadavek ponížit fakturu č. 2019 [číslo] na částku 10 000 Kč a pokud žalovaná zcela nečekaně vzápětí žádala, aby na tuto fakturu nežádal uhradit ničeho, tak k takovému kroku není z pohledu soudu dán důvod. Bylo prokázáno, že žalobce v prosinci 2019 pro žalovanou dovezl z Ukrajiny vozidlo, tedy vykonal fakturované práce, a je lhostejno, že došlo ke změně požadavku ohledně předmětu převozu. To vše za situace, kdy žalovaná ke svým tvrzením ani po doplněném dokazování nenabídla jediný důkaz.

30. S ohledem na výše uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Přihlížeje k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu náleží žalobci rovněž příslušenství pohledávky tvořené úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po dni doručení žaloby žalované.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšnému žalobci přiznal v souladu s § 137 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 417 Kč, dále odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 67 663 Kč a dále dvanácti paušálními částkami náhrady po 300 Kč jako náhradou advokátových výdajů za dvanáct úkonů právní služby ve výši 4 356 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a účast při jednáních soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] podle § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Souhrnem žalobci náleží na náhradě nákladů řízení částka 76 436 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.

32. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.